22 A 2/2021 – 30

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D., ve věci žalobce: J. K. zastoupený advokátem JUDr. Radkem Bechyně sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 12. 2020 č. j. MSK 146246/2020, ve věci přezkumu záznamu bodů v registru řidičů takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 12. 2020 č. j. MSK 146246/2020 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Ostravy (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 29. 9. 2020 č. j. SMO/546890/20/DSČ/LipK–BS, jímž byly zamítnuty námitky žalobce proti provedeným záznamům bodů v bodovém hodnocení řidiče.

2. V podané žalobě žalobce uvedl tyto žalobní body: 1) Žalovaný zcela ignoroval rozhodování jiných odvolacích správních orgánů ve věcech shodných a významně tak narušil právní jistotu účastníka řízení. 2) Ačkoliv žalobce namítal ve svém odvolání nezpůsobilost jednotlivých podkladů pro záznam bodů, žalovaný uvedl, že tyto posuzovat nemůže, byť praxe popsaná v předchozím žalobním bodě vypovídá jinak. Jediné důkazy, které žalovaný posuzuje, jsou oznámení od věcně příslušných oddělení policie, která však nemohou být dostatečným důkazem, neboť musí být vždy porovnána s rozhodnutími, jichž se týkají, aby mohla být vyloučena možná chyba lidského faktoru či možná zvůle orgánu veřejné moci. Žalobce poukázal na rozhodnutí v blokových řízeních série HG/2014, č. bloku G1498901 a série GF/2013, č. bloku F0832677 a uvedl, že podle rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) tyto nesplňují dostatečnou individualizaci skutku pro rozhodnutí a dále na rozhodnutí v blokovém řízení série FC/2013 č. bloku C1404971, z něhož je zřejmé, že byly dodrženy veškeré zákonem stanovené požadavky. Z rozhodnutí by měly být patrny údaje o osobě přestupce, místu spáchání přestupku a době spáchání, mělo by být zcela jasné, čeho se přestupce dopustil a jakou povinnost stanovenou zákonem svým jednáním porušil. Dle žalobce není správný argument žalovaného, že přestupce svým podpisem dal souhlas s tímto druhem projednání a správností takového rozhodnutí. Žalobce dále uvedl, v jakých případech nepovažuje podklad za způsobilý. V případě překročení nejvyšší povolené rychlosti, nevyplývá přestupkové jednání z popisu „rychlost, R, RJ, rychlost v obci (mimo obec)“. V případě porušení povinnosti nedržet za jízdy v ruce či jinak manipulovat s telefonním přístrojem není dostatečným popisem přestupku formát „telefonování za jízdy aj.“. V případě nezastavení na signál stůj, není dostatečným popisem přestupku formát „jízda na červenou aj.“. Z rozhodnutí musí být naprosto zřejmé, kdy mělo ke spáchání přestupku dojít a kde, aby bylo jisté, že se přestupek stal na pozemní komunikaci či mimo ni. Údaje v rozhodnutí musí být čitelné, srozumitelné a přehledné. Žalovaný se rovněž nezabýval tím, zda je uvedena právní kvalifikace jak u přestupků samotných, tak i u povinností stanovených zákonem. 3) Dále žalobce namítal nedostatky k pokutovým blokům ze dne 7. 5. 2020, 13. 9. 2019, 15. 3. 2019, 18. 1. 2019 a 23. 6. 2018, kdy namítal následující chyby: neuvedení data narození či rodného čísla přestupce, nedostatečné ověření totožnosti přestupce, neuvedení doby spáchání přestupku ve formátu datum a čas, neuvedení dostatečné identifikace k místu spáchání přestupku, neuvedení přestupkového jednání, zkratkovitou právní kvalifikaci, neuvedení, zda bylo jednání spácháno úmyslně nebo z nedbalosti, neuvedení, resp. nesoulad uložené sankce mezi slovním vyjádřením a číslem, neuvedení místa vydání bloku a požadovaného údaje o oprávněné osobě včetně podpisu a nepřezkoumatelný údaj o datu podpisu a podpis žalobce samotného.

3. Žalovaný ve vyjádření navrhl zamítnutí žaloby a plně odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, neboť žaloba je psána bez ohledu na konkrétní obsah spisu, shodně s žalobami, které opakovaně podává tentýž právní zástupce v obdobných věcech. Veškerá rozhodnutí, která byla v dané věci podkladem pro záznam bodů, jsou způsobilými podklady, je z nich zřejmé, jakého jednání se žalobce dopustil, a tedy kolik bodů mu za takové jednání má být zaznamenáno. Body byly za jednotlivá jednání zaznamenány v souladu s přílohou zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), v platném znění (dále jen „zákon o silničním provozu“). Pro úplnost žalovaný ve vztahu k pokutovému bloku ze dne 23. 6. 2018 poznamenal, že v tomto bloku není uvedeno ustanovení § 70 odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu, které by konkretizovalo povinnost řídit se světelnými signály, uvedenou v ustanovení § 4 písm. c) citovaného zákona. Avšak vzhledem k tomu, že v bloku je jednoznačně slovně popsáno protiprávní jednání – nerespektoval světelný signál „Stůj“ – a současně je uvedena samotná právní kvalifikace přestupku (§ 152c odst. 1 písm. f) bod 5 zákona o silničním provozu), nevyvstává žádná pochybnost o tom, jakého jednání se žalobce dopustil, resp. jakou zákonnou povinnost porušil (srov. např. rozsudek NSS ze dne 13. 2. 2018 č. j. 3 As 82/2017 – 24, odst. 30).

4. Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas ve lhůtě 2 měsíců po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí žalovaného, tedy v souladu s ustanovením § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná; ve věci rozhodl bez jednání v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s. ř. s.

5. Z obsahu správních spisů soud zjistil, že správní orgán I. stupně doručil žalobci dne 22. 5. 2020 oznámení o tom, že dosáhl 12 bodů v bodovém hodnocení a vyzval jej k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění. Dne 26. 5. 2020 byly správnímu orgánu prvního stupně doručeny námitky proti provedenému záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče. Obsahem těchto námitek je nesouhlas s veškerými provedenými záznamy bodů v registru řidičů, a dále návrh na doplnění dokazování, a to o doplnění kopií o způsobilé podklady pro rozhodnutí. Správní orgán I. stupně opatřil do spisu kopie pokutových bloků a rozhodnutí o spáchání přestupku. Dne 22. 6. 2020 bylo právnímu zástupci žalobce doručeno usnesení správního orgánu I. stupně o možnosti vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Dne 7. 7. 2020 bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno vyjádření k podkladům správního spisu se současným návrhem žalobce na přerušení řízení na dobu 90 dnů či do doby rozhodnutí příslušného orgánu o mimořádném opravném prostředku podaném žalobcem. Současně s tímto podáním žalobce přiložil návrh na zahájení přezkumného řízení. Usnesením ze dne 8. 7. 2020 přerušil správní orgán I. stupně řízení o námitkách, a to nejdéle do 31. 8. 2020. Dne 10. 8. 2020 bylo příslušným správním orgánem rozhodnuto o nezahájení přezkumného řízení. Následně dne 7. 9. 2020 byl žalobce opětovně vyrozuměn o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, když odpadla překážka, pro niž bylo řízení přerušeno. Žalobce se rovněž k této výzvě vyjádřil k podkladům rozhodnutí, a to přípisem ze dne 18. 9. 2020. Následně správní orgán I. stupně vydal dne 29. 9. 2020 rozhodnutí, kterým námitky podané žalobcem dne 26. 5. 2020 zamítl jako neodůvodněné a provedené záznamy bodů do registru řidičů potvrdil. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 13. 10. 2020 blanketní odvolání, které na výzvu správního orgánu doplnil dne 5. 11.2020. O tomto odvolání žalovaný rozhodl napadeným rozhodnutím tak, že odvolání žalobce zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.

6. Podle § 85 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., zákona o přestupcích, v rozhodném znění (dále jen „zákon o přestupcích účinný do 30. 6. 2017“), jsou pověřené osoby povinny prokázat, že jsou oprávněny ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení. Na pokutových blocích vyznačí, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena.

7. Podle ust. § 92 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v platném znění (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), je–li příkazem na místě ukládána pokuta nebo peněžitá záruka za splnění povinnosti, obdrží obviněný příkazový blok. Podpisem příkazového bloku obviněným se příkaz na místě stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Nemůže–li obviněný peněžitou povinnost na místě splnit, vydá se mu příkazový blok na peněžitou povinnost na místě nezaplacenou s poučením o způsobu zaplacení, o lhůtě splatnosti a o následcích nezaplacení.

8. Podle ust. § 92 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky se v příkazovém bloku uvede: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, a název právnické osoby, b) datum narození obviněného nebo identifikační číslo osoby, pokud je obviněným právnická nebo podnikající fyzická osoba, bylo–li jim přiděleno, c) adresa místa trvalého pobytu obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, popřípadě adresa místa hlášeného pobytu cizince, má–li hlášený pobyt na území České republiky, nebo adresa sídla obviněného, je–li právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, nebo adresa místa, kde se nachází jeho nemovitý majetek, nebo adresa místa, kde vykonává svoji činnost v případě, že na území České republiky nemá sídlo nebo je nelze zjistit a má na území České republiky nemovitý majetek nebo zde vykonává svoji činnost, d) podpis obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, e) popis skutku s označením místa, času a způsobu jeho spáchání nebo v případě záruky za splnění povinnosti popis skutkových zjištění, f) právní kvalifikace skutku včetně formy zavinění a ustanovení právního předpisu, na jehož základě je povinnost ukládána, g) výše uložené pokuty nebo záruky za splnění povinnosti, h) označení správního orgánu, i) jméno a příjmení, funkce nebo služební číslo nebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby, j) podpis oprávněné úřední osoby, k) datum a místo vydání příkazového bloku a l) poučení, že podpisem obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, se příkazový blok stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

9. K jednotlivým žalobním bodům krajský soud po jejich přezkoumání učinil následující závěry: – Žalobce v žalobě tvrdil, že napadené rozhodnutí žalovaného je nezákonné, neboť žalovaný a správní orgán I. stupně vycházeli pouze z oznámení věcně příslušných oddělení policie o spáchání přestupku a nikoliv z předmětných rozhodnutí. Tato námitka žalobce není důvodná, neboť jak z rozhodnutí správního orgánu I. stupně, tak z napadeného rozhodnutí žalovaného je zřejmé, že správní orgán I. stupně si právě k této námitce žalobce vyžádaly předmětné pokutové bloky, tudíž nevycházel pouze z příslušného oznámení o spáchání přestupku. Žaloba tak z tohoto důvodu není důvodná. – Nedůvodná je rovněž námitka žalobce, že žalovaný ani správní orgán I. stupně neposuzovali podkladová rozhodnutí z hlediska dostatečné individualizace skutku. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí zabýval tím, zda z předmětných pokutových bloků vyplývá, že se přestupku dopustil žalobce, zda je popis skutku dostatečně určitý, a to s ohledem na vznesené výtky žalobce, týkající se užitých zkratek, a kdy a kde se přestupku dopustil, a dospěl k závěru, že pokutové bloky všechny náležitosti správního rozhodnutí mají, neboť jsou v namítaných bodech určité. S tím se krajský soud ztotožňuje.

10. Krajský soud nejprve v obecné rovině ve shodě s konstantní a dlouhodobou judikaturou správních soudů (např. rozsudek NSS ze dne 8. 11. 2018 č. j. 5 As 132/2016–34 nebo rozsudek NSS ze dne 17. 1. 2019 č. j. 10 As 28/2018–45) konstatuje, že blokové řízení je zkráceným a velmi zjednodušeným typem správního řízení, jehož podstata je postavena na procesní ekonomii řízení a spočívá v rychlém, neformálním projednání a vyřízení přestupku přímo na místě po jeho zjištění. V praxi správní orgán zpravidla ve velmi krátkém čase projedná pachatelův přestupek a uloží mu za něj přiměřenou sankci, pokud s tím pachatel přestupku souhlasí. Do značné míry tak splývá řízení s jeho výsledkem – uložením pokuty za pomoci bloku. Pokutového bloku je využíváno typicky při projednávání přestupků z oblasti dopravy a provozu na pozemních komunikacích, jako tomu bylo i v tomto případě. Vymezením přestupku na pokutovém bloku vydaném v blokovém řízení podle § 84 a násl. zákona o přestupcích účinného do 30. 6. 2017, se zabýval Nejvyšší správní soud opakovaně, zejména v rozsudku citovaném žalobcem ze dne 28. 8. 2014 č. j. 4 As 127/2014–39, s tím, že v řízení o námitkách proti záznamu dvanácti bodů jsou formální a obsahové nedostatky pokutových bloků relevantními námitkami pouze do té míry, dokud jsou schopny zpochybnit způsobilost jednotlivých podkladů pro záznam, což je nutné posuzovat v každém konkrétním případě. Tato judikatura je nadále použitelná i pro příkazní řízení podle § 90 a násl. zákona o odpovědnosti za přestupky účinného od 1. 7. 2017. Žalobcem vznesené námitky však tomuto testu neodpovídají a žalovaný se s nimi v tomto smyslu jednoznačně vypořádal.

11. Na blocích, jejichž neurčitost žalobce namítá, je vytýkané jednání popsáno konkrétně takto: – příkazový blok ze dne 7. 5. 2020, série: AK/2018, číslo bloku: C 2517970, obsahuje k identifikaci obviněného jméno a příjmení, jeho datum narození, adresu, číslo občanského průkazu i řidičského průkazu. K popisu skutku – času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „Ostrava dne 7. 5. 2020, 16:40 hod., ul. Polanecká 827, § 7/1c z. č. 361/2000 Sb., držení hovorového zařízení za jízdy, X, Ford.“ V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle § je uveden text „125c/1f1, zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 500 Kč, označení správního orgánu včetně podpisu jak oprávněné úřední osoby, tak podpisu přestupce. – příkazový blok ze dne 13. 9. 2019, série: AK/2018, číslo bloku: C 2530413 obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, jeho datum narození, adresu a číslo občanského i řidičského průkazu, jakož i registrační značku vozidla. K popisu skutku – času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „Dne 13. 9. 2019 v 11:01 hod. na ul. Proskovická v Ostravě, řidič nerespektoval max. povolenou rychlost v obci 50/70/67, § 18/4 z. č. 361/2000 Sb.“ V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle § je uveden text „125c/1f4 zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 500 Kč, označení oprávněné úřední osoby včetně jejího podpisu a podpisu přestupce. – pokutový blok ze dne 15. 3. 2019, série: AK/2018, číslo bloku: C 2530287, obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, datum narození, adresu a číslo občanského i řidičského průkazu. K popisu skutku – času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „Ostrava dne 15. 3. 2019 v 11:54 hod., ul. Proskovická 63, § 18/4 z. č. 361/2000 Sb., rychlost v obci 50/70/67, X.“ V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle § je uveden text „125c/1f4 zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 500 Kč, označení oprávněné úřední osoby včetně jejího podpisu a podpisu přestupce. – pokutový blok ze dne 18. 1. 2018, série BB/2017, číslo bloku: B 1622941, obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, datum narození, adresu a číslo občanského i řidičského průkazu. K popisu skutku – času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „Dne 18. 1. 2019 v čase 8:20 hod. na ulice Staroveská (ZŠ Proskovice) v Ostravě, překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci (50 km/h) o 13 km/h (naměřeno 63/60 km/h) vozidlem Ford RZ: X. V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle § je uveden text „125c/1f4 zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 500 Kč, označení oprávněné úřední osoby včetně jejího podpisu a podpisu přestupce. – pokutový blok ze dne 23. 6. 2018, série AB/2017, číslo bloku: B 1425770 obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, rodné číslo, adresu a číslo řidičského průkazu. K popisu skutku – času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „Dne 23. 6. 2018 v 19:51 hod. na ul. Plzeňská 52, Ostrava nerespektoval světelný stignál „Stůj“, porušil § 4/c z. č. 361/2000 Sb., X“. V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle § je uveden text „125c/1f5 zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 500 Kč, označení oprávněné úřední osoby včetně jejího podpisu a podpisu přestupce.

12. Z příkazového bloku ze dne 7. 5. 2020 jasně vyplývá, že se žalobce vytýkaného jednání, tedy držení hovorového zařízení za jízdy dopustil, jakým způsobem a kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je srozumitelně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka “125c/1f1“ je podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 1. zákona o silničním provozu, podle kterého se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích při řízení vozidla v rozporu s § 7 odst. 1 písm. c) drží v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení. Co se týče identifikace správního orgánu, blok obsahuje služební číslo, jméno, příjmení a podpis oprávněné osoby, což jsou všechny povinné údaje ve smyslu § 92 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky prokazující totožnost oprávněné úřední osoby. Rovněž je z pokutového bloku zjistitelná forma zavinění žalobce. Žaloba proto v této části není důvodná.

13. Z příkazového bloku ze dne 13. 9. 2019 vyplývá, že žalobce se vytýkaného jednání, tedy překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené dopravní značkou v obci dopustil, jakým způsobem a kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka “125c/1f4“ je podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 4. zákona o silničním provozu. Co se týká užití zkratek „50/70/67“ jejich dostatečnou určitost a srozumitelnost v kombinaci s příslušnou právní kvalifikací shledal NSS v rozsudku ze dne 28. 8. 2014 č. j. 4 As 127/2014–39, body odůvodnění 19–25. Ze zkratky vyplývá, že první číselný údaj představuje maximální povolenou rychlost stanovenou dopravní značkou v obci 50 km/h, druhý údaj naměřenou rychlost 70 km/h, která je po odečtu odchylky tolerance měření stanovena na 67 km/h (třetí číselný údaj). Co se týče identifikace správního orgánu, blok obsahuje služební číslo, jméno, příjmení a podpis oprávněné osoby, což považuje soud za zcela dostačující údaj prokazující totožnost oprávněné úřední osoby. Rovněž je z pokutového bloku zjistitelná forma zavinění žalobce. Žaloba v této části důvodná není.

14. Z pokutového bloku ze dne 15. 3. 2019 vyplývá, že žalobce se vytýkaného jednání, tedy překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci dopustil, jakým způsobem a kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je srozumitelně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka “125c/1f4“ je podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 4. zákona o silničním provozu. Co se týká užití zkratek „50/70/67“ jejich dostatečnou určitost a srozumitelnost v kombinaci s příslušnou právní kvalifikací shledal NSS v rozsudku ze dne 28. 8. 2014 č. j. 4 As 127/2014–39, body odůvodnění 19–25. Ze zkratky vyplývá, že první číselný údaj představuje maximální povolenou rychlost v obci 50 km/h, druhý údaj naměřenou rychlost 70 km/h, která je po odečtu odchylky tolerance měření stanovena na 67 km/h (třetí číselný údaj). Co se týče identifikace správního orgánu, blok obsahuje všechny zákonem požadované údaje a to, služební číslo, jméno, příjmení a podpis oprávněné osoby. Z pokutového bloku je také zjistitelná forma zavinění žalobce Žaloba tak v této části není důvodná.

15. Z pokutového bloku ze dne 18. 1. 2018 vyplývá, že žalobce se vytýkaného jednání, tedy překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci dopustil, jakým způsobem a kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka “125c/1f4“ je podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 4. zákona o silničním provozu. Co se týče identifikace správního orgánu, blok obsahuje služební číslo a podpis oprávněné osoby, což považuje soud za zcela dostačující údaj prokazující totožnost oprávněné úřední osoby. Soud si je vědom, že na přezkum tohoto příkazového bloku se použije ustanovení § 92 odst. 2 písm. i), j) zákona o odpovědnosti za přestupky, kdy povinnou náležitostí příkazového bloku je dle písm. i) „jméno a příjmení, funkce nebo služební číslo nebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby“ a současně dle písm. j) „podpis oprávněné úřední osoby“. Je nutno podotknout, že oproti předcházející právní úpravě (zákon o přestupcích účinný do 30. 6. 2017) došlo k rozšíření zákonné úpravy a k precizaci údajů vztahujících se k oprávněné úřední osobě. V přezkoumávaném bloku sice chybí jméno a příjmení oprávněné osoby, ale je uvedeno služební číslo a také podpis, takže není pochyb o zcela dostatečné a srozumitelné identifikaci oprávněné úřední osoby, kdy nemůže na základě těchto údajů dojít k jakékoliv případné záměně či pochybnosti o určitosti její identifikace. Soud má za to, že smyslem zákonné úpravy je právě dostatečně identifikovat oprávněnou úřední osobu, kdy v tomto případě tomu tak bezesporu je. V této souvislosti soud poukazuje na usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 10. 2011, sp. zn. IV. ÚS 2190/11, v němž Ústavní soud vyslovil, že: „Pokud jde o náležitosti rozhodnutí vydaného v blokovém řízení, není dle názoru Ústavního soudu z hlediska dodržení práva na spravedlivý proces zcela nezbytné, aby byly uvedeny veškeré údaje předtištěné na pokutovém bloku (pokud nejde současně o náležitost v zákoně výslovně uvedenou), nýbrž je třeba absenci každého takového údaje proporčně poměřovat ve vztahu k účelu, který má plnit, a zabývat se otázkou, jak se chybějící údaj promítl do práv adresáta takového rozhodnutí. Zde je také třeba mít na zřeteli specifický charakter blokového řízení, jehož zahájení je fakticky v dispozici osoby obviněné ze spáchání přestupku, neboť přestupek je možno tímto způsobem projednat pouze tehdy, považuje–li jej obviněný za spolehlivě zjištěný a nehodlá–li o něm vést další řízení, v němž by byly posuzovány skutkové a právní otázky, a současně souhlasí s uloženou sankcí, což stvrzuje svým podpisem. V opačném případě může obviněný využít svého práva a trvat na projednání přestupku ve správním řízení. V nyní posuzovaném případě stěžovatel s projednáním věci v blokovém řízení souhlasil, ztotožnil se s právní kvalifikací svého jednání i s výší pokuty, která mu byla udělena, což jeho pozici ve vztahu k možnému porušení jeho ústavně zaručených práv do jisté míry oslabuje. Smyslem části pokutového bloku, v níž je předtištěn údaj „jméno, příjmení, funkce“, je identifikovat osobu, která pokutu udělila. To je z hlediska ochrany práv obviněného významné především potud, že je na základě této informace možno zpětně ověřit, zda se jednalo o sobu k takovému úkonu oprávněnou, či případně řešit stížnosti obviněného vůči postupu policejního orgánu. Pro realizaci takto vymezeného účelu, tzn. pro jednoznačnou identifikaci osoby udělující pokutu, její podpis dostačuje, neboť již tato informace umožňuje v případě potřeby příslušnou osobu ztotožnit. (…) Jakkoliv se citovaný nález Ústavního soudu vztahuje k předchozí právní úpravě dané přestupkovým zákonem účinným do 30. 6. 2017, je krajský soud toho názoru, že obstojí i za účinnosti nové právní úpravy právě proto, že smysl zákonné úpravy spočívající v nutnosti identifikovat oprávněnou úřední osobu zůstává stále stejný. Rovněž je z pokutového bloku zjistitelná forma zavinění žalobce. Žaloba v této části důvodná není.

16. Z pokutového bloku ze dne 23. 6. 2018 vyplývá, že žalobce se vytýkaného jednání, tedy nerespektování světelného singálu „Stůj“ dopustil, jakým způsobem a kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je srozumitelně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka „§ 125c/1f5“ je podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 5 zákona o silničním provozu. Co se týče identifikace správního orgánu, blok obsahuje služební číslo a podpis oprávněné osoby, což považuje soud za dostačující údaj prokazující totožnost oprávněné úřední osoby a v bližším odkazuje na odůvodnění bodu č. 15. tohoto rozsudku. Z pokutového bloku je také zjistitelná forma zavinění žalobce. Žaloba proto ani v této části není důvodná.

17. Krajský soud se ztotožňuje se závěrem žalovaného, že všechny pokutové bloky jsou v popisu skutku popsány srozumitelně, čitelně a splňují požadavek dostatečné individualizace skutku, neboť z kombinace všech uvedených údajů je patrné, jakého konkrétního jednání se žalobce dopustil, kdy a kde se tak stalo. Uvedená rozhodnutí jsou proto způsobilým podkladem pro záznam bodů do registru řidičů a žaloba tak není důvodná. Pro úplnost krajský soud dodává, že předložené pokutové bloky, u kterých měl NSS shledat nedostatečnou individualizaci skutku, na žalobcův případ nedopadají, neboť nevykazují žádné shodné znaky s posuzovanými pokutovými bloky, a rozhodnutí žalovaného tak není v rozporu s ustálenou judikaturou ve shodných věcech.

18. Dále krajský soud dodává k žalobnímu tvrzení uvedenému na str. 2 žaloby v posledním odstavci s odkazem na pokutové bloky série HG/2014 číslo bloku G1498901 a série GF/2013 číslo bloku F0832677 vydané v blokových řízeních subjektu odlišnému od žalobce, které měly být blíže nespecifikovaným rozsudkem NSS shledány nedostatečnými k individualizaci skutku, že tento žalobcův příměr považuje za nepřípadný, neboť označené pokutové bloky nevykazují žádné shodné znaky s posuzovanými pokutovými bloky vydanými v blokových řízeních žalobci, a proto nelze dospět k závěru, že rozhodnutí žalovaného je v rozporu s ustálenou judikaturou ve shodných věcech.

19. Vzhledem k tomu, že žaloba není důvodná, krajský soud ji v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

20. V řízení byl plně procesně úspěšný žalovaný, kterému v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení; plně procesně neúspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo. Vzhledem k tomu, že podle obsahu soudního spisu žalovanému žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti v soudním řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.