22 C 139/2023 - 291

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované A], narozený [Datum narození žalované A] bytem [Adresa žalované A], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] 2. [Jméno žalované B], narozená [Datum narození žalované B] bytem [Adresa žalované B] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví takto:

Výrok

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce [Jméno žalobce], narozeného dne [Datum narození žalobce], a [Jméno žalované A], narozeného dne [Datum narození žalované A], [Jméno žalované B], narozené [rodné přijmení] [Datum narození žalované B] věci, jíž jest pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, [Anonymizováno], v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsaný u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno] na listu vlastnictví č. [hodnota], se zrušuje.

II. Nemovitá věc, jíž jest pozemek č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, [Anonymizováno], v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsaný u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno] na listu vlastnictví č. [hodnota] se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce [Jméno žalobce], narozeného dne [Datum narození žalobce].

III. Žalobce je povinen uhradit 1. žalovanému a 2. žalované částku 1 513 333 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Na náhradě nákladů státu je žalobce povinen uhradit České republice částku 17 762 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku do dispozice Okresního soudu Praha-východ.

VI. Na náhradě nákladů státu jsou 1. žalovaný a 2. žalovaná povinni společně a nerozdílně uhradit České republice částku 17 762 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku do dispozice Okresního soudu Praha – východ.

Odůvodnění

1. Žalobce podal soudu žalobní návrh, jímž se domáhají rozhodnutí, že podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaných k pozemku parc.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], katastrální území [adresa], se zrušuje, žalobci a žalovaným se přikazuje vždy část pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], katastrální území [adresa], tak jak budou vyznačeny v geometrickém plánu, který nechá vyhotovit soud; není-li dělení možné, žalobce má zájem o přikázání pozemku do svého vlastnictví za náhradu stanovenou znaleckým posudkem, jíž je žalobce povinen uhradit žalovaným na vyrovnání jejich podílu částku uvedenou ve znaleckém posudku, to vše do deseti dnů od právní moci rozsudku. Žalobce a žalovaní jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], katastrální území [adresa], číslo LV [Anonymizováno], obec [adresa]. Nemovitost je ve spoluvlastnictví žalobce - podíl 1/3 a žalovaných - podíl 2/3, společné jmění manželů. Současné spoluvlastnictví je důsledkem toho, že právní předchůdci žalovaných své podíly na pozemku nabyté dědictvím po stejném zůstaviteli jako žalobce převedli na žalované. V době vkladu vlastnického práva ve prospěch žalovaných byla v katastru nemovitostí vedena poznámka týkající se zahájení řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví vůči právním předchůdcům žalovaných, čehož si žalovaní museli být vědomi. Právní předchůdci žalovaných s žalobcem nijak nekomunikovali, neměli zájem spravovat pozemek, což vyústilo v prodej jejich podílů žalovaným. Žalobce nemá nadále zájem setrvávat v podílovém spoluvlastnictví s žalovanými, má zájem ponechat si část pozemku připadající na jeho podíl či získat spoluvlastnické podíly od žalovaných, nechť je tedy zrušeno podílové spoluvlastnictví účastníků, soud nechá vyhotovit geometrický plán pro rozdělení pozemku, když se domnívá, že pozemek lze dělit na odpovídající části. Následně žalobce doplnil skutková tvrzení následujícím způsobem. Žalobce vždy měl velmi dobré informace o situaci v místě. Má zájem pozemek využít pro dceru, která by si tam vybudovala bydlení. Má i syna, děti chce zajistit. Situaci již velmi zjišťoval a má připravenu smlouvu o odběru plynu a smlouvu s [Anonymizováno]. Bylo by třeba vybudovat kiosek, což má domluveno, že by do 3/4 roku mohlo být pro přípojku vybudováno. Ví, že v místě je voda a zbudovaná kanalizace, protože rodina žalobce v místě vlastnila více pozemků a jako dítě tam chodil vypomáhat. Proto ví, že přibližně 4 metry od tohoto pozemku vede vodovod. Rodina vlastnila sousední pozemky, o které ale přišla, když sourozenci žalobce emigrovali. Jednotlivé pozemky, měli jich v místě více, byly vedeny jako vlastnictví různých členů rodiny. Pozemky bezprostředně související s daným pozemkem byly vedeny jako vlastnictví sourozenců a když tito emigrovali, přešel tento majetek [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Situaci v místě velmi dobře zná, jako dítě na tyto pozemky chodil pracovat, pomáhal tam. Když poté byly restituce, tak oba sourozenci žalobce neměli české občanství a nemohli se tak v rámci restitucí pozemků domáhat. Když občanství vyjednali, bylo už pozdě. Jediný pozemek, který v místě ještě patří rodině, je právě tento sporný, který naštěstí vlastnila matka žalobce a byl projednán v dědictví. Co se týká toho, jakou částku je stavu hradit na vypořádací podíl, tak souhlasí se znaleckým posudkem žalovaných a částku, která se z tohoto podává, je připraven plnit.

2. Žalovaní v létě roku 2022 zvěděli o možnosti koupě 2/3 pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] m2 za částku 1 600 000 Kč, která se ale zdála být vysoká, když předmětem koupě jsou pouze 2/3 pozemku, nikoliv celek, je zde spoluvlastnictví s další osobou. V září roku 2022 žádali zplnomocněného zástupce prodávajících p. [jméno FO], zároveň jednatel zprostředkovatelské RK, o zjištění, zda lze koupit zbývající 1/3 pozemku. Dle informací, které od tohoto dostali, nebylo možné zbývající 1/3 pozemku koupit, nebyla prý na prodej, k čemuž odkazují slyšení jmenovaného. V září 2022 jej žádali o zjištění, zda lze koupit 2/3 pozemku za nižší cenu, než požadovanou prodávajícími vzhledem k budoucímu spoluvlastnictví s cizí osobou a chybějící příjezdové komunikaci, nabídli částku o 400 000 Kč nižší. Následně sdělil, že oba prodávající žijící dlouhodobě v USA s návrhem souhlasí, mnoho let se nejsou schopni se s bratrem (žalobcem), vlastník 1/3 předmětného pozemku, dohodnout o vypořádání spoluvlastnictví a vzhledem k do té doby existujícímu předkupnímu právu bratra, spoluvlastníka, bylo velmi složité podíly dříve prodat. Prý přivítali změnu zákona toto umožňující, nabízená cena každému 600 000 za 1/3 je dostačující. Vzhledem k akceptování nabídky prodávajícími 1 200 000 Kč byla 1. 11. 2022 podepsána s jimi zplnomocněným zástupcem budoucí kupní smlouvu, která zavazovala termínem podpisu samotné kupní smlouvy nejpozději 15. 2. 2023 pod sankční pokutou 300 000 Kč. Kupní smlouvu podepsali v pondělí 30. 1. 2023, dodrželi lhůtu v budoucí kupní smlouvě. O zápisu poznámky v katastru nemovitostí nevěděli, nemohli, ještě nebyla vůbec zapsána. Dálkovým přístupem do KN těsně před podpisem kupní smlouvy samozřejmě kontrolovali, zda na daném LV nejsou žádná omezení či zápisy. Dle informací prodávajících žalobce učinil účelově poznámku v KN na poslední chvíli, když se dozvěděl o existenci kupujících a podpisu kupní smlouvy, aby zabránil prodeji. Ani 31. 1. 2023 nebyla poznámka na příslušném LV uvedena. Od zprostředkovatele ví, že s ním žalobce cca od září 2022 též jednal, ale nebyl ochoten sourozencům nabídnout akceptovatelnou cenu, nesouhlasil se společným prodejem pozemku jako celku, což jemu i sourozencům zprostředkovatel několikrát doporučoval. Lze říci, že prodej své 1/3 odmítal a prodej 2/3 dvou sourozenců se snažil blokovat a zvrátit. Dle nejnovějších informací od p. [jméno FO], kterého pověřili k dalším jednání ve věcech předmětného pozemku, ví, že žalobce žádá minimálně 850 000 Kč za 1/3, s čímž nesouhlasí, na pozemku zatím není možné stavět, nemá přístupovou komunikaci, žádné přípojky inženýrských sítí, studnu jako zdroj vody, což vyžaduje stavební zákon. Mají v úmyslu toto řešit, budou s tím spojené značně vysoké náklady. Dle stavebního zákona nelze pozemek dále dělit, oddělit id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] = [Anonymizováno],[Anonymizováno] m2, viz stanovisko příslušného odboru územního plánování. Nechť je rozhodnuto, že podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaných k danému pozemku se zrušuje, tento se přikazuje do společného jmění žalovaných manželů, žalovaní jsou povinni uhradit žalobci na vyrovnání jeho podílu id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] částku stanovenou znaleckým posudkem do deseti dnů od právní moci rozsudku. V současném místě bydliště se špatně žije. Z jedné strany soused v místě parkuje automobily, se sousedem z druhé strany je špatná komunikace. S 2. žalovanou mají celkem pět dětí ze svých vztahů a také mají zájem zajistit i jejich bydlení. Nechtějí se ale stěhovat z obce a hledali tak jiné místo bydlení ve stejné obci. Dostali dvě nabídky. Tento pozemek byl jednou z nich. O tom, že jednali o koupi a pozemek již zaplatili, žalobce ani nevěděl. Jednali i s obcí, řešili přístupovou cestu. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], protože chtěla udělat rozšíření cesty. Nechali tedy vyhotovit oddělovací plán k oddělení pouze části z pozemku [Anonymizováno]. Poté se však o situaci začal zajímat i žalobce. [Anonymizováno] tak čeká, kdo se stane vlastníkem projednávaného pozemku, tomu oddělený pás pozemku prodá. Též investovali do údržby a opravy pozemku, který nechali zaměřit a zjistili jsme, že je přeplocený, což sdělil p. [jméno FO], který to řešil s vlastníkem vedlejšího pozemku a vše je již v pořádku. Strany se v zásadě shodují, že ve věci je namístě přikázání pozemku jedné ze stran. Dělení pozemku zde není reálným, k čemuž žalovaní odkazují ve věci nařízený znalecký posudek. To, proč by pozemek neměl být dělen, je i otázka snížení jeho hodnoty, k čemuž se taktéž znalecký posudek vyjadřuje. [Anonymizováno] [Anonymizováno] odděleného pozemku by byla [Anonymizováno] m2. Při zachování zeleně minimálně na výměře [Anonymizováno] m2, by na stavbu zbýval rozměr [Anonymizováno] m2, což v podstatě znemožňuje využít pozemek na jakékoli zastavění. Nadto dalším omezením je, že není možné vystavět v místě patrový dům. Žalovaní mají k dispozici finanční prostředky na úhradu vypořádacího podílu dle znaleckého posudku, nemuseli by čerpat žádné úvěry, finanční prostředky mají k dispozici bez dalšího. Od počátku si chtěli zajistit nové bydlení v místě a vystavět rodinný dům. Žalovaní mají bydlení v obci [adresa], kdy své bydlení chtěli změnit v rámci této obce. Proto oslovili pana [jméno FO], aby vyhledal nějakou vhodnou lokalitu, nemovitost v místě. A ten jim právě nabídl ke koupi [Anonymizováno] [Anonymizováno] předmětného pozemku. Žalobce řeší situaci až nyní, ač pozemek vlastní již od roku 2010. Má-li zájem zajistit podmínky pro výstavbu pro svoji dceru, mohl tak činit již dříve. Nadto žalovaní, a to je další kritérium, realizovali investice do předmětné nemovitosti. V současné době k nemovitosti není přístup z veřejné komunikace. Žalovaní to začali řešit ihned. Dne 6. 10. 2022 učinili návrh na odkup pozemku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Chtěli koupit od [Anonymizováno] tento pozemek, aby k nemovitosti byl přístup. Nejdříve toto [Anonymizováno] odmítla, a tak sami žalovaní investovali do oddělovacího geometrického plánu, byl naznačen pozemek oddělený z pozemku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], kdy následně [Anonymizováno] souhlasila s tím, že takto oddělenou část pozemku prodá. Dalším kritériem je údržba a oprava věci. Žalovaní vždy měli zájem, aby pozemek byl udržován, okamžitě po zakoupení jej nechali zaměřit a zjistili u souseda došlo k přeplocení. Oslovili tedy p. [jméno FO], aby sjednal pořádek a soused umístil plot na hranici pozemku. Tedy tuto změnu tak, aby vše bylo v pořádku, řešili opět žalovaní. Tedy žalovaní mají zájem pozemek užívat, o pozemek se starají a jsou připraveni plnit dle znaleckého posudku částku, přibližně 602 000 Kč.

3. Skutková zjištění:

4. Žalobce je veden jako vlastník v podílu [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a 1. žalovaný, 2. žalovaná jsou vedeni jako vlastníci v režimu společného jmění manželů v podílu [Anonymizováno]/[Anonymizováno] k pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsáno na listu vlastnictví č. [hodnota] u Katastrálního úřadu [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno]. (informace o pozemku na čl. 15 spisu, seznam nemovitostí na LV na čl. 17 spisu)

5. Ke dni 8. 3. 2023 byl žalobce je veden jako vlastník v podílu [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [tituly před jménem] [jméno FO], narozen [datum], byl veden jako vlastník v podílu [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [jméno FO], narozená [rodné přijmení] [datum], byla vedena jako vlastník v podílu [Anonymizováno]/[Anonymizováno] k pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsáno na listu vlastnictví č. [hodnota] u Katastrálního úřadu [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště Praha-[Anonymizováno]. (výpis z katastru nemovitostí na čl. 16 spisu)

6. Dne 10. 11. 2023 uzavřeli [jméno FO], narozená [rodné přijmení] [datum], a [tituly před jménem] [jméno FO], narozen [datum], jako prodávající a žalovaní jako kupující Smlouvu o uzavření budoucí kupní smlouvy, jíž sjednali, že prodávající, kteří prohlásili, že každý z nich je vlastníkem [Anonymizováno]/[Anonymizováno] pozemku zapsaného na listu vlastnictví č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] u Katastrálního úřadu [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno], s kupujícími sjednají kupní smlouvu, jejímž předmětem bude podíl [Anonymizováno]/[Anonymizováno] pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 v katastrálním území [adresa], obec [adresa] za částku kupní ceny 1 200 000 Kč, to ve lhůtě nejpozději do 15. 2. 2023 včetně. Prodávající byli zastoupeni na základě plné moci p. [jméno FO], narozeným dne [datum], bytem [adresa], jemuž [tituly před jménem] [jméno FO] udělil plnou moc dne 15. 11. 2021 a [jméno FO] dne 21. 6. 2022. Kupní smlouva, jejímž předmětem byl shora označený pozemek, byla uzavřena prodávajícími [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] zastoupenými p. [jméno FO], a kupujícími, jimiž byli žalovaní, dne 30. 1. 2023. (smlouva o uzavření budoucí kupní smlouvy na čl. 28 spisu, kupní smlouva + 2x plná moc na čl. 29-35 spisu, kupní smlouva + 2x plná moc na čl. 36-43 spisu, výpis z katastru nemovitostí na čl. 44-45 spisu)

7. Jako vlastník pozemku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, v katastrálním území [adresa], zapsaného na listu vlastnictví č. [hodnota] u Katastrálního úřadu [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno] je vedeno [adresa]. (informace o pozemku na čl. 209 spisu)

8. Dne 17. 5. 2023 je datována Žádost o vydání rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků adresovaný Městskému úřadu [adresa], a to ve vztahu k pozemku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [adresa], [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 s popisem navrhovaného řešení. Městský úřad [adresa] vydal dne 23. 5. 2023 Územně plánovací informaci o podmínkách vydání územního rozhodnutí, kdy uvedl, že musí být doložen soulad záměru s územním plánem, splnění obecných požadavků na výstavbu. Věc v zastoupení žalovaných vyřizoval [jméno FO]. (žádost o vydání rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků + informace na čl. 46-48 spisu)

9. Městský úřad [adresa] sdělil, že bez řádného projednání žádosti o vydání rozhodnutí o dělení pozemků nelze předem sdělit výsledek řízení a sdělit tak, zdali by bylo možným dělit pozemek č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], k. ú. [adresa]. (sdělení [právnická osoba] [adresa] na čl. 55 spisu)

10. Žalobce učinil žádost o připojení odběrného místa na daném pozemku pro využití odběrného místa jako byt/rodinný dům/rekreační objekt, pro otop, ohřev vody v pracovní dny, sobota a neděle ke svému jménu. A to v době po zahájení tohoto řízení. Žalobce disponuje smlouvou č. [hodnota]. (žádost o připojení – rekapitulace, návrh smlouvy, akceptace [Anonymizováno], distribuce plynu on-line, smlouva o připojení k distribuční soustavě 63-70 spisu)

11. Žalovaní adresovali [právnická osoba] [adresa] žádost o koupi pozemku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [adresa] o výměře [Anonymizováno] m2 z důvodu zajištění přístupu k pozemku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Bylo odkázáno, že v předchozí době tato žádost byla zamítnuta, protože tento pozemek tvoří rezervu pro rozšíření komunikace č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Navrhl tak zajištění plánu na vlastní náklady pro dělení pozemku. K tomuto přiložil plán možného dělení na ortofotomapě. K tomuto bylo 1. žalovanému sděleno, že [Anonymizováno] [Anonymizováno] se touto žádostí zabývali na [Anonymizováno] [Anonymizováno], s návrhem souhlasí, žádají o předložení geometrického plánu. Byl předložen geometrický plán. (žádost o koupi pozemku na čl. 72 spisu, fotomapa na čl. 73 spisu, geometrický plán na čl. 74 spisu, dopis na čl. 75 spisu)

12. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] na čl. [Anonymizováno]-[Anonymizováno] spisu, č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] a výslechu jmenované soudní znalkyně bylo zjištěno, že předmětný pozemek lze dělit. A to dvěma způsoby. Buď vzniknou dva velmi úzké pozemky, které v zásadě nebude možným pro jejich tvar využívat. Nebo vznikne jeden pozemek čtvercového tvaru přiléhající k pozemku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ve vlastnictví [Anonymizováno], který se nachází mezi předmětným pozemkem a pozemkem obce, a druhý z nějž povede velmi dlouhá a úzká příjezdová cesta, přičemž takto bude přístup na pozemek, který se v zadní části rozšíří do čtvercového tvaru. Nově vzniklé pozemky by takto byly o ploše [Anonymizováno] m2 a [Anonymizováno] m2. S ohledem k regulativům územního plánu by u každého ze vzniklých pozemků byla omezená možnost výstavby. U pozemku o výměře [Anonymizováno] m2 připadá na stavby a zpevněné plochy maximálně [Anonymizováno] m2, regulovaná výška budovy činí maximálně 6 metrů. Pozemek by tedy byl omezeně zastavitelný i omezeně využitelný vzhledem k délce příjezdové cesty, která by musela být zúžená a nepřiměřeně dlouhá s ohledem k oddělené části pozemku, kdy jinak by v zásadě oddělení nemohlo být provedeno, neboť při jediném jiném možném způsobu oddělení by vznikly dva velmi úzké pozemky, které by nebyly využitelné. Druhý oddělený pozemek by byl o výměře [Anonymizováno] m2, na stavby a zpevněné plochy připadá maximálně [Anonymizováno] m2, regulovaná výška budovy je maximálně 6 metrů. Výstavbu za účelem běžného rodinného bydlení by tak bez omezení standardů tohoto typu bydlení nebylo možným realizovat. Nadto ani nelze usuzovat na to, kdy by výstavbu bylo možným realizovat s ohledem k té skutečnosti, že pozemek je veden v zemědělském půdním fondu, bylo by třeba požádat o vyjmutí z tohoto, žádat o získání souhlasu příslušného orgánu a následně by muselo být vedeno stavební řízení, kdy obsahu rozhodnutí příslušného orgánu nelze s ohledem k územnímu plánu a regulativům v místě předpokládat. Odhlédnout nelze ani od té skutečnosti, že na daný pozemek není ke dni rozhodnutí přístup z veřejné komunikace. Hodnota pozemku činí 2 270 000 Kč. Při dělení pozemku by hodnota pozemku o výměře [Anonymizováno] m2 činila 1 320 000 Kč a hodnota pozemku o výměře [Anonymizováno] m2 činila 540 000 Kč. Soudní znalec své závěry řádně odůvodnil, v rámci svého slyšení osvětlil, kdy reagoval i na dotazy stran sporu, na základě jakých úvah postupoval. Vyjádření soudního znalce při jeho slyšením bylo srozumitelným a přesvědčivým.

13. Společnost [právnická osoba]. vydala dne 23. 10. 2023 Potvrzení, dle nějž ke jménu žalobce u uvedeného ústavu je veden účet č. [č. účtu], jehož výše zůstatku ke dni 23. 10. 2023 činí 3 760 259,79 Kč. (potvrzení na čl. 93 spisu)

14. Dle výpisu elektronického bankovnictví Profil vedeného ke jménu [Jméno žalované A] na čl. 90 spisu, bylo zjištěno, že ke jménu 1. žalovaného byla vedena částka na produktu Plus účet 963 959,04 Kč, účetní zůstatek 964 940,04 Kč, k produktu Visa Classic kreditní karta částka úvěru 70 000 Kč, čerpáno 0 Kč, dostupné finanční prostředky uvedené v rubrice Peníze po ruce činily částku 4 895 000 Kč. (výpis elektronického bankovnictví na čl. 90 spisu)

15. Ve vztahu k další využitelnosti předmětného pozemku žalobce i žalovaní navrhli slyšení své jakožto účastníků řízení a taktéž i svědků, žalobce dcery [jméno FO] a žalovaní [jméno FO]. Protože obě strany sporu tvrdily, že pozemek má být využit v rámci rodiny k zajištění bydlení, jedná se zde o skutečnost, pro jejíž prokázání je výslech účastníka řízení namístě.

16. Svědkyně [jméno FO] v rámci svého slyšení popisovala, že má záměr k realizaci výstavby domu, k čemuž by využila daný pozemek. Svědkyně sic popisovala, že by si představovala nějaký domeček, že o věci hovořila se svým manželem, který je v této oblasti odborník, její výpověď ale nebyla do té míry přesvědčivá, aby bylo možno uzavřít, že je jejím zájmem, a to dlouhodobým, nikoliv nyní vzniklým pouze v důsledku sporu, v tomto konkrétním místě vystavět dům. Bytová potřeba svědkyně je sanována v [Anonymizováno] v domě vilového typu vlastněného rodiči, tedy i žalobcem, kde je jedno patro obýváno rodiči svědkyně, jedno patro je rekonstruováno, a jedno patro obývá svědkyně s manželem. Pakliže se svědkyně vyjadřovala k bydlení, které by mělo být na daném pozemku vybudováno, její vyjádření byla velmi obecná. K dotazu soudu, zdali již ve vztahu k tomuto činila nějaké úkony, zdali má konkrétní představu o realizaci výstavby, dispozici domu uvedla pouze, že nějaké projekty již shlédla, měla by představu o zahrádce, jinak však technické věci řeší manžel. Zde z její výpovědi bylo patrno, že se rozhodně nejednalo o úvahy v tom směru, jak konkrétně by měl být dům na daném pozemku situován, jak by měla být řešena situace, kdy pozemek je svažitý, jak by řešila dopravu do zaměstnání, apod., což by člověk, který hodlá učinit takto výraznou změnu místa bydliště a investici, řešil a určitě by se k tomuto byl schopen při svém slyšení vyjádřit. Zde se však jednalo pouze o obecná vyjádření typu „chceme zde stavět, chceme mít domeček“. I co se týká případného financování výstavby domu, tak se svědkyně nevyjadřovala způsobem, z nějž by bylo patrné, že o výstavbě reálně uvažovala a připravovala ji. Opět se jednalo obecná prohlášení typu „oba s manželem máme zaměstnání, z nichž jsme schopni získat dostatek finančních prostředků“, a to ačkoliv byla na toto svědkyně dotazována s tím, nechť uvede, jak předpokládá financování výstavby. Nelze opomenout ani tu skutečnost, že pokud by svědkyně měla zájem na výstavbě domu, nepochybně by již ona, ale taktéž i žalobce, činili kroky k tomu, aby byly vlastnické vztahy k pozemku vypořádány a žalobkyně by mohla začít s výstavbou. Protože pokud by svědkyně dlouhodobě měla zájem na výstavbě domu, k čemuž žalobce uvedl, že je připraven toto podpořit, má dostatek finančních prostředků, které svědkyni poskytne, nepochybně by žalobce návrh na vypořádání podílového spoluvlastnictví podal již dříve, než v době, kdy se spoluvlastníky stali žalovaní. K tomuto je třeba odkázat na to, že svědkyně v rámci svého slyšení odkazovala svoji babičku, která pozemek vlastnila s tím, že již s babičku hovořila o tom, že zde vystaví dům. Pokud by tak hodlala učinit, nepochybně by k tomuto již nějakou aktivitu vyvinula. Navíc z výpovědi svědkyně bylo zjištěno, že na pozemek v zásadě nedojíždí, byla se tam pouze podívat. Toto také odporuje závěru, že má zájem na tomto pozemku provádět výstavbu. A se závěrem, že svědkyně nemá vážný zájem zde výstavbu realizovat, koresponduje i ta skutečnost, že svědkyně sama uvedla, že se zajímala, potažmo se svým manželem, o možnosti výstavby v jiném místě, v projektech, na nichž její manžel participuje.

17. S ohledem ke skutkovým zjištěním učiněným z výpovědi jmenované svědkyně je tak nadbytečným hodnotit výpověď žalobce, k níž je však třeba uvést, že se z ní taktéž podává, že svědkyně nyní má svoji bytovou potřebu sanována v domě, který vlastní žalobce se svojí ženou, kde se nacházejí tři patra, z toho jedno se rekonstruuje, druhé obývá žalobce se svojí ženou a další svědkyně se svým manželem. S výpovědí svědkyně koresponduje výpověď žalobce v tom směru, že dosud nebyly činěny žádné konkrétní úkony k započetí výstavby, počínaje vypořádáním podílového spoluvlastnictví v době, kdy pozemek ještě nevlastnili žalovaní. Pozemek je historicky ve vlastnictví rodiny, přičemž již babička svědkyni slíbila, že zde bude moci stavět. Pokud by toto opravdu mělo být realizováno, nepochybně by již byly učiněny kroky k tomu, aby k výstavbě bylo možno přistoupit, kromě řešení vlastnických vztahů, i další konkrétní kroky, k nimiž nelze řadit pouze návštěvu příslušného správního orgánu žalobcem za účelem lakonického dotazu „zdali tam lze stavět“. Jinak žalobce zdůraznil, že má dostatek finančních prostředků. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že pozemek byl vlastnictvím jeho matky, tato nikdy neměla vůli se jej zbýti. Původně rodina v místě vlastnila pozemků více, poté kdy sourozenci žalobce, kteří následně prodali své podíly žalovaným, emigrovali, přešly tyto na stát, kdy sourozenci žalobce i nadále žili v zahraničí, v rámci restitučního řízení tedy tyto pozemky nebyly řešeny.

18. Ve vztahu k výpovědi 1. žalovaného a 2. žalovaného nezbývá nežli uzavřít, že tyto výpovědi byly velmi rozpornými. Žalovaní tvrdili, že pozemek nabyli za účelem výstavby domu pro zajištění svého bydlení. Toto je z hlediska skutkových tvrzení základní a zásadní skutečnost, že by zde měly být výpovědi žalovaných shodnými, aby bylo možno učinit závěr, že tomu tak je. Žalovaní sic oba shora uváděli v rámci svých slyšení, že hodlají na pozemku stavět, to je ale vše, v čem byly jejich výpovědi shodnými. Jedinou další skutečností, kterou žalovaní uváděli shodně, je ta, že soused žalovaných s nimi není v dobrém vztahu, negativně reaguje zejména na osobu 2. žalované a v domě souseda hořelo. Tato samotná skutečnost ovšem nemůže převážit ostatní poměrně zásadní rozpory ve výpovědích žalovaných do té míry, aby bylo možným uzavřít, že výstavbu domu na předmětném pozemku hodlají realizovat. 1. žalovaný uvedl, že manželé, tedy i 2. žalovaná, mají zájem na výstavbě domu kromě konfliktů se sousedem, zejména proto, že ze svých vztahů mají pět dětí, jejichž bytové potřeby je taktéž třeba řešit. 1. žalovaný v rámci své výpovědi rozvíjel úvahy o tom, že některé z dětí žalovaných by s žalovanými žilo, případně by žilo v místě stávajícího bydliště žalovaných, nebo by se toto prodalo. V každém případě však dle výpovědi 1. žalovaného by se výstavbou domu měla řešit situace některého či více z dětí žalovaných. Výslovně v rámci svého slyšení 1. žalovaný uvedl, že mají s 2. žalovanou ze vztahů pět dětí a bylo by třeba řešit jejich bytovou situaci, a to i těch zletilých. Toto je však v příkrém rozporu s výpovědí 2. žalované, která výslovně uvedla, že na žádné z dětí by výstavba neměla dopad. S ohledem k výpovědi 1. žalovaného k tomuto byla výslovně dotazována, byla jí i následně přednesena výpověď 1. žalovaného. Zcela pevně však uvedla, že dům by měl být vystavěn pouze pro ni a 1. žalovaného, na žádné z dětí by výstavba neměla mít dopad, neměla by výstavbou domu být řešena jejich bytová situace. A to ani nezletilého dítěte, k němuž má vyživovací povinnost 2. žalovaná, neboť toto je bytem s otcem v [adresa]. V rozporu s výpovědí 1. žalovaného byla výpověď 2. žalované i v tom, zdali s žalovanými sdílí obydlí dcera 1. žalovaného. Tento uvedl, že pro dceru jezdil, když docházela na gymnázium, vozil z místa stávajícího bydliště do školy. Oproti tomu 2. žalovaná uvedla, že kontakt žalovaných s dcerou 1. žalované byl vždy mimo jejich obydlí, neboť dcera 1. žalovaného má alergii na kočky, které žalovaní chovají a nemůže se tak zdržovat v jejich bydlišti. Tomu, že žalovaní předmětný pozemek zakupovali za účelem zajištění svého bydlení, k čemuž tvrdili, že situace je velmi akutní, odporuje i to, že s žalobcem vůbec nekomunikovali. Zde soud hodnotí výpověď 1. žalovaného, kdy zde tento reagoval bezprostředně, když uvedl, že situaci s žalobcem vůbec neřešili, ani tu skutečnost, že vstupují do spoluvlastnického vztahu. Následně dodal, že by případně podali žalobu na vypořádání podílového spoluvlastnictví. Toto vyjádření 1. žalovaného ale bylo bez jakékoliv naléhavosti, bylo to vysloveno jen tak mimochodem, že to by tu žalobu tedy podal sám, nikoliv tak, že oba žalovaní byli připraveni tuto podat, byli spolu dohodnuti na dalším konkrétním postupu, aby mohli obratem svoji bytovou situaci řešit, což by se dle jejich tvrzení, že situaci v místě bydliště potřebovali řešit naléhavě, a proto pozemek koupili, podávalo. I dle výpovědi 2. žalované žalovaní s žalobcem žalovaní nekomunikovali, ani spolu nevedli žádnou komunikaci, jak hodlají výstavbu realizovat, když pozemek má dalšího vlastníka. Vyjádření svědka [jméno FO] ohledně jeho komunikace s žalobcem je tak zcela mimo hodnocení soudu. Tomu, že žalovaní musejí svoji bytovou situaci urychleně řešit, což jednak tvrdili, jednak toto uváděli při své výpovědi oba žalovaní, zcela odporuje vyjádření 1. žalovaného v rámci své výpovědi, který se vyjádřil tak, že má čas, nikam nespěchá. Tomu, že žalovaní nemovitost zakupovali s tím, že budou financovat výstavbu domu nenasvědčují ani ty části výpovědi žalovaných, kde se vyjadřovali k tomu, jakým způsobem by výstavbu financovali. 1. žalovaný se k tomuto vyjádřit nechtěl, uvedl, že toto není předmětem sporu. 2. žalovaná se k tomuto výslovně odmítla vyjádřit, uvedla, že neví, proč by na to odpovídala. Na tomto postoji setrvala i k opakovanému dotazu na toto, následně se k tomuto vyjádřila až v návaznosti na sdělení soudu, že bude posuzována na základě provedených důkazů pravdivost tvrzení žalovaných, že mají záměr realizovat výstavbu domu, a bude taktéž hodnocena důvěryhodnost výpovědi 2. žalované. Ani poté, kdy se k této otázce 2. žalovaná vyjádřila, není možné učinit závěr, že žalovaní o výstavbě domu diskutovali, řešili ji, což s ohledem k nákladnosti tohoto záměru, lze v rámci manželského soužití předpokládat. 2. žalovaná setrvávala na tom, že finanční situace rodiny jí není známa, o finance v rodině se stará výhradně 1. žalovaný. K tomuto nezbývá nežli poznamenat, že takováto dohoda manželů může být. Ovšem i v tomto případě lze předpokládat s ohledem k tvrzení žalovaných, že pozemek zakoupili po vzájemné dohodě, neboť se v místě současného bydliště necítí komfortně, že si v rámci vzájemného soužití ujasní alespoň základní rámec předpokládané investice a předpokládaných nákladů na výstavbu. Navíc to, že v rodině žalovaných je to výhradně 1. žalovaný, kdo disponuje financemi, vyvrátila i sama 2. žalovaná, která uvedla, že taktéž má pracovní aktivity, z nichž získává příjmy, taktéž z chovatelské stanice, kdy tyto nejsou zcela zanedbatelnými (cca 50 000 Kč měsíčně). Za této situace tak nějaká komunikace manželů ohledně nakládání s financemi musí probíhat, i kdyby to měla být dohoda o tom, že 2. žalovaná si veškeré finanční prostředky, které sama získává, ponechá pro svoji potřebu a ve zbytku bude veškeré náklady rodinného soužití hradit 1. žalovaný, kdy takovouto dohodu by 2. žalovaná měla být schopna popsat. A vyjádření 2. žalované, že veškeré majetkové otázky řeší a rozhoduje v rámci společného soužití výhradně 1. žalovaný odporuje i vyjádření tohoto, který se k dotazu, zdali by přijal od žalobce plnění ve výši dle znaleckého posudku s tím, že by žalobce se stal výlučným vlastníkem, uvedl, že by se o tomto bavil, dohodne se s každým, ale není to otázka pouze na něj, musí se k tomu vyjádřit 2. žalovaná. Zde své vyjádření naopak postavil tak, že je to spíše 2. žalovaná, kdo tuto otázku v rámci společného soužití rozhodne.

19. Co se týká výslechu svědka [jméno FO], tak u tohoto nelze rozhodně činit závěr, že se jednalo o spontánní výpověď osoby, která pouze nestranně popisuje to, čeho byla účastna, co viděla a slyšela. Tento svědek přišel k jednání soudu velmi podrobně připraven, byl vybaven obsáhlou elektronickou komunikací s členy rodiny žalobce, dopisy, nadto výslovně uvedl, že o své výpovědi s 1. žalovaným hovořil. Smyslem a účelem výpovědi jmenovaného svědka bylo učinění jediného zjištění, a to jaká byla vůle žalovaných k dalšímu užití předmětného pozemku, jehož prodej a koupi žalovaným svědek zprostředkovával. K tomuto se však svědek v zásadě vůbec nevyjadřoval. Ač k tomuto vůbec netázán, neustále směřoval tok svého vyjádření ke vztahům žalobce a jeho sourozenců (tedy prodávajících, kteří uzavřeli kupní smlouvu s žalovanými), což však vůbec není předmětem řízení. Taktéž není předmětem řízení to, jak komunikoval žalobce se jmenovaným svědkem, k čemuž následně mezi svědkem a žalobcem vznikla v jednací síni diskuse, neboť ačkoliv bylo soudem sděleno, že toto není pro postavení skutkového děje podstatným, tak strana žalobce měla potřebu se na toto svědka dotazovat a svědek měl potřebu osvětlovat jednání žalobce, svůj vztah k němu a vztahy v rodině žalobce. K předmětu sporu bylo z výpovědi jmenovaného svědka objektivně zjištěno pouze to, že nabízel žalovaným k prodeji dva pozemky, jeden je předmětný pozemek, koupi druhého žalovaní odmítli, v rámci kontraktačního procesu komunikoval s prodávajícími. Pakliže jmenovaný svědek při svém slyšení uvedl, že daný pozemek žalovaní zakupovali s úmyslem využít jej k bydlení, tak s ohledem ke skutkovým zjištěním učiněným z účastnických výpovědí žalovaných a přípravě svědka na své slyšení, jeho komunikaci o výpovědi s 1. žalovaným, z této výpovědi není činěno skutkové zjištění ve vztahu k záměru žalovaných k dalšímu využití pozemku. Je ale z výpovědi tohoto svědka zřejmým, že předmětný pozemek byl historicky vlastněn v rámci rodiny žalobce.

20. Tedy z výpovědí všech slyšených osob lze vzít jako spontánní a důvěryhodné pouze to, že předmětný pozemek byl historickým vlastnictvím rodiny žalobce. Z výpovědí žalovaných, ale i výpovědi svědkyně [jméno FO] a žalobce, se podává, že konkrétní záměr k realizaci výstavby nemá ani svědkyně ani žalovaní, na straně obou stran sporu je evidentním, že mají zájem pozemek nadále pouze vlastnit a ponechat si jej jako součást svého majetkového portfolia.

21. Znalecký posudek předložený žalovanými byl doručen žalobci, který učinil proti vypracovanému znaleckému posudku vyjádření na čl. 57-58 spisu (včetně přílohy), které bylo doručeno soudnímu znalci. S ohledem k té skutečnosti, že znalecký posudek byl opatřen doložkou dle § 127a o. s. ř. bylo přistoupeno k slyšení soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO]. Z výslechu soudního znalce bylo zjištěno, že nehodnotil otázku možného připojení pozemku na sítě, nezjišťoval možnosti připojením médií ve vztahu k pozemku, vycházel pouze ze seznamu smluv při realizovaných prodejích v místě, aniž by se s jednotlivými smlouvami seznámil, nezjišťoval přesně okolnosti, za nichž by případně bylo možné realizovat výstavbu na pozemku, když právě zájem o realizaci výstavby je oběma stranami v řízení tvrzena, přičemž není s ohledem ke své specializaci stavu hodnotit možnost dělitelnosti pozemku z hlediska stavebně technického, především ale v závěru slyšení soudního znalce bylo zjištěno, kdy v tomto byly námitky obou stran sporu shodnými, že provedl ocenění zcela jiného pozemku. Ke znaleckému posudku tohoto soudního znalce tak nebylo přihlédnuto, ze slyšení jmenovaného soudního znalce není možné činit žádné pro věc relevantní závěry. Pokud bylo žalobcem předloženo Odborné vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ze dne 11. 11. 2024, čl. 183-187 (195-199) spisu, tak ze znalecké karty jmenované soudní znalkyně, která je veřejně přístupná na www.justice.cz, bylo zjištěno, že jmenovaná soudní znalkyně je oprávněna vyhotovovat znalecké posudky z oboru ekonomika (36/1967 Sb.), ceny a odhady nemovitostí (36/1967 Sb.). Pro věc je však třeba hodnotit i otázky vztahující se dělení pozemku, možnosti realizovat výstavbu na pozemku, a to s ohledem k tvrzením obou účastníků řízení, kteří při jednání soudu v návaznosti na výzvu dle § 118a o. s. ř. uvedli, že hodlají nemovitost užít k výstavbě, tedy otázky, které jsou mimo rámec oprávnění jmenované znalkyně. Provedení tohoto důkazu by tak bylo nadbytečným, k posouzení otázek pro věc rozhodných včetně hodnoty nemovitosti, tak byl nařízen ve věci znalecký posudek dle § 120, odst. 2 o. s. ř. Nadto je nutno uvést, že dle § 120, odst. 1 o. s. ř. soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede, soud není povinen provádět veškeré důkazy, které strana sporu předloží, a to ani, kdy se hodlá vymezit a učinit námitky proti znaleckému posudku zadanému soudem. Řízení je vedeno zásadou ústnosti, a tato byla v řízení dodržena, když byla slyšena soudní znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], které měly strany možnost pokládat dotazy, na které znalkyně reagovala, přičemž uvedla, na základě jakých skutečností učinila své znalecké závěry. Pouhý nesouhlas strany sporu se závěry znaleckého posudku neznamená automaticky provedení dalšího, potažmo dalších a dalších znaleckých posudků a odborných vyjádření.

22. S ohledem k tvrzení stran jsou hodnoceny spisy Okresního soudu Praha-východ sp. zn. 46 C 104/2023 a 24 C 40/2023, výpis elektronického systému soudu na čl. 52 spisu. Z uvedených spisů se podává, že v prvé uvedené věci bylo rozhodnuto tak, že řízení se zastavuje, neboť nebyl uhrazen soudní poplatek z návrhu, v druhé souzené věci bylo rozhodnuto, že řízení se zastavuje pro nedostatek podmínek řízení. K námitce žalobce, že ve věci byla učiněna poznámka v katastru nemovitostí, k čemuž se žalovaní vyjadřují, soud konstatuje, že učiněná poznámka nebrání nabytí vlastnictví, rozhodnou by byla případně pro následná tvrzení ohledně právních vad, nabytí od nevlastníka, toto však v řízení uplatněno není, nadto i v průběhu řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví lze předmět řízení zcizit, k tomuto soud případně hodnotí ustanovení § 107a o. s. ř. Zde však nadále ve shora označených řízeních pokračováno nebylo, tudíž posuzování právního nástupnictví, potažmo otázky pasivní legitimace odpadlo. Žalovaní řádně nabyli spoluvlastnický podíl, jsou vedeni jako vlastníci předmětného spoluvlastnického podílu, katastrálním úřadem bylo jejich vlastnické právo vloženo. Jak již je shora naznačeno, předmětem sporu není samotný převod vlastnictví, určení vlastnictví, apod., nýbrž za nesporného stavu, který je ten, že účastníci sporu jsou podíloví spoluvlastníci, rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Okolnosti nabytí spoluvlastnického podílu nejsou předmětem sporu, Provedení důkazu, jímž jest žádost o zápis poznámky do katastru nemovitostí na čl. 14 spisu, je tak nadbytečným.

23. Po poučení dle § 119a, odst. 1 o. s. ř. žalobce označil a předložil důkazy, jimiž jsou ortofotomapa na čl.250 spisu, fotografie domu na čl. 251 spisu, výpis z katastru nemovitostí na čl. 252-253 spisu. K tomuto uvedl, že prokazují možnost změny označení domu ve vlastnictví žalovaného tak, že nadále nebude označen číslem evidenčním, ale číslem popisným. Taktéž k tomuto odkázal slyšení 2. žalované a vyjádření 1. žalované v návaznosti na slyšení 2. žalované, že tuto změnu nelze provést. Uvedené důkazy pro nadbytečnost soud neprovedl. Jednak toto tvrzení žalobce neuplatnil do koncentrace řízení, kdy jak toto tvrzení, tak uvedené důkazy do této doby uplatněny být mohly. Pakliže žalobce odkázal, že jimi prokazuje nedůvěryhodnost výpovědi 2. žalované, tak z těchto důkazů nelze zjistit, zdali vyjádření této k možnosti či nemožnosti změny označení domu žalovaného je či není pravdivým, neboť označení jiných nemovitostí v místě ničeho nevypovídá o tom, jaké rozhodnutí v rámci správního řízení by bylo vydáno ve vztahu k nemovitosti žalovaného. Navíc to, jak je označena nemovitost žalovaného vůbec ničeho nevypovídá o tom, zdali hodlá či nehodlá stavět, potažmo, zdali má důvod si vybudovat jiný dům či nikoliv.

24. Pakliže žalobce označil k důkazu článek na serveru [Anonymizováno].cz s tím, že zde byl [datum] při skončení funkce soudce 1. žalovaného s tímto veden rozhovor, při němž tento uvedl, že bude muž v domácnosti, přičemž vůbec nezmiňoval, že hodlá realizovat stavbu, tak takovýto důkaz k prokázání záměru 1. žalovaného realizovat stavbu, je zcela irelevantní.

25. Pakliže žalobce doručil soudu poté, kdy bylo jednání odročeno výhradně za účelem vyhlášení rozsudku, dne 8. 9. 2025, když tento byl vyhlášen dne 12. 9. 2025, fotografie na čl. 257, dopis ze dne 3. 3. 2023 na čl. 258 spisu, dopis ze dne 24. 4. 2023 na čl. 259 spisu, dopis ze dne 3. 3. 2023 na čl. 260 spisu, přípis na čl. 261 spisu, tak soudem byly hodnoceny listiny provedené, potažmo předložené či označené, do přednesu závěrečných návrhů uvedených v návaznosti na poučení dle § 119a, odst. 1 o. s. ř.

26. Skutkový závěr:

27. Žalobce a žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky, a to žalobce v podílu [Anonymizováno]/[Anonymizováno], a 1. žalovaný, 2. žalovaná v režimu společného jmění manželů v podílu [Anonymizováno]/[Anonymizováno], pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsán na listu vlastnictví č. [hodnota] u Katastrálního úřadu [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno].

28. Technicky dělitelný předmětný pozemek je, nově by takto vznikly pozemky o výměře [Anonymizováno] m2 a [Anonymizováno] m2. Možnost realizovat na těchto výstavbu by s ohledem k regulativům územního plánu u každého z nově vzniklých pozemků byla omezena. V případě pozemku o výměře [Anonymizováno] m2 připadá na stavby a zpevněné plochy maximálně [Anonymizováno] m2, regulovaná výška budovy činí maximálně 6 metrů. Nově vzniklý pozemek by byl omezeně zastavitelný i omezeně využitelný s ohledem k délce příjezdové cesty, jež by musela být zúžená a nepřiměřeně dlouhá s ohledem k oddělené části pozemku. Jiným způsobem by s ohledem k rozměrům a tvaru pozemku nemohlo být dělení provedeno, neboť jediným jiným možným řešením by bylo dělení pozemku na dva velmi úzké a zásadě nijak nevyužitelné pozemky. Druhý oddělený pozemek by byl o výměře [Anonymizováno] m2, na stavby a zpevněné plochy by připadlo maximálně [Anonymizováno] m2, regulovaná výška budovy je maximálně 6 metrů. Výstavbu za účelem běžného rodinného bydlení by tak bez omezení standardů tohoto typu bydlení nebylo možným na nově vzniklých pozemcích realizovat. Nelze určit, zdali by, a v jakém časovém horizontu, bylo možným případnou výstavbu provést, neboť pozemek je veden v zemědělském půdním fondu, bylo by třeba žádat o vyjmutí z tohoto, získání souhlasu příslušného orgánu, a teprve poté by muselo být vedeno stavební řízení, jehož rozhodnutí nelze s ohledem k územnímu plánu a regulativům v místě předpokládat.

29. Pozemek je svažitý, nachází se ve velmi strmém svahu. Není přístupný z veřejné komunikace. Pozemek, který je situován mezi předmětným pozemkem a veřejnou komunikací je ve vlastnictví [Anonymizováno], která učinila vyjádření, že uzavře kupní smlouvu s tím, kdo nadále bude veden jako výlučný vlastník předmětného pozemku. Hodnota pozemku činí 2 270 000 Kč. V případě dělení pozemku by hodnota pozemku o výměře [Anonymizováno] m2 činila 1 320 000 Kč a hodnota pozemku o výměře [Anonymizováno] m2 činila 540 000 Kč. Žalobce i žalovaní disponují finančními prostředky na úhradu vypořádacího podílu, obě strany sporu mají tyto prostředky disponibilní k okamžité úhradě.

30. Žalobce, potažmo dcera žalobce, ani žalovaní nemají nutnost zajistit si bytovou potřebu výstavbou na daném pozemku. Žádná ze stran nemá žádné konkrétní využití pro tento pozemek, vyjma toho, že jej chce vlastnit a držet v rámci svých majetkových hodnot. Rodina žalobce tento pozemek vlastnila historicky, byl vlastnictvím matky žalobce. V místě rodina žalobce vlastnila i jiné pozemky, tyto však přešly do vlastnictví státu, když sourozenci žalobce, tedy strana prodávající z kupní smlouvy s žalovanými, emigrovali. Nadále tak rodině žalobce zbyl pouze předmětný pozemek, jehož se matka žalobce nechtěla zbýti.

31. Podle § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, o. z., nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

32. Podle § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

33. Podle § 1144 o. z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

34. Podle § 1147 o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

35. Žalobce se domáhá rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k čemuž soud odkazuje na ustanovení § 1140 a násl. o. z. k čemuž soud odkazuje na Občanský zákoník s komentářem III, C. H. BECK, Praha 2014, str. 543 a násl. Právní úprava je koncipována tak, že spoluvlastník nemůže být ve spoluvlastnictví nucen setrvávat proti své vůli. Adekvaci ustanovení § 142, odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. zákon č. 89/2012 Sb. neupravuje. Dále je nutno uvést, že zákon stanoví taxativním způsobem způsoby vypořádání spoluvlastnictví soudem, a to primárně rozdělení věci, poté přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu, teprve není-li toto možné prodej věci ve veřejné dražbě. Způsob vypořádání je tak zde dán zákonem, soud tudíž není žalobním žádáním vázán, § 153, odst. 2 o. s. ř.

36. Hodnocení reálné dělitelnosti nemovitosti je otázkou odbornou. Ve věci byl tak k posouzení této otázky ustanoven soudní znalec. Tento učinil závěr, že nemovitost je možné dělit tak, že nově vzniklé pozemky budou o ploše [Anonymizováno] m2 a [Anonymizováno] m2, s ohledem k regulativům územního plánu by u každého ze vzniklých pozemků byly omezenější možnosti výstavby. U pozemku o výměře [Anonymizováno] m2 připadá na stavby a zpevněné plochy maximálně [Anonymizováno] m2, přičemž regulovaná výška budovy činí maximálně 6 metrů. Pozemek by tedy byl omezeně zastavitelný, byl by však zároveň omezeně využitelný, a to s ohledem k délce příjezdové cesty, která by musela být zúžená a nepřiměřeně dlouhá s ohledem k oddělené části pozemku, kdy jinak by v zásadě oddělení nemohlo být provedeno, neboť při jediném jiném možném způsobu oddělení by vznikly dva velmi úzké pozemky, které by nebyly využitelné. Druhý oddělený pozemek by byl o výměře [Anonymizováno] m2, z nějž na stavby a zpevněné plochy připadá maximálně [Anonymizováno] m2, regulovaná výška budovy je maximálně 6 metrů. Výstavbu za účelem běžného rodinného bydlení by tak bez omezení standardů tohoto typu bydlení nebylo možným realizovat. Nadto ani nelze usuzovat na to, kdy by výstavbu bylo možným realizovat s ohledem k té skutečnosti, že pozemek je veden v zemědělském půdním fondu, bylo by třeba požádat o vyjmutí z tohoto, žádat o získání souhlasu příslušného orgánu a následně by muselo být vedeno stavební řízení, kdy obsahu rozhodnutí příslušného orgánu nelze s ohledem k územnímu plánu a regulativům v místě předpokládat. Odhlédnout nelze ani od té skutečnosti, že na daný pozemek není ke dni rozhodnutí přístup z veřejné komunikace.

37. Shora uvedené závěry soudního znalce soud hodnotí v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 22 Cdo 2394/2006 dne 28. 3. 2008, které uvádí: „K otázce reálného dělení pozemku uvedl bývalý Nejvyšší soud ČR v rozsudku sp. zn. 3 Cz 3/92, že "výrazem "rozdělení dobře možné“ je sledován zejména ten cíl, aby i po rozdělení mohly nemovitosti bez závad sloužit k uspokojování těch potřeb, k nimž jsou účelově určeny.“.“ 38. A dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 22 Cdo 2418/2022 dne 28. 12. 2023, které uvádí: „Z ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu k otázce vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem se podává, že reálné rozdělení společné nemovité věci není dobře možné zejména tehdy, pokud by nově vzniklé nemovité věci nebylo možno řádně užívat [..např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3105/2014]. …..v případě, že by nově vzniklé části věci nemohly sloužit vlastníku způsobem odpovídajícím jejich povaze; u pozemků se pak jedná zejména o kritérium rozlohy a celkové plochy a tvaru rozdělovaného pozemku (..např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2007, sp. zn. 22 Cdo 2163/2006). Velmi podstatným kritériem při rozdělení pozemku je pak jednak otázka přístupu k tomuto pozemku z veřejné komunikace (..např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. 22 Cdo 2437/2012), a jednak otázka přístupu k jiným nemovitým věcem, neboť rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku nemůže navodit stav, kdy některý z dosavadních spoluvlastníků ztratí přístup k jiné nemovitosti, jíž je vlastníkem či spoluvlastníkem (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 7. 2012, sp. zn. 22 Cdo 1431/2012). V projednávané věci odvolací soud …podrobně vysvětlil, z jakých důvodů má za to, že pozemek ..je nutné považovat za reálně nedělitelný. Dospěl k závěru, že rozdělení předmětného pozemku by sice bylo technicky proveditelné, ale z hlediska funkčního využití není rozdělení dobře možné. Zohlednil přitom velikost pozemku i velikost podílů jednotlivých spoluvlastníků, přičemž poukázal na to, že většina z nově vzniklých pozemků by byla samostatně nevyužitelná a s ohledem na to, že žádný z účastníků – kromě žalovaného 3) – by nemohl nově vzniklý pozemek využít pro zajištění lepšího přístupu na svůj vlastní pozemek nebo ke zvětšení velikosti svých stávajících pozemků, nepovažoval za vhodné řešení pozemek rozdělit. Naopak, co se týče polohy pozemku, zohlednil, že předmětný pozemek jednou z delších stran přiléhá k pozemku žalovaného 3), dále k pozemkům ve vlastnictví osob odlišných od účastníků řízení a současně navazuje na pozemek ..jenž je rovněž předmětem vypořádání …. Zohlednil též funkční určení daného pozemku podle platného územního plánu. …Ze všech těchto důvodů shledal pozemek z funkčního hlediska reálně nedělitelným…. S těmito závěry odvolacího soudu dovolací soud souhlasí. Ačkoliv bylo zjištěno, že by reálné rozdělení pozemku bylo technicky proveditelné, …v daném případě brání reálnému rozdělení pozemku nemožnost následného funkčního využití nově vzniklých menších částí pozemku. Závěr o reálné nedělitelnosti je proto správný, a to jak z hlediska praktického využití daného pozemku jako celku (oproti menším rozděleným pozemkům, které by samostatně využitelné nebyly), tak i z pohledu dalších aspektů ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu citované výše.“.

39. Situace uvedená v posledně citovaném rozhodnutí dopadá na souzenou věc. V řízení bylo zjištěno, že pozemek by sic bylo možné technicky dělit, avšak vznikly by jednotlivé pozemky, které by byly takové velikosti, zejména pozemek o velikosti [Anonymizováno] m2, ale i pozemek o velikosti [Anonymizováno] m2, že by je nebylo možným reálně užívat, a to zejména pro výstavbu rodinného bydlení, využití pozemku jako zahrady, není reálným. A to zejména s ohledem k výměře nově vzniklých pozemků, kdy ani pro toto využití by nově vzniklé pozemky neměly přiměřenou výměru. Na pozemku o výměře [Anonymizováno] m2 by v zásadě žádnou pěstební ani rekreační činnost nebylo možným realizovat, neboť pouze již umístnění jakéhokoliv zázemí pro to, aby pozemek mohl být užíván, by jeho výměru zmenšilo do té míry, že by již byl téměř nevyužitelným, a u pozemku o výměře [Anonymizováno] m2 je třeba přihlédnout k tomu, že velká část jeho výměry by byla tvořena úzkou příjezdovou cestou jinak nevyužitelnou. K tomuto soud odkazuje naznačení způsobu dělení ve znaleckém posudku, z nějž se podává, že reálná využitelná plocha tohoto většího odděleného pozemku by se s ohledem k délce příjezdové cesty velmi přiblížila menšímu oddělenému pozemku. Ke shora uvedenému je taktéž třeba hodnotit tu skutečnost, že celý pozemek je situován ve velmi prudkém svahu, což již samo o sobě ztěžuje využití pozemku, kdy při takto zásadním zmenšení jeho výměry by tak byla výrazně okleštěna možnost užívání. Nadto, jak uvádí shora citované rozhodnutí, tak neopomenutelným faktorem je i přístup k pozemku, potažmo nově vzniklým pozemkům, z veřejné komunikace, kterýžto předpoklad zde splněn není. V řízení bylo zjištěno, že pozemek nacházející se mezi předmětným pozemkem a veřejnou komunikací je ve vlastnictví [Anonymizováno], která se vyjádřila tak, že jej prodá tomu z vlastníků, který získá pozemek, jenž je předmětem sporu. Pokud by došlo k jeho dělení, byla by otázka přístupu na veřejnou komunikaci z každého nově vzniklého pozemku nejistou, neboť v tomto případě by muselo dojít k dělení pozemku ve vlastnictví obce tak, aby byl možným prodej každému z vlastníků nově vzniklého pozemku, kdy nelze s jistotou určit, že by k tomuto došlo. Taktéž bylo zjištěno, že by došlo ke snížení hodnoty pozemků dělením, když hodnota nově vzniklého pozemku o výměře [Anonymizováno] m2 by činila 540 000 Kč a nově vzniklého pozemku o výměře [Anonymizováno] m2 by činila 1 320 000 Kč, přičemž hodnota pozemku jako celku činí 2 270 000 Kč. Součet částek 1 320 000 Kč a 540 000 Kč činí 1 860 000 Kč. Je-li částka 2 270 000 Kč 100 %, tak částka 1 860 000 Kč je 81,938 % z celku, tedy 82 % po zaokrouhlení, tudíž pokles hodnoty tak činí 18 %.

40. Tedy v souzené věci nepostačí pouze splnění té podmínky, že pozemky lze technicky dělit, což zde je možné, nýbrž je nutným, aby nově vzniklé pozemky byly využitelné, což u pozemků, které by měly být využity, nadto s případným záměrem zajištění standardního rodinného bydlení, není při výměrách [Anonymizováno] m2 a [Anonymizováno] m2 a s ohledem k velké svažitosti pozemku možné, není zajištěn přístup z veřejné komunikace. Dále úvahu o nedělitelnosti pozemku zakládá ta skutečnost, že by došlo k poklesu hodnoty věci dělením o 18 %. Pouze pro úplnost soud podotýká, že v závěru řízení mezi stranami o tom, že pozemek není dělitelným nebyl spor.

41. Nadále tak bylo třeba se zaobírat druhým způsobem vypořádání, tedy přikázáním do vlastnictví některého ze spoluvlastníků. K tomuto je třeba uvést, že tak, jak nikdo nemůže být nucen setrvávat ve spoluvlastnictví, tak ani nemůže být nucen věc vlastnit, k čemuž je třeba odkázat ustanovení § 1147 o. z., z nějž se podává, že jediným zákonným parametrem pro přikázání vypořádávané věci do vlastnictví některému ze spoluvlastníků, je jeho vůle věc vlastnit, což v souzené věci je splněno u obou stran sporu, neboť zájem o přikázání do vlastnictví má jak žalobce, tak žalovaní (v režimu společného jmění manželů). Zde tak druhým zásadním kritériem je bonita spoluvlastníků, protože nelze uzavřít, že jsou dány předpoklady pro přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví některého ze spoluvlastníků, není-li na jeho straně zjištěno, že disponuje finančními prostředky k úhradě na vypořádací podíl. Toto v souzené věci zjištěno nebylo, obě strany sporu disponují finančními prostředky na úhradu vypořádacího podílu. Tedy se týká toho parametru, zdali na straně některé ze stran sporu je dána schopnost plnit na vypořádací podíl, tak ve věci nezbývá nežli uzavřít, že na straně žalobce i žalovaných jsou k dispozici finanční prostředky k úhradě vypořádacího podílu, tudíž toto kritérium se jako rozhodné nepodává. Je tedy třeba se zaobírat dalšími kritérii. K jejich posouzení soud uvádí, že vyjma parametru vůle vlastnit věc nejsou přesně zákonem definována, přičemž Nejvyšší soud dlouhodobě judikuje, že rozhodnutí ve věci je tak v zásadě na úvaze soudu, která však musí být řádně odůvodněna a nesmí být zjevně nepřiměřená.

42. Jak se podává z rozhodnutí Nejvyššího soudu vydaného dne 17. 3. 2016 ve věci sp. zn. 22 Cdo 4178/2015, tak při rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dle § 1147 o. z. soud hodnotí výši podílů spoluvlastníků, účelné využití věci, ale i další skutečnosti. Jinými slovy pouze výše podílů jednotlivých spoluvlastníků není jediným určujícím kritériem, soud hodnotí i další skutečnosti, které mohou být pro úvahu, kdo se nadále má stát vlastníkem, významnými. Tedy tu skutečnost, žalovaní jsou vlastníky v poměru [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a žalobce v poměru [Anonymizováno]/[Anonymizováno] soud nehodnotil jako jedinou významnou skutečnost, a to zejména, když zde se nejednalo o tak výrazný nepoměr spoluvlastnických podílů, který by případně úvahu založenou pouze na tomto parametru mohl založit (např. vlastnické podíly v poměru 1/10 x 9/10, apod.). Pokud bylo uvedeno, že kromě kritéria výše spoluvlastnického podílu soud vychází i z dalšího účelného využití věci, tak zde nebylo možným učinit závěr, že by toto svědčilo ve prospěch některého ze spoluvlastníků. Žalobce i žalovaní tvrdili, že daný pozemek hodlají využít pro výstavbu. K tomuto je třeba uvést, že závěry soudního znalce ohledně postupu, který musí předcházet výstavbě, tzn. vyjmutí ze zemědělského půdního fondu, získání souhlasu příslušného orgánu, dále i získání rozhodnutí příslušného stavebního úřadu, platí i v případě, kdy se pozemek nebude dělit. Ačkoliv žalovaní počali provádět určité kroky k řešení právních otázek týkajících se pozemku, nebylo možným uzavřít, že lze vzít za prokázané, že hodlají přistoupit, a reálně přistoupí, k zahájení výstavby za účelem rodinného bydlení. Toto nebylo možným vzít za prokázané ani na straně žalobce, který právní kroky k řešení otázek týkajících se využití pozemku počal činit až poté, kdy pozemek nabyli žalovaní. Z provedeného dokazování lze uzavřít, že obě strany sporu pozemek hodlají vlastnit jako součást svého majetkového portfolia. Za této situace tak v zásadě jediným parametrem, kterým se situace na straně obou vlastníků liší, je historická vazba k pozemku na straně žalobce. K tomuto soud odkazuje rozsudek Nejvyššího soudu ČR vydané dne 25. dubna 2011 ve věci sp. zn. 22 Cdo 2746/2009, dle nějž v rámci hodnocení toho, komu ze stávajících podílových spoluvlastníků bude věc přikázána do výlučného vlastnictví, lze zohlednit i osobní vazbu spoluvlastníka na tuto věc odňatou státními orgány v dřívějším období a navrácenou v rámci nápravy majetkových křivd (usnesení ÚS ČR ze dne 6. října 2011, sp. zn. IV. ÚS 2387/2011). A usnesení ze dne 13. července 2011 vydané ve věci sp. zn. 22 Cdo 4930/2010, z nějž se taktéž podává, že úvaha soudu o tom, kterému ze stávajících spoluvlastníků bude věc přikázána do výlučného vlastnictví může být založena i na přerušených vlastnických vazbách k historickému majetku rodiny podílového spoluvlastníka, zejména, jsou-li podíly spoluvlastníků stejné, oba spoluvlastníci disponují prostředky k vyplacení přiměřené náhrady a ostatní kritéria pro účelné využití společné věci vyznívají rovnocenně (usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 15. listopadu 2011, sp. zn. I. ÚS 2934/2011). V souzené věci přesně nastala ta situace, kdy všichni podíloví spoluvlastníci disponují finančními prostředky na úhradu spoluvlastnického podílu, přičemž ostatní kritéria pro posouzení toho, kdo nadále by měl být výlučným vlastníkem, jsou shodná. Přihlédnuto tak v daném případě bylo k tomu, že předmětný pozemek je historickým majetkem rodiny žalobce, a byť se zde nejedná o majetek navrácený v rámci restitucí, jedná se o majetek, který rodina žalobce historicky vlastnila, zůstane tak zachována vlastnická kontinuita. Proto bylo rozhodnuto, že předmětný pozemek se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce.

43. Ze znaleckého posudku ve věci vypracovaného bylo zjištěno, že hodnota předmětného pozemku činí 2 270 000 Kč, [Anonymizováno]/[Anonymizováno] z této částky činí 1 513 333,30 Kč, tedy 1 513 333 Kč po zaokrouhlení. Žalobci tedy bylo uloženo plnit na vypořádací podíl částku 1 513 333 Kč 1. žalovanému, 2. žalované, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Takto bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 160, odst. 1 o. s. ř., když žalobce dokládal, že disponuje částkou na běžném účtu ve výši 3 760 259,79 Kč, nadto v rámci své výpovědi uvedl, že má k dispozici dostatek finančních prostředků, které může obratem uvolnit k financování výstavby domu své dcery. Není tak dán předpoklad pro určení delší lhůty k plnění či plnění ve splátkách.

44. Ve vztahu k rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud rozhodl v intencích rozhodnutí Ústavního soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. I. ÚS 3202/20 ze dne 2. 11. 2021, „Rozhodování o nákladech řízení v řízeních, které mají povahu iudicium duplex.“. V toto rozhodnutí Ústavní soud ČR uvádí: „Vzhledem k takto výjimečnému postavení účastníků řízení není snadné rozhodnout o náhradě nákladů soudního řízení, neboť není zřejmé, která strana vlastně "vyhrála" a která "prohrála". Jinými slovy řečeno, v obdobných případech nelze bez dalšího aplikovat zásadu úspěchu ve věci. Tomuto specifickému rysu řízení pak odpovídá též roztříštěnost judikatury obecných soudů v obdobných věcech. Vzhledem k tomu, že z věcných důvodů není prakticky možné, aby se touto otázkou sjednocujícím způsobem zabýval Nejvyšší soud, přistoupil Ústavní soud ve věci sp. zn. I. ÚS 262/20 k zevrubné analýze této problematiky. Z té mimo jiné vyplývá, že "nemohou-li spoluvlastníci předem přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu a mají-li všichni shodné procesní postavení v řízení, v němž se jedná o rovném vlastnickém právu všech účastníků, jeví se zpravidla jako spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení, aby každý ze spoluvlastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody; takové východisko odpovídá právu spoluvlastníků na ochranu vlastnictví zaručenému čl. 11 odst. 1 Listiny.". Z odůvodnění ústavní stížností napadených rozsudků se však naopak podává, že soudy založily odůvodnění svých nákladových výroků na zásadě úspěchu ve věci, jejíž aplikace není tomuto typu řízení vlastní - v podrobnostech lze zcela odkázat na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 262/20. Chce-li obecný soud v řízeních, která mají charakter iudicium duplex, rozhodnout o nákladech řízení asymetricky, měl by přednést pro tento svůj postup přesvědčivé argumenty. Z odůvodnění ústavní stížností napadených rozsudků se takové důvody nepodávají, a proto přistoupil Ústavní soud k jejich částečné kasaci. Výše uvedené neznamená, že by obecné soudy nemohly v nákladových výrocích zohlednit průběh soudního řízení, nicméně musí tento svůj postup řádně odůvodnit. To se v projednávané věci nestalo, čímž došlo k zásahu do základního práva stěžovatelky na spravedlivý proces. Pro úplnost je však nutno uvést, že obecné soudy rozhodovaly o náhradě nákladů řízení před vyhlášení citovaného nálezu Ústavního soudu.“. Z uvedeného rozhodnutí se tak podává, že ve věci, kterou lze hodnotit v režimu iudicium duplex, což je typicky řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví, nelze usuzovat na úspěch ve věci a je tak namístě rozhodnout, že každý z účastníků si ponese náklady, které v souvislosti s vedením sporu vynaložil. Tuto zásadu lze prolomit, avšak musí být zřejmé, z jakého důvodu takto soud věc hodnotí, musí být přesvědčivě odůvodněny závěry pro odchýlení od zásady rovnosti při rozhodnutí o nákladech řízení. V souzené věci nebylo shledáno žádných konkrétních a do té míry pro spor zásadních skutečností, které by odchýlení se od zásady rovnosti nákladů řízení odůvodňovaly. Proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

45. Dle § 148 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků 46. Při jednání soudu dne 13. 10. 2023 byl slyšen soudní znalec [tituly před jménem] [jméno FO], když podal znalecký posudek opatřený doložkou dle § 127a o. s. ř. Usnesením Okresního soudu Praha-východ čj. 22 C 139/2023-96 ze dne 20. 11. 2023, které nabylo právní moci dne 9. 12. 2023, bylo rozhodnuto o přiznání znalečného ve výši 1 200 Kč, kdy platební poukaz pro výplatu znalečného je na čl. 103, dle nějž z rozpočtových prostředků bylo uhrazeno 1 200 Kč; záznam o vydání je na čl. 104 spisu. Usnesením Okresního soudu Praha-východ čj. 22 C 139/2023-109 ze dne 26. 3. 2024, které nabylo právní moci dne 20. 4. 2024, byla ve věci k vypracování znaleckého posudku ustanovena soudní znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO]. Výrokem III. uvedeného usnesení bylo žalobci uloženo uhradit zálohu na vypracování znaleckého posudku ve výši 5 000 Kč, což žalobce učinil dle záznamu o složení na čl. 113 spisu. Jmenovaná soudní znalkyně vypracovala ve věci znalecký posudek č. [č. účtu] – označení č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] na čl. 117-156 spisu. Usnesením Okresního soudu Praha-východ čj. 22 C 139/2023-169 ze dne 14. 10. 2024, které nabylo právní moci dne 1. 11. 2024, bylo rozhodnuto o přiznání znalečného ve výši 32 395 Kč. Dle platebního poukazu na čl. 178 spisu bylo soudnímu znalci vyplaceno znalečné ve výši 32 395 Kč, z toho ze složené zálohy 5 000 Kč, z rozpočtových prostředků 27 395 Kč; záznam o vydání je na čl. 201 spisu. Soudní znalkyně byla slyšena při jednání soudu dne 14. 5. 2025. Usnesením Okresního soudu Praha-východ čj. 22 C 139/2023-234 ze dne 17. 6. 2025, které nabylo právní moci dne 4. 7. 2025, bylo rozhodnuto, že za účast soudního znalce při jednání soudu se tomuto přiznává znalečné ve výši 6 928,93 Kč. Platební poukaz je na čl. 237 spisu, kdy z rozpočtových prostředků bylo uhrazeno 6 928,93 Kč, záznam o vydání čl. 242 spisu. Celkem tak náklady státu činily součet částek 1 200 Kč, 27 395 Kč, 6 928,93 Kč, tedy částku 35 523,93 Kč. 35 523,93 Kč : 2 = 17 761,965 Kč. V režimu zásady „judicium duplex“ bylo tedy rozhodnuto, že žalobce je povinen uhradit částku 17 762 Kč po zaokrouhlení, 1. žalovaný a 2. žalovaná společně a nerozdílně s tím, že plněním jednoho z žalovaných zaniká povinnost druhého z žalovaných k plnění částku 17 762 Kč po zaokrouhlení, a to jakožto náhrada nákladů státu - České republiky do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku do dispozice Okresního soudu Praha – východ.

Poučení