22 C 119/2020-118

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr Janem Lipertem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa žalobkyně] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa žalované] zastoupena advokátkou [titul]. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 687 340 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 687 340 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 20. 6. 2020 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vyjádření účastníků a průběh řízení

1. Žalobkyně se žalobou, kterou v průběhu řízení doplnila, domáhala částky ve výši 687 340 Kč s příslušenstvím jako nezaplacené smluvní pokuty dle čl. 5 smlouvy ze dne 18. 6. 2018, neboť žalovaná dne 30. 11. 2018 předčasně ukončila dodávky energie a nedodržela tak závazek zabezpečit dodávky elektrické energie pro odběrná místa žalobkyně v období od 1. 12. 2018 do 31. 12. 2018.

2. Žalobkyně uvedla, že smluvní pokuta odpovídá ceně nedodané energii v rozsahu 517,186 Mwh. Žalobkyně žalovanou neinformovala o ukončení dodávek do odběrných míst, jak namítá žalovaná, protože k ukončení odběrných míst nedocházelo z iniciativy žalobkyně, a proto se na takové ukončení nevztahovala informační povinnost dle rámcové smlouvy. Nový dodavatel elektřiny o takové změně informuje dle vyhlášky č. 408/2015 Sb. nejpozději do 10 pracovních dní i žalovanou. Žalovaná tak měla k dispozici informace od nového dodavatele ve stejném okamžiku jako žalobkyně. Porušení smlouvy namítané žalovanou nepředstavovalo podstatné porušení smlouvy, tedy že za takových podmínek by žalovaná smlouvu neuzavřela, když se jednalo o třetí navazující smlouvu při pokračující spolupráci, žalovaná do okamžiku doručení odstoupení ničeho nenamítala ani si nevyžádala od žalobkyně žádnou součinnost. Žalovaná neodstoupila od smlouvy ani bez zbytečného odkladu od údajného porušení povinností. Pohnutky pro odstoupení byly jiné, než žalovaná deklaruje. V dopise žalované ze dne 5. 11. 2018 sama žalovaná uváděla, že žalobkyně plnila povinnosti řádně. Výše smluvní pokuty odpovídá náhlému riziku možné ztráty všech zákazníků a takto ji stanovila sama žalovaná.

3. Žalovaná se bránila úhradě smluvní pokuty tvrzením, že žalobkyně neupozorňovala žalovanou dle smlouvy s dostatečným předstihem o ukončení dodávek elektřiny v odběrných místech dle čl. 2 smlouvy, a proto žalovaná od smlouvy odstoupením ze dne 15. 11. 2018 ke dni 30. 11. 2018 odstoupila. Žalovaná popsala, že jako subjekt zúčtování v elektroenergetice nese odpovědnost za přesné odhady dodávek, k čemuž využívá složité matematické modely, pro které je klíčová informace, kdy žalobkyně odběrné místo získala, a kdy jej pozbyla, tak aby žalovaná mohla vyrovnat bilanci výroby elektřiny s koncovou spotřebou. Jednalo se o porušení podstatné, když povinnost žalobkyně informovat o úbytku odběrných míst v portfoliu byla ve smlouvě výslovně zmíněna a neposkytnutí této součinnosti žalované způsobovalo podstatné obtíže. Ze spolupráce s žalobkyní se žalovaná nechtěla účelově vyvázat, úvahy žalobkyně jsou v tomto směru pouhými spekulacemi. Vzhledem k tomu, že žalovaná od smlouvy odstoupila ke dni 30. 11. 2018, neměla od 1. 12. 2018 do 31. 12. 2018 povinnost zabezpečit dodávky elektrické energie pro odběrná místa žalobkyně. Žalovaná namítla také nepřiměřenost smluvní pokuty, kdy případná skutečná škoda žalobkyně by v případě nedodání elektřiny byla představována pouze rozdílem mezi cenou elektřiny žalované a nového dodavatele.

4. Při jednání dne 5. 2. 2021 byla žalovaná poučena podle § 118a odst. 1,3 o. s. ř., že neplní povinnost tvrdit a prokázat, v jakém konkrétním období, a jakým konkrétním způsobem měla žalobkyně porušovat povinnost řádného informování žalované. Žalovaná byla poučena o následcích nesplnění výzvy, jímž je neúspěch ve sporu.

5. Žalovaná odkázala na tabulku odběrných míst, kterou přiložila ke svému vyjádření ze dne 17. 8. 2020 a tuto tabulku učinila součástí svých tvrzení. Žalovaná přes poučení podle 118a odst. 1 o. s. ř. však náležitě netvrdila, v jakém konkrétním období, a jakým konkrétním způsobem měla žalobkyně porušovat povinnost řádného informování žalované, neboť tyto informace z tabulky nevyplývají. Z tvrzení žalované a to ani v rámci předložené tabulky (č. l. 20-54 spisu), na kterou žalovaná odkázala, se takové informace nepodávají. Soud nemůže z nabídnutých tvrzení žalované posoudit, z jakých důvodů a po jakou dobu byla žalobkyně v prodlení s předáním informací žalované. Na základě tvrzení žalované tak není jasné, k čemu má vést soud dokazování, tedy absentuje vylíčení rozhodných skutečností pro posouzení relevantnosti obrany žalované, tj. aby soud mohl posoudit důvodnost odstoupení žalované od smlouvy, zda se skutečně jednalo o důvody podstatné závažnosti, a zda žalovaná na toto porušení smlouvy reagovala bez zbytečného odkladu. Tvrzení žalované neumožňují posoudit, zda žalobkyně porušila svou informační povinnost dle čl. 2 smlouvy u konkrétních odběrných míst spadajících do bilanční skupiny žalované, že by u odběrných míst došlo k ukončení dodávek elektřiny, případně z jakých důvodů, a zejména kdy se tak stalo.

6. Tabulka operuje s nevysvětlenými pojmy, data ukončení dodavatelských vztahů z drtivé části přesahují období trvání smlouvy (např. data 31. 12. 9999, 1. 1. 2037, 16. 1. 2027). Z těchto tvrzení pak není možné ani zjistit, kdy se měla žalobkyně dozvědět o ukončení dodávek, kdy se o tomto ukončení dozvěděla žalovaná, a po jakou dobu tedy byla žalobkyně v prodlení s předáním informace, a zda tedy žalovaná odstoupila od smlouvy platně. Tak jinak shrnuto, v jakém konkrétním období, a jakým konkrétním způsobem měla žalobkyně porušovat povinnost řádného informování žalované. Již z tohoto důvodu nemůže být obrana žalované spočívající v zániku povinnosti dodávat žalobkyni elektřinu pro odstoupení úspěšná.

II. Sporné a nesporné skutečnosti

7. Při jednání dne 5. 2. 2021 účastníci učinili nespornými následující. Účastníci uzavřeli rámcovou smlouvu o koupi a prodeji energie s žalovanou jako prodávajícím a žalobkyní jako kupujícím ze dne 18. 6. 2018, ve znění jak je založeno ve spise (č. l. 76-78). Tato smlouva navazovala na předchozí smlouvy obdobného znění. OPM pak bylo zkratkou pro odběrné a předávací místo, zkráceně odběrné místo. Žalobkyně neinformovala žalovanou o ukončení odběru elektřiny v odběrných místech, kde docházelo ke změně dodavatele. Odstoupení žalované ze dne 15. 11. 2018 bylo žalobkyni doručeno v průběhu listopadu 2018. Žalovaná nedodala v období od 1. 12. 2018 do 31. 12. 2018 žalobkyni energii.

8. Mezi účastníky byly sporné následující. Skutečnost, že smlouva ke dni 30. 11. 2018 odstoupením zanikla. Dále bylo sporu o tom, zda v období od 1. 12. 2018 do 31. 12. 2018 trval závazek žalované zajistit zabezpečit dodávky elektrické energie pro odběrná místa žalobkyně a žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení částky ve výši 687 340 Kč jako smluvní pokuty za nedodání elektřiny. Mezi účastníky bylo sporné, zda měla žalobkyně povinnost oznámit ukončení odběru u odběrných míst tam, kde ukončení odběru neiniciovala žalobkyně, a zda takové neoznámení bylo podstatné porušení smlouvy.

III. Prokázané skutečnosti, důkazy a hodnocení

9. Soud má za prokázané nesporná tvrzení účastníků a dále následující skutečnosti.

10. Dne 18. 6. 2018 účastníci uzavřeli rámcovou smlouvu o koupi a prodeji energie s žalovanou jako prodávajícím a žalobkyní jako kupujícím, ve které se žalovaná zavázala dodat žalobkyni energii pro její doběrná místa při ceně 1 329 Kč za jednu megawatthodinu v období od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 12. 2018 (viz rámcová smlouva ze dne 18. 6. 2018).

11. Žalovaná na dodávkách energie s žalovanou spolupracovala již v minulosti od 1. 7. 2017, na základě smlouvy datované dne 7. 7. 2017, na což navázala spolupráce i v období od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 na základě smlouvy ze dne 24. 11. 2017 (viz rámcové smlouvy o koupi a prodeji elektrické energie ze dne 7. 7. 2017 a 24. 11. 2017 s přílohami). Smlouvy byly uzavírány dle vzoru používaným žalovanou vůči jejím zákazníkům (kupujícím). Obdobnou smlouvu uzavřela žalovaná např. se společností [právnická osoba], jako kupujícím, když v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. 28 C 156/2019 žalovaná čelí obdobné žalobě o úhradu smluvní pokuty (viz informace známé z úřední činnosti).

12. Účastníci si sjednali (čl. 2 smlouvy) že žalovaná jako kupující bude s patřičným předstihem upozorňovat žalobkyni o odběrných místech, u nichž bude ze strany žalobkyně dodávka ukončena. Toto smluvní ujednání zavazovalo žalobkyni podávat informace o ukončení dodávek do odběrných míst pouze v případech, kde byly ukončovány dodávky ze strany žalobkyně, nikoli informovat o ukončení dodávek do odběrných míst bez dalšího (viz rámcová smlouva ze dne 18. 6. 2018).

13. Z tabulky s dodavatelskými vztahy odběrných míst se změnami, do které soud nahlížel i v její elektronické verzi na PC, soud zjistil, že docházelo u zde vyjmenovaných odběrných míst ke změně dodavatele, změně dodavatele se změnou zákazníka a zpětnému posunu začátku platnosti smlouvy, další skutečnosti soud za prokázané nevzal.

14. Za dobu spolupráce účastníků žalobkyně neinformovala žalovanou o ukončení odběru elektřiny v odběrných místech, kde dodávka nebyla ukončována ze strany žalobkyně, rozuměno, kde takovou změnu iniciovala žalobkyně, například tam, kde docházelo ke změně dodavatele, neboť měla v souladu se smlouvou za to, že smlouva ji k tomuto nezavazuje (viz rámcová smlouva ze dne 18. 6. 2018 a nesporná tvrzení účastníků.)

15. Dále má soud za prokázané, že v průběhu listopadu žalobkyně obdržela od žalované písemnost nazvanou odstoupení od smluvního vztahu, ve které bylo deklarováno, že žalobkyně dlouhodobě a soustavně neplní informační povinnost s odkazem na čl. 2 smlouvy, když žalobkyně neupozorňuje žalovanou včas a s dostatečným předstihem o odběrných místech, u nichž ukončuje dodávku elektřiny, a proto se žalovaná rozhodla odstoupit od smlouvy ke dni 30. 11. 2018 (viz odstoupení ze dne 18. 11. 2018). Toto odstoupení nebylo platné, žalobkyni pak netížila povinnost informovat o ukončeních, ke kterým nedocházelo z popudu žalobkyně.

16. Od 1. 12. 2018 do 31. 12. 2018 žalovaná nedodala žalobkyni žádnou energii, a proto se žalobkyně obrátila na nového dodavatele, který žalované dodal v tomto období 517,186 MWh elektřiny (faktura dodavatele [právnická osoba] a detail vyúčtování dodávky). Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty odpovídající součinu nedodané elektřiny a sjednané ceny ve výši 687 340 Kč. K zaplacení této smluvní pokuty byla žalovaná upomenuta předžalobní upomínkou ze dne 12. 6. 2020, která byla žalované doručena téhož dne. Dne 20. 6. 2020 byla žalovaná v prodlení s úhradou smluvní pokuty, která byla splatná na požádání, když v rámcové smlouvě nebylo ujednáno něčeho jiného.

17. V řízení bylo vyvráceno, že by žalobkyně porušila smlouvu podstatným způsobem, když obchodní spolupráce účastníků probíhala od 1. 7. 2017 a žalovaná opakovaně uzavřela smlouvu za obdobných podmínek, kdy po celou dobu této spolupráce žalobkyně vykládala smluvní podmínky hlášení ukončení odběrných míst pouze tam, kde se tak dělo z její strany, to vše v situaci, kdy stávající smlouva ze dne 18. 6. 2018 byla již realizována z více než 90 % a nedostatek součinnosti ze strany žalobkyně při hlášení změn odběrných míst sice mohl způsobit žalované potíže s vyrovnáním bilance výroby elektřiny s koncovou spotřebou, avšak žalované nijak nebránil v naplnění smlouvy a dodání elektřiny žalobkyni. Nemohlo se tak jednat o podstatné porušení smlouvy, se kterým bylo spojeno zrušení smlouvy od počátku.

18. V řízení nebyly náležitě tvrzeny (ani prokázány) skutečnosti, na základě kterých by soud mohl posoudit, že by žalovaná odstoupila od smlouvy bez zbytečného odkladu od porušení povinnosti žalobkyně. Naopak ze samotného odstoupení od smlouvy ze dne 15. 11. 2018 má soud za prokázané, že vytýkaný údajný prohřešek žalované měl být soustavný a dlouhodobý, a proto odstoupení od smlouvy až v listopadu 2018 nemohlo dostát požadavku bezodkladnosti odstoupení.

19. Pro rozhodnutí ve věci pak není podstatné, jaké pohnutky vedly žalovanou k zaslání odstoupení od smlouvy (viz dopis žalované ze dne 5. 11. 2018 s návrhem dohody o ukončení rámcových smluv).

20. Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby žalovanou částku vyúčtovala žalované (Faktura č PZ20027) a upomenula o zaplacení dluhu výzvou ze dne 12. 6. 2020. Žalovaná částku k výzvě žalobkyně bez zbytečného odkladu neuhradila, a proto je od 20. 6. 2020 v prodlení. Žalobkyně je plátcem DPH (viz osvědčení s registrací).

21. Soud při jednání dne 5. 2. 2021 účastníkům sdělil informace známé z úřední činnosti, z nichž je evidentní, že rámcová smlouva ze dne 18. 6. 2018 byla vzorem žalované, které využívala vůči více zákazníkům, což je podstatné pro posouzení, kdo nese odpovědnost za případné sporné otázky při výkladu ustanovení smlouvy.

22. Soud nemá pochybnosti o množství odebrané elektřiny dle faktury dodavatele [právnická osoba] [číslo] neboť je v souladu s detailem vyúčtování dodávky elektřiny s celkovou spotřebou 517,186 MWh, na které lze ve stručnosti odkázat (č. l. 85-97). Dodávka odpovídá i očekávané záloze a žalobkyně by se v době vyúčtování (leden 2019) jistě ohradila, pokud by vyúčtování nebylo správné a neodpovídalo by skutečné spotřebě. [právnická osoba] je pak třetí subjekt, který nemá na sporu žádný zájem a proto není ani rozumného důvodu pochybovat o údajích, které poskytl, a na základě kterých účtoval svou odměnu.

23. Z odpovědi [právnická osoba] na žádost soudu ze dne 18. 11. 2020 soud zjistil, že neupozornění na ukončení odběru elektřiny koncových zákazníků vytváří pro dodavatele problém predikce spotřeby. Tento skutkový závěr je však pro posouzení sporu nepodstatný, neboť žalobkyně nenabídla způsobilá tvrzení pro posouzení, v jakém konkrétním období, a jakým konkrétním způsobem měla žalobkyně porušovat povinnost řádného informování, aby mohl soud předně posoudit, zda problém predikace vůbec nastal, a jak byl vážný pro smluvní vztah. Žalovaná pak nese odpovědnost za sporný výklad smluv a případnou absenci bezodkladného jednání. Stejné závěry lze vztáhnut ke sdělení [právnická osoba] ze dne 30. 11. 2020, která pak byla ve stanoviscích zdrženlivější a upozorňovala, že každý případ se liší a záleží na smluvních podmínkách stran.

24. Z výpisu z OTE data odpojení OPM a tabulky, založených žalobkyní při jednání soud žádné zjištění neučinil, absolutní počty zákazníků na sporné otázky odpověď nedávají.

25. Soud provedl dokazování v rozsahu navrženém účastníky, které nesvědčí o důvodnosti obrany žalované, primárním důvodem zamítnutí žaloby však zůstává neunesení břemene tvrzení ze strany žalované.

26. Účastníci při jednání dne 5. 2. 2021 sdělili, že neevidují další navržené neprovedené důkazy, na dalších důkazních návrzích netrvali a sdělili, že navrhli veškeré jim známé důkazy k prokázání skutečností. Soud tak předmět možného dokazování zcela vyčerpal.

IV. Skutkové závěry

27. Lze shrnout, že žalobkyni vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty od žalované, neboť žalovaná nedostála své povinnosti v období od 1. 12. 2018 do 31. 12. 2018 dodat žalobkyni elektřinu pro její odběrná místa, jak předpokládala smlouva ze dne 18. 6. 2018. Soud pak neměl ze strany žalované dostatek tvrzení a důkazů pro závěr, že odstoupení od smlouvy, které mělo být účinné 30. 11. 2018, bylo učiněno platně, zejména nemá soud za splněné, že by naříkané porušení povinností mělo být podstatným porušením smlouvy, a že by k takovému odstoupení přistoupila žalovaná bezodkladně. Naopak provedené dokazování svědčí o opaku.

V. Právní posouzení

28. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

29. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

30. Podle § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

31. Podle § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

32. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Podle odstavce druhého citovaného ustanovení strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.

33. Podle § 557 o. z. připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první.

34. Podle § 33 vyhlášky č. 308/2014 Sb., o pravidlech trhu s elektřinou, ve znění účinném do 30. 6. 2020, (1) Podmínkou pro podání žádosti o změnu dodavatele je smlouva o dodávce elektřiny nebo smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřená mezi účastníkem trhu s elektřinou a novým dodavatelem. (2) Nejdříve 4 měsíce před a nejpozději v 10.00 hodin desátého pracovního dne před datem, od kterého se má dodávka uskutečnit, podává nový dodavatel u operátora trhu žádost o změnu dodavatele. (3) Žádost o změnu dodavatele obsahuje a) registrační číslo nového dodavatele, b) typ smlouvy, jejímž předmětem má být dodávka elektřiny, c) datum účinnosti změny dodavatele, d) dobu trvání právního vztahu založeného smlouvou, e) registrační číslo subjektu zúčtování, který odpovídá za odchylku za odběrná místa, pro která bude dodávka uskutečněna, f) identifikační číselné kódy odběrných nebo předávacích míst a g) informaci, zda byla smlouva o dodávce elektřiny nebo o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřena spotřebitelem v obchodních prostorech držitele licence, distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory držitele licence. (4) Je-li žádost o změnu dodavatele podána u operátora trhu později než v 10.00 hodin, platí, že žádost byla podána následující pracovní den. (5) Operátor trhu umožní podání žádosti o změnu dodavatele pro odběrné nebo předávací místo i v případech, kdy v informačním systému operátora trhu není odběrné nebo předávací místo registrováno. (6) Operátor trhu informuje nejpozději do 12.00 hodin dne, ve kterém byla žádost podána, stávajícího dodavatele, stávající subjekt zúčtování, nového dodavatele, nový subjekt zúčtování, případně další dotčené subjekty zúčtování, dotčeného provozovatele přenosové nebo distribuční soustavy o podání žádosti o změnu dodavatele. Operátor trhu současně předá novému dodavateli a novému subjektu zúčtování údaje v rozsahu podle odstavce 3. Operátor trhu dále předá stávajícímu dodavateli a stávajícímu subjektu zúčtování údaje v rozsahu podle odstavce 3 písm. c), f) a g) a dále provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy údaje v rozsahu podle odst. 3 písm. a) až d), f) a g).

35. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2013, sp. zn. 32 Cdo 2484/2012, je pro závěr, zda byla lhůta bez zbytečného odkladu dodržena, není rozhodující doba trvání závazkového vztahu, nýbrž bezodkladné jednání účastníka (bez neodůvodněných průtahů).

36. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. 29 Cdo 2970/2013, z časového určení„ bez zbytečného odkladu“ je třeba dovodit, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu. V každém konkrétním případě je třeba vždy zkoumat, zda dlužník bezodkladně využil všechny možnosti pro splnění této povinnosti, případně jaké skutečnosti mu v tom bránily. Zásadně jde o lhůtu v řádu dnů, maximálně týdnů, v co nejkratším časovém úseku, přičemž v praxi je nutno tento pojem vykládat podle konkrétního případu v závislosti od účelu, který chce zákonodárce konkrétním ustanovením za pomoci takto určené lhůty dosáhnout.

37. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12. 6. 2008, sp. zn. 21 Cdo 2869/2007 byl požadavek jednat bez zbytečného odkladu nepochybně porušen, pokud žalovaná na návrh na uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru nereagovala v 39 dnech.

38. Soud posoudil věc po právní stránce podle shora uvedených ustanovení a citované judikatury. Účastníci uzavřeli rámcovou kupní smlouvu podle § 2079 odst. 1 o. z., ve které se žalovaná pro případ nedodání elektřiny zavázala zaplatit smluvní pokutu podle § 2048 o. z. Smluvní pokuta nebyla nepřiměřeně vysoká, neboť takovou výši navrhla sama žalovaná použitím svého ustáleného vzoru, riziko pro žalobkyni v případě nedodržení závazku žalované bylo značné, když se sama ocitla v pozici, že by nedodala elektřinu do odběrných míst svým zákazníkům a v rychlosti si musela zajistit nového dodavatele.

39. Pokud jde o odstoupení od smlouvy jakožto stěžejní obrany žalované, soud zdůrazňuje, že žalovaná přes výzvu soudu s poučením o následcích nedotvrdila rozhodné skutečnosti potřebné pro posouzení, zda bylo odstoupení od smlouvy platné či nikoliv, zda byly splněny požadavky podstatného porušení a zejména bez zbytečného odkladu. Dle výše citované ustálené judikatury je lhůta bez zbytečného odkladu lhůtou velmi krátkou, mělo by se jednat o bezprostřední reakci na zásadní provinění žalobkyně, neboť zákon s odstoupením váže silné účinky zrušení smlouvy od počátku. Náhlé ukončení smlouvy měsíc před skončením uplynutí doby, aniž by žalovaná v průběhu smlouvy upozornila na jakékoli nedostatky v informování ze strany žalobkyně, tedy v situaci, kdy smlouva byla již z 90 % naplněna, nesvědčí o tom, že by tvrzené porušení povinností žalobkyně dosáhlo tak závažné intenzity, aby s ním byly spojeny účinky zániku smlouvy od počátku. Lze pouze spekulovat, že se jednalo o reakci na neúspěch žalované při vyjednávání o úpravě nových smluvních vztahů s návrhem ze dne 5. 11. 2018. Nedostatek informací o ukončení dodávek do odběrných míst ze strany odběratelů pro přesnou bilanci výroby elektřiny s koncovou spotřebou žalované nijak nebránil ve splnění povinnosti prodat elektřinu žalobkyni i v posledním měsíci trvání smlouvy. O prodlení žalované pak nemá soud konkrétní informace, aby mohl posoudit včasnost odstoupení.

40. Soud rovněž přisvědčil námitce žalobkyně, že dodávka nebyla ukončována ze strany žalobkyně, jak předpokládalo ustanovení čl. 2 smlouvy, ale ze strany koncových zákazníků z důvodu změny dodavatele, o tom svědčí znění smlouvy a tabulka předložená žalovanou, kdy u většiny odběrných míst je uvedena poznámka„ změna dodavatele“. S touto situací počítá ustanovení § 33 odst. 6 vyhlášky č. 40/2015 Sb., kdy operátor trhu informuje i stávajícího dodavatele (žalovanou). Žalobkyně tak měla správně za to, že takovou informaci není povinna žalované sdělovat i s ohledem na skutečnost, že žalovaná tuto informaci dostává od operátora trhu. Jakákoli spornost v tomto ohledu (zda byla žalobkyně povinna informovat o ukončování dodávek bez dalšího nebo se tak mělo dít pouze tam, kde se tak dělo ze strany, rozuměno z iniciativy žalobkyně) jde na vrub žalované podle § 557 o. z., která užila sporných výrazů ve svých vzorových smlouvách jako první.

41. K námitkám žalobkyně lze shrnout, že nikoli každá povinnost výslovně vtělená do smlouvy představuje podstatné porušení smlouvy při jejím nedodržení. Námitku, že skutečná škoda žalobkyně představuje pouze rozdíl v nově vyjednané ceně elektřiny, vzal soud v potaz, avšak žalovaná pomíjí, že žalobkyni jistě vznikly i další náklady při vyjednávání o nových smlouvách, zapomíná na nejistotu, kterou předčasné ukončení dodávek vneslo do podnikání žalobkyně a nutnost na náhlé jednání žalované operativně reagovat. Soud proto neshledal, že by smluvní pokuta byla nepřiměřená charakteru a povaze povinnosti, před jejímž porušením měla chránit. Informace ze sdělení [anonymizováno] jsou poměrně obecného charakteru, bez dalšího neznamenají, že žalobkyně odstoupila od smlouvy pro podstatné porušení, natož že se tak stalo bez zbytečného odkladu. Skutečnost, zda žalovaná měla elektřinu již nakoupenu, případně byla ve finančních problémech, není podstatná, neboť při odstoupení se pohnutky odstupujícího zkoumat nemusí, podstatný je právní důvod odstoupení, který v daném případě není dán.

42. Na základě výše uvedeného soud žalobkyni přiznal žalovanou částku 687 340 Kč jako smluvní pokutu včetně zákonného úroku z prodlení a nákladů s uplatněním pohledávky (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

VI. Náklady řízení

43. O nákladech řízení rozhodl soud podle úspěchu ve věci dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla zcela úspěšná, avšak náhrady nákladů řízení se při jednání dne 5. 2. 2021 vzdala, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.