22 C 122/2023-112

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Scheuerem, Ph.D., ve věci manžela: [osobní údaje manžela] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa svědka a svědka] a manželky: [osobní údaje manželky] zastoupená opatrovníkem statutárním městem Přerov se sídlem [adresa] o zdánlivost manželství takto:

Výrok

I. Určuje se, že manželství mezi [celé jméno manžela], narozeným [datum], a [celé jméno manželky], rozenou [příjmení], narozenou [datum], které bylo uzavřeno dne 13. 7. 2021 v prostorách [anonymizováno] nemocnice [obec] před [stát. instituce], vzniklo.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Stát nemá právo na náhradu nákladů řízení, které platil.

Odůvodnění

1. Soud vede nynější řízení o zdánlivost manželství účastníků řízení z moci úřední, jelikož v jiném řízení vedeném zdejším soudem (sp. zn. [spisová značka] – o určení dědického práva) byl předložen znalecký posudek, ze kterého vyplývá, že se manželka v průběhu hospitalizace ve [anonymizováno] nemocnici [obec] v době od 10. – 15. 7. 2021 nacházela ve stavu kvantitativní poruchy vědomí a nebyla schopna kontaktu se svým okolím, tudíž v době sňatku 13. 7. 2021 nebyla z psychiatrického hlediska schopna žádného právního jednání.

2. Manžel navrhl, aby soud řízení zastavil a meritorně konstatoval existenci manželství, jelikož manželka při sňatečném obřadu svobodně a vážně projevila svou vůli vstoupit do manželského svazku, přičemž šlo o její dlouhodobou vůli v rámci několikaletého partnerství. Závěry plynoucí ze znaleckého posudku označil za nesprávné/nepravdivé a nedostatečně podložené.

3. Opatrovník manželky nečinil vlastní návrh na rozhodnutí a ponechal tuto otázku úvaze soudu. K dotazu soudu poukázal na to, že v praxi matričního úřadu nejsou obdobné případy sňatků ojedinělé.

4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující pro předmět řízení relevantní skutková zjištění.

5. Několik následujících listin (body 6 – 16) bylo získáno z opatrovnického spisu Okresního soudu v České Lípě vedeného pod sp. zn. [spisová značka], který se týká nezletilé [jméno] [příjmení] (žalobkyně ve věci sp. zn. [spisová značka]).

6. Z návrhu JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 6. 6. 2022 soud zjistil, že k Okresnímu soudu v České Lípě podal jako zákonný zástupce návrh na schválení podání žaloby za nezletilou dceru [jméno] [příjmení] na určení, že JUDr. [celé jméno manžela] (v tomto řízení manžel) není dědicem po zůstavitelce JUDr. [celé jméno manželky] (v tomto řízení manželka). Návrh zdůvodnil tím, že dne 8. 7. 2021 byl za JUDr. [celé jméno manželky] asi 10 minut na návštěvě ve zdravotnickém zařízení, přičemž nebyla při vědomí a dle sdělení personálu nebyla schopna řeči a neslyšela. Manželství, které uzavřela dne 13. 7. 2021, proto považuje za nicotné.

7. Z protokolů o jednání ze dní 15. 7. 2022 a 14. 12. 2022 byl soudem zjištěn zaprotokolovaný průběh jednání před Okresním soudem v České Lípě ve věci schválení právních jednání za nezletilou [jméno] [příjmení] [příjmení] během výslechu uvedl, že si není jistý, zda šlo o vůli matky (JUDr. [celé jméno manželky]), nebo nikoliv, z důvodu nákladnosti civilního řízení by potřeboval vědět, zda pod vlivem léků byla ovlivněna její volní schopnost. Navrhl proto vyžádání lékařské zprávy a vypracování odborného vyjádření znalcem. Ze sdělení JUDr. Klapky ze dne 13. 12. 2023 vyplývá, že trvá na výslechu znalce.

8. Z návrhu otázek na znalce soud zjistil formulaci otázek navržených JUDr. Klapkou (vliv onemocnění a medikace na schopnost posuzovat objektivní realitu, na schopnost samostatně promýšlet a činit právní jednání, domýšlet jejich důsledky, na intelekt a vůli samostatně jednat, míra ovlivnitelnosti, vše ke dni 13. 7. 2021).

9. Z usnesení Okresního soudu v České Lípě ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], usnesení ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], a z usnesení ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], bylo zjištěno, že uvedený soud nejprve ustanovil znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, MUDr. [jméno] [příjmení] k podání odborného vyjádření, formulace otázek odpovídá návrhu JUDr. Klapky. Následně bylo ustanovení znalce zrušeno z důvodu jeho přetížení, k podání odborného vyjádření byl ustanoven znalec [celé jméno znalce], otázka byla přeformulována (zestručněna). Vzhledem k následnému sdělení Fakultní nemocnice [obec] (dále také„ FNOL“), že znalci poskytnou zdravotnickou dokumentaci pouze tehdy, bude-li ustanoven k podaní znaleckého posudku, byl následně MUDr. [celé jméno znalce] ustanoven znalcem k vypracování znaleckého posudku, zadání zůstalo beze změny.

10. Z vyúčtování odměny znalce za znalecký posudek bylo zjištěno, že znalec za jednotlivé dny účtoval 5 hodin studia zdravotnické dokumentace, 4 hodiny psychopatologického rozboru, 4 hodiny koncepce a formulace, 5 hodin k vypracování posudku.

11. Z rozsudku Okresního soudu v České Lípě ze dne 14. 12. 2022 bylo zjištěno, že nabyl právní moci dne 13. 1. 2023 a soud tímto rozsudkem schválil podání žaloby zákonným zástupcem nezletilé [jméno] [příjmení] proti JUDr. [celé jméno manžela] o určení, že není dědicem po JUDr. [celé jméno manželky].

12. Ze zprávy FNOL ze dne 16. 6. 2022 soud zjistil, že byla zaslána na žádost Okresního soudu v České Lípě a byla vypracována kanceláří ombudsmana FNOL. Z obsahu vyplývá, že zdravotní stav JUDr. [celé jméno manželky] po 8. 7. 2021 odpovídal progredujícímu nádorovému onemocnění a postupně se zhoršoval. Většinu dne spala, komunikace byla omezená, v dokumentaci jsou zaznamenány i stesky nemocné, které komunikovala s rodinou a personálem.

13. Z vyjádření FNOL ze dne 28. 6. 2022 soud zjistil, že bylo zasláno na žádost Okresního soudu v České Lípě a bylo vypracováno zástupkyní přednosty FNOL MUDr. [příjmení], Ph.D. Z obsahu vyplývá, že JUDr. [celé jméno manželky] i po 8. 7. 2021 denně přijímala návštěvy nejen rodinných příslušníků, ale i nemocničního kaplana. V době, kdy nespala, komunikovala a odrážela realitu. Na výslovné přání nemocné se uskutečnil její sňatek.

14. Ze sdělení FNOL ze dne 22. 7. 2022 soud zjistil, že bylo zasláno na žádost Okresního soudu v České Lípě. Z obsahu vyplývá, že JUDr. [celé jméno manželky] dne 23. 6. 2021 vyloučila nezletilou [jméno] [příjmení] a JUDr. Klapku z osob, kterým mohou být poskytovány informace o jejím zdravotním stavu. Totožné zjištění soud učinil z prohlášení pacienta ze dne 23. 6. 2021. Z toho bylo dále zjištěno, že oprávněnými osobami byl partner (JUDr. [celé jméno manžela]), otec, matka a bratr. Podpis JUDr. [celé jméno manželky] (tehdy [příjmení]) je čitelný a bez (laickému oku zřetelných) známek problémů s motorikou.

15. Ze sdělení seznamu ošetřujících lékařů bylo zjištěno, že ambulantním ošetřujícím lékařem JUDr. [celé jméno manželky] byl prof. MUDr. [jméno], Ph.D., ošetřující lékaři oddělení byli MUDr. [příjmení], MUDr. [příjmení] a MUDr. [příjmení].

16. Ze znaleckého posudku MUDr. [celé jméno znalce] [číslo] bylo zjištěno, že se jedná o znalecký posudek zpracovaný na základě zadání Okresního soudu v České Lípě pro účely řízení o schválení právních jednání za nezletilou [jméno] [příjmení]. Z obsahu znaleckého posudku vyplývá, že JUDr. [celé jméno manželky] byla hospitalizována na onkologické klinice FNOL od 21. 6. 2021 do 15. 7. 2021 pro celkové zhoršení stavu po rakovině prsu s metastázami v plicích, mozku a mozečku. V důsledku metastáz v mozku byly narušeny četné psychické a fyzické funkce, objevily se epileptické záchvaty, časté zvracení. Pacientka upadala do stavů narušeného vědomí. V průběhu hospitalizace byla medikována kromě léků na základní onemocnění i škálou analgetik se silně tlumivým účinkem, poslední záznam o podání léků je ze dne 28. 6. 2021.

17. Z vyjádření FNOL ze dne 25. 4. 2023 soud zjistil, že bylo vypracováno na žádost o informace zaslanou advokátem JUDr. [celé jméno manžela] a bylo zpracováno zástupkyní přednosty onkologické kliniky FNOL MUDr. [příjmení], Ph.D. Z obsahu plyne, že JUDr. [celé jméno manželky] byla v úvodu hospitalizace (27. 6. 2021 až 1. 7. 2021) v denním kontaktu s návštěvami, odrážela realitu, zajímala se o zdravotní stav a prognózu. Onemocnění se v této době neprojevovalo zjevným řečovým handicapem. V období 10. – 15. 7. 2021 byla již více unavená, většinu času prospala. Když byla vzhůru, vítala návštěvy, komunikovala i s personálem, v řečové oblasti se projevovaly problémy, pacientka psala na tabulku. O sňatku se personál dozvěděl od samotné pacientky několik dní před obřadem, další detaily byly řešeny s JUDr. [celé jméno manžela], rodinou a kaplankou. Sňatek proběhl s vědomím a souhlasem personálu. Poznatky o nátlaku na JUDr. [celé jméno manželky] ošetřující personál nemá.

18. Z dokumentů ze sbírky listin manželství soud zjistil, že 12. 7. 2021 účastníci podali žádost o povolení uzavření manželství mimo obřadní síň (na onkologické klinice, odd. 42a, pokoj 10, dne 13. 7. 2021 v 11:00) vzhledem ke sdělení lékařky MUDr. [příjmení], která uvedla, že JUDr. [celé jméno manželky] z důvodu současného klinického stavu nemůže být propuštěna do domácí péče, současně bylo požádáno o prominutí správního poplatku. Formulář„ doklady k uzavření manželství“ je podepsán matrikářkou paní [příjmení], na formuláři dále uvedeno, že je řízení osvobozeno od správního poplatku z důvodu těžkého zdravotního postižení. Z protokolu o uzavření manželství ve spojení s oddacím listem soud zjistil, že k uzavření manželství došlo dne 13. 7. 2021 před Magistrátem města Olomouce zosobněného oddávajícím [celé jméno svědka] za přítomnosti matrikáře [celé jméno svědka], dále za přítomnosti svědků [celé jméno svědka] a [celé jméno svědkyně]. Podpisy JUDr. [celé jméno manželky] na písemnostech založených ve sbírce listin manželství jsou oproti podpisu na prohlášení pacienta zřetelně odlišné, roztřesené, kvalita podpisu se zhoršuje (dne 13. 7. oproti předchozímu dni).

19. Z výpovědi znalce [příjmení] [celé jméno znalce] soud zjistil, že znalec při zpracování znaleckého posudku vycházel výlučně z podkladů uvedených v posudku (zdravotnická dokumentace sestávající z příjmové zprávy, ambulantní zprávy z vyšetření ze dne 24. 6. 2021, úmrtní zprávy ze dne 15. 7. 2021 a denních záznamů z hospitalizace včetně podávaných léků v období 21. 6. 2021 až 15. 7. 2021), o jejichž úplnosti neměl pochybnosti. Denní záznamy z vizit jsou činěny vždy 2 x denně – dopoledne většinou mezi 8. a 9. hodinou, odpoledne většinou mezi 15. a 18. hodinou. Znalecký posudek doplnil v tom směru, že u JUDr. [celé jméno manželky] došlo v důsledku výskytu metastáz v mozku k rozvoji organické kognitivní poruchy, tzn. snížení kognitivních schopností (vnímavost, svobodné rozhodování, zvažování důsledků chování), dále posudek revidoval a uvedl, že dne 12. 7. 2021 byla JUDr. [celé jméno manželky] nějakou dobu při vědomí, resp. v nějakém stavu vědomí, nemuselo se jednat o bezvědomí. Závěr ve vztahu ke dni 13. 7. 2021, během kterého se měl odehrát sňatek, znalec konstatoval na základě podkladu, který obsahuje zápis z času 7:30 a z času 18:00.

20. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že jde o dlouholetou kamarádku JUDr. [celé jméno manželky], byly spolužačky. Svědkyně byla ve Fakultní nemocnici [obec] zaměstnaná jako nemocniční kaplan, s JUDr. [celé jméno manželky] byla v kontaktu z pozice kamarádky, nikoliv profese. S JUDr. [celé jméno manžela] se viděla párkrát. Ke vztahu mezi účastníky řízení uvedla, že byli kolem 8 let ve fungujícím vztahu, částečně spolu bydleli, JUDr. [celé jméno manžela] byl své partnerce oporou v průběhu prvního i druhého onemocnění JUDr. [celé jméno manželky] si přála svatbu, se svědkyní se o tom bavila i v době předcházející onemocnění, dle svědkyně byla zřejmě iniciátorkou svatby ona. Svědkyně [příjmení] [celé jméno manželky] během hospitalizace opakovaně navštěvovala, délka návštěv byla různá, různý byl i průběh, někdy v tichu, někdy vzpomínaly na zážitky, JUDr. [celé jméno manželky] ji v průběhu hospitalizace požádala, zda by jí šla svědčit na svatbu. JUDr. [celé jméno manželky] postupně hůře slyšela a komunikace jí dělala vlivem léků problémy, tak komunikovala psaním na destičku, na mobil, prstovou abecedou. Během samotného obřadu byla JUDr. [celé jméno manželky] ráno pozdravit, než přišla kosmetička, tak JUDr. [celé jméno manželky] společně s její maminkou chystaly, strojily do šatů, které si sama vybrala z domu, kosmetička ji potom malovala. JUDr. [celé jméno manželky] byla ten den z obřadu nervózní a těšila se, situaci dle svědkyně vnímala. Cca hodinu před obřadem se řešily organizační věci, příchody, focení, občerstvení, hudba, personál pomáhal připravit pokoj. Po obřadu se ještě hodinu slavilo, JUDr. [celé jméno manželky] byla při vědomí, událost si užívala. Během obřadu byla přítomna i dcera [jméno] [příjmení].

21. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že jde o kamaráda účastníků, s JUDr. [celé jméno manžela] jsou dlouholetí kolegové z advokátní kanceláře a kamarádi. Byl kamarádem obou účastníků i v době, kdy se mezi nimi rozvinul partnerský vztah, koncem roku 2015. Od roku 2016 spolu účastníci bydleli. Onkologické onemocnění JUDr. [celé jméno manželky] se poprvé objevilo v roce 2016, tehdy úspěšně léčeno. Poté spolu účastníci koupili dům, opravovali ho a chystali se v něm žít, k čemuž z důvodu návratu onkologického onemocnění nedošlo. O svatbě se hovořilo již dříve, v době od návratu onkologického onemocnění se o vývoji zdravotního stavu s JUDr. [celé jméno manžela] bavili v zásadě každý den. Krátce po hospitalizaci se od JUDr. [celé jméno manžela] dozvěděl, že ho JUDr. [celé jméno manželky] požádala, jestli by si ji vzal. JUDr. [celé jméno manžela] svědka požádal, zda by mu šel za svědka několik dní před svatbou. Na svatbě bylo asi 10 lidí z okruhu rodiny, kamarádů a zástupců z Magistrátu města Olomouce, byla tam i dcera [jméno] [příjmení]. V době, kdy svědek dorazil na svatbu, byla JUDr. [celé jméno manželky] už připravená, oblečená, nalíčená, měla paruku. Obřad proběhl tak, že JUDr. [celé jméno manželky] seděla na posteli, drželi se s JUDr. [celé jméno manžela] za ruce. Oba řekli na otázku oddávajícího„ ano“, JUDr. [celé jméno manželky] se v té době už obtížně mluvilo, ale„ ano“ bylo slyšitelné. Pro účely komunikace [anonymizováno] měla mobil, notebook a komunikovali prstovou abecedou. Jako svědek neměl žádné pochybnosti, o tom, že by nevěděla, co se děje.

22. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno, že je klinickou psycholožkou, JUDr. [celé jméno manželky] byla její pacientkou téměř 10 let, JUDr. [celé jméno manžela] nezná osobně, pouze zprostředkovaně. Během hospitalizace byla svědkyně [příjmení] [celé jméno manželky] třikrát navštívit, nešlo o terapeutické návštěvy, spíše o podporu. Na svatbě svědkyně nebyla. První dvě návštěvy se odehrály koncem června, třetí návštěva v den úmrtí 15. 7. 2021. Během první návštěvy komunikovaly standardně, během druhé návštěvě byla JUDr. [celé jméno manželky] unavenější, ale komunikovaly běžným způsobem, věděla, co má za sebou, co se děje, s kým hovoří. Během poslední návštěvy šlo pouze o neverbální komunikaci.

23. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že s účastníky není v blízkém vztahu, svědkyně [celé jméno svědkyně] je jeho dobrou kamarádkou. Popsal, že ho svědkyně [celé jméno svědkyně] asi 1-2 měsíce před samotnou svatbou oslovila s tím, že s JUDr. [celé jméno manžela] řeší jejich sňatek, ale že JUDr. [celé jméno manželky] je na tom špatně a neví, jestli to půjde realizovat, až se to zlepší. Svědek uvedl, že určitě pomůže, vedle pravidelných svateb oddával i různě vzdálené známé. V nemocnici do té doby neoddával. Na místě svatby znal svědek ještě další společnou kamarádku ze skautu, dále tam byla rodina [příjmení] [celé jméno manželky]. Svědek měl informaci o tom, že JUDr. [celé jméno manželky] hůř slyší, takže se snažil během projevu mluvit nahlas. Proběhly formality, JUDr. [celé jméno manželky]„ ano“ zašeptala. Žádné pochybnosti ohledně vůle JUDr. [celé jméno manželky] neměl.

24. Z výpovědi [celé jméno svědka] soud zjistil, že s účastníky nebyl v žádném vztahu, byl s nimi v kontaktu jenom v rámci vyřizování sňatku, na konkrétní detaily vyřizování si svědek nevzpomněl, standardně od kolegyň jen přebírá nachystané podklady. Z hlediska samotného obřadu si vybavil, že bylo přítomno více lidí, svědci, snoubenci, nejužší rodina, personál, vybavil si celkovou atmosféru. Na JUDr. [celé jméno manželky] bylo zřejmé, že je slabá, v rámci možností projevila vůli vstoupit do manželství. Zda řekla zřetelně„ ano“, svědek nepotvrdil s určitostí, ale potvrdil jednoznačnost jejího projevu vůle vstoupit do manželství.

25. Soud hodnotil důkazy samostatně i ve vzájemné souvislosti a řídil se následujícími úvahami.

26. Ve věci byl zjištěn důkazní rozpor, který lze jednoduše popsat tak, že na jedné straně stojí závěr znaleckého posudku a na druhé straně stojí skutečnosti plynoucí z vyjádření FNOL a z výpovědí svědků.

27. Znalec byl zadavatelem posudku ustanoven původně k odbornému vyjádření, následně došlo k formální změně (bez vlivu na obsah původního zadání) na formu znaleckého posudku. Znalec se měl vyjádřit k tomu, jaký vliv mělo (mohlo mít) onemocnění JUDr. [celé jméno manželky] a její medikace v době učinění právních jednání (mj. uzavření manželství dne 13. 7. 2021) na její schopnost správně posuzovat objektivní realitu, samostatně činit právní jednání, domýšlet důsledky právního jednání, zda vlivem onemocnění a medikace mohla být v době mj. uzavření manželství ovlivnitelná svým okolím. Znalec vyslovil pro nynější řízení tento relevantní závěr (volně citováno):„ Onemocnění v kombinaci s podávanou medikací mělo jednoznačně negativní vliv na schopnost JUDr. [celé jméno manželky] správně posuzovat objektivní realitu, samostatně činit právní jednání, domýšlet důsledky právního jednání. V důsledku zhoršování zdravotního stavu se v době od 10. 7. 2021 až do dne svého úmrtí (tj. 15. 7. 2021) nacházela ve stavu kvantitativní poruchy vědomí (somnolence až sopor), nebyla v kontaktu se svým okolím, nebyla schopna reagovat na podněty z okolí. Dne 13. 7. 2021 nebyla z psychiatrického hlediska schopna uzavřít sňatek.“ 28. Ve vztahu k odbornosti znalce soud nemá žádné výhrady, znalec se ve svém oboru (zdravotnictví, odvětví psychiatrie) věnuje znalecké činnosti několik desítek let, v praxi se setkává posudky„ post mortem“, při jednání byl schopen přesvědčivě reagovat na dotazy a připomínky týkající se jeho odborných závěrů.

29. Soud vypracovaný znalecký posudek hodnotí z„ laického“ pohledu, tzn. z hlediska jeho přesvědčivosti a úplnosti. Již na základě písemného znaleckého posudku soud v tomto směru nabyl určité pochybnosti, jelikož znalec konstatoval závěr, který soud považuje s ohledem na podklady znaleckého posudku za příliš zobecňující (paušalizující). To samo o sobě správnost závěru znalce nevylučuje, nicméně v kontextu dalších provedených důkazů již takový závěr neobstojí. Soud totiž po provedeném dokazování nabyl jednoznačného přesvědčení, že závěr o tom, že se JUDr. [celé jméno manželky] v době od 10. 7. do 15. 7. 2021 nacházela kontinuálně ve stavu somnolence až soporu (resp. v bezvědomí) a nebyla schopna navázat kontakt s okolím, neodpovídá realitě.

30. Znalec svůj paušální závěr vysvětloval kontinuálními záznamy ve zdravotnické dokumentaci, přičemž uvedl, že je vysoce nepravděpodobné, že by se v mezidobí (mezi jednotlivými záznamy) stav posuzované výrazně zlepšoval. Nicméně při konfrontaci s konkrétními zápisy ve zdravotnické dokumentaci znalecký posudek částečně upravil a připustil, že dne 12. 7. 2021 ze zdravotnické dokumentace určitá forma kontaktu posuzované s okolím vyplývá. Ve vztahu k předmětnému dni svatebního obřadu měl znalec k dispozici pouze podklad, který zaznamenává situaci v čase 7:30 a následně v 18:

0. Pokud tedy vyslovil skutkový závěr, týkající se období mezi zmíněnými časovými okamžiky, jedná se o skutkový závěr nepodložený a pro soud nepřesvědčivý.

31. Rovněž lze poukázat na reakci znalce, ze které vyplynulo, že svatební obřad podle jeho (odborného) názoru vůbec proběhnout nemohl, resp. nedovede si představit, jak by k tomu došlo. Z provedeného dokazování však zcela nepochybně vyplynulo, že svatební obřad proběhl za přítomnosti dvou osob zastupujících orgán veřejné moci (oddávající a matrikář), s vědomím personálu FNOL a na žádost samotné JUDr. [celé jméno manželky], která byla během příprav i během obřadu při vědomí a dle soudu si zcela nepochybně uvědomovala význam daného okamžiku. Z toho soud vyvozuje, že znalec na základě„ skutkově zkratkovitých“ údajů obsažených ve zdravotnické dokumentaci dospěl k určité skutkové představě, která však vůbec nekoresponduje s tím, co bylo v řízení prokázáno.

32. Soud si byl vědom toho, že většina svědků byla v přímém blízkém vztahu minimálně k jednomu z účastníků, případně zprostředkovaně přes kamarádku účastníků (v případě svědka [příjmení] [celé jméno svědka]), pouze svědek [celé jméno svědka] k účastníkům žádný bližší vztah neměl. Všechny svědecké výpovědi soud vyhodnotil jako zcela věrohodné, neidentifikoval žádnou snahu o zkreslování informací, ani indicie nasvědčující tomu, že by se svědci na společných výpovědích domluvili. Jinak řečeno soud neidentifikoval nic, co by jakkoliv snižovalo věrohodnost (všech) svědků. Zvlášť lze zmínit minimálně výpověď svědka [celé jméno svědka], který k účastníkům nebyl v žádném vztahu, přičemž dle soudu zcela věrohodně popsal, co si pamatuje, z čehož vyplynulo (ve shodě s ostatními svědky) jeho jednoznačné přesvědčení o fakticitě projevené sňatečné vůle ze strany JUDr. [celé jméno manželky], ač si již se stoprocentní jistotou nevybavoval, zda zaznělo přímo slovo„ ano“.

33. Vzhledem k výše uvedenému má soud paušální skutkový závěr plynoucí ze znaleckého posudku za jednoznačně vyvrácený, jelikož dospěl k závěru, že se JUDr. [celé jméno manželky] v průběhu svatebního obřadu nenacházela ve stavu somnolence až soporu a znalec pro své konstatování neměl dostatečný podklad. Vzhledem k tomu, že se v této části znaleckého posudku nejednalo o závěr odborný (ale skutkový), bylo dle soudu nadbytečné žádat po znalci další dodatečné doplnění či vysvětlení, popř. přistupovat k zadání revizního znaleckého posudku, který by přihlédl i k obsahu dalších provedených důkazů.

34. Odborný obsah znaleckého posudku soud naopak nijak nezpochybňuje a vychází z toho, že schopnosti JUDr. [celé jméno manželky] byly negativně ovlivněny medikací a průběhem jejího onemocnění, které se projevilo mimo jiné výskytem metastáz v mozkové oblasti, tzn. došlo k negativnímu ovlivnění centrální nervové soustavy. Závěr znalce vyslovený při výslechu o výskytu kognitivní organické poruchy odpovídá podkladům (zmíněny epileptické záchvaty, zvracení, spavost), vyjádřením FNOL a skutečnostem zjištěným z výpovědí svědků (postupné problémy se sluchem, verbální komunikací, motorikou) i skutečnostem zjištěným z dalších listinných podkladů (podoba podpisů).

35. Na základě provedených a vyhodnocených důkazů měl soud dostatek informací pro rozhodnutí věci, proto pro nadbytečnost neprováděl (z důvodu šetření práv dotčených osob a z důvodu hospodárnosti) další v úvahu přicházející důkazy – fotografie ze svatby, výslechy dalších účastníků svatby včetně nezletilé [jméno] [příjmení], výslech ošetřujícího personálu, výslech manžela.

36. Ve vztahu k předmětu řízení učinil soud tento relevantní skutkový závěr. Účastníci řízení spolu navázali partnerský vztah koncem roku 2015, od té doby šlo o fungující vztah, v průběhu partnerství spolu účastníci bydleli. JUDr. [celé jméno manželky] byla od 21. 6. 2021 z důvodu zhoršení zdravotního stavu po rakovině prsu hospitalizována ve Fakultní nemocnici [obec]. Během hospitalizace požádala JUDr. [celé jméno manžela] o ruku. O záměru uzavřít sňatek informovala i nemocniční personál. V průběhu hospitalizace se v důsledku onkologického onemocnění zasahujícího mimo jiné centrální nervovou soustavu její zdravotní stav postupně zhoršoval, zejména schopnost verbální komunikace a motorika, často spala, nicméně byla v pravidelném kontaktu s přáteli a rodinou, byla s nimi schopna komunikovat za pomoci různých pomůcek. Dne 13. 7. 2023 se souhlasem personálu Fakultní nemocnice [obec] proběhl v době od 11:00 za přítomnosti oddávajícího, matrikáře, dvou svědků a hostů z okruhu rodiny a kamarádů formální svatební obřad, během kterého oba účastníci projevili vůli vstoupit spolu do manželství.

37. Soud věc právně posoudil následovně, přičemž pro úplnost konstatuje, že úmrtí jednoho z manželů nepředstavuje neodstranitelnou překážku řízení o zdánlivost manželství (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2016, sp. zn. Pl. ÚS 16/15).

38. Podle § 677 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni 13. 7. 2021 (dále jen„ občanský zákoník“), je manželství zdánlivé (neexistující), pokud v projevu vůle snoubenců nebo sňatečném obřadu či v souvislosti s ním nebyly splněny náležitosti, na nichž je třeba bezvýhradně trvat.

39. Podle § 655 občanského zákoníku manželství vzniká svobodným a úplným souhlasným projevem vůle muže a ženy, že spolu vstupují do manželství. Sňatečný obřad je veřejný a slavnostní a koná se za přítomnosti dvou svědků.

40. Podle § 551 a násl. občanského zákoníku o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle nebo nelze-li pro neurčitost či nesrozumitelnost zjistit obsah tohoto jednání.

41. Podle § 3 odst. 1 občanského zákoníku je účelem soukromého práva chránit lidskou důstojnost, svobodu a právo člověka brát se o štěstí své a své rodiny způsobem, který nepůsobí bezdůvodně újmu jiným osobám.

42. Občanský zákoník nezmiňuje konkrétní náležitosti, na nichž je z hlediska vzniku manželství nezbytné bezvýhradně trvat. Soud za takovou náležitost v kontextu nyní projednávané věci považuje existenci vůle snoubenců a projevení této vůle určitým a srozumitelným způsobem, resp. způsobem nevyvolávajícím pochybnost o jejím obsahu.

43. Z provedeného dokazování nevyplývá, že by schopnost projevovat vůli byla u JUDr. [celé jméno manželky] v důsledku jejího onemocnění a nasazené medikace vyloučena, naopak bylo zjištěno, že navzdory jejímu onemocnění a medikaci byla schopná s rodinou a přáteli srozumitelně komunikovat. Současně v řízení nevyšlo najevo nic, co by nasvědčovalo tomu, že by nebyla orientovaná situací, popř. by jednala pod nátlakem jiných osob. Ze skutečnosti, že sama JUDr. [celé jméno manželky] byla iniciátorkou společného sňatku nelze za zjištěných okolností ani v nejmenším dovozovat, že by se nemělo jednat o její skutečnou vůli, právě naopak. Závěr o pravosti vůle JUDr. [celé jméno manželky] a o jejím vnímání významu svatebního obřadu dále podporují mimo jiné i zcela konkrétní momenty zmiňované svědkyní [celé jméno svědkyně] a PhDr. [celé jméno svědkyně] (výběr svatebních šatů, ochutnání dortu, pochlubení se snubním prstýnkem dva dny po svatbě). Soud tedy dospěl k jednoznačnému přesvědčení, že se JUDr. [celé jméno manželky] uzavřením manželství s JUDr. [celé jméno manžela] splnilo její skutečné přání.

44. Soud proto na základě výše uvedených výsledků dokazování nemá pochyb o tom, že sňatečný obřad proběhl s naplněním veškerých náležitostí, na nichž je třeba pro vznik manželství bezvýhradně trvat, tzn. včetně faktického a právně účinného projevu vůle snoubenců vstoupit spolu do manželství. Vzhledem k tomu soud podle § 372 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“), rozsudkem deklaratorně určil, že manželství mezi účastníky vzniklo.

45. Určující výrok soud považuje za přiléhavější a odpovídající systematice z. ř. s., oproti návrhu manžela na zastavení řízení s meritorním konstatováním existence manželství. Dle § 16 z. ř. s. by soud o zastavení řízení rozhodoval, pokud by odpadl důvod pro vedení řízení, k tomu však nedošlo, jelikož závěr plynoucí ze znaleckého posudku neodpadl, ale ukázal se na základě provedeného dokazování jako nepřesný. Z předloženého výňatku z odborné literatury (K. Svoboda a kol. Zákon o zvláštních řízeních soudních, 2020, komentář k § 372) sice vyplývá, že příslušná odborná veřejnost zastává manželem navrhovaný typ výroku, nicméně soud postrádá přesvědčivé vymezení oproti rozhodnutí určujícím výrokem (zmíněná odborná literatura se vymezuje pouze proti zamítavému rozhodnutí v řízení vedeném bez návrhu). Zdejší soud vychází z toho, že v řízení o zdánlivost manželství je nutno rozhodnout meritorně tak, aby byl výrokem vyčerpán předmět řízení, tj. otázka, zda tu manželství je či není, respektive, jako je tomu v nynějším případě, zda manželství vzniklo či nevzniklo.

46. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 23 z. ř. s .

47. Vzhledem ke specifické nesporné povaze nynějšího řízení soud dále rozhodl o tom, že stát nemá právo na náhradu nákladů řízení, které by mu jinak náleželo podle výsledků řízení (§ 148 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).