22 Af 63/2013 - 34

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců Mgr. Barbory Berkové a JUDr. Zuzany Šnejdrlové, Ph.D., v právní věci žalobce města Kopřivnice, se sídlem v Kopřivnici, Štefánikova 1163, proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství se sídlem v Brně, Masarykova 427/31, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 5. 2013, č. j. 13312/13/5000-24700-702394, ve věci porušení rozpočtové kázně, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo věcně zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí, platební výměr, Finančního úřadu Ostrava I. (dále jen „správce daně“) ze dne 24. 7. 2012, č. j. 257559/12/388985803557, jímž správce daně vyměřil žalobci odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 248.680 Kč. Rozhodnutí bylo změněno toliko co do splatnosti daně a bankovního spojení. Žalobce je příjemcem dotace poskytnuté na základě Rozhodnutí o poskytnutí dotace č. 45/53, vydané Ministerstvem vnitra v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost na projekt „Dílna kvality Kopřivnice“, reg. č. CZ. 104/4.1.01/53.00123. Na základě daňové kontroly byl žalobci vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně, a to pro porušení ustanovení bodu 2.4 a 2.5 Metodického pokynu pro zadávání veřejných zakázek OP LZZ (dále jen „metodický pokyn“), s čímž žalobce nesouhlasí a namítá, že: 1) ve správním řízení žádal, aby si správce daně vyžádal vyjádření členů hodnotící komise za účelem jednoznačného prokázání správného způsobu hodnocení nabídek hodnotící komise ve smyslu, jakým způsobem tito hodnotili kvalitu nabízeného řešení, k tomu se správce daně ve zprávě o daňové kontrole ze dne 19. 7. 2012 vůbec nevyjádřil. Žalovaný ve snaze zhojit tuto vadu se vyjádřil tak, že tento požadavek není důvodný zejména proto, že ústní vyjádření členů hodnotící komise ke svým sepsaným závěrům je úkon nadbytečný, který by ve své podstatě zpochybnil jejich zápisy. S tímto názorem však žalobce nesouhlasí, neboť členové komise by mohli vysvětlit obsah těchto zápisů; 2) nesouhlasí s názorem žalovaného, že subkritéria („vystižení potřeb úřadu a naplnění cílů dílčích poradenských částí“, „koncepce poradenství v jednotlivých aktivitách“, „zajištění udržitelnosti výstupů“, „zkušenosti konzultantů, kteří odborně povedou dílčí části zakázky v oblasti projektového řízení“) byla stanovena obecně a nejednoznačně, když dle jeho názoru je jejich vymezení zcela dostatečné s ohledem na objektivní možnosti vymezení. Dále se domnívá, že pokud by byla kritéria nejasná, uchazeči se mohli zeptat, což se však nestalo. Žalobce je tak přesvědčen, že uchazeči měli dostatek podkladů pro zpracování návrhu koncepce realizovaného poradenství a na základě těchto podkladů bylo zřejmé, jakým způsobem bude tato koncepce hodnocena. Pro zpracování návrhu byl ve výzvě jasně specifikován jak předmět zakázky, tak i cíle, kterých mělo být prostřednictvím zakázky dosaženo. K tomu, aby uchazeči co nejlépe vystihli potřeby městského úřadu, byl součástí výzvy dokument Koncepce Smart administration města Kopřivnice, ze kterého bylo zřejmé, jakým směrem chce zadavatel tuto problematiku řešit, a byly v něm popsány klíčové aktivity projektu Dílna kvality Kopřivnice. Žalobce ve výzvě uvedl, že všechna dílčí hodnotící subkritéria mají pro něj stejnou váhu 25%, kritéria tak byla vymezena jasně, aby podle nich mohly být hodnoceny nabídky; 3) je zavádějící tvrzení žalovaného, že jako hodnotící subkritérium (zkušenosti konzultantů) byla zvolena kvalifikace uchazečů, což zakazuje metodický pokyn. Kvalifikační předpoklady zadávací dokumentace stanovovala, ale předmětem hodnocení měly být zkušenosti lektorů vybavených takto stanovenými kvalifikačními předpoklady; 4) poskytovatel dotace poskytl žalobci jakožto příjemci dotace při zadávání veřejných zakázek součinnost. Žalobce tak mohl legitimně očekávat, že poskytnuté poradenství v rámci procesu zadávání zakázky ze strany poskytovatele dotace mu nemůže být na újmu, tj. že zakázka bude zadána v souladu se všemi předpisy a podmínkami. V této souvislosti žalobce odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 11. 2010, č.j. 1 Afs 77/2010-81, dle něhož nelze připustit postihování žalobce za nedodržení určité zákonné povinnosti, které bylo zapříčiněno orgány veřejné moci. Žalobce seznámil poskytovatele dotace (Ministerstvo vnitra ČR) s celou spisovou dokumentací a poskytovatel mu sdělilo své výhrady toliko ve smyslu matematického výpočtu přidělených bodů v rámci hodnocení, nikoliv však ke způsobu hodnocení a zpracování protokolů. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby jako nedůvodné, a odkazuje na podrobné odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí o odvolání žalobce, neboť žalobní námitky jsou totožné s námitkami uplatněnými žalobcem v odvolacím řízení. Z obsahu správních spisů soud zjistil, že dne 28. 5. 2010 rozhodlo Ministerstvo vnitra rozhodnutím č. 45/53 o poskytnutí dotace v rámci OP LZZ, výše dotace byla poskytnuta v maximální výši 8.289.310,50 Kč z prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie. Dle bodu 8.1 je při zadávání zakázek v rámci realizace projektu příjemce povinen postupovat v souladu s pravidly stanovenými metodickým pokynem, který je součástí přílohy č. 5 rozhodnutí. Dle bodu 2.2 v případě, že dojde k porušení povinnosti stanovených v části II bodě 6.2, 10, 11, 12, 13, 14, 15.1, 17, 22.2 po vyplacení jakékoliv částky dotace, resp. bylo rozhodnuto o porušení rozpočtové kázně příslušným územním finančním orgánem podle § 44 odst. 1 písm. b) rozpočtových pravidel, bude odvod za porušení rozpočtové kázně vyměřen dle § 44a odst. 4 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech ve výši 3% z celkové částky dotace. Odvod za porušení rozpočtové kázně přitom nemůže být vyšší než částka dotace vyplacená ke dni porušení rozpočtové kázně. Stejný odvod bude vyměřen v případě porušení povinnosti stanovených v části II bodě 8.

1. Podle bodu 2.4 metodického pokynu – výzva k předložení nabídky – hodnotící kriteria, z nichž jedním kritériem musí být vždy cena – musí být v souladu se zásadou transparentnosti dostatečně přesně popsána, a to včetně metody a způsobu hodnocení nabídek podle těchto hodnotících kritérií tak, aby bylo zřejmé, jaké parametry nabídky bude v daném kritériu hodnotit zadavatel jako nevýhodnější. Podle bodu 2.5 metodického pokynu – posouzení a hodnocení nabídek a výběr vítězné nabídky – hodnotícími kritérii nemohou být kritéria odpovídající požadavkům na prokázání kvalifikace uchazečem, ledaže by výjimečně z předmětu zakázky vyplývala nezbytnost použití takových kritérií. Požadavky na prokázání kvalifikace jsou míněny kvalifikační předpoklady tak, jak jsou upraveny v § 53 až 56 zákona o rozpočtových pravidlech. Ve výzvě k podání nabídky a zadávací dokumentace žalobce ze dne 1. 7. 2010 je uvedeno v kritériu č. 2 Kvalita nabízeného řešení: „V tomto kritériu požaduje zadavatel po uchazeči přesně specifikovat: vystižení potřeb úřadu a naplnění cílů dílčích poradenských částí, koncepce poradenství v jednotlivých aktivitách, zajištění udržitelnosti výstupů, zkušenosti konzultantů, kteří odborně povedou dílčí části zakázky v oblasti projektového řízení – dokladováno profesním životopisem lektorů (hodnocena bude praktická zkušenost s formální kvalifikace). Všechna výše uvedená dílčí hodnotící subkritéria mají pro zadavatele stejnou váhu 25%.“ Dne 10. 1. 2012 byla zahájena daňová kontrola. Dle zprávy o daňové kontrole ze dne 19. 7. 2012 je žalobci vytýkáno, že žalobce nedodržel u výběrového řízení na akci „Podpora projektového managementu a realizace školení v Dílně kvality Kopřivnice“ ustanovení bodu 2.4 a 2.5 metodického pokynu tím, že nebylo žalobcem stanoveno, co bude hodnoceno jako nejvýhodnější pro žalobce a co konkrétně bude v rámci jednotlivých subkritérií hodnoceno a z jakých hledisek a dále tím, že u hodnocení stanovených subkritérií se členové hodnotící komise nezabývali kvalitou nabízeného řešení, tedy hodnocením návrhu realizovaného poradenství, ale kvalifikačními předpoklady uchazečů. Porušením bodu 2.4 a 2.5 metodického pokynu došlo k nedodržení části II bodu 8.

1. Dne 24. 7. 2012 vydal správce daně platební výměr, kterým vyměřil odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 248.680 Kč, 3% z celkové částky dotace v souladu s částí IV bodem 2.2 rozhodnutí a dle § 44a odst. 4 písm. b), odst. 8 a odst. 9 z. č. 218/2000 Sb. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce odvolal. Dne 13. 5. 2013 rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu [§ 75 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“)] a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Krajský soud rozhodoval o věci samé bez jednání, neboť oba účastníci s tímto postupem souhlasili (ustanovení § 51 odst. 1 s.ř.s.). Podle ustanovení § 44a odst. 4 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, odvod za porušení rozpočtové kázně činí v případě neoprávněného použití prostředků dotace obsahující prostředky od Evropské unie, pokud v rozhodnutí o ní bylo uvedeno jedno nebo více procentních rozmezí pro stanovení nižšího odvodu za porušení rozpočtové kázně podle § 14 odst. 7, finančním úřadem stanovenou částku vycházející z procentního rozmezí uvedeného v rozhodnutí, a to pro každý jednotlivý případ; při stanovení částky odvodu vezme finanční úřad v úvahu závažnost porušení povinnosti, jeho vliv na dosažení cíle dotace a hospodárnost uložené sankce; v případě neoprávněného použití prostředků přesunutých podle § 24a nebo § 26 odst. 2 postupuje finanční úřad obdobně. K námitce č. 1) žalobce týkající se neprovedení výslechu členů hodnotící komise soud uvádí, že v daňovém řízení se uplatňuje zásada jednotnosti řízení, řízení v I. stupni a odvolacího řízení, řízení v I. stupni a odvolací řízení tak představují jeden celek, kdy předmětem soudního přezkumu je právě tento celek a z něj především završující úkon – rozhodnutí odvolacího správního orgánu (srov. § 75 s.ř.s.), má podepsaný soud za to, že neprovedení navržených důkazů bylo žalobci řádně odůvodněno nejpozději právě v napadeném rozhodnutí žalovaného, když ve zprávě o daňové kontrole žádná zmínka o těchto důkazních návrzích není obsažena. K tomu krajský soud odkazuje např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2009, č. j. 4 Ads 86/2008-198, který se sice týkal propuštění ze služebního poměru podle zákona č. 186/1992 Sb., ale je možno jej v řešené otázce vztáhnout i na projednávanou věc. V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud konstatoval: „Co se týče dalších námitek, je třeba v první řadě připomenout, že řízení, z něhož vzešlo napadené správní rozhodnutí, je ovládáno zásadou jednotnosti řízení. Tato zásada (mimo jiné) znamená, že řízení až do vydání rozhodnutí představuje jeden celek, tedy totéž řízení zahrnuje jak řízení odehrávající se před správním orgánem prvního stupně, tak i případné odvolací řízení. Tato řízení se tedy pojímají dohromady, ve svém komplexu. Stejně tak potom jsou jako jeden celek vnímána všechna rozhodnutí povstalá v jednotlivých fázích řízení (rozhodnutí prvního stupně, rozhodnutí odvolací). Odvolací správní orgán proto může odstranit vady odůvodnění rozhodnutí správního orgánu I. stupně tím, že odůvodnění prvoinstančního rozhodnutí doplní svým odůvodněním, což se stalo i v tomto případě. Proto skutečnost, že se správce daně k návrhu žalobce na provedení důkazu výslechem členů hodnotící komise ve zprávě o daňové kontrole nevyjádřil, nemá vliv na zákonnost rozhodnutí, neboť tuto vadu odstranil žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutím, kde uvedl, že tato námitka není důvodná zejména proto, že ústní vyjádření se členů komise ke svým sepsaným závěrům je úkon nadbytečný, který by ve své podstatě zpochybnil jejich zápisy. Odvolatelem navrhované vyjádření členů hodnotící komise nemůže změnit obsah a popis subkritérií uvedených ve výzvě k podání nabídky. Právě obsah a popis subkritérií nesplňují podmínky metodického pokynu, hodnotící komise již při hodnocení jen vychází z nesprávného obsahu a popisu subkritérií. S tímto názorem žalovaného se soud ztotožňuje, neboť žalovaný vytýká žalobci nikoli způsob hodnocení, ale jejich popis a výběr, na čemž by výslech členů hodnotící komise ničeho nezměnil. Soud shledává nedůvodnou žalobní námitku č. 2), neboť hodnotící kritéria tak, jak byla žalobcem vymezena ve výzvě k podání nabídky a zadávací dokumentace ze dne 1. 7. 2010 v její části „10. Hodnotící kritéria“, jsou naprosto nedostatečná, neurčitá a nejasná, z uvedeného není zřejmé, co bude hodnoceno jako nejvýhodnější pro zadavatele, jinak řečeno, jak by měla vypadat ideální nabídka. Takové vymezení hodnotících kritérií je jednoznačně v rozporu s bodem 2.4 metodického pokynu, dle něhož mají být hodnotící kritéria v souladu se zásadou transparentnosti dostatečně přesně popsána, a to včetně metody a způsobu hodnocení nabídek podle těchto hodnotících kritérií tak, aby bylo zřejmé, jaké parametry nabídky bude v daném kritériu hodnotit zadavatel jako nevýhodnější. Nelze souhlasit s názorem žalobce, že vzhledem ke skutečnosti, že ve výzvě byl jasně specifikován předmět zakázky či její cíle a že součástí výzvy byl dokument Koncepce Smart administration města Kopřivnice, bylo z těchto podkladů zřejmé, jakým způsobem bude koncepce hodnocena. Takováto úvaha je mylná. Hodnotící kritéria měl žalobce odpovídajícím způsobem uvést, tedy dostatečně přesně popsat, v části výzvy k podání nabídky nazvané „10. Hodnotící kritéria“, což se však nestalo, neboť z popisu subkritérií toliko jako „vystižení potřeb úřadu a naplnění cílů dílčích poradenských částí“, „koncepce poradenství v jednotlivých aktivitách“, „zajištění udržitelnosti výstupů“, „zkušenosti konzultantů, kteří odborně povedou dílčí části zakázky v oblasti projektového řízení“ není ani v nejmenším seznatelné, jaké parametry nabídky bude v daném kritériu hodnotit žalobce jako nevýhodnější. Soud však shledal důvodnou žalobní námitku č. 3) týkající se kvalifikačních předpokladů uchazečů jako hodnotícího kritéria. Předně soud uvádí, že z logického výkladu textu v závorce, tedy že „hodnocena bude praktická zkušenost s formální kvalifikace“, ve spojení s vymezením subkritéria před závorkou, tj. „zkušenosti konzultantů, kteří odborně povedou dílčí části zakázky v oblasti projektového řízení“, bez ohledu na překlep v textu v závorce, jednoznačně vyplývá, že hodnocena bude praktická zkušenost konzultantů s formální kvalifikací, tedy nikoli kvalifikace konzultantů jako taková, jak uvedl žalovaný. O tomto závěru svědčí i další doplňující údaj, a sice že uchazeč má tyto zkušenosti doložit profesním životopisem jednotlivých lektorů. Dále soud k tomuto žalobnímu bodu uzavírá, že pokud je podle bodu 2.5 metodického pokynu stanoveno, že hodnotícími kritérii nemohou být kritéria odpovídající požadavkům na prokázání kvalifikace uchazečem, přičemž požadavky na prokázání kvalifikace jsou míněny kvalifikační předpoklady tak, jak jsou upraveny v § 53 až 56 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, není soudu zřejmé, jak žalovaný dospěl k závěru, že kvalifikace konzultantů spadá pod některé z těchto ustanovení. Dle tohoto zákona jsou kvalifikační předpoklady děleny do tří skupin: základní kvalifikační předpoklady, profesní kvalifikační předpoklady a technické kvalifikační předpoklady. Základní kvalifikační předpoklady splňuje dodavatel: a) který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny, trestný čin účasti na organizované zločinecké skupině, legalizace výnosů z trestné činnosti, podílnictví, přijetí úplatku, podplacení, nepřímého úplatkářství, podvodu, úvěrového podvodu, včetně případů, kdy jde o přípravu nebo pokus nebo účastenství na takovém trestném činu, nebo došlo k zahlazení odsouzení za spáchání takového trestného činu; jde- li o právnickou osobu, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu, a je-li statutárním orgánem dodavatele či členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby; podává-li nabídku či žádost o účast zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační složky, musí předpoklad podle tohoto písmene splňovat vedle uvedených osob rovněž vedoucí této organizační složky; tento základní kvalifikační předpoklad musí dodavatel splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště, b) který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání dodavatele podle zvláštních právních předpisů nebo došlo k zahlazení odsouzení za spáchání takového trestného činu; jde-li o právnickou osobu, musí tuto podmínku splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu, a je-li statutárním orgánem dodavatele či členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby; podává-li nabídku či žádost o účast zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační složky, musí předpoklad podle tohoto písmene splňovat vedle uvedených osob rovněž vedoucí této organizační složky; tento základní kvalifikační předpoklad musí dodavatel splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště, c) který v posledních 3 letech nenaplnil skutkovou podstatu jednání nekalé soutěže formou podplácení podle zvláštního právního předpisu, d) vůči jehož majetku neprobíhá nebo v posledních 3 letech neproběhlo insolvenční řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku nebo insolvenční návrh nebyl zamítnut proto, že majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo nebyl konkurs zrušen proto, že majetek byl zcela nepostačující nebo zavedena nucená správa podle zvláštních právních předpisů, e) který není v likvidaci, f) který nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele, g) který nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele, h) který nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele, i) který nebyl v posledních 3 letech pravomocně disciplinárně potrestán či mu nebylo pravomocně uloženo kárné opatření podle zvláštních právních předpisů, je-li podle § 54 písm. d) požadováno prokázání odborné způsobilosti podle zvláštních právních předpisů; pokud dodavatel vykonává tuto činnost prostřednictvím odpovědného zástupce nebo jiné osoby odpovídající za činnost dodavatele, vztahuje se tento předpoklad na tyto osoby, j) který není veden v rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek a k) kterému nebyla v posledních 3 letech pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce podle zvláštního právního předpisu. Mezi profesní kvalifikační předpoklady náleží: a) výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpis z jiné obdobné evidence, pokud je v ní zapsán, b) doklad o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, zejména doklad prokazující příslušné živnostenské oprávnění či licenci, c) doklad vydaný profesní samosprávnou komorou či jinou profesní organizací prokazující jeho členství v této komoře či jiné organizaci, je-li takové členství nezbytné pro plnění veřejné zakázky na služby podle zvláštních právních předpisů, d) doklad osvědčující odbornou způsobilost dodavatele nebo osoby, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje, je-li pro plnění veřejné zakázky nezbytná podle zvláštních právních předpisů a e) doklad prokazující schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací podle příslušného druhu zajištění ochrany utajované informace při plnění veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, odpovídající požadavkům na opatření, která stanovil zadavatel v zadávacích podmínkách. Technické předpoklady: a) seznam významných dodávek realizovaných dodavatelem v posledních 3 letech a v případě oblasti obrany nebo bezpečnosti v posledních 5 letech s uvedením jejich rozsahu a doby plnění; přílohou tohoto seznamu musí být 1. osvědčení vydané či podepsané veřejným zadavatelem, pokud bylo zboží dodáno veřejnému zadavateli, 2. osvědčení vydané jinou osobou, pokud bylo zboží dodáno jiné osobě než veřejnému zadavateli, nebo 3. smlouva s jinou osobou a doklad o uskutečnění plnění dodavatele, není-li současně možné osvědčení podle bodu 2 od této osoby získat z důvodů spočívajících na její straně, b) seznam techniků či technických útvarů, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména techniků či technických útvarů zajišťujících kontrolu jakosti, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli, c) popis technického vybavení a opatření používaných dodavatelem k zajištění jakosti a popis zařízení či vybavení dodavatele určeného k provádění výzkumu, d) provedení kontroly výrobní kapacity veřejným zadavatelem nebo jinou osobou jeho jménem, a je-li to nutné, také provedení kontroly opatření týkajících se zabezpečení jakosti a výzkumu, a to za předpokladu, že zboží, které má být dodáno, je složité nebo je požadováno pro zcela zvláštní účely, e) vzorky, popisy nebo fotografie zboží určeného k dodání, nebo f) doklad prokazující shodu požadovaného výrobku vydaný příslušným orgánem. Žádný z těchto kvalifikačních předpokladů žalobce mezi hodnotícími kritérii své výzvy k podání nabídky a zadávací dokumentace neuvádí. K námitce žalobce č. 4) soud uvádí, že nebylo možné v tomto případě uvažovat o legitimním očekávání žalobce, stejně tak se v tomto případě neuplatní postup, kdy nelze připustit postihování žalobce za nedodržení určité zákonné povinnosti, které bylo zapříčiněno orgány veřejné moci, jak je uvedeno v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 11. 2010, č.j. 1 Afs 77/2010-81, na nějž odkazuje žalobce ve své žalobě. Naopak je nutné případ žalobce posuzovat v souladu s rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 8. 2012, č. j. 1 Afs 15/2012-38, (dostupný na www.nssoud.cz), dle něhož za dodržení podmínek, které se vážou k udělené dotaci [tj. peněžních prostředků ve smyslu § 3 písm. a) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech], odpovídá příjemce dotace. Skutečnost, že jej poskytovatel peněžních prostředků neupozornil na nesrovnalosti při provádění projektu, na nějž je dotace poskytována, ač v době rozhodování o poskytnutí dotace o nich nemohl nevědět, nevylučuje ani neomezuje takovou odpovědnost. Předpokladem vzniku práva dovolávat se legitimního očekávání je v takovém případě poskytnutí konkrétních ujištění ze strany příslušného orgánu. Zásady legitimního očekávání se dále nemůže dovolávat příjemce dotace, který se při nakládání s veřejnými prostředky dopustil zjevného porušení platné právní úpravy. Jestliže tedy správce daně shledá porušení rozpočtové kázně ve smyslu § 44 odst. 1 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech v netransparentním postupu při zadávání veřejné zakázky na realizaci projektu, na nějž je dotace poskytována (§ 25 odst. 1 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách), nemůže se příjemce dotace dovolávat zásahu do zásady legitimního očekávání toliko odkazem na skutečnost, že poskytovatelé dotací v době, kdy o jejich poskytnutí rozhodovali, byli obeznámeni s tím, jakým způsobem byla předmětná veřejná zakázka zadána. Tedy za situace, kdy žalobce nedostal od poskytovatele dotace konkrétní ujištění, že jím stanovená kritéria pro zadání zakázky jsou v souladu s metodickým pokynem, neboť poskytovatel dotace se vyjádřil pouze ke způsobu bodového hodnocení zakázek, nemůže se žalobce dovolávat legitimního očekávání. Vzhledem ke skutečnosti, že odvod za porušení rozpočtové kázně je stanoven v souladu s ustanovením § 44a odst. 4 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech rozhodnutím o poskytnutí dotace č. 45/53 část IV., bod 2.2, ve výši 3% z celkové částky poskytnuté dotace bez ohledu na počet či závažnost porušených povinností, krajský soud zamítl žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. jako celek, byť žalobní námitka č. 3 byla shledána důvodnou. Soud totiž shledal nedůvodnou námitku č. 2 a dal tak za pravdu žalovanému, že žalobce porušil povinnost stanovenou mu v části II bodě 8.

1. Odvod za porušení rozpočtové kázně byl tedy stanoven zákonně, když jeho výše činí 3% z celkové částky poskytnuté dotace ve výši 8.289.310 Kč. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s., když plně procesně úspěšnému žalovanému nevznikly podle obsahu spisu v tomto soudním řízení žádné náklady přesahující jeho obvyklou úřední činnost.

Poučení