22 Ad 4/2015 - 81

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Lukotkovou v právní věci žalobkyně: I. D., zast. JUDr. Petrem Žďárou, advokátem se sídlem Milíčovo náměstí 620/3, 767 01 Kroměříž, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 12. 2014, č. j. ………………………., takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

IV. Odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně JUDr. Petra Žďára, advokáta se sídlem Milíčovo nám. 620/3, 767 01 Kroměříž, se určuje částkou 6.890 Kč, která je splatná z účtu Krajského soudu v Brně do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

Rozhodnutím žalované ze dne 19. 12. 2014, č. j. ………. byly zamítnuty námitky žalobkyně a rozhodnutí žalované ze dne 23. 10. 2014, č. j. …………. bylo potvrzeno. Uvedeným rozhodnutím byl přiznán žalobkyni ode dne 3. 9. 2014 invalidní důchod pro invaliditu I. stupně na základě posudku o invaliditě OSSZ Kroměříž ze dne 3. 10. 2014, kterým byla posuzovaná dle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zdp“) a dle ust. § 39 odst. 2 písm. a) citovaného zákona uznána ode dne 3. 9. 2014 invalidní pro invaliditu I. stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 40 %. V rámci námitkového řízení, které bylo zahájeno na návrh žalobkyně, byl vypracován posudek ČSSZ, pracoviště Brno, ze dne 11. a 12. 12. 2014, na základě kterého z důvodu dlohodobě nepříznivého stavu poklesla její pracovní schopnosti o 40 %. Uvedený posudek byl podkladem rozhodnutí žalované ze dne 19. 12. 2014, č. j. ……….., které je předmětem soudního přezkumu. Žalobkyně podala dne 16. 1. 2015 žalobu, kterou, jak upřesněno při jednání dne 15. 5. 2015, se domáhala zrušení přezkoumávaného rozhodnutí žalované a vrácení věci správnímu orgánu k dalšímu řízení. V žalobě i jejím doplňujícím podáním ze dne 3. 2. 2015 poukázala na skutečnost, že dlouhodobě podléhá nelidskému kriminálnímu jednání ze strany orgánu státu – Policie ČR, státního zastupitelství, osob státní správy ČR a GIBSU. Nelidské utrpení a příkoří na ní páchané vedlo ke vzniku mnoha onemocnění včetně Crohnovy choroby, porušení rovnováhy organismu, vzniku existenčního stresu a depresí. Z těchto důvodů je v péči psychiatra a psychologa, neboť intenzita tlaků je takového rázu, že se dne 11. 12. 2014 psychicky zhroutila. Rovněž vyslovila námitky i ke způsobu jednání lékaře ČSSZ v rámci námitkového řízení, jímž hrubým a extrémním způsobem byla urážena, ponižována dehonestována, skutečný její zdravotní stav byl zkreslován s cílem poškodit ji při stanovení stupně zdravotního postižení. Posouzení zdravotního stavu tak nebylo provedeno objektivně. Invalidním důchodem, který jí byl přiznán ve výši 5.482 Kč, zdaleka není schopna pokrýt její výdaje spojené se zdravotním postižením, které ji vyřazuje z běžného života, kdy nemůže používat prostředky hromadné přepravy osob, tudíž veškerá její doprava k lékaři, do zaměstnání, nákupy a starost o žití s nevyléčitelnou nemocí znamená, že jen za pohonné hmoty do 18 let starého vozu Škoda Felicia 1.3i vydává měsíčně cca 4.000 Kč, dalších cca 1.500 Kč až 2.000 Kč měsíčně jsou zvýšené finanční prostředky na hygienu, kdy do konce života, bude jí vycházet z těla hnis v oblasti řitního otvoru a genitálií. S ohledem na její sociální poměry, vyjadřovací neschopnost komunikovat se soudem a její extrémně špatný zdravotní stav po dni 11. 12. 2014 navrhla proto, aby ji byl ustanoven právní zástupce pro řízení. Žalovaná strana navrhla důkaz posudkem příslušné PK MPSV ČR dle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění, neboť se jedná o dávku podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem. Soud provedl v předmětné věci důkaz posudkem PK MPSV ČR v Brně ze dne 22. 4. 2015. V rámci komise zasedala i lékařka specialistka z oboru interního lékařství. Žalobkyně byla jednání komise přítomna, rovněž byla i objektivně vyšetřena. Posudková komise čerpala z lékařských nálezů, které jsou obsaženy v obsahu posudku, s nímž účastníci byli seznámeni. Žalobkyně byla hodnocena vzhledem k dosažené kvalifikaci, je vyučena jako gumař - plastikář, pracovala jako dělnice u různých zaměstnavatelů, v současné době jako dělnice ve firmě Jafra Shoe components Otrokovice. Komplexní posudkové hodnocení prokazovalo, že od roku 2011 je sledována pro potíže plynoucí z Crohnovy choroby, dále pro opakované infekce močových cest. V roce 2013 byla provedena resekce močového měchýře pro píštěl a operace střev. Z ostatních onemocnění – v roce 2011 otrava oxidem uhelnatým, bolesti drobných kloubů rukou, herpetiformní dermatitida. Do komise přinesla velké množství nálezů, z nichž většina byla staršího data, nálezy posudkově rozhodné byly v posudku citovány a byly posudkově zhodnoceny. K datu vydání napadeného rozhodnutí žalované, tj. ke dni 19. 12. 2014, byl prokázán stav po operaci střev a močového měchýře pro píštěl z důvodu zánětlivého střevního onemocnění Crohnovy choroby. Subjektivně si stěžovala na přetrvávající bolesti břicha, průjmovité stolice urgentního charakteru v četnosti minimálně 6x denně, občasné zvracení, dále na přítomnost secernující píštěle v oblasti hráze a na občasné dysurické potíže. Gastroenterologickým vyšetřením z července roku 2014 bylo prokázáno zánětlivé střevní onemocnění, které také bylo specifikováno jako rozhodující zdravotní postižení. Jednalo se o chronické střevní zánětlivé onemocnění po operačním řešení, které při zavedené léčbě splňovalo posudková kritéria středně těžké formy, tj. onemocnění s přítomností častých průjmovitých stolic s endoskopickým nálezem, kde však průkaz pouze jedné lokální ulcerace, s přítomností jedné malé píštěle v oblasti hráze s mírnou sekrecí, avšak bez průkazu komunikace s trávicím traktem, celkově stav se značným snížením celkové výkonnosti. Z výsledků provedených vyšetření však nebylo možno prokázat těžkou formu, neboť k datu vydání nebyla přítomna žádná z mimostřevních komplikací, nebyly přítomny komplikace nutriční a nebyl tak podklad k těžkému snížení celkové výkonnosti. Dále posudková komise učinila posudkový rozbor k dalším zjištěným onemocněním, sice hypertenzi, stran močových potíží i polyartralgie drobných kloubů rukou. K datu vydání napadeného rozhodnutí nebylo odbornými nálezy dokladováno žádné psychické onemocnění, popř. nutnost jeho léčby. Dle vyšetření praktickým lékařem ze dne 18. 9. 2014 byly chování komunikace, intelekt i paměť posuzované přiměřené, a její orientační schopnosti byly zachovány. Teprve po datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. ode dne 8. 1. 2015 byla zahájena léčba psychiatrická a psychologická pro zhoršení psychického stavu a nasazena psychiatrická medikace. Stran základního onemocnění, tj. Morbus Crohn nebylo doloženými vyšetřeními ani po datu vydání napadeného rozhodnutí prokázáno podstatné zhoršení zdravotního stavu ve smyslu průkazu vysoké aktivity onemocnění jak laboratorní, tak endoskopické. Pokles pracovní schopnosti byl hodnocen dle přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., ve znění platném ode dne 1. 1. 2010 podle kapitoly XI oddíl C položka 4 písm. b) ve výši 40 %. S ohledem na ostatní zdravotní postižení a předchozí vykonávané výdělečné činnosti byla zvolena horní hranice rozpětí, ve které byly zohledněny všechny objektivně prokazatelné skutečnosti. Dnem vzniku invalidity I. stupně dle ust. § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění (dále též „zdp“) byl stanoven den 3. 9. 2014 ve shodě s lékařem OSSZ i lékařem v námitkovém řízení. Při jednání u Krajského soudu v Brně dne 15. 5. 2015 za účasti právního zástupce, který byl ustanoven žalobkyni usnesením ze dne 25. 3. 2015, JUDr. Petra Žďára, bylo zjištěno, že žalobkyně nesouhlasí s posouzením jejího zdravotního stavu tak, jak bylo učiněno ve správním námitkovém i přezkumném soudním řízení. Opakovaně vznesla připomínky ke způsobu posuzování jejího zdravotního stavu při jednání ČSSZ pracoviště Brno dne 11. 12. 2014, kdy posuzující lékařka se k ní chovala povýšeně, diskriminačně a nelidsky. Uvedla, že její zdravotní problémy pramení celkově z potíží, které jsou datovány od roku 2010, kdy se stala obětí úkladného kriminálního jednání skupiny osob sestávajících z policistů ČR, státních zástupců, státních úředníků a dalších státních orgánů. V souvislosti s psychickým tlakem se začala u ní vyvíjet Crohnova choroba. Namítla, že v obsahu posudku PK MPSV ČR nesprávně jsou uvedeny jí subjektivně popisované potíže. Mimo bolesti břicha, kdy se není schopna narovnat, má křeče břicha, vůbec není schopna vyjít z domu, trpí četností stolic, nikoliv však jak uvedeno 6x denně, nýbrž průměrně 10x až 15x denně. Přítomnost píštěle z důvodu zánětlivého střevního onemocnění – Crohnovy choroby a občasné psychické potíže musí nosit pleny a vložky. V důsledku nekončících stresů, beznaděje, depresí i nelidského zacházení s její osobou se dne 11. 12. 2014 psychicky zhroutila, ztratila schopnost se vyjadřovat, proto také svůj přednes při jednání četla. Mimo evidence u MUDr. Ireny Vašutové, Otrokovice, je dále v evidenci gastroenterologie. Od ledna roku 2015 je v evidenci psychiatra MUDr. Zvoníčka a psycholožky PhDr. Evy Dudeškové, oba z Městské polikliniky Otrokovice. V rámci soudního jednání předložila lékařské zprávy od uvedených odborných lékařů. Právní zástupce žalobkyně navrhl svědeckou výpověď L.a N., kamaráda žalobkyně, který vystupuje a vypomáhá jmenované v řízení, která vede v rámci sporů a jednání se státními orgány. Rovněž je informován i o jejím zdravotním stavu. Zástupce žalované na základě provedeného dokazování navrhl zamítnutí žaloby. V posudkové dokumentaci OSSZ Kroměříž je založen posudek lékařky ze dne 3. 10. 2014, která hodnotila zdravotní stav posuzované na základě její žádosti ze dne 3. 9. 2014, na základě zdravotnické dokumentace MUDr. Vašutové PL Otrokovice a lékařských nálezů odborných lékařů MUDr. Domese, primáře urologa KM, MUDr. Míči, gastroenterologa Otrokovice, MUDr. Dubna, Ph.D., chirurga KNTB – ZL, MUDr. Kojeckého, Ph.D., GE – KNTB – ZL, MUDr. Karlíčka kardiologa a MUDr. Buchtové internistky Otrokovice. Žalobkyně byla jednání přítomna. Zdravotní stav byl posouzen jako dlouhodobě nepříznivý, podmíněn diagnózou morbus Crohnus, fistulující forma, t. č. píštěl perinea, v anamnéze stav po perianální píštěli roku 2011, v roce 2013 enterovesikální píštěl – stav po resekci + resekci terminálního ilea a pravostranné hemikolektomie ze dne 16. 10. 2013. Onemocnění se manifestovalo píštělemi od roku 2011, diagnóza byla stanovena na základě peroperační histologie na podzim roku 2013. Za rozhodující příčinu poklesu pracovní schopnosti byla stanovena Crohnova nemoc, která byla hodnocena středně těžkou formou. Klinicky jsou přítomny časté průjmy, je uváděno značné snížení celkové výkonnosti, ale laboratorně a endoskopicky dle odborného nálezu dokladována minimální aktivita. Rozhodující zdravotní postižení bylo zařazeno pod kapitolu XI oddíl C položka 4 písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena 40 %. Posudkový závěr zněl, že je žalobkyně invalidní dle § 39 odst. 1 zdp, jde o invaliditu I. stupně dle ust. §39 odst. 2 písm. a) citovaného zákona. Datum vzniku invalidity bylo stanoveno dnem 3. 9. 2014. V rámci námitkového řízení přezkoumala napadené rozhodnutí žalovaná v plném rozsahu s přihlédnutím k uplatněným námitkám dle ust. § 5 písm. j), § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění, za tím účelem nechala vypracovat posudek ze dne 11. 12. a 12. 12. 2014. Posudkový závěr vycházel ze zjištění zdravotního stavu a jeho funkčních důsledků, o němž nebyly pochybnosti. Po prostudování doložené podkladové zdravotní dokumentace dospěla lékařka LPS ČSSZ k závěru, že jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jako hlavní rozhodující zdravotní postižení bylo stanoveno střevní onemocnění – Morbus Crohn, nemoc, která manifestovala píštělemi od roku 2011. Posuzovaná prodělala resekci recidivujících píštělí, močového měchýře, terminálního ilea a pravostrannou hemikolektomii dne 16. 10. 2013. Diagnóza byla definitivně stanovena a potvrzena na základě perioperační histologie na podzim roku 2013, byla nasazena terapie. Kontrolní kolonoskopie z července roku 2014 uvedla, že endoskopicky je přítomna izolovaná ulcerace anastomózy, která může být projevem aktivity zánětu, ale i pooperačním důsledkem. Jiné známky aktivity ve střevě nebyly popsány. Onemocnění bylo hodnoceno jako klinicky minimálně aktivitní, bez laboratorní aktivity. Léčba je trvalá, od podzimu roku 2013, biologická léčba tohoto času není indikována. Z urologického hlediska je stav popsán jako dobrý, byla doporučena prevence infekcí močových cest, nutné vyloučení práce ve vlhkých a studených prostorách, práce těžká a fyzicky náročná. Dle chirurgického vyšetření ze září roku 2014 není tohoto času indikována chirurgická intervence. Ostatní nemoci se podílejí na celkovém zdravotním stavu s menším posudkovým i funkčním dopadem. K jednání o námitkách nebyla doložena nová vyšetření. Lékařka LPS ČSSZ přezkoumala posudkový závěr LPS OSSZ Kroměříž ze dne 3. 10. 2014 a konstatovala, že zdravotní stav byl posouzen objektivně z doložené zdravotní dokumentace, ze které nevyplývala posudkově významná progrese zdravotního stavu, zdravotní stav je stabilizovaný, posudkově významné zhoršení nálezu se neprokázalo. Dle zjištěného posudkového závěru citované zdravotní postižení bylo zařazeno pod kapitolu XI oddíl C položka 4 písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 40 %. Jedná se o středně těžkou formu nemoci s uváděnými častými průjmy se snížením celkového zatížení bez významných laboratorních odchylek a se stabilizovanou váhou. S ohledem na všechny nemoci a potíže byla hodnocena při horní hranici možného rozmezí, tj. 40 %. Nebylo prokázáno těžší funkční postižení. Přezkum zdravotního stavu tak nepotvrdil uvedené námitky. Trvalé zhoršení zdravotního stavu se neprokázalo, uváděné zdravotní problémy byly zohledněny dle ust. § 39 odst. 2 písm. a) zdp v I. stupni invalidity s datem ode dne 3. 9. 2014. Právní názor Krajského soudu v Brně: Žaloba byla podána včas (ust. § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), osobami oprávněnými (ust. § 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (ust. § 65, § 68, § 70 s.ř.s.). Žaloba byla přezkoumána v mezích žalobních bodů, včetně řízení předcházející jeho vydání, přičemž soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (ust. § 75 odst. 1 zdp, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %). Podle ust. § 39 odst. 2 citovaného zákona jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla: a) nejméně o 35 % avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně. Podle ust. § 39 odst. 6 citovaného zákona za stabilizovaný zdravotní stav (odst. 4 písm. b) se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovním omezením. V projednávané věci bylo třeba nejprve zjistit, zda žalobkyně ke dni přezkoumávaného rozhodnutí, tj. ke dni 19. 12. 2014, splňovala podmínky ust. § 39 odst. 1, 2 zdp či nikoliv. Bylo tedy nutno posoudit, zda pokles pracovní schopnosti činil nejméně 35 %, 50 % či 70 %. V daném případě se jedná o důchod podmíněný dlouhodobým nepříznivým zdravotním stavem a rozhodnutí soudu závisí především na jeho odborném lékařském posouzení. V přezkumném soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění, Ministerstvo práce a sociálních věcí, které za tímto účelem zřizuje své orgány, posudkové komise. Posudkové komise MPSV jsou oprávněny nejen k celkovému přezkoumání zdravotního stavu a dochované pracovní činnosti občanů, ale též k posouzení poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě, jejich vzniku, trvání či zániku. Nicméně i tyto posudky hodnotí soud jako každý jiný důkaz podle zásad upravených ustanovením § 77 odst. 2 s.ř.s. Při tom však takový posudek, který zcela splňuje požadavek celistvosti, úplnosti a přesvědčivosti, bývá zpravidla důkazem ve věcech stěžejním. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti, který je kladen na posudky posudkových komisí, spočívá v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především však s těmi, které namítá účastník uplatňující nárok na invalidní důchod, jakož i v tom, zda podaný posudek obsahuje náležité zdůvodnění svého posudkového závěru tak, aby byl tento závěr přesvědčivý pro soud, který nemá ani nemůže mít odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení plné invalidity závisí především. Tak také bylo v posuzované věci postupováno. Předně je třeba odmítnout názor žalobkyně, že rozhodnutí žalované je vyústěním neobjektivně zjištěného skutkového stavu věci. V případě posouzení míry invalidity, jak již uvedeno, se jedná o otázku odbornou – medicínskou. Posudkové řízení dle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., je tedy specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Jde o postup posudkového orgánu, jehož hlavním obsahem je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí též znalosti z oboru posudkového lékařství. Z geneze hodnocení zdravotního stavu žalobkyně Krajskému soudu v Brně vyplývá, že stěžejní zdravotní komplikací je postižení trávicí soustavy – chronické střevní zánětlivé onemocnění – Crohnova choroba středně těžké formy, které bylo v posudcích OSSZ Kroměříž, ČSSZ Brno i PK MPSV ČR v Brně hodnoceno podle kapitoly IX, oddíl C položka 4 písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., v platném znění, a to zcela shodně v otázce stupně míry poklesu pracovní schopnosti. Dle názoru soudu PK MPSV ČR v Brně přesvědčivým a podrobným způsobem zdůvodnila a vyhodnotila rozsah tohoto funkčního postižení. Žalobkyně sice s posudkovým závěrem nesouhlasila, domáhala se přiznání invalidity II. stupně, soud ale vycházel z hodnocení obsaženého především v posudku PK MPSV ČR v Brně, protože tento považoval za věcně správný, dostatečně logicky a srozumitelně odůvodněný. Ačkoli žalobkyně při jednání dne 15. 5. 2015 předložila další lékařské zprávy (citovány výše), dosavadní provedené důkazy byly shledány za dostačující, dodatečné prokazování bylo proto shledáno nadbytečným, neboť lékařská zpráva MUDr. Tomáše Míči, GITMED s.r.o., Otrokovice ze dne 13. 4. 2015 prokazovala již posudkově známé skutečnosti a lékařské zprávy MUDr. Zvoníčka ze dne 6. 2. 2015 a PhDr. Dudeškové psychologa ze dne 2. 4. 2015, oba lékaři Městské polikliniky Otrokovice, byť prokazovaly zhoršený psychický stav posuzované, avšak tento nastal až po datu vydání napadeného rozhodnutí, tzn. že se jednalo o novou skutečnost nemající vliv na posuzování zdravotního stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí (ust. § 75 odst. 1 s.ř.s.). Jak vyplývá z citovaných posudků, zdravotní stav žalobkyně byl popsán shodně, za rozhodující zdravotní postižení byla označena Crohnova choroba středně těžké formy, dle názoru lékařky ČSSZ, pracoviště Brno byl zdravotní stav stabilizovaný. PK MPSV ČR v Brně sdělila, že doloženými vyšetřeními nebylo ani po datu vydání napadeného rozhodnutí prokázáno podstatné zhoršení zdravotního stavu ve smyslu průkazu vysoké aktivity onemocnění jak laboratorní, tak endoskopické. Všechny tři posudky vyhodnotily pokles míry pracovní schopnosti žalobkyně 40 % (rozpětí 30 % až 40 %). Horní hranice rozpětí byla stanovena s ohledem na ostatní zdravotní postižení a předchozí vykonávané výdělečné činnosti. Toto rozmezí poklesu míry pracovní schopnosti žalobkyně dokládá invaliditu I. stupně. Žádný z výše uvedených posudků neobsahuje hodnocení, které by zpochybnilo závěr žalované prezentovaný v napadeném rozhodnutí, totiž, že by žalobkyně spadala do jiné kategorie než invalidity I. stupně. Pokud tedy jednotlivé posudky obsahují jednoznačný závěr, podle něhož zdravotní stav jmenované náleží do kategorie invalidity I. stupně, není důvodu o správnosti závěru učiněných v jednotlivých posudcích pochybovat. Z uvedených důvodů proto také soud nepokládal za potřebné provedení důkazu svědeckou výpovědí Libora Němečka. Závěrem soud konstatuje, že povinností posudkových komisí není podrobit pojištěnce komplexnímu vyšetření jeho zdravotního stavu, nýbrž na základě shromážděné zdravotní dokumentace posoudit jeho zdravotní stav a míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti – srov. rozsudek NSS ze dne 27. 9. 2006, č. j. 3 Ads 65/2005-87, www.nssoud.cz. Z hlediska výše uvedeného nahlížel Krajský soud v Brně na projednávanou věc a dospěl k závěru, že posudek PK MPSV ČR v Brně ze dne 22. 4. 2015 považuje za správný, logický, bezrozporný, odůvodňující a hodnotící zdravotní stav žalobkyně ke dni rozhodování žalované. Nebyly proto dány právní důvody k vyhovění námitek žalobkyně vznesených v žalobě i v průběhu přezkumného soudního řízení. V souladu se stanoviskem žalované proto konstatuje, že nebyl dán důvod k vyhovění žalobě, dle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. proto ji jako nedůvodnou zamítl. Žalobkyně ve věci samé nebyla úspěšná, žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona, soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s.). Krajský soud v Brně ustanovil zástupcem žalobkyně advokáta dle ust. § 35 odst. 8 s.ř.s., v takovém případě platí odměnu advokáta včetně hotových výdajů stát. Podle ust. § 7 bod 3, § 9 odst. 2, § 11 odst. 1 písm. b), c), odst. 1 a písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, má advokát nárok na odměnu za 3 úkony právní služby ve výši 3x 1.000 Kč a podle ust. § 13 odst. 1, 3 citované vyhlášky náhradu hotových výdajů ve výši 3x 300 Kč, dále 2x náhradu za promeškaný čas strávený na trase Kroměříž – Brno a zpět dle ust. § 14 odst. 3 citované vyhlášky a cestovné k soudnímu jednání dne 15. 5. 2015 – 150 km, tj. 2x 945 Kč osobním automobilem značky Mercedes Benz (kopie technického průkazu předložena) a parkovné 2x 50 Kč, celkem 6.890 Kč. Lhůta pro uhrazení nákladů řízení byla stanovena 30 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení