22 A 23/2019 – 66

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D., v právní věci žalobce: J. H. zastoupený advokátem Mgr. Michalem Miturou, FMP advokátní kancelář v.o.s., sídlem Místecká 329/258, 720 00 Ostrava–Hrabová proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 3. 2019 č. j. MSK 4777/2019, ve věci záznamu bodů v registru řidičů takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou doručenou Krajskému soudu v Ostravě dne 17. 4. 2019 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 3. 2019 č. j. MSK 4777/2019 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Opavy ze dne 30. 11. 2018 č. j. MMOP 141632/2018 (dále jen „správní orgán 1. stupně“) o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů.

2. V podané žalobě žalobce uvedl tyto žalobní body: 1) Žalovaný zcela ignoroval rozhodování jiných odvolacích správních orgánů ve věcech shodných a významně tak narušil právní jistotu účastníka řízení. 2) Ačkoliv žalobce namítal ve svém odvolání nezpůsobilost jednotlivých podkladů pro záznam bodů, žalovaný uvedl, že tyto posuzovat nemůže, byť praxe popsaná v předchozím žalobním bodě vypovídá jinak. Jediné důkazy, které žalovaný posuzuje, jsou oznámení od věcně příslušných oddělení policie, která však nemohou být dostatečným důkazem, neboť musí být vždy porovnána s rozhodnutími, jichž se týkají, aby mohla být vyloučena možná chyba lidského faktoru či možná zvůle orgánu veřejné moci. Žalobce poukázal na rozhodnutí v blokových řízeních série HG/2014, č. bloku G1498901 a série GF/2013, č. bloku F0832677 a uvedl, že podle rozsudku Nejvyššího správního soudu – dále jen „NSS“ tyto nesplňují dostatečnou individualizaci skutku pro rozhodnutí a dále poukázal na rozhodnutí v blokovém řízení série FC/2013 č. bloku C1404971, z něhož je zřejmé, že byly dodrženy veškeré zákonem stanovené požadavky. Z rozhodnutí by měly být patrny údaje o osobě přestupce, místu spáchání přestupku a době spáchání, mělo by být zcela jasné, čeho se přestupce dopustil a jakou povinnost stanovenou zákonem svým jednáním porušil. Dle žalobce není správný argument žalovaného, že přestupce svým podpisem dal souhlas s tímto druhem projednání a správností takového rozhodnutí. Žalobce dále uvedl, v jakých případech nepovažuje podklad za způsobilý. V případě překročení nejvyšší povolené rychlosti nevyplývá přestupkové jednání z popisu „rychlost, R, RJ, rychlost v obci (mimo obec)“. V případě porušení povinnosti nedržet za jízdy v ruce či jinak manipulovat s telefonním přístrojem není dostatečným popisem přestupku formát „telefonování za jízdy aj.“. V případě porušení povinnosti být za jízdy připoután bezpečnostním pásem není dostatečným popisem přestupku formát „neužil bezpečnostní pásy, nepřipoután bezp. pásem, nepřipoután BP, pásy as.“. Z rozhodnutí musí být naprosto zřejmé, kdy mělo ke spáchání přestupku dojít a kde, aby bylo jisté, že se přestupek stal na pozemní komunikaci či mimo ni. Údaje v rozhodnutí musí být čitelné, srozumitelné a přehledné. Žalovaný se rovněž nezabýval tím, zda je uvedena právní kvalifikace jak u přestupků samotných, tak i povinností stanovených zákonem. 3) Dále žalobce namítal k jednotlivým pokutovým blokům ze dne 19. 9. 2018, 10. 4. 2018, 16. 8. 2017, 4. 6. 2017 a 12. 7. 2016 následující chyby: neuvedení data narození či rodného čísla přestupce, nedostatečné ověření totožnosti přestupce, neuvedení doby spáchání přestupku ve formátu datum a čas, neuvedení dostatečné identifikace k místu spáchání přestupku, neuvedení přestupkového jednání, zkratkovitou právní kvalifikaci, neuvedení, zda bylo jednání spácháno úmyslně nebo z nedbalosti, neuvedení, resp. nesoulad uložené sankce mezi slovním vyjádřením a číslem, neuvedení místa vydání bloku a požadovaného údaje o oprávněné osobě včetně podpisu a nepřezkoumatelný údaj o datu podpisu a podpis žalobce samotného. Žalobce proto navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu projednání a přiznání náhrady nákladů řízení.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné, neboť považuje veškeré námitky žalobce za nedůvodné, šablonovité a opakující se, a to bez ohledu na skutečný obsah spisu. Žalobce vychází ze skutečností, které ze spisu nevyplývají, a poukazuje na vady podkladových rozhodnutí, kterými tato rozhodnutí vůbec netrpí. Všechna rozhodnutí o přestupcích žalobce jsou dostatečně způsobilými podklady pro záznam bodů.

4. Krajský soud ve věci již jednou rozhodl rozsudkem ze dne 12. 12. 2019 č. j. 22 A 23/2019–30, který byl zrušen rozsudkem NSS ze dne 29. 4. 2022 č. j. 4 As 27/2020–25, jenž nabyl právní moci dne 2. 5. 2022 (dále jen „zrušující rozsudek“). Věc byla vrácena Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení, v němž je krajský soud vázán právním názorem vysloveným NSS ve zrušujícím rozsudku.

5. V dalším řízení krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který zde byl ke dni vydání napadeného rozhodnutí.

6. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a výzva k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění byly žalobci doručeny dne 26. 9. 2018. Dne 1. 10. 2018 byly správnímu orgánu I. stupně doručeny námitky proti provedenému záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče. Obsahem námitek je nesouhlas proti všem záznamům, na jejichž základě došlo k zápisu 12 bodů v bodovém hodnocení registru řidičů. Dne 22. 10. 2018 bylo žalobci doručeno sdělení o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, čehož žalobce využil a osobně dne 24. 10. 2018 nahlédl do spisu. Dne 11. 11. 2018 bylo správnímu orgánu I. stupně oznámeno převzetí právního zastoupení žalobce advokátem JUDr. Radkem Bechyně. Poté byl zástupce žalobce opětovně vyzván k možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, a to dne 14. 11. 2018. Zástupce žalobce zaslal dne 26. 11. 2018 správnímu orgánu žádost o přerušení správního řízení z důvodu podnětu k přezkumnému řízení adresovanému Policii České republiky, Krajskému ředitelství policie Moravskoslezského kraje, čemuž však správní orgán I. stupně nevyhověl a usnesením ze dne 30. 11. 2018 žádost žalobce o přerušení správního řízení zamítl. Dne 30. 11. 2018 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí, kterým zamítl námitky proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů a záznam 12 bodů potvrdil. Proti prvostupňovému rozhodnutí bylo podáno blanketní odvolání doplněné na výzvu správního orgánu I. stupně dne 7. 1. 2019. O odvolání žalovaný rozhodl napadeným rozhodnutím tak, že je zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.

7. Podle ust. § 85 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v rozhodném znění (dále jen „zákon o přestupcích účinný do 30. 6. 2017“) jsou pověřené osoby povinny prokázat, že jsou oprávněny ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení. Na pokutových blocích vyznačí, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena.

8. Podle ust. § 92 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v rozhodném znění (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), je–li příkazem na místě ukládána pokuta nebo peněžitá záruka za splnění povinnosti, obdrží obviněný příkazový blok. Podpisem příkazového bloku obviněným se příkaz na místě stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Nemůže–li obviněný peněžitou povinnost na místě splnit, vydá se mu příkazový blok na peněžitou povinnost na místě nezaplacenou s poučením o způsobu zaplacení, o lhůtě splatnosti a o následcích nezaplacení.

9. Podle ust. § 92 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky se v příkazovém bloku uvede: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, a název právnické osoby, b) datum narození obviněného nebo identifikační číslo osoby, pokud je obviněným právnická nebo podnikající fyzická osoba, bylo–li jim přiděleno, c) adresa místa trvalého pobytu obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, popřípadě adresa místa hlášeného pobytu cizince, má–li hlášený pobyt na území České republiky, nebo adresa sídla obviněného, je–li právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, nebo adresa místa, kde se nachází jeho nemovitý majetek, nebo adresa místa, kde vykonává svoji činnost v případě, že na území České republiky nemá sídlo nebo je nelze zjistit a má na území České republiky nemovitý majetek nebo zde vykonává svoji činnost, d) podpis obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, e) popis skutku s označením místa, času a způsobu jeho spáchání nebo v případě záruky za splnění povinnosti popis skutkových zjištění, f) právní kvalifikace skutku včetně formy zavinění a ustanovení právního předpisu, na jehož základě je povinnost ukládána, g) výše uložené pokuty nebo záruky za splnění povinnosti, h) označení správního orgánu, i) jméno a příjmení, funkce nebo služební číslo nebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby, j) podpis oprávněné úřední osoby, k) datum a místo vydání příkazového bloku a l) poučení, že podpisem obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, se příkazový blok stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

10. K prvnímu žalobnímu bodu, v němž žalobce namítl, že žalovaný zcela ignoroval rozhodování jiných odvolacích správních orgánů ve věcech shodných a významně tím narušil právní jistotu účastníka řízení, soud uvádí, že jej neshledal důvodným, jelikož žalobce tvrdí pouze v obecných rysech narušení právní jistoty, neuvádí však žádné konkrétní relevantní důvody, které by soud mohl přezkoumat. Chybí i jakýkoliv odkaz na tvrzené „rozhodování jiných odvolacích správních orgánů“. Nad rámec krajský soud podotýká, že zásadu legitimního očekávání nelze vztáhnout ke konkrétním skutkovým okolnostem, které jsou natolik individuálním rysem jednotlivých protiprávních jednání, že jejich posuzování nelze paušalizovat.

11. V druhém žalobním bodě žalobce tvrdil, že žalovaný vycházel pouze z oznámení věcně příslušných oddělení policie o spáchání přestupku a nikoliv z předmětných rozhodnutí, kterými jsou v daném případě pokutové bloky. Z obsahu správních spisů, jakož i z odůvodnění rozhodnutí správního orgánu I. stupně i žalovaného, je seznatelné, že správní orgán I. stupně vyžádal předmětné pokutové bloky, takže nevycházel pouze z příslušných oznámení o spáchání přestupku. V tomto směru nedošlo k žádnému pochybení správního orgánu. Vypořádání soudu s námitkami žalobce k jednotlivým konkrétním blokům bude následovat níže.

12. Krajský soud nejprve v obecné rovině ve shodě s konstantní a dlouhodobou judikaturou správních soudů (např. rozsudek NSS ze dne 8. 11. 2018, č. j. 5 As 132/2016–34 nebo rozsudek ze dne 17. 1. 2019 č. j. 10 As 28/2018–45) konstatuje, že blokové řízení je zkráceným a velmi zjednodušeným typem správního řízení, jehož podstata je postavena na procesní ekonomii řízení a spočívá v rychlém, neformálním projednání a vyřízení přestupku přímo na místě po jeho zjištění. V praxi správní orgán zpravidla ve velmi krátkém čase projedná pachatelův přestupek a uloží mu za něj přiměřenou sankci, pokud s tím pachatel přestupku souhlasí. Do značné míry tak splývá řízení s jeho výsledkem – uložením pokuty za pomoci bloku. Pokutového bloku je využíváno typicky při projednávání přestupků z oblasti dopravy a provozu na pozemních komunikacích, jako tomu bylo i v tomto případě. Vymezením přestupku na pokutovém bloku vydaném v blokovém řízení podle § 84 a násl. zákona o přestupcích účinného do 30. 6. 2017 se zabýval NSS opakovaně, zejména v rozsudku ze dne 28. 8. 2014 č. j. 4 As 127/2014–39 s tím, že v řízení o námitkách proti záznamu 12 bodů jsou formální a obsahové nedostatky pokutových bloků relevantními námitkami pouze do té míry, pokud jsou schopny zpochybnit způsobilost jednotlivých podkladů pro záznam, což je nutné posuzovat v každém konkrétním případě. Žalobcem vznesené námitky tomuto testu odpovídají. Krajský soud podotýká, že zmiňovanou judikaturu, která odráží právní úpravu obsaženou v zákoně o přestupcích účinném do 30. 6. 2017 lze plně vztáhnout i na bloková řízení vedená za účinnosti nynější právní úpravy, tj. zákona o odpovědnosti za přestupky.

13. Na blocích, jejichž neurčitost žalobce namítá, je vytýkané jednání popsáno konkrétně takto: – příkazový blok ze dne 19. 9. 2018, série AC/2017, č. C 1732880 obsahuje k identifikaci obviněného jméno a příjmení, jeho datum narození, adresu a číslo řidičského i občanského průkazu. K popisu skutku– času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „Dne 19. 9. 2018 v 13:40 hod řídil vozidlo rz: X na ulici Lidická v Klimkovicích a porušil § 7/1a) z. č. 361/2000 Sb.“ V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uveden text „125c/1f, 1 zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 200 Kč, označení správního orgánu včetně podpisu jak oprávněné úřední osoby, tak podpisu přestupce. – příkazový blok ze dne 10. 4. 2018, série AB/2017, č. B 0468860 obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, jeho datum narození, adresu a číslo občanského, k popisu skutku– času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „10. 4. 2018 v 10:06 hod, Jistebník, u domu č.p. 331, řidič vozidla X překročil nejvyšší dovolenou rychlost jízdy v obci 50/67/64 km/h; § 18/4 z. č. 361/2000 Sb.“ V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uveden text „125c/1k zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 500 Kč, označení oprávněné úřední osoby včetně jejího podpisu a podpisu přestupce. – příkazový blok ze dne 16. 8. 2017, série AC/2017, č. C 0441594 obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, jeho datum narození, adresu a číslo řidičského průkazu, k popisu skutku– času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „Dne 16. 8. 2017 ve 14:25 hod. Mošnov ul. Průmyslová jako řidič mot. Voz. VW– Passat rz X nebyl za jízdy na sedadle připoután bezpečnostním pásem a tím poruším § 6/1a z. č. 361/2000 Sb.“ V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle § je uveden text „125c/1 k) zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 100 Kč, označení oprávněné úřední osoby včetně jejího podpisu a podpisu přestupce. – pokutový blok ze dne 4. 6. 2017 série JL/2015, č. L1120124 obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, jeho datum narození, adresu a číslo občanského i řidičského průkazu, k popisu skutku– času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „Dne 4. 6. 2017 v 11:20 hod Jistebník Dolní Dvůr směr centrum; X Renault Trafic šedá, jízda bez zapnutého bezpečnostního pásu, porušil § 3/1a) z. č. 361/2000“. V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uveden text „125c/1 k zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 200 Kč, označení oprávněné úřední osoby včetně jejího podpisu a podpisu přestupce. – pokutový blok ze dne 12. 7. 2016 série AC/2017, č. C 0524451 obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, jeho datum narození, adresu a číslo občanského průkazu, k popisu skutku– času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „12. 7. 2016–13:02 hodin– Jistebník silnice směr Josefovice u fotb. Hřiště. Při řízení Renault Espace, X nebyl za jízdy připoután bezpečn. Pásem a tím porušil § 6/1a zák. č. 361/2000 Sb.“ V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle § je uveden text „125c/1k) zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 200 Kč, označení oprávněné úřední osoby včetně jejího podpisu a podpis přestupce.

13. K příkazovému bloku ze dne 19. 9. 2018 série AC/2017 č. se detailně vyjádřil NSS ve zrušujícím rozsudku, kde uvedl, že tento příkazový blok nepostrádá žádnou ze základních náležitostí vyžadovanou § 92 odst. 2 písm. e) zákona o odpovědnosti za přestupky spočívající v popisu skutku, resp. že by v něm přestupkové jednání (popis skutku) nebylo dostatečně specifikováno a individualizováno. K samotnému popisu skutku sice oprávněné úřední osoby využily pouze odkazu na § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu, podle něhož [ř]idič nesmí při jízdě vozidlem držet v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení, daly tím však jednoznačně najevo, že se žalobce jako řidič motorového vozidla dopustil konkrétního, individuálně popsaného jednání, které nemohlo být s jiným zaměněno. K naplnění skutkové podstaty daného přestupku by totiž došlo v každém případě držení (v ruce nebo jiným způsobem) určitého zařízení (telefonního přístroje nebo jiného hovorového nebo záznamového zařízení). Oprávněné úřední osoby sice mohly přestupkové jednání formulovat vedle odkazu na zákonné ustanovení též jeho slovním popisem a blíže slovně uvést, jaké konkrétní zařízení žalobce držel a zda v ruce nebo jiným způsobem, přesto však v souzené věci s ohledem na povahu jednání, jímž mělo dojít k naplnění daného přestupku, lze i jen prostý odkaz na § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu bez uvedení tohoto slovního popisu skutku považovat za dostatečný k jeho individualizaci tak, aby ve výsledku nebyl zaměnitelný se skutkem jiným.

14. Podle NSS je z označeného příkazového bloku je zcela zřejmé komu, kdy a za jaký přestupek (viz § 92 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky) byla pokuta v příkazním řízení uložena, takže neshledal žádné pochybení způsobující vadnost příkazového bloku pro nedostatečnou individualizaci přestupkového jednání. Ustanovení § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu je totiž dostatečně konkrétní, zakotvující pouze jedinou povinnost, a to zjednodušeně řečeno povinnost řidiče při jízdě vozidlem nedržet (v ruce nebo jiným způsobem) zařízení (telefonní přístroj, hovorové nebo záznamové zařízení).

15. NSS dodal, že mnohost jednání, kterým by mohlo dojít k porušení povinnosti stanovené zákonem, je dána pouze vícero alternativami provedení. Z § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu však nevyplývá, že obsahuje vícero povinností, jejichž porušením dojde ke spáchání různých přestupků. Naopak toto zákonné ustanovení obsahuje pouze jednu povinnost, tudíž specifikace přestupkového jednání (v souhrnu s dalšími údaji uvedenými v příkazovém bloku) v příkazovém bloku pouhým odkazem na toto ustanovení je dostatečná. Bez ohledu na to, jakým způsobem řidič při jízdě držel zařízení v uvedeném ustanovení označené, jde vždy o jednání, jež vykazuje znaky přestupku a podle přílohy zákona o silničním provozu se za ně zaznamenají 2 body v registru řidičů. Z uvedeného důvodu tedy nelze v posuzovaném případě dospět k závěru, že při absenci slovního popisu skutku a jen odkazem na uvedené ustanovení v příkazovém bloku nebylo specifikováno, kterého porušení povinnosti se žalobce dopustil a jaký přestupek spáchal.

16. NSS ve zrušujícím rozsudku dále zdůraznil, že žalobce se mohl na místě bránit proti zjištění přestupkového jednání, jeho prokázání, právní kvalifikaci a uložené pokutě (což jsou podmínky pro vydání rozhodnutí v příkazním řízení podle § 91 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky), což neučinil. Je přitom vždy věcí té které osoby, aby příkazový blok nepodepsala, pokud s ním není srozuměna. Žalobce posuzovaný příkazový blok podepsal, čímž s jeho obsahem vyjádřil souhlas; tím se příkazový blok stal pravomocným a vykonatelným rozhodnutím o přestupku. Žalobce tedy svým podpisem vyslovil souhlas jak s popisem skutku, tak s jeho právní kvalifikací.

17. NSS uzavřel, že odkazem na § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu, ve spojení s dalšími údaji uvedenými na příkazovém bloku [místo (na ulici Lidická v Klimkovicích), čas (dne 19. 9. 2018 v 13:40), právní kvalifikace skutku (§ 125c odst. 1 písm. f) bod 1 zákona o silničním provozu)] je vytýkané jednání popsáno natolik jednoznačně a určitě, že není zaměnitelné s jiným. Taková specifikace splňuje požadavek dostatečné individualizace skutku, neboť z kombinace všech výše uvedených údajů je patrné, jakého konkrétního jednání se žalobce dopustil a kdy a kde se tak stalo a jak bylo toto jednání právně kvalifikováno.

18. Krajský soud se se závěry zrušujícího rozsudku zcela ztotožnil a dospěl ke shodnému závěru, že příkazový blok ze dne 19. 9. 2018 je způsobilým podkladem pro záznam bodů v registru řidičů, když přestupkové jednání žalobce v něm bylo dostatečně konkrétně a individualizovaně vymezeno.

19. Dále krajský soud posoudil důvodnost žalobních tvrzení k dalším pokutovým blokům:

20. Z příkazového bloku ze dne 10. 4. 2018 je zřejmé, že žalobce se vytýkaného jednání, tedy překročení nejvyšší dovolené rychlosti 50 km/h v obci, dopustil a také to, jakým způsobem a kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné zákonné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka „§ 18/4 z. č. 361/2000 Sb.“ je podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu. Co se týká užití zkratek „50/67/64 km/h“ jejich dostatečnou určitost a srozumitelnost v kombinaci s příslušnou právní kvalifikací shledal NSS v rozsudku ze dne 28. 8. 2014 č. j. 4 As 127/2014–39, body odůvodnění 19–25. Ze zkratky vyplývá, že první číselný údaj představuje maximální povolenou rychlost v obci 50 km/h, druhý údaj naměřenou rychlost 67 km/h, která je po odečtu odchylky tolerance měření stanovena na 64 km/h (třetí číselný údaj). Žaloba tak v této části důvodná není.

21. Z příkazového bloku ze dne 16. 8. 2017 jasně vyplývá, že jednání bylo popsáno slovy „nebyl za jízdy na sedadle připoután bezpečnostním pásem a tím poruším § 6/1a z. č. 361/2000 Sb.“ “ Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka „§ 6/1 a) z. č. 361/2000 Sb.“ je podle soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 6 ods. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, totéž platí pro zkratku „§ 125c/1k zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“ která dostatečně určuje ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Užití těchto zkratek není důvodem pro nedostatečnou srozumitelnost v popisu jednání, jak správně žalovaný dovodil, a žaloba tak v této části důvodná není.

22. Z pokutového bloku ze dne 4. 6. 2017 jasně vyplývá, že jednání bylo popsáno slovy „jízda bez zapnutého bezpečnostního pásu, porušil § 6/1a) z. č. 361/2000“ Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka „§ 6/1 a) z. č. 361/2000 Sb.“ je podle soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 6 ods. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, totéž platí pro zkratku „§ 125c/1k zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“ která dostatečně určuje ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Užití těchto zkratek není důvodem pro nedostatečnou srozumitelnost v popisu jednání, jak správně žalovaný dovodil, a žaloba tak v této části důvodná není.

23. Z pokutového bloku ze dne 12. 7. 2016 jasně vyplývá, že jednání bylo popsáno slovy „nebyl za jízdy připoután bezpečn. Pásem a tím porušil § 6/1a zák. č. 361/2000 Sb.“ Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka „§ 6/1 a) z. č. 361/2000 Sb.“ je podle soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 6 ods. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, totéž platí pro zkratku „§ 125c/1k zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“ která dostatečně určuje ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Užití těchto zkratek není důvodem pro nedostatečnou srozumitelnost v popisu jednání, jak správně žalovaný dovodil, a žaloba tak v této části důvodná není.

24. Krajský soud na základě uvedeného shrnuje, že se ztotožnil se závěrem žalovaného, že všechny pokutové bloky jsou v popisu skutku popsány srozumitelně, čitelně a splňují požadavek dostatečné individualizace skutku.

25. Krajský soud s ohledem na to, že žádný z žalobních bodů neshledal důvodným žalobu v souladu s ust. § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

26. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 60 odst. 1 s. ř. s., když procesně úspěšnému žalovanému s tímto řízením nevznikly žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti.

Poučení

JMÉNEM REPUBLIKY