22 A 62/2021 – 32

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D. ve věci žalobce: J. G. zastoupený advokátem JUDr. Ing. Ondřejem Horázným sídlem Ondříčkova 1304/9, 130 00 Praha 3 proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 5. 2021 č. j. MSK 52554/2021, ve věci námitek proti záznamu bodů v registru řidičů takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne ze dne 19. 5. 2021 č. j. MSK 52554/2021 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Ostravy (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 9. 3. 2021 č. j. MMOP 28187/2021 o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů.

2. V podané žalobě žalobce uvedl tyto žalobní body: 1) Žalobce byl napadeným rozhodnutím zkrácen na svých právech přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení, zejména na právu na spravedlivý proces. Žalobce tvrdí, že jeho argumenty k záznamu bodů za přestupek s právní mocí dne 9. 5. 2020 byly jak v řízení v prvním stupni, tak i v odvolání posouzeny nesprávně, v rozporu se zákonem a judikaturou Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“). Dle žalobce správní orgán při záznamu bodů vycházel výhradně z „oznámení o uložení blokové pokuty“ (dále jen „oznámení“), avšak primárním zdrojem informací je rozhodnutí vydané v blokovém řízení, tedy pokutový (správně příkazový – pozn. soudu) blok, který je pro správní orgán závazný (§ 50 odst. 4 a § 73 odst. 2 zákona č. 500/2004, správního řádu, v platném znění (dále jen „správní řád“)). V této souvislosti žalobce také odkázal na rozsudek NSS ze dne 24. 8. 2010 č. j. 5 As 39/2010 – 76. Pro správní orgán tedy byly závazné toliko informace obsažené v pokutovém (správně příkazovém – pozn. soudu) bloku č. C 2514868 série AK/2018, které však byly nečitelné. Není přitom podstatné, co si žalovaný, pokud jde o text na bloku, domýšlí, ale to, co je na něm skutečně a nečitelně napsáno. Žalobce odkázal na § 92 odst. 2 písm. i) a j) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v platném znění (dále jen „přestupkový zákon“), který stanoví, že v příkazovém bloku musí být mimo jiné uveden podpis oprávněné úřední osoby, a dále jméno a příjmení, funkce nebo služební číslo nebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby. Uvedení výrazu „RS2 dále nečitelné 2 dále nečitelné“ nemůže naplňovat zákonem předepsané požadavky. Podle žalobce byl pokutový (správně příkazový) blok vyplněn v rozporu se zákonem, a že není podepsán, přinejmenším není identifikována oprávněná úřední osoba. Žalobce dále trvá na tom, že blok nemůže obstát jako způsobilý podklad také proto, že neobsahuje čitelnou právní kvalifikaci přestupku, když je v něm uvedeno „§ 125c / nečitelné zák. č. 361/nečitelné Sb., ve znění p. p.“. Stejně tak je třeba považovat za podstatnou vadu absenci data spáchání přestupku ve výroku rozhodnutí a naprosto neidentifikovatelné místo jeho spáchání. Argument žalovaného, že datum je uvedeno v kolonkách 9 a 11 nelze přijmout, když se evidentně nejedná o datum, kdy k přestupku mělo dojít. Konečně pak žalobce setrvává na názoru, že i text ve výroku předmětného rozhodnutí, kde se uvádí, že byl porušen „§ 6/10 z. č, 361/nečitelné“ nemůže zaručit, že se jedná o způsobilý podklad pro záznam bodů. Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) v platném znění (dále jen „zákon č. 361/2000 Sb.“), o který by se snad mohlo jednat (opět pouhý dohad), nemá ve svém § 6 obsažen odstavec 10. 2) Žalobce namítal, že s ohledem na neexistenci způsobilého podkladu pro záznam bodů, rozpor mezi oznámením a blokem a též na judikaturu NSS měl správní orgán za povinnost postupovat podle § 123f odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb. a opravit záznam 1 bodu za zmiňovaný přestupek. K tomuto postupu byl správní orgán zavázán s ohledem na ustanovení § 50 odst. 3 správního řádu. 3) Dále byl dle názoru žalobce správní orgán povinen přihlédnout k principu „in dubio pro libertate“, který plyne přímo z ústavního pořádku (čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR, nebo čl. 2 odst. 3 a čl. 4 Listiny základních práv a svobod) a má například podobu pravidla „in dubio mitius“ nebo pravidla „in dubio pro reo“. Vzhledem k tomu, že tak správní orgán neučinil a nerespektoval závaznost správního rozhodnutí, je třeba jeho rozhodnutí považovat za nesprávné a nezákonné. 4) Posledním žalobním bodem žalobce napadá způsob, jakým se žalovaný vypořádal s návrhy a námitkami žalobce, který považuje za zavádějící a účelový. Žalobce má napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné, neboť nevyhovuje požadavkům § 68 odst. 3 správního řádu, když nedává dostatečné záruky pro to, že nebylo vydáno v důsledku libovůle a způsobem porušujícím ústavně zaručené právo na spravedlivý proces. Podle žalobce absence náležitostí odůvodnění napadeného rozhodnutí způsobuje nepřezkoumatelnost, neboť v něm chybí závěry o skutečnostech podstatných pro posouzení důvodnosti či nedůvodnosti žalobcových námitek.

3. Žalovaný ve vyjádření plně odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, neboť žalobní námitky jsou převážně opakováním námitek odvolacích, s nimiž se řádně vypořádal. Nad rámec uvedl následující:

4. Předmětem žalobních námitek je záznam bodů učiněný na základě příkazového bloku Policie ČR ze dne 9. 5. 2020, č. C 2514868. Tento příkazový blok obsahuje popis skutku: 10:25 Jaktař Přemyslovců 6 3T6 1963 bezp pásy poruš. § 6/1a č. 361/2 (nečitelné); a právní kvalifikaci: § 125c/1k zák. č. 361/2 (nečitelné) Sb. Přestupkové jednání popsané slovy (zkratkou) „bezp pásy“ je tedy z toho bloku zcela jednoznačně seznatelné. Pokud jde o místo skutku, je označeno vedle ulice a čísla pouze část obce, nicméně z údaje v kolonce č. 9 „V Opavě“ lze bezpečně dovodit, že přestupek se stal v obci Opava. Pokud jde o dobu skutku, je určena pouze hodinou a minutou, avšak z údaje v kolonce č. 9 „dne 9. 5. 2020“ lze bezpečně dovodit, že přestupek se stal právě tohoto dne (srov. např. rozsudek NSS ze dne 27. 9. 2016 č. j. 5 As 71/2016–58). Žalobce ostatně netvrdí, že se přestupek stal v jiný den nebo nestal vůbec. Pokud pak jde o právní kvalifikaci, včetně ustanovení obsahujícího porušenou povinnost, nejedná se o skutečnost relevantní pro záznam bodů. Body by bylo dokonce možné zapsat i tehdy, pokud by na bloku právní kvalifikace zcela chyběla (srov. rozsudek NSS ze dne 13. 2. 2018, č. j. 3 As 82/2017–24). Částečná nečitelnost v označení zákona, jehož konkrétní ustanovení žalobce porušil, tedy nemá za následek nezpůsobilost bloku jakožto podkladu pro záznam bodů. Vzhledem k tomu, že přestupek je dostatečně popsán slovně tak, aby nebyl zaměnitelný s jiným jednáním, je na základě tohoto slovního popisu skutku nepochybně zřejmé, kolik bodů má být za přestupek zaznamenáno dle přílohy zákona o silničním provozu. Pokud jde o označení oprávněné úřední osoby, pak na bloku se nachází zkratka RS, která odpovídá jménu prap. R. S. uvedeném na oznámení o uložení pokuty, a podpis. Vzhledem k tomu, že se jedná o policistu, který je zjevně identifikovatelný, nespatřuje žalovaný ani zde takovou vadu příkazového bloku, kterou by nebylo možné ho považovat za způsobilý podklad pro záznam bodů (srov. usnesená Ústavního soudu ze dne 13. 10. 2011, sp. zn. IV. ÚS 2190/11, které je citováno již v napadeném rozhodnutí). Žalovaný navrhl žalobu zamítnout.

5. Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas ve lhůtě 2 měsíců po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí žalovaného, tedy v souladu s ustanovením § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích žalobních bodů.

6. Z obsahu správních spisů soud zjistil, že oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče a výzva k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění byly žalobci doručeny dne 23. 12. 2020. Dne 29. 12. 2020 byly správnímu orgánu I. stupně doručeny námitky proti všem jednotlivým záznamům bodů v registru řidičů. Správní orgán I. stupně následně opatřil do spisu kopie příkazových bloků a usnesením doručeným žalobci dne 5. 2. 2021 jej vyrozuměl o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, čehož žalobce využil dne 24. 2. 2021. Dne 9. 3. 2021 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí, kterým námitky zamítl jako neodůvodněné a provedené záznamy bodů potvrdil. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce prostřednictvím svého zmocněnce dne 26. 3. 2021 blanketní odvolání, které bylo doplněno podáním ze dne 9. 4. 2021. O odvolání bylo rozhodnuto napadeným rozhodnutím žalovaného.

7. Podle ust. § 92 odst. 1 přestupkového zákona, je–li příkazem na místě ukládána pokuta nebo peněžitá záruka za splnění povinnosti, obdrží obviněný příkazový blok. Podpisem příkazového bloku obviněným se příkaz na místě stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Nemůže–li obviněný peněžitou povinnost na místě splnit, vydá se mu příkazový blok na peněžitou povinnost na místě nezaplacenou s poučením o způsobu zaplacení, o lhůtě splatnosti a o následcích nezaplacení.

8. Podle ust. § 92 odst. 2 přestupkového zákona se v příkazovém bloku uvede: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, a název právnické osoby, b) datum narození obviněného nebo identifikační číslo osoby, pokud je obviněným právnická nebo podnikající fyzická osoba, bylo–li jim přiděleno, c) adresa místa trvalého pobytu obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, popřípadě adresa místa hlášeného pobytu cizince, má–li hlášený pobyt na území České republiky, nebo adresa sídla obviněného, je–li právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, nebo adresa místa, kde se nachází jeho nemovitý majetek, nebo adresa místa, kde vykonává svoji činnost v případě, že na území České republiky nemá sídlo nebo je nelze zjistit a má na území České republiky nemovitý majetek nebo zde vykonává svoji činnost, d) podpis obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, e) popis skutku s označením místa, času a způsobu jeho spáchání nebo v případě záruky za splnění povinnosti popis skutkových zjištění, f) právní kvalifikace skutku včetně formy zavinění a ustanovení právního předpisu, na jehož základě je povinnost ukládána, g) výše uložené pokuty nebo záruky za splnění povinnosti, h) označení správního orgánu, i) jméno a příjmení, funkce nebo služební číslo nebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby, j) podpis oprávněné úřední osoby, k) datum a místo vydání příkazového bloku a l) poučení, že podpisem obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, se příkazový blok stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

9. Krajský soud nejprve v obecné rovině ve shodě s konstantní a dlouhodobou judikaturou správních soudů (např. rozsudek NSS ze dne 8. 11. 2018, č. j. 5 As 132/2016–34 nebo rozsudek NSS ze dne 17. 1. 2019 č. j. 10 As 28/2018–45) konstatuje, že blokové řízení je zkráceným a velmi zjednodušeným typem správního řízení, jehož podstata je postavena na procesní ekonomii řízení a spočívá v rychlém, neformálním projednání a vyřízení přestupku přímo na místě po jeho zjištění. V praxi správní orgán zpravidla ve velmi krátkém čase projedná pachatelův přestupek a uloží mu za něj přiměřenou sankci, pokud s tím pachatel přestupku souhlasí. Do značné míry tak splývá řízení s jeho výsledkem – uložením pokuty za pomoci bloku. Bloku je využíváno typicky při projednávání přestupků z oblasti dopravy a provozu na pozemních komunikacích, jako tomu bylo i v tomto případě. Vymezením přestupku na bloku vydaném v blokovém řízení podle § 84 a násl. zákona o přestupcích účinného do 30. 6. 2017, se zabýval NSS opakovaně, zejména v rozsudku ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014–39 s tím, že v řízení o námitkách proti záznamu dvanácti bodů jsou formální a obsahové nedostatky bloků relevantními námitkami pouze do té míry, dokud jsou schopny zpochybnit způsobilost jednotlivých podkladů pro záznam, což je nutné posuzovat v každém konkrétním případě. Soud zdůrazňuje, že tato judikatura je nadále použitelná i pro příkazní řízení podle § 90 a násl. přestupkového zákona účinného od 1. 7. 2017.

10. V prvním žalobním bodě žalobce namítal, že příkazový blok ze dne 9. 5. 2020, číslo bloku: C 2514868, série: AK/2018 neobsahuje čitelnou právní kvalifikaci přestupku, dále v něm chybí datum spáchání přestupku ve výroku rozhodnutí, je naprosto neidentifikovatelné místo jeho spáchání a ani text ve výroku předmětného bloku nemůže zaručit, že se jedná o způsobilý podklad pro záznam bodů. Dále v bloku chybí podpis oprávněné úřední osoby a její jméno, příjmení, funkce nebo služební či identifikační číslo. Z toho důvodu není tato osoba dostatečně identifikovatelná. V důsledku těchto nedostatků podle žalobce není příkazový blok způsobilým podkladem pro záznam bodů do registru řidiče.

11. Krajský soud při posouzení věci vycházel primárně z ustálené judikatury správních soudů. Lze zmínit rozsudek NSS ze dne 4. 9. 2012 č. j. 7 As 94/2012–20 „podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v pokutovém bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním a že bude umožňovat řádné subsumování pod konkrétní porušení vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích, které je uvedeno v příloze k zákonu o silničním provozu. Správný počet bodů, jež mají být podle § 123b odst. 1 zmíněného zákona zaznamenány v registru řidičů, lze totiž stanovit pouze tehdy, pokud popis jednání řidiče uvedený v rozhodnutí o přestupku umožňuje určit, kterou povinnost uvedenou v příloze k danému zákonu řidič porušil, neboť právě tato příloha zároveň určuje počet bodů za jednotlivá jednání, která podléhají záznamu bodů.“ Ve výše zmíněném rozsudku NSS dále uvedl, že „dovozuje–li stěžovatel, že z hlediska formálních náležitostí se v případě pokutového bloku uplatní podobný stupeň přísnosti jako u směnky, což znamená, že chybí–li některá z nich, nenastávají jeho účinky, a proto ani nemůže být podkladem pro zápis bodů, Nejvyšší správní soud se s tímto názorem neztotožňuje. Ne vždy je totiž následkem formálních či obsahových nedostatků pokutového bloku jeho nezpůsobilost být podkladem pro zápis bodů do registru. V každém konkrétním případě je třeba posuzovat, zda takové pochybení může mít dopad na způsobilost pokutového bloku být podkladem pro zápis bodů.“ 12. V nyní souzené věci příkazový blok, jehož nečitelnost je žalobcem namítána, obsahuje k identifikaci obviněného jméno a příjmení, jeho datum narození, adresu a číslo občanského průkazu. K popisu skutku – času, místa a způsobu spáchání je uvedeno: „10:25 Jaktař Přemyslovců 6 X bez. pásy. Poruš. § 6/1a z. č. 361/2(nečitelné). V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uveden text „125c/1k zák. č. 361/2 (nečitelné). Dále je uvedena výše pokuty 100 Kč. V kolonce č. 9 příkazového bloku je dále uvedeno: „V Opavě dne 9. 5. 2020“. K identifikaci oprávněné úřední osoby je na příkazovém bloku uvedeno RS27, nečitelný podpis a otisk úředního razítka Policie ČR. Dále blok obsahuje podpis obviněného s datem 9. 5. 2020.

13. Z příkazového bloku je dle názoru soudu zřetelné, že žalobce se vytýkaného jednání, tedy jízdy bez připoutání bezpečnostním pásem, dopustil, jakým způsobem a kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je srozumitelně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace skutku, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je přijatelně srozumitelný; zkratka “125c/1k zák. č. 361/2(nečitelné)“. Podle názoru soudu je dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona o č. 361/2000 Sb., podle kterého se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích při řízení vozidla jiným jednáním, než které je uvedeno pod písmeny a) až j), nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v hlavě II tohoto zákona. Zde konkrétně rovněž zmíněný § 6 odst. 1 písm. a) přestupkového zákona. Částečná nečitelnost v označení zákona, jehož konkrétní ustanovení žalobce porušil, tedy nemá za následek nezpůsobilost bloku jakožto podkladu pro záznam bodů, neboť z obsahu bloku jasně vyplývá, který zákon se tím myslí. Krajský soud v této souvislosti poukazuje také na rozsudek NSS sp. zn. 4 As 127/2014, v němž se NSS zabýval otázkou srozumitelnosti a relevantnosti zkratek použitých v blocích (zejm. body 19–25 označeného rozsudku NSS).

14. Co se týče identifikace oprávněné úřední osoby, předmětný příkazový blok sice neobsahuje služební číslo ani jméno a příjmení, obsahuje toliko její iniciály a nečitelný podpis. Jméno, příjmení, funkce nebo služební či identifikační číslo oprávněné úřední osoby a její podpis jsou zákonnou náležitostí příkazového bloku dle ust. §92 odst. 2 písm. i) a j) přestupkového zákona. Soud souhlasí s žalobcem, že zákonné náležitosti týkající se identifikace oprávněné úřední osoby (dle písm. i) označeného zákonného ustanovení) v předmětném bloku opravdu absentují anebo jsou zcela nečitelné. Soud se proto zabýval otázkou, zda má tato skutečnost vliv na způsobilost bloku být podkladem pro zápis bodů do registru řidiče. Soud ve své úvaze vycházel primárně z nálezu Ústavního soudu ze dne 13. 10. 2011 sp. zn. IV ÚS 2190/11, ve kterém je uvedeno „Pokud jde o náležitosti rozhodnutí vydaného v blokovém řízení, není dle názoru Ústavního soudu z hlediska dodržení práva na spravedlivý proces zcela nezbytné, aby byly uvedeny veškeré údaje předtištěné na pokutovém bloku (pokud nejde současně o náležitost v zákoně výslovně uvedenou), nýbrž je třeba absenci každého takového údaje proporčně poměřovat ve vztahu k účelu, který má plnit, a zabývat se otázkou, jak se chybějící údaj promítl do práv adresáta takového rozhodnutí. Zde je také třeba mít na zřeteli specifický charakter blokového řízení, jehož zahájení je fakticky v dispozici osoby obviněné ze spáchání přestupku, neboť přestupek je možno tímto způsobem projednat pouze tehdy, považuje–li jej obviněný za spolehlivě zjištěný a nehodlá–li o něm vést další řízení, v němž by byly posuzovány skutkové a právní otázky, a současně souhlasí s uloženou sankcí, což stvrzuje svým podpisem. V opačném případě může obviněný využít svého práva a trvat na projednání přestupku ve správním řízení. V nyní posuzovaném případě stěžovatel s projednáním věci v blokovém řízení souhlasil, ztotožnil se s právní kvalifikací svého jednání i s výší pokuty, která mu byla udělena, což jeho pozici ve vztahu k možnému porušení jeho ústavně zaručených práv do jisté míry oslabuje.“ A dále: „Smyslem části pokutového bloku, v níž je předtištěn údaj "jméno, příjmení, funkce", je identifikovat osobu, která pokutu udělila. To je z hlediska ochrany práv obviněného významné především potud, že je na základě této informace možno zpětně ověřit, zda se jednalo o osobu k takovému úkonu oprávněnou, či případně řešit stížnosti obviněného vůči postupu policejního orgánu. Pro realizaci takto vymezeného účelu, tzn. pro jednoznačnou identifikaci osoby udělující pokutu, její podpis dostačuje, neboť již tato informace umožňuje v případě potřeby příslušnou osobu ztotožnit.“ Krajský soud v návaznosti na výše citované závěry Ústavního soudu ve vztahu k nyní souzené věci zdůrazňuje, že žalobce v žalobě, ani ve správním řízení nikterak nezpochybnil skutečnost, že mu byla pokuta uložena osobou k tomu oprávněnou, ani netvrdil, že přestupek nespáchal. Obsah příkazového bloku žalobce navíc stvrdil svým podpisem, čímž projevil souhlas se zjištěným stavem věci, s právní kvalifikací skutku, jakož i s výší pokuty. Jak již bylo uvedeno, ne každá formální vada příkazového bloku jej činí nezpůsobilým podkladem pro zápis bodů do registru řidiče. Smyslem uvedení identifikačních údajů úřední osoby dle § 92 odst. 2 písm. i) přestupkového zákona je její jednoznačná a nezaměnitelná identifikace, ke které ve smyslu výše uvedeného rozsudku Ústavního soudu její podpis dostačuje. Tento rozsudek je na nyní projednávanou věc přiléhavý i přesto, že byl vydán za dřívější právní úpravy přestupkového zákona (zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích), kde byly náležitosti bloku vymezeny poměrně obecně, avšak byly dovozovány judikaturou. Nová, preciznější úprava (§ 92 odst. 2 přestupkového zákona) v podstatě tyto judikatorní závěry převzala. Fakticky tak nedošlo ke zpřísnění požadavků na náležitosti příkazních bloků, a proto lze i na současnou právní úpravu závěry dřívější judikatury aplikovat.

15. Krajský soud dospěl k závěru, že jednání žalobce jako řidiče bylo v příkazovém bloku popsáno dostatečně určitě tak, že jej nelze zaměnit za jiné jednání. Není zde ani důvodná obava, že přestupek spáchal někdo jiný, nebo že snad blok vypsala neoprávněná osoba, nic z toho žalobce ani netvrdí. Nedostatky bloku týkající se oprávněné úřední osoby nebo částečná nečitelnost určitých údajů (např. neúplné označení zákona v části za lomítkem) nemohla mít ve svém souhrnu dopad na způsobilost příkazového bloku být podkladem pro zápis bodů do registru řidičů. Krajský soud pro úplnost dodává, že i bez přihlédnutí k oznámení o uložení blokové pokuty vydanému na základě tohoto příkazového bloku, v němž jsou oprávněná úřední osoba, přestupce, jakož i skutek řádně identifikovány, příkazový blok jako podklad k zápisu bodů obstojí. Námitka žalobce ohledně nezpůsobilosti předmětného příkazového bloku být podkladem pro záznam bodů do registru řidiče je tak nedůvodná.

16. V druhém žalobním bodě žalobce namítal, že s ohledem na neexistenci způsobilého podkladu pro záznam bodů, dále na rozpor mezi oznámením a blokem a též judikaturou NSS, měl správní orgán I. stupně postupovat dle § 123f odst. 2 zákona o silničním provozu a opravit záznam 1 bodu za zmiňovaný přestupek. K tomuto soud konstatuje, že mezi oznámením a příkazovým blokem není rozpor, oznámení pouze neobsahuje zkratky a je obsáhlejší, nicméně obsahově se blok a oznámení nijak neliší a navzájem si ani neodporují. Také s ohledem na argumentaci uvedenou k předchozímu žalobnímu bodu krajský soud důvod k postupu správního orgánu podle § 123f odst. 2 zákona č. 361/2020 Sb. neshledal.

17. Obsahem správního spisu má krajský soud za prokázané, že správní orgán I. stupně si opatřil jednotlivé příkazové bloky, které následně vyhodnotil jako způsobilé podklady pro záznam bodů do registru řidiče, což také náležitě odůvodnil ve svém rozhodnutí. Pro úplnost soud poznamenává, že za přestupek zaznamenaný na příkazovém bloku ze dne 9. 5. 2020, č. C 2514868, byly žalobci uděleny tři body, nikoliv jeden, jak nesprávně uvedl. Tento žalobní bod krajský soud rovněž důvodným neshledal.

18. Třetím žalobním bodem žalobce namítal povinnost správního orgánu I. stupně přihlédnout k principu „in dubio pro libertate“, který plyne přímo z ústavního pořádku (čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR, nebo čl. 2 odst. 3 a čl. 4 Listiny základních práv a svobod) a má například podobu pravidla „in dubio mitius“ nebo pravidla „in dubio pro reo“. Soud poznamenává, že pro postup ve smyslu zásady „in dubio pro libertate“ v posuzované věci nebyl prostor, neboť k žádným pochybnostem nedošlo, když příkazový blok ze dne 9. 5. 2020, č. C 2514868 obsahuje dostatečné informace k tomu, aby byl způsobilým podkladem pro záznam bodů do registru řidiče (k tomu viz odst. 11 – 15 tohoto rozsudku). Toto žalobní tvrzení je tak rovněž nedůvodné.

19. Čtvrtým žalobním bodem žalobce napadá zavádějící a účelové odůvodnění rozhodnutí správních orgánů obou stupňů. Dle žalobce absence náležitostí odůvodnění napadeného rozhodnutí způsobuje ve své podstatě jeho nepřezkoumatelnost, když v něm chybí závěry o skutečnostech podstatných pro posouzení důvodnosti či nedůvodnosti jeho námitek. Soud se s tímto tvrzením žalobce neztotožňuje a předně zdůrazňuje, je považuje za natolik obecné, že na ně může reagovat rovněž toliko zcela obecnou argumentací. Správní orgán I. stupně si řádně obstaral kopie příkazových bloků a následně je přezkoumal z hlediska námitek žalobce, sice stručně, ale dostatečně, kdy dospěl k závěru, že se jedná o způsobilé příkazové bloky, což také zdůvodnil na str. 2–5 prvostupňového rozhodnutí. Stejně tak žalovaný se s námitkami žalobce řádně vypořádal na str. 5–9 napadeného rozhodnutí. Pro úplnost soud doplňuje, že nepřezkoumatelnost rozhodnutí musí být vykládána ve svém skutečném smyslu, tj. jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí pro nemožnost zjistit v něm jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 19. 2. 2008 č. j. 7 Afs 212/2006–76 a přiměřeně také rozsudek NSS ze dne 23. 7. 2008 č. j. 3 As 51/2007–84). Taková situace v souzené věci nenastala. Žaloba proto ani v této části není důvodná.

20. Vzhledem k tomu, že žaloba v žádném ze svých bodů nebyla shledána důvodnou, krajský soud ji podle ust. § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. Ve věci bylo rozhodnuto bez jednání v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s. ř. s.

21. V řízení byl plně procesně úspěšný žalovaný, kterému v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení; plně procesně neúspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo. Vzhledem k tomu, že podle obsahu soudního spisu žalovanému v řízení žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.