22 A 23/2019 - 30

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Martina Láníčka ve věci žalobce: J. H. zastoupený advokátem JUDr. Radkem Bechyně sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 3. 2019 č. j. MSK 4777/2019, ve věci záznamu bodů v registru řidičů takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 4. 3. 2019 č. j. MSK 4777/2019 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 10 800 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. Radka Bechyně, sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou doručenou Krajskému soudu v Ostravě dne 17. 4. 2019 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 3. 2019, č. j. MSK 4777/2019 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Opavy ze dne 30. 11. 2018, č. j. MMOP 141632/2018 (dále jen „správní orgán 1. stupně“) o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů.

2. V podané žalobě žalobce uvedl tyto žalobní body: 1) Žalovaný zcela ignoroval rozhodování jiných odvolacích správních orgánů ve věcech shodných a významně tak narušil právní jistotu účastníka řízení. 2) Ačkoliv žalobce namítal ve svém odvolání nezpůsobilost jednotlivých podkladů pro záznam bodů, žalovaný uvedl, že tyto posuzovat nemůže, byť praxe popsaná v předchozím žalobním bodě vypovídá jinak. Jediné důkazy, které žalovaný posuzuje, jsou oznámení od věcně příslušných oddělení policie, která však nemohou být dostatečným důkazem, neboť musí být vždy porovnána s rozhodnutími, jichž se týkají, aby mohla být vyloučena možná chyba lidského faktoru či možná zvůle orgánu veřejné moci. Žalobce poukázal na rozhodnutí v blokových řízeních série HG/2014, č. bloku G1498901 a série GF/2013, č. bloku F0832677 a uvedl, že podle rozsudku Nejvyššího správního soudu – dále jen „NSS“ tyto nesplňují dostatečnou individualizaci skutku pro rozhodnutí a dále poukázal na rozhodnutí v blokovém řízení série FC/2013 č. bloku C1404971, z něhož je zřejmé, že byly dodrženy veškeré zákonem stanovené požadavky. Z rozhodnutí by měly být patrny údaje o osobě přestupce, místu spáchání přestupku a době spáchání, mělo by být zcela jasné, čeho se přestupce dopustil a jakou povinnost stanovenou zákonem svým jednáním porušil. Dle žalobce není správný argument žalovaného, že přestupce svým podpisem dal souhlas s tímto druhem projednání a správností takového rozhodnutí. Žalobce dále uvedl, v jakých případech nepovažuje podklad za způsobilý. V případě překročení nejvyšší povolené rychlosti nevyplývá přestupkové jednání z popisu „rychlost, R, RJ, rychlost v obci (mimo obec)“. V případě porušení povinnosti nedržet za jízdy v ruce či jinak manipulovat s telefonním přístrojem není dostatečným popisem přestupku formát „telefonování za jízdy aj.“. V případě porušení povinnosti být za jízdy připoután bezpečnostním pásem není dostatečným popisem přestupku formát „neužil bezpečnostní pásy, nepřipoután bezp. pásem, nepřipoután BP, pásy as.“. Z rozhodnutí musí být naprosto zřejmé, kdy mělo ke spáchání přestupku dojít a kde, aby bylo jisté, že se přestupek stal na pozemní komunikaci či mimo ni. Údaje v rozhodnutí musí být čitelné, srozumitelné a přehledné. Žalovaný se rovněž nezabýval tím, zda je uvedena právní kvalifikace jak u přestupků samotných tak i u povinností stanovených zákonem. 3) Dále žalobce namítal k jednotlivým pokutovým blokům ze dne 19. 9. 2018, 10. 4. 2018, 16. 8. 2017, 4. 6. 2017 a 12. 7. 2016 následující chyby: neuvedení data narození či rodného čísla přestupce, nedostatečné ověření totožnosti přestupce, neuvedení doby spáchání přestupku ve formátu datum a čas, neuvedení dostatečné identifikace k místu spáchání přestupku, neuvedení přestupkového jednání, zkratkovitou právní kvalifikaci, neuvedení, zda bylo jednání spácháno úmyslně nebo z nedbalosti, neuvedení, resp. nesoulad uložené sankce mezi slovním vyjádřením a číslem, neuvedení místa vydání bloku a požadovaného údaje o oprávněné osobě včetně podpisu a nepřezkoumatelný údaj o datu podpisu a podpis žalobce samotného. Žalobce proto navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu projednání a přiznání náhrady nákladů řízení.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné, neboť považuje veškeré námitky žalobce za nedůvodné, šablonovité a opakující se, a to bez ohledu na skutečný obsah spisu. Žalobce vychází ze skutečností, které ze spisu nevyplývají, a poukazuje na vady podkladových rozhodnutí, kterými tato rozhodnutí vůbec netrpí. Všechna rozhodnutí o přestupcích žalobce jsou dostatečně způsobilými podklady pro záznam bodů.

4. Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas ve lhůtě 2 měsíců po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí žalovaného v souladu s ustanovením § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná; ve věci rozhodl bez jednání v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť s tímto postupem oba účastníci souhlasili.

5. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a výzva k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění byly žalobci doručeny dne 26. 9. 2018. Dne 1. 10. 2018 byly správnímu orgánu I. stupně doručeny námitky proti provedenému záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče. Obsahem námitek je nesouhlas proti všem záznamům, na jejichž základě došlo k zápisu 12 bodů v bodovém hodnocení registru řidičů. Dne 22. 10. 2018 bylo žalobci doručeno sdělení o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, čehož žalobce využil a osobně dne 24. 10. 2018 nahlédl do spisu. Dne 11. 11. 2018 bylo správnímu orgánu I. stupně oznámeno převzetí právního zastoupení žalobce advokáta JUDr. Radka Bechyně. Poté byl zmocněnec žalobce opětovně vyzván k možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, a to dne 14. 11. 2018. Následně zmocněnec žalobce zaslal dne 26. 11. 2018 správnímu orgánu žádost o přerušení správního řízení z důvodu podnětu k přezkumnému řízení adresovanému Policii České republiky, Krajskému ředitelství policie Moravskoslezského kraje, čemuž však správní orgán I. stupně nevyhověl a usnesením ze dne 30. 11. 2018 žádost žalobce o přerušení správního řízení zamítl. Dne 30. 11. 2018 vydal správní orgán rozhodnutí, kterým zamítl námitky proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů a záznam 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče potvrdil. Dne 14. 12. 2018 bylo proti prvostupňovému rozhodnutí ve věci námitky proti záznamu bodů podáno blanketní odvolání, které bylo na výzvu správního orgánu 1. stupně doplněno dne 7. 1. 2019. O tomto odvolání žalovaný rozhodl napadeným rozhodnutím ze dne 4. 3. 2019, č. j. MSK 4777/2019 tak, že odvolání žalobce zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.

6. Podle ust. § 85 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., zákona o přestupcích, v rozhodném znění (dále jen „zákon o přestupcích účinný do 30. 6. 2017“), jsou pověřené osoby povinny prokázat, že jsou oprávněny ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení. Na pokutových blocích vyznačí, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena.

7. Podle ust. § 92 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v rozhodném znění (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), je-li příkazem na místě ukládána pokuta nebo peněžitá záruka za splnění povinnosti, obdrží obviněný příkazový blok. Podpisem příkazového bloku obviněným se příkaz na místě stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Nemůže-li obviněný peněžitou povinnost na místě splnit, vydá se mu příkazový blok na peněžitou povinnost na místě nezaplacenou s poučením o způsobu zaplacení, o lhůtě splatnosti a o následcích nezaplacení.

8. Podle ust. § 92 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky se v příkazovém bloku uvede: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, a název právnické osoby, b) datum narození obviněného nebo identifikační číslo osoby, pokud je obviněným právnická nebo podnikající fyzická osoba, bylo-li jim přiděleno, c) adresa místa trvalého pobytu obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, popřípadě adresa místa hlášeného pobytu cizince, má-li hlášený pobyt na území České republiky, nebo adresa sídla obviněného, je-li právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, nebo adresa místa, kde se nachází jeho nemovitý majetek, nebo adresa místa, kde vykonává svoji činnost v případě, že na území České republiky nemá sídlo nebo je nelze zjistit a má na území České republiky nemovitý majetek nebo zde vykonává svoji činnost, d) podpis obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, e) popis skutku s označením místa, času a způsobu jeho spáchání nebo v případě záruky za splnění povinnosti popis skutkových zjištění, f) právní kvalifikace skutku včetně formy zavinění a ustanovení právního předpisu, na jehož základě je povinnost ukládána, g) výše uložené pokuty nebo záruky za splnění povinnosti, h) označení správního orgánu, i) jméno a příjmení, funkce nebo služební číslo nebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby, j) podpis oprávněné úřední osoby, k) datum a místo vydání příkazového bloku a l) poučení, že podpisem obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, se příkazový blok stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

9. K jednotlivým žalobním bodům krajský soud po jejich přezkoumání učinil následující závěry: K prvnímu žalobnímu bodu, v němž žalobce namítá, že žalovaný zcela ignoroval rozhodování jiných odvolacích správních orgánů ve věcech shodných a významně tím narušil právní jistotu účastníka řízení, soud uvádí, že jej neshledal důvodným, jelikož žalobce tvrdí pouze v obecných rysech narušení právní jistoty, neuvádí však žádné konkrétní relevantní důvody, které by soud mohl přezkoumat. Chybí i jakýkoliv odkaz na tvrzené „rozhodování jiných odvolacích správních orgánů“. Nad rámec krajský soud podotýká, že zásadu legitimního očekávání nelze vztáhnout ke konkrétním skutkovým okolnostem, které jsou natolik individuálním rysem jednotlivých protiprávních jednání, že jejich posuzování nelze paušalizovat.

10. V druhém žalobním bodě žalobce tvrdil, že žalovaný vycházel pouze z oznámení věcně příslušných oddělení policie o spáchání přestupku a nikoliv z předmětných rozhodnutí, kterými jsou v daném případě pokutové bloky. Z obsahu správních spisů, jakož i z odůvodnění rozhodnutí správního orgánu I. stupně i žalovaného, je seznatelné, že správní orgán I. stupně vyžádal předmětné pokutové bloky, takže nevycházel pouze z příslušných oznámení o spáchání přestupku. V tomto směru nedošlo k žádnému pochybení správního orgánu. Vypořádání soudu s námitkami žalobce k jednotlivým konkrétním blokům bude následovat níže.

11. Krajský soud nejprve v obecné rovině ve shodě s konstantní a dlouhodobou judikaturou správních soudů (např. rozsudek NSS ze dne 8. 11. 2018, č. j. 5 As 132/2016-34 nebo rozsudek ze dne 17. 1. 2019 č. j. 10 As 28/2018-45) konstatuje, že blokové řízení je zkráceným a velmi zjednodušeným typem správního řízení, jehož podstata je postavena na procesní ekonomii řízení a spočívá v rychlém, neformálním projednání a vyřízení přestupku přímo na místě po jeho zjištění. V praxi správní orgán zpravidla ve velmi krátkém čase projedná pachatelův přestupek a uloží mu za něj přiměřenou sankci, pokud s tím pachatel přestupku souhlasí. Do značné míry tak splývá řízení s jeho výsledkem - uložením pokuty za pomoci bloku. Pokutového bloku je využíváno typicky při projednávání přestupků z oblasti dopravy a provozu na pozemních komunikacích, jako tomu bylo i v tomto případě. Vymezením přestupku na pokutovém bloku vydaném v blokovém řízení podle § 84 a násl. zákona o přestupcích účinného do 30. 6. 2017, se zabýval NSS opakovaně, zejména v rozsudku citovaném žalobcem ze dne 28. 8. 2014 č. j. 4 As 127/2014-39, s tím, že v řízení o námitkách proti záznamu dvanácti bodů jsou formální a obsahové nedostatky pokutových bloků relevantními námitkami pouze do té míry, dokud jsou schopny zpochybnit způsobilost jednotlivých podkladů pro záznam, což je nutné posuzovat v každém konkrétním případě. Žalobcem vznesené námitky tomuto testu odpovídají, až na pokutový blok ze dne 19. 9. 2018, který krajský soud vyhodnotil jako nedostatečný podklad pro vydání rozhodnutí. Krajský soud podotýká, že zmiňovanou judikaturu, která odráží právní úpravu obsaženou v zákoně o přestupcích účinném do 30. 6. 2017 lze plně vztáhnout i na bloková řízení vedená za účinnosti nynější právní úpravy, tj. zákona o odpovědnosti za přestupky.

12. Na blocích, jejichž neurčitost žalobce namítá, je vytýkané jednání popsáno konkrétně takto: - pokutový blok ze dne 19. 9. 2018, série AC/2017, č. C 1732880 obsahuje k identifikaci obviněného jméno a příjmení, jeho datum narození, adresu a číslo řidičského i občanského průkazu. K popisu skutku- času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „Dne 19. 9. 2018 v 13:40 hod řídil vozidlo rz: X na ulici Lidická v Klimkovicích a porušil § 7/1a) z. č. 361/2000 Sb.“ V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uveden text „125c/1f, 1 zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 200 Kč, označení správního orgánu včetně podpisu jak oprávněné úřední osoby, tak podpisu přestupce. - pokutový blok ze dne 10. 4. 2018, série AB/2017, č. B 0468860 obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, jeho datum narození, adresu a číslo občanského, k popisu skutku- času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „10. 4. 2018 v 10:06 hod, Jistebník, u domu č.p. 331, řidič vozidla X překročil nejvyšší dovolenou rychlost jízdy v obci 50/67/64 km/h; § 18/4 z. č. 361/2000 Sb.“ V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uveden text „125c/1k zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 500 Kč, označení oprávněné úřední osoby včetně jejího podpisu a podpisu přestupce. - pokutový blok ze dne 16. 8. 2017, série AC/2017, č. C 0441594 obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, jeho datum narození, adresu a číslo řidičského průkazu, k popisu skutku- času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „Dne 16. 8. 2017 ve 14:25 hod. Mošnov ul. Průmyslová jako řidič mot. Voz. VW- Passat rz X nebyl za jízdy na sedadle připoután bezpečnostním pásem a tím poruším § 6/1a z. č. 361/2000 Sb.“ V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle § je uveden text „125c/1 k) zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 100 Kč, označení oprávněné úřední osoby včetně jejího podpisu a podpisu přestupce. - pokutový blok ze dne 4. 6. 2017 série JL/2015, č. L1120124 obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, jeho datum narození, adresu a číslo občanského i řidičského průkazu, k popisu skutku- času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „Dne 4. 6. 2017 v 11:20 hod Jistebník Dolní Dvůr směr centrum; X Renault Trafic šedá, jízda bez zapnutého bezpečnostního pásu, porušil § 3/1a) z. č. 361/2000“. V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uveden text „125c/1 k zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 200 Kč, označení oprávněné úřední osoby včetně jejího podpisu a podpisu přestupce. - pokutový blok ze dne 12. 7. 2016 série AC/2017, č. C 0524451 obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, jeho datum narození, adresu a číslo občanského průkazu, k popisu skutku- času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „12. 7. 2016-13:02 hodin- Jistebník silnice směr Josefovice u fotb. Hřiště. Při řízení Renault Espace, X nebyl za jízdy připoután bezpečn. Pásem a tím porušil § 6/1a zák. č. 361/2000 Sb.“ V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle § je uveden text „125c/1k) zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 200 Kč, označení oprávněné úřední osoby včetně jejího podpisu a podpis přestupce.

13. U pokutového bloku ze dne 19. 9. 2018 shledal krajský soud vadu, spočívající v absenci popisu skutku, tak jak vyžaduje § 92 odst. 2 písm. e) zákona o odpovědnosti za přestupky, který zní:„V příkazovém bloku se uvede popis skutku s označením místa, času a způsobu jeho spáchání nebo v případě záruky za splnění povinnosti popis skutkových zjištění“. Z pokutového bloku jednoznačně nevyplývá konkrétní způsob spáchání skutku. V popisu skutku zcela absentuje slovní popis přestupkového jednání, je uveden toliko odkaz na paragrafové znění zákona. Z judikatury NSS, konkrétně rozsudku ze dne 16. května 2013, č. j. 4 AS 8/2013-27, vyplývá: „Podstatné však je, že ze slovního popisu přestupku ve spojení s relevantním ustanovením zákona o přestupcích a zákona o provozu na pozemních komunikacích je zcela nepochybné, jakého jednání přestupkuú se stěžovatel dopustil.“ NSS v jiném svém rozsudku ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012-20 připouští, že: „ postačuje uvedení přestupkového jednání zkratkami „jízda bez použití BP“ nebo „pásy“, jsou- li tyto zkratky doplněny odkazem na ustanovení zákona o přestupcích, ve kterém je přestupek specifikován, a na ustanovení zákona o silničním provozu, které přestupce porušil“ V tomto konkrétním případě pouhý odkaz na znění § 7 odst. 1 písm. c) z. č. 361/2000 Sb. není dostačující, jelikož toto zákonné znění v sobě zahrnuje alternativní možnosti spáchání přestupku, a to možnost při jízdě vozidlem držet v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení. Není specifikováno, čeho z těchto nabízených alternativ se měl žalobce dopustit. K podobné situaci se již vyjádřil Krajský soud v Ústí nad Labem ze dne 26. května 2015, č. j. 15 A 103/2013-37: „Údaj „§ 4 písm. c) z. č. 361/2000 Sb.“ uvedený v popisu přestupkového jednání tak může znamenat jízdu na červenou, vjetí na přejezd v době, kdy tomu brání světelná a akustická signalizace, nerespektování jakékoli dopravní značky (…). Soud v této souvislosti podotýká, že pokud by byla v pokutovém bloku identifikována dopravní značka, kterou žalobce nerespektoval, záznam bodů v registru řidičů by bylo možné provést (…). Nic takového však v pokutovém bloku není. (…) není dostatečně konkrétně individualizováno, jakého přestupkového jednání se žalobce dopustil.“ 14. Vzhledem k výše uvedenému má soud za to, že pokutový blok ze dne 19. 9. 2018 trpí vadou absence popisu přestupkového jednání. Z tohoto důvodu jej soud shledává nezpůsobilým podkladem pro zápis bodů do registru řidičů ve smyslu ustanovení § 123b odst. 1 a 2 zákona o provozu na pozemních komunikacích. Obsah všech zákonných náležitostí je přitom podmínkou pro to, aby na jeho základě bylo možno provést záznam bodů. (a contrario viz rozsudek NSS ze dne 30. 5. 2018, č. j. 6 As 377/2017 – 57.)

15. Soud se zabýval i dalšími žalobou napadenými pokutovými bloky, u kterých však již žádné vady neshledal a žaloba ve zbytku důvodná není.

16. Z pokutového bloku ze dne 10. 4. 2018 je zřejmé, že žalobce se vytýkaného jednání, tedy překročení nejvyšší dovolené rychlosti 50 km/h v obci, dopustil a také to, jakým způsobem a kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné zákonné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka „§ 18/4 z. č. 361/2000 Sb.“ je podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu. Co se týká užití zkratek „50/67/64 km/h“ jejich dostatečnou určitost a srozumitelnost v kombinaci s příslušnou právní kvalifikací shledal NSS v rozsudku ze dne 28. 8. 2014 č. j. 4 As 127/2014-39, body odůvodnění 19-25. Ze zkratky vyplývá, že první číselný údaj představuje maximální povolenou rychlost v obci 50 km/h, druhý údaj naměřenou rychlost 67 km/h, která je po odečtu odchylky tolerance měření stanovena na 64 km/h (třetí číselný údaj). Žaloba tak v této části důvodná není.

17. Z pokutového bloku ze dne 16. 8. 2017 jasně vyplývá, že jednání bylo popsáno slovy „nebyl za jízdy na sedadle připoután bezpečnostním pásem a tím poruším § 6/1a z. č. 361/2000 Sb.“ “ Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka „§ 6/1 a) z. č. 361/2000 Sb.“ je podle soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 6 ods. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, totéž platí pro zkratku „§ 125c/1k zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“ která dostatečně určuje ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Užití těchto zkratek není důvodem pro nedostatečnou srozumitelnost v popisu jednání, jak správně žalovaný dovodil, a žaloba tak v této části důvodná není.

18. Z pokutového bloku ze dne 4. 6. 2017 jasně vyplývá, že jednání bylo popsáno slovy „jízda bez zapnutého bezpečnostního pásu, porušil § 6/1a) z. č. 361/2000“ Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka „§ 6/1 a) z. č. 361/2000 Sb.“ je podle soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 6 ods. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, totéž platí pro zkratku „§ 125c/1k zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“ která dostatečně určuje ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Užití těchto zkratek není důvodem pro nedostatečnou srozumitelnost v popisu jednání, jak správně žalovaný dovodil, a žaloba tak v této části důvodná není.

19. Z pokutového bloku ze dne 12. 7. 2016 jasně vyplývá, že jednání bylo popsáno slovy „nebyl za jízdy připoután bezpečn. Pásem a tím porušil § 6/1a zák. č. 361/2000 Sb.“ Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka „§ 6/1 a) z. č. 361/2000 Sb.“ je podle soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 6 ods. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, totéž platí pro zkratku „§ 125c/1k zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“ která dostatečně určuje ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Užití těchto zkratek není důvodem pro nedostatečnou srozumitelnost v popisu jednání, jak správně žalovaný dovodil, a žaloba tak v této části důvodná není.

20. Krajský soud se neztotožňuje se závěrem žalovaného, že všechny pokutové bloky jsou v popisu skutku popsány srozumitelně, čitelně a splňují požadavek dostatečné individualizace skutku, když jeden z pokutových bloků, konkrétně ze dne 19. 9. 2018 trpí vadou nedostatečné individualizace skutku, spočívající v absenci popisu přestupkového jednání. Žalobou napadené rozhodnutí je tedy založeno na skutečnostech, které nemají oporu ve správním spise. Označený pokutový blok z uvedených důvodů není bezvadným podkladem pro záznam bodů v registru řidičů.

21. Na základě uvedeného krajský soud napadené rozhodnutí zrušil pro nezákonnost (§ 78 odst. 1 s.ř.s.) a současně vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). V dalším řízení je žalovaný vzán právním názorem soudu (§ 78 odst. 5 s.ř.s.).

22. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 60 odst. 1 s. ř. s., když procesně úspěšnému žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 000 Kč za podanou žalobu a ve výši 1 000 Kč za návrh na přiznání odkladného účinku žaloby, a dále z nákladů za právní zastoupení, a to za dva úkony právní služby po 3 100 Kč, 2x režijní paušál po 300 Kč (§ 6 odst. 1, § 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 13 odst. 3) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění). Náklady řízení celkem pak představuje částka 10 800 Kč.

23. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení tuto částku, a to podle ust. § 64 s. ř. s., ve spojení s § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval. Vzhledem k odlišné úpravě s. ř. s. a o. s. ř. týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. § 54 odst. 5 s. ř. s., § 159, § 160 odst. 1 o. s. ř.), uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení