Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

22 C 139/2022-117

Rozhodnuto 2023-09-12

Citované zákony (23)

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Janem Maruškou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vydání věci a zaplacení 109 500 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované poskytnout žalobci řádné vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu na adrese [adresa], [PSČ] [část obce] za rok 2018, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované poskytnout žalobci komplexní podklady k vyúčtování služeb za rok 2018 a provedení pořízení kopií jejich originálů, se zamítá.

III. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení pokuty ve výši 54 750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 54 750 Kč od 2. 5. 2022 do zaplacení, 36 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 36 500 Kč od 2. 5. 2022 do zaplacení a 18 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 250 Kč od 2. 5. 2022 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 31 944 Kč, a to k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu 2. 5. 2022 se žalobce domáhal po žalované, aby mu a) poskytla řádné vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu na adrese [adresa], b) poskytla komplexní podklady k vyúčtování uvedených služeb za rok 2018 a provedení pořízení kopií jejich originálů a c) zaplatila pokuty v celkové výši 109 500 Kč s příslušenstvím za prodlení s poskytnutím řádného vyúčtování služeb za rok 2018, 2019 a 2020. V žalobě dále žalobce uvedl, že je nájemcem bytu [číslo] v bytovém domě na adrese [adresa] (dále také jen„ Byt“), a to na základě nájemní smlouvy [číslo] uzavřené se žalovanou jako pronajímatelkou a vlastnicí Bytu (dále také jen„ Smlouva“). Žalobce poskytuje žalované nájemné a dále zálohy na služby, tedy plnění spojená s užíváním Bytu. Žalovaná je povinna žalobci služby poskytovat a současně tyto vždy řádně vyúčtovat, přesto žalobci dosud neposkytla řádná vyúčtování služeb ani komplexní podklady k vyúčtování, ačkoli o tyto žalobce požádal. V Bytě užívaném žalobcem se od roku 2015 nachází měřiče tepelné energie, avšak tyto nejsou odečítány. Vyúčtování služeb od žalované tak nesplňují zákonné požadavky, zejména při absenci parametrů, jakými jsou polohové koeficienty, rozúčtování na základní a spotřební složku u dodávek tepelné energie, spotřeba vody na dodávku teplé vody, správné určení spotřeby u zákonem stanovených měrných jednotek, podlahových ploch a započtených podlahových ploch, celkového počtu uživatelů bytových jednotek a uvedení dalších nezbytných metrologických parametrů, které by v souhrnu poskytly poctivý a řádný obraz, vyhovující zákonu o službách a souvisejícím právním předpisům. Žalobce v rámci této žaloby uplatňuje nárok na řádné vyúčtování služeb pouze za rok 2018 a poskytnutí komplexních podkladů k tomuto vyúčtování služeb, a tedy ponechává žalované dostatečný časový prostor k provedení stejných nároků ve vztahu k vyúčtování služeb za následující období. Podle žalobce již samotným uplynutím stanovené lhůty k vyúčtování služeb vznikl žalobci nárok na pokutu za neposkytnutí řádných vyúčtování za rok 2018 ve výši 54 750 Kč (50 Kč denně za období od 1. 5. 2019 do 30. 4. 2022), za rok 2019 ve výši 36 500 Kč (50 Kč denně za období od 1. 5. 2020 do 30. 4. 2022) a za rok 2020 ve výši 18 250 Kč (50 Kč denně za období od 1. 5. 2021 do 30. 4. 2022). Protože žalovaná ani po předžalobní upomínce nesplnila shora uvedené povinnosti, domáhá se žalobce jejich splnění žalobou v této věci.

2. Žalovaná nároky žalobkyně v celém rozsahu neuznala a navrhla proto žalobu zamítnout. Žalovaná pokládá za nesporné, že žalobce je nájemcem Bytu a že mu v souvislosti s užíváním Bytu poskytovala služby, ale rozporuje, že by vyúčtování služeb bylo v rozporu s právní úpravou, že by žalobci neposkytla podklady k vyúčtování služeb a že by žalobci vzniklo právo na zaplacení penále za nedodání vyúčtování služeb.

3. Žalovaná poukázala na spekulativnost požadovaného nároku, neboť vzhledem ke způsobu uplatnění nároku žalobce a jeho načasování (žalobce dosud nenamítal nesprávnost či nedostatečnost vyúčtování služeb, tedy ani nevyužil zákonných nástrojů k tomu určených (nahlédnutí do podkladů, podání námitek), naopak jej akceptoval a podle tohoto vyúčtování i plnil, a proto jeho cílem není domoci se změněného vyúčtování služeb, ale pouze získání co nejvyššího penále, tedy zneužití relevantní právní úpravy proti jejímu smyslu. Žalobce začal vyúčtování služeb rozporovat až dne 23. 4. 2022, kdy žalované zaslal výzvu k peněžitému a nepeněžitému plnění ze Smlouvy, a tedy není zřejmé, proč nevyužil zákonem daných možností a napadá vyúčtování služeb za roky 2018 až 2020 až s takovým odstupem. Ve vztahu k vyúčtování služeb žalovaná pokládá výtky žalobce za nesprávné nebo příliš obecné s tím, že vyúčtování využívá polohových koeficientů a dalších parametrů, náklady na společnou přípravu teplé vody pro dům zahrnují spotřebu vody na dodávku teplé vody, počet členů domácností v domě je uveden ve vyúčtování a ani absence rozúčtování na složku základní a spotřební u dodávek tepelné energie není vadou vyúčtování. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení ohledně její povinnosti poskytnout žalobci řádné vyúčtování za rok 2018 včetně nároku na poskytnutí podkladů a zaplacení penále, když žalovaná měla povinnost vyúčtování předložit nejpozději dne 30. 4. 2019. Promlčecí doba proto v tomto případě trvala od 1. 5. 2022 do 1. 5. 2022, žaloba však došla soudu až po jejím uplynutí dne 2. 5. 2022.

4. Na základě požadavku žalobce mu byly ze strany žalované předloženy rovněž veškeré podklady týkající se vyúčtování, a to nejprve v sídle žalované, následně i elektronicky, a to přesto, že žalovaná neměla povinnost tyto podklady žalobci poskytnout, když zákon pro tuto žádost stanoví lhůtu pěti měsíců ode dne doručení vyúčtování.

5. I kdyby ale bylo vyúčtování služeb chybné (vadné), žalobce od žalované přijal plnění podle tohoto vyúčtování, čímž byl dluh (byť vadně) splněn, a proto žalovaná není s plněním jejího závazku vůči žalobci v prodlení a pokuta z prodlení se proto neuplatní. Žalovaná také zpochybnila výši požadované pokuty za prodlení s předložením řádného vyúčtování služeb za rok 2020, kdy podle zákona č. 209/2020 Sb. byla žalovaná povinna předložit toto vyúčtování žalobci až pro vyúčtování za rok požadovaný úrok z prodlení, a to nejen co do určení data počátku prodlení, kterým podle žalované byl až dne 3. 5. 2022, ale i co do požadované výše úroku z prodlení. Pokud by však soud dospěl k závěru o oprávněnosti nároku žalobce na penále, navrhla žalovaná jeho moderaci, a to z důvodů, že žalobce po několik let ničeho neuplatňoval, na nic si nestěžoval, nic nenamítal a podle vyúčtování služby hradil, v mezidobí dokonce přestal být nájemcem žalované, vyúčtování materiálně naplňuje svůj smysl a případná škoda vzniklá z vyúčtování, které je případně nepřesné pouze v marginálních záležitostech, by byla minimální. Žalovaná má za to, že i jí vzniklo vůči žalobci právo na penále podle ust. § 13 Zákona, a to za porušení povinnosti žalobce předložit jí námitky vůči vyúčtování neprodleně, ale nejpozději do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, a proto žalovaná uplatnila eventuálně námitku započtení vzájemné pohledávky ve výši 90 800 Kč.

6. Ze shodných skutkových tvrzení a provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav.

7. Žalovaná je vlastníkem pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], bytový dům na adrese [adresa], [územní celek], zapsáno v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] (viz shodné skutkové tvrzení účastníků a výpis z katastru nemovitostí). Žalobce jako nájemce a žalovaná jako pronajímatelka jednající [titul] [jméno] [příjmení], předsedkyní představenstva žalované a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], místopředsedou představenstva žalované, podepsali dne [datum] nájemní smlouvu č. [anonymizována dvě slova] [rok] (Smlouva), jejímž předmětem byl byt [číslo] umístěný v [anonymizováno] nadzemním podlaží výše specifikovaného bytového domu (Byt), jehož popis, podlahová plocha místností pro výpočet nájemného, je podrobně specifikována v evidenčním listu, který tvoří nedílnou součást této smlouvy (viz shodná tvrzení účastníků a záhlaví a čl. I. a II. Smlouvy).

8. Na základě této Smlouvy žalobce [příjmení] v letech 2018 až 2020 užíval (viz shodné skutkové tvrzení účastníků), a za to byl povinen hradit žalované jako pronajímatelce nájemné ve výši 10 500 Kč, splatné vždy do každého 15. dne předchozího měsíce, za který se nájemné hradí a úhradu nákladů za služby poskytované s užíváním bytu dle Smlouvy, hrazené zálohově platbou ve výši 1 345 Kč a splatné spolu s měsíčním nájemným (viz čl. II. odst. 4 a IV. odst. 1 – 3 Smlouvy). Pronajímatel se zavázal zajistit nájemci za podmínek v této smlouvě ujednaných služby spojené s užíváním Bytu, zejména vytápění a dodávku teplé vody, vodné a stočné apod. Bližší vymezení těchto služeb je obsaženo v evidenčním listu (viz čl. I. odst. 3. – 4. Smlouvy). Služby spojené s užíváním Bytu budou hrazeny zálohově, a to a) náklady na dodávku vodného a stočného, ohřevu TUV, provoz výtahu, spotřebu el. energie ve společných prostorách a úklid společných prostor budou vyúčtovány dle průměrné roční spotřeby na jednoho nájemníka domu násobeno průměrným ročním počtem nájemníků v jednotlivých bytech, b) náklady na teplo pro ÚT budou rozpočítány v poměru velikosti vytápěné plochy bytu a plochy celkem. Vyúčtování bude provedeno na běžný měsíc bez rozlišení ročního období, c) zálohy na odvoz odpadků jsou stanoveny dle počtu osob užívajících byt (viz čl. IV. odst. 4 Smlouvy). Rozpis a výše zálohových plateb je podrobně specifikován v evidenčním listu (viz čl. IV. odst. 5 Smlouvy). Pronajímatel provede vyúčtování záloh na náklady za služby jednou ročně do konce druhého čtvrtletí následujícího roku poté, co mu bude toto platné vyúčtování předloženo poskytovateli těchto služeb s tím, že případné přeplatky anebo nedoplatky jsou splatné do 15 dnů ode dne doručení vyúčtování (viz čl. IV. odst. 9 Smlouvy).

9. Žalovaná dne [datum] vyhotovila a posléze doručila žalobci vyúčtování služeb poskytovaných v souvislosti s užíváním Bytu za období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 s nedoplatkem ve výši 3 090 Kč, ve kterém je kalkulováno s měrnou jednotkou osobo-měsíců pro dodávku teplé a studené vody a m2 pro dodávku tepla. Byť uvedené vyúčtování obsahuje i kolonky, týkající se vodoměrů, nejsou vyplněny (viz vyúčtování ze dne 13. 6. 2019). Žalovaná dne 25. 8. 2020 vyhotovila a posléze doručila žalobci vyúčtování služeb poskytovaných v souvislosti s užíváním Bytu za období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 s nedoplatkem celkem ve výši 5 834 Kč, ve kterém je kalkulováno s měrnou jednotkou osobo-měsíců pro dodávku teplé a studené vody a m2 pro dodávku tepla. Byť uvedené vyúčtování obsahuje i kolonky, týkající se vodoměrů, nejsou vyplněny (viz vyúčtování ze dne 25. 8. 2020). Žalovaná dne 17. 8. 2021 vyhotovila a posléze doručila žalobci vyúčtování služeb poskytovaných v souvislosti s užíváním Bytu za období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 s nedoplatkem ve výši 2 897 Kč, ve kterém je kalkulováno s měrnou jednotkou osobo-měsíců pro dodávku teplé a studené vody a m2 pro dodávku tepla. Byť uvedené vyúčtování obsahuje i kolonky, týkající se vodoměrů, nejsou vyplněny (viz vyúčtování ze dne 17. 8. 2021).

10. V roce 2020 ještě nebyly instalovány ve všech bytech v domě na adrese [adresa] (viz např. protokol o montáži/demontáži vodoměrů v bytě [číslo] ze dne 15. 11. 2022), ani měřiče tepla (viz např. potvrzení o montáži měřičů tepla [právnická osoba] spol s r. o. v bytě [číslo] dne 21. 4. 2022).

11. Žalobce dopisem ze dne 23. 4. 2022 vyzval žalovanou mj. k předložení řádného vyúčtování za rok 2018, poskytnutí komplexních podkladů, ze kterých vychází vyúčtování za rok 2018, a k zaplacení pokuty za roky 2018, 2019 a 2020 včetně úroků z prodlení v celkové výši 122 630 Kč, a to do 7 dnů od doručení této výzvy (viz výzva k peněžitému i nepeněžitému plnění ze Smlouvy ze dne 23. 4. 2022).

12. Žalovaná prostřednictvím [jméno] [příjmení], referentky správy nemovitosti, informovala žalobce o možnosti nahlédnout do připravených podkladů ohledně vyúčtování energií emailem ze dne 1. 7. 2022 (viz email [jméno] [příjmení] ze dne 1. 7. 2022).

13. Podle ust. § 2201 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen „o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

14. Podle ust. § 2247 o. z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odst. 2 (odst. 1). Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu (odst. 2). Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis (odst. 3). Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby (odst. 4).

15. Podle ust. § 2252 o. z. požádá-li o to nájemce, umožní mu pronajímatel zpravidla nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období nahlédnout do vyúčtování nákladů na poskytnuté služby za minulý kalendářní rok, jakož i pořídit si z vyúčtování výpisy, opisy nebo kopie; totéž platí o dokladech týkajících se účtovaných nákladů (odst. 1). Nedoplatek i přeplatek záloh na poskytnuté služby jsou splatné k témuž dni; není-li ujednána jiná doba, jsou splatné do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 (odst. 2).

16. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění účinném do 31. 12. 2022 (dále také jen„ Zákon“) se pro účely tohoto zákona se rozumí a) poskytovatelem služeb 1. vlastník nemovitosti nebo vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky v případě, že je byt užíván na základě nájeů, 2. společenství vlastníků jednotek (dále jen„ společenství“) podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví, b) příjemcem služeb 1. nájemce bytu, nebo 2. vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví, 17. Podle ust. § 6 Zákona náklady na vytápění v případě, že není stanovena povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, a náklady na společnou přípravu teplé vody pro dům z náměrů vodoměrů na teplou vodu podle jiného právního předpisu se rozúčtují na základě ujednání poskytovatele služeb se všemi nájemci v domě, u družstevních bytů na základě ujednání družstva se všemi nájemci v domě, kteří jsou zároveň členy družstva, u společenství ujednáním všech vlastníků jednotek. Pokud k dohodě nedojde, rozúčtují se náklady na vytápění a společnou přípravu teplé vody podle jiného právního předpisu upravujícího podrobnosti pro rozúčtování nákladů na dodávku tepla a společnou přípravu teplé vody v domě. Změna způsobu rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům je možná vždy až po skončení zúčtovacího období (odst. 1). Pokud je jiným právním předpisem stanovena povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům z náměrů vodoměrů na teplou vodu, rozdělí se náklady na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období na složku základní a spotřební. Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Spotřební složka je rozdělována mezi příjemce služeb úměrně výši náměrů stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou (odst. 2).

18. Podle ust. § 7 Zákona není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytoval služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období (odst. 1). Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobu a pravidel sjednaných pro rozúčtování (odst. 2).

19. Podle ust. § 8 Zákona na základě písemné žádosti příjemce služeb je poskytovatel služeb povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie dokladů (odst. 1). Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1, příjemci služeb (odst. 2).

20. Podle ust. § 13 Zákona jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany (odst. 1). Výši pokuty poskytovatel služeb ujedná alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o ní rozhodne družstvo, anebo společenství. Ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout 50 Kč za každý započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty 50 Kč za každý započatý den prodlení (odst. 2).

21. Podle ust. § 14a Zákona Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví vyhláškou a) rozsah výše základní a spotřební složky u rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům, jejich rozdělení mezi příjemce služeb, hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období, vymezení pojmů a další náležitosti k rozúčtování nákladů, b) náležitosti, které musí poskytovatel služeb uvést ve vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům.

22. Podle ust. § 7 odst. 4 písm. f) zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění účinném do 24. 1. 2020, jsou stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinni vybavit fyzickým nebo právnickým osobám, jež nakupují teplo, chlad nebo teplou vodu pro své vlastní konečné užití (dále jen„ konečný zákazník“), vnitřní tepelná zařízení budov stanovenými měřidly podle zákona o metrologii; konečný zákazník má právo na instalaci těchto měřidel a zároveň je povinen umožnit jejich instalaci, údržbu a kontrolu. Podle ust. § 7 odst. 4 písm. g) tohoto zákona jsou stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek dále povinni vybavit, v případě bytových domů a víceúčelových staveb s dodávkou tepla nebo chladu ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo s ústředním vytápěním nebo chlazením anebo společnou přípravou teplé vody každý byt a nebytový prostor přístroji registrujícími dodávku tepelné energie, kterými jsou stanovená měřidla podle zákona o metrologii anebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, v rozsahu a způsobem podle prováděcího právního předpisu; vlastníci a uživatelé bytů nebo nebytových prostor jsou povinni na základě výzvy vlastníka budovy nebo společenství vlastníků jednotek umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto přístrojů. Stejné povinnosti jsou nyní upraveny v ust. § 7 odst. 4 písm. d) a e) zákona č. 406/2020 Sb., o hospodaření energií, ve znění účinném od 25. 1. 2020.

23. Podle ust. § 7 odst. 2 vyhlášky [číslo] kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie, ve znění pozdějších předpisů, měření množství teplé vody připravované v zúčtovací jednotce se provádí měřením množství vody na vstupu do ohřívače; spotřeba teplé vody u konečných spotřebitelů se vyhodnocuje na základě osazení a odečítání spotřebitelských vodoměrů, pokud jsou instalovány.

24. Podle ust. § 7a odst. 1 vyhlášky [číslo] se vnitřní rozvod tepla pro vytápění a vnitřní rozvod chladu vybaví v případě, že vstupuje a vystupuje z bytu nebo nebytového prostoru v jednom místě, pracovním měřidlem stanoveným určeným k měření tepla nebo chladu podle zákona o metrologii v místě vstupu vnitřního rozvodu tepla pro vytápění nebo vnitřního rozvodu chladu do bytu nebo nebytového prostoru, nebo vstupuje a vystupuje z bytu nebytového prostoru v několika místech, zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění (indikátor pro rozdělování nákladů na vytápění místností otopnými tělesy dle odst. 2), nebo pracovním měřidlem stanoveným určeným k měření tepla nebo chladu podle zákona o metrologii. Podle ust. § 7a odst. 3 vyhlášky [číslo] v případě společné přípravy teplé vody v domě se na vstupní potrubí zásobující každý byt nebo nebytový prostor teplou vodou osadí vodoměr na teplou vodu používaný k rozdělování nákladů na společnou přípravu teplé vody v domě podle vyhlášky, kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu.

25. Po posouzení zjištěného skutkového stavu podle shora uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

26. Žalobce jako nájemce a žalovaná jako pronajímatelka uzavřeli platnou Smlouvu, která je smlouvou o nájmu bytu podle ust. § 2201 a § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na základě které žalovaný užíval v rozhodném období roků 2018 až 2020 Byt ve vlastnictví žalobkyně. Žalovaná jako pronajímatelka a poskytovatelka služeb zajišťovala žalobci jako nájemci a příjemci služeb v souladu s ust. § 2247 odst. 1 a 2 o. z., § 2 odst. 1 Zákona a čl. I. Smlouvy služby spojené s nájmem Bytu a žalobce hradil na úhradu těchto služeb zálohy, přičemž podle ust. § 7 odst. 1 Zákona skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby měla žalovaná povinnost žalobci vyúčtovat vždy za příslušné zúčtovací období a toto vyúčtování doručit žalobci nejpozději do 4 měsíců od skončení uvedeného zúčtovacího období. Podle ust. § 7 odst. 2 Zákona obsahem vyúčtování služeb musí být skutečná výše nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobu a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Shora uvedené potřebné náležitosti vyúčtování jednotlivých služeb stanoví podle ust. § 14a Zákona prováděcí předpisy.

27. Soud nejprve konstatuje, že žalovanou vznesená námitka promlčení práva žalobce na předložení vyúčtování služeb za rok 2018 i předložení podkladů a zaplacení penále není důvodná. Vyúčtování služeb za rok 2018 měla žalovaná povinnost předložit žalobci nejpozději dne 30. 4. 2019. Od 1. 5. 2019 proto počala podle ust. § 619 odst. 1 o. z. běžet tříletá promlčecí lhůta (§ 629 odst. 1 o. z.), ale její konec připadl na sobotu 30. 4. 2022, a proto posledním dnem promlčecí lhůty byl podle ust. § 607 o. z. až nejblíže následující pracovní den, tedy pondělí 2. 5. 2022. Žalobce podal žalobu dne 2. 5. 2022, právo žalobce tak promlčeno není.

28. Žádné z vyúčtování služeb za roky 2018 až 2020 však nemá stanovené náležitosti podle ust. § 7 Zákona, tedy není řádné, neboť neobsahuje přinejmenším naměřené údaje (stavy) měřidel, tedy vodoměrů a měřidel k měření tepla nebo indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění (§ 7 odst. 2 a 7a odst. 1 a 3 vyhlášky č. 194/2007 Sb. a § 7 odst. 4 zákona č. 406/2000 Sb.) a rozdělení nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období na složku základní a spotřební (§ 6 odst. 2 Zákona).

29. Pokud žalovaná namítala, že žalobci poskytnuté služby byly vyúčtovány i v letech 2018 až 2020 řádně, a to v souladu s dohodou účastníků o způsobu vyúčtování služeb ve Smlouvě (v případě dodávky vodného a stočného, ohřevu TUV podle průměrné roční spotřeby na jednoho nájemníka domu násobeno průměrným ročním počtem nájemníků v jednotlivých bytech, v případě tepla pro ÚT podle poměru velikosti vytápěné plochy Bytu a plochy celkem), nelze tomu přisvědčit. Systematickým výkladem cit. ustanovení § 2247 o. z. je třeba dojít k závěru, že úprava vyúčtování tzv. nezbytných služeb podle ust. § 2247 odst. 2 o. z., mezi které patří i dodávky vody a tepla, je podle ust. § 2247 odst. 3 o. z. stanovena kogentně právním předpisem a pouze způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb lze podle ust. § [číslo] odst. 4 upravit dohodou stran. Obdobně pak ze stejného důvodu není namístě ani námitka žalované, že porušení veřejnoprávní povinnosti, tedy že provedení vyúčtování služeb bez odečtení vodoměrů a měřidel tepla, nemůže mít vliv na soukromoprávní vztah účastníků.

30. Byť povinnost žalované řádně žalobci vyúčtovat služby za roky 2018 až 2020 (podle skutečné spotřeby služeb v Bytě) nadále trvá, tuto svou povinnost však žalovaná nemůže splnit. V řízení totiž bylo prokázáno, že v letech 2018 až 2020 nebyly ve všech bytech v domě žalované na adrese [adresa] v rozporu se zákonem č. 406/2000 Sb. nainstalovány vodoměry ani indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění, případně nainstalovaná měřidla nebyla odečítána, aniž by žalovaná tvrdila, že by jí v tom bránily objektivní skutečnosti, za které nelze považovat žalovanou tvrzené ohledy na komfort nájemců v domě, pro který byla měřidla instalována postupně v souvislosti s opravami nebo údržbou domu. Žalovaná údaji o spotřebě v jednotlivých bytech v domě nedisponuje a ani disponovat nemůže pro absenci měřidel v některých bytech v předmětném období, a proto ani nemůže žalobci předložit řádné vyúčtování služeb podle jejich skutečné spotřeby v Bytě za rok 2018.

31. Protože soud nemůže uložit žalované nemožné plnění, žalobu o uložení povinnosti žalované předložit žalobci řádné vyúčtování služeb za rok 2018 zamítl (výrok I.).

32. Mezi účastníky bylo dále sporné, zda žalovaná splnila povinnost danou jí ust. § 2252 odst. 1 o. z. případně ust. § 8 odst. 1 Zákona, tedy zda poskytla žalobci komplexní podklady k vyúčtování služeb za rok 2018 a umožnila žalobci pořízení kopií jejich originálů. Byť žalovaná tvrdila, že tuto svou povinnost splnila nejpozději v listopadu roku 2022, když zpřístupnila podklady pro vyúčtování nejprve osobně a poté i elektronicky, žalobce naopak tvrdil, že některé podklady chyběly (např. podlahové koeficienty a způsoby jejich stanovení, kdy nebylo možné získat započtenou otápěnou plochu v bytech a způsob stanovení zápočtu, také bilanční koeficienty týkající se rozdílnosti polohy jednotlivých bytů a způsob provedení vyúčtování, také chyběly evidenční listy, které žalobce žádal z důvodu ověření počtu osob v domě v souvislosti s výpočtem záloh pro jednotlivé byty).

33. Je třeba přisvědčit žalobci, že v žalobě nemusí být specifikovány konkrétní doklady k vyúčtování služeb, ale postačí, jsou-li vymezeny úhrnně údaji, jež umožňují identifikovat soubor uvedených dokladů jako celek, tedy vymezením příslušných vyúčtování, jichž se požadovaný soubor dokladů týká, a to údaji o typu dotčených právních úkonů, o zúčtovacích obdobích, na něž se vztahují, a o bytu, s jehož užíváním bylo spojeno čerpání vyúčtovaných služeb (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1261/2015 ze dne 24. 5. 2016). Naopak nelze přisvědčit námitce žalované, že právo žalobce na poskytnutí podkladů pro vyúčtování (i tomu odpovídající povinnost žalované) zaniklo po uplynutí pěti měsíců po skončení zúčtovacího období, když příjemce služeb nemůže být a priori omezen ani co do četnosti seznámení se s podklady pro vyúčtování a do podkladů pro vyúčtování smí nahlížet i opakovaně, a to i po uplynutí lhůty 5 měsíců stanovené v ust. § 8 odst. 1 Zákona (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 4. 2022, sp. zn. 26 Cdo 3141/2021).

34. Soud se však z důvodu procesní ekonomie nezabýval tím, zda žalovaná splnila svou povinnost podle ust. § 2252 odst. 1 o. z., resp. § 8 odst. 1 Zákona, tedy zda poskytla žalobci veškeré podklady použité k vyúčtování služeb za rok 2018, a to s ohledem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 5. 2022, sp. zn. 26 Cdo 773/2022, podle kterého byla-li nesprávnost vyúčtování spolehlivě zjištěna, pozbylo další trvání práva podle § 8 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. (a jemu odpovídající povinnosti) – vzhledem k jeho ryze kontrolní funkci – veškerý smysl; jinak řečeno, odpadl účel uvedeného práva (povinnosti) a v konečném důsledku i toto právo (povinnost) samo. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že vyúčtování služeb za rok 2018 pro absenci některých zákonných náležitostí není řádné, právo žalobce na poskytnutí podkladů pro uvedené vyúčtování služeb zaniklo. Soud proto žalobu, jíž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované poskytnout žalobci komplexní podklady k vyúčtování služeb za rok 2018 a provedení pořízení kopií jejich originálů, ve výroku II. zamítl.

35. Ačkoliv žalovaná nepředložila žalobci řádné vyúčtování služeb za rok 2018, 2019 ani 2020, tedy nesplnila povinnosti stanovené jí v ust. § 7 Zákona (nedůvodná je i námitka žalované, že i kdyby ale bylo vyúčtování [ulice] chybné /vadné/, žalobce přijal od žalované plnění podle tohoto vyúčtování, čímž byl dluh /byť vadně/ splněn, a proto žalovaná není s plněním jejího závazku vůči žalobci v prodlení a pokuta z prodlení se proto neuplatní, když podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1528/2020, ze dne 21. 10. 2020 není pro vznik nároku na pokutu podle ust. § 13 Zákona významné, zda služby nevyúčtoval vůbec nebo je nevyúčtoval řádně), přesto soud s přihlédnutím ke níže uvedeným okolnostem daného případu neshledal nárok žalobce na zaplacení pokuty podle ust. § 13 Zákona důvodným ani zčásti.

36. Žalobce užíval Byt žalované na základě Smlouvy, ve které si účastníci, byť v rozporu se Zákonem, mj. sjednali i způsob rozúčtování nákladů na některé služby (náklady na dodávku vodného a stočného, ohřevu TUV, teplo pro ústřední topení atd.). Na základě této Smlouvy žalovaná prováděla vyúčtování služeb tak, jak bylo dohodnuto, tj. služby spojené s užíváním Bytu budou hrazeny zálohově, a to náklady na dodávku vodného a stočného, ohřevu TUV, provoz výtahu, spotřebu el. energie ve společných prostorách a úklid společných prostor budou vyúčtovány dle průměrné roční spotřeby na jednoho nájemníka domu násobeno průměrným ročním počtem nájemníků v jednotlivých bytech a náklady na teplo pro ÚT budou rozpočítány v poměru velikosti vytápěné plochy bytu a plochy celkem. Žalobce za celé období od roku 2018 až do dne [datum], kdy žalovanou vyzval k splnění povinností, jichž se domáhá v tomto řízení, tedy mj. k předložení řádných vyúčtování za roky 2018 až 2020, předložení podkladů pro vyúčtování i pokuty podle § 13 Zákona, nevznesl žalované vůči těmto vyúčtováním žádné námitky, nedomáhal se odečtu vodoměrů či měřidel tepla instalovaných v jeho Bytě, naopak hradil zálohy na služby i případné nedoplatky z vyúčtování vyplývajících. Žalobce pak ani netvrdil, že by mu porušením povinností stanovených Zákonem ze strany žalované vznikla škoda.

37. Soud má proto za to, že shora uvedené skutečnosti (především dohoda o způsobu vyúčtování) lze podřadit pod jednu z výjimek uvedenou v ust. § 13 Zákona při které právo na pokutu nevzniká, tedy že splnění uvedených povinností ve stanovené lhůtě (v tomto případě vůbec v důsledku neodečítání měřidel v Bytě při dohodě účastníků na způsobu vyúčtování některých služeb) nelze po žalované spravedlivě požadovat.

38. Ale i kdyby uvedené okolnosti nebylo možno podřadit pod shora uvedenou výjimku v § 13 odst. 1 Zákona, uplatnění práva žalobce na zaplacení pokuty podle us. § 13 Zákona za uvedených okolností je třeba hodnotit jako zneužití práva žalobce podle § 8 o. z. či šikanózní výkon práva podle ust. § 6 odst. 2 o. z., a takový výkon práva nepožívá ochrany, a proto mu nelze takové právo přiznat.

39. Soud proto výrokem III. zamítl žalobu rovněž co do žalobcem požadované pokuty za neposkytnutí řádných vyúčtování za rok 2018 ve výši 54 750 Kč, za rok 2019 ve výši 36 500 Kč a za rok 2020 ve výši 18 250 Kč, a to včetně požadovaného příslušenství.

40. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem IV. tohoto rozsudku podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla v řízení plně úspěšná, a proto ji soud přiznal proti žalobci náhradu všech účelně vynaložených nákladů tohoto řízení ve výši 31 944 Kč, které podle ust. § 137 o. s. ř. tvoří odměna za čtyři advokátem žalované učiněné úkony právní služby, a to příprava a převzetí zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právní služeb (dále jen„ advokátní tarif“), vyjádření žalované ze dne [datum] podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu a účast zástupce žalované při jednání soudu dne [datum] a dne [datum] podle ust. § 11 odst. 1 písm. g) adv. tarifu, která podle ust § 7 bod 5 adv. tarifu činí částku 6 300 Kč za každý úkon právní služby (vypočteno z tarifní hodnoty celkem ve výši 129 500 Kč, která je tvořena z částky ve výši 109 500 Kč za žalobu o zaplacení částky ve výši 109 500 Kč podle ust. § 8 odst. 1 adv. tarifu, z částky ve výši 10 000 Kč za žalobu o poskytnutí řádného vyúčtování služeb a částky ve výši 10 000 Kč žalobu o poskytnutí podkladů k vyúčtování služeb podle ust. § 9 odst. 1 adv. tarifu), celkem částku ve výši 25 200 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za každý z výše uvedených úkonů právní služby podle ust. § 13 odst. 1 a 4 adv. tarifu, celkem částka ve výši 1 200 Kč a náhrada za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 5 544 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobce povinen zaplatit náklady řízení žalované k rukám jejího advokáta, a to ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení

Citovaná rozhodnutí (3)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.