22 C 143/2020
Citované zákony (16)
- o trestním řízení soudním (trestní řád), 141/1961 Sb. — § 160
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 odst. 3 § 142 odst. 1 § 149 odst. 1 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 8 odst. 1 § 13 odst. 4
- o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), 119/2002 Sb. — § 9 odst. 2
- trestní zákoník, 40/2009 Sb. — § 208 § 208 odst. 2
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 137 odst. 1 § 1117 § 1122 odst. 1 § 1126 odst. 1 § 2991 § 2999
Rubrum
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení 20 000 Kč takto:
Výrok
I. Žaloba s návrhem, jímž se žalobce domáhal uložení žalované povinnosti k úhradě částky 20 000 Kč, se zamítá.
II. Na náhradě nákladů řízení je žalobce povinen uhradit žalované 13 310 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.
Odůvodnění
1. Žalobce podal soudu dne 1. 5. 2020 žalobní návrh, jímž se domáhal uložení žalované povinnosti k úhradě částky 20 000 Kč s následujícími tvrzeními. Žalobce je podílovým spoluvlastníkem o velikosti spoluvlastnického podílu 1/12 na nemovitostech, jimiž jsou budova s číslem evidenčním [anonymizováno], rodinná rekreace, na pozemku [anonymizována dvě slova] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parcelní číslo [anonymizována dvě slova] o výměře [výměra], zbořeniště, pozemek parcelní [číslo] o výměře [výměra], zahrada, pozemek parcelní [číslo] o výměře [výměra], ostatní plocha, pozemek parcelní [číslo] o výměře [výměra], ostatní plocha, vše v katastrálním území a obci [obec], zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Spoluvlastníky nemovitostí se účastníci stali dle usnesení Okresního soudu Praha – východ z 29. 1. 2014, č. j. 25 D 507/2013-69 (dědictví a vypořádání SJM po otci žalobce a manželovi žalované). Dne 13. 5. 2015 byla podána žaloba o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nemovitostí zapsaných v katastrálním území a obci [obec] na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], Okresní soud v Děčíně, sp. zn. 18 C 282/2015. Dne 30. 7. 2015 byl žalované zaslán návrh dohody doporučeným dopisem ([anonymizováno]), dle informací z aplikace České Pošty doručen žalované 5. 8. 2015, kde, mimo jiné, byl navržen způsob řešení vypořádání spoluvlastnických podílů nemovitostí v obci a [katastrální uzemí]. Nyní probíhá řízení u Okresního soudu pro Prahu-východ, sp. zn. 4 C 241/2016. Dne 7. 8. 2015 byl žalobci jako spoluvlastníku nemovitostí v [katastrální uzemí] doručen e-mail od sousedů s výzvou na odstranění stavby (bazénu) stojícím na cizím pozemku. Dne 10. 8. 2015 doporučeným dopisem žalované zaslána reakce na dopis ze dne 7. 8. 2015, nabídnuto řešení vypořádání spoluvlastnických podílů nemovitostí v obci a [katastrální uzemí], byla činěna opakovaná žádost o předání kopie klíčů k domu v [obec], aby jej mohl jako vlastník využívat, dle informací aplikace Česká Pošta žalované doručen 14. 8. 2015. Jedinou reakcí je arogantní dopis žalované poškozeným sousedům. Bez jakékoli konzultace, souhlasu, je nabízen sousedům k odprodeji pozemek, jehož je žalobce spoluvlastníkem. Dne 21. 8. 2015 doručena opětovná výzva sousedů. Dne 8. 2. 2016 s ohledem k dlouhodobému znemožnění plně užívat nemovitost v k. ú. [obec], které je žalobce spoluvlastníkem a oprávněným z titulu věcného břemene doživotního užívání, vše vyvrcholilo tím, že mu byla po dobu, kdy se v nemovitosti zdržoval, uzavírána teplá voda, tudíž podal žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví řízení. Věc byla vedena Okresním soudem Praha-východ pod sp. zn. 5 C 43/2016, byl vydán prvoinstanční nepravomocný rozsudek, návrhu bylo vyhověno. Dne 4. 7. 2016 byla zaslána doporučeným dopisem předžalobní výzva k uhrazení 10 000 Kč za každý měsíc, který nemohl nemovitosti v k. ú. [obec] užívat, byla činěna opětovně žádost o protokolární předání klíčů k nemovitosti (zásilka č. [anonymizováno]), dle aplikace Česká Pošta – sledování zásilek odmítla žalovaná 8. 7. 2016 zásilku převzít. Dne 12. 7. 2016 byly zaslány předmětné dokumenty včetně průvodního dopisu elektronicky právnímu zástupci Mgr. [jméno] [příjmení] ve věci vypořádání nemovitostí. Na konci roku 2019 se objevuje na serveru [webová adresa] inzerát na prodej podílu 5/6 uvedené nemovitosti. Další z menšinových spoluvlastníků zaslal realitnímu makléři e-mail s upozorněním, že u nemovitosti jsou nedořešené soudní spory, dne 9. 12. 2019 realitní makléř reagoval. Na začátku roku 2020 spoluvlastník a soused p. [příjmení] sdělil, že většinový vlastník měl svůj podíl prostřednictvím uvedeného realitního makléře prodat. V katastru nemovitostí dosud žádný zápis nebyl. Nabyvatel se však do předmětné nemovitosti měl již nastěhovat. Kontaktován e-mailem právní zástupce žalované (5 C 43/2016) Mgr. [jméno] [příjmení]. Žalobce je řádným spoluvlastníkem nemovitostí v k. ú. [obec], i přes opakované výzvy mu doposud nebyly předány klíče, aby mohl nemovitosti z titulu spoluvlastnictví užívat, dohoda není možná, navíc v nemovitosti bydlí jiná osoba. Nechť je vydáno bezdůvodné obohacení dle § 2991 zákona 89/2012 Sb., rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1645/2013, období 1. 7. 2018 - 30. 4. 2020, celkem 22 kalendářních měsíců v částce 909,10 Kč za každý kalendářní měsíc, tj. za uvedené období 20 000 Kč. Na realitním serveru [webová adresa] není žádná nemovitost v obci [obec] k pronájmu. Podobnou nemovitostí k pronájmu je rodinný dům 100m2, [anonymizována dvě slova], okres [obec a číslo] 000 Kč/měsíc, rodinný dům 206 m2, [obec], okres [okres], 10 000 Kč/měsíc; portál [webová adresa]: chalupa [jméno] v obci [obec], pronájem části chaty 27. 8. 2016 - 3. 9. 2016, tj. od soboty do následující soboty, 8 610 Kč, chalupa pod [příjmení] v obci [obec], 27. 8. 2016 - 3. 9. 2016, tj. od soboty do následující soboty, 9 443 Kč. Dlouhodobý nájem podobné chaty, které je spoluvlastníkem, by stál nejméně 11 000 Kč měsíčně, plus náklady na zprostředkování realitní kanceláře, atd., krátkodobý nájem několikanásobně více. Žalobce se však domáhá pouze poloviny částky, která mu dle jeho názoru z titulu neoprávněného obohacení patří. Navíc by nesehnal nemovitost v obci [obec], kde má z dávných dob a po nebožtíku otci staré známé. Vlastnické právo je chráněno i Listinou základních práv a svobod, čl.
11. Žalovaná dlouhodobě porušuje cizí vlastnické práva u nemovitostí v k. ú. [obec] i v k. ú. [obec] bez snahy sjednat nápravu.
2. V průběhu řízení žalobce změnil žalobní návrh v části žalobních tvrzení tak, že se nadále nedomáhá plnění za období od 1. 7. 2018 do 30. 4. 2020 v částce 909,10 Kč měsíčně, nýbrž za období od 1. 7. 2018 do 31. 7. 2020 v částce 800 Kč měsíčně. Soudem byla připuštěna změna žalobního návrhu v části obsahující žalobní tvrzení tak, že předmětem sporu je užívání žalovanou nad rámec spoluvlastnického podílu, znemožnění užívání žalobcem, nemovitosti - domu č. e. 4 v obci [obec] v období od 1. 7. 2018 do 31. 7. 2020, kdy takto získaná hodnota žalovanou činí 800 Kč měsíčně.
3. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznává. Uvádí, že žalobce se v základu téhož nároku domáhá i v dalších řízeních vedených u Okresního soudu Praha – východ, kdy tvrdí, že je mu znemožněno užívání nemovitosti v k. ú. [obec] či v k. ú. [obec]. Žalobce odkazuje na korespondenci z období let 2015 a 2016, neurčitě a vágně uvádí, že mu bylo znemožněno užívání nemovitostí, aniž specifikuje kdy, kým a jakým způsobem mu mělo být znemožněno nemovitosti užívat. Vyžívá se v opakovaném podávání žalobních návrhů, účelových a šikanózních. Žalovaná tvrdí, že žalobci v užívání nemovitostí nikdy nebránila, což bylo zjištěno i v řízeních vedených u OS Praha – východ. Žalovaná vznáší námitku překážky věci rozhodnuté. Pokud se žalobce domáhá úhrady částky 20 000 Kč, je tato výše irelevantní, žalobcem je tato částka oblíbenou, výši případné úhrady lze stanovit pouze na základě znaleckého posudku. Žalobu podal syn žalované, mezi účastníky jsou neutěšené rodinné vztahy. Daná žaloba je dalším šikanózním krokem vůči žalované, z hlediska dobrých mravů, na které nyní je kladen důraz více, nežli za účinnosti obč. zák., je nemravná, odporující zásadám dobrých mravů. Skutek žalobce specifikuje vágně, není zřejmé, v čem je spatřován nárok na bezdůvodné obohacení, kdo se měl bezdůvodně obohatit, jakým způsobem žalovaná žalobci brání v užívání nemovitosti a zda vůbec je tedy na její straně dána pasivní legitimace. Není zřejmé, z čeho žalobce vychází při určení výše nároku. Žaloba je zmatečnou. Po poučení dle § 118a, odst. 1 o. s. ř. žalovaná doplnila skutková tvrzení následně. Žalobce se domáhá plnění za období od 1. 7. 2018 do 31. 7. 2020. Tvrdí, že nemovitost měla být užívána výhradně žalovanou, žalovaná však nemovitost neužívala. Jedná se o rekreační objekt, v němž žalovaná byla za uvedené období maximálně dvakrát. Pokud žalobce tvrdí, že neměl k dispozici klíče, takto není pravdou, žalobce k dispozici klíče má. Tvrzení, že žalobci nebylo bráněno v přístupu do nemovitosti, mohl do ní kdykoliv vstoupit, má k dispozici klíče, doloží slyšení žalované a svědka [celé jméno svědka]. Žalovaná dále jako obranu v řízení, nikoliv jako protinávrh, uplatňuje hrazené rekonstrukční práce za období 2017 až 2019. V předmětné nemovitosti byly rekonstruovány podlahy, byl instalován nový bojler, také zde bylo vymalováno. Lze pochopit, že se spoluvlastník domáhá bezdůvodného obohacení a tvrdí, že druhý ze spoluvlastníků nemovitost užíval nad rámec svého podílu, zde však není zřejmé, jak mělo žalobci být bráněno v užívání nemovitosti, když měl k dispozici klíče. Tvrzení žalobce nejsou žádným způsobem podložena. Žalovaná opět zdůrazňuje, že se zde jednalo a jedná o rekreační objekt, který není trvale užíván. Přístup do tohoto objektu žalobce měl. Spor je vlastně sporem osobním, který vznikl v roce 2015 po smrti otce žalobce a jeho bratra, pro žalovanou je situace vyčerpávající a nechápe ji. To, že žalobce měl k dispozici klíče od nemovitosti je zřejmé i z toho, že s manžely [příjmení] jednal o jejím prodeji. Je totiž zřejmé, že nemovitost musel těmto zpřístupnit k prohlídce.
4. K vyjádření žalované žalobce doplnil, že v návrhu z 1. 5. 2020 se jedná o nemovitost [adresa]. U nemovitosti v [obec], tak je situace obdobná, nejedná se o ojedinělé chování žalované. Není pravdou, že žaloby jsou podávány šikanózně. První žalobu podala žalovaná 13. 5. 2015, sp. zn. 18 C 282/2015, Okresní soud v Děčíně, zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitosti v [obec]. Žalobce první žalobu podal až v roce 2016, když v domě v [obec] přestala téci teplá voda. S žalovanou není dohoda možná, žalobci ani nepřebírá poštu, komunikace s právním zástupcem je podobná, nelze jinak než se bránit soudní žalobou. V podání ze dne 21. 1. 2021 žalobce dále doplnil, že [celé jméno svědka], který předmětnou nemovitost obýval pravděpodobně bez právního důvodu několik měsíců po nabytí spoluvlastnického podílu, mu znemožňoval vstup do nemovitosti. Mezitím tam, jak je patrno z fotografií ze znaleckého posudku, provedl stavební úpravy, které budou pravděpodobně součástí kompenzační žaloby protistrany. Pana [celé jméno svědka] považuje za naprosto stěžejního svědka v tomto případu.
5. Podáním ze dne 1. 2. 2020 žalovaná doplnila, že se žalobce domáhá vydání bezdůvodného obohacení 20 000 Kč z důvodu, že mu bylo žalovanou bráněno užívat nemovitost v [obec] v rozsahu spoluvlastnického oddílu 1/12 způsobem, že žalovaná odmítá poskytnout žalobci klíče od rekreačního objektu [obec] od 1. 7. 2018 do 31. 7. 2020. Při jednání konaném 20. 1. 2021 žalovaná popřela, že by bránila žalobci v užívání nemovitosti a tomuto nepředala, či odmítla předat klíče od domu v [obec]. Žalobce zcela jistě má k dispozici klíče od předmětné nemovitosti, nehledě na skutečnost, že jedno vyhotovení tzv. erárních klíčů od objektu k. ú. [obec] nepřetržitě k dispozici v domě [číslo] [adresa žalobce, svědka a žalované]. Žalovaná cítí nutnost se vyjádřit k tomu, že by žalobci, tedy svému synovi, odmítla dát klíče od objektu [obec], nebo mu bránila v užívání tohoto objektu. Nadto objekt nikdy nevyužíval, ač klíče měl k dispozici, odmítá se podílet na údržbě rekreačního objektu a pozemku. Žalovaná uplatnila kompenzační námitku do výši žalovaného nároku, a to tak, že v první polovině roku 2018 od března 2018 do června 2018 prošel objekt celkovou rekonstrukcí, byly provedeny opravy a práce, výměna elektro vypínačů v celém objektu, kompletní malířské práce, tj. vymalování celého objektu, toalety, sprchy, kuchyně, vodárny, obývací pokoj, opravy vnější fasády a vnitřních omítek. Výměna vodovodních baterií, výměna nefunkčního ohřívače vody za nový, včetně vodovodních rozvodů hlavního uzávěru vody, nátěry okenních rámů, nákup a pokládka plovoucích podlah, podkroví obklady v koupelně, zateplení a podbití podkrovní části objektu, výměna okenních parapetů, včetně opravy podhledů, oprava venkovního plotu, výměna dřevěné výplně, předělání vjezdových vrat, oprava venkovního štítu, broušení a venkovní nátěr. Celkové náklady na uvedenou rekonstrukci mnohonásobně převyšují žalovaný nárok.
6. Soud dospěl na základě provedeného dokazování k následujícím skutkovým zjištěním:
7. Dne 17. 9. 2019 proběhlo u Okresního soudu Praha - východ jednání ve věci sp. zn. 3 C 251/2016, ve které se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 30 000 Kč jako bezdůvodného obohacení za nemožnost užívání nemovitosti v obci [obec] za období od 1. 11. 2015 do 30. 6. 2017 a dále částky 18 387 Kč jako bezdůvodného obohacení za nemožnost užívání nemovitosti v obci [obec] za období od 1. 9. 2018 do 29. 10. 2018; tj. celkem zaplacení částky 48 387 Kč. V rámci řízení byla vyslechnuta svědkyně [jméno] [příjmení], která uvedla, že když ještě bydlela v [obec], tak byla sousedkou účastníků a asi před dvěma lety odkoupili od žalobce jednu dvanáctinu této nemovitosti, ale neměli do ní vůbec přístup. Žalovaná jim v tom bránila. Účastníci tam mají chalupu, ale žalobce tam nejezdil. Žalobce neměl do této nemovitosti žádný přístup. Ohledně vztahu účastníků uvedla, že nechápe, jak se žalovaná může chovat k žalobci tak, jak se k němu chová. Nicméně, jak se žalovaná chovala k žalobci, ví pouze od žalobce, osobně nebyla svědkem žádného takového chování žalované vůči žalobci. Vedle toho také ví, jak se [celé jméno žalobce] chovají, žila tam deset let. Něco rovněž slyšela od lidí kolem. Žalovaná a její syn užívali nemovitost tak, že [celé jméno svědka] si tam tahal kamarády a paní žalovaná tam jezdila přibližně tak jednou za čtrnáct dnů, pouze o víkendech. Nemovitost byla užívána vlastně jako víkendová chata, jezdila tam zhruba jednou za čtrnáct dnů posekat trávu a [celé jméno svědka] tam jezdil si dělat zábavu. Žalobce tam nejezdil. Dále byl v řízení vyslechnut svědek [celé jméno svědka], který ohledně chaty v [obec] uvedl, že do ní žalobce nikdy nejezdil, nikdy tam nic nekoupil, nezaplatil, neopravil a tak podobně. O chatu se nikdy nezajímal, klíče ale měl, všichni měli klíče, klíče také visí pod zrcadlem v chodbě. Je to rekreační chata, která se používá sezóně, zhruba jednou za 14 dnů. Po smrti otce tam žalovaná jezdila pouze občas tak jednou, dvakrát do měsíce. (protokol o jednání na čl. 34 – 38)
8. Rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne 4. 8. 2020, č. j. 3 C 251/2016-330, byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 43 200 Kč, ve zbytku byla žaloba zamítnuta. (rozsudek na čl. 44 – 53)
9. Na internetovém portálu [webová adresa] byla nabízena k pronájmu Chalupa [anonymizováno] [příjmení] v [obec], a to v termínu od 27. 8. 2016 do 3. 9. 2016 za částku 9 443 Kč, dále chalupa [jméno] v [obec], a to ve stejném termínu za částku 8 610 Kč. Na portálu [webová adresa] byl nabízen k pronájmu rodinný dům [výměra] v [obec] za částku 10 000 Kč měsíčně a dále rodinný dům [výměra] v [obec] – [část obce] za částku 12 000 Kč měsíčně. (nabídky pronájmu na čl. 54 – 59)
10. Žalobce, žalovaná a manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] byli ke dni 16. 5. 2019 spoluvlastníci pozemku [anonymizována dvě slova] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova s číslem evidenčním [anonymizováno], rodinná rekreace, pozemku parcelní číslo [anonymizována dvě slova] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, způsob využití zbořeniště, pozemku parcelní [číslo] o výměře [výměra], zahrada, pozemku parcelní [číslo] o výměře [výměra], ostatní plocha, způsob využití neplodná půda, pozemku parcelní [číslo] o výměře [výměra], ostatní plocha, způsob využití neplodná půda, vše v katastrálním území a obci [obec], zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalobce měl podíl o velikosti 1/12, žalovaná o velikosti 5/6 a [jméno] a [jméno] [příjmení] o velikosti 1/12. Ke dni 7. 8. 2020 byli spoluvlastníky výše popsaných nemovitostí již jen žalobce, žalovaní a [jméno] [příjmení]. Ke dni 26. 8. 2020 byly spoluvlastníky pozemku [anonymizována dvě slova] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova s číslem evidenčním [anonymizováno], rodinná rekreace, a pozemku parcelní [číslo] o výměře [výměra], zahrada, žalobce (podíl 1/12), [jméno] [příjmení] (podíl 1/12) a [celé jméno svědka] (podíl 5/6), který byl do katastru nemovitostí zapsán na základě kupní smlouvy ze dne 29. 7. 2020 (výpisy z katastru nemovitostí na čl. 60, 61 / 28-29, 62)
11. Mezi žalovanou a [celé jméno svědka] byla dne 29. 7. 2020 uzavřena kupní smlouva, na základě které žalovaná převedla na [celé jméno svědka] spoluvlastnický podíl o velikosti id. 5/6 na pozemku [anonymizována dvě slova] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova s číslem evidenčním [anonymizováno], rodinná rekreace, a pozemku parcelní [číslo] o výměře [výměra] [celé jméno svědka] se zavázal uhradit kupní cenu ve výši 2 080 000 Kč (kupní smlouva na čl. 63 – 65)
12. Dne 5. 8. 2020 bylo zahájeno katastrální řízení [anonymizováno] [číslo] [rok], jehož účastníky byly žalovaná jako navrhovatel a převodce a [celé jméno svědka] jako navrhovatel a nabyvatel. (informace o řízení na čl. 66)
13. Dopisem ze dne 10. 8. 2015 žalobce informoval žalovanou, že mu byl jako spoluvlastníku předmětných nemovitostí doručen email [jméno] [příjmení], který vlastní sousední nemovitost, s výzvou k odstranění stavby (bazénu) stojící na cizím pozemku, žádá proto žalovanou jako většinového spoluvlastníka o odstranění stavby a současně ji žádá o poskytnutí klíčů, které by mu umožnili předmětné nemovitosti užívat tak, jak mu to jako spoluvlastníku náleží. Současně nabídl odprodej svého podílu na předmětných nemovitostech za částku 333 000 Kč, což odpovídá podílu 1/6 z částky 2 000 000 Kč, za kterou byly nemovitosti nabízeny realitními kancelářemi. Případně je žalobce schopen odkoupit podíl 5/6 za částku 500 000 Kč. Žalovaná na výzvu [jméno] [příjmení] reagovala dopisem ze dne 13. 8. 2015 tak, že panu [příjmení] nabídla odkup jiných stavebních parcel výměnou za dohodu o bezplatném užívání pozemku, na které stojí bazén s tím, že v případě nesouhlasu bude bazén v nejbližší době odstraněn. [jméno] [příjmení] na tento email reagoval emailem ze dne 21. 8. 2015, v němž trval na odstranění bazénu. Dne 4. 7. 2016 zaslal žalobce žalované předžalobní výzvu, v níž ji vyzval k úhradě neoprávněného obohacení v částce 10 000 Kč měsíčně od 30. 1. 2014 do napravení protiprávního stavu, a to z důvodu nemožnosti užívání předmětných nemovitostí, neboť mu nebyly předány klíče k nemovitosti. Zároveň opětovně požádal o protokolární předání klíčů k nemovitosti. Dne 12. 7. 2016 žalobce přeposlal předžalobní výzvu právní zástupkyni žalované, neboť žalovaná nekomunikuje a odmítá převzít jeho poštu. Emailem ze dne 12. 6. 2019 [jméno] [příjmení] sdělil [jméno] [příjmení], realitnímu makléři ze společnosti [spisová značka] [anonymizováno], že ohledně předmětných nemovitostí, které [jméno] [příjmení] nabízí na portálu [webová adresa] k prodeji, je vedeno řízení u Okresního soudu Praha-východ, sp. zn. 4 C 241/2016, jehož předmětem je zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem. Předpokládá, že výsledkem tohoto řízení bude prodej nemovitosti v nucené dražbě. Dále upozorňuje na to, že spoluvlastník prodávající podíl na nemovitosti musí nejdříve nabídnout svůj podíl k odprodeji spoluvlastníkům, což se nestalo. [jméno] [příjmení] na to reagoval emailem ze dne 9. 12. 2019, v němž uvedl, že probíhající řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nebrání tomu, aby žalovaná mohla vyhledávat zájemce o koupi jejího většinového podílu na předmětných nemovitostech. Co se týče předkupního práva, to bude všem spoluvlastníkům nabídnuto po podpisu kupní smlouvy s případným zájemcem, přičemž ostatní spoluvlastníci budou moci vstoupit do sjednaných podmínek v dané kupní smlouvě. Emailem ze dne 6. 6. 2020 žalobce sdělil [jméno] [příjmení], že prodej podílu žalované na předmětných nemovitostech byl v rozporu se zákonem, následně uzavřená nájemní smlouva uzavřená s nájemcem bez souhlasu všech vlastníků je neplatná. [jméno] [příjmení] na to reagoval emailem ze dne 8. 6. 2020, v němž uvedl, že o žádné nájemní smlouvě nic neví, kupující předmětné nemovitosti užívá na základě ústní dohody se žalovanou a ve výši jejího spoluvlastnického podílu, tedy s výhradou dvou pokojů v podkroví, které strany považují za prostor odpovídající podílům zbývajících 2/12, patřícím žalobci a manželům [příjmení]. Na to reagoval žalobce emailem ze dne 9. 6. 2020, v němž uvedl, že děkuje za potvrzení, že v předmětných nemovitostech bydlí nelegální nájemce. Pokud jde o údajnou 1/12, kterou mají mít s [jméno] někde na půdě [obec], spoluvlastník má mít přístup do celé nemovitosti, což doposud nemají. Předpokládá, že neočekávají, že i kdy měli do nemovitosti přístup, že ji budou sdílet s naprosto cizím člověkem. [jméno] [příjmení] reagoval emailem ze dne 9. 6. 2020, v němž uvedl, že v předmětných nemovitostech se nachází obytné podkroví, které tvoří dva pokoje, ve kterých se žádné cizí věci nenachází. Dne 7. 9. 2020 žalobce opět kontaktoval [jméno] [příjmení] a sdělil, že stále trvá na svém přístupu do předmětných nemovitostí, žádá pan [celé jméno svědka], aby dal zhotovit jeden klíč od vstupních dveří a předal ho panu [příjmení]. Na to reagoval pan [příjmení] emailem ze dne 12. 9. 2020, v němž uvedl, že pan [příjmení] o klíč nepožádal a nepředložil nic, co by ho opravňovalo zastupovat žalobce. Dále mu sděluje, že o užívání nemovitosti rozhoduje většinový vlastník, který nemá v úmyslu klíče žalobci vydat. Vstup žalobce z minulého víkendu považuje za neoprávněný zásah do svého soukromí. Dále žalobci sděluje, že jako menšinový spoluvlastník nemá právo předmětné nemovitosti proti vůli většinového spoluvlastníka užívat. Žalobce může požadovat kompenzaci ve výši svého podílu, na oplátku bude většinový vlastník po něm nárokovat podíl za zhodnocovací práce, údržbu a poplatky související s nemovitostmi. (elektronická korespondence, dopisy na čl. 67 – 80 /15 – 18, 118, 132, 202/, podací lístky, informace k zásilce na čl. 82, 83, 84)
14. Dne 15. 8. 2018 zaslala [jméno] [příjmení] své vyjádření Komisi pro projednávání přestupků [územní celek], v němž uvedla, že její tvrzení ohledně chování jejich sousedů, tj. [celé jméno svědka] a žalované, jsou pravdivá. Níže jsou pak citovány výňatky z emailové komunikace s žalobcem, v nichž [jméno] [příjmení] popisuje problematické soužití se sousedy [anonymizováno], kteří používají nebezpečné pesticidy v blízkosti sousedních pozemků, mají na svém pozemku nepořádek, odstranili kolíky, které určovaly hranici pozemku. [celé jméno žalobce] dělají v [obec] zle, šikanují je, vyhrožují jim a nadávají sprostě přes plot před jejich dětmi. Na posledy volali policii, protože jim [celé jméno svědka] kradl dřevo. (vyjádření [jméno] [příjmení] na čl. 81 /33/)
15. V doplnění trestního oznámení ze dne 4. 9. 2020 žalobce shrnul incident, ke kterému došlo dne 3. 9. 2020, kdy přijel se svým kamarádem na návštěvu předmětných nemovitostí s tím, že zde stráví víkend. Pan [celé jméno svědka], následně podporován [jméno] [příjmení], mu přístup do nemovitosti znemožnili. Žalobce uvádí, že má právo užívat celou nemovitost a překládá policii videozáznam celého incidentu. (doplnění trestního oznámení na čl. 85 – 86)
16. Okresní státní zastupitelství v Děčíně žalobci dne 26. 10. 2020 sdělilo, že dne 1. 10. 2020 bylo na zdejší státní zastupitelství doručeno jeho podání z téhož dne označené jako Stížnost proti vyrozumění / odložení trestního stíhání. Ve svém podání žalobce vyjadřuje nespokojenost s postupem policejního orgánu OOP [obec], který vyřídil jeho oznámení ze dne 3. 9. 2020 o podezření ze spáchání trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru dle § 208 trestního zákoníku panem [celé jméno svědka], [datum narození], a panem [jméno] [příjmení], [datum narození], tak, že danou věc založil, neboť posuzovaným jednáním pana [celé jméno svědka], ani pana [příjmení] nebyly naplněny znaky skutkové podstaty citovaného ani jiného trestného činu. Je pravdou, že ustanovení § 208 odst. 2 trestního zákoníku chrání oprávněnou osobu před tím, kdo by jí neoprávněně bránil v užívání domu, bytu nebo nebytového prostoru. Touto oprávněnou osobou je pak především vlastník domu, bytu nebo nebytového prostoru, pokud je zároveň uživatelem. Pan [celé jméno svědka] však žalobci v užívání nemovitosti nebránil neoprávněně, nýbrž jako většinový spoluvlastník do dosavadní doby užívající a spravující nemovitost fakticky v plném rozsahu. Rovněž nemohlo být zasaženo do práva žalobce nemovitost užívat, neboť toto právo dosud nijak neuplatňoval a nevykonával, přičemž jeho minoritní spoluvlastnické právo nebylo stran práva věc užívat ani definováno, přičemž s tímto stavem byl po celou dobu plně srozuměn. V postupu policejního orgánu tedy neshledala státní zástupkyně žádné pochybení. (vyrozumění o přezkoumání postupu policejního orgánu na čl. 92)
17. Žalobce v období od února 2017 komunikoval s právním zástupcem žalované, přičemž se snažili nalézt smírné řešení všech probíhajících sporů mezi žalobcem a žalovanou včetně sporů týkajících se jiných nemovitostí, které jsou ve spoluvlastnictví žalobce a žalované a [celé jméno svědka]. Žalobce požadoval vyplacení částky 2 333 000 Kč s tím, že poté převede na žalovanou svůj vlastnický podíl na všech nemovitostech, včetně předmětných nemovitostí v [obec]. V dalším emailu ze dne 28. 7. 2017 pak žalobce uvádí, že podmínkou pro to, aby přistoupil na jednání ohledně [obec], je požadavek, aby mu bylo umožněno chatu užívat, což od smrti otce a vypořádání dědictví mu nebylo umožněno. V emailu ze dne 2. 9. 2017 pak žalobce uvádí, že kvůli křivému obvinění matky nebo bratra na pana [příjmení] tímto končí veškeré možné snahy o vyřešení soudních sporů týkajících se nemovitostí v k. ú. [obec] a [obec]. Současně žalobce uvádí, že stále nemá možnost užívat chatu v [obec]. V emailu ze dne 15. 9. 2017 žalobce opět sděluje, že stále nemá klíče k chatě a nemůže ji využívat, žádá o napravení stavu. V emailu ze dne 7. 10. 2017 pak žalobce sděluje, že mu opět byla vypnuta teplá voda v nemovitosti v [obec], navíc se mu za celou dobu nikdo z protistrany neozval, proto veškerá jednání považuje za ukončená. (elektronická komunikace na čl. 93 – 99)
18. Žalobce odeslal dne 15. 6. 2017 žalované prostřednictvím České pošty dopis. (podací lístek na čl. 100)
19. V dopise ze dne 15. 6. 2017 žalobce vyzývá žalovanou k úhradě škody, a to z důvodu otravy půdy herbicidy/pesticidy na základě stížnosti sousedky [jméno] [příjmení] z [obec], která v emailu ze dne 29. 5. 2017 žalobci sdělila, že podává stížnost na žalovanou a [celé jméno svědka] ohledně zalévání travin pesticidy na zbořeništi, které sousedí s jejím pozemkem, neboť na jejich pozemku stojí zahrádka a studna s pitnou vodou. Současně žádá žalobce jako spoluvlastníka o okamžitou nápravu. V dopise ze dne 5. 12. 2016 žalobce sděluje žalované své výhrady k užívání jejich společné nemovitosti v [obec] (přítomnost nezletilé vnučky v domě, chybějící dveře u WC a koupelny). Následně žádá o předání klíčů od nemovitostí v k. ú. [obec] a umožnění jejich řádného užívání. (elektronická komunikace, fotografie na čl. 101 – 104, podací lístek na čl. 105)
20. Na základě obžaloby Okresního státního zastupitelství v Berouně ZT 112/ 2013 byli v tomto jmenovaní rozsudkem Okresního soudu v Berouně ze dne 7. 11. 2013, č. j. 8 T 146/2013-486, uznáni vinnými, že po předchozí domluvě, se společným jednáním v obci [obec], ulice [ulice] před domem [číslo], odcizili přesně nezjištěným způsobem motorové vozidlo [anonymizována dvě slova] v hodnotě 250 000 Kč, čímž způsobili škodu odcizením 250 000 Kč. Dále po předchozí domluvě společným jednáním v ulici [anonymizována dvě slova] sídlišti, [obec a číslo] – [část obce], dne 3. 3. 2013, odcizili přesně nezjištěným způsobem vozidlo [anonymizováno] v hodnotě 30 000 Kč, čímž způsobili škodu v této výši. [celé jméno svědka] sám od přesně nezjištěné doby do 13. 6. 2013 ve svém bydlišti na adrese [adresa žalobce, svědka a žalované], přestože mu nebyla udělena výjimka k držení zakázaných zbraní kategorie a dle § 9 odst. 2 zákona o zbraních, není držitelem zbrojního průkazu, přechovával plně funkční obranný granát se zapalovačem, kufr černé barvy se samopalem, bez výrobního čísla, se zásobníkem tlumičem výstřelů, ostrých nábojů různých ráží. Tedy přisvojil si cizí věc tím, že se jí zmocnil a způsobil tak větší škodu, společným jednáním přisvojil cizí věc tím, že se jí zmocnil a způsobil škodu, nikoliv nepatrnou a přechovával střelnou zbraň, zakázaný doplněk zbraně, zbraň hromadně účinnou a hromadil ve značném množství střelivo. [celé jméno svědka] tak byl následně odsouzen tak, jak je v citovaném rozsudku uvedeno. (obžaloba na čl. 113 – 115 / 133-138, rozsudek na čl. 111 – 112 / 139-142)
21. Usnesením [územní celek] – [příjmení] [jméno], komise pro projednávání přestupků, ze dne 3. 10. 2018 bylo řízení vedené proti žalobci, který se měl dopustit přestupku proti občanskému soužití, když soustavně schválně v nočních hodinách měl křičet na matku, osobu přímo postiženou spácháním přestupu [celé jméno žalované], nenechat jí spát, vulgárně se k ní chovat, požadovat různé finanční částky, zastaveno, neboť spáchání skutku, o němž se řízení vede, nebylo obviněnému prokázáno. (usnesení na čl. 116 /143/)
22. Dne 21. 8. 2018 proběhlo na Městském úřadě v [anonymizována dvě slova] [příjmení] přestupkové řízení ve věci sp. zn. 7692 2018. Dostavil se obviněný [příjmení] [celé jméno žalobce] (žalobce) a osoba přímo postižená spácháním přestupků [celé jméno žalované] (žalovaná), která prokázala svoji totožnost. Obviněný [celé jméno žalobce] uvedl, že nevyužívá práva nevypovídat, s matkou a bratrem má velmi špatné vztahy. Odkázal na písemné vyjádření, které předložil v průběhu od zahájení řízení do nařízení ústního jednání. Obvinění je nepravdivé. V domě se nachází minimálně, snaží se do domu chodit minimálně. Pokoj, který užívá, si nahrává 24 hodin denně a nahrávky si ukládá. Pokud prochází domem, nosí u sebe kameru, průchod domem natáčí. Je možné, že za uváděnou dobu 5 let se dostavil do domu v nočních hodinách. Je možné, že někdy bouchnul dveřmi, určitě však tak nejedná s úmyslem, či se schválností vůči matce. Žalovaná uvedla, že chce vyjádřit stanovisko k věci. Jednání ze strany syna [celé jméno žalobce] trvá od roku 2013 a ne 2016, jak uvedl. V domě [adresa] v obci [obec] žije jmenovaná a synové [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce]. [příjmení] [jméno] chodí domů v pozdních nočních hodinách pod vlivem alkoholu, je hlučný, tříská dveřmi, tříská do vypínače, nadává jmenované a myslí si, že to neslyší, je si jistá, že to dělá úmyslně. [celé jméno svědka] uvedl, že od doby, kdy dům obývá se svojí matkou [celé jméno žalované], bratrem [celé jméno žalobce] a zemřel otec, tedy od roku 2014, se vztahy výrazně zhoršily. Začal doma rušit noční klid, vracel se z hospody pod vlivem alkoholu, třískal dveřmi, mlátil do vypínače, jednou jej rozbil, mačkal PET lahve. Toto jej často neprobudí, ale matka to říkala. Nebyl přímo svědkem toho, kdy bratr v nočních hodinách matce nadával, to ví zprostředkovaně. Přesnou časovou frekvenci neví, většinou po nějakém soudním jednání, které nevyjde. Jsou namířena proti matce, jedná se o majetek. Někdy toto dělal bratr schválně, někdy je tak opilý, že si to neuvědomuje. Může se jednat o schválnosti vůči matce, ale někdy jde o rušení nočního klidu. Není si vědom toho, že by někdo mimo rodinu byl přítomen jednání bratra, žádnou nahrávku z minulosti nemá. (protokol o ústním jednání na čl. 117 / 130-131)
23. Z aplikace infoSoud bylo zjištěno, že dne 14. 7. 2016 bylo zahájeno řízení u Okresního soudu Praha-východ ve věci 3 C 251/2016, dne 20. 10. 2017 byl ve věci podán opravný prostředek, řízení u odvolacího soudu vedené pod sp. zn. 27 Co 6/2017 bylo skončeno dne 30. 1. 2018 (infoSoud na čl. 119 – 122)
24. Znalcem Ing. Martinem Mandíkem, znalcem z oboru ekonomiky, odvětví ceny a odhady nemovitosti byl vypracován dne 9. září 2020 znalecký posudek ve věci 4 C 241/2016. Předmětem ocenění byla obvyklá cena nemovitosti v Obci [obec], pozemek [anonymizováno], zahrada, pozemek [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba [číslo]. Dále bylo zjišťováno, zdali nemovitost v obci [obec], a to pozemek [anonymizována tři slova], reálně lze rozdělit bez snížení hodnoty. Soudní znalec uzavřel, že matematicky lze pozemky rozdělit dle výše spoluvlastnického podílu, podle znalce však nelze rozdělení provést tak, aby došlo ke spojení nových podílů vytvořením jedné funkční a využitelné plochy s možností přístupu z komunikace. Cena obvyklá určená částkou 540 000 Kč (znalecký posudek vypracovaný ve věci 4 C 241/2016 + vyúčtování znalečného na čl. 148 – 155)
25. Žalobce žádal [stát. instituce] o informaci, v jakém stadiu je vymáhání titulu bezdůvodného obohacení dle § 2999 o. z. s tím, že je vlastníkem označené nemovitosti, je mu fakticky znemožňováno nemovitost užívat, k čemuž odkazuje na řízení 3 C 251/2016 u Okresního soudu Praha – východ (komunikace z 8. 10. 2017 [stát. instituce] od [celé jméno žalobce] na čl. 159)
26. Znalcem Ing. Martinem Mandíkem, znalcem z oboru ekonomiky, odvětví ceny a odhady nemovitosti byl vypracován dne 24. 8. 2018 znalecký posudek ve věci 4 C 241/2016. Předmětem ocenění byla obvyklá cena nemovitosti v obci [obec], pozemek [anonymizováno], zahrada, pozemek [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba [číslo] Cena obvyklá určená částkou 527 200 Kč (znalecký posudek vypracovaný ve věci 4 C 241/2016 [číslo] na č. l. 160-169)
27. Rozhodnutím Krajského úřadu [anonymizována dvě slova] ze dne 3. 6. 2020 bylo zrušeno rozhodnutí [stát. instituce], stavebního úřadu, č. j. MUBN-1226/2020 ze dne 9. 3. 2020, kterým bylo nařízeno odstranění stavby, přístřešek u domu pro rodinnou rekreaci [obec a číslo], na pozemku [anonymizováno] v k. ú. [obec] a věc byla vrácena k novému projednání [stát. instituce]. Účastníci řízení byli [celé jméno žalobce], [celé jméno žalované], [jméno] [příjmení] (rozhodnutí Krajského úřadu [anonymizována dvě slova] na č. l. 170 - 171)
28. Na fotodokumentaci na č. l. 176-182 spisu je zobrazeno sanitární vybavení domu, patrně část kuchyně, dřez, posléze část domu s mužem na štaflích, vnitřní prostory domu, a to patrně pokoj a dále sociální zařízení, dále dům zobrazený zvenku s mužem na žebříku, vnitřní část domu, podkroví, jednotlivá okna, technická místnost, a to opakovaně, rozestavěné podkroví.
29. Žalovaná dne 12. 4. 2018 na Policii ČR v rámci podaného vysvětlení ve věci přestupku pro občanskému soužití – [obec] uvedla, že v roce 2013 proběhlo dědické řízení po jejím manželovi a rozdělení majetku mezi ni a její dva syny – žalobce a [celé jméno svědka]. [jméno] se dědictví vzdal ve prospěch žalované, žalobce chce dostat mnohem více, než dostal, z tohoto důvodu ji několikrát dal k soudu. Žalobce chce jen peníze a z tohoto důvodu prodal svůj 1/3 podíl na nemovitosti v [obec] panu [příjmení] a podíl na chalupě prodal sousedům. V [obec] si ale nechal udělat věcné břemeno. Aby dosáhl svého, tak prakticky každý večer v místě bydliště ve večerních hodinách křičí, sprostě jí nadává, bouchá dveřmi apod. Nenechá ji ani syna [jméno] spát. Tím, jak se k ní chová, jí způsobuje psychické problémy. Nejhorší je to vždy po nějakém soudním líčení. Soudy převážně nereagují tak, jak by si představoval a on reaguje tak, jak výše uvedla. (úřední záznam o podání vysvětlení na čl. 203 – 204)
30. Dne 24. 4. 2018 [celé jméno svědka] oznámil na Policii ČR, že je majitelem motorového vozidla, naposledy viděl vozidlo v pořádku bez poškození 23. 4. 2018, dne 24. 4. zjistil, že jsou promáčklé pravé zadní dveře. V domě, kde bylo vozidlo zaparkováno, bydlí matka a bratr [jméno], nikdo jiný zde nebydlí. Tento je problémový, přišel opilý z hospody, začal dělat v domě bordel, do všeho mlátil, se vším bouchal, auto bylo i pozvracené, toto je u něj časté. Toto vozidlo poškodil on, viděl jej z patra, přišel, zvracel tam, něco tam dělal, ozývaly se rány. Ještě o tom nemluvili, není doma. Jmenovanému však s tímto jednáním došla trpělivost. (protokol o trestním oznámení z 24. dubna 2018 na čl. 205 – 207)
31. Z listin vyžádaných soudem od Policie ČR bylo zjištěno následující: Dne 3. 9. 2020 byla vyslána hlídka policie do [územní celek], kde u rekreační chaty [číslo] mělo docházet ke sporu mezi spolumajiteli nemovitostí. Jeden odmítal druhého vpustit do objektu. Bylo zjištěno, že se jedná o spor mezi osobami [celé jméno žalobce] a [celé jméno svědka]. Na základě tohoto byl prověřován dle 158 odst. 1 trestního řádu přečin neoprávněného zásahu do práva k domu nebo nebytovému prostoru. Uvedené prověřování bylo dne 30. 9. 2020 ukončeno. Proti rozhodnutí podal dne 1. 10. 2020 [celé jméno žalobce] stížnost, spisový materiál byl zaslán Okresnímu státnímu zastupitelství v Děčíně, nebyl dosud vrácen. V podání z 20. 10. 2020 žalobce požádal o přidělení zmiňovaného případu jinému oddělení a následný postup dle § 160 trestního řádu. Přiložena byla opětovně emailová komunikace mezi [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce] (viz výše). Dne 4. 9. 2020 byla policii žalobcem doručena chronologie případu s tím, že na konci roku 2019 od [jméno] [příjmení] zjistil, že podíl nemovitosti je nabízen k prodeji. Na začátku roku 2020 spoluvlastníkem a sousedem bylo sděleno, že většinový vlastník měl svůj podíl prodat, v katastru nemovitostí však zápis není. Nový nevlastník se do nemovitosti již nastěhoval. Počátkem června 2020 probíhá komunikace s realitním makléřem [jméno] [příjmení], byl následně vložen návrh na vklad do nemovitosti. Dne 8. 9. 2020 bylo doručeno rozšíření trestního oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu na [jméno] [příjmení] ve spolupachatelství. Dne 3. 9. 2020 byl sepsán úřední záznam s tím, že hlídka policie přijela na místo, spojila se s oznamovatelem [celé jméno žalobce]. Tento uvedl, že přijel za kamarádem do [obec], hodlal pobýt v rekreační chatě, které je spoluvlastníkem. Pan [celé jméno svědka] ho tam odmítl pustit, více se k věci nevyjádřil. Dále se [celé jméno svědka] bylo hovořeno, tento uvedl, že spolumajitele pana [celé jméno žalobce] s kamarádem do chaty nepustil, nechce, aby zde pobývali a používali nově vybudovanou kuchyň, či WC. Dále uvedl, že celou koupi konzultoval s jistým panem [příjmení]. Na místo se po nějaké době dostavil pan [příjmení], kterého pan [celé jméno svědka] určil jako zmocněnce, více se k věci nevyjádřil. V úředním záznamu z 3. 9. 2020 [celé jméno žalobce] uvedl, že je spoluvlastníkem jedné nemovitosti domu [číslo] rekreačního objektu, nabyl ji po svém otci. Pět let v objektu nebyl, rozhodl se na tuto adresu zajet s přítelem a zde byl pan [celé jméno svědka]. Je si vědom situace o spoluvlastnictví. Plánoval do objektu vstoupit, informoval o tom jmenovaného. Zazvonil na něj, tento otevřel hlavní vchod a řekl, že vstup není možný, do domu je nevpustí, zavolá právníkovi. Snažil se vystrčit jmenovaného od dveří. Po příjezdu hlídky, byla situace osvětlena. Přijel také [jméno] [příjmení], tento vše začal vysvětlovat. Jelikož na místě bylo jasné, že nedojde k dohodě, rozhodl se podat trestní oznámení. Ve vyrozumění k žádosti z 20. 10. 2020 je uvedeno, že k žádosti žalobce o přeložení řízení jinému oddělení sdělují, že spisový materiál byl zaslán k přezkumu k Okresnímu státnímu zastupitelství v Děčíně, nebyl však dosud předložen. Dle listiny z 1. 10. 2020 byla činěna žádost OSZ Děčín o přezkum spisu. Dne 30. 9. 2020 bylo žalobci sděleno, co se týká neumožnění vstupu, že událost byla založena, neboť v jednání nebyly plně naplněny znaky skutkové podstaty trestného činu. Dne 13. 10. 2020 byla učiněna žádost o informaci dle svobodného přístupu k informacím, kolik podání skončilo obviněním, kolik podání skončilo podáním na správním přestupkový odbor a kolik podání skončilo uložením, odložením, či nevyřízením. (sdělení na čl. 184 + elektronická komunikace na čl. 185 – 190 + úřední záznam na čl. 191, 192 – 193, 194 + vyrozumění na čl. 195 + odvolání na čl. 196 + vyrozumění na čl. 197 + žádost o informace na čl. 198)
32. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], bratra žalobce a syna žalované, bylo zjištěno, že s žalobcem mají spor ohledně nemovitosti v obci [obec] a [obec]. Pokud jde o chatu v [obec], zde se řešil prodej, žalobce s prodejem nesouhlasil. Konfrontoval realitní makléře. Chatu chtěli prodat už v roce 2014, dohodlo se, že se dům prodá panu [celé jméno svědka]. Svědek následně sehnal makléře, který řekl, že se nebojí a dům prodá. I s tímto však byl žalobce v konfrontaci. Spoluvlastnický podíl na nemovitosti svědek neměl, ale vše zařizoval, o dům se staral tři roky. Po smrti otce, což bylo v roce 2013 nebo v roce 2014, v domě nikdo dva až tři roky nebyl. Následně začalo být řešeno, že by dům koupili sousedé. Poté ovšem došlo k velké roztržce s nimi a k prodeji nedošlo. Žalobce tam nejezdil vůbec, nebyl tam přibližně 20 let. V poslední době si vzpomněl, o toto projevil zájem. Před smrtí otce do domu jezdila na rekreaci hlavně matka s otcem, bylo to ale pouze na rekreaci, jedná se o rekreační objekt. Co se týká klíčů, tak ty byly v chodbě v domě v [obec], všichni věděli, že tam klíče visí. V dědickém řízení se klíče nepředávaly. Žalobce v tomto řízení nechtěl nic řešit, následně se však domáhal obnovy dědického řízení. Po smrti otce dům zůstal opuštěný, nikdo tam nejezdil a dům velmi chátral. Když začali řešit prodej, byl v neprodejném stavu, byla cítit plíseň, dům byl zanešený. O dům se tak začal starat, provedl jeho rekonstrukci. Udělaly se nové okapy, podezdívka, ta byla celá spadlá. Dělaly se trubky, záchod, koupelna, sám udělal půdu (plovoucí podlahu), udělala se nová kuchyň. Žádná společnost se na toto nenajímala, dělal to svědek s kamarády. Nepracovali intenzivně, pouze o víkendech, dle časových možností. Co se týká prodeje současnému spoluvlastníku, asi před rokem pan [celé jméno svědka] o dům projevil zájem, čekal ale, až se vyřídí jeho rozvod, potřeboval prodat nemovitost po rozvodu s tím, že poté z těchto peněz zaplatí kupní cenu. Již při koupi mu bylo řečeno, že bude třeba vypořádat spoluvlastnictví, v té době již probíhalo soudní řízení. Žalobce zde trval na tom, že se nemovitost reálně rozdělí. Soudní znalec, ale řekl, že je to nesmyslné. Kdy se do nemovitosti nastěhoval pan [celé jméno svědka], svědek přesně neví. Žalovaná od smrti otce do domu prakticky nejezdila. Ze začátku komunikovala se sousedkou o koupi, když se poté s ní nedohodla, nechtěla už tam jezdit. Matka v domě byla od roku 2016 maximálně 2x. Svědek v domě byl asi před rokem a půl, možná před rokem, naposledy když se dům vyklízel. Staral se o to, matka je již starší. Co se týká toho, kde byl umístěn klíč od chaty, tak kdyby na ni žalobce jezdil, tak by to věděl. Byl v domě [obec] pod zrcadlem, visel tam svazek klíčů i obojky na psa. Rekonstrukci provedl z pověření žalované, která je většinový vlastník. S žalobcem o rekonstrukci nekomunikoval. Vyúčtování zatím neposílal, žalovaná to řeší s advokátem.
33. Pokud bylo v řízení navrženo slyšení žalované, tak tento důkazní návrh žalovaná vzala zpět.
34. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
35. Žalobce, žalovaná a manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] byli ke dni 16. 5. 2019 spoluvlastníci pozemku [anonymizována dvě slova] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova s číslem evidenčním [anonymizováno], rodinná rekreace, pozemku parcelní číslo [anonymizována dvě slova] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, způsob využití zbořeniště, pozemku parcelní [číslo] o výměře [výměra], zahrada, pozemku parcelní [číslo] o výměře [výměra], ostatní plocha, způsob využití neplodná půda, pozemku parcelní [číslo] o výměře [výměra], ostatní plocha, způsob využití neplodná půda, vše v katastrálním území a obci [obec], zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalobce vlastnil podíl o velikosti 1/12, žalovaná o velikosti 5/6 a [jméno] a [jméno] [příjmení] o velikosti 1/12. Mezi žalovanou a [celé jméno svědka] byla dne 29. 7. 2020 uzavřena kupní smlouva, na základě které žalovaná převedla na [celé jméno svědka] spoluvlastnický podíl o velikosti id. 5/6 na pozemku [anonymizována dvě slova] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova s číslem evidenčním [anonymizováno], rodinná rekreace, a pozemku parcelní [číslo] o výměře [výměra]. Mezi žalobcem a žalovanou, která je jeho matkou, proběhlo v minulosti mnoho sporů, jejich vztahy jsou komplikované. Dne 3. 9. 2020 došlo k incidentu mezi žalobcem a [celé jméno svědka], kdy žalobce přijel za kamarádem do [obec], hodlal pobýt v rekreační chatě, které je spoluvlastníkem. Pan [celé jméno svědka] ho tam odmítl pustit. Na místě byl přítomen rovněž realitní makléř [jméno] [příjmení]. Následně byla přivolána hlídka Policie ČR. Žalobce učinil dne 3. 9. 2020 trestní oznámení o podezření ze spáchání trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru dle § 208 trestního zákoníku panem [celé jméno svědka] a panem [jméno] [příjmení], které bylo policejním orgánem vyřízeno tak, že danou věc odložil, neboť posuzovaným jednáním pana [celé jméno svědka], ani pana [příjmení] nebyly naplněny znaky skutkové podstaty citovaného ani jiného trestného činu. Žalobce proti tomu podal stížnost, která byla zamítnuta. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] se podává, že klíč k předmětné nemovitosti byl k dispozici v domě v [obec], pod zrcadlem, kdy byl volně přístupný, a tato skutečnost byla známá.
36. Pro skutkové závěry je třeba konstatovat, že skutek lze postavit tak, že se udál jak žalobce tvrdí, nelze zjistit, jak se skutek udál, je zjištěno, že skutek se udál jinak, nežli žalobce tvrdí, potažmo tak, jak tvrdí žalovaný. Aby žalobce mohl být ve věci úspěšným, musí být zjištěno, že skutek se udál tak, jak tvrdí. Toto je jediný možný skutkový závěr pro úspěch ve sporu. V souzené věci nelze tento závěru učinit. Žalobce předložil v řízení velké množství důkazů, z těchto však nelze najisto postavit, že žalovaná tomuto bránila v užívání nemovitosti. Pokud žalobce tvrdil, že žalovaná žalobci nevydala klíč od nemovitosti, tak se jedná o negativní skutečnost, jíž nelze prokázat přímo, proto byla žalovaná vyzvána k doložení svého tvrzení, že žalobce měl klíč k dispozici, nebránila mu v užívání nemovitosti. Žalovaná navrhla provést ve věci slyšení své jako účastníka řízení, kdy tento návrh poté vzala zpět, a svědka [celé jméno svědka]. Žalobce odkázal na listiny prokazující, že proti jmenovanému svědkovi bylo vedeno trestní řízení, s tím, že je prokázána nedůvěryhodnost tohoto svědka. Nedůvěryhodnost tohoto svědka je třeba hodnotit především ve vztahu k tomuto řízení. V souzené věci však nelze pouze z toho, že svědek byl trestně stíhán, dovozovat, že ve vztahu k užívání nemovitosti členy rodiny uvádí nepravdu. Jiné důkazy, které by popíraly skutečnosti podávající se z výpovědi jmenovaného, se z obsahu spisu nepodávají. Z důkazů předložených žalobcem lze dovodit pouze to, že [celé jméno svědka] nabyl předmětnou nemovitost a jako většinový vlastník se vyjádřil tak, že nehodlá nechat nemovitost žalovaného užívat, předmětem tohoto řízení je však právní vztah mezi žalovanou a žalobcem jako spoluvlastníky, nikoliv mezi žalobcem a [celé jméno svědka]. Za této situace tak nebylo přistoupeno k slyšení jmenovaného svědka. Z listin předložených žalobcem k prokázání tvrzení, že žalovaná tomuto bránila v užívání nemovitosti, se tato skutečnost nepodává. Nebylo tak možné uzavřít, že skutek se udál tak, jak žalobce tvrdí. Pokud žalovaná v řízení tvrdila a k tomuto svému tvrzení označila důkazy, že provedla investice do předmětné nemovitosti, tak za situace, kdy nebylo zjištěno, že skutek se udál tak, jak žalobce tvrdí, a tudíž jeho nárok je důvodným, bylo nadbytečným hodnocení důkazů k prokázání tvrzení žalované ohledně jí označených investic.
37. Po právní stránce soud věc posuzoval podle ust. § 2 991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“).
38. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
39. Podle § 1126 odst. 1 o.z. je každý ze spoluvlastníků oprávněn k účasti na správě společné věci. Podle odst. 2 se při rozhodování o společné věci hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů. Podle ustanovení § 1122 odst. 1 o. z. vyjadřuje podíl míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.
40. Žalobce se domáhá plnění titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z., když tvrdí, že žalovaná nad rámec svého spoluvlastnického podílu užívá nemovitost, jejímž je podílovým spoluvlastníkem. Obrana žalované stojí na tvrzení, že žalobní návrh je vágní a neurčitý, není zřejmé, jakým způsobem mu bylo v užívání nemovitosti bráněno. Není zřejmé, kdo se měl obohatit, jak je žalobci bráněno v užívání nemovitosti, zdali k tomuto vůbec dochází, není zřejmá výše žalobního nároku, kterou nadto musí určit soud pouze za nařízení znaleckého posudku. Žalobkyně dále vznesla námitku věci rozsouzené, neboť žalobce se již vydání bezdůvodného obohacení domáhal v jiném řízení vedeném u zdejšího soudu.
41. Soud žalobní návrh hodnotí jako dostatečně určitý, nikoliv vágní. Z návrhu je dostatečně určitě zřejmé tvrzení žalobce, že žalovaná mu svým jednáním znemožňuje užívání nemovitosti v [obec]. Toto je zřejmé jak z žalobního návrhu, kde žalobce výslovně uvádí, že je spoluvlastníkem nemovitosti v [obec], v jejímž užívání mu žalovaná brání, nadto to výslovně uvedl ve vyjádření k žalobnímu návrhu. Dále žalobce výslovně uvádí, že mu nebyly předány klíče od nemovitosti, žalovanou opakovaně k jejich předání vyzýval. Je tudíž zcela zřejmé jakým způsobem mu mělo být bráněno v užívání nemovitosti a kým. Co se týká námitky, že výši bezdůvodného obohacení musí určit znalecký posudek, tak soud konstatuje, že znalecký posudek je pouze jedním z důkazních prostředků, jímž lze skutkový stav ve věci zjistit. Ani ze znění zákona ani z judikatury nevyplývá, že výše bezdůvodného obohacení musí být určena znaleckým posudkem. Závěr o výši plnění může soud učinit i na základě jiných skutečností. Co se týká vznesené námitky věci rozsouzené, k tomu soud uvádí, že je pravdou, že žalobce se již jednou domáhal po žalované vydání bezdůvodného obohacení za nemožnost užívání předmětné nemovitosti v [obec], a to v řízení vedeném u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. 3 C 251/2016, kde se však domáhal vydání bezdůvodného obohacení za období od 1. 11. 2015 do 30. 6. 2017. V aktuálně vedeném řízení se domáhá vydání bezdůvodného obohacení za období od 1. 7. 2018 do 31. 7. 2020. Vzhledem k tomu, že se žalobce domáhá vydání bezdůvodného obohacení za jiné časové období, nejedná se tudíž o věc rozsouzenou a námitka žalované tak není důvodná.
42. Co se týká právního hodnocení, tak soud odkazuje na rozhodnutí sp. zn. Pl ÚS-st. 48/18 z 16. října 2018, které přesně definuje daný nárok, a které uvádí, že má být nadále posuzován jako nárok z bezdůvodného obohacení, nikoliv jako jiný„ specifický“ nárok, respektive nárok z titulu § 1115, odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (potažmo § 137, odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb.), což dříve Ústavní soud ČR prezentoval v rozhodnutí sp. zn. II. ÚS 2919/10 ze dne 10. 03. 2011, konstatujícím, že otázka plnění za užívání předmětu podílového spoluvlastnictví podílovým spoluvlastníkem nad rámec jeho spoluvlastnického podílu na společné věci není bezdůvodným obohacením, ale nárokem vyplývajícím z ustanovení § 137 odst. 1 obč. zák. Nadále Ústavní soud ČR v rozhodnutí sp. zn. Pl ÚS-st. 48/18 konstatoval, že„ 18:... užívá-li spoluvlastník společnou věc nad rámec svého podílu bez právního důvodu, eventuálně bez spravedlivého důvodu (bez dohody všech spoluvlastníků nebo bez závazného rozhodnutí většiny spoluvlastníků či bez rozhodnutí soudu). Má-li každý spoluvlastník právo k celé věci, je jeho právo omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka (např. § 1117 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). To znamená, že spoluvlastník nemůže„ bez dalšího“ užívat společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu, a to na úkor dalších spoluvlastníků; samotná existence spoluvlastnictví ke společné věci není právním důvodem k takovému užívání. Lze tedy uzavřít, že užívání společné věci nad rámec spoluvlastnického podílu představuje užívání cizí hodnoty, čímž (přivlastňováním si užitné hodnoty společné věci nad spoluvlastnický podíl) vzniká bezdůvodné obohacení. V režimu občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. šlo o bezdůvodné obohacení bez právního důvodu (§451 odst. 2), v režimu občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. jde o konkrétní skutkovou podstatu bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 2).
43. S ohledem k tvrzení žalované soud především odkazuje na rozhodnutí NS ČR, 28 Cdo 4018/2017, které uvádí, že je setrvale judikováno (a ani tomuto právnímu závěru rekodifikace soukromého práva na platnosti neubrala), že za neoprávněného uživatele věci, nabývajícího majetkový prospěch, se pokládá i subjekt, jenž bez účinného právního důvodu dosáhl postavení výlučného detentora například tím, že měl nemovitost uzamčenu a přístupnou jen pro sebe, respektive pro svou potřebu, bez zřetele k okolnosti, nakolik intenzivně ji skutečně využíval (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. 25 Cdo 2029/2003, ze dne 8. 1. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2739/2012, a ze dne 19. 11. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1069/2015). Podaný výklad se přitom prosazuje také při řešení sporů mezi spoluvlastníky, neboť i zde je dovozováno, že ten ze spoluvlastníků, který má společné věci pod uzamčením a neumožňuje k nim ostatním přístup, se dopouští nadužívání předmětných statků (srovnej mimo jiné usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 2. 2016, sp. zn. 28 Cdo 3525/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2016, sp. zn. 28 Cdo 3460/2016, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2017, sp. zn. 28 Cdo 4287/2016, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 9. 2017, sp. zn. 28 Cdo 4445/2016). Bylo-li tedy soudy nižších stupňů zjištěno, že žalovaný měl ve své výhradní dispozici klíče umožňující užívání sporných nemovitostí a že je žalobkyni odmítal vydat, čímž ji fakticky vyloučil z jejich užívání (dovolatelem nadnesená okolnost, že je na podzim 2015 žalobkyni přenechal, jeví se pro řešený spor, v němž se menšinová spoluvlastnice domáhá náhrady za užívání v období do dubna 2015, irelevantní), aniž by jej k tomu opravňovala dohoda spoluvlastníků či jiný právní důvod, lze jejich závěr o vzniku bezdůvodného obohacení v majetkové sféře dovolatele označit za plně konformní s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, a to bez ohledu na míru, v níž dům č. p. 2968 (potažmo související pozemky) žalovaný fakticky využíval, kupříkladu umístěním svých osobních věcí. Jinak lze odkázat například na rozhodnutí NS ČR vydaná ve věcech spisových značek 28 Cdo 4287/2016, 28 Cdo 4445/2016, 28 Cdo 5386/2016, 28 Cdo 5269/2014.
44. Z výše uvedené judikatury vyplývá, že z hlediska naplnění zákonných podmínek pro vznik nároku na vydání bezdůvodného obohacení (v daném případě protiprávním užíváním této nemovitosti ze strany žalované nad rámec jejího spoluvlastnického podílu), bylo na žalobci, aby především prokázal, že mu žalovaná v žalovaném období od 1. 7. 2018 do 31. 7. 2020 v užívání této nemovitosti bránila. Žalovaný tvrdil, že žalobkyně mu v užívání nemovitosti bránila tak, že mu nepředala klíče od nemovitosti. Soud proto žalovanou poučil, nechť navrhne důkazy k prokázání skutečnosti, že žalovanému klíče předala, potažmo nezpůsobila stav, kdy klíče o nemovitosti by žalobce nemohl mít k dispozici, když pro tuto skutečnost leží důkazní břemeno na straně žalované. Na základě návrhu žalované pak byl proveden výslech svědka [celé jméno svědka], z jehož výpovědi bylo zjištěno, že klíče od nemovitosti byly umístěny na věšáku pod zrcadlem ve společné nemovitosti žalobce a žalované v [obec], do které měl žalovaný přístup, klíče od nemovitosti byly volně přístupné, žalobce je tak měl tudíž k dispozici. Nelze tak uzavřít, že by žalovaná bránila žalobci v užívání nemovitosti tím, že by mu klíče nepředala. Jiný stav, který by byl založen žalovanou a který by vylučoval žalobce z užívání nemovitosti, zjištěn nebyl.
45. Žalovaný dále uváděl, že nemohl nemovitost užívat z důvodu, že tuto nemovitost obýval [celé jméno svědka], který mu znemožňoval vstup do předmětné nemovitosti. Z provedených důkazů vyplývá, že [celé jméno svědka] se stal vlastníkem podílu o velikosti 5/6 na základě kupní smlouvy ze dne 29. 7. 2020. Žalobce následně předložil důkazy týkající se incidentu ze dne 3. 9. 2020, kdy ho [celé jméno svědka] odmítl vpustit do předmětné nemovitosti. K incidentu došlo však až v období, kdy vlastníkem nemovitosti byl již [celé jméno svědka] žalobce se tak nemůže domáhat bezdůvodného obohacení za toto období vůči žalované, která již spoluvlastníkem předmětné nemovitosti v té době nebyla. Nadto žalobce sám požaduje bezdůvodné obohacení pouze za období od 1. 7. 2018 do 31. 7. 2020, tedy za období, kdy spoluvlastníkem předmětné nemovitosti byla žalovaná, nepředložil však žádné důkazy, které by prokazovaly, že žalovaná mu v tomto období v užívání nemovitosti bránila. Žalobce sice předložil emailovou komunikaci s realitním makléřem [jméno] [příjmení], z níž vyplývá, že [celé jméno svědka] zřejmě předmětnou nemovitost obýval již v období před uzavřením kupní smlouvy, a to na základě ústní dohody s žalovanou. Z této komunikace však není možné zjistit, zda vůbec, případně v jakém přesně období [celé jméno svědka] nemovitost obýval. Nebylo tak možno postavit skutek na jisto, proto soud žalobě nevyhověl, neboť žalobce neprokázal, že mu bylo v žalovaném období ze strany žalované znemožněno užívání předmětné nemovitosti.
46. Vnesenou kompenzační námitkou žalobkyně se soud již nezabýval, když shledal, že nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení není důvodný.
47. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal plně úspěšné žalované náhradu nákladů řízení v celkové výši 13 310 Kč, která sestává z odměny za zastupování účastníka advokátem ve výši 9 500 Kč podle ustanovení § 7 bod 5, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ vyhláška“), za 5 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) citované vyhlášky po 1 900 Kč (příprava a převzetí zastoupení, odpor + vyjádření žalované ze dne 18. 7. 2020, účast u jednání dne 20. 1. 2021, doplnění skutkových tvrzení ze dne 1. 2. 2020, účast u jednání dne 5. 5. 2021) a z částky 1 500 Kč představující paušální náhradu hotových výdajů za 5 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky. K tomu přistupuje částka ve výši 2 310 Kč jako náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalované je plátcem DPH. O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobce soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř.
Poučení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.