22 Af 108/2012 - 68

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudkyň Mgr. Barbory Berkové a JUDr. Zuzany Šnejdrlové, Ph.D., ve věci žalobkyně MONOS Morava, s.r.o., se sídlem v Ostravě-Hrabové, Mostní 904/26, zastoupené Mgr. Gabrielou Kaprálkovou, advokátkou se sídlem v Ostravě, Občanská 18, proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství, se sídlem v Brně, Masarykova 31, o přezkoumání rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě ze dne 16. 7. 2012, č. j. 1476/12-1301-804127, a ze dne 23. 7. 2012, č.j. 1390/12-1202-807675, ve věci daně z přidané hodnoty a daně z příjmů právnických osob, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě ze dne 16. 7. 2012, č.j. 1476/12-1301-804127, a ze dne 23. 7. 2012, č.j. 1390/12-1202-807675, se zrušují a věci se vracejí žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 25.844 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Gabriely Kaprálkové, advokátky se sídlem v Ostravě, Občanská 18.

Odůvodnění

Žalobkyně se žalobami podanými k soudu v zákonné lhůtě domáhá přezkoumání rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě [jehož působnost přešla s účinností od 1. 1. 2013 podle zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, v platném znění na Odvolací finanční ředitelství, s nímž je nadále jednáno jako s žalovaným dle § 69 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.)]: a) ze dne 16. 7. 2012, č. j. 1476/12-1301-804127, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Finančního úřadu Ostrava II. (dále jen „správce daně“) ze dne 30. 11. 2011, č. j. 238049/11/389911807688, jímž správce daně doměřil žalobkyni daň z přidané hodnoty za zdaňovací období prosinec 2008 v částce 834.170 Kč s penále ve výši 166.834 Kč, a b) ze dne 23. 7. 2012, č. j. 1390/12-1202-807675, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí správce daně ze dne 2. 12. 2011, č. j. 238052/11/389911807688, jímž správce daně doměřil žalobci daň z příjmů právnických osob za část zdaňovacího období od 14. 2. 2008 do 31. 12. 2008, ve výši 2.851.380 Kč a penále ve výši 570.276 Kč. Usnesením zdejšího soudu ze dne 22. 5. 2014, č. j. 22 Af 108/2012-51, které nabylo právní moci dne 27. 5. 2014, byla řízení o předmětných žalobách spojena ke společnému projednání. Žalobkyně namítá, že rozhodnutí jsou nezákonnými zejména z důvodů nesprávného právního posouzení věci, nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci a vyvození nesprávných skutkových i právních závěrů z dokazování. Žalobkyně se domnívá, že ačkoli v řízení obou stupňů prokázala všemi svými podklady, že zdanitelná plnění přijala a že jí tedy vznikl nárok na odpočet tak, jak tvrdila ve svém daňovém přiznání, žalovaný i správce daně tyto skutečnosti posoudili jako nedostatečné a dospěly k závěru, že žalobkyně ohledně zdanitelných plnění neunesla důkazní břemeno, neboť neprokázala přijetí těchto zdanitelných plnění. Žalobkyně má za to, že uskutečnění zdanitelných plnění a vznik nároku na odpočet prokázala. Správce daně vyjádřil ve zprávě o daňové kontrole pochybnosti o oprávněnosti nároku na odpočet, přičemž tyto pochybnosti podložil pouze tím, že svědkyně Z. R., která DPH za výše uvedená zdanitelná plnění neodvedla, při výslechu uvedla, že už v roce 2008 určitě nepodnikala, a stejně tak její manžel M. R. uvedl, že práce neprovedl a doklady nepodepsal. Správce daně tyto své pochybnosti dále opřel o výpověď R. B., který DPH taktéž neodvedl, když uvedl, že rovněž doklady nevystavil. Co se týče společnosti Lundinem s.r.o., správce daně své pochybnosti opřel dokonce pouze o skutečnost, že společnost Lundinem s.r.o. se správcem daně nespolupracuje a nekomunikuje. Dle názoru žalobce tedy správce daně pochybil, neboť uvěřil výpovědím svědků, kteří tím, kdyby vypověděli, že zdanitelná plnění poskytli, přičemž neodvedli za tato zdanitelná plnění DPH ani daň z příjmů, by si mohli přivodit mimo jiné trestní stíhání za neodvedení daně. Žalobkyně se domnívá, že důkazní povinnost měla být přenesena z žalobkyně zpět na správce daně. Žalobkyně dále namítala, že rozhodnutí žalovaného je v rozporu s ustanovením § 50 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (dále jen „zákon o správě daní a poplatků“), když žalovaný se dle názoru žalobce nevyrovnal se všemi důvody v odvolání obsaženými, a to ani v jednom z bodů. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby jako nedůvodné. K námitkám žalobkyně uvádí, že totožné námitky žalobkyně uplatňovala i v odvolání proti rozhodnutím správce daně, a proto odkazuje na své rozhodnutí o odvolání, kde se s těmito námitkami vypořádal. Dále žalovaný k žalobkyní tvrzenému přenesení důkazní povinnosti na správce daně doplnil, že své povinnosti vyplývající z ustanovení § 31 odst. 8 písm. c) zákona o správě daní a poplatků dostál. Výslechy svědků proběhly v souladu s ustanovením § 96 daňového řádu, žalobkyně měla právo být přítomna u výslechu a konfrontovat svá tvrzení s tvrzeními dodavatelů, této možnosti nevyužila a důkazní břemeno přešlo zpět na žalobkyni. Z obsahu správních spisů soud zjistil, že dne 22. 9. 2010 byla u žalobkyně protokolem č. j. 133435/10/389932804751 zahájena daňová kontrola, jejímž předmětem byla kontrola daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2008, 2009 a kontrola daně z příjmů právnických osob za všechna zdaňovací období roku 2008 a 2009. Na základě kontroly správce daně přistoupil k vyloučení částek, které lze uznat do nákladů vynaložených k dosažení, zajištění a udržení příjmů v celkové výši 13.577.265 Kč, které byly zahrnuty do základu daně v rozporu s ustanovením § 23, 24 a 25 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a dále neuznal DPH na vstupu z daňových dokladů v celkové výši 834.170 Kč. Správce daně vyloučil: - faktury, kde jako dodavatel byla uvedena Z. R., H.-Š., ul. J. 27/855, DIČ: X, za provedené práce na stavbě (bourací práce, úpravy povrchu stěn, úklid staveniště atd.) na částky: 970.000 Kč na základě faktury přijaté č. 07/2008 ze dne 15. 12. 2008 na částku celkem 1.154.300 Kč, z toho DPH 184.300 Kč za provedené práce na stavbě: Nordica Ostrava od 10.11.-15.12.2008, 843.000 Kč na základě faktury přijaté č. 08/2008 ze dne 22. 12. 2008 na částku celkem 909.060 Kč, z toho DPH 75.060 Kč za provedené práce na stavbě: Obytný dům Slezská od 10.11.-22.11.2008, 700.000 Kč na základě faktury přijaté č. 09/2008 ze dne 23. 12. 2008 na částku celkem 833.000 Kč, z toho DPH 133.000 Kč za provedené práce na stavbě: BD Améba od 1.12.-23.12.2008, - faktury, kde jako dodavatel byl uveden J. J., H.-Š., ul. J.756/6a, IČ: X, za provedené práce na částky: 174.350 Kč na základě faktury přijaté č. 01/2008 ze dne 31. 7. 2008 za provedené stavební práce na obytném domě AMEBA, 156.250 Kč na základě faktury přijaté č. 02/2008 ze dne 1. 9. 2008 za provedené stavební práce na obytném domě AMEBA,, 110.740 Kč na základě faktury přijaté č. 03/2008 ze dne 30. 9. 2008 za provedené stavební práce na obytném domě AMEBA, 124.550 Kč na základě faktury přijaté č. 04/2008 ze dne 1. 11. 2008 za provedené práce na obytném domě AMEBA, 139.525 Kč na základě faktury přijaté č. 05/2008 ze dne 31. 7. 2008 za provedené stavební práce na obytném domě AMEBA, 99.600 Kč na základě faktury přijaté č. 6/2008 ze dne 2. 1. 2009 za provedené stavební práce na obytném domě AMEBA - faktury, kde je jako dodavatel uveden R. Ř., A. 531/162, K., IČ: X: 397.000 Kč na základě faktury přijaté č. 7/2008 ze dne 31. 3. 2008 za provedené tesařské práce na akci budova NORDICA, 781.500 Kč na základě faktury přijaté č. 9/2008 ze dne 30. 4. 2008 za provedené tesařské práce na akci budova NORDICA, 777.500 Kč na základě faktury přijaté č. 14/2008 ze dne 30. 7. 2008 za provedené tesařské, betonářské, zednické práce na akci budova NORDICA, 690.000 Kč na základě faktury přijaté č. 16/2008 ze dne 30. 6. 2008 za provedené tesařské, betonářské práce na akci budova NORDICA, 272.000 Kč na základě faktury přijaté č. 17/2008 ze dne 30. 6. 2008 za provedené tesařské práce na akci bytové domy AMEBA, 525.000 Kč na základě faktury přijaté č. 19/2008 ze dne 30. 7. 2008 za provedené práce na akci bytové domy AMEBA, 211.250 Kč na základě faktury přijaté č. 29/2008 ze dne 30. 8. 2008 za provedené práce na akci bytové domy AMEBA, 300.000 Kč na základě faktury přijaté č. 31/2008 ze dne 30. 8. 2008 za provedené práce na akci NORDICA, 217.000 Kč na základě faktury přijaté č. 31/2008 ze dne 30. 8. 2008 za provedené práce na akci NORDICA, 783.000 Kč na základě faktury přijaté č. 32/2008 ze dne 30. 8. 2008 za provedené práce na akci NORDICA, 1.025.000 Kč na základě faktury přijaté č. 41/2008 ze dne 31. 10. 2008 za provedené práce na akci bytové domy AMEBA, 1.130.000 Kč na základě faktury přijaté č. 42/2008 ze dne 31. 10. 2008 za provedené práce na akci NORDICA 610.000 Kč na základě faktury přijaté č. 54/2008 ze dne 30. 10. 2008 za provedené práce na akci NORDICA. - faktury, kde je jako dodavatel uvedena Stavební firma R. B., O.-P., P. 749/10, IČ: X, za částku 1.480.000 Kč na základě faktury přijaté č. 21/08 ze dne 3. 12. 2008 na částku celkem 1.761.200 Kč, z toho DPH 281.200 Kč za práce na stavbě NORDICA. - faktury, kde je jako dodavatel uvedena společnost Lundinem trade, s.r.o. Bořivojova 878/35, Praha 3, DIČ: CZ28193750, za provedené práce na stavbách Nordica, obytný dům Slezská, Améba (úprava povrchů, vyklizení objektu) na částky: 324.000 Kč na základě faktury přijaté č. 64/2008 ze dne 8. 12. 2008 na částku celkem 385.560 Kč, z toho DPH 61.560 Kč za práce na stavbě NORDICA, 425.000 Kč na základě faktury přijaté č. 65/2008 ze dne 15. 12. 2008 na částku celkem 463.250 Kč za práce na stavbě Obytný dům Slezská, 320.000 Kč na základě faktury přijaté č. 66/2008 ze dne 21. 12. 2008 na částku celkem 380.800 Kč za práce na stavbě Ameba. Z výslechu svědkyně Z. R. bylo dne 19. 1. 2011 zjištěno, že v roce 2008 již nepodnikala, měla přerušenou živnost, byla na pracovním úřadě, název společnosti MONOS jí nic neříká. S panem S., jednatelem společnosti, dlouhodobě spolupracovala, ale jen do doby ukončení činnosti. Dále uvedla, že faktury, které jí správce daně předložil k nahlédnutí, nevystavila, není na nich její písmo, podpisy také nejsou její, ale mohlo by to být písmo manžela, který měl plnou moc na její podnikání, ale v roce 2008 už určitě nepodnikali. Na otázku, zda práce uvedené na fakturách provedla, uvedla, že v období, které je uvedené na fakturách, už pro pana S. nepracovali. Svědek M. R. do protokolu sepsaného dne 21. 2. 2011 uvedl, že v roce 2008 byl na pracovním úřadě. Jménem manželky podnikal v dřívější době, a to po dobu jejího podnikání, kdy měl plnou moc k zastupování. Název společnosti MONOS mu nic neříká. S panem S. dlouhou dobu spolupracovali, ale v roce 2008 už ne. Uvedl, že faktury a pokladní doklady, které mu správce daně dal k nahlédnutí, vypadají jako jejich faktury, podobné práce pro pana S. dělali, ale určitě ne v takovém rozsahu. Dále svědek R. uvedl, že si není vědom, že by předložené faktury a pokladní doklady vystavil, podpis na dokladech vypadá jako jeho, ale ví, že to nepodepisoval. Práce uvedené na fakturách určitě neprovedli a částky uvedené na předložených dokladech nepřijal. Svědek J. J. uvedl do protokolu o ústním jednání sepsaného dne 23. 2. 2011, že v roce 2008 pracoval na staveništi v Ostravě jako dělník, dělal jen pomocné a úklidové práce, přičemž ví, že práce se dělaly pro pana S., on sám s ním však nikdy nejednal. Byly mu předány již vypsané faktury a docházkové listy, které podepisoval, ale nečetl je. Dle výpovědi vše zařizoval J. S. z Havířova, který také svědkovi vyplácel mzdu ve výši 7.000 až 8.000 Kč měsíčně. Název společnosti MONOS mu nic neříká. Svědek R. Ř. uvedl do protokolu o ústním jednání sepsaného dne 14. 2. 2011, že výše uvedené faktury vystavil a podepsal, ale že faktury jsou fiktivní, práce nevykonal, pouze nějaké drobné práce. Za vystavení předložených faktur dostal 5% z fakturované částky. Pan S. mu vždy řekl, na jakou částku má fakturu vystavit. Částky uvedené na fakturách a pokladních dokladech nikdy nepřevzal. Svědek R. B. uvedl do protokolu o ústním jednání sepsaného dne 17. 1. 2011, že fakturu, kterou mu správce daně dal k nahlédnutí, nevystavil, razítko vypadá jako jeho, ale písmo není jeho, rovněž nevystavil příjmové pokladní doklady a nepřevzal částky na nich uvedené. Společnost MONOS mu nic neříká, stavba Nordica mu také nic neříká, pana S. nezná. Údaje týkající se Společnosti Lundinem trade s.r.o. nebylo možné ověřit z důvodu naprosté nespolupráce a nekomunikace daňového subjektu Dinemlun trade s.r.o. v likvidaci (dříve Lundinem Trade s.r.o.) a jejího jednatele. Na základě těchto skutečností byla žalobkyni zaslána výzva ze dne 17. 3. 2011 ve věci prokázání a doložení oprávněnosti zahrnutí výše uvedených částek do daňových nákladů, a to jinými než dosud předloženými důkazními prostředky. Žalobkyně předložila další důkazy jako smlouvu o dílo, kopie živnostenského rejstříku a osvědčení o registraci vystavené společností Lundinem. Dále žalobkyně navrhla přehled zakázek Nordica, Slezská a Améba, stavební deníky, navrhla opakované provedení výslechu svědka R. Ř., výslech stavbyvedoucích a mistrů žalobkyně T. L., T. T., pana T. D., K. N. Správce daně výslechy svědků provedl. Svědek T. L. sdělil, že s panem B. jednal telefonicky ve věci zajištění pracovníků na pomocné práce, když pan B. na stavbě nebyl, posílal jen své lidi, tito na stavbě pracovali po celý rok 2008. Svědek měsíčně odsouhlasoval objem prací, ale peníze osobně nepředával. Za firmu Lundinem jednal s panem G., měl na něj telefon, kontakt sehnal pan S., na požadavek svědka na pracovníky mu bylo řečeno, že tam bude pan G. a ráno se u něho pan G. s lidmi hlásil, peníze mu nepředával. Název Lundinem mu nic neříká. Za firmu R. jednal s panem R., na stavbě Nordica pracovali od dubna do 10. měsíce 2008, dělali pomocné práce, jejich objem není schopen říct, hodinová sazba se pohybovala v rozmezí 90 až 150 Kč za hodinu, peníze za provedené práce nepředával. Svědek T. D. uvedl, že pro žalobce nepracoval, ale zná se s panem S., který jej požádal o výpomoc. Svědek neměl lidi, proto se obrátil na pana N., který měl pracovníky, a dal na něj kontakt panu S.. Pana B. nezná, ale 3x nebo 4x mu volal pan N., že pan B. potřebuje peníze od pana S. Svědek se pak spojil s panem S., předal mu sešit s potvrzenými hodinami spolu s fakturou, kterou mu předal pan N., pan S. mu na základě faktury dal peníze v hotovosti pro pana B. a svědek je předal panu N. Svědek K. N. byl správcem daně předvolán, k výslechu se nedostavil. Svědek T. T. pro žalobce pracoval od října 2008 na stavbě Obytný dům Slezská jako stavbyvedoucí, na stavbě pracovali subdodavatelé, které mu dodával pan L., tesaři, lidi od Armostavu a další, co dělali pomocné práce. Když potřeboval posílit stav na pomocné práce, zavolal panu L. a on ty lidi dodal, takže svědek nevěděl, co to bylo za lidi a z jaké firmy, ani ho to nezajímalo, s panem R. ani někým z firmy Lundinem nikdy osobně nemluvil. Správce daně tyto důkazy neosvědčil jako důkazy, na základě kterých lze výše uvedené fakturované částky zahrnout do nákladů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů ve smyslu § 24 zákona. Proto rozhodl jak uvedeno výše, neboť žalobkyně dle jeho názoru neunesla důkazní břemeno dle § 92 odst. 3 daňového řádu tím, že jednoznačně a věrohodným způsobem neprokázala, že se zdanitelné plnění uskutečnilo tak, jak je deklarováno v předložených podkladech, a že tyto byly vystaveny plátcem na nich uvedeným, a doměřil žalobkyni daň z příjmů právnických osob a daň z přidané hodnoty. Proti oběma rozhodnutím se žalobkyně odvolala s tím, že má za to, že byl neúplně zjištěn skutkový stav, který znemožňuje správné stanovení daně, čímž došlo k porušení zejména § 8 odst. 3 a § 92 odst. 2 daňového řádu. Žalovaný její odvolání zamítl a potvrdil obě rozhodnutí správce daně. Svá rozhodnutí odůvodnil obdobně, tedy že v rámci celého řízení nebyly žalobkyní předloženy mimo daňové doklady a pokladní doklady vystavené údajně Z. R., R. B. a společností Lundinem trade s.r.o. žádné konkrétní důkazní prostředky, které by prokazovaly faktické uskutečnění plnění deklarovaných na předmětných dokladech ze strany uvedených subjektů. Dle žalovaného žalobkyní předložené důkazní prostředky osvědčují provádění stavebních prací na doložených zakázkách odvolatelem, neprokazují však provedení stavebních a úklidových prací v rozsahu uvedeném na předmětných fakturách z prosince 2008 vydaných údajně Z. R., R. B. a společností Lundinem trade s.r.o. Výpovědi žalobkyní navržených svědků jsou obecným potvrzením o provádění pomocných prací na stavbách skupinami pracovníků, které žalobkyně zajišťovala, nelze je však vyhodnotit jako jednoznačný důkaz o provedení těchto prací konkrétními žalobkyní deklarovanými firmami. Při ústním jednání u krajského soudu byl proveden důkaz trestním spisem Policie České republiky, Městského ředitelství policie Ostrava, č. KRPT-21078/TČ- 2013-070781-2002, který byl veden pro podezření M. S. z trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle ustanovení § 148 odst. 1, 2, 3 písm. c) trestního zákona č. 140/1961 Sb. V rámci prošetřování tohoto podezření byl proveden výslech Z. R., která vypovídala obdobně jako ve správním řízení. Dále byl k výslechu předvolán M. R., který po poučení o právu odepřít výpověď, pokud by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké, uvedl, že tohoto práva využívá a výpověď odepřel. Dále byl proveden výslech J. J., který uvedl, že práci jako OSVČ začal vykonávat na základě informací pana J. S., který mu sdělil, že má pro něj nějakou práci v Ostravě, ale musí si na sebe založit živnost. Svědek panu S. sdělil, že nemá žádné peníze, tento mu řekl, že mu na začátku finančně pomůže. O práci na stavbě v Ostravě mu pan S. ještě sdělil, že on sežene lidi, kteří budou pod svědkem pracovat, svědek následně vystaví fakturu za provedené práce na svoji firmu. Svědek vykonával pomocné práce pro žalobkyni na stavbě v Ostravě u radnice, jednalo se o rozebírání a čištění bednění a úklid staveniště, on sám se žalobkyní nikdy nejednal, pan S. mu dával peníze na benzín a svačinu pro všechny dělníky, svědek si již nepamatoval, kolik. Ze začátku se svědkem pracovalo asi šest dělníků, které sehnal pan S., počet se měnil podle požadavku vedoucího stavby, lidi dodával podle potřeb pan S. V roce 2008 pro svědka brigádně na ústní dohodu pracovalo několik brigádníků v rozpětí 4-8 osob, kdy mzdu jim, stejně jako svědkovi, vždy na konci měsíce vyplácel pan S. v hotovosti. Mzda svědka činila 8 až 9.000 Kč měsíčně dle odpracovaných hodin. Pan S. vystavoval a vypisoval faktury, měl k dispozici razítko na osobu svědka, kterému svědek razítko dobrovolně dal, svědek faktury podepsal, vrátil je panu S., a o nic víc se svědek nestaral. Společnost svědka zastupoval pan S. na základě ústní dohody. Peníze z faktur byly zasílány panu S. nebo jeho manželce. Svědek si v roce 2008 a 2009 nevedl žádnou daňovou evidenci ani účetnictví, toto měl vést pan S., který svědkovi řekl, že se o to nemá starat, že se o to bude starat on. Účetnictví za tyto roky svědek nemá a nikdy neměl k dispozici. Práci na stavbě v Ostravě předával mistrovi, který se jmenoval M. Evidence docházky za období 7/2008 až 9/2008 vyplňoval rovněž pan S., opatřil ji razítkem, svědek tyto pouze podepisoval. Po předložení kopií faktur č. 02/2008, 03/2008, 04/2008 a 05/2008 vystavených jménem firmy svědka tento uvedl, že na faktuře je originální razítko svědka, podpis je svědka, k pracím v uvedeném období a v uvedeném rozsahu došlo, kolik pracovníků na stavbě pracovalo, svědek nebyl schopen sdělit. Po nahlédnutí do faktur svědek sdělil, že peníze z faktur byly zasílány na účet manželky pana S., paní J. S., komu účet patří, se dozvěděl na Finančním úřadu v Havířově. Následně došlo k výslechu R. Ř., který uvedl, že pracoval pro žalobkyni, jednal s panem S., za odvedenou práci byl vyplácen hotově vždy, když potřeboval peníze pro sebe nebo pro své lidi, zavolal p. S., ten svědkovi dovezl peníze, účet svědek neměl. Na stavbě jednal svědek se stavbyvedoucím, který mu zadal práci a zkontroloval její provedení. Jednalo se o p. L., O., později si svědek vybavil na p. T., na další si již svědek nevzpomněl. Policejní orgán předložil svědkovi kopie faktur č. 7/08, 9/08, 14/08, 16/08, 17/08, 19/08, 31/08, 31/08, 32/08, 41/08, 42/08, 54/08, k těmto svědek sdělil, že práce byly provedeny v uvedeném rozsahu, svědek je provedl osobně spolu s dalšími 10 lidmi, kteří pro něj pracovali, tyto neměl oficiálně nasmlouvány, nikoho oficiálně nezaměstnával. Faktury vystavil svědek osobně, dal na ně své razítko, předal je panu S. Peníze mu byly vyplaceny v hotovosti. Svědek uvedl, že on sám si žádnou evidenci o tom, že by pro žalobkyni pracoval, nevedl. Dále bylo svědkovi předloženo 18 kopií výdajových pokladních dokladů za období roku 2008 potvrzující vydání celkové částky 5.597.500 Kč, ke kterým svědek uvedl, že tyto vypisoval osobně, p. S. je opatřil jejich razítkem a podepsal. Peníze dostával svědek průběžně, potom vše řádně vyfakturoval, z peněz vyplácel lidi, které si najímal. Tyto doklady svědek nezaložil do svého účetnictví, kdy z tohoto důvodu u něj byla provedena daňová kontrola a byla mu doměřena daň 700.000 Kč. Dále byl vyslechnut svědek J.S., který uvedl, že nikdy nepoužil razítka pana J., pracoval pro něj tak, že mu v roce 2008 asi šest měsíců svážel dělníky z Havířova do Ostravy a zpět na stavbu vedle Nové radnice v Ostravě, následně prováděl rovněž pomocné práce na stavbě. O Vánocích 2008 sdělil svědek panu J., že už pro něj pracovat nechce. Co se týče účtu, s tím přišel dle svědka pan J., který mu řekl, že by potřeboval pomoct, zda by svědek nemohl dočasně po dobu dvou měsíců přijímat na svůj účet platby za práce prováděné jeho firmou, čemuž svědek vyhověl, neboť věděl, že jeho manželka má veden účet u ČSOB, který není prakticky využíván. Mzdu najatým dělníkům vyplácel pan Jašek, občas i svědek, pokud se nemohl p. J. na stavbu dostavit. Pan J. měl deník, do kterého si psal, kolik a kdo jaké práce udělal. P. Jašek zřízení účtu odkládal, platby chodily na účet manželky svědka až do začátku roku 2009, kdy všechny peníze předal p. J. Vždy to probíhalo tak, že manželka peníze vybrala, on je předal panu Jaškovi. Co se týče výpisu k příjmu plateb na účet manželky svědka, jednalo se o platby zadavatele stavby za práce prováděné firmou pana J. Jednatele žalobce viděl svědek pouze jednou v životě. Po předložení kopií faktur č. 02/2008, 03/2008, 04/2008 a 05/2008 vystavených jménem firmy J. J. svědek uvedl, že je vidí podruhé v životě, když poprvé je viděl na Finančním úřadu v Havířově, odmítl, že by je vystavoval, vypsal či potvrdil razítkem firmy J.J. Razítko J. J. nikdy nepoužil. Po celou dobu dělal jen to, co mu řekl p. J. Svědek si vzpomněl, že zná jméno M. O., který by mohl být mistrem na stavbě, kde pracoval. Rovněž tak k evidenci docházky uvedl, že ji vidí podruhé v životě, když poprvé je viděl na Finančním úřadu v Havířově, tuto rozhodně nevystavoval. Svědkyně J. S., manželka J. S. vypovídala ohledně práce manžela a svého účtu shodně jako její manžel. Dále byl proveden výslech R. B., který poté, co mu byla předložena kopie faktury č. 21/08 uvedl, že fakturu vystavil, na faktuře je uvedeno razítko jeho firmy i jeho podpis. Práce prováděl asi osobně spolu s brigádníky či subdodavateli, na podrobnosti si již nepamatuje. Svědek uvedl, že částka, uvedená na faktuře, mu byla vyplacena, na detaily si již nevzpomíná. K předloženým kopiím příjmových pokladních dokladů z prosince 2008 uvedl, že na nich poznává své písmo, částky na nich uvedené zřejmě opravdu obdržel, jinak by je nepotvrdil razítkem a podpisem. K dotazu policie, proč při výslechu u správce daně dne 17. 1. 2011 uvedl, že o faktuře ani příjmu z ní nic neví, svědek uvedl, že v té době měl vícero rodinných problémů, tak raději v zájmu urychlení této záležitosti vše popřel, protože si asi na to zřejmě nevzpomínal. Účetní doklady o svém podnikání z roku 2008 nemá. Následně byl proveden výslech svědka T.L., který v rozhodné době pracoval pro žalobkyni jako stavbyvedoucí na projektu obytný dům Slezská Ostrava, Nordica, Bytové domy Améba. Výpověď tohoto svědka je obdobná jako v daňovém řízení. Dále byl vyslechnut svědek M. O., zaměstnanec žalobkyně, který potvrdil, že v rozhodné době pracoval pro žalobkyni, a to na stavbě bytové domy Améba, prováděl denní zápisy o pracovních postupech do stavebních deníků, nebylo nutné uvádět názvy jednotlivých subdodavatelů a konkrétních pracovníků, pouze se uváděly počty pracovníků. O najímání pracovníků se staral pan S. nebo pan L. Svědek kontroloval jejich práci, zda byly dodrženy technologické postupy a následně podpisem potvrzoval, že práci skutečně odvedli. Oni pak s tímto potvrzením žádali p. Sněhotu o proplacení jimi vykonaných úkonů. To už však šlo mimo svědka. Svědek sdělil, že si pamatuje na firmu R. Ř., tato firma skutečně prováděla na stavbě Améba zejména tesařské a betonářské práce, jednalo se o partu asi 10 lidí, vedl je R. Ř. Shodně se vyjádřil i o firmě Z. R., parta pod vedením pana R. dělala zejména úklidové práce. Shodně si vybavil skutečnosti týkající se firmy J. J., nicméně uvedl, že na stavbu ho a ostatní jeho pracovníky vozil pan S., který se tomuto J. staral o veškerou agendu k evidenci provedených prací, svědek měl pocit, že J. je jen parťákem najaté skupiny pracovníků a firma patří S. Dále byli vyslechnuti další pracovníci žalobkyně, a to I. K. a T. T., dále M. Š., stavební technik a mistr, tito potvrdili skutečnosti sdělené svědkem T. L. a M. O., zejména o způsobu provádění prací na stavbách, jejich kontrole a evidenci. Dále byl vyslechnut svědek T.D., tento vypovídal obdobně jako v daňovém řízení, tedy že pouze zprostředkoval kontakt na pana K. N. Při svém výslechu svědek K. N. vypovídal obdobně jako svědek T. D., a dále uvedl, že o požadavku pana D. mluvil s p. B., který měl zájem o práci pro své lidi, předal mu kontakt na p. D. a o další jejich spolupráci se vůbec nestaral. Následně jej kontaktoval pan B. s tím, že chtěl, aby svědek zavolal buď p. D. nebo p. S., protože nemá práci zaplacenu. Svědek toto domluvil s p. D. Svědek uvedl, že určitě jednou nebo dvakrát mu předával p. D. obálku s penězi pro p. B., možná i s pokladními doklady, nebo mu dal p. B. své doklady pro p. S., to už si nevzpomíná. Vybavil si, že p. B. mu předával nějakou fakturu, možná i jiné doklady, které měl svědek předat p. S. Svědek p. S. osobně neznal, takže vše asi předal p. D. Přesně si již svědek okolnosti nevybavil. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu [§ 75 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“)] a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Podle ustanovení § 77 odst. 2 s.ř.s. v rámci dokazování může soud zopakovat nebo doplnit důkazy provedené správním orgánem, neupraví-li zvláštní zákon rozsah a způsob dokazování jinak. Soud jím provedené důkazy hodnotí jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy provedenými v řízení před správním orgánem a ve svém rozhodnutí vyjde ze skutkového a právního stavu takto zjištěného. Na základě krajským soudem doplněného dokazování v souladu s ustanovením § 77 odst. 2 s.ř.s., vyvstaly takové pochybnosti a takové rozpory ve skutkových zjištěních, a to zejména ve výpovědích osob, které měly být dodavateli prací a jejichž fakturované částky byly správcem daně na základě daňové kontroly vyloučeny ze základů daní žalobkyně, což jsou skutečnosti rozhodné pro kvalifikaci obou projednávaných věcí, že nezbývá soudu než obě rozhodnutí žalovaného zrušit a obě věci vrátit žalovanému k novému projednání a rozhodnutí za účelem odstranění těchto rozporů či nového hodnocení provedených důkazů, což př subsidiární úloze správního soudnictví náleží správnímu orgánu a nikoli soudu. Při dokazování provedeném soudem při jednání totiž bylo zjištěno, že ačkoli M.R. původně u správce daně vypovídal tak, že popřel vystavení faktur, provedení fakturovaných prací a nepřijetí částek uvedených na dokladech, při výslechu na Policii ČR v rámci vyšetřování jednatele žalovaného po poučení o právu odepřít výpověď, pokud by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké, tohoto práva využil a výpověď odepřel. R. B., který původně správci daně veškeré skutečnosti týkající se provedených prací pro žalobkyni popřel, následně v trestním řízení vypovídal zcela opačně, a sice že práce pro žalobkyni provedl, předmětnou fakturu vystavil, částka na faktuře uvedená mu byla vyplacena. Svoji výpověď v trestním řízení změnil i R. Ř., který původně uváděl, že faktury jsou fiktivní, práce nevykonal, obdržel pouze 5% uvedených částek. V trestním řízení oproti tomu vypověděl, že práce provedeny byly, všechny faktury odpovídají skutečnosti, peníze mu byly vyplaceny v hotovosti jednatelem žalobkyně. Z důvodu nezahrnutí dokladů do účetnictví byla svědkovi doměřena daň ve výši 700.000 Kč. R. Ř. potvrdil i vyplnění výdejních pokladních dokladů žalobkyně na celkovou částku 5.597.500 Kč. K. N., který, byť správcem daně byl k výslechu předvolán, se k němu nedostavil a výslech nebyl proveden, následně v trestním řízení vypovídal obdobně jako T. D., jehož výpověď správce daně zpochybnil. V trestním řízení byl vyslechnut větší okruh zaměstnanců žalobkyně, kteří ve svých výpovědích shodně potvrzovali provádění prací spornými dodavateli, systém kontroly a záznamu jejich práce. Daňové řízení je řízením nekoncentrovaným a jeho součástí se stávají i skutečnosti zjištěné dokazováním provedeným v soudním řízení, tyto důkazy žalovaný zahrne mezi podklady pro nové rozhodnutí (ustanovení § 78 odst. 6 s.ř.s.). doplněním dokazování vyvstaly zásadní pochybosti o správnosti zjištěného skutkového stavu, které je potřeba odstranit. To si vyžaduje buď zásadní doplnění dokazování výslechem všech rozporně vypovídajících svědků tak, aby byly rozpory vysvětleny, anebo zcela novou zásadní úvahu žalovaného hodnotící tyto rozpory s ohledem na to, jak se k těmto rozporům svědci vbyjádřili již do trestního spisu. Z důvodu zásadního doplnění skutkového stavu a z toho vznikajících pochybností, zda byl spolehlivě zjištěn skutečný stav věci, krajský soud uvádí, že se nevyjadřoval ke skutečnosti, zda předmětné věci byly žalovaným posouzeny správně. Krajský soud tedy zrušil napadené rozhodnutí proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, vyžaduje rozsáhlé a zásadní doplnění [ust. § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s.]. Současně krajský soud vrátil obě věci žalovanému k dalšímu řízení (ust. § 78 odst. 4 s.ř.s.). Při novém projednání věcí je žalovaný vázán právním názorem soudu (ust. § 78 odst. 5 s.ř.s.). O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého procesně úspěšné žalobkyni vzniklo vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně tvoří: a) zaplacený soudní poplatek 6.000 Kč b) náklady právního zastoupení advokátem a) odměna advokáta za zastupování v řízení ve výši 2.100 Kč bez DPH / / úkon při těchto úkonech právní služby poskytnutých do 31. 12. 2012 § 7, § 9 odst. 3 písm. f) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění do r. 2012 1) příprava a převzetí věci 2x 2) sepis žaloby 2x 8.400 Kč b) odměna advokáta za zastupování v řízení ve výši 3.100 Kč bez DPH / / úkon při těchto úkonech právní služby poskytnutých do 31. 12. 2012 § 7, § 9 odst. 4 písm. d) 1) vyjádření z 27.5.2014 2) účast u jednání vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění od r. 2013 g) paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč bez DPH / / úkon při úkonech právní pomoci vypočtených pod písm. a) – b) § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. 1.800 Kč d) DPH 21% z částek uvedených pod písm.a) – g) 3.444 Kč Celkem 25.844 Kč Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení tuto částku, a to dle § 64 s.ř.s. ve spojení s § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o.s.ř.“) k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala. Vzhledem k odlišné úpravě s.ř.s. a o.s.ř., týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. § 54 odst. 5 s.ř.s., § 159, § 160 odst. 1 o.s.ř.), uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení