22 Af 28/2024 – 40

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D. ve věci žalobkyně: obec Neplachovice sídlem Na Návsi 16, 747 74 Neplachovice zastoupena Mgr. Janou Zwyrtek Hamplovou, advokátkou sídlem Olomoucká 36, 789 85 Mohelnice proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 9. 2024 č. j. 29022/24/5100–10612–712396 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Vymezení věci 1. Žalobkyně se podanou žalobou doručenou soudu dne 1. 10. 2024 domáhala zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí správního orgánu prvního stupně Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj ze dne 23. 1. 2024, č.j. 137996/24/3200–31472–802493, platební výměr za porušení rozpočtové kázně, jímž byl žalobkyni vyměřen odvod do Národního fondu ve výši 206 869 Kč.

2. Žalobkyně napadla rozhodnutí v celém rozsahu jako nezákonné, zejména se neztotožňuje s právním hodnocením věci, které dle jejího názoru není v souladu s konstantní judikaturou. V žalobě uplatnila níže uvedené žalobní námitky.

3. V textu žaloby, věnovanému první žalobní námitce, žalobkyně uvádí, že finanční úřad jako správní orgán 1. stupně došel po provedené kontrole k závěru, že žalobkyně chybně vyhodnotila v rámci výběru veřejné zakázky jako nejvýhodnější nabídku společnosti LAVI ENGINEERING s.r.o. (dále jen „LAVI“). Dle názoru správního orgánu 1. stupně nesplňovala nabídka společnosti LAVI kvalifikační předpoklady, které si stanovila sama žalobkyně v bodě 5 Výzvy příjemce dotace, a proto měla být vyřazena z hodnocení nabídek. Žalobkyně s výtkou nesouhlasí, neboť i kdyby byla výtka právně správná, svým obsahem preferuje neúčelně formu nad obsahem, tedy jednání obce v souladu s principy hospodárnosti nazývá nesprávným jen proto, že vyhodnotila její rozhodnutí za formálně nesprávné. Žalobkyně konstatuje, že přestože správní orgán prvního stupně vše věcně správně zjistil, vyvodil z tohoto nesprávné právní závěry a nesprávně rozhodl.

4. Ve druhé žalobní námitce žalobkyně konkretizovala judikaturu, s níž není napadené rozhodnutí v souladu; jde o nález Ústavního soudu ČR sp.zn. Pl. ÚS 49/03 ze dne 28. 4. 2005 (N 95/37 SbNU 285; 227/2005 Sb.). Žalobkyně argumentuje zejména závěry Ústavního soudu, že „přemíra požadavků kladených ze strany úřadů na územní samosprávné celky jde mnohdy nad rámec pravidel řádného fungování demokratického státu“. Žalobkyně – obec Neplachovice, má 948 občanů, je tedy malou obcí. Veřejná zakázka Čistička odpadních vod byla realizována, čistička byla vybudována a slouží svému účelu, což konstatoval i správní orgán prvního stupně.

5. V třetí námitce žalobkyně konstatovala, že je jí vytýkáno hospodárné jednání a správné jednání by podle názoru správního orgánu bylo to nehospodárné. Žalobkyně přitom nevyloučila, že subjektivním výkladem by jí mohl být vytýkán i opak – kdyby vyloučila společnost LAVI, mohl by správní orgán konstatovat, že jednala nesprávně, protože dala přednost vyšší nabídce, a že měla umožnit nedostatky společnosti LAVI napravit.

6. Dále ve čtvrté žalobní námitce žalobkyně vznesla námitku legitimního očekávání. Žalobkyně jako malá obec spoléhá na partnery ve státní správě. Vzhledem k tomu, že ze strany Státního fondu životního prostředí nebyly vzneseny žádné připomínky a zakázka nebyla zrušena, předpokládala, že vše proběhlo v pořádku.

7. V páté námitce žalobkyně uvedla, že trvá na tom, že nedošlo k porušení části II. bodu 6. podmínek, a naopak žalobkyně rozhodla v souladu s Výzvou, v souladu se zákonem o obcích, v souladu se zdravou úvahou o základním účelu zákona o zadávání veřejných zakázek a za respektování preference obsahu nad nepřiměřeným formalismem. Žalobkyně dle svého názoru jednala, jak nejlépe mohla a sama realizace díla ČOV je důkazem správnosti rozhodnutí žalobkyně ve vztahu k dodavateli.

8. Šestou žalobní námitkou žalobkyně nesouhlasila s působností správního orgánu 1. stupně, když má za to, že kontrolu porušení procesní správnosti zadávání veřejných zakázek má ve své kompetenci Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

9. Poslední žalobní námitkou žalobkyně rozporovala data, uvedená v tabulce pro penalizaci. V žalobní replice, podané ve lhůtě pro podání žaloby, žalobkyně shrnula svá žalobní tvrzení tak, že pokud by připustila, že porušila stanovené podmínky, nevylučuje to názor, že posuzování je nepřiměřeně přísné a mělo by být přihlédnuto k prvkům hospodárnosti.

10. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, neboť má za to, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem a vznesené námitky nejsou důvodné. K námitkám žalobkyně se žalovaný vyjádřil v replice, k většině z nich také v napadeném rozhodnutí, neboť žalobní námitky jsou převážně stejné jako námitky odvolací. Zjištění z obsahu správních spisů 11. Ze správního spisu krajský soud zjistil, že žalobkyni byly Ministerstvem životního prostředí jako poskytovatelem dotace na základě Registrace akce a rozhodnutí o poskytnutí dotace reg. č. CZ.05.1.30/0.0/0.0/16_042/0004671 ze dne 4. 10. 2017 (dále jen „Rozhodnutí“) poskytnuty finanční prostředky v celkové výši 50 644 993 Kč, a to na projekt „Odkanalizování obce Neplachovice“. Součástí rozhodnutí o poskytnutí dotace byly Podmínky poskytnutí dotace.

12. U žalobkyně byl v roce 2019 proveden Ministerstvem financí audit, který zjistil nedodržení pravidel pro veřejné zakázky malého rozsahu, k němuž došlo nedostatečným posouzením kvalifikace vítězného uchazeče společnosti LAVI a tedy k porušení částí II., bodu 6. Podmínek poskytnutí dotace. Předmětem veřejné zakázky byl výběr technického dozoru investora a koordinátora bezpečnosti práce a ochrany zdraví. Finanční dopad byl auditory vyčíslen na částku 827 475 Kč. Žalobkyně byla vyzvána k vrácení finančních prostředků dne 24. 11. 2021 ve lhůtě 30 dnů, žalobkyně však finanční prostředky nevrátila.

13. Na základě podnětu poskytovatele dotace byla dne 28. 2. 2022 správním orgánem 1. stupně zahájena u žalobkyně daňová kontrola, jejímž předmětem bylo ověření skutečností rozhodných pro správné zjištění a případné stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně dle § 44 a § 44a zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“) u peněžních prostředků poskytnutých na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace.

14. Správní orgán 1. stupně v průběhu kontroly zjistil, že dle článku II., bod 6. Podmínek pro poskytnutí dotace byla žalobkyně povinna při realizaci projektu „Odkanalizování obce Neplachovice“ postupovat v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení a Pokyny pro zadávání veřejných zakázek v OPŽP 2014–2020, ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení. V rámci projektu „Odkanalizování obce Neplachovice“ byla realizována veřejná zakázka malého rozsahu, a to výběr technického dozoru investora a koordinátora bezpečnosti práce a ochrany zdraví (dále jen „výběr TDI + KBOPZ“).

15. Výběrové řízení pro výběr TDI + KBOPZ na základě pověření žalobkyní organizovala společnost Mott MacDonald CZ, spol. s r.o., IČ: 48588733, která zaslala Výzvu k podání nabídky a prokázání kvalifikace ve veřejné zakázce malého rozsahu třem společnostem: KONEKO, spol. s r.o., IČ 577758, AP INVESTING, s.r.o., IČ: 60712121 a LAVI ENGINEERING, s.r.o., IČ: 27858952. Od všech tří oslovených společností obdržela žalobkyně nabídku. Žalobkyně v souladu s pokyny pro zadávání veřejných zakázek ustanovila tříčlennou komisi ve složení Dana Schreierová, starostka žalobkyně a Ing. J. G. a Ing. T. K., oba zaměstnanci společnosti Mott Mac Donald CZ, spol. s r.o.

16. Dne 11. 11. 2016 komise vyhodnotila obdržené nabídky z hlediska splnění požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách. Žalobkyně jako zadavatel ve Výzvě k podání a prokázání kvalifikace ve veřejné zakázce malého rozsahu ze dne 10. 10. 2016 (dále jen „Výzva“) v bodě 5 stanovila požadavky na prokázání splnění kvalifikace, přičemž kvalifikační předpoklady měl uchazeč prokázat předložením požadovaných dokladů, a to „seznamem významných služeb provedených v posledních 3 letech, včetně potvrzení o tom, že realizoval minimálně 3 služby obdobného charakteru jako předmět zakázky, tj. výkon TDI + KBOPZ osvědčené veřejným zadavatelem, pokud byly služby poskytovány veřejnému zadavateli“. Komise zjistila, že společnost KONEKO, spol. s r.o. nedoložila jako součást nabídky seznam potvrzující, že v posledních 3 letech realizovala minimálně 3 služby obdobného charakteru, proto ji z výběrového řízení vyřadila z důvodu nesplnění požadavků uvedených v zadávacích podmínkách. Následně komise stanovila pořadí uchazečů o veřejnou zakázku dle cenové nabídky a vítězem se na základě nižší cenové nabídky stala společnost LAVI, s níž žalobkyně uzavřela dne 19. 12. 2016 příkazní smlouvu na výkon TDI + KBOPZ.

17. V rámci daňové kontroly, konkrétně plnění požadavků uvedených v bodu 5 Výzvy, správní orgán 1. stupně zjistil, že společnost LAVI ve své nabídce předložila 5 referenčních hodnocení služeb, které provedla v posledních 3 letech. V případech stavby „Odkanalizování části města Havířova–Bludovice a Dolní Datyně“, stavby „Rozšíření kanalizace Šenov“ a stavby „Dostavba splaškové kanalizace Prostřední Bečva a Horní Bečva“ reference poskytla společnost Mott MacDonald CZ, spol. s r.o., tedy organizátor výběrového řízení a nikoli veřejný zadavatel, jak bylo požadováno ve Výzvě. Vzhledem k tomuto zjištění zaslal správce daně Výzvu k poskytnutí informací všem pěti zadavatelům staveb uvedených v referenčním hodnocení provedených služeb firmou LAVI. Z došlých odpovědí správní orgán 1. stupně zjistil, že technický dozor u staveb „Odkanalizování části města Havířova–Bludovice a Dolní Datyně“ pro zadavatele Statutární město Havířov, stavby „Rozšíření kanalizace Šenov“ pro zadavatele město Šenov a stavby „Dostavba splaškové kanalizace Prostřední Bečva a Horní Bečva“ pro zadavatele Dobrovolný svazek obcí Prostřední Bečva a Horní Bečva neprováděla společnost LAVI, ale provedla je společnost Mott MacDonald CZ, spol. s r.o.

18. Správní orgán 1. stupně konstatoval, že společnost LAVI předložila pouze 2 referenční hodnocení a nesplnila tak požadavky uvedené v zadávacích podmínkách, proto měla být hodnotící komisí vyřazena. Pokud by výběrová komise postupovala v souladu s Výzvou, zjistila by, že 3 reference poskytla vítěznému uchazeči společnost Mott MacDonald CZ, spol. s r.o., nikoli veřejný zadavatel, jak bylo požadováno. V tomto případě měla vítězného uchazeče vyzvat k doplnění, čímž by vyšlo najevo, že vítězný uchazeč kvalifikační předpoklady nesplňuje a měl tak být z výběrového řízení vyloučen. Tímto jednáním došlo k porušení článku II., bod 6. Podmínek pro poskytnutí dotace.

19. Poskytovatel dotace v příloze č. 2 k Rozhodnutí vymezil výši odvodu za nedodržení stanovených podmínek při zadávání veřejných zakázek, a to pevným procentním podílem 25 % z výdajů předmětné veřejné zakázky. Správní orgán 1. stupně se zabýval přiměřeností stanoveného sníženého odvodu i posouzením existence důvodů k případnému odchýlení od stanoveného procenta. Dospěl k závěru, že výše 25 % je přiměřená vzhledem k závažnosti porušení, ovšem zároveň s přihlédnutím k tomu, že čistička odpadních vod v obci Neplachovice byla vybudována a slouží svému účelu.

20. Jelikož porušením Podmínek pro poskytnutí dotace v článku II, bod 6 došlo k porušení rozpočtové kázně dle § 44 odst. 1 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech v celkové částce 461 030,44 Kč a k porušení rozpočtové kázně ve smyslu § 44 odst. 1 písm. j) zákona o rozpočtových pravidlech v celkové částce 366 444,56 Kč, tj. v součtu 827 475 Kč, správní orgán 1. stupně vyměřil odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 25 % z částky 827 475 Kč, tj. ve výši 206 869 Kč, a to platebním výměrem č.j. 137996/24/3200–31472–802496 ze dne 23. 1. 2024. Proti platebnímu výměru podala žalobkyně odvolání, o kterém rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím. Posouzení věci krajským soudem 21. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů dle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Krajský soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s.

22. V posuzované věci je sporným odvod za porušení rozpočtové kázně u poskytnuté dotace, kdy žalobkyně jakožto územně samosprávný celek je veřejným zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Krajský soud se řídil ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu, jenž ve svém rozhodování akcentuje skutečnost, že dotace je fakticky peněžitý dar – dobrodiní ze strany státu, poskytnutý ve veřejném zájmu, což poskytovateli dotace dává oprávnění stanovit i kontrolovat podmínky pro její čerpání, viz rozsudek rozšířeného senátu NSS č.j. 1 Afs 291/2017–33 ze dne 30. 10. 2018, podle kterého: „Poskytnutí dotace představuje dobrodiní ze strany státu, čemuž odpovídá i oprávnění poskytovatele dotace svázat příjemce dotace přísnými podmínkami.“ V rozsudku č.j. 7 Afs 156/2023–61 ze dne 17. 6. 2024NSS zavřel, že „..v dotačním právu neplatí, že „účel světí prostředky“. Naopak nelze přistoupit na argumentaci, která by ve svém důsledku znamenala, že příjemce dotace může rezignovat na podmínky dotace, jakož i podmínky vyplývající z právních předpisů, dodrží–li účel dotace v užším slova smyslu. Pravidla plynoucí z podmínek dotace, včetně právních předpisů, jsou s poskytnutím dotace úzce spjata, a nejsou–li dodržena, je na místě přistoupit k odvodu za porušení rozpočtové kázně, pro jehož výši je podstatná závažnost pochybení příjemce dotace (viz např. rozsudky č.j. 3 Afs 289/2021–40 ze dne 20. 11. 2023, č.j. 6 Afs 23/2023–81 ze dne 5. 3. 2024).“ Krajský soud má za to, že zde citovaná argumentace NSS je odpovědí na většinu žalobních tvrzení, k nimž se níže vyjadřuje.

23. V první žalobní námitce žalobkyně nesouhlasí se závěrem správního orgánu 1. stupně a potažmo žalovaného, že nabídka společnosti LAVI nesplňovala kvalifikační předpoklady, které si stanovila sama žalobkyně v bodě 5 Výzvy příjemce dotace, a proto měla být vyřazena z hodnocení nabídek, dle žalobkyně jde o nepřiměřený formalismus. Krajský soud ze správního spisu zjistil, že žalobkyně jako příjemce dotace byla vázána Podmínkami poskytnutí dotace. Žalobkyně sama jakožto veřejný zadavatel ve Výzvě příjemce dotace stanovila požadavky na prokázání kvalifikace uchazečů, tyto požadavky byly pro všechny uchazeče závazné a jejich nedodržení mělo být důvodem k vyloučení uchazeče z výběrového řízení. Komise pro hodnocení nabídek jednu ze tří přihlášených společností skutečně vyřadila z důvodu nesplnění kvalifikačních předpokladů. Krajský soud považuje argumentaci žalobkyně nepřiměřeným formalismem za jednak nesprávnou a jednak poměrně překvapivou, vzhledem k tomu, že z pěti staveb, u nichž měla provádět stavební a technický dozor, které společnost LAVI uvedla ve svém seznamu referencí, ve skutečnosti v případě tří staveb prováděla stavební a technický dozor firma Mott Mac Donald CZ, spol. s r.o., která nepravdivě potvrdila firmě LAVI výkon technického a stavebního dozoru a současně byla organizátorem výběrového řízení. Je tedy nade vší pochybnost, že nejméně dva členové ze tříčlenné komise věděli, že společnost LAVI nesplňuje požadované kvalifikační předpoklady. Krajský soud se ztotožnil s názorem žalovaného, že je povinností příjemce dotace zajistit, aby veřejné prostředky byly vynakládány transparentně a v souladu s právními předpisy; námitku proto nepovažuje za důvodnou.

24. Žalobkyně svá tvrzení v druhé žalobní námitce opírá o nález Ústavního soudu ČR sp.zn. Pl. ÚS 49/03 ze dne 28. 4. 2005. Krajský soud má ve shodě s žalovaným za to, že argumentace tímto nálezem a přehnanými požadavky na administrativu malých obcí není v posuzované situaci přiléhavá, vzhledem k postavení žalobkyně jako příjemce dotace a s přihlédnutím k citované judikatuře. Jako případné hodnotí krajský soud závěry rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, č.j. 65 Af 66/2020–65 ze dne 11. 4. 2022, podle kterých „Ve vztahu k zásadě transparentnosti vyjádřené v § 6 ZVZ se žalobce s žalovaným shodují, že její význam směřuje k cíli samotného práva veřejných zakázek, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky, s čímž nelze než souhlasit. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Za průběh zadávacího řízení nese odpovědnost zadavatel, jenž je tím, kdo celé řízení iniciuje, vymezuje jeho předmět a stanovením požadavků na dodavatele také omezuje okruh účastníků, kteří se do něj mohou přihlásit. Zadavatel také disponuje oprávněním vyloučit z řízení uchazeče, který porušuje pravidla, ať již stanovená zákonem nebo jím samotným. Odrazem těchto oprávnění zadavatele je jeho povinnost dbát na to, aby celé zadávací řízení proběhlo férově, transparentně a předvídatelně. Pokud zadavatel nedbá na řádný průběh zadávacího řízení (lhostejno zda vědomě či jen z pouhé nedbalosti), musí jít tato skutečnost k jeho tíži.“ Rovněž není možné souhlasit s názorem žalobkyně, že nedodržení podmínek při zadávání veřejné zakázky by nemělo být sankcionováno vzhledem k dodržení účelu dotace, viz již citovaný rozsudek NSS č.j. 7 Afs 156/2023–61 ze dne 17. 6. 2024. Krajský soud tedy neshledal námitku důvodnou.

25. Ve třetí žalobní námitce žalobkyně pouze předložila hypotetickou situaci, která by dle jejího názoru nastala v případě vyloučení společnosti LAVI z výběrového řízení. Jelikož jde pouze o předpoklad, který nenastal, má krajský soud námitku za nedůvodnou.

26. Pokud žalobkyně vznesla námitku legitimního očekávání, které spatřuje v absenci připomínek ze strany Státního fondu životního prostředí, je zapotřebí zdůraznit, že ze správního spisu nevyplynulo, ani žalobkyně netvrdí, že by Státní fond životního prostředí nebo poskytovatel dotace výslovně potvrdili, že postup žalobkyně při zadávání veřejné zakázky je v souladu s pravidly. K předpokladu práva dovolávat se legitimního očekávání se vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku č.j. 1 Afs 15/2012–38 ze dne 15. 8. 2012: „Předpokladem práva dovolávat se legitimního očekávání je, že 1) příslušný orgán 2) poskytne konkrétní ujištění, 3) která mohou vzbudit legitimní očekávání u toho, komu jsou určena, a 4) jsou v souladu s použitelnými právními předpisy.“ Zodpovědnost za plnění podmínek je zodpovědností příjemce dotace. Absence připomínek ze strany příslušného orgánu nenaplňuje znaky zásady legitimního očekávání, proto je i tato námitka nedůvodná.

27. V páté námitce žalobkyně uvedla, že trvá na tom, že nedošlo k porušení části II. bodu 6. podmínek, a naopak žalobkyně rozhodla v souladu s Výzvou, v souladu se zákonem o obcích, v souladu se zdravou úvahou o základním účelu zákona o zadávání veřejných zakázek a za respektování preference obsahu nad nepřiměřeným formalismem. Žalobkyně dle svého názoru jednala, jak nejlépe mohla a sama realizace díla ČOV je důkazem správnosti rozhodnutí žalobkyně ve vztahu k dodavateli. Krajský soud má za to, že jednotlivé části námitky již byly zodpovězeny výše, zde jen akcentuje skutečnost, že žalobkyně nazývá respektováním preference obsahu nad nepřiměřeným formalismem obcházení podmínek výběrového řízení, které vzhledem k roli společnosti Mott MacDonald CZ, spol. s r.o., bylo zjevně úmyslné, nikoli nedbalostní. Není úlohou krajského soudu, aby hodnotil skutečnost, že žalobkyně jako územně samosprávný celek zřejmě za „zdravou úvahou o základním účelu zákona o zadávání veřejných zakázek“ považuje vědomé obcházení tohoto zákona. Tato námitka není důvodná.

28. Dále žalobkyně nesouhlasila s působností správního orgánu 1. stupně, když má za to, že porušení procesní správnosti zadávání veřejných zakázek má ve své kompetenci Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. K tomu krajský soud uvádí, že kontrolu dodržení podmínek dotace a konstatování porušení (či neporušení) rozpočtové kázně provádí pouze orgány finanční správy, které dle § 10 odst. 1 písm. g) zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky a dle ustanovení § 44a odst. 11 zákona o rozpočtových pravidlech vykonávají správu (kontrolu, vyměření, vymáhání) odvodů za porušení rozpočtové kázně, a to podle § 2 odst. 3 písm. b) daňového řádu. Námitka není nedůvodná.

29. V poslední žalobní námitce žalobkyně rozporovala data, uvedená v tabulce pro penalizaci. Krajský soud souhlasí s názorem žalovaného, že námitky týkající se výpočtu případného penále nejsou pro řízení relevantní, neboť se týkají hypotetické situace, kdy by žalobkyně odvod neuhradila včas. Soudní přezkum se zabývá rozhodnutím o odvodu za porušení rozpočtové kázně, nikoli penále. Ani tato námitka není důvodná.

30. Krajský soud nepřehlédl, že v replice k vyjádření žalovaného žalobkyně nadnesla otázku přiměřenosti odvodu. Pokud by soud považoval uvedené za žalobní námitku, nelze ji mít za důvodnou. Správní orgán 1. stupně se ve svém rozhodnutí zabýval přiměřeností stanoveného sníženého odvodu i posouzením existence důvodů k případnému odchýlení od stanoveného procenta. Dospěl k závěru, že výše 25 % je přiměřená vzhledem k závažnosti porušení, ovšem zároveň s přihlédnutím k tomu, že čistička odpadních vod v obci Neplachovice byla vybudována a slouží svému účelu. S uvedenými závěry se krajský soud zcela ztotožňuje. Závěr a náklady řízení 31. Jelikož krajský soud neshledal žalobní námitky důvodné, žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

32. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobkyně v řízení úspěšná nebyla a žalovanému nad rámec jeho úřední činnosti žádné náklady nevznikly.

Poučení

Vymezení věci Zjištění z obsahu správních spisů Posouzení věci krajským soudem Závěr a náklady řízení