22 C 116/2021
Citované zákony (18)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 odst. 3 § 142a odst. 1 § 142 odst. 3 § 149 odst. 1 § 160 odst. 1
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 548 odst. 1 § 548 odst. 2 § 555 odst. 1 § 588 § 1751 odst. 1 § 1901 § 1970 § 2048 odst. 1 § 2051 § 2395 § 2399 odst. 1 § 2445 odst. 1
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 122 odst. 2
Rubrum
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o: zaplacení částky 46 808,05 Kč s příslušenstvím takto:
Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 13 778 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 778 Kč od 1. 1. 2020 do zaplacení a částku 24 759,05 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 28 911 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 29. 12. 2020, ve znění doplnění došlých soudu dne 27. 7. 2021 a 7. 10. 2021, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 46 808,05 Kč s příslušenstvím. Žalobou uplatněný nárok na zaplacení částky 13 778 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 1. 1. 2020 do zaplacení žalobce odůvodnil tím, že dne 7. 10. 2015 se žalovanou uzavřel Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), jejímž předmětem bylo financování koupě osobního automobilu Škoda Fabia Combi (6Y) 1.2 12V, [příjmení]: [anonymizováno], rok výroby 2005 (dále jen„ Předmět financování“). Nedílnou součástí Smlouvy byly též [ulice] podmínky [číslo] [příjmení] ze dne 1. 3. 2015 a Přehled plateb. Žalobce na základě Smlouvy žalované a způsobem upraveným v Obchodních podmínkách poskytl peněžní prostředky ve výši 90 847 Kč, jakožto součet poplatku za poskytnutí úvěru a rozdílu mezi pořizovací cenou Předmětu financování a výší přímé platby části kupní ceny Předmětu financování. Peněžní prostředky byly za souhlasu žalované poskytnuty přímo na účet [právnická osoba] [anonymizováno] a.s., která byla prodejcem Předmětu financování. Úroková sazba byla sjednána ve výši 29,39 % ročně. Žalovaná se poskytnuté peněžní prostředky včetně smluvního úroku zavázala žalobci splatit formou 60 pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 175 Kč splatných vždy k 7. dni v kalendářním měsíci počínaje dnem 7. 11. 2015. Žalovaná řádně a včas zaplatila celkem 27 splátek. Běh splátek byl ovšem narušen pojistnou událostí – odcizením Předmětu financování. V důsledku této skutečnosti účastníci mezi sebou dne 1. 2. 2018 uzavřeli Dohodu o ukončení úvěrové smlouvy [číslo] v níž se žalovaná zavázala formou jediné platby zaplatit žalobci dosud nesplacený zbytek úvěru ve výši 66 161 Kč s tím, že v takto vyčíslené částce byly žalované odpuštěny úroky. Na žádost žalované účastníci následně dne 29. 3. 2018 uzavřeli Dohodu o úhradě a uznání dluhu z úvěrové smlouvy [číslo] na jejímž základě se žalovaná zavázala nedoplatek jistiny ve výši 66 161 Kč splatit formou 24 měsíčních splátek ve výši 2 757 Kč se splatností vždy k 28. dni v kalendářním měsíci, počínaje dnem 28. 4. 2018 a konče dnem 28. 2. 2020. Za dobu od 29. 3. 2018 do 23. 3. 2020, kdy byla pohledávka za žalovanou předána k vymáhání, žalovaná zaplatila formou 19 splátek celkem částku 52 373 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením splátek [číslo] za měsíce září a říjen 2019, k jejichž zaplacení žalobce stanovil žalované dodatečnou lhůtu do 18. 11. 2019, s tím, že žalovanou současně vyzval k zaplacení splátky [číslo] v řádném termínu nejpozději do 28. 11. 2019. Žalovaná ovšem v uvedených termínech již splatné splátky nezaplatila. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila uvedené splátky řádně a včas, žalobce nesplacený zbytek úvěru zesplatnil ke dni 29. 11. 2019. Po zesplatnění úvěru žalovaná ještě dne 20. 12. 2019 zaplatila žalobci částku 5 514 Kč, kterou žalobce započetl na neuhrazené splátky [číslo]. Celkový dluh na jistině úvěru činí 13 778 Kč. Dále žalobce nárokoval zaplacení částky 33 030,05 Kč, která představuje smluvní pokutu za prodlení žalované se splácením ve výši 0,1 % denně z částky 66 161 Kč ponižované o další úhrady žalované ode dne 16. 2. 2018 do dne podání žaloby. Předžalobní výzvu zaslal žalobce žalované dne 30. 3. 2020.
2. Žalovaná v podáních došlých soudu ve dnech 17. 2. 2021 a 26. 10. 2021 uplatněný nárok neuznala a navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Pokud jde o nárok žalobce na zaplacení částky 13 778 Kč představující dluh na úvěru ze Smlouvy [číslo] žalovaná poukazovala na to, že žalobce tvrdil, že nezaplatila splátku splatnou dne 28. 11. 2019, avšak vzápětí uvádí, že dne 20. 12. 2019 žalovaná zaplatila částku 5 514 Kč. Ze žalobcových tvrzení pak není zřejmé, zda byla částka 5 514 Kč již žalobcem zahrnuta do výpočtu výše dlužné jistiny úvěru či nikoli. Dále žalovaná poukázala na skutečnost, že dne 15. 4. 2020 žalobci zaplatila částku 8 271 Kč, čímž měl být dluh na úvěru zcela splacen. Ohledně nároku žalobce na zaplacení smluvní pokuty žalovaná poukázala na povahu dohody o ukončení smlouvy o úvěru [číslo] jejímž prostřednictvím účastníci dle jejího názoru ukončili trvání úvěrové smlouvy a nahradili ji novým závazkem, jehož předmětem byl toliko závazek žalované zaplatit žalobci částku 66 161 Kč v měsíčních splátkách, přičemž tato dohoda neobsahovala žádné ujednání o smluvní pokutě. Požadavek žalobce na zaplacení smluvní pokuty tak žalovaná z uvedeného důvodu neuznává.
3. Replikou k vyjádření žalované k žalobě došlou soudu dne 27. 7. 2021, jíž žalobce jednak doplnil podanou žalobu, vzal žalobce podanou žalobu částečně zpět co do částky 8 271 Kč, a to v důsledku platby ve výši 8 271 Kč, kterou žalovaná provedla dne 15. 4. 2020, tj. před podáním žaloby. Uvedená platba byla administrativně-technickou chybou zohledněna. Po zohlednění žalobce uvedenou částku započetl na smluvní pokutu, jejíž výše po započtení činí 24 759,05 Kč. Na základě předmětného podání soud usnesením ze dne 16. 8. 2021, [číslo jednací] [anonymizováno] [tel. číslo], řízení částečně co do částky 8 271 Kč zastavil. Předmětem řízení tak nadále zůstal nárok na zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 13 778 Kč se zákonným úrokem z prodlení a nárok na zaplacení smluvní pokuty v ponížení výši 24 759,05 Kč.
4. Z obsahu Žádosti/ Smlouvy o úvěru číslo/ [variabilní symbol] plyne, že smlouva byla dne 7. 10. 2015 uzavřena mezi žalovanou jako úvěrovanou a žalobcem jako úvěrujícím, který byl zastoupen [právnická osoba] [anonymizováno] a.s., jakožto dodavatelem Předmětu financování – osobního automobilu Škoda Fabia Combi, [příjmení]: [anonymizováno], rok výroby 2005. Účel úvěru bylo zaplacení kupní ceny Předmětu financování. Nedílnou součástí smlouvy byly dle článku I též [ulice] podmínky [číslo] [příjmení] ze dne 1. 3. 2015 Smlouvy o úvěru [právnická osoba] s.r.o. (dále jen„ OP“) a Přehled plateb, přičemž na druhé strany listiny smlouvy o úvěru byla uvedena nejdůležitější ustanovení z těchto dokumentů, zejména ustanovení týkající smluvních pokut (viz níže). Žalobce se na základě této smlouvy zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 90 847 Kč. Jako účel úvěru bylo sjednáno financování koupě Předmětu financování. Úroková sazba byla sjednána ve výši 29,39 % ročně. Žalovaná se naopak zavázala úvěr včetně úroku žalobci splatit formou 60 měsíčních splátek ve výši 3 175 Kč splatných vždy k 7. dni v kalendářním měsíci počínaje dnem 7. 11. 2015 Celkem měla žalovaná na úvěr zaplatit částku 190 500 Kč.
5. Dle Obchodních podmínek Smlouvy o úvěru [právnická osoba] [anonymizováno] [číslo] [příjmení] ze dne 1. 3. 2015, článku I„ Obecná ustanovení“ odst. 6 byl stanoven způsob započítávání úhrad žalované na jednotlivé dílčí nároky žalobce v následujícím pořadí: nejprve na pojištění a náklad již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu s tím, ledaže by žalovaná projevila jinou vůli a to formou doporučeného psaní došlého žalobci nejpozději v den dojití příslušné úhrady. Dle článku IIIA„ Smlouva o úvěru“ bodů 1 a 2 žalovaná souhlasila s tím, že peněžní prostředky z úvěru žalobce vyplatí prodejci Předmětu financování a k poskytnutí úvěru dojde předáním Předmětu financování žalované. V článku VII.„ Závěrečná ustanovení“ bodu 6 Obchodních podmínek byla pro případ prodlení žalované s úhradou splátek stanovena povinnost žalované zaplatit žalobci vedle zákonného úroku z prodlení též smluvní pokutu, jejíž výše je uvedena v Sazebníku poplatků. Dle Sazebníku poplatků činila výše smluvní pokuty pro případ prodlení žalované s úhradou splátek plynoucích ze smlouvy 10 % z dlužné částky.
6. Z Mandátní smlouvy uzavřené dne 15. 11. 2004 mezi žalobcem jako mandantem a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jako mandatářem plyne, že [právnická osoba] [anonymizováno] a.s. byla na základě této smlouvy oprávněna uzavírat za žalobce jeho jménem a na jeho účet s klienty mimo jiné smlouvy o úvěru, jejichž předmětem je financování koupě nových i ojetých automobilů.
7. Dle potvrzení společnosti [právnická osoba] žalobce peněžní prostředky poskytl žalované, resp. Dodavateli Předmětu financování dne 15. 10. 2015.
8. Dle Protokolu o předání ke smlouvě [číslo] byl žalované [příjmení] financování předán dne 7. 10. 2015 v 16:30 hodin.
9. Z obsahu Dohody o ukončení úvěrové smlouvy [číslo] uzavřené dne 1. 2. 2018 mezi žalobcem a žalovanou plyne, že účastníci se dohodli na předčasném ukončení trvání Smlouvy [číslo] dále ujednali povinnost žalované zaplatit žalobci toliko jistinu úvěru dlužnou k datu 31. 1. 2018 ve výši 66 161 Kč (čl. 1). Dle čl. 3 této dohody v případě, že se žalovaná dostane do prodlení se zaplacení dlužné jistiny delšího než 14 dnů, tato dohoda o předčasném ukončení pozbývá platnosti a účinnosti. Pro případ, že dohoda pozbyde platnosti a účinnosti z výše uvedeného důvodu (tj. z důvodu, že zbytek úvěru nebude žalovanou dle této dohody předčasně a zcela splacen), účastníci ujednali, že opětovně nabude platnosti a účinnosti původní Smlouva o úvěru [číslo]. V takovém případě bude žalovaná vedle povinnosti splatit jistinu a smluvní úrok úvěru povinna zaplatit žalobci též další plnění plynoucí z původní úvěrové smlouvy, a to i splatná v budoucnu, tj. mimo jiné i smluvní pokutu.
10. Dle vypořádání Smlouvy o úvěru [číslo] byla žalovaná po ukončení smlouvy o úvěru povinna žalobci zaplatit nesplacený zbytek úvěru ve výši 66 161 Kč nejpozději do 16. 2. 2018.
11. Dle Žádosti o vystavení dohody s doložkou vykonatelnosti k úvěrové smlouvě [číslo] ze dne 12. 2. 2018 žalovaná požádala žalobce o splátkový kalendář na 33 měsíců.
12. Z obsahu Dohody o úhradě a uznání dluhu z úvěrové smlouvy [číslo] uzavřené dne 29. 3. 2018 mezi žalobcem a žalovanou plyne, že žalobci ujednali změnu způsobu a data splatnosti dlužného úvěru formou 24 měsíčních splátek ve výši 2 757 Kč splatnými vždy k 28. dni v kalendářním měsíci počínaje dnem 28. 4. 2018 a konče dnem 28. 3. 2020, kdy byla žalovaná povinna zaplatit poslední splátku ve výši 2 750 Kč. Dle čl. 4 této dohody se v případě prodlení žalované se zaplacením jakýchkoli dvou splátek, když prodlení se rozumělo též nedodržení výše byť jen jedné splátky, stává celý nesplacený zbytek částky ihned splatným.
13. Z Přehledu plateb pro smlouvu [číslo] jsou předepsány splátky úvěru od uzavření smlouvy plyne, že žalovaná hradila splátky úvěru až do jeho předčasného ukončení dohodou, přičemž k datu 27. 4. 2018 byl na jistině úvěru evidován dluh ve výši 66 161 Kč. Z přehledu plateb dále plyne, že žalovaná v době po předčasném ukončení úvěrové smlouvy nadále až do dne 25. 9. 2019 pravidelně platila měsíční splátky 2 757 Kč, přičemž následně v měsících říjen a listopad nezaplatila ničeho a až dne 20. 12. 2019 zaplatila částku 5 514 Kč.
14. Z potvrzení o vkladu hotovosti na účet č. [bankovní účet] plyne, že žalovaná dne 15. 4. 2020 vložila na bankovní účet žalobce, na který měla dle výše uvedené dohody o splátkách hradit jednotlivé splátky, částku 8 271 Kč.
15. Ve dnech 10. 12. 2018, 8. 1. 2019, 12. 2. 2019, 11. 7. 2019, 25. 7. 2019, 13. 8. 2019, 10. 9. 2019, 25. 9. 2019, 16. 10. 2019 a 11. 11. 2019 žalobce zaslal žalované celkem 10 písemných upomínek k úhradě splátky po splatnosti, v nichž zároveň žalovanou upozornil na nadcházející splatnost nejbližší příští splátky.
16. Dopisem ze dne 30. 3. 2020 právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k zaplacení částky 51 467,35 Kč sestávající z 13 778 Kč dlužné jistiny úvěru, 29 703,34 Kč smluvní pokuty, 7 647,20 Kč nákladů spojených s uplatněním pohledávky zákonného úroku z prodlení ve výši 338,80 Kč, to vše z titulu výše uvedené smlouvy o úvěru, jejímž předmětem bylo financování koupě motorového vozidla, ve znění pozdější dohody o úhradě a uznání dluhu ze dne 29. 3. 2018. Předmětný dluh měla žalovaná žalobci zaplatit nejpozději do 14. 4. 2020. Předmětný dopis byl žalované odeslán formou doporučeného psaní, jak plyne z poštovního podacího archu.
17. Z provedených důkazů soud zjistil skutkový stav věci následovně. Dne 7. 10. 2015 mezi sebou žalobce jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná a fyzická nepodnikající osoba uzavřeli Smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly též [ulice] podmínky Smlouvy o úvěru [právnická osoba] s . [číslo] ze dne 1. 3. 2015 a Přehled plateb, přičemž ustanovení těchto dokumentů týkající se mimo jiné porušení smluvních ujednání a smluvních pokut byly otištěny přímo na tiskopisu Smlouvy o úvěru. Za žalobce smlouvu jako zprostředkovatel uzavřela [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]., a to na základě Mandátní smlouvy ze dne 15. 11. 2004, dle které byla [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. oprávněna jménem a na účet žalobce se svými klienty uzavírat smlouvy o úvěru, jejichž předmětem účelem je financování koupě nových i ojetých osobních automobilů klienty zprostředkovatelské společnosti. Žalobce se na základě Smlouvy o úvěru [číslo] zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 90 847 Kč. Účelem poskytnutí úvěru byla úhrada kupní ceny motorového vozidla Škoda Fabia Combi, které žalovaná zakoupila u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Peněžní prostředky z úvěru měly být žalobcem poskytnuty na bankovní účet zprostředkovatelské společnosti. Žalovaná se naopak ve Smlouvě o úvěru [číslo] zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobci vrátit a zaplatit smluvní úrok ve výši 29,39 % ročně, to vše formou 60 pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 175 Kč včetně pravidelných měsíčních poplatků. Splatnost měsíčních splátek byla stanovena na každý 7. den v kalendářním měsíci počínaje dnem 7. 11. 2015 a konče dnem 7. 11. 2020 Celkem byla žalovaná na úvěru žalobci zaplatit částku 190 500 Kč. V Obchodních podmínkách, které byly součástí úvěrové smlouvy, bylo dále obsaženo ustanovení o povinnosti žalované k zaplacení smluvní pokuty, jejíž výše byla určená Sazebníkem, který je součástí Obchodních podmínek, a to v případě prodlení žalované s úhradou splátek. Obchodní podmínky rovněž upravily posloupnost započítávání jednotlivých úhrad žalované tak, že se z došlých úhrad umořuje jistina dluhu až na posledním místě. Předmět financování byl žalované poskytnut v den uzavření Smlouvy o úvěru a peněžní prostředky byly žalobcem poskytnuty dne 15. 10. 2015. V důsledku odcizení osobního automobilu jako Předmětu financování mezi sebou účastníci dne 1. 2. 2018 uzavřeli Dohodu o ukončení úvěrové smlouvy [číslo] na jejímž základě se žalovaná zavázala zaplatit žalobci částku 66 161 Kč se splatností do 14 od uzavření dohody. Pro případ prodlení žalované s úhradou předmětné částky dle této dohody bylo účastníky ujednáno, že tato dohoda pozbývá platnosti a účinnosti, čímž dochází k automatickému obnovení platnosti původní Smlouvy o úvěru. Na základě žádosti žalované ze dne 12. 2. 2018 o splátkový kalendář mezi sebou účastníci dne 29. 3. 2018 uzavřeli Dohodu o úhradě a uznání dluhu z úvěrové smlouvy [číslo] dle které měla žalovaná částku 66 161 Kč žalobci splatit formou 24 měsíčních splátek ve výši 2 757 Kč splatnými vždy k 28. dni v kalendářním měsíci počínaje dnem 28. 4. 2018 a konče dnem 28. 3. 2020. Pro případ porušení dohody o splátkách účastníci sjednali, že v případě prodlení žalované s platbou jakýchkoli dvou splátek se automaticky stává nesplacený zbytek částky ihned splatný, přičemž žalobce byl dále oprávněn požadovat zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu. Žalobce v době od 10. 12. 2018 do 11. 11. 2019 žalované odeslal celkem 10 upomínek k úhradě splátky po splatnosti. Dne 30. 3. 2020 žalobce prostřednictvím svého právního zástupce zaslal žalované formou doporučeného psaní předžalobní výzvu k zaplacení dlužné částky 51 467,34 Kč, v níž byl zahrnut jednak dluh na jistině úvěru a jednak smluvní pokuta.
18. Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení věci.
19. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
20. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
21. Podle ustanovení § 1901 o. z. je stranám na vůli ujednat si změnu svých práv a povinností.
22. Podle ustanovení § 555 odst. 1 o. z. se právní jednání posuzuje podle svého obsahu.
23. Podle ustanovení § 548 odst. 1 a 2 o. z. lze vznik, změnu nebo zánik práv vázat na splnění podmínky (odst. 1 věta první). Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou (odst. 2 věta druhá).
24. Podle ustanovení § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
25. Podle ustanovení § 2051 o. z. může soud nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.
26. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
27. Podle ustanovení § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.
28. Podle ustanovení § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
29. Účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., dle které se žalobce zavázal poskytnout žalované na její požádání peněžní prostředky a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit a zaplatit smluvní úrok. Smlouva o úvěru byla uzavřena se žalovanou jako spotřebitelem a její právní režim se tak vedle příslušných ustanovení o. z. řídí též ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru. Část obsahu smlouvy o úvěru byla učiněna odkazem na všeobecné obchodní podmínky v souladu s ustanovením § 1751 odst. 1 o. z. Smlouva byla za žalobce uzavřena zprostředkovatelem (mandatářem) v souladu s ustanovením § 2445 odst. 1 o. z. Smlouva o úvěru byla uzavřena v písemné formě v souladu s § 104 zákona o spotřebitelském úvěru a po obsahové stránce splňovala náležitosti předepsané v ustanovení § 106 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru. V rámci smlouvy o úvěru se žalovaná dále v souladu s ustanovením § 2048 odst. 1 o. z. zavázala zaplatit žalobci v případě svého prodlení se splácením úvěru smluvní pokutu, jejíž výši smluvní pokuty nelze považovat za neplatnou pro extrémní rozpor s dobrými mravy (§ 588, § 2051 o. z.).
30. Zásadní otázkou pro právní posouzení důvodnosti obou žalobou uplatněných nároků, tj. nároku na zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 13 778 Kč s příslušenstvím a nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 24 759,05 Kč bylo posouzení povahy„ Dohody o ukončení trvání úvěrové smlouvy [číslo]“ ze dne 1. 2. 2018, v níž mezi sebou účastníci ujednali ukončení trvání smlouvy o úvěru [číslo] vypořádání zbylých závazků z ní plynoucích. Při posouzení povahy tohoto právního jednání soud vycházel z ustanovení § 555 odst. 1 o. z., dle kterého se povaha právního jednání posuzuje dle jeho obsahu. Platnost dohody ze dne 1. 2. 2018 byla vázána na rozvazovací podmínku dle § 548 odst. 1 a 2 o. z. spočívající v ujednání, že dohoda pozbývá platnosti v případě, že se žalovaná dostane do prodlení s úhradou nesplaceného zbytku úvěru, a v takovém případě opětovně nabývá platnosti původní závazek ze Smlouvy o úvěru. S ohledem na konstantní judikaturu vyšších soudů (srov. Nejvyšší soud, 22 Cdo 2653/2012, dle kterého„ jestliže by došlo k privativní novaci, v rámci které dochází k nahrazení dosavadního závazku závazkem novým, je zřejmé, že po zániku nového závazku se nemůže obnovit předchozí právní režim založený právním vztahem, jenž byl zrušen právě závazkem vyplývajícím z privativní novace“, či Nejvyšší soud, 22 Cdo 2439/2018) soud dospěl k závěru, že se v případě dohody ze dne 1. 2. 2018 jedná o tzv. novaci kumulativní, neboť účastníci v novém závazku sjednali rozvazovací podmínku, jejímž naplněním se jejich právní vztahy navrací do režimu upraveného v původním závazku, kterým je v tomto případě Smlouva o úvěru [číslo]. S ohledem na výše uvedené je zjevné, že původní závazek ze Smlouvy o úvěru obstál a uzavřením Dohody ze dne 1. 2. 2018 definitivně nezanikl a naopak uzavřením Dohody ze dne 1. 2. 2018 došlo toliko k dílčí změně práv a povinností plynoucích z původního závazku spočívající jednak ve zrušení některých povinností tížících žalovanou (smluvní pokuta a další poplatky ze smlouvy o úvěru) a jednak ve změně způsobu úhrady nesplaceného zbytku úvěru formou jednorázové platby, přičemž trvání této změny bylo učiněno závislým na rozvazovací podmínce.
31. Rovněž v případě„ Dohody o úhradě a uznání dluhu z úvěrové smlouvy [číslo]“ uzavřené mezi účastníky dne 29. 3. 2018 soud dospěl k závěru, že se jedná o kumulativní novaci, neboť účastníci jejím prostřednictvím sjednali pouze dílčí změnu vzájemných práv a povinností spočívající ve změně způsobu splnění peněžitého dluhu žalované formou pravidelných měsíčních splátek. Dikce předmětné dohody současně nasvědčuje, že vůlí účastníku v případě Dohody ze dne 1. 2. 2018 nebylo zcela a definitivně nahradit původní závazek z úvěrové smlouvy, neboť v předmětné dohodě z 29. 3. 2018 účastníci své společné právní jednání vztahují výhradně k původní úvěrové smlouvě a nikoli ke své předchozí dohodě ze dne 1. 2. 2018, když v opačném případě by bylo nezbytné předmětnou dohodu vztahovat výhradně k novému závazku a nikoli k původnímu závazku, který již měl být zrušen.
32. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem došlo v důsledku neplnění povinností dle novačních dohod žalovanou došlo k faktickému obnovení původního závazku ze Smlouvy o úvěru včetně povinnosti žalované zaplatit žalobci vedle dlužné jistiny úvěru též smluvní pokutu za prodlení se splácením. Žalobce následně v analogii s posloupností umořování jednotlivých nároků žalobce, dle které je jistinu umořována až na posledním místě, obsažené v jeho obchodních podmínkách započetl částku ve výši 8 271 Kč, kterou žalovaná uhradila dne 15. 4. 2020, na smluvní pokutu, která vznikla v průběhu prodlení žalované se splácením, a nikoli přímo na dlužnou jistinu úvěru. V řízení tak žalobce po skutkové stránce tvrdil a prokázal existenci původního závazku ze smlouvy o úvěru, jakož jeho pozdější změnu formou kumulativní novace. Bylo tedy na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala, že žalobci splatila jak dlužnou jistinu úvěru, tak i v průběhu jejího prodlení vzniklou smluvní pokutu. V daném ohledu se žalovaná činila sporným povahu dvou novačních dohod a v návaznosti na její právní názor tvrdila a prokázala toliko úhradu částky 8 271 Kč před podáním žaloby v nadepsané věci, v důsledku čehož došlo k následnému částečnému zpětvzetí žaloby a odpovídajícímu částečnému zastavení řízení. Úhradu dalších částí dluhu vůči žalobci žalovaná po skutkové stránce s ohledem na její procesní stanovisko netvrdila ani neprokazovala. Vzhledem k výše uvedeným závěrům soud shledal podanou žalobu důvodnou, a proto žalovanou zavázal k povinnosti zaplatit žalobci jednak částku 13 778 Kč odpovídající dluhu na jistině úvěru a jednak částku 24 759,05 Kč odpovídající výši smluvní pokuty.
33. Protože se žalovaná svým jednáním dostala do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobce požaduje výši úroků z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve spojení nařízení vlády č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl a uložil tedy žalované povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 778 Kč od 1. 1. 2020 do zaplacení.
34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobci přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení i přesto, že byl v řízení úspěšný jen částečně, neboť žalobce byl v řízení neúspěšný toliko v nepatrné části řízení zcela úspěšný. Soud tedy žalobci s přihlédnutím k jeho návrhu přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 28 911 Kč Tyto náklady tvoří 1 873 Kč soudní poplatek, 17 240 Kč odměna advokáta za zastupování žalobce za čtyři úkony právní služby a 2 980 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby a vyjádření žalobce k odporu žalované) podle ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a. t.“, přičemž za tarifní hodnotu je zde brána výše žalované pohledávky před částečným zastavením řízení, a za dva úkony právní služby a 2 980 Kč (účast na jednání soudu dne 23. 9. 2021 a dne 16. 12. 2021), kdy zde bylo vycházeno z tarifní hodnoty po částečném zastavení řízení, + 3 260,40 Kč 21 % DPH, 1 800 Kč paušální náhrada nákladů zastoupení a 300 Kč za šest úkonů právní služby podle § 13 odst. 4 a. t. + 378 Kč 21 % DPH, 2 403 Kč náhrada cestovních výdajů podle ustanovení § 13 odst. 5 a. t. za dvě cesty [obec] – [obec] a zpět k jednání soudu dne 23. 9. 2021 a dne 16. 12. 2021 osobním vozidlem celkem 440 km (2x 220 km) při kombinované spotřebě motorové nafty 3,9 l [číslo] km, průměrné ceně motorové nafty 27,20 Kč a základní sazbě náhrady za 1 km 4,40 Kč podle vyhlášky č. 589/2020 Sb. + 504,60 Kč 21 % DPH, 1 200 Kč náhrada za promeškaný čas podle ustanovení § 14 odst. 4 a. t. v souvislosti s cestami k jednání soudu ve dnech 23. 9. 2021 a 16. 12. 2021 za dvanáct půlhodin ve výši 100 Kč + 252 Kč 21 % DPH. Náklady právního zastoupení zahrnují náhradu za daň z přidané hodnoty podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když právní zástupce žalobce je plátcem této daně.
35. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem. Údaj o místu plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.