22 C 148/2022-35

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Janem Lipertem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] trvale bytem [adresa žalobce] zastoupen advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zadostiučinění ve výši 182 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 93 750 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 88 250 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 10 228 Kč k rukám zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

Vyjádření účastníků a průběh řízení 1. Žalobce se domáhal náhrady nemajetkové újmy ve výši 182 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení za nepřiměřeně dlouhé řízení vedené u [název soudu] sp. zn. [spisová značka] (dále též„ posuzované řízení“) za období od [datum] do [datum].

2. Žalobce uvedl, že měl v posuzovaném řízení o neúčinnosti kupní smlouvy postavení žalovaného. Soud byl po jeho vyjádření k žalobě nečinný, účastníkům se nedařilo nalézt smírné řešení a žalobce opakovaně žádal projednání věci, neboť nemůže s koupenými nemovitostmi nakládat. Posuzované řízení bylo jednoduché a neskončilo.

3. Z podané žaloby má soud za to, že se žalobce domáhá zákonných úroků z prodlení od [datum] nikoli [datum], jak je nesprávně uvedeno na jednom místě žaloby, neboť správné datum [datum] žalobce doprovodil komentářem, že prodlení žalované nastalo po 6 měsících od předběžného uplatnění nároku dne [datum], požadovaná výše zákonného úroku z prodlení odpovídá datu [datum], které žalobce v žalobě zmiňuje víckrát, a konečně dne [datum] nebyl ani předběžně uplatněn nárok. Z výše uvedených důvodů se jedná pouze o zřejmou chybu v psaní a žaloba je způsobilá projednání.

4. Žalovaná se bránila podané žalobě námitkou absence nesprávného úředního postupu, když ve věci bylo opakovaně rozhodováno na dvou stupních soustavy s přerušením řízení a bez zásadní nečinnosti. Žalovaná zdůraznila, že svou obranu uplatňuje bez znalosti spisového materiálu posuzovaného řízení.

5. Účastníci výslovně souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání. Sporné a nesporné skutečnosti 6. Nesporným bylo předběžné uplatnění nároku žalobce dne [datum] u žalované.

7. Mezi účastníky zůstalo sporné, zda žalobci náleží peněžité zadostiučinění za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení, zda bylo řízení stiženo žalobcem průtahy, zda se jednalo o řízení složité či jednoduché, zda se žalobce nebo soudy podíleli na délce jednání, a jaký mělo řízení význam pro žalobce. Prokázané skutečnosti, důkazy a jejich hodnocení 8. Soud vzal za prokázané nesporná tvrzení účastníků a následující skutková zjištění.

9. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] doručil soudu dne [datum] žalobu na neúčinnost kupní smlouvy proti žalovanému [celé jméno žalobce] (v tomto odstavci dále jen„ žalovaný“). Žalobce odůvodnil žalobu tím, že přestože jeho dlužník [příjmení] [příjmení] si byl vědom svého závazku ze směnky ve výši 1 250 000 Kč, převedl na žalovaného nemovitosti za cenu zhruba 5,4 milionů Kč, čímž měl znemožnit výkon soudního rozhodnutí na tyto nemovitosti, o čemž měl žalovaný vědět, když špatná ekonomická situace dlužníka mu měla být známa. Směnečné řízení se vedlo u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Od [datum rozhodnutí] soud činil dotazy na stav směnečného řízení, které nebylo skončeno. Dne [datum] soud vyzval žalovaného k vyjádření. Ve spise není záznam o doručení žaloby, nejdříve se tak mohlo stát dne [datum], kdy byla výzva k vyjádření vypravena. Žalovaný se vyjádřil dne [datum]. Žalovaný žalobu neuznal, uvedl, že nemovitosti nabyl za obvyklou cenu a spekulace o zkrácení žalobce jsou spekulacemi. Dlužník naopak použil kupní cenu na úhradu svých závazků, o jejichž úplnosti ubezpečil žalovaného. Žalovaný též namítl, že žalobce nedisponuje pravomocným směnečným titulem. Dne [datum] soud vyzval k vyjádření žalobce, dne [datum] vyjádření urgoval. Žalobce se vyjádřil dne [datum], kdy poukázal na obecnou známost nesolventnosti dlužníka. Dne [datum] soud nařídil jednání na [datum], při kterém byl upraveno znění žaloby, navrženy svědecké výpovědi a po přednesech bylo jednání odročeno na neurčito. Dne [datum] se k věci vyjádřil žalobce, který dne [datum] navrhl přerušit řízení do pravomocného rozhodnutí směnečného řízení. Dne [datum] žalovaný žádal projednání věci s upozorněním, že žaloba mu blokuje nakládání s nemovitostmi. Dne [datum] bylo rozhodnuto o přerušení řízení do pravomocného skončení směnečného řízení. V té době probíhalo v směnečném řízení odvolací řízení proti rozsudku Krajského soudu ze dne [datum]. Přerušení řízení napadl žalobce odvoláním, které bylo předloženo dne [datum] odvolacímu soudu, který dne [datum] usnesení o přerušení potvrdil, když dle ustálené judikatury je vedení soudního sporu o pohledávku je zpravidla důvodem pro přerušení řízení o odpůrčí žalobě podané podle občanského zákoníku z roku 1964. Spis byl vrácen dne [datum] soudu prvního stupně. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], bylo řízení o odvolání ve směnečném řízení zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku za odvolání. Dne [datum] soud učinil dotaz na stav směnečného řízení. Dne [datum] mu bylo sděleno, že řízení pravomocně skončilo [datum]. Dne [datum] bylo rozhodnuto o pokračování řízení s nařízením jednání dne [datum]. Téhož dne se konalo jednání, soud provedl dokazování listinami, provedl dotazy, k čemu mají svědecké výpovědi sloužit a odročil za účelem dalšího dokazování na [datum]. Téhož dne se konalo jednání, při kterém byl vyslechnut žalobce, žalovaný a za účelem dalšího dokazování odročeno na [datum], které zástupce žalovaného dne [datum] požádal odročit za účelem smírného mimosoudního jednání. Jednání odročeno na neurčito. Dne [datum] soud požádal o zprávu ohledně mimosoudních jednání, které dosud probíhala a účastníci žádali další časový prostor, dne [datum] a [datum], [datum], [datum] a [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] soud opětovně žádal o zprávu o stavu mimosoudních jednání, kdy se situace opakovala a účastníci vždy požádali o časový prostor k jednání o mimosoudní dohodě, kdy dne [datum] informoval zástupce žalovaného, že přes všechny snahy se mimosoudní dohoda nezdařila, dne [datum] zástupce žalobce uvedl, že o smíru je ještě jednáno, kdy měl omylem zlikvidovat předmětnou směnku při stěhování kanceláře, což dosažení dohody zkomplikovalo. Dne [datum] soud nařídil jednání na [datum] a dne [datum] zástupce žalobce oznámil, že došlo k výpovědi plné moci. Dne [datum] požádal žalobce o odročení jednání z důvodu změny právního zastoupení, čemuž soud vyhověl. Dne [datum] soud nařídil jednání na [datum]. Téhož dne se konalo jednání, při kterém byl žalobce vyzván k doložení žaloby na umoření směnky, čemuž vyhověl dne [datum]. Soud přerušil řízení do pravomocného skočení řízení [název soudu] sp. zn. [spisová značka] o umoření směnky. Usnesení o přerušení řízení nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] žalobce požádal o nařízení jednání a upozornil, že řízení bylo nesprávně přerušeno do [spisová značka], což soud opravil opravným usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum]. Soud činil dotazy na stav umořovacího řízení, kde mu bylo sděleno, že dne [datum] soud vyzval k podání námitek či přihlášení a zakázal placení předmětnou směnkou ve lhůtě 2 měsíců (do [datum]), poté měl podat žalobce další návrh na umoření směnky. Dne [datum] zástupce žalovaného informoval soud, že nemá zájem na uzavření smíru, ani kdyby směnka byla úspěšně umořena, neboť se změnila hospodářská situace a požádal o nařízení jednání. Dne [datum] soud rozhodl o pokračování řízení, proti čemuž podal žalobce dne [datum] odvolání, neboť dne [datum] podal návrh na další návrh na pokračování umořovacího řízení. Soud prvního stupně dne [datum] autoremedurou zrušil usnesení o pokračování řízení ze dne [datum], neboť umořovací řízení po podání dalšího návrhu neskončilo. Dne [datum] opětovně požádal zástupce žalovaného o projednání věci s tím, že spor nebude mít smírné řešení. Dne [datum] se k věci vyjádřil žalobce. K dotazu soudu bylo sděleno, že dne [datum] bylo vydáno usnesení o prohlášení umoření směnky, které se však nedaří doručit žalobci. V umořovacím řízení, proto v březnu [rok] požádali o součinnost policii ČR. Usnesení o prohlášení umoření směnky nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] soud rozhodl o pokračování v řízení. Dne [datum] se soud dotázal na výsledky mimosoudního řešení, což jak avizoval zástupce žalovaného, nebylo možné (sdělení ze dne [datum]). Dne [datum] soud nařídil jednání na [datum], při kterém žalobce sdělil, že trvá na podané žalobě a zástupce žalovaného uvedl, že nemá zájem na smíru. Jednání odročeno za účelem výslechu svědků na [datum]. Téhož dne vyslechnuti svědci [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení], odročeno za účelem provedení výslechu dalších svědků na [datum]. Téhož dne vyslechnut [jméno] [příjmení], nepodařilo se předvolat svědka [příjmení], za jehož výslechem bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] zástupce žalobce sdělil další údaje k svědkovi. Dne [datum] opakovaně vyslechnut svědek [příjmení] a vyslechnut svědek [příjmení]. Za účelem vyžádání zpráv z rejstříku trestů a spisu katastrálního úřadu soud odročil na [datum]. Při tomto jednání. Soud provedl listinné důkazy a jednání odročeno za účelem závěrečných návrhů na [datum], za účelem vyhlášení rozsudku odročeno na [datum], kdy soud určil neúčinnost smlouvy. Dne [datum] se žalovaný odvolal. Dne [datum] zaplatil k výzvě soudu poplatek za odvolání. Dne [datum] byla věc předložena odvolacímu soudu, který dne [datum] rozsudek zrušil pro nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů, když soud neodůvodnil, z jakých důkazů vycházel a jakými úvahami se řídil, zároveň neuvedl, proč některé důkazy neprovedl a nedal výzvy podle § 118a odst. 3 o. s. ř. Odvolací soud též vytkl, že rozsudek je materiálně nevykonatelný. Spis byl vrácen dne [datum]. Dne [datum] soud nařídil jednání na [datum], při kterých udělil výzvy podle § 118a o. s. ř. Jednání odročeno na [datum]. Dne [datum] žalobce doplnil žalobní tvrzení. Dne [datum] žalovaný upřesnil důkazní návrhy. Dne [datum] soud provedl listinné důkazy a jednání odročil na [datum] k závěrečným návrhům a zvážení dalšího dokazování. Dne [datum] soud provedl další listinné důkazy a za účelem dotazu na soudního exekutora odročil jednání na neurčito. Součinnost byla vyžádána dne [datum]. Dne [datum] se k věci vyjádřil žalobce. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Z důvodu nouzového stavu (koronavirus) bylo odročeno na [datum]. Soud provedl k důkazu součinnost exekutora. Za účelem přednesu závěrečných návrhů odročeno na [datum]. Dne [datum] opětovně odročeno za účelem přednesu závěrečných návrhů a rozhodnutí ve věci na [datum]. Dne [datum] soud vydal rozsudek, kterým určil neúčinnost kupní smlouvy. Dne [datum] podal žalovaný odvolání, které doplnil dne [datum]. Dne [datum] byla věc předložena odvolacímu soudu. Dne [datum] byl rozsudek zrušen odvolacím soudem, když soud prvního stupně zcela nerespektoval předchozí pokyn odvolacího soudu a vydal opětovně nepřezkoumatelné rozhodnutí pro nedostatek důvodů, nepoučil účastníky dostatečně podle § 118a o. s. ř. a nebyl vymezen jasně předmět řízení a přes rozsáhlé dokazování neuvedl, z jakých skutečností vycházel. Spis byl vrácen [datum]. Dne [datum] soud nařídil jednání na [datum], po změně obsazení senátu sdělena část podstatného obsah přednesů, odročeno na [datum] za účelem dokončení sdělení podstatného obsahu a obsahu provedených důkazů. Z důvodu zdravotní indispozice soudkyně odročeno jednání na [datum]. Řízení není skončeno. Řízení ve vztahu k žalovanému trvá od [datum] do [datum], zhruba 8 let a 6 měsíců.

10. Soud blíže nehodnotil ty důkazy, které se týkaly nesporného předběžného uplatnění nároku (akceptační dopis žalované ze dne [datum], předběžné uplatněná nároku ze dne [datum] s doručenkou). Soud blíže nehodnotil ty důkazy, které by byl duplicitní ke skutkovým zjištěním učiněným ze spisu posuzovaného řízení (usnesení [název soudu] č. j. [číslo jednací]). Za hlavní důkaz lze označit spis posuzovaného řízení, ze kterého jsou zřejmé veškeré rozhodné okolnosti vytýkaného nesprávného úředního postupu.

11. Další dokazování soud neprováděl pro nadbytečnost, neboť výše uvedené je dostačující pro rozhodnutí o podané žalobě. Z téhož důvodu soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí zjištění učiněná z těch důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel nebo by učinil shodná skutková zjištění. Soud neprováděl dokazování spisem [název soudu] [spisová značka], když o průběhu řízení po dobu, kdy mělo být posuzované řízení přerušeno v období od [datum] do [datum], lze usuzovat i z provedeného dokazování spisem posuzovaného řízení. [příjmení] závěr o nadbytečnosti dokazování soud činí ve vztahu ke spisu řízení [název soudu] sp. zn. [spisová značka], pro které mělo být přerušeno řízení od [datum] do [datum]. V souběžných řízeních nedošlo k nečinnostem. Skutkový závěr 12. Lze shrnout, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, čímž žalobci vznikla újma v podobě nejistoty ohledně výsledku posuzovaného řízení, kterou lze nahradit pouze peněžitým zadostiučiněním. Posuzované řízení bylo procesně a skutkově složitější. Řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy. V řízení byly vydány dva nepřezkoumatelné rozsudky, což zásadně projevilo na délce řízení. Žalovaný se podílel na délce řízení žádostmi o časový prostor k jednání o smíru. Řízení mělo pro žalobce zvýšený význam. Žalovaná žalobci neplnila ani po předběžném uplatnění nároku, a proto je od [datum] v prodlení. Právní posouzení 13. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

14. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

15. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení (srov. NS Cpjn 206/2010).

16. Při posuzování přiměřenosti délky řízení mohou být zohledněna i delší období nečinnosti, nemusí se vždy jednat o porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení jako celek odpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné uzavření řízení zpravidla očekávat. Nelze předpokládat, že v řízení bude činěn jeden procesní úkon za druhým, je třeba zohlednit i skutečnost, že i příprava a zvažování dalších procesních kroků, stejně jako rozbor věci po hmotněprávní stránce mohou být časově náročné a vyžádají si určité časové prodlevy. Nepřesáhnou-li tyto prostoje určitou rozumně očekávatelnou míru, pak není důvodů považovat postup příslušných orgánů za nesprávný (NS 28 Cdo 1143/2010).

17. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 13 odst. 1 OdpŠk a § 31a odst. 1, 2 a 3 OdpŠk, když se žalobce po žalované domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě od [datum] do [datum]. V řízení bylo nesporné, že žalobce nárok předběžně u žalované uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

18. Soud předně zkoumal, zda se žalobci svědčí právo domáhat se odškodnění posuzované řízení, ačkoliv ještě neskončilo. Uplatnění nároku na přiznání přiměřeného zadostiučinění za trvání řízení, v němž došlo k nesprávnému úřednímu postupu nepřiměřené délky, lze považovat za výjimku ve prospěch poškozeného, jež je mu daná k dispozici, neboť by po něm nebylo spravedlivé požadovat, aby na odškodnění jemu vznikající újmy čekal do skončení průtažného řízení. Vyplývá z logiky věci, že má-li soud rozhodovat o zadostiučinění již v průběhu řízení průtažného, nemá objektivně možnost zvážit veškeré okolnosti, jež jsou zvažovány při určení formy (případně výše) zadostiučinění za průběh skončeného průtažného řízení, a vychází tedy jen z těch skutečností, jež jsou mu známy v době jeho rozhodování. Z průběhu posuzovaného řízení soud zjistil, že žalobci vznikla již vážnější újma na jeho právech s čekáním na výsledek sporu a to s ohledem na závažná procesní pochybení soudu prvního stupně spočívající ve vydání dvou nepřezkoumatelných rozsudků. Z tohoto důvodů nelze po žalobci spravedlivě požadovat, aby čekal na konec sporu, a lze jej odškodnit již nyní. Morální satisfakce není v daném případě dostačující, když pro takový výjimečný postup nejsou splněny žádné podmínky (viz např. IV. ÚS 2058/20).

19. Z konstantní judikatury Nejvyššího soudu (viz např. NS 30 Cdo 1151/2009, NS 30 Cdo 4889/2009 či Stanovisko NS Cpjn 206/2010) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za každý rok řízení, přičemž za první dva roky náleží odškodnění v poloviční výši. Za přiměřenou základní sazbu se jeví částka 15 000 Kč za rok řízení (za první dva roky částka poloviční). [ulice] než základní částka se užije u extrémně dlouhých soudních řízení, za které lze zpravidla považovat ta, která překročí délku trvání 10 let. S ohledem na skutečnost, že ke dni rozhodování tuto dobu řízení nepřekročilo, není důvodu používat sazbu vyšší. Soud zdůrazňuje, že ve Stanovisku uvedené rozpětí má být„ pouze“ vodítkem pro další úvahy soudu při snaze nastavit sjednocující model.

20. Žalobce začal trpět nejistotou ohledně výsledku řízení, když mu byla doručena žaloba posuzovaného řízení, vzhledem k tomu, že ze spisu posuzovaného řízení nelze tento údaj zjistit, soud vycházel (ve prospěch žalobce) z údaje o vypravení žaloby dne [datum], když rozdíl mezi vypravením a doručením žaloby lze odhadnout v řádech dnů a po zaokrouhlení celkové doby řízení nehraje podstatnou roli. Žalobce věděl o řízení s jistotou dne [datum], kdy se vyjádřil k podané žalobě. Před doručením žaloby však nebyl účastníkem řízení a netrpěl nejistotou ohledně výsledku řízení. Žalobce se pak domáhal odškodnění do [datum] (viz čl. II odst. 1 žaloby). Za období od [datum] do [datum], tj. 7 let a 3 (započatých) měsíců činí orientační částka odškodnění 93 750 Kč (15 000 Kč za rok a za první dva roky částka poloviční). Tuto orientační částku pak je nutno dále upravit, a to v důsledku demonstrativně vyčtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím k : b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

21. Řízení bylo složité. Řízení bylo lehce složité po procesní stránce, když soud rozhodoval opakovaně o přerušení řízení a v této procesní otázce rozhodoval i odvolací soud (minus 5 %). Řízení lze označit za skutkově složitější, kdy soud provedl rozsáhlé dokazování výpověďmi svědků, listinnými důkazy včetně součinností a katastrálními spisy. Rozsáhlé dokazování zmínil v posuzovaném řízení i odvolací soud (minus 10 %). Řízení není složité po právní stránce. Soud nezohledňoval projednání na více stupních soudní soustavy, neboť vyřízení opravných prostředků jde v tomto případě k tíži žalované, když důvodem podání opravných prostředků bylo vydání nepřezkoumatelných rozsudků. Za složitost soud snížil zadostiučinění o 15 %.

22. Žalobce se na délce řízení chováním podílel. Žalobce jednal s protistranou intenzivně o smíru v období od [datum] do [datum] a obě strany žádaly pro jednání časový prostor (minus 15 %). Soud snížil zadostiučinění o minus 15 % za chování účastníka.

23. Postup orgánů veřejné moci se odrazil v závěru o nepřiměřenosti délky soudního řízení pouze částečně. Ačkoliv nelze žalobci přisvědčit o průtahu po vyjádření k věci, kdy v tomto období soud činil úkony, soud v rámci posuzovaného řízení zjistil několik zásadních průtahů. Jedná se o nekoncentrovaný postup soudu v období od [datum], kdy soud nařídil pokračování v řízení do [datum], než ve věci nařídil jednání. Odvolací soud zrušil první rozsudek ve věci pro nepřezkoumatelnost (průtah v podobě doby navíc, kdy muselo proběhnout odvolací řízení za účelem odstranění nedostatků rozsudku od [datum] - [datum]). Tato situace se opakovala, když byl zrušen i druhý rozsudek ve věci (období od [datum] – [datum]). Vzhledem k tomu, že se jedná již o zásadní prodlevy, které podstatnou měrou přispěly k délce řízení, soud zvýšil zadostiučinění o 20 %.

24. Význam řízení pro žalobce soud zhodnotil tak, že posuzované řízení mělo zvýšený význam. Posuzované řízení nepatří typově mezi ta, kterým je přisuzován zvýšený význam pro účastníky. Jedná se o hledisko obecné, typové, k němuž není třeba vést dokazování, neboť plyne ze samotné podstaty zkoumaných řízení (shodně stanovisko Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206 / [číslo]). V projednávané věci, však žalobce opakovaně žádal nařízení jednání a projednání věci, spor se týkal mnohamilionového nemovitého majetku, a zejména má věc pro žalobce zvýšený význam s ohledem na nemožnost dispozice se spornými nemovitostmi, která je dána záznamem v katastru. Tyto okolnosti se podávají ze samotného obsahu spisu posuzovaného řízení. Soud proto zvýšil zadostiučinění o 10 % pro zvýšený význam řízení pro žalobce.

25. Základní zadostiučinění 93 750 Kč soud snížil o minus 15 % za složitost sporu, snížil o minus 15 % pro chování účastníka, zvýšil o 20 % za postup orgánů veřejné moci, a zvýšil o 10 % za zvýšený význam řízení, takže výsledná částka zadostiučinění zůstává 93 750 Kč.

26. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobci ničeho neuhradila, dostala se po uplynutí 6 měsíční lhůty k projednání nároku (§ 15 odst. 2 OdŠk) do prodlení. Žalobci tak náleží zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 93 750 Kč od [datum] do zaplacení, to vše dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

27. Z výše uvedených důvodů soud žalobě vyhověl jen částečně, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

28. Žalobu na zaplacení zbývajícího zadostiučinění s příslušenstvím jako nedůvodné zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. Náklady řízení 29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobce byl ve sporu částečně úspěšný, avšak náleží mu plná náhrada, neboť plnění záviselo na úvaze soudu. Náklady žalobce tvoří soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady právního zastoupení. Odměnu advokáta soud určil dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) při tarifní hodnotě sporu 50 000 Kč, neboť se jedná o spor o náhradu nemajetkové újmy (NS 30 Cdo 3378/2013).

30. Advokát provedl následující účelné úkony ve věci samé: příprava a převzetí zastoupení a podání žaloby, to vše dle § 11 odst. 1 písm. a), d) AT s odměnou 3 100 Kč za úkon. Za předběžné uplatnění nároku odměna nenáleží (§ 31 odst. 4 OdpŠk). Advokátovi náleží i paušální náhrada hotových výdajů za 2 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Advokát je plátcem DPH. Celkem náklady žalobce činí 10 228 Kč ([číslo] + 1,21 x (2 x 3 100 + 2 x 300)), jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.

31. Delší lhůta plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. odpovídá podmínkám čerpání prostředků ze státního rozpočtu a žalobce nijak nepoškozuje.

Poučení