22 Af 74/2017 - 23

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., a JUDr. Zory Šmolkové ve věci žalobce: Statutární město Ostrava sídlem Prokešovo náměstí 1803/8, 729 30 Ostrava proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 5. 2017 č. j. 20930/17/5000-10610-711889, ve věci odvodu za porušení rozpočtové kázně takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání shora označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj ze dne 3. 5. 2016 č. j. 1943604/16/3200-31471-803324, jímž byl žalobci vyměřen odvod do Národního fondu ve výši 280 658 Kč jako 5% z celkové poskytnuté částky dotace v rámci operačního programu „Lidské zdroje a zaměstnanost“ na projekt „Optimalizace řídících a plánovacích procesů odboru sociálních věcí a zdravotnictví MMO“.

2. Žalobce namítá, že: 1) pokud ke způsobu hodnocení kritéria II v zadávací dokumentaci uvedl: „Uchazeč je povinen zadavateli poskytnout záruku za jakost veškerého dodaného plnění v délce 24 měsíců (počínaje převzetím předmětu plnění veřejné zakázky do produkčního provozu). Uchazeč je povinen zadavateli nabídnout služby záruční podpory ve vztahu k veškerému dodanému plnění dle uchazečem navržené úrovně SLA. Rozhodující parametry pro hodnocení rozsahu a podmínek podpory jsou zejména: - reakční doba na závadu/požadavek, a to pro kategorie závad kritická/urgentní (znemožňující provoz systému), neurgentní (umožňující omezený provoz) – kratší doby budou hodnoceny lépe - garantovaná doba opravy, a to minimálně pro kategorie závad kritická/urgentní (znemožňující provoz systému), neurgentní (umožňující omezený provoz) – kratší doba bude hodnocena lépe - další případné skutečnosti vyplývající z nabídky uchazeče, které poskytnou zadavateli vyšší jistotu řádného, včasného, maximálně operativního a minimálně bezproblémového průběhu poskytování služeb záruční podpory.“, popsal jednotlivá podkritéria a uvedl též způsob hodnocení. Pouze neuvedl váhu jednotlivých podkritérií vůči sobě navzájem; 2) v zadávací dokumentaci podrobně popsal způsob hodnocení kritéria III.: „Metodika bude hodnocena z pohledu 1. Komplexnosti metodiky pro postižení všech části plnění.

2. Způsobu realizace zakázky dle minimálních požadavků uvedených v příloze 1, a to z hlediska metodiky řízení projektu implementace a realizace programových úprav, včetně požadavků na součinnost zadavatele ve vazbě na srozumitelnost, realizovatelnost a vhodnost popsaného způsobu řízení projektu realizace zakázky.

3. Návrh postupu realizace zakázky z časového hlediska včetně detailního harmonogramu plnění jednotlivých druhů činností. Při posuzování tohoto dílčího kritéria bude nejvýše hodnocena metodika, která při požadavcích zadavatele bude současně provozně nejvýhodnější. Pro stanovení bodového ohodnocení tohoto kritéria sečte hodnoticí komise bodové ohodnocení ve všech uvedených podkritériích 1 až 3. Každé podkritérium získá svou bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty k nejvhodnější předložené nabídce k hodnocení nabídce.“ Posouzení nečíselného kritéria III, kterým byl slovní popis metodiky, z hlediska výše uvedených podkritérií, je výsledkem subjektivního hodnocení. Toto kritérium není měřitelné matematickým vzorcem. Jednotliví členové hodnoticí komise dle svého odborného názoru posuzovali splnění kritéria III v nabídkách uchazečů a přidělovali bodové hodnocení. Počet bodů po přepočtu vzhledem k váze kritéria III pak byl uveden ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek. Jednotlivá hodnocení jsou uvedena mimo tento zápis, jsou však součástí spisu k této veřejné zakázce. Posouzení metodiky je rovněž uvedeno v podkladech pro jednání komise pro posouzení a hodnocení nabídek. Výsledky hodnocení byly uvedeny ve Zprávě o posouzení a hodnocení nabídek. Dle názoru žalobce jde o administrativní pochybení - chybějící zdůvodnění hodnocení v zápisu – které nemělo vliv na hodnocení a na pořadí jednotlivých nabídek. Ani samotní uchazeči v tomto smyslu nepodali námitky. Metodika zpracovaná uchazečem ha-vel family s. r. o. nesplňovala požadavky zadavatele a proto byla ohodnocena nízkým bodovým hodnocením. Z uvedeného popisu metodiky nebylo možno posoudit, zda způsob realizace zakázky zamýšlený uchazečem odpovídá potřebám a prostředí zadavatele. V hodnocení nabídce nebyla popsána žádná metodika ani projektové fáze, kterými by měl být projekt realizován. V nabídce taktéž nebyla uvedena navrhovaná organizace projektu, projektové týmy, ani způsob komunikace. V nabídce nebyl popsán navrhovaný proces předání a akceptace výsledků, ani proces řízení změn na projektu. Nabídka, předložená uchazečem obchodní společností ICT Brains s.r.o., byla vyhodnocena jako nejvhodnější a tedy vítězná. Nabídka obchodní společnosti ha-vel family s. r. o., byla vyhodnocena jako druhá v pořadí s ohledem na nedostatečné splnění kritéria III. Dle názoru žalobce byl u posuzované veřejné zakázky princip transparentnosti dodržen. Písemná dokumentace o všech významných úkonech souvisejících s výběrem dodavatele byla pořízena a uchována a umožňuje úkony zadavatele přezkoumávat. Kritéria hodnocení nabídek byla v zadávací dokumentaci v dostatečném předstihu jasně vymezena. Rozhodnutí bylo řádně odůvodněno. Žalobce má za to, že jeho postupem nebyl podstatně ovlivněn nebo nemohl být ovlivněn výběr nejvhodnější nabídky. 3) podle části IV bodu 2.3 rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 28. 5. 2010 č. 36/53, o poskytnutí dotace, ve znění změnových rozhodnutí (dále jen „rozhodnutí o poskytnutí dotace“) musejí být pro uložení odvodu kumulativně naplněny všechny tam uvedené ukazatele, tj.: - dojde k porušení povinností stanovených v části II bodě 8.1 po vyplacení jakékoliv částky dotace, resp. bylo rozhodnuto o porušení rozpočtové kázně příslušným územním finančním orgánem podle § 44 odst. 1 písm. b) zák. č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rozpočtová pravidla“), - porušením těchto povinností byl podstatně ovlivněn nebo mohl být ovlivněn výběr nejvhodnější nabídky, a - nejedná se o porušení povinností stanovených zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Žalobce se domnívá, že je nezbytné, aby pro zákonné vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně nastal též Rozhodnutím předpokládaný následek spočívající v tom, že byl ovlivněn nebo mohl být ovlivněn výběr nejvhodnější nabídky, a to podstatným způsobem. Nejde tedy o jakékoliv ovlivnění, nýbrž o ovlivnění podstatné. Finanční ředitelství však tuto skutečnost v napadeném rozhodnutí zcela opomíjí a opomenutí té této skutečnosti vedlo k nedostatečnému a nesprávnému zjištění skutkového a právního stavu věci. Vzhledem k výše uvedenému má žalobce za to, že Finanční ředitelství v napadeném rozhodnutí neprokázalo, že byly pro vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně naplněny všechny tři ukazatele.

3. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. Uvádí, že žalobní body jsou víceméně totožné s odvolacími námitkami, jak byly vypořádány v napadeném rozhodnutí. Žalovaný jasně uvedl, v čem spočívá dle jeho názoru porušení rozpočtové kázně. Žalobce v zadávací dokumentaci určil hodnotící kritéria, kterými stanovil v procentech váhu v součtu 100, přičemž cena řešení měla váhu 50%, záruční podmínky 30% a metodika 20%. 1) Druhé kritérium obsahovalo hodnotící podkritérium, které nebylo dle žalovaného formulováno dostatečně konkrétně, neboť nebylo nijak specifikováno. Předmětem hodnocení tak mohl být téměř jakýkoliv parametr uvedený uchazeči v podmínkách poskytování záruční podpory, přičemž ze zadávací dokumentace nevyplývá, které parametry byly pro zadavatele důležitější. 2) Třetí kritérium pod bodem III. pak mělo hodnotit metodiku, která bude pro žalobce provozně nejvýhodnější. Z předložené Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek bylo zjištěno, že zadavatel u hodnotícího kritéria III „Metodika“ v odůvodnění přiřazení bodů uvádí u všech nabídek totožné odůvodnění, a to text „Hodnocení z hlediska provozní výhodnosti pro zadavatele“, přičemž nabídky získaly rozdílný počet bodů. Takto provedené hodnocení dle žalovaného žádným způsobem nedokládá, která nabídka v uvedeném kritériu byla pro žalobce nejvýhodnější a z jakého důvodu. Žalobce nadto žádným způsobem nezdůvodnil počet přidělených bodů jednotlivým uchazečům. Není pochyb o tom, že žalobce subjektivní kritéria hodnocení podaných nabídek při výběrovém řízení specifikoval nedostatečně. Žalobci nelze upřít právo do zadávací dokumentace začlenit subjektivní podmínky. Nicméně i tyto podmínky musejí být přesně popsány a musí z nich jednoznačně a srozumitelně vyplývat, jak budou hodnoceny. Stejně tak byl žalobce povinen jednoznačně odůvodnit, jakým způsobem a z jakého důvodu přidělil konkrétní počet bodů jednotlivým uchazečům. V dané souvislosti žalovaný odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 19. 1. 2012 č. j. 62 Af 36/2010-103, www.nssoud.cz, 3) Ke konstatování žalobce, že „metodika uchazeče ha-vel family s. r. o. nesplňovala požadavky zadavatele, a proto byla ohodnocena nízkým bodovým hodnocením“ žalovaný uvádí, že tento uchazeč měl nejvyšší počet bodů jak u kritéria I. (cena), tak u kritéria II. (záruční podmínky). Za kritérium III. pak obdržel pouze 2 body z možných dvaceti, které za toto kritérium naopak získali další dva uchazeči. Je tedy zřejmé, že pokud by toto třetí kritérium nebylo použito, vítězem výběrového řízení by se stal právě uchazeč ha-vel family s.r.o. Žalobce sice v žalobě uvedl zdůvodnění, proč uchazeč ha-vel family s. r. o. obdržel nejnižší počet bodů za subjektivní kritérium, avšak toto hodnocení mělo být předmětem „Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek“, jeho absence je žalobci vytýkána. Takový stav není možno považovat za pouhé „administrativní pochybení“, jak se domnívá žalobce, ale o porušení Metodického pokynu. Z výše uvedeného tak vyplývá, že mohl být ovlivněn výběr nejvhodnějšího uchazeče, čímž jednoznačně došlo k porušení zásady transparentnosti. Nutno také upozornit, že k porušení této zásady postačuje právě i jen teoretická možnost ovlivnění výsledku výběrového řízení. K tomu žalovaný odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010 č. j. 1 Afs 45/2010-159, Sb. NSS č. 2189/2011, www.nssoud.cz. Lze shrnout, že žalobce se dopustil porušení zásady transparentnosti tím, že v zadávací dokumentaci chybělo vymezení způsobu hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Záruční podmínky“ a zdůvodnění přiřazení bodů jednotlivým nabídkám při hodnocení subjektivního dílčího hodnotícího kritéria „Metodika“. Zadavatel tak mohl při konečném hodnocení nabídek zvolit několik různých způsobů pro hodnocení nabídek. Uchazeči z vymezených hodnotících kritérií nemohli mít jasnou představu, jaký konkrétní postup zadavatel zvolí k hodnocení jejich nabídek, především do jaké míry délka záručního servisu uvedená v měsících ovlivní výběr nejvýhodnější nabídky. Jak vyplývá z podkladu pro jednání komise pro posouzení a hodnocení nabídek, splnění jednotlivých kritérií uvedených v nabídkách uchazečů hodnotila komise pouze slovně, přičemž z tohoto slovního hodnocení není zřejmé, jakým způsobem byly jednotlivým uchazečům přidělovány body při hodnocení kritéria „Metodika“. Námitky žalobce tedy žalovaný odmítá jako nedůvodné.

4. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)] napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).

5. Skutkový stav je mezi účastníky nesporný a byl již shora nastíněn. Proto krajský soud toliko dodává, že ho ověřil i z obsahu správních spisů.

6. Týká-li se žalobního bodu 1), žalobce vymezil v zadávací dokumentaci u kritéria II tři rozhodující parametry pro hodnocení služeb záruční podpory: - reakční doba na závadu/požadavek, a to pro kategorie závad kritická/urgentní (znemožňující provoz systému), neurgentní (umožňující omezený provoz) – kratší doby budou hodnoceny lépe - garantovaná doba opravy, a to minimálně pro kategorie závad kritická/urgentní (znemožňující provoz systému), neurgentní (umožňující omezený provoz) – kratší doba bude hodnocena lépe - další případné skutečnosti vyplývající z nabídky uchazeče, které poskytnou zadavateli vyšší jistotu řádného, včasného, maximálně operativního a minimálně bezproblémového průběhu poskytování služeb záruční podpory, neuvedl však vzájemnou váhu jednotlivých parametrů tak, aby bylo právě již ze zadávací dokumentace zřejmé, který u zvedených parametrů je pro zadavatele důležitější či dokonce nejdůležitější.

7. Žalovanému proto lze jen přisvědčit v závěru, že v rámci hodnocení tedy mohl být akcentován jakýkoli – uchazečům předem neznámý – parametr, jehož případné vyzdvižení bylo způsobilé zcela zvrátit výsledky výběrového řízení. Současně nelze souhlasit s žalobcem v názoru, že všechna kritéria hodnocení nabídek byla již v zadávací dokumentaci v dostatečném předstihu jasně vymezena.

8. Už jen tím došlo podle názoru krajského soudu k situaci, kdy byl porušen Metodický pokyn pro zadávání zakázek OP LZZ ze dne 15. 10. 2009 č. vyd. 1.3 č. rev. 3 id. č. MAD 99 (dále jen „Metodický pokyn“), který v rámci zajištění principu transparentnosti v bodě 1. podbodě 3. písm. a) druhé odrážce výslovně stanoví povinnost jasně vymezit kritéria, dle kterých budou hodnoceny nabídky uchazečů vždy v dostatečném předstihu před samotným vypracováním nabídek. Metodický pokyn byl současně porušen i v bodě 1. podbodě 3. písm. b), kde je stanovena povinnost v souvislosti s přípravou řízení definovat jeho přesné podmínky tak, aby všichni potencionální dodavatelé předem věděli, jaké řízení bude probíhat, tzn. aby m. j. věděli též, jakým způsobem bude probíhat hodnocení nabídek. Metodický pokyn byl takto porušen i v bodě 2.4. odstavci prvém odrážce sedmnácté, která jasně stanoví, že hodnotící kritéria musejí být v souladu se zásadou transparentnosti dostatečně přesně popsána, a to včetně metody a způsobu hodnocení nabídek podle těchto hodnotících kritérií tak, aby bylo zřejmé, jaké parametry nabídky bude v daném kritériu hodnotit zadavatel jako nejvýhodnější.

9. Zde krajský soud ve shodě s žalovaným uzavírá, že jakým způsobem bude probíhat hodnocení nabídek, resp. jaké parametry nabídky bude v daném kritériu hodnotit zadavatel jako nejvýhodnější, uchazeči ve vztahu k jednotlivým podkritériím kritéria II vědět ze zadávací dokumentace nemohli.

10. Pro úplnost lze na tomto místě připomenout závěr Nejvyššího správního soudu vyslovený již v jeho rozsudku ze dne 25. 3. 2009 č. j. 2 Afs 86/2008-222, www.nssoud.cz: „Jsou-li zadávací podmínky natolik nejasné, že objektivně připouštějí rozdílný výklad ohledně zadavatelových požadavků na zpracování nabídek či následně konkrétního způsobu hodnocení nabídek, je postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky fakticky nekontrolovatelným; to vylučuje, aby byla dodržena zásada transparentnosti“.

11. Relativně obsáhlý žalobní bod 2) zpochybňující závěr žalovaného o nedostatečném odůvodnění vyhodnocení kritéria III Metodika lze shrnout do jednoduché žalobcovy věty „Dle názoru žalobce jde o administrativní pochybení – chybějící zdůvodnění hodnocení v zápisu – které nemělo vliv na hodnocení a na pořadí jednotlivých nabídek.“ 12. Žalobce tím sám připouští, že porušil Metodický pokyn v bodě 2.5 písm. c) „Pro hodnocení subjektivních (nečíselných) kritérií se použije bodová stupnice 1 až 100. Nejvhodnější nabídce je přiřazena hodnota 100 nodů. Hodnotitelé jsou povinni do zápisu zdůvodnit své hodnocení.“ 13. Snaží-li se žalobce bagatelizovat toto své pochybení a až v rámci řízení o odvodu do Národního fondu dodatečně doodůvodnit provedené hodnocení, nezbývá krajskému soudu než citovat z žalobcovy Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek (tento dokument se měl správně podle Metodického pokynu jmenovat Zápis o posouzení a hodnocení nabídek): „6. Hodnocení jednotlivých nabídek: 1. nabídka společnosti Aquasoft spol. s r. o. Aquasoft spol. s r. o. Komentář k hodnocení Kritérium Váha kritéria Hodnocení Počet bodů (…)

3. Metodika 20% 100 20 Hodnocení z hlediska provozní výhodnosti pro dodavatele. Celkový počet bodů 80 2. nabídka společnosti ha-vel family spol. s r. o. ha-vel family spol. s r. o. Komentář k hodnocení Kritérium Váha kritéria Hodnocení Počet bodů (…)

3. Metodika 20% 2 Hodnocení z hlediska provozní výhodnosti pro dodavatele. Celkový počet bodů 82 3. nabídka společnosti ICT Brains spol. s r. o. ICT Brains spol. s r. o. Komentář k hodnocení Kritérium Váha kritéria Hodnocení Počet bodů (…)

3. Metodika 20% 20 Hodnocení z hlediska provozní výhodnosti pro dodavatele. Celkový počet bodů 84 5. nabídka společnosti Pontech spol. s r. o. Pontech spol. s r. o. Komentář k hodnocení Kritérium Váha kritéria Hodnocení Počet bodů (…)

3. Metodika 20% 0 Hodnocení z hlediska provozní výhodnosti pro dodavatele. Celkový počet bodů 28 14. Obsah zápisu o posouzení a hodnocení nabídek je přitom klíčový a bagatelizovat jej nelze.

15. Právě jen do tohoto zápisu má právo uchazeč právo nahlédnout a pořídit si z něj opis (bod 2.3.3. odstavec osmý Metodického pokynu). To znamená, že jen z tohoto zápisu se může uchazeč dozvědět, proč byl vlastně ve výběrovém řízení úspěšný či neúspěšný. Aby byla zajištěna transparentnost výběrového řízení, musí být právě zde uvedeno, proč byl kterému uchazeči přidělen vyšší či nižší počet bodů.

16. Pro posouzení dodržení či porušení zásady transparentnosti je pak třeba, aby tato zásada byla dodržena již při výběrovém řízení samotném (zde při vyhotovení předmětného zápisu), případné doodůvodňování v řízení o odvodu nemůže zvrátit na tom, že zápis dostatečně odůvodněn není.

17. Krajský soud proto uzavírá i zde, že k porušení Metodického pokynu došlo a žalobní bod 2) shledal nedůvodným.

18. S žalobcem nelze souhlasit ani v tom, že se žalovaný nezabýval dostatečně otázkou, zda uvedenými pochybeními byl podstatně ovlivněn nebo mohl být ovlivněn výběr nejvhodnější nabídky [žalobní bod 3)].

19. Žalovaný v odst. 26 odůvodnění napadeného rozhodnutí jasně uvedl, že „Zadavatel tak mohl při konečném hodnocení nabídek zvolit několik různých způsobů pro hodnocení nabídek. Zadavatel sice uvedl procentní váhu jednotlivých dílčích hodnotících kritérií, nicméně se nejednalo o kritéria navzájem porovnatelná bez pomocného přepočtu, přičemž chyběla bližší specifikace konkrétního způsobu tohoto přepočtu. Odvolací orgán je toho názoru, že uchazeči z vymezených hodnotících kritérií nemohli mít jasnou představu, jaký konkrétní postup zadavatel zvolí k hodnocení jejich nabídek, především do jaké míry délka záručního servisu uvedená v měsících ovlivní výběr nejvhodnější nabídky. Jak vyplývá z podkladů pro jednání komise pro posouzení a hodnocení nabídek, splnění jednotlivých kritérií uvedených v nabídkách uchazečů hodnotila komise pouze slovně, přičemž z tohoto slovního hodnocení není zřejmé, jakým způsobem byly jednotlivým uchazečům přidělovány body při hodnocení kritéria »Metodika«. Dle odvolacího orgánu tak nelze vyloučit, že z přesnějšího vymezení hodnotících kritérií by při řádně provedeném hodnocení mohl být vybrán i jiný uchazeč.“ 20. Uvedený text sice neobsahuje výslovnou větu typu „Takto mohl být ovlivněn výběr nejvhodnější nabídky“, ovšem tento text nenechává krajský soud na pochybách, že je v něm právě nastíněný závěr vyjádřen implicitně, a to zejména ve větách „Odvolací orgán je toho názoru, že uchazeči z vymezených hodnotících kritérií nemohli mít jasnou představu, jaký konkrétní postup zadavatel zvolí k hodnocení jejich nabídek, především do jaké míry délka záručního servisu uvedená v měsících ovlivní výběr nejvhodnější nabídky.“ a „Dle odvolacího orgánu tak nelze vyloučit, že z přesnějšího vymezení hodnotících kritérií by při řádně provedeném hodnocení mohl být vybrán i jiný uchazeč.“ 21. Pochybení žalobce jsou sama o sobě podle názoru krajského soudu takového typového charakteru, že jsou obecně způsobilá vždy ovlivnit výběr vítězného uchazeče, resp. vítězné nabídky. Zde krajský soud akcentuje, že – jak žalobce sám na str. 5 žaloby cituje – pro zákonné vyměření odvodu není třeba, aby byl výběr nejvhodnější nabídky vskutku ovlivněn, k zákonnosti odvodu postačuje už i jen objektivní možnost takového ovlivnění. To vyslovil Nejvyšší správní soud již v rozsudku ze dne 20. 6. 2012 č. j. 7 Afs 31/2012-55, Sb. NSS č. 2714/2012, www.nssoud.cz, kde akcentoval, že „K porušení zásady transparentnosti proto může dojít i v případě, že k žádné manipulaci ve skutečnosti nedošlo.“ 22. Uvedené je pak vskutku akcentováno porovnáním vyhodnocení nabídek 2. a 3., kde k vítězství nabídky 3. vedlo jen přidělení 20 bodů v jinak nepřezkoumatelném hodnocení kritéria III. Metodika, zatímco u tohoto kritéria byly nabídce 2. přiděleny toliko 2 body.

23. V tomto směru pak žalovaný zcela případně odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010 č. j. 1 Afs 45/2010-159, Sb. NSS č. 2189/2011, www.nssoud.cz, ve věci tzv. „Karlovarské losovačky“. V něm Nejvyšší správní soud akcentoval, že: 1) zásada transparentnosti spočívá v zárukách poskytovaných všem potenciálním uchazečům o veřejnou zakázku stran odpovídajícího stupně publicity umožňujícího otevření zadávacího řízení konkurenci, stejně jako stran kontroly nestrannosti průběhu zadávacího řízení (bod 41 odůvodnění); 2) to není splněno tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele (bod 43 odůvodnění); 3) podmínkou dodržení zásady transparentnosti je tedy průběh zadávacího řízení takovým způsobem, který se navenek jeví jako férový a řádný. Motivy jednotlivých osob participujících na výběru zájemců o veřejnou zakázku (ať již budou tyto motivy plně zákonné, dané pouhou neschopností navenek působit férově a řádně, event. nezákonné, nebo snad dokonce kriminální) jsou v tomto ohledu pro posouzení porušení zásady transparentnosti irelevantní. Porušení zásady transparentnosti nastává nezávisle na tom, zda se podaří prokázat konkrétní porušení některé konkrétní zákonné povinnosti (bod 44 odůvodnění).

24. Ani třetí z žalobních bodů tedy nebyl shledán důvodným.

25. S ohledem na to, že všechny žalobní body byly shledány nedůvodnými, krajský soud žalobu podle § 76 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

26. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., když procesně úspěšnému žalovanému podle obsahu spisu nevznikly v tomto řízení žádné náklady, které by přesahovaly jeho běžnou úřední činnost.