22 C 150/2024 - 39

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Vránovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] pro podle zákona č. 82/1998 Sb. takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce na žalované domáhá zaplacení částky ve výši 97 905 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 97 905 Kč za dobu od 14. 6. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne 24. 6. 2024 domáhal přiznání přiměřeného zadostiučinění ve výši 97 905 Kč (a souvisejícího úroku z prodlení v zákonné výši z dané částky jdoucího ode dne 14. 6. 2024 do zaplacení) za nepřiměřenou délku řízení ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.

2. Žalobce žalobou uplatněný nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 97 905 Kč spojuje s nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení o přestupku vedeném Městským úřadem [adresa] (dále jen „[právnická osoba]“) pod sp. zn. [spisová značka] jako správním orgánem I. stupně, a dále Krajským úřadem [Anonymizováno] (dále jen „Krajský úřad“) jako orgánem odvolacím, dále Ministerstvem dopravy, Odborem agend řidičů, které nepřistoupilo k provedení přezkumného řízení, přičemž ve věci dále rozhodoval Krajský soud v [Anonymizováno] v řízení pod sp. zn. [spisová značka] a Nejvyšší správní soud v řízení pod sp. zn. [spisová značka]. Správní řízení trvalo 2 roky, 6 měsíců a 1 den, což žalobce považuje za délku nepřiměřenou, kdy byl nezákonně veden, jakožto osoba uznána vinnou z protiprávního jednání. Z tohoto důvodu žalobce uplatnil dne 17. 4. 2024 u žalované nárok na nemajetkovou újmu. Žalovaný poskytl satisfakci v podobě konstatování porušení práva.

3. Žalovaná se ve věci vyjádřila podáním ze dne 17. 7. 2024, ve kterém shrnula průběh správního řízení a navazujících řízení soudních. Nárok žalobce zcela neuznala.

4. Jednak vznesla ohledně části nároku námitku promlčení, neboť žalobce u ní uplatnil nárok pouze na částku 50 723 Kč, pročež došlo ke stavení promlčecí doby ve smyslu ust. § 35 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. u žalobou uplatněného nároku z nepřiměřené délky řízení pouze co do této částky. Ohledně zbytku žalobou uplatněného nároku ve výši 47 182 Kč nedošlo předběžným uplatněním nároku ke stavení běhu promlčecí doby a šestiměsíční promlčecí doba uplynula dne 8. 6. 2024, aniž by byl nárok uplatněn u soudu. Žalovaná proto vznesla námitku promlčení ohledně části žalobou uplatněného nároku ve výši 47 182 Kč.

5. Ve zbytku nároku pak uvedla ve shodě s žalobcem, že celková délka řízení trvala 2 roky 6 měsíců a 1 den. Žalovaná tuto délku označila za nepřiměřenou, i když ji považuje za hraniční, pročež žalobci poskytla jako adekvátní kompenzaci omluvu a konstatování porušení práva. Ohledně významu řízení pro žalobce pak odkázala na rozhodnutí Ústavního soudu, sp. zn. IV ÚS 41/22, kde Ústavní soud uzavřel, že „u řízení o méně závažných přestupcích o znatelné psychické zátěži spojené s jejich vedením nelze ani uvažovat“. Žalovaná proto navrhla celou žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

6. Žalobce reagoval přípisem ze dne 21. 8. 2024, kdy jednak brojil proti námitce promlčení, neboť nárok u žalované, jakož i u soudu uplatnil včas a určení výše satisfakce je na soudu, pročež jeho nárok nemůže být promlčen. Dále rozporoval délku řízení uvedenou žalovanou, kdy dle jeho názoru řízení nezapočalo až dne 18. 3. 2021, ale dne 27. 5. 2020, kdy byl správním úřadem vyzván k uhrazení částky 500 Kč nebo identifikaci řidiče. Žalobce dále označil skutečnosti podstatné pro posouzení nároku: zvůle správního orgánu při řešení věci, ztráta času spojená s řešením věci na straně žalobce, uložená pokuta 1 500 Kč, náklady spojené s řešením věci na straně žalobce a nejistota jejich náhrady v budoucnu ve smyslu možnosti neúspěchu žaloby a výsledek řízení ve smyslu zastavení řízení vůči žalobci.

7. Mezi účastníky nebylo sporu o průběhu daného řízení.

8. Soud učinil následující skutková zjištění, a to na základě předložených listin, nesporných tvrzení účastníku a připojených spisů Městského úřadu [adresa], sp. zn.: [spisová značka] a [spisová značka] Krajského úřadu [Anonymizováno] sp. zn.: [spisová značka], Krajského soudu v [Anonymizováno] sp. zn.: [spisová značka] a Nejvyššího správního soudu sp. zn.: [spisová značka].a vyjádření účastníků dospěl k soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

9. Dne 27. 5. 2020 bylo Městskému úřadu doručeno oznámení Městské policie [adresa] o přestupku zjištěném automatizovaným technickým prostředkem, kdy dne 17. 5. 2020 v 17:41 hod. v obci [adresa] na silnici [Anonymizováno] v km 7,6 blíže neustanovený řidič vozidla RZ [SPZ] překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci o méně než 20 km/h, kdy v místě, kde je nejvyšší dovolená rychlost 50 km/h, jel rychlostí 66 km/h, resp. 63 km/h po odečtení odchylky měření+/- 3 km/h. Dne 27. 5. 2020 vypracoval Městský úřad výzvu, kterou žalobce jako provozovatele vozidla vyzval k zaplacení určené částky 500,- Kč nebo sdělení osoby řidiče, který vozidlo v inkriminovaném čase řídil. Dne 27. 5. 2020 bylo Městskému úřadu doručeno sdělení žalobce, kterým za řidiče vozidla označil [jméno FO], nar. 26. 6. 1987, bytem [adresa], [adresa]. Dne 29. 6. 2020 vypracoval Městský úřad předvolání, kterým označeného řidiče předvolal k podání vysvětlení na den 23. 7. 2020. Dne 23. 7. 2020 vypracoval Městský úřad záznam o podání vysvětlení, ve kterém konstatoval, že označený řidič se bez řádné omluvy nedostavil ani se písemně nevyjádřil. Dne 24. 7. 2020 vypracoval Městský úřad druhé předvolání, kterým označeného řidiče předvolal k podání vysvětlení na den 21. 8. 2020. Dne 21. 8. 2020 vypracoval Městský úřad záznam o podání vysvětlení, ve kterém konstatoval, že označený řidič se bez řádné omluvy nedostavil. Dne 11. 2. 2021 vypracoval Městský úřad třetí předvolání, kterým označeného řidiče předvolal k podání vysvětlení na den 10. 3. 2020. Dne 10. 3. 2021 byl Městskému úřadu doručen přípis označeného řidiče, který uvedl, že v danou dobu byl řidičem motorového vozidla. Dne 18. 3. 2021 vypracoval Městský úřad oznámení o zahájení řízení o přestupku proti označenému řidiči a předvolal jej k ústnímu jednání nařízenému na den 7. 4. 2021. Dne 7. 4. 2021 se konalo ústní jednání, na které se označený řidič nedostavil. Dne 13. 4. 2021 vypracoval Městský úřad usnesení č. j. [spisová značka] o zastavení řízení o přestupku vůči označenému řidiči, neboť spáchání přestupku se mu nepodařilo prokázat. Dne 7. 5. 2021 vypracoval Městský úřad příkaz, kterým uznal žalobce vinným z přestupku provozovatele vozidla a uložil mu pokutu ve výši 1 500 Kč. Dne 12. 5. 2021 byl Městskému úřadu doručen odpor žalobce proti uvedenému příkazu. Dne 13. 5. 2021 vypracoval Městský úřad oznámení o pokračování v řízení a vyrozuměl žalobce, že dne 7. 6. 2021 bude prováděno dokazování mimo ústní jednání. Dne 19. 5. 2021 byl Městskému úřadu doručen podnět žalobce k přezkumnému řízení ohledně rozhodnutí Městského úřadu č. j. [spisová značka] o zastavení řízení o přestupku vůči označenému řidiči. Dne 27. 5. 2021 postoupil Městský úřad podnět žalobce k zahájení přezkumného řízení spolu se svým stanoviskem Krajskému úřadu. Dne 7. 6. 2021 provedl Městský úřad dokazování mimo ústní jednání. Dne 8. 6. 2021 vypracoval Městský úřad oznámení, kterým žalobce vyrozuměl, že dne 7. 7. 2021 bude provedeno dokazování mimo ústní jednání a že má možnost se vyjádřit k podkladům pro vydání rozhodnutí. Dne 15. 6. 2021 byla Městskému úřadu doručena žádost žalobce o zaslání stanoviska, které Městský úřad poskytl Krajskému úřadu v rámci postoupení podnětu k přezkumnému řízení ohledně rozhodnutí Městského úřadu č. j. [spisová značka] o zastavení řízení o přestupku vůči označenému řidiči. Dne 21. 6. 2021 vypracoval Městský úřad sdělení, kterým žádosti žalobce o zaslání stanoviska k podnětu k přezkumnému řízení vyhověl. Dne 2. 7. 2021 bylo Městskému úřadu doručeno žalobcovo doplnění podnětu k provedení přezkumného řízení ohledně rozhodnutí Městského úřadu č. j. [spisová značka] o zastavení řízení o přestupku vůči označenému řidiči. Dne 6. 7. 2021 byla Městskému úřadu doručena omluva žalobce z provádění dokazování mimo ústní jednání ze zdravotních důvodů a žádost o stanovení nového termínu. Dne 6. 7. 2021 byla Městskému úřadu doručena žádost žalobce o zaslání spisu v elektronické formě do datové schránky. Dne 7. 7. 2021 bylo Městskému úřadu doručeno žalobcovo druhé doplnění podnětu k provedení přezkumného řízení ohledně rozhodnutí Městského úřadu č. j. [spisová značka] o zastavení řízení o přestupku vůči označenému řidiči. Dne 7. 7. 2021 provedl Městský úřad dokazování mimo ústní jednání. Dne 8. 7. 2021 Městský úřad zaslal druhé doplnění podnětu k přezkumnému řízení Krajskému úřadu. Dne 8. 7. 2021 bylo Městskému úřadu doručeno žalobcovo třetí doplnění podnětu k provedení přezkumného řízení ohledně rozhodnutí Městského úřadu č. j. [spisová značka] o zastavení řízení o přestupku vůči označenému řidiči. Dne 9. 7. 2021 učinil Městský úřad úřední záznam o telefonickém hovoru s ošetřující lékařkou žalobce. Dne 9. 7. 2021 Městský úřad zaslal žalobcovo třetí doplnění podnětu k přezkumnému řízení Krajskému úřadu. Dne 23. 7. 2021 bylo Městskému úřadu doručeno žalobcovo čtvrté doplnění podnětu k provedení přezkumného řízení ohledně rozhodnutí Městského úřadu č. j. [spisová značka] o zastavení řízení o přestupku vůči označenému řidiči. Dne 6. 8. 2021 vypracoval Městský úřad sdělení, kterým žalobcově žádosti ze dne 6. 7. 2021 vyhověl a zaslal elektronicky část spisu, se kterou nebyl seznámen. Dne 2. 8. 2021 vypracoval Krajský úřad sdělení č. j. [spisová značka], kterým žalobcovu podnětu k provedení přezkumného řízení ohledně rozhodnutí Městského úřadu č. j. [spisová značka] o zastavení řízení o přestupku vůči označenému řidiči nevyhověl. Dne 1. 11. 2021 vypracoval Městský úřad oznámení, kterým žalobce vyrozuměl o provádění důkazů mimo ústní jednání dne 25. 11. 2021 s tím, že má možnost vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí. Dne 19. 11. 2021 byla Městskému úřadu doručena žalobcova omluva z provádění dokazování mimo ústní jednání ze zdravotních důvodů a žádost o stanovení nového termínu. Dne 23. 11. 2021 vypracoval Městský úřad sdělení k žalobcově žádosti o stanovení nového termínu dokazovaní, který žádosti nevyhověl a poskytl žalobci lhůtu k písemnému vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí do 10. 12. 2021. Dne 25. 11. 2021 provedl Městský úřad dokazování mimo ústní jednání. Dne 3. 12. 2021 byla Městskému úřadu doručena žádost žalobce o prodloužení lhůty pro vyjádření se k podkladům pro vydání rozhodnutí. Dne 14. 12. 2021 Městský úřad vypracoval rozhodnutí č. j. [spisová značka] kterým žalobce uznal vinným z přestupku provozovatele vozidla podle ust. § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. a uložil mu pokutu ve výši 1.500,- Kč a povinnost nahradit náklady řízení v paušální výši 1 000 Kč. Dne 30. 12. 2021 bylo Městskému úřadu doručeno odvolání žalobce proti rozhodnutí č. j. [spisová značka]. Dne 28. 1. 2022 Městský úřad předložil odvolání žalobce spolu se spisovou dokumentací Krajskému úřadu. Dne 24. 2. 2022 vypracoval Krajský úřad rozhodnutí č. j. [spisová značka], kterým odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu č. j. [spisová značka] zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Rozhodnutí Krajského úřadu žalobce napadl správní žalobou. Řízení probíhalo u Krajského soudu v [Anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka]. Dne 7. 3. 2022 byl Ministerstvu dopravy doručen podnět žalobce k přezkumnému řízení ve věci rozhodnutí Krajského úřadu č. j. [spisová značka]. Dne 18. 3. 2022 vypracovalo Ministerstvo dopravy sdělení č. j. [Anonymizováno], kterým žalobce informovalo, že neshledalo důvody pro zahájení přezkumného řízení. Dne 18. 3. 2022 byla Městskému úřadu doručena žádost Veřejného ochránce práv o poskytnutí kopie spisové dokumentace přestupkového řízení a stanovisko Městského úřadu k případu žalobce. Dne 3. 5. 2022 byla Městskému úřadu doručena zpráva Veřejného ochránce práv o ukončení šetření s tím, že Veřejný ochránce práv neshledal v případě žalobce žádná pochybení správních orgánů. Dne 4. 5. 2022 byla Městskému úřadu doručena žádost Krajského úřadu o poskytnutí spisové dokumentace pro potřeby soudního řízení. Dne 22. 3. 2023 vydal Krajský soud v [Anonymizováno] rozsudek č. j. [spisová značka], kterým rozhodnutí Krajského úřadu č. j. [spisová značka] zrušil a věc vrátil Krajskému úřadu k dalšímu řízení. Proti rozsudku podal Krajský úřad kasační stížnost. Dne 31. 3. 2023 byla [právnická osoba] doručena žádost žalobce o vrácení zaplacené pokuty a nákladů řízení. Dne 5. 4. 2023 vydal [právnická osoba] pokyn k vrácení pokuty a nákladů řízení. Dne 31. 10. 2023 vydal Nejvyšší správní soud usnesení č. j. [spisová značka], kterým kasační stížnost Krajského úřadu odmítl pro nepřijatelnost. Dne 8. 11. 2023 vydal Krajský úřad rozhodnutí č. j. [spisová značka], kterým rozhodnutí Městského úřadu č. j. [spisová značka] zrušil a řízení zastavil. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 8. 11. 2023.

10. Z uplatnění nároku u žalované ze dne 17. 4. 2024 soud zjistil, že žalobce z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřenou délce řízení uplatnil nárok na nemajetkovou škodu ve výši 47 905 Kč.

11. Přípisem ze dne 13. 6. 2024 žalovaná poskytla žalobci kompenzaci za nepřiměřeně dlouhé řízení v podobě omluvy a konstatace porušení práva.

12. Při posouzení věci soud vycházel z následující právní úpravy a z následujících východisek:

13. Podle ust. § 5 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen „zák. o odpov. za škodu“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

14. Podle ust. § 13 zákona o odpov. za škodu stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

15. Podle ust. § 31a zákona o odpov. za škodu bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

16. Podle ust. § 15 zák. o odpov. za škodu přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

17. Podle ust. § 32 odst. 3 zák. o odpov. za škodu nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

18. Podle ust. § 35 odst. 1 zák. o odpov. za škodu promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

19. Podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, publikované ve Sbírce zákonů pod č. 209/1992 Sb. (dále jen „Úmluva“), každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Rozsudek musí být vyhlášen veřejně, avšak tisk a veřejnost mohou být vyloučeny buď po dobu celého nebo části procesu v zájmu mravnosti, veřejného pořádku nebo národní bezpečnosti v demokratické společnosti, nebo když to vyžadují zájmy nezletilých nebo ochrana soukromého života účastníků anebo, v rozsahu považovaném soudem za zcela nezbytný, pokud by, vzhledem ke zvláštním okolnostem, veřejnost řízení mohla být na újmu zájmům spravedlnosti.

20. Podle ust. § 71 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s.ř.), správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ, b) nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny.

21. Podle ust. § 88 odst. 1 s.ř. neshledá-li správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, podmínky pro postup podle § 87, předá spis se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu do 30 dnů ode dne doručení odvolání.

22. Podle ust. § 90 odst. 6 s.ř. rozhodnutí v odvolacím řízení vydá odvolací správní orgán ve lhůtách stanovených v § 71. Lhůta počíná běžet dnem předání spisu odvolacímu správnímu orgánu k rozhodnutí (§ 88).

23. Soud se v prvé řadě zabýval námitkou promlčení části nároku žalobce. Soud má za to, že nárok promlčen není, kdy správní řízení bylo pravomocně ukončeno dne 8. 11. 2023 a dne 17. 4. 2024 byl nárok uplatněn u žalované. Dne 24. 6. 2024 pak žalobce svůj nárok uplatnil u soudu. Soud nepovažuje za rozhodné, v jaké částce byl nárok u žalované uplatněn, když výše přiznané nemajetkové újmy závisí na úvaze soudu.

24. Soud se tedy zabýval posouzením délky daného řízení, a to z hlediska její přiměřenosti či nepřiměřenosti.

25. Soud v prvé řadě konstatuje, že přestupkové řízení ve vztahu k obviněné osobě spadá do věcné působnosti čl. 6 Úmluvy, který, mimo jiné, garantuje právo na jeho přiměřenou délku [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2017, sp. zn. 30 Cdo 1273/2016, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2020, sp. zn. 30 Cdo 3587/2018].

26. Pro účely posouzení přiměřenosti délky řízení je prioritně třeba ohraničit jeho trvání, tj. stanovit počátek a konec řízení.

27. Posuzované řízení ve vztahu k žalobci trvalo od jeho zahájení dne 18. 3. 2021, kdy bylo vypracováno Městským úřadem v [Anonymizováno] oznámení o zahájení řízení o přestupku, do 8. 11. 2023, kdy nabylo právní moci rozhodnutí Krajského úřadu [Anonymizováno] o zastavení řízení o přestupku. Řízení tedy trvalo celkem 2 roky, 6 měsíců a 1 den.

28. Řízení nebylo skutkově ani právně složité. Řízení bylo do jisté míry procesně složité, neboť bylo rozhodováno na pěti stupních. Soud celé řízení posoudil jako plynulé, kdy všechny orgány postupovali při vyřizování dané věci koncentrovaně.

29. Soud tedy konstatuje a uzavírá, že řízení (trvající 2 roky 6 měsíců a 1 den) bylo sice nepřiměřeně dlouhé, nicméně se jednalo o délku hraniční, zejména s ohledem na počet stupňů, před kterými probíhalo.

30. Nemajetková újma se v zásadě neprokazuje, vzniká samotným porušením základních práv a svobod, jde o vyvratitelnou domněnku, že nepřiměřená délka řízení způsobuje morální újmu (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 862/10).

31. Ustanovení § 31a odst. 2 OdpŠk je přitom normou s relativně neurčitou hypotézou, vyžadující, aby soud s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti každého individuálního případu sám vymezil okolnosti významné pro určení výše náhrady. Základním vodítkem pro určení vhodné formy satisfakce je podmínka, že se musí jednat o zadostiučinění přiměřené, tedy takové, které poskytne poškozené osobě vhodnou a zároveň účinnou nápravu. Na prvním místě přichází v úvahu poskytnutí zadostiučinění formou konstatování porušení práva jako jedné z forem morální satisfakce. Pokud konstatování porušení práva nepředstavuje samo o sobě postačující a zároveň účinnou náhradu za vzniklou nemajetkovou újmu, je na zvážení soudu, zda nemajetkovou újmu není možné nahradit jinak, či zda je na místě poskytnutí přiměřeného zadostiučinění v penězích. Soud je při úvaze o přiměřenosti formy či výše finančního odškodnění povinen vycházet z úplně zjištěného skutkového stavu a opírat se o zcela konkrétní a přezkoumatelná hlediska, kterými jsou především závažnost nemajetkové újmy a ověřené okolnosti, za kterých k neoprávněnému zásahu do osobnosti fyzické osoby došlo [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2013 sp. zn. 30 Cdo 2174/2012].

32. Soud se tedy dále zejména zabýval významem daného řízení pro žalobce, kdy vyšel z těchto závěrů. Vzhledem ke sníženému významu řízení pro žalobce, kdy nemajetková újma žalobce byla pouze nepatrná, neboť mu hrozila pokuta ve výši 1 500 Kč, je v projednávané věci přiměřeným zadostiučiněním za vzniklou nemajetkovou újmu konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě.

33. Poskytnutí finanční satisfakce soud nepovažuje za odpovídající okolnostem nyní projednávané věci – zde soud opakovaně akcentuje zejména protispolečenskou povahu jednání žalobce a dodává, že v řízení nešlo o osobní svobodu žalobce či jinou obdobně závažnou hodnotu. Soud neshledal žádné výjimečné okolnosti, které by zakládaly nutnost poskytnout žalobci případně i peněžité zadostiučinění (vedle zadostiučinění v podobě konstatování porušení práva). Tyto skutečnosti soud nespatřuje ani v tvrzení žalobce o zvůli správních orgánu, kdy tato se z prokázaného průběhu daného řízení nijak nepotvrdila. Nutnost poskytnou finanční kompenzaci pak soud nespatřuje ani v tvrzení o ztrátě času a finančních prostředků spojených s řešením věci na straně žalobce, kdy je na každém účastníku řízení kolik času a peněz investuje do vyřešení dané věci. Zcela irelevantní se pak soudu jeví argument uložené pokuty ve výši 1 500 Kč, kdy tato výše je minimálním zatížením pro žalobce. Uvedené skutečnosti však jistě samy o sobě nemohou představovat důvod k posouzení konstatování porušení práva jako nedostatečných forem kompenzace případné žalobci vzniklé nemajetkové újmy.

34. Vzhledem k výše uvedenému soud uzavírá, že význam řízení pro žalobce byl snížený, kdy nemajetková újma žalobce byla pouze nepatrná, je v projednávané věci přiměřeným zadostiučiněním za vzniklou nemajetkovou újmu konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě. Konstatování porušení práva je plnohodnotnou formou zadostiučinění, kterou není na místě žádným způsobem bagatelizovat [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 12. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3076/2012].

35. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (1. vyjádření k žalobě ze dne 17. 7. 2024, příprava na jednání před soudem dne 4. 12. 2024 a účast na jednání před soudem konaném dne 4. 12. 2024).

37. Určená náhrada nákladů řízení je splatná v obecné třídenní pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení