22 A 88/2016 - 70

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D. ve věci žalobce: N. B. zastoupený advokátem Mgr. Jaroslavem Topolem sídlem Na Zlatnici 301/2, 147 00 Praha 4 proti žalovanému: Městský úřad Krnov sídlem Hlavní náměstí 96/1, 794 01 Krnov zastoupený advokátem Mgr. Josefem Tobiáškem sídlem Hlavní náměstí 1a, 794 01 Krnov o ochraně proti nečinnosti, ve věci správního deliktu provozovatele vozidla takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. Mukr2015/DO/PR/Be/21507. Jednalo se o řízení o správním deliktu proti žalobci jako provozovateli vozidla, ve věci byl žalovaným vydán dne 21.7.2015 příkaz, žalobce proti němu podal prostřednictvím zástupce odpor. Žalobci bylo později sděleno, že příkaz nabyl právní moci, neboť podání odporu podle žalovaného trpělo vadou – chyběl žalobcův podpis na plné moci. Podle žalobce 1) měla být výzva k odstranění vady podání doručována žalobci, nikoli jeho zástupci, když podpis plné moci je podle žalobce osobním úkonem účastníka ve smyslu § 34 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Případně 2) měla být výzva doručována oběma, zástupci i účastníkovi. K tomu žalobce odkázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 29.9.2011 č.j. 4 As 27/2011-37, ze dne 19.11.2015 č.j. 1 As 100/2015-59 (správně má být -57 – pozn. soudu) a na rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6.8.2015 sp. zn.30 A 41/2015. Dále žalobce namítl, že 3) i kdyby žalovaný postavil najisto, že zástupce neměl právo jednat žalobcovým jménem, pak měl vyzvat žalobce k doplnění náležitosti odporu – vlastnoručního žalobcova podpisu na odporu. Žalobce odkázal na rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28.12.2015 č.j. 10 A 208/2015-21. Podle žalobce byl tedy v řízení podán odpor, příkaz nemohl nabýt právní moci, a v řízení mělo být pokračováno a vydáno rozhodnutí.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že se při posuzování zmocnění zástupce řídil závěrem uvedeným v rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě č.j. 20 A 25/2014-20, tj. vyzýval k předložení plné moci pouze označeného zástupce.

3. Zástupce žalobce předložil soudu jako přílohu podání ze dne 8.11.2016 kopii plné moci žalobce pro FLEET Control, s.r.o. ze dne 5.6.2015 k zastupování v daném správním řízení, s tím, že „pokud by Krajský soud v Ostravě dospěl k závěru, že žalobce byl povinen v zájmu úspěchu své žaloby citovanou plnou moc doložit a navrhuje, aby jeden stejnopis plné moci byl založen do soudního spisu a další stejnopis plné moci do správního spisu a to Krajským soudem v Ostravě.“ 4. Krajský soud rozhodl o věci rozsudkem ze dne 9.11.2016 č.j. 22 A 88/2016-45 tak, že žalobu zamítl. K žalobcově kasační stížnosti byl zmíněný rozsudek zrušen rozsudkem NSS ze dne 31.8.2017 č.j. 1 As 352/2016-36 a věc vrácena krajskému soudu k dalšímu řízení.

5. Ve vyjádření ze dne 21.2.2018 zástupce žalobce citoval další judikáty: Krajský soud v Ústí nad Labem ze dne 27.9.2016 č.j. 15 A 104/2016-28 ve spojení s NSS ze dne 26.1.2017 č.j. 1 As 290/2016-33, NSS ze dne 29.1.2015 č.j. 10 As 266/2016-32 (správně má být 2014 – pozn. soudu), NSS ze dne 21.9.2017 č.j. 2 As 147/2017-29, NSS ze dne 22.6.2016 č.j. 1 As 34/2016-35, NSS ze dne 7.8.2014 č.j. 10 As 151/2014-33.

6. Krajský soud tedy znovu rozhodoval na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (§ 81 odst.1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „s.ř.s.“), v souladu s § 51 odst.1 s.ř.s. bez nařízení ústního jednání, byl přitom v souladu s § 110 odst.4 s.ř.s. vázán právním názorem vysloveným NSS ve zrušovacím rozhodnutí, a dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět.

7. Z obsahu správních spisů soud zjistil, že příkaz ze dne 21.7.2015 ve věci správního deliktu byl osobně žalobci doručen dne 24.7.2015. Příkazem byla žalobci jako provozovateli vozidla Audi A8, RZ X uložena pokuta 1500 Kč, neboť toto vozidlo dne 30.4.2015 ve 13:05 hodin v Krnově na Zámeckém náměstí stálo na místě, kde je dopravní značkou IP 25a zakázáno stání mimo vyznačená parkoviště. Poté dne 29.7.2015 došlo žalovanému elektronické podání bez elektronického podpisu a dne 3.8.2015 totéž podání již s elektronickým podpisem. Podání bylo označeno jako odpor, obsahovalo příslušnou spisovou značku, identifikaci žalobce, s tím, že je zastoupen společností FLEET Control, s.r.o., podatelem odporu je FLEET Control, s.r.o. - Bc. J.K., jednatel této společnosti. Přílohou byla plná moc pro zastupování žalobce touto společností, datovaná 5.6.2015, bez jakéhokoli podpisu. Žalovaný vyzval FLEET Control, s.r.o. usnesením ze dne 4.8.2015 k odstranění vady podání, spočívající v prokázání zastoupení, a stanovil k tomu lhůtu 5 dnů od doručení výzvy s tím, že pokud nebude vada odstraněna, nebude správní orgán k podání přihlížet. Výzva byla společnosti doručena téhož dne do datové schránky. Společnost nijak nereagovala, žalovaný k odporu nepřihlížel a příkaz zpravomocnil dnem 4.8.2015 (úřední záznam ze dne 24.8.2015). Ze spisu dále vyplývá, že zřejmě žalobce (nikým nezastoupen – kopie podání ze dne 19.11.2015) požádal o uplatnění opatření proti nečinnosti (Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje doručeno 26.11.2015) v reakci na Upozornění na nedoplatek, které mu bylo Městským úřadem Krnov doručeno 14.10.2015. Žádost byla zamítnuta dne 9.12.2015 s tím, že se nejedná o nečinnost, když odpor byl vyhodnocen jako nepřípustný, podaný neoprávněnou osobou, která není účastníkem řízení ani zmocněncem účastníka řízení, přičemž účastník sám odpor nepodal.

8. Pokud jde o žalobní námitku 1), podle § 34 odst.2 věty prvé správního řádu, s výjimkou případů, kdy má zastoupený něco v řízení osobně vykonat, doručují se písemnosti pouze zástupci. Jak již uvedl NSS v rozsudku ze dne 22.6.2016 č.j. 1 As 34/2016-35, odstranění vady plné moci spočívající v absenci podpisu zmocnitele není úkonem, který má zastoupený vykonat osobně ve smyslu § 34 odst. 2 správního řádu. Krajský soud neshledal důvod, proč by se měl od tohoto názoru odchýlit, pro stručnost odkazuje na argumentaci uvedenou v citovaném judikátu, a žalobní námitku 1) nepovažuje – shodně také s názorem NSS ve zrušovacím rozhodnutí - za důvodnou.

9. Pokud jde o žalobní námitku 2), judikatura k této problematice se neustále vyvíjí a je poměrně pestrá. Krajský soud si ji po rozsáhlém studiu nedovoluje označit za ustálenou či jednotnou, především proto, že v jednotlivých případech se vyskytují nejrůznější specifické okolnosti, bránící dalšímu zobecnění. Závěry judikátů je proto třeba posuzovat vždy v kontextu konkrétních situací. Nyní k jednotlivým judikátům uvedeným v žalobě. Kurzívou shrnul soud obsah daného rozhodnutí podstatný pro nyní projednávanou věc. 4 As 27/2011-37 ze dne 29.9.2011: zástupce účastníka zůstal nečinný jen ve vztahu k odstranění nedostatku žaloby spočívajícího v nedoložení plné moci, nicméně na výzvu zaplatil soudní poplatek. Vzhledem ke zcela jasným a zřetelným náznakům, že účastník je zastoupen tímto zástupcem, se měl soud pokusit věc vyjasnit i přímo s účastníkem. 1 As 100/2015-57 ze dne 19.11.2015: zástupce účastníka na výzvu k doložení plné moci reagoval tak, že lhůta je příliš krátká a že se nemůže spojit se svým zmocnitelem. 30 A 41/2015-35 ze dne 6.8.2015 (Krajský soud Hradec Králové): výzva k odstranění nedostatku prokázání zastoupení byla správním orgánem v rozporu s § 34 odst.2 správního řádu doručována pouze samotnému účastníkovi. K tomu krajský soud shrnuje, že situace v nyní posuzované věci byla zásadně odlišná, neboť údajný zástupce, kterému byla výzva - v souladu s § 34 odst. 2 správního řádu - doručena, zůstal zcela nečinný. Dále k judikátům uvedeným NSS ve zrušovacím rozhodnutí. 1 As 34/2016-35 ze dne 22.6.2016: výzva k doplnění plné moci byla správním orgánem doručována přímo účastníkovi, nikoli jeho deklarovanému zástupci. 10 As 266/2014-32 ze dne 3.5.2016: výzva doručená správním orgánem deklarovanému zástupci byla neurčitá a nezákonná, proto jej nemohla zavazovat. 7 As 28/2016-48 ze dne 3.5.2016: odpor proti příkazu podal deklarovaný zástupce, na výzvu k odstranění vady (nedostatek podpisu plné moci) nijak nereagoval, správní orgán k odporu nepřihlížel a příkaz zpravomocnil. Krajský soud zamítl žalobu na ochranu proti nečinnosti, NSS s jeho názorem souhlasil s tím, že správní orgán správně vyzval zmocněnce a nikoli zmocnitele. Uvedl také, že „Nejvyššímu správnímu soudu je známo z úřední činnosti, že zmocněnec Ing. M.J. zastupuje obviněné z přestupků v řadě správních řízení, přičemž uvedené námitky uplatňuje opakovaně, a je mu tedy dobře známo, jaké náležitosti by měla plná moc obsahovat.“ 1 As 96/2015-32 ze dne 16.1.2015: kopie plné moci předložená správnímu orgánu byla dostatečná, neboť obsahovala všechny náležitosti včetně podpisu zmocnitele, nebyl tedy důvod vyzývat k předložení originálu. 1 As 100/2015-57 ze dne 19.11.2015: zástupce účastníka na výzvu k doložení plné moci reagoval tak, že lhůta je příliš krátká a že se nemůže spojit se svým zmocnitelem. 1 As 158/2016-28 ze dne 30.3.2017: deklarovaný zástupce předložil správnímu orgánu prostou kopii plné moci, správní orgán na základě svých předchozích zkušeností s procesní taktikou zástupce jej vyzval k předložení originálu, zástupce předložil opět tutéž kopii plné moci. Správní orgán neakceptoval zastoupení a jednal v řízení pouze se samotným účastníkem, odvolání podané tímto „zástupcem“ bylo vyhodnoceno jako nepřípustné (podané neoprávněnou osobou). NSS se s tímto postupem ztotožnil a uvedl mj., že „I Nejvyššímu správnímu soudu je z jeho úřední činnosti známo, že zástupce stěžovatele a další s ním spojené osoby uplatňují ve správních řízeních procesní taktiku obstrukčních jednání mající za cíl promlčení přestupků stěžovatelů, jež zastupují (srovnej např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 12. 2015, č. j. 1 As 158/2015 – 33 a ze dne 30. 11. 2016, č. j. 1 As 230/2015 – 34). Jedním z nástrojů této metody je to, že v průběhu správního řízení jsou obecnými zmocněnci cíleně předkládány v příloze e-mailu (s elektronickým podpisem) plné moci v prosté kopii (bez elektronické konverze a zaručeného elektronického podpisu). Následně v průběhu soudního řízení namítá zástupce v těch případech, kdy správní orgán plnou moc v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu akceptoval, že tak učinil nezákonně (např. nedávné rozsudky ze dne 18. 8. 2016, č. j. 4 As 111/2016 – 35, a ze dne 9. 6. 2016, č. j. 2 As 26/2016 – 45). Naopak v případech, kdy správní orgány prostou kopii plné moci neakceptují, je následně žaluje, že tak neučinily (např. nedávný rozsudek ze dne 9. 6. 2016, č. j. 6 As 79/2016 – 24). Takové jednání zmocněnců přinejmenším hraničící se zneužitím práva je způsobilé založit důvodnou pochybnost správních orgánů o existenci vztahu mezi zmocněncem a zmocnitelem (plně v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 10. 2014, č. j. 4 As 171/2014 – 26).“ 1 As 290/2016-33 ze dne 26.1.2017: odpor byl podepsán deklarovaným zmocněncem, přiložená plná moc nebyla zmocnitelem podepsána. Správní orgán na to upozornil přípisem přímo zmocnitele, ten nereagoval, poté deklarovaný zmocněnec doručil znovu tutéž plnou moc bez podpisu. Následně doručil zmocněnec správnímu orgánu plnou moc již s podpisem. Správní orgán k odporu nepřihlížel. Krajský soud vyhověl žalobě na ochranu proti nečinnosti, když uvedl, že příkaz nemohl nabýt právní moci, správní orgán se dopustil procesních vad – nevyzval deklarovaného zmocněnce k odstranění nejasností a neakceptoval již podepsanou plnou moc. NSS se s názorem krajského soudu ztotožnil. K judikátům uvedeným NSS ve zrušovacím rozhodnutí soud shrnuje, že část z nich není přiléhavá k nyní projednávané věci pro zásadní skutkové odlišnosti (1 As 34/2016-35, 10 As 266/2014-32, 1 As 96/2015-32, 1 As 100/2015-57, 1 As 290/2016-33). Rozsudek NSS č.j. 7 As 28/2016-48 ze dne 3.5.2016 se naproti tomu zabýval skutkově zcela totožnou věcí jako je nyní projednávaná a ztotožnil se s postupem správních orgánů i krajského soudu. Rozsudek NSS č.j. 1 As 158/2016-28 ze dne 30.3.2017 reagoval na situaci, kdy byla dokonce předložena plná moc s podpisem, avšak v kopii, což by s ohledem na další tam citovanou judikaturu nebylo samo o sobě důvodem pro výzvu k odstranění vad. V daném případě však – s ohledem na konkrétní osobu zástupce a předchozí zkušenosti správních orgánů s jeho obstrukční taktikou - byla výzva zástupci zcela na místě. K judikátům citovaným zástupcem žalobce ve vyjádření z 21.2.2018 soud uvádí následující. Rozsudky NSS č.j. 1 As 290/2016-33, 10 As 266/2014-32, 1 As 34/2016-35 se soud již zabýval výše. 2 As 147/2017-29 ze dne 21.9.2017: deklarovaný zástupce podal odvolání bez doložení plné moci, a to prostřednictvím e-mailu bez zaručeného podpisu. Správní orgán ověřoval zástupčí oprávnění nesprávně přímo u účastníka, namísto aby vyzval deklarovaného zástupce. 10 As 151/2014-33 ze dne 7.8.2014: rozhodnutí správního orgánu bylo doručeno žalobcovu zástupci, žalobce poté v soudním řízení zpochybňoval zastoupení ve správním řízení (když jeho žaloba byla odmítnuta jako opožděná – soud vycházel z doručení správního rozhodnutí zástupci žalobce). Žalobcova tvrzení o tom, že udělil plnou moc jen pro vnitřní potřebu zástupce, byla NSS vyhodnocena jako účelová, protichůdná a nevěrohodná.

10. Ke zbývajícím dvěma judikátům z vyjádření zástupce žalobce soud shrnuje, že ani ty nejsou přiléhavé k nyní projednávané věci pro zásadní skutkové odlišnosti.

11. V nyní projednávaném případě byla deklarovaným zástupcem FLEET Control, s.r.o., tedy jeden ze subjektů, dlouhodobě známých soudům rozhodujícím ve správním soudnictví i správním orgánům v souvislosti s přestupky a správními delikty v dopravě, a to jako subjekt zásadně činící procesní obstrukce. Z okruhu správních orgánů v Moravskoslezském kraji lze namátkou uvést rozhodnutí Městského úřadu Bohumín ze dne 16.4.2014 – posléze NSS ze dne 27.10.2015 č.j. 6 As 117/2015-29, rozhodnutí Magistrátu města Havířova ze dne 1.10.2013 – posléze NSS ze dne 8.6.2016 č.j. 5 As 59/2015-27, nebo rozhodnutí téhož správního orgánu ze dne 20.1.2014 – posléze NSS ze dne 17.9.2015 č.j. 10 As 101/2015-45. NSS opakovaně a setrvale odmítá praktiky společnosti FLEET Control, s.r.o. jako obstrukční a ztotožňuje se s postupem správních orgánů a soudů, pokud takovým jednáním nepřiznávají právní účinky a považují je za zneužití práva (srov. např. již výše uvedené rozhodnutí NSS č.j. 5 As 59/2015-27).

12. Touto cestou se ostatně ubírá i judikatura NSS, pokud jde o správní delikty provozovatele vozidla podle § 125f zákona č. 361/2000 Sb. (dále jen „zákon o silničním provozu“, konkrétně při odpovědi na otázku, kam až mají vést nezbytné kroky při zjišťování řidiče – pachatele přestupku ve smyslu § 125f odst. 4 zákona o silničním provozu. NSS v rozsudku ze dne 17. 2. 2016, č. j. 1 As 237/2015 – 32 uvádí, že „moc daleko ne“. Správní orgán tak např. učinil nezbytné kroky v případě, pokud provozovatel vozidla označil za jeho řidiče pana P. K. (tj. bratra J. K., jednatele FLEET Control, s.r.o. – pozn. soudu), jakožto osobu správním úřadům i soudům známou pro častá obstrukční jednání v řízeních o dopravních přestupcích, tudíž se správní orgán ani nepokoušel danou osobu kontaktovat (rozsudek ze dne 22. 10. 2015, č. j. 8 As 110/2015 – 46, a dále rozsudek ze dne 29. 3. 2016, č. j. 1 As 7/2016-30). Je naprosto zřejmé a správné, že jednání osob známých svými opakovanými obstrukcemi bude posuzováno přísněji, a jde zcela k jejich tíži, neboť zneužívání práva nemůže být nikdy pod ochranou soudů.

13. Krajský soud v Ostravě proto i nadále zastává názor, že – v tomto konkrétním případě – byl postup správního orgánu zákonný a dostačující, pokud vyzval deklarovaného zástupce k odstranění vady podání, spočívající v prokázání zastoupení, poučil jej o následcích neodstranění vady, a když se nedočkal žádné reakce, k podání odporu nepřihlížel. Na tom nic nemění ani skutečnost, že se jednalo o příkazní řízení, tedy o zvláštní druh správního řízení, jehož účel je zaměřen zejména na rychlost a hospodárnost řízení. Přesně k protahování řízení za účelem dosažení prekluze slouží právě obstrukční snahy FLEET Control, s.r.o. a podobných subjektů, jak již také NSS mnohokrát uvedl. Účastník příkazního řízení má přitom možnost, jak brojit proti „nečinnosti“ správního orgánu, a to tvrdit – tak jako v nyní projednávané věci – že jeho odpor způsobil zrušení příkazu (srov. NSS ze dne 29.1.2015 č.j. 10 As 266/2014-32). Obhajoba účastníkových veřejných subjektivních práv je tedy zachována.

14. Pokud žalobcův zástupce předložil soudu v průběhu soudního řízení kopii plné moci žalobce pro FLEET Control, s.r.o. ze dne 5.6.2015 k zastupování v daném správním řízení, žádal pouze o její založení do soudního spisu (což se stalo), aniž by snad učinil nějaký důkazní návrh (jak vyplývá jednak z formulace advokátova podání a dále z toho, že žalobcův zástupce při ústním jednání dne 9.11.2016 nenavrhoval provedení žádných důkazů). Pokud žádal o založení kopie také do správního spisu, k tomu soud uvádí, že správní spis vede správní orgán, nikoli soud, který nemá žádné oprávnění zasahovat do obsahu správního spisu.

15. Žalobní námitka 2) je nedůvodná.

16. K žalobní námitce 3) uvádí soud v souladu s vyjádřením NSS ve zrušovacím rozsudku, že za podatele nelze vždy (automaticky) považovat osobu, která podání fakticky činí. Někoho, kdo podepsal podání elektronicky svým jménem, lze považovat za podatele teprve v okamžiku, kdy je takřka postaveno najisto, že ve skutečnosti nebyl účastníkem řízení zmocněn k zastupování. V daném případě, jak vyplývá ze správního spisu, žalobce převzal příkaz osobně dne 24.7.2015, a za jeho následující úkon by snad mohla být považována (ve spise je pouze prostá kopie podání, proto se soud vyjadřuje nanejvýš opatrně) až žádost o opatření proti nečinnosti doručená krajskému úřadu dne 26.11.2015. Aniž by soud chtěl snad spekulovat, má za to, že pokud by žalobce skutečně měl v úmyslu podat odpor proti příkazu, jistě by se zajímal o průběh či alespoň o výsledek následujícího správního řízení, a to buď u svého zástupce, nebo přímo u správního orgánu. Soud připomíná, že lhůta k rozhodnutí je dána zákonem, zde by v souladu s § 71 odst. 1, 3 správního řádu činila maximálně 30 dnů, neboť z povahy věci (správní delikt provozovatele vozidla – vozidlo stálo na místě, kde je dopravní značkou zakázáno stání mimo vyznačené parkoviště) se nejedná o případ, kdy by bylo nutno připočítávat další dobu. Ze správního spisu nevyplývá (a ostatně to není ani žalobcem tvrzeno), že by se žalobce či jeho „zástupce“ dotazovali po uplynutí zákonné lhůty – a ani později, po uplynutí prodloužené lhůty 60 dnů - na rozhodnutí. Impulsem k podání žádost ze dne 19.11.2015 bylo, jak je v ní výslovně zmíněno, až upozornění na nedoplatek. Za těchto konkrétních okolností, s přihlédnutím k charakteru „zástupce“, jak bylo rozebráno v bodě 9., dospěl soud k závěru, že i zde byl postup správního orgánu správný, pokud podání přičítal přímo společnosti FLEET Control, s.r.o., z jejíž datové schránky bylo podání odesláno.

17. Pokud jde o zástupcem žalobce citovaný rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28.12.2015 č.j. 10 A 208/2015-21, ten řešil skutkově odlišný případ, protože správnímu orgánu byla v průběhu správního řízení doložena na výzvu podepsaná plná moc pro zástupkyni, další kroky v řízení se pak ubíraly směrem k tomu, zda tato konkrétní osoba (nezletilá) může účastníka zastupovat. V citovaném řízení tak na rozdíl od nyní projednávané věci bylo postaveno najisto, že účastník někoho zmocnil k zastupování. Za těchto konkrétních okolností je logické, že by správní orgán měl informovat účastníka o tom, že neshledal jeho zástupkyni způsobilou k zastupování. Krajský soud v Ostravě proto nepovažuje citované závěry rozsudku za přiléhavé, když navíc poukazuje na výslovné znění § 34 odst. 4 správního řádu, který obecně k uznání úkonu vyžaduje žádost účastníka, nikoli iniciativu správního orgánu.

18. Soud tedy uzavírá, že se ztotožňuje s žalovaným v tom, že odpor byl v tomto případě nepřípustný, neboť byl podán neoprávněnou osobou FLEET Control, s.r.o. Žalobní námitka 3) je nedůvodná.

19. S ohledem na výše uvedené soud žalobu zamítl v souladu s § 81 odst. 3 s.ř.s.

20. V řízení byl plně procesně úspěšný žalovaný, kterému v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný byl sice zastoupen advokátem, avšak ten neučinil v celém řízení žádný věcně relevantní úkon (nevyhotovil žádné vyjádření, neúčastnil se jednání dne 9.11.2016), takže soud vycházel z toho, že žalovanému žádné náklady řízení nad běžnou úřední činnost nevznikly.

21. Již jen zcela nad rámec, pro dokreslení situace, považuje soud za nutné zmínit, že v průběhu soudního řízení se o tuto věc telefonicky zajímala osoba, která tvrdila, že je N. B., ale že žádnou žalobu nepodávala. Po poučení ze strany pracovnice soudu, že je nutno sdělit tak závažné skutečnosti soudu písemně, již tato osoba žádným způsobem nereagovala, soud proto k jejímu tvrzení nepřihlížel.