22 C 122/2023 - 249

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Karolínou Machkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované A], IČO [IČO žalované A] Insolvenční správce [Jméno žalované B]. sídlem [Adresa žalované B] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 3 030 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 304 896 Kč.

II. Žaloba s návrhem, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 2 725 104 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 030 000 Kč od 17. 2. 2023 do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 147 755 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobce se podáním ze dne 25. 6. 2023 domáhá 30 000 Kč bolestného a 3 000 000 Kč za ztížení společenského uplatnění s odůvodněním, že žalovaná jako insolvenční správkyně dlužníka [Jméno žalované B]. mu nenahradila jeho újmu, ačkoliv dlužník dne 25. 8. 2020 nedodržel správný lékařský postup, když po sonografii nezajistil neodkladné urologické vyšetření, což vyústilo ve [Anonymizováno]. Žalobce se nyní má vyvarovat sportovních aktivit, když dříve hrával florbal. Žalobce doplnil, že bolestmi trpěl zhruba 1 měsíc od 25. 8. 2020. Žalobce obdržel znalecký posudek koncem ledna 2023, kdy se dozvěděl o tom, že za škodu odpovídá žalovaná.

2. Žalobce uvedl, že dne 25. 8. 2020 mezi 10 – 11 hodinou začal mít [Anonymizováno] (ten den měl prázdniny, vstával v pozdních hodinách), kolem poledne začal zvracet a přidaly se další bolesti. Před 13 hodinou jej matka dopravila na dětské oddělení dlužníka, když v té době se již samostatně nemohl pohybovat. Byla mu provedena sonografie ([tituly před jménem] [jméno FO]), zprávu předl primáři dětského oddělení ([tituly před jménem] [jméno FO]), ten doporučil žalobci urologii ([tituly před jménem] [jméno FO]). Na urologii nikdo nebyl, takže mu primář řekl, že má vyčkat do pondělí (tj. týden) a nechal jej na oddělení s diagnózou [Anonymizováno]. Druhý den ráno jej primář propustil s tím, že může ležet i doma. Ve čtvrtek odpoledne jej mam tak opět zavezla na dětské oddělení dlužníka. Byla zajištěna sonografie v nemocnici v [adresa], kde bylo zjištěno podezření na [Anonymizováno] a byla mu doporučena akutní operace v Liberci. K tomu došlo, ale [Anonymizováno] již nemohlo být zachráněno. Žalobce doplnil, že bolesti od vyšetření dne 25. 8. 2020 do operace dne 27. 8. 2020 a cca 2 týdny po propuštění byly nesnesitelné. Bolestmi trpěl zvláště při jízdě autem a rentgenu. Žalobce dále doplnil, že se zabýval parkourem, již nesmí skákat a při dopadu na tvrdý povrh mu vznikají bolesti. Při florbalu by musel mít zesílenou ochranu před letícími míčky, proto jej přestal florbal bavit. Žalobce má problémy [Anonymizováno]. Žalobce se bojí chodit k lékařům, má problémy s močením, musí upravovat volbu zaměstnání, nemůže jít do armády či k policii a musí se vyvarovat ohrožení genitálií. Uvedl, že některé lékařské postupy v jeho dokumentaci nejsou popsány dostatečně, proto platí presumpce postupu non lege artis. Dlužník jednal nedbale, neodkladné vyšetření by vedlo k závěru, že má být operační zákrok proveden ihned. Žalobce neodešel z nemocnice na vlastní žádost, věřil úsudku doktora a nedostal žádné pokyny, jak postupovat kromě ledování. Nebyl mu nabídnut žádný odvoz a matka jej odvezla na volném invalidním vozíku. Závěrem uvedl, že Nemocnice nejednala tak, jak by se od zdravotnického zařízení dalo očekávat a jak by mělo být. Žalobce trpěl o to více, když nebyl převezen mezi poskytovateli zdravotní péče sanitkou, v níž by mu byly podány analgetika, ale musela ho převést matka. Náhrada by měla odpovídat zásadám slušnosti.

3. Žalovaná žalobu neuznala. Žalovaná namítla, že nebyla prokázána příčinná souvislost mezi pochybením a následkem. Zdůraznila, že bez ohledu na okolnost, zda došlo k torzi dne 25. 8. 2020 nebo později po propuštění do domácího léčení, nebylo v možnostech dlužníka v rámci [adresa] zajistit operační zákrok včas, aby bylo možné odstranění předejít, když provedení revize [Anonymizováno] má nastat dle předloženého posudku do 4-6 hodin od počátku příznaků, které u žalobce však nastaly již ráno a k vyšetření se dostavil až odpoledne v 13:01 hod. a při ideálních podmínkách při započtení času na cestách a vyšetření by došlo k operaci nikoliv méně než za 10 hodin. Za dostupnost zdravotní péče v regionu žalovaná neodpovídá. Posudek předložený žalobcem nečiní hodnocení trvalých následků ani bolestného a není posouzena spoluúčast při nedodržení pokynů po propuštění. Matka nepřivolala záchranou službu, ani nevyhledala urologa, jak bylo doporučeno. Do domácí péče byl žalobce propuštěn na svou žádost v klidovém stavu a další vývoj si žalobce způsobil nedodržením klidového režimu. Žalobce dostatečně nepopsal, jak se cítí žalobce omezen, a jak se změnila kvalita jeho života. Doplnila, že není dáno najisto, kdy k [Anonymizováno] došlo, když problémy žalobce sledoval už ráno, k lékaři se dostavil až kolem 13 hodiny. I dle znalce se [Anonymizováno] nedá zachránit po 4-6 hodinách.

4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaná je insolvenčním správcem [právnická osoba]. a dále, že nebyl dodržen správný lékařský postup spočívající v nezajištění neodkladného urologického vyšetření dne 25. 8. 2020. Dále není sporu o skutkových okolnostech, jak se podávají z nálezu znaleckého posudku založeného žalobcem, zejména tedy část b) nálezu, č.l. 8 až 8 p.v., s výjimkou okolností, za kterých byl žalobce propuštěn do domácího léčení, jak ostatně znalec uvedl i ve svém znaleckém posudku.

5. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav.

6. Žalobce byl od 1. 9. 2022 žákem 3. ročníku denní formy vzdělávání na Vyšší odborné škole, Střední průmyslové škole a [právnická osoba], [adresa] (potvrzení o vzdělání č.l. 4)

7. Právní zástupce žalobce žalované adresoval pokus o smír ze dne 12. 6. 2023. Uvedl, že dne 23. 2. 2023 zaslal vyrozumění o uplatnění pohledávky postavené na roveň pohledávce s majetkovou podstatou žalobce, jakožto věřitele. Uvedl, že dlužník byl jistě pojištěn proti odpovědnosti za poškození zdraví a že požadavek byl jistě uplatněn. Dále zrekapituloval průběh věci a uvedl, že jako bolestné a ztížení společenského uplatnění požaduje částku 3 000 000 Kč. (pokus o smír ze dne 12. 6. 2023 č.l. 5)

8. Žalovaná právnímu zástupci žalobce adresovala vyjádření s tím, že není připravená z majetkové podstaty dlužníka požadovanou částku uhradit, pohledávku považuje za spornou co do jejího právního důvodu a bere na vědomí, že proti ní bude uplatněna žaloba u obecného soudu, kdy navrhne vstup pojišťovny do řízení jako vedlejší účastník. (odpověď na smír ze dne 15. 6. 2023 č.l. 6) 9. [Anonymizováno] vypracoval znalecký posudek dle usnesení Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 11. 1. 2021 ve věci případu [Jméno žalobce], na podkladě stížnosti jeho matky na [právnická osoba]. a to jako nesouhlas se způsobem vyřízení její stížnosti ze dne 5. 10. 2020. Po rekapitulaci a zhodnocení dostupných podkladů je uvedeno, že v den přijetí k hospitalizaci lze konstatovat, že na základě klinického a sonografického nálezu nebylo možné vyloučit torzi provazce semenného, resp. [Anonymizováno]. Popis dopplerovského vyšetření, které by na torzi mohlo upozornit, není v předložené zdravotnické dokumentaci uveden. Diagnóze varikokély neodpovídal klinický průběh akutních bolestí, ani objektivní nález a ani sonografický nález v oblasti [Anonymizováno]. Byla učiněna chybná diagnóza [Anonymizováno], to vedlo k chybnému postupu. Nebylo provedeno akutní urologické vyšetření. Dále, že dne 25 8. 2020 nebyla torze [Anonymizováno] potvrzena, ale ani vyloučena. Pakliže byla již v tu dobu přítomna (což je dle klinického průběhu možné a pravděpodobné), operace až po dvou dnech jistě dále snížila možnost zachování [Anonymizováno]. Nelze se vyjádřit k tomu, jak dlouho byla [Anonymizováno] přítomna v době prvního vyšetření. Nelze jednoznačně stanovit, zda by provedením okamžité operace [Anonymizováno] již dne 25. 8. 2020 bylo možné [Anonymizováno] zachránit. Dne 25. 8. 2020 dle dostupné zdravotnické dokumentace nebyl dodržen správný postup, resp. zdravotní služby nebyly poskytnuty na náležité úrovni, a to i s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. Dne 26. 8. 2020 a 27. 8. 2020 se lze domnívat, že byl dodržen správný postup, resp. zdravotní služby byly poskytnuty na náležité odborné úrovni. Dne 25. 8. 2020 mělo být vzhledem ke klinickému stavu ([podezřelý výraz]) ošetřujícím lékařem indikováno neodkladné urologické vyšetření a to přes popsaný sonografický nález ze stejného dne v 13:39 hod. Diagnosticky nejednoznačný stav s trvajícími bolestmi měl být po provedeném neodkladném urologickém vyšetření, ať byl již výsledek jakýkoliv, indikací k provedení operační revize skróta. Dne 25. 8. 2020 na základě klinického nálezu a sonografického nálezu mělo vzniknout podezření na [Anonymizováno], resp. nebylo možné ji vyloučit. Popis dopplerovského vyšetření, které je pro dg [Anonymizováno] zásadní, není uveden. Pravděpodobně nebylo provedeno či správně zhodnoceno, jak vyplývá z dalšího postupu. Nebylo správné přistoupit na dg [Anonymizováno], která takto výrazné potíže nezpůsobuje a neodpovídá jí sonografický nález z oblasti [Anonymizováno]. To vedlo k chybnému postupu. Pokud nelze vyloučit [Anonymizováno], pak správný postup vyžaduje akutní urologické vyšetření a podle výsledného nálezu provedené event. revize [Anonymizováno], a to ideálně do 4-6 hodin od počátku příznaků. Dále je uvedeno, že popis objektivního nálezu na šourku je chudý. Obecně stav vyžaduje opakovanou kontrolu nálezu, který se může vyvíjet, a jeho zápis. Na počátku nebylo k dispozici kvalitní sonografické vyšetření s použitím dopplerovského vyšetření (alespoň to nebylo v popisu uvedeno). Při nemožnosti vyloučit torzi [Anonymizováno], měl být pacient odeslán k neodkladnému urologickému vyšetření a odeslání mělo být zajištěno přímo [Anonymizováno]. Dále je uvedeno, že zajištění nepochybně potřebného neodkladného urologického vyšetření bylo v předmětné situaci povinností lékařů dětského oddělené [Anonymizováno]. Rozhodující je přitom doba od počátku příznaků. (znalecký posudek, [Anonymizováno], č. 434/2/2021, na č.l. 7 až 18)

10. Zpracovatel znaleckého posudku [tituly před jménem] [právnická osoba] v rámci výslechu setrval na písemném provedení posudku. Zrekapituloval, že [podezřelý výraz] je náhlou příhodou, kterou je třeba řešit co nejdříve. Uvedl, že sonografické vyšetření bylo podpůrné pro další rozhodnutí. Bylo doporučeno další vyšetření, s čímž lze souhlasit. Uvedl, že ve vstupním vyšetření byly nesrovnalosti a bylo povrchní, nevěnovalo se všem okolnostem [podezřelý výraz], diagnostická rozvaha měla být širší. Doplnil, že pokud by sonografické vyšetření a klinické vyšetření vyjádřilo podezření na syndrom akutního šourku, dalším krokem je diagnostická operace, kdy po určitou dobu bylo možné provést [Anonymizováno] a obnovit průtok krve a tím orgán zachránit. V případě žalobce byla operace s léčebným cílem. K lékařské zprávě ze dne 25. 8. 2020 uvedl, že pan doktor měl podezření, není zde popsán normální nález. Pan doktor vyfotil při tom sonografickém vyšetření, co vyfotil, ale mělo se dále pracovat s tím jeho závěrem, který nebyl bez BPN – bez patologického nálezu, ale bylo zde určité podezření. Uvedl, že otázka postupu lege artis je otázkou právní, avšak určitá pochybení v řešení [podezřelý výraz] ve znaleckém posudku dětský pediatr i urolog naznačili. Uvedl, že při sonografickém vyšetření doktor [jméno FO] viděl, popsal ale nevyfotil, jestli tam krev proudila nebo neproudila už v té době vyšetření. Následně v [adresa] tam padla diagnóza [Anonymizováno], neboť krev neproudila. Při vypracování znaleckého posudku tak nebylo možné zodpovědět, zda při prvním sonografickém vyšetření krev proudila nebo neproudila. Závěr sonografického vyšetření ale hovoří o nutnosti dalšího urologického vyšetření. Na závěry by se měl soustředit další lékař, který indikoval sono vyšetření. Na [Anonymizováno] mohlo být vysloveno pouze podezření. Ex ante [Anonymizováno] dne 25. 8. nebyla. Pokud by [Anonymizováno] byla 25. 8. nebylo možné jej zachránit v rámci dní, ale v rámci hodin, literatura uvádí 6. Uvedl, že dle literatury jde o hodně bolestivé zranění, mohlo však dojít k částečné [Anonymizováno]. V rámci [Anonymizováno] mohly být provedeny ještě další kroky ke stanovení přesné diagnózy, například chirurgické koncilium za účelem vyloučení [Anonymizováno]. Nemělo se čekat až se paní doktorka vrátí z dovolené, označil to za nesprávný medicínský závěr. Po výsledcích krve bylo vyloučeno zánětlivé onemocnění, sonografické vyšetření nepostavilo diagnózu napevno, proto mělo lékaře vést k dalším diagnostickým krokům.

11. Krajský úřad Ústeckého kraje adresoval matce žalobce na základě jejího nesouhlasu ze dne 9. 10. 2020 s vyřízením stížnosti ve věci jejího syna (žalobce) ze strany poskytovatele zdravotních služeb [právnická osoba]. sdělení, že po vyhodnocení znaleckého posudku [Anonymizováno], který je srozumitelný, jednoznačný a přesný, byla úřadem její stížnost vyhodnocena jako důvodná a bude dále postupovat dle platných právních předpisů a přijme opatření. Současně jí bylo sděleno, že pokud se domnívá, že jí postupem poskytovatele zdravotních služeb vznikla újma, má se obrátit na příslušného poskytovatele nebo soud. Pokud se domnívá, že došlo ke spáchání trestného činu, má se obrátit na orgány činné v trestním řízení. (dopis Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 17. 1. 2023, č.l. 26)

12. Česká lékařská komora se sídlem v Olomouci ve věci stížnosti podané dne 5. 10. 2020 matkou žalobce proti oddělení [Anonymizováno] v [adresa], jmenovitě pak proti prim. [tituly před jménem] [jméno FO], rozhodl o tom, že nezahájí disciplinární řízení, protože shledala, že lékaři [Anonymizováno] v [adresa] jsou nevinní. Z odůvodnění se podává, že mladistvý pacient (žalobce) byl přijat do nemocnice, byl adekvátně vyšetřen s nálezem, který nesvědčil v závažné ohrožení zdravotního stavu (rozhodně neodpovídal [Anonymizováno]) a druhý den byl na žádost matky a pacienta propuštěn domů s jasnou instrukcí dostavit se IHNED při zhoršení stavu. K opětovném zhoršení potíží u pacienta dochází v den propuštění večer, ale lékařská péče byla vyhledána až následující den odpoledne, kdy byl zjištěn významný nález. Byl zorganizováno sonografické vyšetření v Nemocnici [adresa] s nálezem svědčícím o možnosti [Anonymizováno]. Chlapec byl doporučen k operaci [Anonymizováno] na urologické oddělení nemocnice [adresa], kde bylo nutno [Anonymizováno]. Revizní komise okresního sdružení České lékařské komory konstatovala, že k nenávratnému poškození [Anonymizováno] u pacienta došlo během pobytu v domácí péči a zejména pak nedodržením pokynu k okamžitému návratu na lůžko při zhoršení stavu. Oněch 20 hodin od opětovného zhoršení potíží do návštěvy nemocnice dne 27. 8. 2020 bylo klíčových pro záchranu [Anonymizováno]. Lékaři [Anonymizováno] ani [tituly před jménem] [jméno FO] prokazatelně neporušili žádnou z povinností uložených jim zákony či jinými předpisy a řády komory při výkonu povolání lékaře a nedopustili se disciplinárního provinění a jsou tedy nevinni. (informace o rozhodnutí komise ČLK ze dne 31. 5. 2021, č.l. 37) 13. [tituly před jménem] [jméno FO] (urologie) v rámci výslechu uvedla, že žalobce zná od roku 2020, kdy k ní byl poslán na kontrolu po [Anonymizováno] a přišití druhého v [Anonymizováno] nemocnici. Uvedla, že v případě, že jde o jakékoliv poranění [Anonymizováno], vyšetření je přednostní, resp. pacient nečeká v čekárně, ale přednostně se volá urolog k vyšetření, neboť by mělo být řešeno v horizontu 6 hodin. Nejbližší urolog u [adresa] a urologické oddělení je v [adresa]. Dále v [adresa]. Dva roky po operaci žalobce neuváděl žádné problémy, v roce 2022 uváděl bolesti při doskoku, tak dvakrát do měsíce. 14. [jméno FO] (matka žalobce) v rámci výslechu uvedla, že dne 25. 8., kdy byl syn odeslán [tituly před jménem] [jméno FO] k urologovi ([tituly před jménem] [jméno FO]), tak ta měla ten týden dovolenou, což ten den sdělila panu doktorovi. To se neřešilo a k dalšímu urologovi poslán syn nebyl. Uvedla, že bolesti se objevily kolem 12 – 13 hodiny, byly prázdniny, tak syn vyspával déle. Syn si nejprve stěžoval na bolesti břicha, zad, že mu je na zvracení a bolesti jdou do nohou. Následně jej donutila, aby jí ukázal, co se stalo a [Anonymizováno], bylo evidentní, že má otok. Při dotyku lékařů, při převozu, když šli, vždy trpěl velkými bolestmi. Syna si dne 25. nechali v nemocnici, ona se vrátila domu pro věci a stavila se za [tituly před jménem] [jméno FO], když zjistila, že ta má dovolenou, jela zpět do nemocnice. Syn jí psal, že jej to bolí, dali mu brufen na bolest a [Anonymizováno]. Ráno matce napsal, že je možné, že jej propustí do domácí péče. Následně pro něj jela. Syn měl stále bolesti, museli využít invalidní vozík. Pan doktor jim doporučil to stahovat prádlem, v případě bolestí si vzít brufena a ledovat. Doktor jim řekl, že ležet může syn i doma. Na dotek ho to bolelo. Dovezla ho domu, kde jen ležel. Nebylo tam žádné zlepšení. Zpět do nemocnice jí přivedlo to, že stav syna se nelepšil a věděla, že stanovená diagnóza [Anonymizováno] není bolestivé onemocnění. Následně volala na nejbližší urologickou ambulanci, popsala synův stav sestřičce i stanovenou diagnózu, a i ona jí řekla, že toto onemocnění není bolestivé. Tak syna vzala zpět do nemocnice. Synovi se ulevilo až po operaci v [Anonymizováno] nemocnici, avšak měl pooperační bolesti. K synovým zálibám uvedla, že hrál florbal na pozici brankáře, skákal parkour. Na první kontrole jim [tituly před jménem] [jméno FO] doporučila se těmto sportům nevěnovat, že hrozí úraz [Anonymizováno]. Po operaci to syn ještě zkoušel, matka mu nakoupila ochranné pomůcky, ale syn se tomu věnovat přestal, asi ho to pnulo po té operaci, ty stehy. Za ty tři roky to syn nějak zpracoval, je to vidět i vizuálně. Má asi problém v kontaktu s děvčaty, se [podezřelý výraz].

15. Žalobce v rámci svého účastnického výslechu uvedl, že podobnou bolest nikdy nezažil, bylo to nové a nepopsatelné. Nejdříve byla bolest větší, následně byla pořád silná ale stálá. Spát nemohl, jíst nemohl. Vyvolávalo mu to zvracení. Pořád se klepal, pouhý dotek, pohyb, špatný dotek vyvolal ostrou bolest. V nemocnic mu dávali brufen a kostky ledu. V nemocnici za ním přišel lékař a řekl mu, že je možné že půjdu domů, nerad odporuje lékařům, proto mu řekl, že udělá, co mu řekne. Při propuštění měl stále bolesti, špatný dotek vyvolal ostrou bolest, nemohl chodit přirozeně, ale v poloze, co mu nejvíc vyhovovala, po schodech to nebylo ideální. Matka jej odvezla na invalidním vozíku. Jízda autem jej také bolela, každá díra na silnici vyvolala ostrou bolest. Doma bylo pro něj vše náročné, snažil se najít nebolestivou polohu, bolelo ho i vyprazdňování. Po propuštění z nemocnice se nechtěl tam dolů ani podívat, masturboval až dva týdny po operaci. Ptal se na to svého operatéra. Impulzem pro to jet zpátky do nemocnice bylo to, že matka se na jeho [Anonymizováno] podívala a ten byl nateklý. Cesta byla horor, každý kámen na silnici a každá díra ho hodně bolela. Matce říkal, ať zpomalí. Stačilo, aby se [Anonymizováno] dotklo nohy a to bylo velice bolestivé. Již před zraněním se věnoval parkouru. Věnovali se tomu kluci ve třídě, jeho bratranec. Největším úspěchem bylo, když skočil salto vzad a přeskočil dvě švédské bedny. Florbalu se věnoval rok před operací. V bráně ho to bavilo. Po operaci to opět zkoušel, ale bál se a nevěděl, jestli se tomu chce aktivně věnovat. Výbavu proto postupně prodal, nyní si občas s bratrem zastřílí. [podezřelý výraz]. Partnerka je tolerantní a chápavá. K doplňujícímu dotazu, aby stanovil svou bolest na škále 0-10 uvedl, že již během svého života byl do pohlavního orgánu několikrát nakopnut, kdy to je bolest na škále 6-7, ta bolest, co zažil při zranění byla několikadenní dvojnásobná, jakoby ten kopanec byl konstantní. Dovolil by si říct 9, možná i 10, ale věří, že jsou i horší věci. Byla to nejhorší bolest v životě. 16. [tituly před jménem] [jméno FO] (radiolog) v rámci výslechu uvedl, že žalobce přišel s problémem [Anonymizováno]. Provedl mu ultrazvukové vyšetření a nebyly tam žádné příznaky [Anonymizováno]. Žádné známky poškození tam nebyly. Toto si pamatuje, protože byl požádán o dodatečný popis. Při vyšetření došel k závěru, že [Anonymizováno] tam není, ale něco tam je. Doporučil pozorování eventuálně dovyšetření. Pokud by zde byl náznak [Anonymizováno], upozornil by na to. 17. [tituly před jménem] [jméno FO] (ošetřující lékař žalobce) v rámci výslechu uvedl, že si žalobce pamatuje. Jednalo se o standartní příjem pacienta. Pamatuje si, že žalobce masturboval a přišel s bolestmi [Anonymizováno]. V jejich nemocnici není urologie, proto v případě [Anonymizováno] by pacient byl odeslán do jiné nemocnice. [Anonymizováno] je hodně bolestivé, čím déle je [Anonymizováno], tím více bolí. Po nahlédnutí do popisu sonografie uvedl, že v případě [Anonymizováno] by pacienta odeslal na urologii, kam se však nemusí dostavit během hodin. Nebyly důvody, aby žalobce nechával v nemocnici. Při propuštění přihlíží k názoru pacienta (15 let). Ten je schopen již posoudit, zda to doma zvládne nebo ne, zda je bolest horší nebo ne. Mohlo dojít i k [Anonymizováno] – [Anonymizováno]. Na sonografii nebyly známky sníženého průtoku krve. Nikdo ale neřekne, jestli třeba tři hodiny před tím nebyla trubička částečně otočená. Pacientovi byla diagnostikována [Anonymizováno], bylo doporučeno vyšetření na urologii, avšak urolog měl ten týden dovolenou. Nebylo nezbytné, aby se k urologovi dostavil v rámci hodin. 18. [tituly před jménem] [jméno FO] (operatér) v rámci svého výslechu uvedl, že na základě předvolání k soudu si vyhledal zdravotnickou dokumentaci žalobce. Byl ošetřujícím lékařem a operatérem žalobce. Dne 27. 8. 2020 ve 21:15 přijal žalobce se [Anonymizováno]. Vyšetřil jej a stanovil, že se jedná o zastaralou [Anonymizováno], následně jej operoval. [Anonymizováno] a provedl preventivní zákrok [Anonymizováno]. Uvedl, že žalobce po fyzické stránce vyléčili. S tímto zraněním se pojí i psychická stránka. To však není již v jejich silách. To dělá praktický lékař, psycholog nebo psychiatr. Neví, jak léčení proběhlo konkrétně u žalobce. [Anonymizováno] je akutní stav v urologii. Je poměrně typický tím, že si pacient stěžuje na akutní bolest v [Anonymizováno]. Jde o výraznou bolest. Tato bolest vám nedovolí dělat nic jiného. Projevuje se otokem a zarudnutím postižené strany šourku. Vyvolává to pocit na zvracení. Operace [Anonymizováno] je středně bolestivý výkon na cca týden. K záchraně [Anonymizováno] při jeho [Anonymizováno] je rozhodných 5-6 hodin. Pokud přijde pacient s akutní bolestí [Anonymizováno], operují a provádí [Anonymizováno]. To znamená, že udělají [Anonymizováno], vyndají [Anonymizováno] a zjišťují, jestli se dobře prokrvuje. S předešlou hospitalizací žalobce byl seznámen z lékařské dokumentace. Uvedl, že [Anonymizováno] u žalobce byla zastaralá, dle jeho zkušeností a z klinických dat hodnotí [Anonymizováno] žalobce starší než 6 hodin, s vysokou pravděpodobností hraniční s jistotou šlo o [Anonymizováno] starou v rámci dnů. To se dá poznat při operaci, dle struktur tkáně [Anonymizováno]. Pokud by byla torze v rámci hodin, tkáň by byla zachovalá, pokud v rámci vyšších hodin až dní, je rozbředlá. Uvedl, že to, co na [Anonymizováno] bolí je ta [Anonymizováno], tedy to neprokrvení. [Anonymizováno] tak žalobce muselo bolet celou dobu. Ta se dá utlumit prášky, ledováním. Uvedl, že skutečnost, že žalobce přišel o [Anonymizováno], neznamená, že [Anonymizováno]. Má ještě [Anonymizováno] a pokud to nemá žádný problém tak je jeho [Anonymizováno]. Nicméně pokud má [Anonymizováno]. Uvedl, že někdo se se ztrátou [Anonymizováno] smíří lépe, někdo hůř. K dotazu právního zástupce žalované uvedl, že kdyby neměl jasný nález na [Anonymizováno], udělal by vyšetření v hodinu H a hodinu H+2. V medicíně u akutních stavů platí zásada in dubio pro reo sur, tedy v pochybnostech, operuj. Pacienta s nejasným nálezem na [Anonymizováno], by provedl revizní operaci, protože ta mu zásadně neublíží. Uvedl, že pokud v medicíně vyšetření neobjasní příčinu potíží, tak je to zdvižený prst, který má vést k tomu, aby se pátralo dalším směrem a případ nějakým způsobem uzavřít. Pokud tedy pacienta bolí [Anonymizováno] a ultrazvuk je normální, musím pátrat dále za stanovením diagnózy, není to jen tak, že jej to bolí. 19. [jméno FO] (učitel žalobce na základní škole) v rámci svého výslechu uvedl, že žalobce se na základní škole účastnil i mimoškolních sportovních aktivit, například fotbalu a florbalu. Žalobce byl velmi aktivní a šikovný. Aktivně se zajímal o další sportovní akce. Žalobce se mimo školu věnoval florbalu, prezentoval jejich družstvo na branných dnech organizovaných základní školou. Ví, že dělal parkour, který se stal oblíbeným sportem. V rámci hodin tělocviku jej někteří žáci žádali o provedení složitějších cviků nebo prvků. V [adresa] je mnoho nově vystavených sportovišť na parkour nebo posilování. 20. [jméno FO] (otec žalobce) v rámci svého výslechu uvedl, že syn v době úrazu bydlel u matky. Vídali se o víkendech a denně si volali. S matkou se o dětech dobře domluví. Matka mu volala, že syn má ohromné problémy, bolesti v podbřišku a zajede s ním do [adresa] do nemocnice. Když jel za synem domů k matce na návštěvu našel syna ve strašných bolestech. Byl schoulený, v bolestech, staral se jen o sebe, brečel. Následně vzala matka syna do [Anonymizováno] do nemocnice. Tam ho operovali. Navštívil jej až po operaci. Stále byl v bolestech, svíjel se. Se syny jezdil na dovolené, lyžovat, s žalobcem hrál florbal, fotbal, chodili plavat. Žalobce měl ve florbale slibnou kariéru. Všimli si ho skauti z [adresa], která dnes hraje extraligu. Angažovali ho, ať s nimi hraje. Po zranění spolu přestali sportovat, žalobce se začal věnovat rybaření a air softu. Občas jdou na procházku. Mají své životy, není na to čas. Žalobce se po zranění bojí kontaktních sportů. V doplňujícím výslechu uvedl, že s žalobcem jsou kamarádi. Po operaci se začala měnit jeho osobnost. Stal se z něj ušláplý, bázlivý kluk, bál se chodit k lékařům, přestal si věřit, stal se z něj introvert. Po operaci se změnil jeho charakter, osobnost, nechápal svou [podezřelý výraz]. Zlomila to až současná přítelkyně. Utvrdila jej v tom, že je chlap. Před zraněním neměl [podezřelý výraz], byl dětský. Nyní je se svou přítelkyní spokojený. Nestěžuje si na bolesti při [podezřelý výraz]. Občas si stěžuje na bolest v podbříšku, když jdou například na procházku. Jinak žalobce hodně zlenivěl. Když se stěhoval do nového bytu, stěhoval s bratrem nábytek, to si nestěžoval, že by jej to bolelo. Občas při nějaké aktivitě jej píchne v podbřišku, tak tu činnost přestane dělat, například při zahradničení. 21. [jméno FO] (bratr žalobce) v rámci výslechu uvedl, že s bratrem hodně sportovali, vedl ho k tomu, zejména k florbalu. S bratrem se nyní vídá častěji, když žalobce bydlel v [adresa] viděli se méně. Na tréninky florbalu spolu chodili 2x týdně. Byl na pár zápasech. Byl v něm dobrý. Hrál na pozici brankáře. Skončil hlavně z důvodu zranění, také z důvodu času a dalších okolností. Nyní chtějí opět začít sportovat, ale spíš už rekreačně. Chodí občas plavat. Vídali se hlavně v on-line světě, volali si. Bratr chodil o víkendech na brigády. Dělal různé, nejvíce číšníka. Zranění ho omezilo zejména ve sportu, ten šel do pozadí. Při sportu ho to bolelo, bojí se. Po zranění jezdil za kamarády po republice, do Prahy na akce, chodil na procházky. S bratrem se baví hlavně o škole a o brigádě. [podezřelý výraz]. Ví o tom, že měl bolesti. Sportování byla podstatná část jeho života, žalobce trápilo, že s tím musel přestat. Žalobce má strach, aby se to neopakovalo a že již nebude moc sportovat. [podezřelý výraz]. Pro žalobce to bylo těžké období.

22. Ze znaleckého posudku z odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví vypracovaného dne 24. 10. 2024 bylo zjištěno, že soudní znalec postupoval dle Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, vyšel z lékařské dokumentace žalobce a jeho osobního vyšetření dne 22. 10. 2024. Znalec ohodnotil ztrátu [Anonymizováno] analogicky s diagnózou [Anonymizováno], [Anonymizováno] s ohodnocením 120 bodů. Hodnota jednoho bodu byla k roku 2020 341,25 Kč, tedy odškodnění bolestného ve výši 40 950 Kč. Znalec uvedl, že nehodnotil operační ránu a anestezii, neboť v případě, že by bylo vysloveno podezření na [Anonymizováno] již dne 25. 8. 2020 nebo 26. 8. 2020 k operační ráně v celkové anestezii by došlo. Ke ztížení společenského uplatnění uvedl, že byl užit modifikační koeficient 0 %, poškozený nepoužívá žádné pomůcky, které by ovlivnily výpočet aktivit a participací, uvedl, že zdravotní stav žalobce se ustálil dne 28. 12. 2020 (4 měsíce po zákroku), když k ustálení zdravotního stavu dochází prakticky ihned, neboť stav žalobce se nemůže měnit. Dle úsudku znalce došlo k ustálení zdravotního stavu během roku 2020, pokud webové rozhraní požaduje přesné datum, znalec stanovil 4 měsíce po zákroku. Rámcová částka byla stanovena 13 650 0000 Kč korigovanými procenty 1,4384920635, tedy při výsledné částce za ztížení společenského uplatnění 196 354 Kč. Bylo postiženo [Anonymizováno], přičemž klasifikace dle MKN je [Anonymizováno]. Byly postiženy tělesné funkce a to sebedůvěra, kdy se poškozený cítí zohyzděn; bolest v části těla při některých činnostech; funkce vztahující se k plodnosti, neboť zasažené [Anonymizováno] když jeho odstraněním došlo k redukci těchto funkcí. Odstranění [Anonymizováno] je nevratné a trvalé. Při určení korigujících procent přihlédl znalec k tomu, že žalobce se cítí být zohyzděn, bojí se o poranění [Anonymizováno], má psychický blok při některých činnostech, je pod neustálým dohledem urologa, není schopen si udržet psychickou a fyzickou pohodu, přestal sportovat, tudíž udržení fyzické kondice je horší, má problém se svěřit dívkám s chybějícím [Anonymizováno], chybějící [Anonymizováno], vyhýbá se sportům, které dříve dělal (florbal, fotbal, parkour), když se bojí a některé pohyby ho bolí. (znalecký posudek ze dne 24. 10. 2024, č. 2509/2024 na č.l. 197-218 spisu) 23. [tituly před jménem] [jméno FO] (znalec) v rámci výslechu uvedla, že na písemně zpracovaném znaleckém posudku trvá. Uvedla, že v rámci bolestného odškodňuje diagnostiku, nikoliv to, jak žalobce trpěl bolestí. Proto ani nehodnotila bolest, kterou žalobce prožíval od prvního propuštění z nemocnice do operace. Pokud jde o to, že neužila modifikační koeficient uvedla, že ten by v případě vypracování znaleckého posudku pro pojišťovnu využila, přičemž by přihlédla k věku a zvýšila odškodnění o 35 %, avšak pokud je posudek vypracován pro soud, modifikační koeficient nepoužila a je na soudu, aby jej sám využil. Uvedla, že vycházela z položky S [Anonymizováno] [Anonymizováno], nikoliv dle S [Anonymizováno] [podezřelý výraz], neboť [podezřelý výraz]. Dále uvedla, že to co uvádí žalobce o prodělané bolesti je pravda, i když bolest je individuální. To pak musí směřovat dotaz na žalobce, jaká byla bolest v rozmezí 0-10. Bolest u žalobce musela být velmi intenzivní, kdyby jej vezla sanitka dostal by například léky na bolest, tím, že je vezla matka o to víc trpěl.

24. Dne 27. 8. 2020 byl v 21:15 přijat žalobce v Nemocnici [adresa] s bolestí [Anonymizováno] od 25. 8., kdy ráno masturboval, pak bolesti břicha, nauzea. Vyšetřen a od 25. – 26. 8. 2020 hospitalizován v [adresa] v nemocnici. Provedena zákl. laboratoř, která v normě, dle matky také UZ, také v pořádku. Včera dimise, ale [Anonymizováno]. V podvečer ošetřen v nemocnici [adresa], kdy po domluvě s oš. lékařkou převoz do KNL. [popis zdravotního stavu]. (lékařské zprávy na č.l. 139-142 spisu)

25. Z dalších důkazů (výpisy z živnostenského rejstříku žalované č.l. 19 až 21, rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje č.l. 44 až 47, pojistná smlouva č. 7721128622 a všeobecné podmínky č.l. 40 až 43 a č.l. 49 až 56) soud nezjistil pro věc relevantní skutečnosti. Dále soud neprovedl důkazy navržené v podání žalované ze dne 2. 2. 2024 (č.l. 70 spisu), neboť ty byly navrženy po soudem prodloužené koncentrační lhůtě při jednání soudu dne 24. 11. 2023 a tedy jde o podání opožděné. Dále soud neprovedl k důkazu výslech [právnická osoba] (bratranec žalobce), neboť na jeho výslechu žalobce netrval.

26. Zpracovatelé znalecký posudků [tituly před jménem] [právnická osoba] a [tituly před jménem] [jméno FO] přesvědčivě obhájily jimi vypracované znalecké posudky, odůvodnily a doplnily je k dotazu soudu a účastníků řízení. Nebylo tak nutné ani na místě jejich znalecké posudky zpochybňovat a nechávat vypracovat revizní znalecké posudky. Ostatně tak strany sporu ani nenavrhovaly.

27. Výpověď svědků (otce, bratra a matky žalobce, lékařů [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO]) a žalobce byly věrohodné, přesvědčivé a soud jim plně uvěřil. Výpovědi navzájem korespondovaly a doplňovaly se. Jednotliví svědci si s odstupem času podrobnosti nepamatovali, což však lze shledat plně logickým. Nutno dodat k výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO], soud tuto výpověď považuje za nadstandardně srozumitelnou, vysvětlující a plně věrohodnou, ničím neovlivněnou, kdy je sice faktem, že lékař před výpovědí nahlédl do zdravotní dokumentace žalobce, nicméně bez tohoto nahlédnutí by jeho výpověď byla pravděpodobně k ničemu, když od proběhnuvší operace uběhlo několik let a lékař by si konkrétní zákrok již nepamatoval. Jeho výpověď soud považuje za zásadní při hodnocení věci. Pokud jde o výpověď [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], jejich odpovědi byly úsečné, nejednoznačné. Jejich výpovědi byly ovlivněné dle soudu zejména tím, že právě postup těchto dvou lékařů byl zpochybňován v posouzení postupu non lege artis, resp. lege artis. Jinak řečeno, soud jejich výpověď považuje za ne zcela věrohodnou a přiléhavou, kdy se lékaři vyhýbali konkrétním odpovědím na dotazy soudu a právních zástupců, když se obávali posouzení jejich zdravotního postupu.

28. Důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech. Pravost listinných důkazů nebyla namítána, soud navíc neměl důvod o tom pochybovat a z důkazů nevycházet, ani důkazům přisuzovat nižší hodnotu. Důkazy se doplňovaly, navazovaly na sebe a bylo možné z nich učinit závěr o skutkovém stavu:

29. Žalobce dne 25. 8. 2020 mezi 12-13 hodinou začal pociťovat akutní bolesti [Anonymizováno], přičemž tyto bolesti mu šly do nohou. Žalobce byl proto matkou odvezen do [právnická osoba]., kde mu bylo provedeno sonografické vyšetření. Na základě tohoto vyšetření jej ošetřující dětský lékař ponechal v hospitalizaci, přičemž matku odkázal na místního urologa. Urolog měl v rozhodnou dobu dovolenou, o čemž matka zpravila lékaře. Žalobce byl i přes bolesti dne 26. 8. 2020 propuštěn do domácí péče, bylo mu doporučeno ledování a aplikace léků na bolest. Žalobce doma ležel v bolestech, musel volit vhodnou polohu. Následně dne 27. 8. 2020 ve večerních hodinách žalobce pro přetrvávající bolesti odjel na vyšetření do [adresa], kdy byl doporučen akutně do [právnická osoba], kdy dne 28. 8. 2020 po příjmu byl hospitalizován a operován pro [Anonymizováno]. Byla mu provedena [Anonymizováno]. Při vyřízení stížnosti matky na postup [jméno FO] nemocnice byl vypracován znalecký posudek IPVZ. Po rekapitulaci a zhodnocení dostupných podkladů bylo konstatováno, že na základě klinického a sonografického nálezu nebylo možné u žalobce v den hospitalizace (25. 8. 2020) vyloučit [Anonymizováno]. Popis dopplerovského vyšetření, které by na torzi mohlo upozornit, není v předložené zdravotnické dokumentaci uveden. Diagnóze [Anonymizováno] neodpovídal klinický průběh akutních bolestí, ani objektivní nález a ani sonografický nález v oblasti hlavy [Anonymizováno]. Byla učiněna chybná diagnóza [Anonymizováno], to vedlo k chybnému postupu. Nebylo provedeno akutní urologické vyšetření. Pakliže byla [Anonymizováno] již v tu dobu přítomna (což je dle klinického průběhu možné a pravděpodobné), operace až po dvou dnech jistě dále snížila možnost zachování [Anonymizováno]. Dne 25. 8. 2020 dle dostupné zdravotnické dokumentace nebyl dodržen správný postup, resp. zdravotní služby nebyly poskytnuty na náležité úrovni, a to i s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. Dne 26. 8. 2020 a 27. 8. 2020 se lze domnívat, že byl dodržen správný postup, resp. zdravotní služby byly poskytnuty na náležité odborné úrovni. Zajistění nepochybně potřebného neodkladného urologického vyšetření bylo v předmětné situaci povinností lékařů dětského oddělené [Anonymizováno]. Rozhodující je přitom doba od počátku příznaků. Na základě tohoto znaleckého posudku byla stížnost matky proti postupu lékařů Lužické nemocnice shledána dopisem Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 17. 1. 2023 shledána jako důvodná. Dále bylo rozhodnuto dne 31. 5. 2021, že lékaři [adresa] ani [tituly před jménem] [jméno FO] prokazatelně neporušili žádnou z povinností uložených jim zákony či jinými předpisy a řády komory při výkonu povolání lékaře a nedopustili se disciplinárního provinění a jsou tedy nevinni. Žalobce trpěl akutně silnými bolestmi podbřišku, které mu znemožňovaly chůzi, vyvolávaly pocit na zvracení, vystřelovaly mu do nohou. Žalobce se před zraněním věnoval florbalu, fotbalu, basketbalu, rád plaval a lyžoval. Po zranění se bojí provozovat míčové hry, zejména florbal na pozici brankáře, neboť se obává o zranění [Anonymizováno] a bolesti. Žalobce taktéž provozoval parkour, kterému se také již nevěnuje, neboť při doskoku pociťuje bolest. V důsledku [podezřelý výraz]. Právní zástupce žalobce žalované, jakožto insolvenčnímu správci [podezřelý výraz], adresoval pokus o smír ze dne 12. 6. 2023. Žalovaná právnímu zástupci žalobce sdělila, že není připravená z majetkové podstaty dlužníka požadovanou částku uhradit, pohledávku považuje za spornou co do jejího právního důvodu a bere na vědomí, že proti ní bude uplatněna žaloba u obecného soudu, kdy navrhne vstup pojišťovny do řízení jako vedlejší účastník. Při vypracování znaleckého posudku k posouzení výše ZSU a bolestného znalec ohodnotil [Anonymizováno] analogicky s diagnózou [Anonymizováno], [Anonymizováno], s ohodnocením 120 bodů. Hodnota jednoho bodu byla k roku 2020 341,25 Kč, tedy odškodnění bolestného ve výši 40 950 Kč. Znalec uvedl, že nehodnotil operační ránu a anestezii, neboť v případě, že by bylo vysloveno podezření na [Anonymizováno] již dne 25. 8. 2020 nebo 26. 8. 2020 k operační ráně v celkové anestezii by došlo. Ke ztížení společenského uplatnění uvedl, že byl užit modifikační koeficient 0 %, poškozený nepoužívá žádné pomůcky, které by ovlivnily výpočet aktivit a participací, uvedl, že zdravotní stav žalobce se ustálil dne 28. 12. 2020 (4 měsíce po zákroku), když k ustálení zdravotního stavu dochází prakticky ihned, neboť stav žalobce se nemůže měnit. Rámcová částka byla stanovena 13 650 0000 Kč korigovanými procenty 1,4384920635, tedy při výsledné částce za ztížení společenského uplatnění 196 354 Kč. Byly postiženy tělesné funkce a to sebedůvěra, kdy se poškozený cítí zohyzděn; bolest v části těla při některých činnostech; funkce vztahující se k plodnosti, neboť zasažené [Anonymizováno], když jeho odstraněním došlo k redukci těchto funkcí. [Anonymizováno] je nevratné a trvalé. Při určení korigujících procent přihlédl znalec k tomu, že žalobce se cítí být zohyzděn, bojí se o poranění [Anonymizováno], má psychický blok při některých činnostech, je pod neustálým dohledem urologa, není schopen si udržet psychickou a fyzickou pohodu, přestal sportovat, tudíž udržení fyzické kondice je horší, má problém se [Anonymizováno], vyhýbá se sportům, které dříve dělal (florbal, fotbal, parkour), když se bojí a některé pohyby ho bolí. Znalec nehodnotil bolest, kterou žalobce prožíval od prvního propuštění z nemocnice do operace. Pokud jde o to, že neužil modifikační koeficient uvedl, že ten by v případě vypracování znaleckého posudku pro pojišťovnu využil, přičemž by přihlédl k věku a zvýšila odškodnění o 35 %. Dále uvedl, že to, co uvádí žalobce o prodělané bolesti je pravda, i když bolest je individuální. Bolest u žalobce musela být velmi intenzivní, kdyby jej vezla sanitka dostal by například léky na bolest, tím, že je vezla matka o to víc trpěl.

30. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

31. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (také jen „o.z.“) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

32. Podle § 2958 o.z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

33. Prvně soud konstatuje, že nebylo sporu o tom, že pohledávka byla uplatněna v rámci insolvenčního řízení vedeného na dlužníka [právnická osoba] (vedeno Krajským soudem v Ústí nad Labem, sp.zn. [insolvenční spisová značka]), přičemž jde o pohledávku ve smyslu § 169 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona, tedy postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, přičemž nebyla tato pohledávka uspokojena v rámci insolvenčního řízení a je tak po právu uplatněna u zdejšího soudu, přičemž pasivně legitimován je v toto případě insolvenční správce.

34. Na základě provedeného dokazování s odkazem na cit. ustanovení shledal, že úterý 25. 8. 2020 v dopoledních hodinách se u žalobce objevily zdravotní problémy po masturbaci, odpoledne bylo provedeno sonografické vyšetření [Anonymizováno] žalobce, žalobce je hospitalizován s diagnózou [Anonymizováno] a je odkázán na kontrolu na urologii, přičemž uroložka byla na dovolené. Primář žalobce ve středu dopoledne propouští, přestože bolesti, ač mírnější, přetrvávají. Ve čtvrtek se problémy zhoršují a ve čtvrtek znovu prodělal žalobce sonografické vyšetření v [adresa], přičemž následovala ihned hospitalizace a [Anonymizováno].

35. Soud se předně zaobíral otázkou, zda postup nemocnice byl lege artis nebo non lege artis. Když shledal, že postup nemocnice byl non lege artis.

36. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. I. ÚS 3937/18, učinit závěr, zda zdravotnické zařízení postupovalo či nepostupovalo v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy, je závěrem právním; je tedy v kompetenci nezávislého soudu a znalecký posudek může být jen skutkovým podkladem pro právní závěr o postupu „lege artis“ či „non lege artis“. Legální teorie důkazní byla již v moderním státě opuštěna. I znalecký posudek je proto důkazem, který podléhá hodnocení, a jeho závěry nemohou být soudem pouze mechanicky přebírány; při takovém postupu by se totiž mohly medicínské spory ponechat pouze disputacím lékařských kapacit (spolu s veškerými riziky vyplývajícími ze stavovské solidarity) a soudci by jejich závěry za stát jen formálně stvrdili. Ačkoliv zásadně leží důkazní břemeno ohledně prokázání existence všech předpokladů odpovědnosti za újmu na poškozeném, v případě tzv. medicínských sporů mezi pacientem a poskytovatelem lékařských služeb je zřejmé, že pacient nebude - pro své odborně a materiálně značně nevýhodnější postavení ve srovnání s postavením lékaře - obvykle schopen předložit veškeré důkazy na podporu svých tvrzení. Tak je tomu zvláště v případech, kdy některý z předpokladů odpovědnosti za újmu může být prokázán pouze či zejména za pomoci zdravotnické dokumentace, jíž však disponuje žalovaný - poskytovatel lékařských služeb. Ten má v tomto právním vztahu převahu, a proto by měla být pacientova práva chráněna důsledněji. S tím bývá spjata i otázka obrácení důkazního břemene v případě, kdy jedna ze stran sporu zmařila provedení důkazu a protistrana se tím ocitla v důkazní nouzi, neboť nebyla schopna prokázat svá skutková tvrzení. Zdravotnické zařízení nemůže procesně těžit z nedostatků ve vedení zdravotnické dokumentace.“ K uvedeném soud odkazuje také na judikaturu Ústavního soudu IV. ÚS 14/17, dle které „v projednávané věci přitom nebylo pochyb jak o existenci protiprávního jednání (non lege artis) nemocnice [adresa] a o újmě na zdraví stěžovatele. Úspěch stěžovatele ve sporu závisel na prokázání jeho tvrzení o existenci příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti a škodlivým následkem, přičemž esenciálním důkazem o zdravotním stavu stěžovatele v době přijetí jeho matky v nemocnici [adresa] byla příslušná zdravotnická dokumentace. Ta však nebyla k dispozici a to jednak proto, že zdravotnický personál nebyl na avizovaný příjezd matky stěžovatele zcela připraven a především pak proto, že žádná vyšetření - krom KTG - v rozporu se svými povinnostmi neprovedl. Nadto jediný důkaz o stavu stěžovatele v době, kdy se jeho matka nacházela v nemocnici v [Anonymizováno] (záznam o provedeném KTG), se ztratil. K tomu je třeba dodat, že tvrzení nemocnice [adresa], že záznam předala osádce vozidla rychlé lékařské pomoci, která transportovala matku stěžovatele z [Anonymizováno], na závěru o protiprávnosti jejího postupu ničeho nemění, neboť v takovém případě měla alespoň pořídit kopii zdravotnické dokumentace…“. Nebo I ÚS 1785/21 – „Neobsahuje-li zdravotnická dokumentace zákonem stanovené náležitosti, v důsledku čehož žalobci hrozí neúspěch pro neunesení důkazního břemene k tvrzení vzniku újmy na zdraví, je obecný soud – v souladu se zachováním principu rovnosti účastníků podle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod – než sáhnout k ultima ratio prostředku a rozhodnout o obrácení důkazního břemene. Následkem rozhodnutí soudu o obrácení důkazního břemene je pak presumpce postupu non lege artis, neprokáže-li žalovaný poskytovatel zdravotní péče opak.“ 37. Soud vycházel zejména ze znaleckého posudku [Anonymizováno] (č.l. 7-18 spisu), zejména č.l. 15-17, který zpracovatel znaleckého posudku náležitě obhájil a doplnil při svém výslechu, který shledal, že anamnéza potíží měla vést k podezření na [Anonymizováno], akutní zánět se jevil nepravděpodobný a [Anonymizováno] s ohledem na bolesti nebyla pravděpodobná. Konstatoval, že byla učiněna chybná diagnóza, což vedlo k chybnému léčebnému postupu. Diagnóza [Anonymizováno] nebyla dne 25. 8. 2020 prokázána, avšak nebyla spolehlivě vyloučena, pakliže byla dne 25. 8. 2020 [Anonymizováno] přítomna (což je dle klinického průběhu možné a pravděpodobné), operace až po dvou dnech jistě dále snížila zachování [Anonymizováno], a to nelze považovat za správný postup. Zásadním byla skutečnost, že popis dopplerovského vyšetření (sono vyšetření) které je pro diagnózu [Anonymizováno] zásadní, není uveden, tedy pravděpodobně nebyl učiněn nebo správně vyhodnocen. Popis objektivního nálezu byl ze strany nemocnice učiněn chudý a obecně při takovém nálezu je vyžadovaná opakovaná kontrola nálezu. Závěry znaleckého posudku potvrdil i [tituly před jménem] [jméno FO], který potvrdil, že opakované sonografické vyšetření bylo na místě (jednak v hodinu H, dále hodina H+2) stejně tak, že v případě pochybností (které byly v projednávané věci dne 25. 8. 2020 po sonografickém vyšetření dány, resp. [Anonymizováno] nebyla potvrzena, ale ani vyloučena) je na místě dále pátrat pro příčinách problémů, které žalobce měl – akutní nesnesitelné bolesti podbřišku, které téměř neumožnovaly chůzi, [Anonymizováno], aj. Bylo povinností nemocnice, resp. lékařů, neodkladné urologické vyšetření za účelem vyloučení [Anonymizováno]. Soud neměl důvod o správnosti znaleckého posudku, který dostatečně a zcela přesvědčivě jeho zpracovatel potvrdil, stejně tak nezávisle jej potvrdil [tituly před jménem] [jméno FO], pochybovat a vycházel z něj.

38. Dle soudu je tedy bezpochyby, že nemocnice neprovedla dostatečně sonografické vyšetření spolu s dopplerovským vyšetřením a jeho popis, dle kterého nebyla vyloučena [Anonymizováno] jako jedné ze tří možných příčin akutních problémů žalobce, když [podezřelý výraz] bylo vyloučeno laboratorním vyšetřením a [Anonymizováno] nebyla s ohledem na bolesti pravděpodobná, a žalobce nebyl v rozhodné době 4-6 hodin od počátku potíží podroben revizní operaci. Lékařská dokumentace žalobce nebyla vedena správně, jinak řečeno byla vedena neúplně.

39. Nicméně s ohledem na cit. judikaturu důkazní břemeno v případě pochybností zdravotnické dokumentace (ze znaleckého posudku se podává, že o ní byly pochybnosti) leží na straně nemocnice, resp. žalované. Soud žalovanou v rámci prvního jednání konaného dne 24. 11. 2023 poučil ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o tom, že ve lhůtě 30 dní od konání jednání musí konkrétně tvrdit a označit důkazy k tomu, že nemocnice vedla příslušnou zdravotnickou dokumentaci žalobce řádně a se všemi zákonnými náležitostmi, proč absentuje dopplerovské vyšetření dne 25. 8. 2020 a jeho popis, dostatečně popsat nález na [Anonymizováno] žalobce a zda provedl a zaznamenal opakovanou kontrolu nálezu. Žalovaná byla poučena o následcích nesplnění výzvy, tedy neunesení břemene tvrzení a důkazního. K výzvě žalovaná reagovala dne 2. 2. 2024, tedy opožděně. Břemeno důkazní ohledně správnosti vedené zdravotnické dokumentace tak leží na straně žalované, ta k výzvě soudu nereagovala včas. Zdravotnická dokumentace ve věci zranění žalobce v období 25. 8. 2020 – 28. 8. 2020 tak byla vedena neúplně a nesprávně.

40. Avšak nelze opominout, že porušení povinnosti vést řádně zdravotní dokumentaci samo o sobě za postup non lege artis označit nelze, neboť nejde o poskytnutí zdravotní služby v pravém slova smyslu. Samotným pochybením ve vedení zdravotnické dokumentace újma pacienta na zdraví nevznikne; újma může například vzniknout vlivem nesprávnosti záznamu (viz již zmíněný nález sp. zn. III. ÚS 2253/13), nikoli však jím samotným. Jde tedy o povinnost doprovodnou, která však může mít podstatný vliv na důkazní situaci (obou) účastníků v následném soudním řízení. Podle odborné literatury má přímo klíčovou informační hodnotu, neboť "nedbalé vedení zdravotnické dokumentace může i při sebepečlivěji a správně poskytnuté zdravotní péči vést k nemožnosti tuto skutečnost prokázat, ... Samotné nedbalé vedení zdravotnické dokumentace, tj. neúplné, nepravdivé nebo nečitelné záznamy o dosud poskytnuté péči, může být v některých případech v konečném důsledku rizikovější než její faktická absolutní absence" [viz MACH, Jan, Aleš BURIÁNEK, Dagmar ZÁLESKÁ, Miloš MÁCA a Barbora STEINLAUF. Zákon o zdravotních službách: Praktický komentář. § 53 [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2022-5-27]. ASPI_ID KO372_2011CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X.]. Bez povšimnutí proto nemůže zůstat ani v soudním řízení (viz dále). (Nález Ústavního soudu ze dne 28. 6. 2022, sp. zn.

I. ÚS 1785/21)

41. Soud však provedeným dokazováním, a to zejména výpovědí [tituly před jménem] [jméno FO], má za prokázané, že nesprávné vedení zdravotnické dokumentace v případě žalobce vedlo k postupu non lege artis, neboť v případě žalobce chybělo dopplerovské vyšetření a jeho popis (bylo chudé), což je pro diagnózu [Anonymizováno] zásadní. Nebyla sice potvrzena [Anonymizováno], ale ani nebyla spolehlivě vyloučena, lékaři následně nepostupovali správně, pokud neprovedli kontrolní sonografické vyšetření a nepodrobili žalobce revizní operaci [Anonymizováno], což v případě takového akutního urologického poranění je nezbytné a dopustili se tak postupu non lege artis. Pokud by lékaři revizní operaci provedli, s téměř stoprocentní jistotou by bylo [Anonymizováno] žalobce zachráněno. Uvedeného se nemocnice nemůže zbavit ani tím, že uroložka měla v rozhodnou dobu dovolenou, neboť pokud by byl postup správný, měla žalobce převést nebo doporučit na akutní urologické vyšetření do jiné nemocnice, např. v [Anonymizováno]. Pro úplnost soud dodává, že bylo provedeným prokazováním (zejména výslech [tituly před jménem] [jméno FO]) prokázáno, že mohlo v průběhu rozhodných dní dojít k [Anonymizováno], či [Anonymizováno], proto mohly bolesti žalobce částečně ustoupit, nicméně na shora uvedených závěrech to ničeho nemění. Navíc za situace, kdy bylo prokázáno, že v rámci operace bylo zjištěno, že [Anonymizováno] u žalobce byla stará v řádu vyšších desítek hodin až dní, což operatér zjistil z míry poškození tkáně vatlere.

42. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaná nepostupovala s potřebnou pečlivostí a péčí řádného odborníka; bylo prokázáno, že zranění žalobce ([Anonymizováno]) bylo zaviněno nesprávným zdravotnickým postupem lékařů nemocnice, který má počátek v nesprávně vedené zdravotnické dokumentaci žalobce, a je tudíž újma na zdraví, která žalobci vznikla, v příčinné souvislosti s jednáním žalované, které lze hodnotit jako non lege artis (§ 2643 a § 2645 o. z.).

43. Neodborným zdravotnickým postupem non lege artis žalobci vznikla újma na zdraví.

44. Soud tedy dále posuzoval, jakého přiměřeného zadostiučinění za bolestné a ztížení společenského uplatnění žalobci po právu náleží. Předně soud uvádí, že žalobce se domáhal částky 30 000 Kč jako bolestného a 3 000 000 Kč jako ztížení společenského uplatnění. Nutno dodat, že sice žalobce v závěrečném návrhu uvádí, že posouzení výše odškodnění ponechává na soudu, nicméně částku během řízení specifikoval konkrétně k výzvě soudu dle § 43 o.s.ř., neboť je na žalobci, aby určil částku, které se za bolestné a ZSU domáhá, je pak na soudu, aby konečnou částku stanovil dle svého uvážení s přihlédnutím k dalším okolnostem a podpůrným zjištěním (např. znalecký posudek), nicméně soud je vázán žalobním návrhem, tedy v tomto případě částkou 30 000 Kč a částkou 3 000 000 Kč a není zde žádná výjimka z § 153 o.s.ř. Návrh žalobce v závěrečném návrhu tak je pro rozhodnutí soudu irelevantní, neboť žalobní návrh byl vymezen jasně a konkrétně. Navíc nutno dodat, že v případě bolestného si žalobce svou vytrpěnou bolest na počátku řízení hodnotil částkou, kterou považuje za přiměřenou vzhledem ke svým protrpěným bolestem, tj. 30 000 Kč, změna jeho návrhu zcela očividně vyvěrala až po provedeném dokazování znaleckým posudkem a výslechem znalkyně, která shledala přiměřené bolestné ve vyšší částce, než považuje žalobce. To však soudu nedává prostor pro vyhovění jeho návrhu a přisouzení vyšší částky než žalobce považuje za svou bolest jako dostatečné zadostiučinění.

45. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2245/2017, „nárok na náhradu nemajetkové újmy na zdraví dle § 2958 o. z. tvoří jednotlivé, dílčí, samostatné nároky na náhradu za bolest, ztížení společenského uplatnění a další nemajetkovou újmu, jež samostatně vznikají i zanikají, a tedy se i samostatně promlčují. Nárokem na odškodnění bolesti se rozumí odškodnění bolesti v tzv. širším smyslu, tedy jak bolesti fyzické, tak i duševního strádání; běžné obtíže spojené s ublížením na zdraví určitého typu jsou zahrnuty již v ohodnocení bolesti. Další nemajetkové újmy při ublížení na zdraví ve smyslu § 2958 o. z. jsou spojeny se zásahem do zdraví, který nespočívá v přechodné bolesti ani ve fyzické či psychické újmě dlouhodobého (trvalého) charakteru, nýbrž jde o specifické okolnosti vymykající se obvyklému průběhu léčby a stabilizace zdravotního stavu, které nenastávají pravidelně, ale zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru.“ Nebo nález Ústavního soudu ze dne 8. 3. 2023, sp. zn. I. ÚS 1010/22, „při rozhodování o odčinění újmy na zdraví stěžovatelky mají obecné soudy stanovit peněžitou náhradu ve výši odpovídající zásadám slušnosti, jak jim ukládá zákon (§ 2958 ObčZ). Jen tím je totiž soud ve své rozhodovací činnosti vázán a jen tak obecné soudy dostojí požadavkům plynoucím z práva stěžovatelky na spravedlivý proces a nedotknutelnosti osoby a jejího soukromí. Rozhodnutí o výši odčinění újmy stěžovatelky nenaplňuje požadavky náležitého odůvodnění – to je naopak vnitřně rozporné a nelogické. Posuzování právních otázek, jakými je existence překážky lepší budoucnosti, její míra a z toho vyplývající míra ztížení společenského uplatnění, je výlučně odpovědností soudce a nelze ji fakticky přenášet na znalce. Rozhodnutí o tom, jaká částka je k odčinění újmy poškozeného přiměřená, má být podepřeno pro účastníky srozumitelnou úvahou, nikoli prostým odkazem na znalecký posudek. Soudy tedy ve svých rozhodnutích nemohou bez dalšího přebírat závěry znalců, kteří jen mechanicky opisují tabulkové výpočty výše odškodnění z Metodiky k náhradě za bolest a ztížení společenského uplatnění. Ostatně úprava všech nároků na náhradu nemajetkové újmy v nyní účinném občanském zákoníku vychází ze stejného filozofického a hodnotového základu, který vyzdvihuje lidskou důstojnost, respekt k individuální osobnosti každého člověka, a naopak opouští paušální „tabulkově“ stanovené částky či mechanické výpočty podle předem daných sazebníků a vzorců. … Soudy musí dodržovat princip předvídatelnosti soudního rozhodování, který požívá jako jeden ze základních principů materiálního právního státu ústavněprávní ochrany jako součást práva na soudní ochranu. Aby mu obecné soudy dostály při rozhodování, jaká výše odčinění nemajetkové újmy v penězích je přiměřená, je třeba při srovnávání s jinou rozhodovací praxí vzít do úvahy nejen skutkovou obdobnost případu, nýbrž zasadit srovnávanou částku také do ekonomického kontextu doby jejího přiznání. Věk pacientů nemůže být v obecné rovině kritériem při posuzování výše přiměřeného odčinění nemajetkové újmy (tj. důvodem pro její snížení). Takový postup není v souladu s právem na rovné zacházení dle čl. 3 odst. 1 LPS.“ 46. S účinností od 1. 1. 2014 občanský zákoník neobsahuje zmocnění k vydání prováděcího předpisu obdobné tomu, jaké obsahovalo ustanovení § 444 odst. 2 obč. zák., účinné před tímto datem, tedy se již nepočítá s podzákonným právním předpisem, který by obsahoval pravidla, podle nichž má být výše náhrady stanovena, a určení výše náhrady se plně ponechává na úvaze soudu. Body 237 a 238 závěrečných ustanovení § 3080 o. z. byla též zrušena vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, a to se zjevným úmyslem zákonodárce (vyjádřeným v důvodové zprávě) odstranit systém náhrad založený na bodovém hodnocení zdravotních obtíží stanoveném podle podzákonného předpisu, slovy důvodové zprávy s cílem oprostit soudní praxi od vlivu moci výkonné, která právě prostřednictvím pravidel obsažených ve vyhlášce nepřípustně limitovala soudy v možnosti přiznat spravedlivou a dostatečnou náhradu zejména za závažné trvalé zdravotní následky. Zákon nyní stojí na požadavku, aby vytrpěné zdravotní újmy byly plně vyváženy peněžitou náhradou, avšak zjištění finančního ekvivalentu za poškození tak cenné hodnoty jako lidské zdraví je diskutabilní, neboť přesná kvantifikace nemajetkových újem je navýsost složitá, ne-li nemožná. Zřejmě i proto zákon doplňuje, že nelze-li výši náhrady určit cestou plné kompenzace, má se náhrada stanovit podle zásad slušnosti. Ani tyto zásady však nejsou nikterak definovány a jejich vágnost je zcela srovnatelná s nezřetelným požadavkem plné náhrady. I v odborné literatuře je konstatováno, že požadavek „plného vyvážení“ bolesti je „spíše ideální, v praxi nedosažitelný cíl“, neboť „peníze nejsou nikdy dokonalým ekvivalentem bolesti“, že velkorysá formulace zákona přehlíží, že zdraví je natolik výjimečnou a cennou hodnotou, že plná peněžitá náhrada za jeho poškození je diskutabilní, případně stojí mimo reálné finanční možnosti většinového vzorku společnosti“ a že „tento maximalistický princip pomíjí, že přesná kvantifikace nemajetkových újem je navýsost složitá, ne-li nemožná“, že „peněžitá náhrada reálně odpovídající vzniklé újmě je pojmově vyloučena“ a že „nemajetková újma vzniklá porušením osobnostních práv se v obecném slova smyslu nedá odškodnit (kompenzovat) a rozsah vzniklé nemajetkové újmy nelze exaktně kvantifikovat“ (viz Ryška, M. in Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 3114; shodně nález Ústavního soudu ze dne 22. 12. 2015, sp. zn. I. ÚS 2844/14, bod 47).

47. Je úlohou soudu, aby tuto právní úpravu naplnil svou úvahou. Ta však nemůže být nepodložená a libovolná, nýbrž musí být odůvodněna tak, aby bylo zřejmé, z jakých východisek soud vyšel a jaká kritéria použil. Jen tak lze vyhovět požadavku legitimního očekávání účastníků a předvídatelnosti soudních rozhodnutí, jak jej formuluje ustanovení § 13 o. z. a ve své ustálené judikatuře dovozuje Ústavní soud [viz např. nález ze dne 10. 12. 2019, sp. zn. IV. ÚS 3500/18, body 19–22, nález ze dne 17. 8. 2018, sp. zn. II. ÚS 387/18, (N 138/90 SbNU 259), bod 19, nález ze dne 13. 12. 2011, sp. zn. II. ÚS 727/11, (N 209/63 SbNU 431), nález ze dne 17. 3. 2010, sp. zn. I. ÚS 947/09, (N 56/56 SbNU 593)].

48. Za tímto účelem soudní praxe od roku 2014 využívá jako jednu z možností výkladu § 2958 o. z. nezávaznou pomůcku, označenou jako Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, jejíž základní zásady byly publikovány pod č. 63/2014 Sb. rozh. obč. Ostatně i důvodová zpráva k § 2958 o. z. připouští, aby si soudní praxe vytvořila vlastní podrobnější pravidla, kterými eliminuje dopady odstranění relativně exaktního podzákonného předpisu. Metodika pro oblast odčinění bolestí zavádí určitou podobu bodového hodnocení. Zčásti využívá dosavadní etiologicky pojatý systém plynoucí z vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, zejména pro podrobně rozpracovanou klasifikaci bolestivých stavů podle postižení jednotlivých orgánů či částí těla a vyjadřující míru bolesti jako tělesného a duševního strádání v souvislosti se zásahy do zdraví. Podkladem pro stanovení výše náhrady za bolest je zpravidla posudek znalce z oboru zdravotnictví, odvětví hodnocení míry bolesti a funkčních schopností při újmách na zdraví; pouze v jednoduchých případech se lze spokojit s odborným vyjádřením. Účelem posudku znalce, který disponuje příslušnou specializací, osvědčil k tomu potřebné znalosti a byl pro uvedený obor zapsán do seznamu znalců, je vytvořit pro soud dostatečně podrobný, strukturovaný a pochopitelný skutkový podklad, obsahující příslušný odborný lékařský závěr. Přehled bolesti je obsahem části B Metodiky. Skládá se z jednotlivých položek, jimž jsou přiřazeny bodové hodnoty vyjadřující vzájemné proporce mezi těmito položkami. Pro určení výše náhrady je třeba výsledný bodový součet vynásobit částkou odpovídající hodnotě jednoho bodu. Doporučuje se hodnotu bodu odvozovat od jednoho procenta hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikl nárok / vznikla bolest. Zaokrouhlení alespoň na celé koruny se provede ve vztahu k výsledné částce, nikoliv k hodnotě jednoho bodu. Znalci nepřísluší, aby sám stanovil a určil výši bolestného, neboť je to soud, kdo ji stanoví. …. K tomu lze doplnit, že z povahy věci není soudce povinen použít právě tuto metodu výkladu. Může zvolit a odůvodnit jinou, nicméně rozhodne-li se postupovat podle Metodiky, měl by jí doporučená pravidla respektovat (případně odůvodnit, v čem a proč se od ní odchyluje), aby tato pomůcka neztratila svůj význam pro sjednocování soudní i mimosoudní praxe, neboť výstupy z jednotlivých řízení, v nichž by s Metodikou bylo nakládáno odlišně, by nebyly vzájemně porovnatelné. …Postup popsaný v Metodice má plnit zákonný princip slušnosti (§ 2958 věta druhá o. z.) i požadavek legitimního očekávání (§ 13 o. z.). (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1361/2021). Chybí-li v přehledu bolesti pro některý typ poškození výslovná položka, použije se pro účely bodového ohodnocení položka, která se svou povahou a závažností nejvíce blíží příslušnému poškození. …Posuzující lékař vychází ze zdravotnické dokumentace a hodnotí samostatně každý bolestivý stav, který je v příčinné souvislosti se škodnou událostí, přičemž pouze první operace u zlomenin a uzavřených poranění kostí či jiných systémů organismu se hodnotí jako otevřená rána (součást bolesti utrpěné při škodné události). Případné další operace či jiné obdobné invazivní zákroky se hodnotí samostatně podle položek, které odpovídají charakteru zásahu při prováděném výkonu. (Metodika Nejvyššího soudu ze dne 12. 3. 2014, sp. zn. Cpjn 14/2014)

49. Smyslem náhrady za bolest je vedle samotného bolestivého stavu odškodnit i určitou míru nepohodlí, stresu či obtíží spojených s utrpěnou zdravotní újmou (srov. též obavu ze ztráty života či vážného poškození zdraví ve smyslu § 2957 věty třetí o. z.), a to v rozsahu, v němž tyto zásahy do osobnostní sféry poškozeného z povahy věci souvisí s bolestí obvykle doprovázející stavy popsané v jednotlivých položkách (tzv. bolest v širším smyslu). Výkladem § 2958 o. z. nelze dovodit, že nyní má být pojem bolest chápán toliko jako fyzická bolest bez souvislosti s duševními aspekty bolestivých stavů. Dovolací soud proto uzavírá, že nárokem na odškodnění bolesti je myšleno odškodnění bolesti v tzv. širším smyslu, tedy jak bolesti fyzické, tak i duševního strádání. Opačný výklad by znamenal, že za účinnosti původní úpravy zákonem č. 40/1964 Sb. a vyhláškou č. 440/2001 Sb., jež pojem další nemajetkové újmy neznaly, nebyly vůbec duševní obtíže spojené s léčením odškodnitelné. Tak tomu však prokazatelně nebylo, neboť duševní útrapy byly odškodňovány v rámci bolestného, a pokud překročily obvyklou zátěž a staly se trvalými, byly odškodňovány v rámci náhrady za ztížení společenského uplatnění. … Rovněž nelze oddělit vnímání fyzické bolesti poškozeným od negativního vnímání diskomfortu spojeného s léčením. Míru takových obtíží je třeba zohlednit při stanovení výše bolestného, neboť bodové hodnocení lékaře (znalce) je pouze východiskem, na jehož základě soud určuje konečnou výši náhrady s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem každého případu, jejichž demonstrativní (příkladmý) výčet je obsažen v § 2957 o. z. (Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2245/2017). Ač se určení výše zadostiučinění stává předmětem volného uvážení soudu, musí soud v každém jednotlivém případě vycházet z úplného skutkového stavu a v tomto rámci se opírat o zcela konkrétní a přezkoumatelná hlediska (např. NS 30 Cdo 2005/2003). Nutnost individuálního posouzení případu platí i pro účely preventivně-sankční funkce satisfakcí. Využití této funkce musí být v konkrétním případě vždy racionálně odůvodněné a podložené zjištěným skutkovým stavem. Je zřejmé, že preventivně-sankční funkci zadostiučinění nelze uplatňovat u každého zásahu do osobnostních práv, je však nezbytné posoudit vhodnost jejího použití v konkrétním případě, zvláště pak tehdy, kdy hrozí opakování podobných zásahů a původce je třeba od nich odradit (NS 30 Cdo 1231/2011, 30 Cdo 3352/2012). (RYŠKA, Michal. § 2957 [Okolnosti zvláštního zřetele hodné]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 16.)

50. Při stanovení výše náhrady za bolest je výklad § 2958 o. z. založený na posouzení podle Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví způsobilým a vhodným přístupem k naplnění zákonného principu slušnosti (§ 2958 věta druhá o. z.) i požadavku legitimního očekávání (§ 13 o. z.). Soud k objektivizaci bolestného zpravidla na základě posudku znalce z oboru zdravotnictví, odvětví hodnocení míry bolesti a funkčních schopností při újmách na zdraví, zjistí bodové hodnocení bolesti stanovené podle části B této metodiky. Pro určení výše náhrady výsledný bodový součet vynásobí částkou odpovídající hodnotě jednoho bodu, která činí jedno procento hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikl nárok (vznikla bolest). Tím soud vyčíslí základní náhradu, kterou do výsledné podoby zpravidla upraví zvýšením či snížením (modifikací) podle konkrétních okolností případu s využitím zákonem stanovených (§ 2957 o. z.) a soudní praxí dovozených hledisek. (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2022, sp. zn. 25 Cdo 2207/2020)

51. Co se týká bolestného, provedeným dokazováním má soud za prokázané, že [Anonymizováno] je jedno z velmi bolestivých poranění, i když míra vnímání bolesti zásadně závisí na každém jednotlivci. Žalobce svou bolest hodnotil na škále 0-10 devítkou. Popsal bolest jako konstantní kopání do pohlavních orgánů, přičemž již samotné „nárazové“ kopnutí je silně bolestivá záležitost. Bylo prokázáno, že žalobce trpěl silnými akutními bolestmi, které mu znemožňovaly normální chůzi, vyvolávaly u žalobce pocit na zvracení, neměl chuť k jídlu, jen ležel, bolestivé místo ledoval a bral prášky na bolest. Zejména bolestivá pro něj byla jízda autem, kdy každý výmol pro něj znamenal další nesnesitelnou bolest. Soud žalobci uvěřil, navíc jeho tvrzení potvrzovali vyslechnutí svědci (matka, [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [právnická osoba]). Všichni se shodli na tom, že jde o silně bolestivé zranění. Při stanovení výše bolestného soud podpůrně vyšel ze znaleckého posudku [právnická osoba], která při jeho stanovení ve výši 40 950 Kč, při hodnotě bodu za rok 2020 (rok vzniku poranění) 341,25 Kč a 120 bodech analogicky dle položky [Anonymizováno]. Soud s ohledem na uvedená zjištění navíc shledal za důvodné částku modifikovat 10 %, neboť bolesti žalobce byly několika denní, ač v průběhu hodin se bolest zřejmě měnila, nicméně skutečně nikdy nevymizela a byla buď více nebo méně značně intenzivní. Navíc byly bolesti o to výraznější, neboť žalobce musel z nemocnice a zpět do nemocnice užít osobní automobil, což jeho bolesti zesilovalo. Naopak soud nepřistoupil k vyšší modifikaci požadované částky, neboť prakticky ihned po operaci bolesti ustaly. Soud tak shledal přiměřeným stanovit výši bolestného částkou 45 045 Kč, nicméně pokud žalobce požaduje na bolestném částku 30 000 Kč, soud je takovým návrhem vázán (viz shora) a více mu přisoudit nemůže. Navíc nutno dodat, že pokud si žalobce své bolesti hodnotí částkou 30 000 Kč není ani na místě přisoudit mu částku vyšší.

52. Nutno dodat, že soud uvěřil žalobci ohledně tvrzení, že jeho bolesti byly natolik silné, že nemohl prakticky chodit, hledal polohu vleže, byly u něj vyvolávány pocity na zvracení, aj. Tato jeho tvrzení potvrdila i matka a pozitivně se k nim stavěli i předvolaní svědci ([tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO]). Soud uvěřil i tvrzení ohledně toho, že žalobce při propuštění z nemocnice dne 26. 8. 2020 pociťoval nadále silné bolesti, přesto byl propuštěn do domácí péče. Jednak uvedené ztvrdila i jeho matka a ostatní předvolaní svědci potvrdili, že v důsledku podávání léků a ledování mohlo dojít k částečnému odeznění bolesti, navíc není vyloučeno, že došlo k chvilkové [Anonymizováno] nebo pouze částečné [Anonymizováno], čímž mohlo dojít k uvolnění bolesti. Pokud pak [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že žalobce propustil na jeho žádost, soud konstatuje, že žalobce byl propuštěn rozhodnutím lékaře, ač tento při svém rozhodování přihlédl (zcela logicky) k názoru žalobce. Soud uvěřil i skutečnosti, že žalobce opustil nemocnici na invalidním vozíku, neboť výpověď jeho i matky se shodovala v podstatných náležitostech, ošetřující lékař [tituly před jménem] [jméno FO] si uvedenou skutečnost dle soudu nemohl pamatovat, když sám uvedl, že podobných příjmů a propuštění má nespočet. Navíc jeho výpověď nebyla dle soudu plně věrohodná a přesvědčivá a byla účelová, neboť dle soudu se nesprávného lékařského postupu měl dopustit zejména on a úsečnými a neúplnými odpověďmi se dle soudu tzv. chránil před dalšími postihy, ač tyto mu již nehrozily. Nutno dodat, že navíc i uvedl, že žalobce nezná, nicméně bylo proti němu vedeno „disciplinární řízení“ ohledně jeho lékařského postupu v rozhodné dny 25. 8. 2020 – 26. 8. 2020, což zcela jistě není běžnou záležitostí v jeho kariérním životě, proto lze stěží uvěřit, že by o žalobci neměl ponětí a neznal ho, alespoň podle jména. Soud tak plně uvěřil tvrzením ohledně intenzity bolestí, kterými žalobce prošel, tak jak je právě uvádí žalobce.

53. Pokud jde o náhradu za ztížení společenského uplatnění, tato je obecně vyjádřením míry ztráty schopnosti poškozeného žít plnohodnotný život oproti stavu před poškozením zdraví, kdy tato ztráta se může projevovat jak v životě osobním, rodinném, politickém, kulturním, sportovním a podobně. Pro přiznání náhrady je pak podstatné, aby se jednalo o následky trvalé, nikoliv pouze přechodné povahy. Pro vlastní vyjádření výše náhrady je pak nezbytné zhodnocení rozdílu mezi aktivitami a životním stylem poškozeného před ublížením na zdraví a po ustálení jeho zdravotního stavu po tomto ublížení. Hodnocení ztížení společenského uplatnění je přitom založeno na medicínském posouzení, které je nutno provést poté co se zdravotní stav ustálí. Soud pro podporu svého rozhodování vycházel z provedeného dokazování (zejména výslech svědků) tak i znaleckého zkoumání [právnická osoba]. Znalec nabídl soudu přesvědčivé zdůvodnění pro stanovení výše ztížení společenského uplatnění u žalobce. S takovým se ostatně spokojili i účastníci řízení, zejména žalobce, kteří sice navrhovali výslech znalce, avšak následně se se zdůvodněním postupu znalce plně spokojili. Pokud jde ztížení společenského uplatnění, ve zdůvodnění jednotlivých zasažených oblastí života žalobce ve znaleckém posudku, se znalec vypořádal se všemi symptomy vyjevujícími se u žalobce.

54. Znalec zohlednil postižení jednotlivých tělesných funkcí a tělesných struktur, když dospěl k závěru, že v případě žalobce byla porušena sebedůvěra žalobce tím, že byl zohyzděn, má psychický blok v určitých činnostech života, je v neustálém strachu, že si poraní i [Anonymizováno], není schopen si udržet fyzickou a psychickou pohodu, je pod neustálou kontrolou urologa, udržení fyzické kondice je v důsledku poranění horší, přestal hrát florbal a již se nevěnuje parkouru, stydí se za chybějící [Anonymizováno]. Znalec shledal, že k ustálení zdravotního stavu žalobce došlo ke dni 28. 12. 2020, přičemž výchozí rámcová částka byla 13 650 000 Kč při užití korigovaných procent 1,4384920635, tj. výsledná částka odpovídající ztížení společenského uplatnění představuje 196 354 Kč. V rámci doplňujícího výslechu znalkyně uvedla, že pro své posouzení nevyužila žádný modifikační koeficient, neboť toto je již na posouzení soudu.

55. Co se modifikačního koeficientu týká soud poukazuje na komentářovou literaturu, dle které významnou okolností, kterou samotné ocenění podle domén Aktivit a participací povětšinou nezohledňuje, je věk, v němž trvalé následky nastanou. Vzhledem k tomu, že vrcholu sil i intenzity společenského zapojení se obvykle dosahuje ve věku od 45 do 55 let, je namístě základní částku stanovenou výše popsaným postupem zvýšit přibližně o 10 %, utrpěl-li poškozený zranění ve věku 35 až 44 let, o 20 % ve věku 25 až 34 let a o 30 až 35 % ve věku 0 až 24 let. Přihlédnutí k výjimečným okolnostem vyjmenovaným v o.z. pro jejich předpokládanou šíři a variabilitu není možné vyjádřit konkrétními pojmy ani jim přiřazenými procentními pásmy, je proto ponecháno zcela na úvaze soudu s doporučením, aby po celkovém výsledném zvýšení nepřesahovala náhrada dvojnásobek základní částky. Doporučené omezení modifikace základní částky maximálně na dvojnásobek má své racionální opodstatnění a nesměřuje k zužování možností individuálního posouzení každého konkrétního případu. Smyslem je eliminovat subjektivismus a libovůli a přispět ke sjednocení soudní praxe a naplnění požadavku, aby v obdobných případech bylo poskytnuto srovnatelné odškodnění (§ 13 o.z.). Uvedené nehmotné újmy jsou ze své podstaty neodčinitelné, účelem poskytnutí peněžité náhrady tedy není uvedení poškozeného do stavu existujícího před poškozením (jako u náhrady majetkové škody), nýbrž poskytnutí finančních prostředků, za které si může poškozený opatřit náhradní požitky, které mají zmírnit jeho strádání. (ŽĎÁREK, Roman.

5. Navyšování, event. snižování satisfakce (náhrady) za ztížení společenského uplatnění – „Modifikační koeficient“. In: ŽĎÁREK, Roman, TĚŠINOVÁ, Jolana, ŠKÁROVÁ, Marta, WALTR, Robert, PÚRY, František a kol. Metodika odškodňování imateriálních újem na zdraví. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 45, marg. č. 60 a 61.)

56. Soud shledal na místě základní částku modifikovat vzhledem k věku žalobce, kdy k poranění došlo (15 let), tj. soud částku ZSU stanovenou znalcem navýšil o 35 %. Jednak v uvedené svědčí shora uvedená komentářová literatura, jednak názor soudu byl podpořen výpovědí znalce [právnická osoba].

57. Soud dále přistoupil ke zvýšení částky stanovení znalcem o 5 %, neboť soud má za prokázané, že žalobce byl zásadně ovlivněn ve sportovní sféře svého života. Ač soud považuje tvrzení otce žalobce o tom, že žalobce se intenzivně věnoval florbalu, kde měl slibnou kariéru, za přinejmenším předčasná, neboť soud má za prokázané (z výpovědi ostatních svědků), že žalobce se florbalu věnoval rok nebo dva před svým zraněním, trénink měl 2 x týdně, byl zřejmě na některých zápasech, což nesvědčí ve výraznější nadání a zápal žalobce do jeho sportovní kariéry. Je obecnou notorietou, že úspěšný kariérní sportovec se danému sportu věnuje od útlého dětství, vícefázovými denními tréninky, za účasti na zápasech a turnajích. Což však žalobce v rozhodnou dobu jednoznačně nesplňoval. Lze těžko přisvědčit otci žalobce, že žalobce mohl být aktivním hráčem florbalu a tímto se živit. Nicméně i tak soud má za jednoznačně prokázané, že žalobce se aktivně věnoval sportu obecně (lyžoval, hrál florbal, fotbal, plavání, basketbal, provozoval parkour, aj.). Byl zapáleným sportovcem již na základní škole, účastnil se mimoškolních aktivit spojených zejména s míčovými sporty. Aktivně i po skončení základní školní docházky se míčovým sportům věnoval i ve svém volném čase. Zásadním proč s tímto skončil bylo poranění žalobce, neboť se obával poranění [Anonymizováno], ochranné pomůcky mu byly nepříjemné, při sportu jej operované bolelo. Nicméně nelze odhlédnout od toho, že poranění nebyla jediná příčina, proč žalobce přestal závodně provozovat florbal, když bylo prokázáno, že vliv na to měl i nedostatek času spojený s nástupem na střední školu a následně do práce. Zásadní příčinou však dle soudu bylo právě odstranění [Anonymizováno]. Soud zejména s ohledem na zásah do sportovní a aktivní sféry života žalobce, kdy žalobce z dlouhodobého hlediska je ztrátou zásadně omezen ve sportovním vyžitím (bojí se sporty provozovat, bolí jej určité pohyby), přičemž soud má za prokázané, že sportovní aktivity jsou zásadní pro způsob života žalobce, shledal na místě částku stanovenou znalcem zvýšit o 5 %, když stanovení procentuálním koeficientem ze strany znalce nebylo dle soudu dostatečné.

58. Pokud jde o jiné sféry žalobce, soud shledal za zcela přiléhavé stanovení znalcem. Pokud žalobce uvádí, že ztráta [Anonymizováno] měla zásadní vliv na [podezřelý výraz], soud uvádí, že znalec k tomuto přihlédl v dostatečném rozsahu. Je pravdou, že [Anonymizováno] může [Anonymizováno], znamenat citelný zásah, může docházet ke ztrátě sebedůvěry, problémem s intimním životem a svěřením se dívkám, nicméně sám žalobce uvedl, že tento problém měl možná pouze v počátku. Nyní má již několik let přítelkyni, nemá v intimním životě žádný problém, přítelkyně o jeho problémech ví a také s tím nemá problém. Pokud jde o tvrzení, že se žalobce v určitém obrobí „hledal“/„hledal svou osobnost“ soud nemohl odhlédnout od toho, že žalobcovo poranění bylo způsobeno v jeho patnácti letech. Pokud žalobce prožíval takové období, již jej rozhodně neprožívá, bylo to ovlivněno právě obecně známým komplikovaným obdobím puberty. Jinak řečeno [Anonymizováno] nebyla v případě žalobce jedinou a hlavní příčinou tohoto těžkého období. Navíc sám žalobce při svém výslechu k tomuto ničeho neuvedl, uvedl tak okrajově otec a bratr. Žalobce navíc nepoužívá a nepoužíval například protézu, což svědčí také o tom, že za poranění se až v takovém rozsahu nestydí. Žalobce nevyhledal psychiatra ani psychologa, což svědčí o jeho psychické odolnosti vůči jeho poranění a srovnáním se s jeho stavem. Stejně tak soud nemůže přisvědčit tomu, že by žalobce nebyl [Anonymizováno]. Jak zevrubně vysvětlil [tituly před jménem] [jméno FO] ve své výpovědi, [popis zdravotního stavu]. Pokud má pak ztížení společenského uplatnění nahradit újmu, která se projevuje v dlouhodobém životě poškozeného, soud neshledal důvod částku stanovenou znalcem v tomto ohledu ([podezřelý výraz]) ještě zvyšovat.

59. Pokud jde o zásahy do ostatních sfér života žalobce, soud shledal částku určenou znalcem za zcela přiléhavou a neshledal důvod pro modifikaci částky.

60. Soud má za to, že u žalobce nastala překážka lepší budoucnosti poškozením zdraví ve smyslu § 2958 o.z., a tato překážka je natolik markantní a život, který žalobce žije, se dle názoru soudu liší od života, který by žalobce žil, nebýt [Anonymizováno]. Z tohoto důvodu soud shledal výši odškodnění stanovenou znalcem navýšenou o 40 %, tj. částku 274 896 Kč plně v souladu se spravedlivým očekáváním.

61. Soud tak žalobci přiznal na bolestném částku 30 000 Kč a na ZSU částku 274 896 Kč, tj. částku 304 896 Kč (výrok I), a ve zbývající části žalobu zamítl (výrok II).

62. Pokud se jedná o úrok z prodlení, který žalobce požadoval ode dne 17. 2. 2023 (dne 15. 2. 2023 nárok uplatnil v rámci insolvenčního řízení) soud odkazuje na komentářovou literaturu k §§ 170 a 169 insolvenčního zákona, dle kterého žalobce na úrok z prodlení nemá nárok, když uplatnil svůj nárok později, než bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka, nárok byl uplatněn 15. 2. 2023, rozhodnuto o úpadku dlužníka bylo ke dni 12. 8. 2019.

63. Výrokem III. soud rozhodl o nákladech řízení dle § 142 odst. 1 a 3 o. s. ř. neboť výše přisouzené částky závisela na rozhodnutí soudu a znaleckém posudku. Náklady řízení žalobce ve výši 147 755 Kč jsou představovány odměnou jeho advokáta, náhradou za promeškaný čas a cestovným advokáta.

64. Advokát učinil ve věci 13 úkonů právní služby spočívající v převzetí právního zastoupení, sepisu a podání vyrozumění o uplatnění pohledávky, sepis a podání žaloby, doplnění ze dne 29. 10. 2023, vyjádření ke znaleckému posudku, závěrečný návrh, účast na jednání soudu dne 24. 11. 2023, 7. 2. 2024, 22. 5. 2024, 2. 8. 2024 (přesahující 2 hodiny), 26. 2. 2025 a 26. 3. 2025 dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu. Soud vycházel z částky 304 896 Kč (z částky přisouzené soudem, např. NS 25 Cdo 3974/2015), tedy tarifní hodnoty dle § 7 bod 6 dle advokátního tarifu, tj. odměna 13 x 9 540 Kč, tj. 124 020 Kč. Náklady jsou dále představovány 10 režijními paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 (3 000 Kč) a 2 režijními paušály (za závěrečný návrh, účast na jednání dne 26. 2. 2025 a 26. 3. 2025) po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025, tj. 1 350 Kč. Odměna advokáta tak činí částku 128 370 Kč. Advokát není plátcem DPH.

65. Dále žalobci náleží náhrada za promeškaný čas právního zástupce cestou ke shora uvedeným jednáním za 32 půlhodin po 100 Kč, tj. celkem 3 200 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024, kdy soud vycházel z plánovače tras na www.google.com při zadání sídla Obvodního soudu pro Prahu 2 a sídla právního zástupce žalobce, tj. 1 hodina 56 min jedna cesta, tedy 8 půlhodiny za cestu tam a zpět. Dále za 16 půlhodin po 150 Kč, tj. 2 400 Kč, dle § 14 odst. 1 písm. a). odst. 3 advokátního tarifu v aktuálním znění za cesty k soudu dne 26. 2. 2025 a 26. 3. 2025. Tj. náhradu za promeškaný čas ve výši 5 600 Kč.

66. Dále soud přiznal částku 13 785 Kč, tj. hotové výdaje právního zástupce žalobce spočívající v cestovních výdajích za použití vozidla Volvo XC70 za cestu ke shora uvedeným jednáním soudu při cestě: sídlo právního zástupce žalobce ([adresa]) - sídlo Obvodního soudu pro Prahu 2 (Francouzská, Praha 2) a zpět, při vzdálenosti 274 km tam a zpět (dle google maps přichází do úvahy dvě stejně časově dlouhé cesty při vzdálenosti 127 km a 146 km, soud tak vycházel ze 137 km na jednu cestu), při kombinované spotřebě 7,6 l/100 km. Při jízdě v roce 2023 vycházel soud z vyhlášky č. 467/2022 Sb. (34,4 Kč/litr cena motorové nafty, 5,2 Kč/1 km amortizace) tedy náhrady ve výši 2 141 Kč za cestu dne 24. 11. 2023. Při cestách v roce 2024 vycházel soud z vyhlášky č. 398/2023 Sb. (38,7 Kč/1 litr cena motorové nafty; 5,6 Kč/1 km amortizace) tedy náhrady ve výši 2 340 Kč za cestu dne 7. 2. 2024, 22. 5. 2024 a 2. 8. 2024. Za cesty vykonané v roce 2025 soud vycházel z vyhlášky č. 475/2024 Sb. (34,7 Kč/1 l cena motorové naft, 5,8 Kč/1 km amortizace) tedy náhrady ve výši 2 312 Kč za cestu dne 26. 2. 2025 a 26. 3. 2025.

67. Soud dodává, že nepřiznal odměnu za úkon sepis a podání pokusu o smír, neboť byl přiznán úkon sepis a podání vyrozumění o uplatnění pohledávky, neboť pokus o smír v takovém případě již není nezbytným a účelným úkonem právní služby. Stejně tak není účelným úkonem právní služby oprava žaloby na výzvu soudu dle § 43 o.s.ř., když jde k tíži žalobce, že žalobu úplnou a projednatelnou nepodal v jednom podání. Jinak je tomu u podání ze dne 29. 10. 2023, ač je toto podání nazváno doplnění a upřesnění žaloby, jedná se spíše dupliku k replice žalované a jako takové i co do obsahu soud shledal podání účelným a odměnu za něj přiznal. Soud dále nepřiznal odměnu za žádost o osvobození od soudních poplatků, neboť se nejedná o úkon právní služby.

68. Soud nestanovil lhůtu k plnění, neboť ve výroku rozsudku, jímž je žalované osobě s dispozičním oprávněním uložena povinnost uhradit přednostní pohledávku, se neuvádí pariční lhůta. V tomto ohledu se prosadí speciální úprava § 203 odst. 5, podle níž o pariční lhůtě, jakož i o tom, z jaké části majetkové podstaty má být přisouzená pohledávka uspokojena, rozhoduje na návrh věřitele či osoby s dispozičním oprávněním insolvenční soud. Jestliže stav majetkové podstaty uspokojení přisouzené pohledávky neumožňuje, insolvenční soud návrh podle § 203 odst. 5 „protentokrát“ zamítne. Vyhovující i zamítavé rozhodnutí insolvenčního soudu má povahu rozhodnutí při dohlédací činnosti a není proti němu přípustný opravný prostředek. Je-li z obsahu spisu (zejména ze zpráv insolvenčního správce o stavu majetkové podstaty a o uplatněných přednostních pohledávkách se shodným či lepším pořadím) zřejmé, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto, nemusí usnesení obsahovat odůvodnění (III. ÚS 3654/17). (ŘEHÁČEK, Oldřich, VRBA, Milan. § 203 [Uplatňování přednostních pohledávek]. In: SPRINZ, Petr, JIRMÁSEK, Tomáš, ŘEHÁČEK, Oldřich, VRBA, Milan, ZOUBEK, Hynek a kol. Insolvenční zákon. 1. vydání (4. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 11.)

Poučení