22 A 27/2010 - 111

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců Mgr. Jiřího Gottwalda a JUDr. Miroslavy Honusové v právní věci žalobců a) A., b) L. a c) Ing. M. M., všech v řízení zastoupených JUDr. Pavlem Lasákem, advokátem se sídlem Opava, Masařská 3, proti žalovanému Ministerstvu zemědělství, Pozemkovému úřadu Opava, se sídlem Opava, Horní náměstí 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25.2.2010 č.j. 470/10, ve věci pozemkových úprav, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobci se žalobou podanou v zákonné lhůtě domáhají přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 25.2.2010 č.j. 470/10, kterým byl schválen návrh jednoduchých pozemkových úprav v katastrálním území s nedokončeným scelením Litultovice, jak byl zpracován Geprojekt s.r.o. dne 5.10.2004 pod č. zak. 33/2002. Namítají, že: 1) napadené rozhodnutí neobsahuje označení účastníků, kterým je určeno; 2) napadené rozhodnutí je neurčité a nesrozumitelné, když nový stav nelze srovnat se stávajícím stavem katastru nemovitostí, a to ani graficky, ani popisem. Z textu samotného napadeného rozhodnutí vyplývá vztah pozemkových úprav k pozemkům parc. č. 498/8, 503/1 a 498/14; z grafické přílohy však vyplývá vztah k dalším pozemkům žalobců a) a b) parc. č. 456/3, 459/7, 510/5, 511/1, 513/5, 513/11, 514/3, 630/7, 630/29, 650/16, 665/3, 665/29, 674/12, 677/5, 677/22, 677/82, 749/31, 754/8, 761/8, 764/1, 769/1, 776/22, 928/41, 934/9, 934/32, 934/50, 934/63, 934/64, 934/85, 962/4, 985/10, 1012/20, 1017/3, 1019/2, 1049/9, 1063/17 a 1063/23; 3) napadené rozhodnutí neobsahuje řádné poučení o opravném prostředku; 4) pozemek parc. č. 503/1 vlastní žalobce c) od 13.9.2004, kdy mu jej darovali žalobci a) a b). Tento pozemek: a) má dle Katastrálního úřadu v Opavě ležet mimo obvod pozemkových úprav, kdy odkazují na stanovisko tohoto úřadu ze dne 7.7.2004; b) byl přidělen manž. D., a to nezákonně, když od počátku jsou uživateli tohoto pozemku žalobci, jakkoli na něm dříve manž. D. protiprávně sklízeli plody ze stromů. Žalobce c) navíc již ohlásil stavebnímu úřadu oplocení tohoto pozemku. Pozemkovou úpravou tak došlo de facto k vyvlastnění tohoto pozemku; 5) zatímco před pozemkovou úpravou měli žalobci souvislé pozemky s přístupovými cestami, které žádné scelování nepotřebovaly, posloužily tyto pozemky jako zdroj přídělu pro jiné osoby, zejm. členy sboru zástupců; nebyl tak naplněn účel zák. č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „ZPÚ“); 6) napadené rozhodnutí nebylo doručeno žalobci c). Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. K žalobním bodům uvádí: 2) žalobci a) a b) byli informováni o tom, které pozemky vstupují do pozemkových úprav, jak vyplývá z protokolu, který žalobci dne 22.3.2002 podepsali; 4) a) pozemek parc. č. 503/1 a ostatní byly zahrnuty do pozemkových úprav, jak o tom byli žalobci a) a b) dne 22.3.2002 informování; b) předmětný pozemek vstoupil do neukončeného scelovacího řízení vedeného v letech 1936-47 a byl přidělen právním předchůdcům manž. D. Proto byla žalobcům navržena náhrada v jiném pozemku v souladu s § 14 odst. 9 ZPÚ; 6) dle doručenky žalobce c) rozhodnutí převzal dne 18.3.2010. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu [§ 75 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“)] a dospěl k závěru, že žaloba důvodná není. Z obsahu správních spisů soud zjistil, že v katastrálním území Litultovice proběhlo v letech 1936-47 scelovací řízení, které nebylo ukončeno, kdy podle návrhu scelovacího plánu (obsaženého ve spise toliko v neověřené kopii) byl pozemek dnešního parc. č. 503/1 přidělen vlastníkům „ae“ – F. a M. D. Jako vlastník tohoto pozemku (parc. č. 503/1 zahrada) je v katastru nemovitostí zapsán žalobce c). Dne 22.3.2002 byl s žalobci a) a b) sepsán protokol o projednání a schválení vstupního nároku pro LV č. 18, který žalobci a) a b) podepsali, kde jsou jako předmět vstupního nároku určeny pozemky parc. č. 192/13, 200, 201, 202, 203/1, 456/3, 459/7, 498/8, 498/14, 503/1, 510/5, 511/1, 513/5, 513/11, 514/3, 630/7, 630/29, 650/16, 665/3, 665/29, 674/12, 677/5, 677/22, 677/82, 749/31, 754/8, 761/8, 764/1, 769/1, 776/22, 819/17, 819/42, 819/48, 822/6, 835/3, 835/6, 836/2, 864/11, 865/9, 928/41, 934/9, 934/32, 934/50, 934/63, 934/64, 934/85,, 962/4, 963/1, 968/20, 985/10, 1012/20, 1017/3, 1019/2, 1027/12, 1033/3, 1049/9, 1063/17 a 1063/23. V návrhu pozemkových úprav byly z pozemkových úprav vyloučeny pozemky parc. č. 192/13, 192/16, 200, 201, 202, 203/1, 819/17, 819/42, 819/48, 822/6, 835/3, 835/6, 836/2, 864/11, 865/9, 963/1, 1027/12 a 1033/3, přičemž ve vztahu k zbývajícímu nároku žalobců a) a b) jsou těmto dle návrhu přidělovány pozemky nových parc. č. 1136, 1212, 1235, 1263, 1516, 1620, 1633, 1638, 1639, 1643, 1681, 1707, 1886, 1887, 1894, 1896, 1918 a 2113. Pozemek parc. č. 503/1 označovaný návrhem jako pozemek parc. č. 1888 je navržen k přidělení manž. D., přičemž za tento je navržena žalobci c) náhrada v pozemku označeném v návrhu parc. č. 2083, který navazuje na pozemky navrhované k přidělení žalobcům a) a b) označené v návrhu parc. č. 1886 a 1887, s nimiž tvoří souvislý pás. Pozemky označované v návrhu parc. č. 1886 a 1887 korespondují s dosavadním pozemkem žalobců a) a b) stávajícího parc. č. 498/14. Napadeným rozhodnutím byl návrh pozemkových úprav schválen, kdy písemné vyhotovení rozhodnutí co do označení účastníků řízení obsahuje text: „Seznam účastníků řízení je uložen k nahlédnutí na pozemkovém úřadě, kancelář č. 708“, co do poučení obsahuje text „Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné, lze proti němu podat žalobu do 30 dnů od doručení tohoto rozhodnutí k soudu podle § 129 zákona č. 150/2002 Sb. (s.ř.s.).“, parcelní čísla jednotlivých pozemků jsou v rozhodnutí zmiňována jen v souvislosti s námitkami účastníků řízení, tzn. v případě žalobců jsou zmíněny pozemky parc. č. 503/1 v souvislosti s námitkou obdobnou žalobnímu bodu 4b), parc. č. 498/8 a 498/14 v souvislosti s jejich zásahem do tzv. „Choltického chodníku“, parc. č. 513/11 v souvislosti s námitkou o znehodnocení elektrickým vedením vysokého napětí, dále pozemky nových parc. č. 1886 a 1887 v souvislosti s návrhem jiné příjezdové trasy. Součástí spisu je i doručenka osvědčující doručení napadeného rozhodnutí žalobci c), kdy žalobce c) napadené rozhodnutí podle této doručenky převzal dne 18.3.2010. Soud se pokusil o grafické zakreslení stávajících pozemků žalobců a pozemků, které jim mají být přiděleny podle návrhu pozemkových úprav, přičemž konstatuje, že takové zakreslení obsah spisu umožňuje, kdy je možné i porovnání zakreslení dosavadního a nového stavu. Pozemky žalobců zahrnuté do pozemkových úprav tvoří dosud devět souvislých celků, podle návrhu mají tvořit sedm souvislých celků. Krajský soud předně shledává nedůvodným žalobní bod 6) o tom, že napadené rozhodnutí nebylo doručeno žalobci c), když podle doručenky, která je obsahem spisu, toto rozhodnutí převzal dne 18.3.2010. Konečně, žalobce c) svou argumentaci upravil u dnešního jednání, kdy připustil, že napadené rozhodnutí mu doručeno bylo, nepovažuje ho však za rozhodnutí, které by se týkalo pozemku parc. č. 503/1. Pokud písemné vyhotovení rozhodnutí neobsahuje označení účastníků řízení [žalobní bod 1)], konstatuje krajský soud, že je tomu tak a jedná se o vadu řízení, neboť tento nedostatek je v rozporu s § 69 odst. 2 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, který se vztahuje i na předmětné řízení (§ 24 odst. 1 ZPÚ). Krajský soud však v této vadě řízení neshledává důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí, neboť žalobci si byli zřejmě vědomi svého postavení účastníků řízení, bylo s nimi i v řízení jednáno a uvedený nedostatek jim ani nezabránil podat proti rozhodnutí včasnou žalobu. Uvedená vada řízení tak není způsobilá přivodit nezákonnost samotného obsahu rozhodnutí – schválení návrhu pozemkových úprav [§ 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s.] ani nijak nepoškozuje práva žalobců (§ 65 s.ř.s.). Co do poučení obsaženého v napadeném rozhodnutí krajský soud konstatuje, že ani jeho obsah nijak nezasáhl práva žalobců, když jim nezabránil podat proti napadenému rozhodnutí včasnou žalobu, která je nyní projednávána (§ 65 s.ř.s.); proto ani uplatnění tohoto žalobního bodu nemůže vést k úspěšnosti žaloby. Podrobněji se krajský soud k obsahu poučení nevyjadřuje, když ani žalobci podrobněji nevymezili, v čem vlastně má být poučení nesprávné [žalobní bod 3)]. K neurčitému vymezení pozemků zahrnutých do pozemkové úpravy [žalobní bod 2)] konstatuje krajský soud v souladu s obsahem správního spisu, že dne 22.3.2002 byl s žalobci a) a b) sepsán protokol o projednání a schválení vstupního nároku pro LV č. 18, který žalobci a) a b) podepsali, kde jsou jako předmět vstupního nároku určeny pozemky parc. č. 192/13, 200, 201, 202, 203/1, 456/3, 459/7, 498/8, 498/14, 503/1, 510/5, 511/1, 513/5, 513/11, 514/3, 630/7, 630/29, 650/16, 665/3, 665/29, 674/12, 677/5, 677/22, 677/82, 749/31, 754/8, 761/8, 764/1, 769/1, 776/22, 819/17, 819/42, 819/48, 822/6, 835/3, 835/6, 836/2, 864/11, 865/9, 928/41, 934/9, 934/32, 934/50, 934/63, 934/64, 934/85,, 962/4, 963/1, 968/20, 985/10, 1012/20, 1017/3, 1019/2, 1027/12, 1033/3, 1049/9, 1063/17 a 1063/23. V návrhu pozemkových úprav byly z pozemkových úprav vyloučeny pozemky parc. č. 192/13, 192/16, 200, 201, 202, 203/1, 819/17, 819/42, 819/48, 822/6, 835/3, 835/6, 836/2, 864/11, 865/9, 963/1, 1027/12 a 1033/3, přičemž ve vztahu k zbývajícímu nároku žalobců a) a b) jsou těmto dle návrhu přidělovány pozemky nových parc. č. 1136, 1212, 1235, 1263, 1516, 1620, 1633, 1638, 1639, 1643, 1681, 1707, 1886, 1887, 1894, 1896, 1918 a 2113. Nejsou-li všechny pozemky konkrétně uvedeny v napadeném rozhodnutí, je to tím, že napadené rozhodnutí odkazuje na rozhodnutím schvalovaný návrh pozemkových úprav a jednotlivá čísla pozemků zmiňuje jen v odůvodnění ve vztahu k uplatněným námitkám účastníků řízení. Výrokem napadeného rozhodnutí se přitom schvaluje návrh pozemkových úprav jako celek, tedy ve vztahu ke všem pozemkům do návrhu zahrnutým. Předmět pozemkových úprav je pak z návrhu (který je přílohou a součástí rozhodnutí) zcela zřejmý a nevybočuje z rozsahu, se kterým byli žalobci řádně v r. 2002 seznámeni. Ani v tomto směru tedy nedošlo k žádnému poškození práv žalobců. Namítají-li žalobci nemožnost porovnání stávajícího a navrhovaného stavu, krajský soud se o zákres stávajícího a navrhovaného stavu do mapových podkladů pokusil, a to s úspěchem, kdy konstatoval, že takové zakreslení a porovnání možné je. Žalobní bod 2) tedy shledal krajský soud nedůvodným. Stejně tak není důvodný ani žalobní bod 4a) o tom, že pozemek parc. č. 503/1 má ležet mimo obvod pozemkových úprav, neboť i tento pozemek byl uveden v protokolu ze dne 22.3.2002, který žalobci podepsali. Prohlášení jiného úřadu než žalovaného o (ne)zahrnutí tohoto pozemku do pozemkových úprav nemůže mít žádný vliv na práva žalobců v tomto řízení, které je vedeno žalovaným a v němž byli žalobci o zahrnutí tohoto pozemku do pozemkových úprav řádně seznámeni. Jakkoli je pravdou, že žalobce c) je dosud v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník pozemku parc. č. 503/1 zahrada [žalobní bod 4b)], jedná se o důsledek neukončení dřívějšího scelovacího řízení, podle jehož návrhu byl tento pozemek přidělen právním předchůdcům manž. D. Skutečnost, že jej užívali, potvrzují i žalobci přímo v žalobě, pokud uvádějí, že na tomto pozemku manž. D. sklízeli plody ze stromů. Podle § 14 odst. 9 ZPÚ pokud účastník scelování převzal podle návrhu scelovacího plánu do užívání (...) pozemky náhradní, ve vlastnictví jiných vlastníků a tyto pozemky sám nebo jeho právní nástupce dosud užívá a (...) jde o (...) zahradu, pozemkový úřad rozhodne o přechodu vlastnického práva předmětného pozemku na jeho uživatele. Dosavadní vlastník obdrží náhradu v jiném pozemku (...). Krajský soud k této otázce doplnil dokazování, aby ověřil, zda v případě manž. D. a jejich právních předchůdců došlo k naplnění podmínek § 14 odst. 9 ZPÚ, t.j.: a) zda jim měl pozemek dnešního parc. č. 503/1 připadnout dle návrhu nedokončeného scelení, a současně b) zda tento pozemek převzali a užívali. Z mapy bývalého pozemkového katastru, z katastrální mapy a z grafického návrhu neukončeného scelení soud zjistil, že pozemek dnešního parc. č. 503/1 představuje část pozemků parc. č. 1723 a parc. č. 1728 bývalého pozemkového katastru, který je v návrhu scelení označen parc. č.

480. Soud dále pro stručnost označuje pozemky bývalého pozemkového katastru zkratkou „PK“, např. „PK1723“, pozemky dle návrhu scelení zkratkou „NS“, např. „NS480“, a pozemky dle dnešního stavu katastru nemovitostí zkratkou „KN“, např. „KN503/1“. Pro přehlednost soud připojuje tuto přehledku vývoje číslování předmětného pozemku: pozemkový katastr návrh scelení katastr nemovitostí 1723 1728 480 503/1 Z knihovních vložek bývalé pozemkové knihy pro k.ú. Litultovice (dále jen „kn. vl.“) č. 35 a 149, z rozhodnutí Státního notářství v Opavě sp. zn. D 880/67 a z kupní smlouvy ze dne 23.1.1975 (registrované Státním notářstvím v Opavě dne 17.2.1975) soud zjistil, že jako vlastníci pozemků parc. č. PK1723 a PK 1728 byli v pozemkové knize před zahájením scelování zapsáni J. a K. L. dle zápisu z 8.3.1904. Jejich nástupcem se stal I. L., který vlastnické právo nabyl k id. podle odevzdací listiny ze dne 5.2.1947 č.j. D I 1059/46-18 a k id. podle odevzdací listiny ze dne 29.10.1947 č.j. D II 530/47-19. Jeho dědičkou se stala v r. 1968 poz. manželka A. L., která předmětný pozemek prodala v r. 1975 žalobcům a) a b). Z knihy scelovacího řízení soud zjistil, že do scelení (které probíhalo v 30. a 40. letech minulého století) byly m.j. pojaty i pozemky J. a K. L. parc. č. PK1723 a PK1728, kdy pro účely scelování byly tyto pozemky i oceněny; tyto pozemky nebyly ze scelování vyloučeny. Soud ověřil, že tato kniha představuje soupis nároků vstupních (nikoli soupis pozemků dle návrhu scelení), a to částí týkající se J. a K. L., částí týkající se předchůdců manž. D. a částmi týkajícími se pozemků s kmenovým parc. č. PK480, z nichž soud zjistil, že pozemek parc. č. PK480 se v této knize nevyskytuje, naopak jsou do soupisu pojaty pozemky parc. č. PK480/1 a parc. č. PK480/2, které ležely ve zcela jiné lokalitě katastrálního území, a k nimž podle pozemkových knih náleželo vlastnictví zcela jiným vlastníkům, kteří jsou u těchto pozemků uvedeni i v předmětné knize (což soud ověřil z mapy býv. pozemkového katastru a výpisy z kn. vl. 290 a 177). Soud měl k dispozici dva grafické návrhy scelení (jeden se dochoval u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrálního pracoviště Opava, druhý u Zemského archivu v Opavě). Podle nich byl pozemek parc. č. NS480 navržen k přidělení po scelení vlastníkovi označenému „ac“ (podle návrhu dochovaného u katastrálního úřadu) nebo „ae“ (podle návrhu dochovaného u zemského archivu). Z knihy scelovacího řízení soud zjistil, že jako vlastníci „ac“ jsou v této knize pro účely scelování označeni vlastníci odlišní od předchůdců žalobců i manž. Drápalových, jako vlastníci „ae“ jsou označeni předchůdci manž. D.; předchůdci žalobců jsou označeni jako vlastníci „m“. Z vyhlášky Oblastní úřadovny pro technicko-hospodářské úpravy pozemků ze dne 19.8.1948 č. 856/t.h. 48. soud zjistil, že dne 20.8.1948 bylo ukončeno vytyčování nových pozemků dle scelení, kdy Zemská komise v Brně výměrem ze dne 12.5.1948 č. 2553/aO povolila, aby nové pozemky byly účastníky scelování ihned převzaty do prozatímního užívání. Den ukončení vytyčování nových pozemků je dnem převzetí těchto pozemků do prozatímního užívání. Tato vyhláška byla vyvěšena na úřední desku Místního národního výboru v Litultovicích dne 21.8.1948 a sňata 9.9.1948. Z mapy Městysu Litultovice z 1.10.1962 (zřejmě pracovní pomůcka Městysu Litultovice) soud zjistil, že Městys Litultovice měl v r. 1962 za uživatele pozemku parc. č. NS480 (v mapě označen jako 3480) osobu jménem „D.“. Z knihy položek výkazů změn evidence nemovitostí z r. 1968 soud zjistil, že při dělení pozemku tehdejšího parc. č. 503 bylo jako s jeho uživateli jednáno s F.a M. D., kdy tento pozemek byl s jejich souhlasem rozdělen, kdy právě při tomto dělení vznikl pozemek parc. č. KN503/1. U předmětného pozemku je zapsána poznámka „zahrada déle než 10 roků“. Z protokolu Úřadu městyse Litultovice ze dne 27.4.2010, z úředních záznamů o podání vysvětlení PČR ze dne 12.11.2009 a ze dne 18.11.2009, z rozhodnutí Magistrátu města Opavy ze dne 25.11.2009 zn. 18435/2008/PRES, z dopisů žalobkyně b) osobám zúčastněným na řízení soud zjistil, že osoby zúčastněné na řízení užívají pozemek parc. č. KN503/1, čemuž se žalobci brání. Z obsahu soudního spisu (č.l. 24, 37, 60, 65, 76) soud zjistil, že u Okresního soudu v Opavě probíhá pod sp. zn. 12 C 338/2008 řízení o určení vlastnictví k pozemku parc. č. KN503/1, v němž jako žalobci vystupují L. a A. D., jako žalovaný Ing. M. M.; řízení dosud nebylo skončeno. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že předchůdci manž. D. měli nabýt vlastnictví k pozemku parc. č. NS480 dle návrhu scelení, když jsou v tomto návrhu (jak byl dochován u zemského archivu) označeni jako „ae“. Označení zamýšleného vlastnictví k tomuto pozemku písmeny „ac“ v návrhu dochovaném u katastrálního úřadu soud považuje buď za chybu ručního překreslování (návrh dochovaný u katastrálního úřadu je oproti návrhu dochovanému u zemského archivu zjevně vyhotoven jinými barvami a na jiný podklad, písmena jsou psána jiným rukopisem) nebo za chybný pozůstatek dřívější pracovní verze návrhu scelení; nelze ani vyloučit, že grafický návrh dochovaný u katastrálního úřadu je dřívější pracovní (nikoli poslední) verzí návrhu scelení. Přidělení tohoto pozemku předchůdcům manž. D. navíc odpovídají i pozdější uživatelské vztahy. Soud dále dospěl k závěru, že předchůdci manž. D. pozemek NS480 převzali a užívali jej oni a manž. D. nepřetržitě dosud (není-li jim v tom jednáním žalobců zabraňováno), kdy tuto skutečnost má za prokázanou knihou položek výkazů změn (1968), pracovní pomůckou Městysu Litultovice (1962), protokolem Úřadu městyse Litultovice ze dne 27.4.2010, úředními záznamy o podání vysvětlení PČR ze dne 12.11.2009 a ze dne 18.11.2009, rozhodnutím Magistrátu města Opavy ze dne 25.11.2009 zn. 18435/2008/PRES, dopisy žalobkyně b) osobám zúčastněným na řízení a v současné době vedeným vlastnickým sporem u okresního soudu. Další důkazní návrhy účastníků byly zamítnuty jako irelevantní, když se k posouzení shora vytčených kritérií, t.j. zda měl pozemek dnešního parc. č. 503/1 připadnout předchůdcům manž. D. dle návrhu nedokončeného scelení, a současně zda tento pozemek tyto osoby převzaly a užívaly a zda je užíván manž. D. dosud, nikterak nevztahují. Žalovaný tedy postupoval zcela podle § 14 odst. 9 ZPÚ, pokud předmětný pozemek podle návrhu pozemkových úprav schválil k přidělení manž. D., neboť jejich předchůdci byli určeni návrhem scelovacího plánu k přidělení tohoto pozemku a dosud jej užívají. Náhrada za tento pozemek byla žalobci c) určena. Namítají-li žalobci, že tak došlo k faktickému vyvlastnění, pak důsledek obdobný vyvlastnění je vlastní každé pozemkové úpravě. Jak již opakovaně vyslovil Nejvyšší správní soud (srov. např. rozsudky ze dne 13.2.2009 č.j. 7 As 26/2007-278, ze dne 6.2.2011 č.j. 1 As 96/2011-143, dostupné na www.nssoud.cz) každý vlastník nemovitostí vstupujících do pozemkové úpravy musí akceptovat nově nastolený stav, bylo-li ho dosaženo správným procesním postupem a byly-li současně dodrženy zákonem stanovené podmínky, omezení a regulativy (§ 10 ZPÚ). Nesouhlas účastníka řízení (vlastníka pozemků dotčených pozemkovou úpravou) s věcným uspořádáním nemovitostí ve schváleném návrhu pozemkové úpravy nemůže vést k závěru o nezákonnosti rozhodnutí o jejím schválení (§ 11 odst. 4 téhož ZPÚ), neopírá-li se o tvrzení o porušení shora uvedených zákonných požadavků. Krajský soud na tomto místě konstatuje, že porušení regulativů obsažených v § 10 ZPÚ žalobci nenamítají, namítané porušení procesního postupu bylo shledáno ve vztahu k uplatněným žalobním bodům nedůvodným (viz výše). Jedná-li se přímo o námitku „vyvlastnění“, pak ust. čl. 11 odst. odst. 4 Listiny základních práv a svobod umožňuje v určitých situacích na základě zákona omezení nebo dokonce odnětí vlastnického práva. Takovým zákonem je právě například ZPÚ, na základě kterého sice nedochází přímo k odnětí vlastnického práva, ale jen k jeho výměně či omezení, a to jen v rozsahu zákonem připuštěných odchylek. Pozemkové úpravy v sobě zahrnují naplnění veřejného zájmu, který je zakotven přímo v § 2 uvedeného zákona. Vedle toho, že se ve správním řízení o pozemkových úpravách rozhoduje o soukromých zájmech vlastníků, rozhoduje se i o veřejných zájmech, jako je ochrana půdního fondu, zvelebení krajiny a zvýšení její ekologické stability. Vzhledem k tomu, že tedy jde i o zájmy veřejné, jsou pozemkové úpravy slučitelné s čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Shodnou argumentaci je třeba vztáhnout i k poslednímu žalobnímu bodu [označenému shora č. 5)] o tom, že pozemky žalobců nevyžadující ani před pozemkovou úpravou scelení posloužily k přídělu jiným osobám. I zde krajský soud zdůrazňuje, že jediným kritériem pro posouzení zákonnosti provedených pozemkových úprav je dodržení procesního postupu a naplnění regulativů obsažených v § 10 ZPÚ. Konstatuje přitom opětovně, že porušení regulativů obsažených v § 10 ZPÚ žalobci nenamítají, namítané porušení procesního postupu bylo shledáno ve vztahu k uplatněným žalobním bodům nedůvodným. S ohledem na to, že krajský soud neshledal žádný z žalobních bodů důvodným, rozhodl podle § 78 odst. 7 s.ř.s. tak, že žalobu zamítl. Pro úplnost soud dodává, že napadené rozhodnutí bylo přezkoumáno toliko v rozsahu žalobních bodů uplatněných v zákonné lhůtě (§ 75 odst. 2 věta prvá, § 71 odst. 2 s.ř.s.), neboť k žalobním bodům uplatněným až u jednání ve věci samé, které se konalo až po uplynutí lhůty k podání žaloby (§ 72 odst. 1 s.ř.s.) již nemohl přihlížet. Ve správním soudnictví se totiž uplatňuje dispoziční a koncentrační zásada, která znamená, že se soud může zabývat jen těmi námitkami, které žalobce uplatnil proti napadenému rozhodnutí včas ve lhůtě k tomu zákonem stanovené (srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 10. 1999, čj. 6 A 28/98-47). Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky vychází z § 60 odst. 1 s.ř.s., když procesně úspěšný žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení vzdal. Osobám zúčastněným na řízení soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, když těmto osobám nebyla v řízení uložena žádnou povinnost ani soud v posuzovaném případě neshledal důvody hodné zvláštního zřetele, které by přiznání náhrady nákladů řízení těmto osobám odůvodňovaly (§ 60 odst. 5 s.ř.s.).

Poučení