22 C 143/2025 - 98

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl soudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] o 24 250,76 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 23 531,66 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 158,62 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 23 531,66 Kč od 17. 12. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 719,10 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 252,76 Kč, úrok 14,75 % ročně z částky 23 531,66 Kč od 17. 12. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku 2 544 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhá uložení žalovanému povinnosti k zaplacení částky 24 250,76 Kč s příslušenstvím (kapitalizovaný úrok ve výši 5 252,76 Kč od 21. 6. 2023 do 16. 12. 2024, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 158,62 Kč od 1. 5. 2024 do 16. 12. 2024, úrok 14,75 % ročně z částky 23 531,66 Kč od 17. 12. 2024 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 23 531,66 Kč od 17. 12. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 %) s následujícími tvrzeními. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba], akciová společnost, sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [adresa], [Anonymizováno] [Anonymizováno], registrační číslo [tel. číslo], odštěpný závod [právnická osoba], sídlem [adresa], IČO [Anonymizováno] dne 18. 9. 2023 (banka) uzavřela jako postupitel se žalobkyní smlouvu o postoupení portfolia pohledávek s účinností ke dni 1. 11. 2023, jehož součástí byla mj. žalovaná pohledávka za žalovaným. Žalovaný dne 23. 11. 2017 podal žádost o revolvingový úvěr, kde uvedl údaje o své osobě a zaměstnání včetně příjmů a výdajů a prohlásil, že tyto jsou úplné a pravdivé, žádné relevantní informace nezamlčel. Žádost žalovaného banka akceptovala, o čemž byl tento informován dopisem ze dne 27. 3. 2018, čímž došlo k uzavření Smlouvy o revolvingovém úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých bance klientem v Žádosti/Smlouvě o revolvingovém úvěru. Žádost byla hodnocena individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem získala částku disponibilních zdrojů klienta. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla zjištěna žádná skutečnost bránící v poskytnutí úvěru. Žalobkyně odkazuje rozsudek Nejvyššího soudu z 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023: „Pro závěr, zda smlouva o spotřebitelském úvěru je smlouvou neplatnou, nepostačuje jen samo zjištění, že poskytovatel řádně neposoudil úvěruschopnost spotřebitele. Je to proto, že samo zjištění, že poskytovatel v procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, nemusí vždy nutně znamenat, že spotřebitel není schopen úvěr splácet… Z řečeného vyplývá, že za dané situace nelze smlouvu považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele; musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet.“ Pokud byl poskytnutý úvěr žalovaným dlouhodobě řádně splácen, žalovaný byl úvěr schopen splácet, nemohlo dojít k naplnění podmínek pro vyslovení závěru o neplatnosti smlouvy. Banka svůj závazek splnila, otevřela žalovanému úvěrový účet č. [hodnota] a poskytla mu úvěrový rámec 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý revolvingový úvěr měsíčními splátkami. Výše měsíční splátky činí minimálně 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však 500 Kč. Počet splátek pak závisí na výši vyčerpaných peněžních prostředků z úvěrového rámce a výši úhrad žalovaného. Jelikož žalovaný nesplácel poskytnutý úvěru řádně a včas banka prohlásila poskytnutý úvěr za splatný v celé výši ke dni 30. 4. 2024 z důvodu prodlení se splátkou. Žalovaný proto dluží žalobkyni částku 23 531,66 Kč na jistině dluhu, poplatky v celkové výši 719,10 Kč, částku 5 252,76 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 14,75 % p. a. počítaného z jistiny úvěru od 21. 6. 2023 do 16. 12. 2024, částku ve výši 2 158,62 Kč na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek ode dne 1. 5. 2024 do 16. 12. 2024 a dále smluvní úrok 14,75 % p. a. z částky 23 531,66 Kč od 17. 12. 2024 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 14,75 % p. a. z částky 23 531,66 Kč od 17. 12 .2024 do zaplacení. Žalobkyně a její právní zástupce žalovaného k úhradě dluhu opakovaně vyzvali, avšak bezúspěšně.

2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.

3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalovaného bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyní předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným.

5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Žalovaný (prostřednictvím sign padu v souladu se všeobecnými obchodními podmínkami) a právní předchůdkyně (prostřednictvím zprostředkovatele v souladu se Všeobecnými obchodními podmínkami) žalobkyně uzavřeli dne 23. 11. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (Žádost/smlouva o klasickém úvěru č. [hodnota], Žádost/smlouva o revolvingovém úvěru, Přihláška k pojištění pro klasický a revolvingový úvěr (Produktové smlouvy k rámcové smlouvě pro poskytování bankovních produktů a služeb č. [hodnota]). Celková výše úvěru byla sjednána v částce 6 700 Kč s tím, že přímá platba zprostředkovateli bude 0 Kč. Zprostředkovatelem úvěru byla společnost [právnická osoba]., sídlem [adresa], IČO [IČO]. Čerpání bylo ujednáno převodem na účet zprostředkovatele na úhradu kupní ceny 6 700 Kč za zboží PC, notebook poté, co právní předchůdkyni žalobkyně bude doručeno písemné potvrzení o dodání předmětu financování žalovaným. Žalovaný podpisem potvrdil, že se se zprostředkovatelem dohodl na termínu a způsobu doručení zboží a obdržen prodejní doklad, ve kterém je uvedeno zboží, na nějž je souhrnně úvěr čerpán. Oproti tomu se žalovaný zavázal vrátit poskytnutý úvěr a zaplatit náklady na úvěr měsíčními splátkami složenkou. Pro zrychlené splácení byla výše měsíční splátky 670 Kč (s pojištěním 703 Kč), doba trvání úvěru do úhrady doplatku 4 020 Kč, počet měsíčních splátek 4, datum splatnosti vždy k 17. dni v měsíci počínaje 17. 12. 2017, konče dnem 17. 3. 2018, roční úroková sazba 0 %, měsíční úhrada za pojištění 4,99 % měsíční splátky úvěru, RPSN 0 %, cena úvěru 6 700 Kč. Pokud nebude uhrazeno v uvedeném termínu, pak ve standardním režimu splácení byla výše měsíční splátky 670 Kč (s pojištěním 703 Kč), doba trvání úvěru 11 měsíců od data splatnosti první splátky, počet měsíčních splátek 11, datum splatnosti vždy k 17. dni v měsíci počínaje 17. 12. 2017, konče dnem 17. 10. 2018, roční úroková sazba 19,48 %, měsíční úhrada za pojištění 4,99 % měsíční splátky úvěru, RPSN 21,31 %, cena úvěru 7 370 Kč. Sjednán byl dále revolvingový úvěrový limit na kreditní kartě, pokud bude žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně schválen, k čemuž došlo dopisem ze dne 27. 3. 2018. Revolvingový úvěr byl sjednán na dobu neurčitou s úvěrovým rámcem 25 000 Kč, roční úrokovou sazbou 22,68 %, RPSN 32,35 %, pojištění 4,99 % ze splátky úvěru, měsíční poplatek za rezervaci úvěrových zdrojů 69 Kč. Splácení bylo sjednáno vždy k 17. dni v měsíci (bezúročné období vždy k 25. dni v měsíci) měsíční splátkou min. 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni měsíce zaokrouhlenou na celé desetitisíce nahoru, nejméně 500 Kč. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl své následující poměry: rodinný stav rozvedený, vyživované děti 1, způsob bydlení u rodičů, dětí, zaměstnání soukromý sektor – řidič, závozník, zaměstnavatel [jméno FO] [právnická osoba]., IČO neuvedeno, od 3/2015. Ohledně příjmů uvedl čistý měsíční příjem 15 000 Kč, ostatní příjmy 0 Kč, náklady na bydlení 0 Kč, ostatní pravidelné výdaje (výživné, faktury za telefon, internet, životní pojištění apod.) 0 Kč, finanční závazky (splátky hypoték, úvěrů, kreditních karet apod.) 0 Kč. Žalovaný byl upozorněn, že při nesplácení úvěru smluvní pokuta činí 0,1 % denně z částky v prodlení, náhrada nákladů spojených s vymáháním splatného závazku 600 Kč, poplatek za odeslání upomínky 100 Kč. (dopis na čl. 22, žádost/smlouva o úvěru na čl. 23-26, všeobecné obchodní podmínky na čl. 92-93 spisu)

7. Produktové podmínky definují revolvingový úvěr tak, že jde o úvěr s opakovaným čerpáním v rozmezích schváleného aktuálního úvěrového rámce, který je možné čerpat na úhradu kupní ceny zboží zprostředkovateli úvěru, obchodníkovi, čerpání z bankomatu apod; nevyčerpaná část úvěrového rámce se automaticky zvyšuje o část uhrazených splátek (po odečtení úroků a dalších nákladů na úvěr). Mezi náklady úvěru produktové podmínky řadí úroky, úroky z prodlení, zúčtovací a transakční poplatky, odměny, pojištění, poplatek za uzavření smlouvy, poplatek za odeslání výzvy po zesplatnění, poplatky za úkony na žádost klienta, náklady např. na vymáhání apod. Smlouvu bylo možné ukončit právní předchůdkyní žalobkyně odstoupením, mj. pokud se ocitne žalovaný v prodlení se splácením více než 2 po sobě následujících splátek nebo 1 splátky delší než 3 měsíce. (produktové podmínky na čl. 58-60 spisu)

8. Dle evidence žalobkyně žalovaný na úvěru č. [hodnota]-[Anonymizováno] dlužil po splatnosti na jistině 23 531,66 Kč, úroku 5 699,70 Kč, úroku z prodlení 2 605,56 Kč, smluvní pokutě 0 Kč, poplatcích 719,10 Kč, celkem 32 556,02 Kč. (evidence na čl. 94 spisu)

9. Žalobkyně disponuje přehledem transakcí pod č. úvěru [Anonymizováno]. K řádnosti splácení soud zjistil, že žalovaný měl problémy s řádným a včasným splácením po dlouhou dobu: negativní saldo splátky 17. 6. 2018, negativní saldo splátky 17. 7. 2018, negativní saldo splátky 17. 8. 2018, pokuta za zpoždění 17. 8. 2018, poplatek za upomínku 17. 8. 2018, náklady vymáhacího procesu 3. 9. 2018, negativní saldo splátky 17. 9. 2018, pokuta za zpoždění 17. 9. 2018, negativní saldo splátky 18. 9. 2018, negativní saldo splátky 17. 10. 2018, negativní saldo splátky 17. 11. 2018, negativní saldo splátky 17. 12. 2018, negativní saldo splátky 19. 12. 2018, negativní saldo splátky 17. 1. 2019, negativní saldo splátky 16. 1. 2019, negativní saldo splátky 17. 2. 2019, negativní saldo splátky 17. 3. 2019, negativní saldo splátky 19. 3. 2019, negativní saldo splátky 17. 4. 2019, negativní saldo splátky 16. 4. 2019, negativní saldo splátky 17. 5. 2019, negativní saldo splátky 17. 5. 2019, negativní saldo splátky 17. 6. 2019, negativní saldo splátky 17. 6. 2019, negativní saldo splátky 17. 7. 2019, negativní saldo splátky 17. 7. 2019, negativní saldo splátky 17. 8. 2019, negativní saldo splátky 19. 8. 2019, negativní saldo splátky 17. 9. 2019, negativní saldo splátky 17. 9. 2019, negativní saldo splátky 17. 10. 2019, negativní saldo splátky 17. 11. 2019, negativní saldo splátky 26. 11. 2019, negativní saldo splátky 17. 12. 2019, negativní saldo splátky 18. 12. 2019, negativní saldo splátky 17. 1. 2020, negativní saldo splátky 16. 1. 2020, negativní saldo splátky 17. 2. 2020, náklady vymáhacího procesu 600 Kč, negativní saldo splátky 17. 3. 2020, pokuta za zpoždění 45 Kč, negativní saldo splátky 17. 3. 2020, negativní saldo splátky 17. 4. 2020, negativní saldo splátky 17. 5. 2020, negativní saldo splátky 17. 6. 2020, negativní saldo splátky 17. 7. 2020, negativní saldo splátky 17. 8. 2020, negativní saldo splátky 18. 8. 2020, negativní saldo splátky 17. 9. 2020, negativní saldo splátky 17. 10. 2020, negativní saldo splátky 27. 10. 2020, negativní saldo splátky 17. 11. 2020, negativní saldo splátky 17. 12. 2020, negativní saldo splátky 17. 1. 2021, negativní saldo splátky 17. 2. 2021, negativní saldo splátky 17. 3. 2021, náklady vymáhacího procesu 600 Kč, negativní saldo splátky 17. 4. 2021, pokuta za zpoždění 45 Kč, negativní saldo splátky 19. 4. 2021, negativní saldo splátky 17. 5. 2021, negativní saldo splátky 17. 6. 2021, negativní saldo splátky 17. 7. 2021, negativní saldo splátky 17. 8. 2021, negativní saldo splátky 20. 8. 2021, negativní saldo splátky 17. 9. 2021, negativní saldo splátky 17. 10. 2021, negativní saldo splátky 18. 10. 2021, negativní saldo splátky 7. 11. 2021, negativní saldo splátky 19. 11. 2021, negativní saldo splátky 15. 12. 2021, negativní saldo splátky 17. 12. 2021, negativní saldo splátky 13. 1. 2022, negativní saldo splátky 17. 1. 2022, negativní saldo splátky 15. 2. 2022, negativní saldo splátky 17. 2. 2022, negativní saldo splátky 10. 3. 2022, negativní saldo splátky 17. 3. 2022, negativní saldo splátky 17. 4. 2022, negativní saldo splátky 19. 4. 2022, negativní saldo splátky 16. 5. 2022, negativní saldo splátky 17. 5. 2022, negativní saldo splátky 15. 6. 2022, negativní saldo splátky 17. 6. 2022, negativní saldo splátky 17. 7. 2022, negativní saldo splátky 19. 7. 2022, negativní saldo splátky 9. 8. 2022, negativní saldo splátky 17. 8. 2022, negativní saldo splátky 13. 9. 2022, negativní saldo splátky 17. 9. 2022, negativní saldo splátky 17. 10. 2022, negativní saldo splátky 16. 11. 2022, negativní saldo splátky 17. 11. 2022, negativní saldo splátky 15. 12. 2022, negativní saldo splátky 17. 12. 2022, negativní saldo splátky 12. 1. 2023, negativní saldo splátky 17. 1. 2023, negativní saldo splátky 13. 2. 2023, negativní saldo splátky 17. 2. 2023, negativní saldo splátky 14. 3. 2023, negativní saldo splátky 17. 3. 2023, negativní saldo splátky 17. 4. 2023, negativní saldo splátky 24. 4. 2023, negativní saldo splátky 17. 5. 2023, negativní saldo splátky 18. 5. 2023, negativní saldo splátky 15. 6. 2023, negativní saldo splátky 17. 6. 2023, negativní saldo splátky 17. 7. 2023, negativní saldo splátky 19. 7. 2023, negativní saldo splátky 15. 8. 2023, negativní saldo splátky 17. 8. 2023, negativní saldo splátky 12. 9. 2023, negativní saldo splátky 17. 9. 2023, negativní saldo splátky 12. 10. 2023, negativní saldo splátky 17. 10. 2023, negativní saldo splátky 13. 11. 2023, negativní saldo splátky 17. 11. 2023. (přehled transakcí na čl. 27-32 spisu)

10. Dopisem ze dne 24. 3. 2024 byla žalovanému žalobkyní adresována „Poslední výzva k úhradě dlužné částky a podmíněné odstoupení od úvěrové smlouvy“, a to ve vztahu ke kreditní kartě č. [č. účtu], ve které žalobkyně žalovaného opakovaně vyzvala k úhradě částky 6 000 Kč po splatnosti. Ve výzvě žalobkyně, pro případ, že dluh po splatnosti nebude uhrazen, odstoupila od smlouvy k 30. 4. 2024. Toto podmíněné odstoupení vstoupilo v platnost pro neuhrazení dluhu po splatnosti, pročež byl žalovaný povinen uhradit závazek ze smlouvy 27 326 Kč. (dopis na čl. 18 spisu, dopis na čl. 19 spisu)

11. Právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupila portfolio pohledávek ze smluv o půjčce či úvěru vůči zákazníkům, jejichž seznam je součástí postupní smlouvy. V seznamu je uvedena pohledávka za žalovaným pod č. [hodnota]. Postoupení pohledávky za žalovaným bylo potvrzeno souhlasným prohlášením právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyní. (notářský zápis na čl. 33-56 spisu, výpis z notářského zápisu na čl. 61-85 spisu)

12. Oznámení o postoupení pohledávky ze smlouvy č. [hodnota], č. úvěru [Anonymizováno] bylo žalovanému adresováno dopisem ze dne 2. 11. 2023. Dopis signovala právní předchůdkyně žalobkyně (původní věřitelka), i žalobkyně. Nadále měl žalovaný hradit své závazky na účet č. [č. účtu]. (dopis na čl. 20-21 spisu)

13. Žalovanému byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 17. 12. 2024, jehož obsahem je předžalobní upomenutí k úhradě dlužné částky. Zásilka byla podána k poštovní přepravě 18. 12. 2024. (předžalobní upomínka na čl. 88 spisu, podací arch na čl. 87 spisu)

14. Ze žalobkyní předloženého xml souboru soud neučinil žádných ve věci relevantních skutkových zjištění.

15. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

16. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne 23. 11. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Celková výše úvěru byla sjednána v částce 6 700 Kč s tím, že přímá platba zprostředkovateli bude 0 Kč. Zprostředkovatelem úvěru byla společnost [právnická osoba]., sídlem [adresa], IČO [IČO]. Čerpání bylo ujednáno převodem na účet zprostředkovatele na úhradu kupní ceny 6 700 Kč za zboží PC, notebook poté, co právní předchůdkyni žalobkyně bude doručeno písemné potvrzení o dodání předmětu financování žalovaným. Žalovaný podpisem potvrdil, že se se zprostředkovatelem dohodl na termínu a způsobu doručení zboží a obdržen prodejní doklad, ve kterém je uvedeno zboží, na nějž je souhrnně úvěr čerpán. Oproti tomu se žalovaný zavázal vrátit poskytnutý úvěr a zaplatit náklady na úvěr měsíčními splátkami složenkou. Pro zrychlené splácení byla výše měsíční splátky 670 Kč (s pojištěním 703 Kč), doba trvání úvěru do úhrady doplatku 4 020 Kč, počet měsíčních splátek 4, datum splatnosti vždy k 17. dni v měsíci počínaje 17. 12. 2017, konče dnem 17. 3. 2018, roční úroková sazba 0 %, měsíční úhrada za pojištění 4,99 % měsíční splátky úvěru, RPSN 0 %, cena úvěru 6 700 Kč. Pokud nebude uhrazeno v uvedeném termínu, pak ve standardním režimu splácení byla výše měsíční splátky 670 Kč (s pojištěním 703 Kč), doba trvání úvěru 11 měsíců od data splatnosti první splátky, počet měsíčních splátek 11, datum splatnosti vždy k 17. dni v měsíci počínaje 17. 12. 2017, konče dnem 17. 10. 2018, roční úroková sazba 19,48 %, měsíční úhrada za pojištění 4,99 % měsíční splátky úvěru, RPSN 21,31 %, cena úvěru 7 370 Kč. Sjednán byl dále revolvingový úvěrový limit na kreditní kartě, pokud bude žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně schválen, k čemuž došlo dopisem ze dne 27. 3. 2018. Revolvingový úvěr byl mezi účastníky řízení definován tak, že jde o úvěr s opakovaným čerpáním v rozmezích schváleného aktuálního úvěrového rámce, který je možné čerpat na úhradu kupní ceny zboží zprostředkovateli úvěru, obchodníkovi, čerpání z bankomatu apod; nevyčerpaná část úvěrového rámce se automaticky zvyšuje o část uhrazených splátek (po odečtení úroků a dalších nákladů na úvěr). Revolvingový úvěr byl sjednán na dobu neurčitou s úvěrovým rámcem 25 000 Kč, roční úrokovou sazbou 22,68 %, RPSN 32,35 %, pojištění 4,99 % ze splátky úvěru, měsíční poplatek za rezervaci úvěrových zdrojů 69 Kč. Splácení bylo sjednáno vždy k 17. dni v měsíci (bezúročné období vždy k 25. dni v měsíci) měsíční splátkou min. 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni měsíce zaokrouhlenou na celé desetitisíce nahoru, nejméně 500 Kč. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl své následující poměry: rodinný stav rozvedený, vyživované děti 1, způsob bydlení u rodičů, dětí, zaměstnání soukromý sektor – řidič, závozník, zaměstnavatel [jméno FO] [právnická osoba]., IČO neuvedeno, od 3/2015. Ohledně příjmů uvedl čistý měsíční příjem 15 000 Kč, ostatní příjmy 0 Kč, náklady na bydlení 0 Kč, ostatní pravidelné výdaje (výživné, faktury za telefon, internet, životní pojištění apod.) 0 Kč, finanční závazky (splátky hypoték, úvěrů, kreditních karet apod.) 0 Kč. Žalovaný byl upozorněn, že při nesplácení úvěru smluvní pokuta činí 0,1 % denně z částky v prodlení, náhrada nákladů spojených s vymáháním splatného závazku 600 Kč, poplatek za odeslání upomínky 100 Kč. Mezi náklady úvěru účastníci řízení řadí úroky, úroky z prodlení, zúčtovací a transakční poplatky, odměny, pojištění, poplatek za uzavření smlouvy, poplatek za odeslání výzvy po zesplatnění, poplatky za úkony na žádost klienta, náklady např. na vymáhání apod. Smlouvu bylo možné ukončit právní předchůdkyní žalobkyně odstoupením, mj. pokud se ocitne žalovaný v prodlení se splácením více než 2 po sobě následujících splátek nebo 1 splátky delší než 3 měsíce. Žalovaný na úvěru č. [hodnota]-[Anonymizováno] dlužil po splatnosti na jistině 23 531,66 Kč, úroku 5 699,70 Kč, úroku z prodlení 2 605,56 Kč, smluvní pokutě 0 Kč, poplatcích 719,10 Kč, celkem 32 556,02 Kč. Žalovaný měl problémy s řádným a včasným splácením po dlouhou dobu, a to již od počátku, když splácení bylo dlouhodobě deficitní, čemuž odpovídá, že žalovanému žalobkyně opakovaně účtovala náklady vymáhacího procesu a pokuty. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzvala k úhradě částky 6 000 Kč po splatnosti dopisem ze dne 24. 3. 2024. Pro případ, že dluh po splatnosti nebude uhrazen, odstoupila od smlouvy k 30. 4. 2024. Toto podmíněné odstoupení vstoupilo v platnost pro neuhrazení dluhu po splatnosti, pročež byl žalovaný povinen uhradit závazek ze smlouvy 27 326 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupila portfolio pohledávek ze smluv o půjčce či úvěru vůči zákazníkům, vč. pohledávky za žalovaným pod č. [hodnota]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno společným dopisem právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní. Nadále měl žalovaný hradit své závazky na účet č. [č. účtu]. Žalovanému byla adresována 17. 12. 2024 (podána následujícího dne) právním zástupcem žalobkyně předžalobní upomínka.

17. Shora uvedené bylo zjištěno u listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaný žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporoval, žádné důkazy nepředložil.

18. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“).

19. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

20. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

22. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

23. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

26. V případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc „zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.

27. V projednávané věci bylo zjištěno, že právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalovanému bude poukázána finanční částka, tedy „zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, kdy takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí finančních prostředků. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru, když žalovanému byly finanční prostředky poskytnuty v návaznosti na splnění podmínek uvedených ve smlouvě, právní předchůdkyně žalobkyně se tedy zavázala tyto rezervovat a následně poskytnout žalovanému.

28. Soud má za prokázané, že pohledávka ze shora uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu.

29. V souzené věci je však nutno konstatovat, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., neboť neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tj. neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu zákona č. 257/2016 Sb. korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková.

30. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně neprovedla přezkum úvěruschopnosti žalovaného řádně, resp. že úvěruschopnost žalovaného nebyla dána. Při zkoumání úvěruschopnosti dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. je nutné se zaměřit a zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje a jím uváděné a prokazované údaje porovnat i s příslušnými veřejně přístupnými statistickými údaji tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé. Sama žalobkyně však v žalobě uvádí, že právní předchůdkyně žalobkyně při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých bance klientem v Žádosti/Smlouvě o revolvingovém úvěru. Přitom již žalovaným uvedené informace o jeho poměrech vylučují, že na jejich základě mohlo být ověření úvěruschopnosti provedeno řádně, resp. s kladným závěrem o úvěruschopnosti. Ohledně příjmů žalovaný uvedl čistý měsíční příjem 15 000 Kč (zaměstnání soukromý sektor – řidič, závozník, zaměstnavatel [jméno FO] [právnická osoba]., IČO neuvedeno, od 3/2015). Tento příjem však nemohl být ověřen, kdy není ani určitě možné zjistit, kdo je zaměstnavatelem žalovaného (chybějící IČO). Nemožnost řádného ověření úvěruschopnosti, resp. kladného závěru o ní je zřejmá ze skutečnosti, že žalovaný dále uvedl ostatní příjmy 0 Kč, náklady na bydlení 0 Kč, ostatní pravidelné výdaje (výživné, faktury za telefon, internet, životní pojištění apod.) 0 Kč, finanční závazky (splátky hypoték, úvěrů, kreditních karet apod.) 0 Kč, což je vysoce nepravděpodobné již ze samotných tvrzených poměrů žalovaným, přinejmenším proto, že je zároveň uváděno, že žalovaný vyživuje 1 dítě, nehledě na jiné životní výdaje žalovaného (u kterého není ani zřejmé, jak uspokojuje svoji bytovou potřebu, když je neurčitě uvedeno, že tak činí u rodičů, dětí). Z dokazování tak nevyplynulo, že by právní předchůdkyně žalobkyně jakkoliv ověřila tvrzení žalovaného o jeho poměrech. Zjištění, že úvěruschopnost žalovaného skutečně nebyla dána odpovídá, jak eviduje sama žalobkyně v transakční evidenci, že žalovaný nesplácel řádně po dlouhou dobu, a to od počátku (jak vyplývá z negativních zůstatků splátek), pročež byl žalovaný opakovaně dle téže evidence povinen k úhradě pokut a nákladů vymáhacího procesu. Nelze tak než konstatovat, že smlouva o úvěru je tak ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná.

31. Soud pak dále odkazuje na právní názor Krajského soudu v Praze, který v rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. 27 Co 143/2019-113 dospěl k závěru, že „výklad předmětného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (výklad teleologický), kontinuitu (výklad historický) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.“ I s ohledem na právě citované tak soud smlouvu dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. shledal absolutně neplatnou.

32. Žalovaný na jistině revolvingového úvěru dlužil částku 23 531,66 Kč. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 23 531,66 Kč a je tudíž povinen toto plnění dle § 2993 o. z. vrátit. Pakliže se žalobkyně domáhala úhrady částky 24 250,76 Kč, byla žaloba co do částky 719,10 Kč (24 250,76 Kč - 23 531,66 Kč), úhrady kapitalizovaného úroku ve výši 5 252,76 Kč od 21. 6. 2023 do 16. 12. 2024, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 23 531,66 Kč od 17. 12. 2024 do zaplacení, jakožto nedůvodná zamítnuta.

33. Žalovaný byl zavázán k úhradě úroků z prodlení dle §§ 1968, 1970 o. z., nařízení vlády č. 351/2013 Sb., § 2, z částky 23 531,66 Kč od 1. 5. 2024, když žalovaný měl vědomí, že uvedenou částku má v plné výši vrátit do 30. 4. 2024. Žalovaný tak byl zavázán k úhradě kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 158,62 Kč od 1. 5. 2024 do 16. 12. 2024, úroku z prodlení z částky 23 531,66 Kč od 17. 12. 2024 do zaplacení.

34. Žalovaný je povinen plnit dle § 160, odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě tří dnů, když z obsahu spisu se nepodává žádná skutečnost, která zakládá předpoklad pro určení plnění ve splátkách či plnění v delší lhůtě.

35. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142, odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně se domáhala úhrady 24 250,76 Kč, úspěšnou byla pro částku 23 531,66 Kč, neúspěšnou pro částku 719,10 Kč. 24 250,76 Kč = 100 %, 23 531,66 Kč = 97,03 %, tedy neúspěch žalobkyně byl nepatrný. Částka nákladů řízení činí 2 544 Kč, která odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 971 Kč a dále nákladům vynaloženým na právní zastoupení. Odměna za právní zastoupení činí 1 000 Kč (2x 300 Kč za úkony učiněné do 1. 1. 2025, 1x 400 Kč za úkon po 1. 1. 2025) a náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, obojí před 1. 1. 2025, podání žalobního návrhu po 1. 1. 2025) dle § 14b, odst. 1, písm. c), bodu 2, odst. 6, písm. a), § 11, odst. 1, písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137, odst. 3 o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 273 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149, odst. 1 o. s. ř.) v zákonné pariční lhůtě (§ 160, odst. 1 o. s. ř.)

Poučení