22 A 8/2018 - 64

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Martina Láníčka ve věci žalobců: a) T.P. b) B. P. c) L. P. všichni zastoupeni advokátem Mgr. Ondřejem Novákem, advokátní kancelář Janíková, Novák & partneři s.r.o. sídlem Farní 19, 738 01 Frýdek-Místek proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Opavě sídlem Praskova 194/11, 746 01 Opava o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 11.1.2018, č.j. ZKI OP-O-52/52/289/2017- 10, ve věci námitky proti obsahu obnoveného operátu katastrálního území takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobci domáhali přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 11.1.2018, č.j. ZKI OP-O-52/52/289/2017-10, jímž bylo zamítnuto jejich odvolání a potvrzeno rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště xze dne 11. 10. 2017 č. j. OR-869/2017-802-5, kterým byla zamítnuta námitka žalobce a) proti obnovenému katastrálnímu operátu k. ú. x.

2. Jelikož žalobci v podané žalobě, doručené krajskému soudu dne 15. 3. 2018, neuvedli žádné relevantní žalobní tvrzení, jež by představovalo žalobní bod ve smyslu ust. § 71 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s.ř.s.“), byli soudem vyzváni k doplnění žaloby.

3. Žalobci ve lhůtě soudem k tomu určené doplnili žalobu o tyto žalobní body: 1) Žalobci nesouhlasí s tím, že podkladem rozhodnutí je obnovený operát THM z let 1965-1967, neboť se jednalo o období totality, kdy vše bylo v užívání socialistických organizací JZD a vlastníci neměli příležitost své námitky uplatnit. Žalobcům nemůže být přičteno k tíži, že podklady se ztratily nebo byly skartovány. THM nemohlo být rámcem pro zákonné rozhodnutí a nerespektováním této skutečnosti bylo správními orgány porušeno ústavní právo na ochranu vlastnictví. 2) K pozemkům parc. č. X, X a X žalobci uvedli, že jako vlastníci nebyli nikdy vyzváni a nebylo ani zjišťováno jejich stanovisko ke změně kultury na les. Ve skutečnosti jde o náletové dřeviny, které pokrývají malou část pozemku a mají být odstraněny. Označení kultury tak neodpovídá skutečnosti. 3) Pozemek parc. č. X bude evidován s výměrou 123 m a druhem pozemku ostatní plocha – komunikace. Se vznikem této parcely však vlastník nikdy nesouhlasil, jakož ani s tím, aby byla evidována jako cesta – ostatní komunikace, když slouží k jinému účelu. 4) Shodné žalobní tvrzení uplatnili žalobci také ve vztahu k pozemku parc. č. X, který má být evidován s výměrou 989 m a druhem pozemku ostatní plocha – ostatní komunikace. 5) Žalobci vyslovili nesouhlas s úbytkem pozemků evidovaných na LV X o 292 m. Došlo k protiústavnímu vyvlastnění výměry 292 m bez rozhodnutí a bez náhrady. 6) Všechny tyto změny byly prováděny bez projednání s vlastníky, čímž bylo porušeno právo dle článku 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). 7) Správní orgány obou stupňů nepřihlédly k argumentaci žalobců, čímž porušily článek 36 Listiny.

4. Žalovaný ve vyjádření uvedl, že pozemky označené po obnově operátu k. ú. x jako parcely p. č. X,X, X, X a X, byly vytvořeny z částí původních parcel bývalého pozemkového katastru (PK) p. č. X, X, X, X, X, X, vedených do té doby ve zjednodušené evidenci (ZE). U parcel vedených zjednodušeným způsobem není v katastru evidován druh pozemku.

5. Pozemky evidované zjednodušeným způsobem byly doplněny do souboru geodetických informací (do katastrální mapy) na základě využití podkladů dřívějších evidencí, v daném případě podle operátu bývalého pozemkového katastru. Žalovaný odkázal na napadené rozhodnutí i rozhodnutí správního orgánu I. stupně, v nichž jsou podrobně popsány skutečnosti týkající se předmětných parcel, zejména způsob zobrazení hranic pozemků v digitální katastrální mapě (DKM). Žalovaný opětovně zdůraznil, že při doplnění pozemků ve zjednodušené evidenci katastrální úřad stanovil parcelní číslo podle katastru a určil další údaje o parcele v souboru popisných informací, mj. druh a způsob využití pozemku při současném respektování hranic druhu pozemků v analogové katastrální mapě platné před obnovou operátu. Při doplnění parcel vedených zjednodušeným způsobem do katastru se převzal druh pozemku evidovaný v katastru bez ohledu na to, jaký druh byl u pozemku evidován v bývalém pozemkovém katastru. Pokud byla doplňovaná parcela pozemkového katastru dělena hranicemi různých druhů pozemků, musely být zachovány hranice druhů pozemku tak, jak byly v době obnovy v katastru vedeny. Při obnově operátu se hranice druhu pozemků nezměnily, doplnily se informace o vlastnických právech u parcel katastru nemovitostí evidovaných před obnovou operátu bez listu vlastnictví, protože byly tvořeny parcelami ve zjednodušené evidenci různých vlastníků, které se v katastrální mapě nezobrazovaly. Při doplnění pozemku dosud evidovaného ve zjednodušené evidenci nelze tedy hovořit o změně druhu pozemku či způsobu jeho využití, když u pozemků ve zjednodušené evidenci není druh pozemku v katastru vůbec veden.

6. V souvislosti s činnostmi prováděnými v rámci obnovy operátu přepracováním nebyla dotčena vlastnická ani jiná věcná práva zapsaná v katastru nemovitostí. Katastrální úřad provedl pouze změnu v označení parcel ve vlastnictví žalobců, což je v jeho kompetenci podle § 55 odst. 3 vyhl. č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), v platném znění (dále jen „katastrální vyhláška“).

7. Žalovaný dále vyjádřil nesouhlas s argumentem žalobců, že správní orgány nepřihlédly k jejich argumentaci, neboť s argumenty žalobců se správní orgány obou stupňů řádně vypořádaly ve svých rozhodnutích.

8. K výtce, že vlastník nebyl o změnách svých pozemků informován a všechny změny byly provedeny bez projednání s vlastníky, žalovaný uvedl, že operát obnovený přepracováním byl vyložen k veřejnému nahlédnutí a vlastníci a jiní oprávnění se mohli s jeho obsahem během námitkového řízení seznámit a popř. podat námitky proti jeho obsahu, čehož bylo v posuzované věci využito.

9. Žalovaný zdůraznil, že při obnově operátu přepracováním se nešetří vlastnické hranice za účasti vlastníků, ale pouze se převádí stávající obraz platné mapy do digitální podoby. Byla přepracována katastrální mapa, která má původ v novém technicko-hospodářském mapování (THM), jehož platnost byla vyhlášena ke dni 1. 10. 1973 a které bylo prováděno v souladu s tehdy platnými předpisy. Hranice pozemků vedených ve zjednodušené evidenci v té době označovaných jako „pozemky v užívání socialistické organizace“ se při THM nešetřily, protože byly sloučeny do větších půdních celků obhospodařovaných „socialistickými organizacemi“ a nezobrazovaly se v tehdejší pozemkové mapě evidence nemovitostí (dle tehdy platné právní úpravy – zákona č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů).

10. Pozemky vedené ve zjednodušené evidenci s původem v pozemkovém katastru ve vlastnictví žalobce a), označené jako parc. č. X, X, X,X, X, X byly doplněny do katastrální mapy až při nynější obnově operátu k. ú. x přepracováním. Do obnoveného operátu k. ú. x byly doplněny jako parcely katastru nemovitostí a označeny jako parc. č. X,X, X, X a X.

11. Na doplnění hranic předmětných parcel bývalého pozemkového katastru nemá vliv skutečnost, že se nedochoval operát THM, když základním podkladem pro jejich doplnění do katastru nemovitostí byl operát pozemkového katastru.

12. Shora vyjmenované parcely nově označené v přepracovaném operátu vznikly rozdělením parcel katastru nemovitostí vedených před obnovou jako p. č. X, X aX, které byly evidovány bez LV, protože byly tvořeny částmi parcel bývalého pozemkového katastru různých vlastníků. Při obnově operátu se hranice druhu pozemků nezměnily, doplnily se informace o vlastnických právech k jednotlivým sloučeným plochám podle vlastnictví parcel bývalého pozemkového katastru, tzn. doplnily se vlastnické hranice.

13. K námitce zmenšení výměry pozemků žalovaný uvedl, že výměra parcely jako nezávazný údaj katastru nemovitostí sice může mít svůj nemalý význam v praktickém životě vlastníka nemovitosti, nicméně v uvedeném případě nešlo o svévolnou změnu výměry parcel, ale pouze o její přesnější výpočet umožněný modernějšími a přesnějšími zobrazovacími metodami. Ve skutečnosti žalobce i nadále vlastní stejný pozemek, stejnou část zemského povrchu, pouze se výpočtem zjistilo, že jeho výměra je oproti dosavadní evidenci menší. Nelze však hovořit o nezákonném odnětí vlastnické práva či o vyvlastnění, jak se domnívají žalobci. Vlastnická hranice pozemků zůstala nezměněna, což je zřejmé ze soupisky rastrů DKM a katastrálních map dřívějších evidencí založených ve spisu katastrálního úřadu jako součást č. 22 a 23. Žalovaný poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 13. 11. 2014 č. j. 7 As 119/2014-53, podle kterého údaje zaznamenané v katastrálním operátu nemusejí nutně odpovídat stavu pozemků v terénu; nesoulad zobrazení vlastnických hranic pozemků v katastrální mapě oproti jejich skutečnému průběhu v terénu není ovšem chybou údajů evidovaných v katastru.

14. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.

15. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a to v mezích žalobci uplatněných žalobních bodů (§ 75 ost. 2 s.ř.s.).

16. Z obsahu správních spisů krajský soud zjistil, že správní orgán I. stupně dokončil v k. ú. x obnovu katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací spočívající v přepracování dosavadní (analogové) katastrální mapy do formy grafického počítačového souboru, a to s využitím map bývalého pozemkového katastru, evidence nemovitostí a dalších výsledků zeměměřických činností. Před vyhlášením platnosti byl obnovený katastrální operát vyložen v souladu s ust. § 45 odst. 1 zák. č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) v platném znění (dále jen „katastrální zákon“) k veřejnému nahlédnutí (tzv. námitkové řízení) ve dnech 19. 6. – 30. 6. 2017. Žalobce a) jako vlastník dotčených nemovitostí podal dne 11. 7. 2017 písemnou námitku proti obsahu obnoveného katastrálního operátu. V námitce žalobce a) uvedl, že nesouhlasí s novými parcelními čísly na nově vytvořeném parc. č. X sloučením parcel X. Jedná se o parcely X (227 m) lesní pozemek, X (378 m a 445 m) lesní pozemek, X (2314 m) lesní pozemek, tvořené hranicí pozemků s obecním lesem. Na původní parcele 917, 920 žádný lesní pozemek není. Jedná se o rozrůstání obecního lesa a jeho náletových dřevin. Dále žádal o vysvětlení, kdo změnu provedl, když žalobci bylo při nahlížení do nového operátu dne 27. 6. 2017 sděleno, že změnu kultury může provést jen vlastník, který však po celé generace žádné změny neprovedl. Dále vyjádřil nesouhlas s parcelou č.X (123 m) ostatní komunikace, která vznikla z původních parcel X, X, X a výměru ostatní komunikace parcely X (989 m) vytvořené z parcel X, X, X. Žalobce se domáhal vysvětlení, z jakých důvodů se tyto parcely na katastrální mapě objevily, když vlastník žádné změny neprovedl. Dále upozornil na rozpor celkové výměry všech pozemků, která byla zkrácena o 292 m.

17. Řízení o námitce bylo katastrálním úřadem zahájeno oznámením ze dne 20. 7. 2017. Přípisem ze dne 14. 9. 2017 byli účastníci řízení vyrozuměni v souladu s ust. § 36 odst. 3 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu, v platném znění, že se mohou seznámit s podklady rozhodnutí, k čemuž jim byla určena lhůta. Žalobci se dostavili do sídla správního orgánu I. stupně dne 26. 9. 2017 a do protokolu uvedli, že nesouhlasí se změnou druhu pozemku na les u parcel č. X, X a X, s šířkou cesty parc. č. X aX, s úbytkem celkové výměry o 293 m. Nesouhlasí ani se zaměřením pro THM. Správní orgán I. stupně rozhodnutím ze dne 11. 10. 2017 č. j. OR 869/2017-802-5 rozhodl o zamítnutí námitky. V odůvodnění rozhodnutí správní orgán nejprve ozřejmil způsob vytvoření obnovy katastrálního operátu, poukázal na podklady, z nichž vycházel a dále detailněji vysvětlil postup katastrálního úřadu při obnově katastrálního operátu přepracováním, a to na straně 3 – 5 prvostupňového rozhodnutí. V další části odůvodnění rozhodnutí pod body 1 – 3 (str. 5 – 8 prvostupňového rozhodnutí) vypořádal námitky žalobce a). Proti tomuto rozhodnutí podali žalobci dne 26. 10. 2017 odvolání, kde setrvali na všech námitkách a v odůvodnění uvedli, že vzhledem k úzkému pruhu tří parcel X,X a X o výměře 3 451 m vzniklo rozrůstání obecního lesa a náletových dřevin, les není obcí udržován. Parcela X je vytvořena z pozemků žalobce a) z části parcel X, X, X. Pozemek parc. č. X – stav této parcely ostatní plocha – ostatní komunikace neodpovídá skutečnosti. Stejně je tomu u parcely X a X. Dále žalobci nesouhlasí s výměrou pozemků a trvají na provedení šetření na místě samém. V závěru uvedli, že požadují opravit všechny chyby v katastru nemovitostí x. Na výzvu žalovaného bylo odvolání doplněno podáním zaslaným žalovanému dne 20. 12. 2017 o podpisy všech tří odvolatelů a jejich dat narození a dále návrhem, aby všechny parcely ostatní komunikace byly změněny na trvalý travní porost. O podaném odvolání bylo rozhodnuto napadeným rozhodnutím žalovaného. Součástí správního spisu jsou přílohy: výpis z katastru nemovitostí LV X a LV X, dále LV X a LV X, vše v k. ú. x, obec x, notářský zápis – darovací smlouva ze dne 26. 4. 1996 sp. zn. N 110/96, mapa pozemkového katastru, mapa THM, digitalizovaná katastrální mapa, oznámení katastrálního úřadu ze dne 11. 5. 2017 o dokončení obnovy katastrálního operátu a o jeho vyložení k veřejnému nahlédnutí, vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu dne 18. 7. 2017 č. j. OO-15/2014-802, kopie katastrální mapy doplněné o zákres pozemku pozemkového katastru, záznam podrobného měření změn – polní náčrt, záznam podrobného měření změn z r. 2016 – náčrt ZPMZ 1484 včetně protokolu o výpočtech, záznam podrobného měření změn z 8. 8. 2006 včetně výpočtu výměr parcel (dílů a výpočetního protokolu), odsouhlasení LV x, výřezy z digitální katastrální mapy, zaměření identických bodů – měřický náčrt a soupisky rastrů p. č. X, X a X.

18. U jednání před krajským soudem bylo dokazování doplněno o důkaz předložený zástupcem žalobců, a to listinou označenou Podklad pro ocenění pozemků č. X vydaný Okresním úřadem, okresním pozemkovým úřadem x dne 12. 12. 1995. V tomto rozhodnutí jsou uvedeny mj. pozemky parc. č. X, X, X, X, X a X s výměrou a kulturou, které byly jako součást pozemku parc. č. X zařazeny do bonitovaných půdně ekologických jednotek podle stavu ke dni 2. 10. 1990. Krajský soud dospěl k závěru, že tento důkaz nemá žádnou vypovídací hodnotu ve vztahu k přezkoumávanému rozhodnutí žalovaného. Listina byla vyhotovena Okresním úřadem, okresním pozemkovým úřadem ve x za účelem ocenění pozemku a jako taková nemůže být podkladem pro činnost katastrálního úřadu.

19. V prvním žalobním bodě žalobci vyjádřili nesouhlas s tím, že podkladem rozhodnutí byl obnovený operát THM, vytvořený v období totality, který nerespektoval vlastnická práva. Správní orgány obou stupňů ve svých rozhodnutích konstatovaly, že mezi podklady, které byly využity pro vypracování obnoveného katastrálního operátu k. ú. x, byly podklady získané z mapování THM. Správní orgán I. stupně ve svém rozhodnutí (str.4) uvedl, že elaborát mapování pro THM byl skartován a použitelným výsledkem mapování THM zůstal převážně pouze zákres polohopisného obsahu v platném stavu katastrální mapy. Dále uvedl, že základním grafickým podkladem pro přepracování na DKM byl souvislý zpřesněný rastrový obraz platné katastrální mapy, vycházející z výsledků THM a mapy bývalého pozemkového katastru. Prvostupňovým správním orgánem byl dále podrobně rozepsán technický postup přípravných prací pro vytvoření obnoveného operátu – vyhledání a zaměření identických bodů a přepočty původních geometrických plánů a náčrtů s poukazem na specifika pozemků vedených ve zjednodušené evidenci.

20. Žalobci k uvedené části prvostupňového rozhodnutí nevznesli žádné konkrétní odvolací námitky, zmiňované podklady, ani technický postup katastrálního úřadu nezpochybnili. K mapování THM se nevztahuje žádná odvolací námitka.

21. Žalovaný se k principu evidence nemovitostí spjaté s kolektivním zemědělstvím podrobně vyjádřil na str. 6 – 7 napadeného rozhodnutí spolu s vysvětlením postupu katastrálního úřadu ve vztahu k pozemkům ve zjednodušené evidenci od 90tých let, čímž vysvětloval postup katastrálního úřadu ve vztahu k pozemkům žalobce, jenž byl předurčen skutečností, že se jednalo právě o pozemky dosud vedené ve zjednodušené evidenci.

22. Žalobci nezákonnost postupu, spatřovanou ve využití podkladů vyplývajících z mapování THM, poprvé uvedli až v žalobě. Nevznesli přitom žádné námitky co do výsledků činnosti katastrálního úřadu při vlastní tvorbě obnoveného operátu, ale principiálně ve vztahu k THM jako mapování historicky spjatého s totalitním socialistickým režimem a kolektivizací zemědělství.

23. K takto obecně vymezenému žalobnímu bodu proto krajský soud ve stejně obecné rovině může toliko uvést, že výsledky THM, jakkoliv je spjato s bývalým totalitním režimem, zůstaly platnou součástí evidence pozemků v širším slova smyslu a dosud jsou zákonnými podklady pro další činnost katastrálních úřadů. Objektivitu jejich použití zajišťuje to, že nejsou podkladem jediným, když informace, které poskytují, jsou konfrontovány s informacemi plynoucími z pozemkové knihy a katastrální mapy a z dalších zeměměřických činností, jež mají katastrální úřady k dispozici. Žalobcem namítané postupy při THM, které nerespektovaly práva vlastníků a vycházely toliko z potřeb socialistického zemědělství, proto nemohou být relevantním důvodem pro zpochybnění zákonnosti postupu katastrálního úřadu při obnově katastrálního operátu, ani při rozhodování o námitkách žalobce. Jejich využití nepředstavuje ani nezákonnost rozhodnutí správních orgánů obou stupňů v posuzované věci.

24. V druhém žalobním bodě žalobci vznesli námitky k pozemkům parc. č. X, když uvedli, že žalobce a) jako vlastník pozemků nebyl vyzván ke stanovisku ohledně zaevidovaného druhu těchto pozemků a dále, že se nejedná o les. Shodnou námitku posuzoval již prvostupňový správní orgán, který na str. 5 prvostupňového rozhodnutí vysvětlil velmi podrobně technický postup, jímž byly vymezeny pozemky parc. č. X, X a X, pro jejichž zobrazení nebyla k dispozici žádná měřická dokumentace. Rozhodující tak byla hranice mezi parcelami parc. č. X a X v rastru katastrální mapy. Jelikož byly nově vzniklé parcely v souladu s platnou právní úpravou označeny dalším podlomením parcely X, byl podle této parcely převzat také druh pozemku, tj. les.

25. Žalobce v odvolání setrval na své námitce, aniž by rozporoval tvrzení katastrálního úřadu či blíže rozvedl důvody svého nesouhlasu.

26. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí plně ztotožnil s odůvodněním katastrálního úřadu (str. 7 napadeného rozhodnutí). Dále žalovaný na str. 8 (poslední odstavec) napadeného rozhodnutí poukázal na ust. § 93 odst. 2 katastrální vyhlášky, podle které při doplnění pozemků evidovaných ve zjednodušené evidenci do katastrální mapy stanoví katastrální úřad parcelní číslo podle katastru a určí další údaje o parcele (mj. druh a způsob využití pozemků) v souboru popisným informací. Pokud nastane situace, že doplňovaná parcela je dělena hranicemi různých druhů pozemků, musí být zachovány hranice druhu pozemku tak, jak jsou v době obnovy v katastru vedeny.

27. Žalobci v podané žalobě nerozporují vysvětlení správních orgánů, pouze uvádějí, že vlastník nebyl vyzván k vyjádření a tím bylo zasaženo jeho vlastnické právo na určení druhu pozemku a současně nedal souhlas se vznikem těchto parcel.

28. Jak již bylo výše zdůrazněno a jak vyplývá z odůvodnění rozhodnutí správních orgánů obou stupňů, pro vytvoření obnoveného operátu katastru nemovitostí není zapotřebí souhlasu vlastníka. Jedná se o činnost katastrálního úřadu vycházející z dosavadních mapových podkladů a zeměměřické činnosti, kterou má k dispozici. Rovněž je třeba zohlednit specifický charakter pozemků vedených ve zjednodušené evidenci, což byly původní pozemky žalobce a) parc. č. X, X, X, X a X, jejichž transformace do digitální podoby katastrální mapy vyžaduje zvláštní postup, jenž byl žalobcům detailně vysvětlen správními orgány obou stupňů v odůvodnění jejich rozhodnutí, včetně toho, že pozemky vedené ve zjednodušené evidenci neměly evidován druh pozemku, a proto byl určen nově až v rámci obnoveného operátu katastru nemovitostí, a to způsobem, kdy byl odvozen od druhu pozemku, jehož součástí pozemky vedené ve zjednodušené evidenci dosud byly. Jedná se o postup, který má oporu v právní úpravě (§ 93 odst. 2 katastrální vyhlášky). Ani druhý žalobní bod tak krajský soud důvodným neshledal.

29. Ve třetím a čtvrtém žalobním bodě žalobci vyjádřili nesouhlas se vznikem pozemků parc. č. X a X, jež jsou vedeny jako ostatní plocha – ostatní komunikace. Rovněž nesouhlasí s určeným druhem těchto pozemků.

30. Správní orgán I. stupně shodnou námitku vypořádal na str. 6 – 7 svého rozhodnutí. Žalobci v podaném odvolání vypořádání katastrálního úřadu žádným způsobem nerozporovali, pouze uvedli, že označení parcel ostatní plocha - ostatní komunikace neodpovídá skutečnosti. Žalovaný se s touto odvolací námitkou vypořádal na str. 7 – 8 napadeného rozhodnutí, kde potvrdil způsob vymezení těchto parcel, jak jej konstatoval již správní orgán I. stupně, přičemž zdůraznil, že pozemek X byl před obnovou operátu veden v rámci pozemku parc. č. X s druhem pozemku ostatní plocha a způsobem využití ostatní komunikace a pozemek parc. č. X byl oddělen z pozemku vedeného před obnovou operátu jako parc. č. X s druhem pozemku ostatní plocha se způsobem využití ostatní komunikace. Také k těmto pozemkům se vztahuje ust. § 93 odst. 2 katastrální vyhlášky o nutnosti zachování druhu pozemku u doplněné parcely (str. 8, poslední odstavec napadeného rozhodnutí).

31. Jelikož žalobci v podané žalobě ve vztahu k těmto pozemkům pouze setrvali na svém nesouhlasu ve zcela obecné rovině, krajský soud nemá, co by k věci více uvedl. Pokud také zde žalobci namítli, že se vznikem pozemků X a X nikdy nesouhlasili a nedali souhlas ani s druhem pozemku, který je u nich evidován, platí totéž, co bylo krajským soudem již uvedeno v rámci argumentace k žalobnímu bodu 2.

32. V dalším žalobním tvrzení (bod 5) žalobci namítli úbytek pozemků vedených na LV X oproti stavu před obnoveným operátem o 292 m, což považují za protiústavní vyvlastnění.

33. Katastrální úřad se se shodnou námitkou vypořádal v prvostupňovém rozhodnutí, kdy na str. 7 poukázal na poměrně nízkou přesnost dřívějších map, která odpovídala tehdejším technickým možnostem, což se však v současnosti výrazně změnilo, když současná technika vede k výrazně větší přesnosti, která lépe odráží realitu, což ve svém důsledku může vést ke změnám ve výměrách pozemků.

34. Žalobci v podaném odvolání pouze setrvali na svém nesouhlasu, aniž by vysvětlení katastrálního úřadu jakkoliv rozporovali.

35. Žalovaný v napadeném rozhodnutí doplnil k této odvolací námitce, že výměra není závazným údajem v katastru, dále upřesnil, že velikost výměry vyplývá z geometrického určení pozemku a zaokrouhluje se na celé m, výměra parcely je evidována s přesností danou metodami, kterými byla zjištěna, přičemž jejím zpřesněním nejsou dotčena práva k pozemku (§ 2 písm. g katastrálního zákona).

36. Jelikož žalobci v podané žalobě argumentaci správních orgánů obou stupňů žádným způsobem nerozporovali, pouze setrvali na svém negativním postoji a úbytek výměry pozemků označili za vyvlastnění, nelze na takto obecný žalobní bod reagovat jinak, než aprobací odůvodnění správních orgánů obou stupňů krajským soudem, který nemá, co by k věci více dodal, když postup správních orgánů obou stupňů má oporu v katastrálním zákoně a katastrální vyhlášce, je tedy legitimní a k porušení žalobcových práv nedošlo. Navíc byl postup správních orgánů přezkoumatelným způsobem popsán v jejich rozhodnutích žalovaným v této souvislosti zmiňovaný judikát NSS (str. 9 napadeného rozhodnutí) ze dne 13. 11. 2014 č. j. 7 As 119/2014- 53 považuje krajský soud za přiléhavý.

37. Šestý žalobní bod, v němž žalobci namítli, že všechny označené změny byly provedeny bez projednání s vlastníky, čímž bylo porušeno právo podle článku 36 Listiny, soud také shledal nedůvodným. Článek 36 Listiny zaručuje právo na spravedlivý proces. Porušení tohoto práva shledává žalobce v tom, že změny při tvorbě obnoveného operátu katastru nemovitostí, jež se týkaly dotčených pozemků, byly provedeny bez projednání s nimi. Správními orgány bylo v jejich rozhodnutích opakovaně zdůrazněno, že proces tvorby obnoveného operátu přepracováním neprobíhá v součinnosti s vlastníky pozemků, ani se neprovádí místní šetření či měření a jiné činnosti v terénu. Vlastníci mají právo vyjádřit se k návrhu obnoveného katastrálního operátu v tzv. námitkovém řízení (§ 45 odst. 1, katastrálního zákona). Obsahem správních spisů má krajský soud za prokázané, že katastrální úřad jako správní orgán I. stupně v souladu s tímto zákonným ustanovením postupoval, když ve dnech 19. – 30. 6. 2017 vyložil obnovený katastrální operát k nahlédnutí veřejnosti. Námitkového řízení se žalobce a) zúčastnil, když dne 11. 7. 2017 podal písemnou námitku proti obsahu obnoveného katastrálního operátu, o níž bylo rozhodnuto jak rozhodnutím katastrálního úřadu, tak následně v odvolacím řízení napadeným rozhodnutím žalovaného. K porušení procesních práv žalobců nedošlo a ani tento žalobní bod není důvodný.

38. V posledním žalobním tvrzení (žalobní bod 7) žalobci namítli, že se správní orgány obou stupňů nevypořádaly s jejich argumenty. Toto žalobní tvrzení považuje krajský soud za rozporné s obsahem napadeného rozhodnutí, jakož i rozhodnutí správního orgánu prvého stupně, z jejichž odůvodnění naopak vyplývá, že správní orgány obou stupňů se velmi podrobně vypořádaly nejen se všemi námitkami, ale také podrobně vysvětlily důvody a principy vzniku obnoveného operátu, jakož i zvláštnosti postupu při začleňování pozemků dosud vedených ve zjednodušené evidenci do obnoveného operátu včetně podrobného technického popisu postupu, jakým to bylo v případě dotčených pozemků provedeno.

39. Podle krajského soudu nelze odhlédnout od skutečnosti, že způsob tvorby obnoveného operátu je velmi složitým procesem předpokládajícím vysoké odborné znalosti. Technikálie, které ho určují, jsou pro laickou veřejnost obtížně srozumitelné. V případě transformace pozemků ve zjednodušené evidenci to pak platí dvojnásob. Přesto správního orgány obou stupňů ve svých rozhodnutích vyvinuly značné úsilí, aby tento proces žalobcům přiblížily a vysvětlily. Napadené rozhodnutí, stejně jako rozhodnutí správního orgánu I. stupně, jsou přes svoji značnou odbornost srozumitelné a přezkoumatelné.

40. Na základě shora uvedené argumentace krajský soud žalobu neshledal důvodnou, a proto ji v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

41. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., když procesně úspěšnému žalovanému nevznikly v tomto řízení náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti.

Poučení