22 C 152/2021 - 132

Rubrum

Okresní soud v Ostravě rozhodl soudkyní Mgr. Hanou Chabičovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o 1 132 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 132 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně za dobu od 11. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 223 253,30 Kč k rukám zástupce žalobce [Jméno advokáta A] do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Předmětem řízení je zaplacení částky 1 132 000 Kč s příslušenstvím. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že žalovaná částka představuje dluh žalované z nevrácených zápůjček poskytnutých žalobcem žalované. Zápůjčky byly žalobcem žalované poskytovány na základě ústních dohod bezhotovostním převodem z účtu žalobce č.ú. [č. účtu] na účet žalované č.ú. [č. účtu]. Dne 11. 7. 2018 žalobce na základě ústní dohody poskytl žalované zápůjčku ve výši 1 000 000 Kč. Ke dni poskytnutí této zápůjčky měla žalovaná u žalobce „přeplatek“ na zápůjčkách z předchozího období ve výši 68 000 Kč. Tudíž ke dni poskytnutí této zápůjčky, tj. k 11. 7. 2018, žalovaná dlužila navrhovateli částku ve výši 932 000 Kč. Na tuto zápůjčku žalovaná uhradila dne 15. 10. 2018 částku 300 000 Kč (zůstatek dluhu 632 000 Kč), dne 18. 1. 2019 částku 400 000 Kč (zůstatek dluhu 232 000 Kč) a dne 3. 6. 2019 částku 600 000 Kč (přeplatek na dluhu 368 000 Kč). Dne 3. 10. 2018 žalobce na základě ústní dohody poskytl žalované zápůjčku ve výši 500 000 Kč. Přeplatek žalované z výše uvedené zápůjčky ve výši 1 000 000 Kč ve výši 368 000 Kč žalobce použil pro umoření části této zápůjčky na zápůjčce ze dne 3. 10. 2018. Žalované zbývá uhradit 132 000 Kč. Dne 21. 12. 2018 žalobce na základě ústní dohody poskytl žalované zápůjčku ve výši 100 000 Kč. Na tuto zápůjčku žalovaná neuhradila žalobci ničeho. Dne 15. 5. 2019 žalobce na základě ústní dohody poskytl žalované zápůjčku ve výši 900 000 Kč. Na tuto zápůjčku žalovaná neuhradila žalobci ničeho. Jednotlivé smlouvy o zápůjčce byly uzavřeny v den, kdy byla žalované poskytnuta částka bezhotovostním převodem na účet žalované. Mezi žalobcem a žalovanou probíhal v předmětném období různý finanční tok, tedy žalobce na základě požadavku žalované poskytl žalované finanční prostředky jako zápůjčku a žalovaná dle svých možností tyto zápůjčky v nepravidelných termínech a ve splátkách o různých výších vracela zpět žalobci. Žalovaná vůči žalobci neměla splacen celkový dluh. Pokud žalovaná uhradila žalobci dne 3. 6. 2019 částku ve výši 600 000 Kč, pak na zápůjčce ze dne 11. 7. 2018 ve výši 1 000 000 Kč vznikl „přeplatek“, avšak před touto vratkou žalobce dne 3. 10. 2018 poskytl žalované další zápůjčku ve výši 500 000 Kč, dne 21. 12. 2018 částku 100 000 Kč a dne 15. 5. 2019 částku 900 000 Kč. Celková výše dluhu žalované ke dni, kdy vrátila žalobci částku ve výši 600 000 Kč (tj. ke dni 3. 6. 2019), tak činila částku 1 132 000 Kč (232 000 Kč – 600 000 Kč + 100 000 Kč +900 000 Kč). Splatnost jednotlivých zápůjček nebyla výslovně sjednána. Žalobce vypověděl výše uvedené zápůjčky přípisem ze dne 21. 11. 2019, který si žalovaná převzala dne 25. 11. 2019. Splatnost výše uvedených zápůjček tak podle ust. § 2393 odst. 1 občanského zákoníku nastala nejpozději 6. 1. 2020. Žalobce ve výzvě poskytl dlužníkovi lhůtu do 10. 1. 2020. Žalobce opět vyzval žalovanou k úhradě dluhu výzvou ze dne 14. 4. 2020. Tato výzva byla žalované doručena dne 14. 4. 2020. Žalovaná dluží žalobci z titulu neuhrazených zápůjček celkem částku 1 132 000 Kč, s jejíž úhradou je nejpozději od 11. 1. 2020 v prodlení.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Žalovaná nedluží žalobci ničeho, naopak eviduje vlastní pohledávky za [právnická osoba]. Od 7. 8. 2018 do 10. 8. 2018 přestoupilo od žalované k žalobci celkem 375 registrovaných hráčů mládežnického fotbalu. Dle Přestupního řádu FAČR jsou přestupy hráčů úplatné, vyjma hráčů nejnižších mládežnických kategorií. Při přestupu hráče vzniká fotbalovému klubu, ze kterého hráč odchází vůči klubu, do kterého hráč nově nastupuje, nárok na zaplacení odstupného. V důsledku změny předpisů FAČR v roce 2018, zejména v důsledku změny soutěžního řádu, která nabyla účinnosti dne 28. 6. 2018, došlo mezi žalovanou a žalobcem k dohodě, na jejímž základě se žalobce stal tzv. přidruženým klubem žalované. Dle soutěžního řádu FAČR jsou přidružený klub a klub, ke kterému je přidružen, subjekty vzájemně úzce spolupracující a vystupující jako jedna entita po stránce personální propojenosti, infrastrukturního zázemí apod. V roce 2017, tj. před uzavřením dohody o přidruženém klubu, čerpala žalovaná na dotacích podmíněných účastí v celorepublikové profesionální soutěži částku 8 000 000 Kč. V roce 2018 už tuto dotaci nečerpala žalovaná, ale kvůli přestupům mládežnických hráčů ji čerpal žalobce, a to rovněž ve výši 8 000 000 Kč. Na druhé straně měla být tato výhoda žalobce kompenzována úplatou za přestupy hráčů ve výši pro stanovené odstupné dle Přestupního řádu FAČR, které činilo 8 364 000 Kč, a to do 30. 6. 2019, tj. do konce fotbalové sezóny 2018/2019 formou zálohových plateb, jejichž výše a splatnost měla být specifikována v průběhu fotbalové sezóny. Dne 28. 6. 2018 byla uzavřena dohoda o kompenzaci za přestupy hráčů žalované k žalobci ve dnech 7. 8. 2018 až 10. 8. 2018. Žalobcem tvrzené pohledávky byly ve skutečnosti uhrazeny jako součást plnění kompenzace za přestupy těchto hráčů. Nárok na zaplacení odstupného by žalované dle pravidel FAČR vznikl i v případě, kdyby k uzavření dohody nedošlo. V podobě odstupného se žalobce na úkor žalované obohatil, jakož i v podobě členských příspěvků těchto hráčů. Dotace nejsou takovým bezdůvodným obohacením, nicméně jde o prospěch, který žalobce v důsledku přestupu hráčů získal a o který žalovaná přišla. Pokud by se s odkazem na metodický pokyn mělo nahlížet na oba účastníky jako na jeden subjekt, pak je to nutné nejen při posouzení nároku na odstupné, ale také nároků žalobce, které jsou předmětem této žaloby. V rámci jednoho subjektu by nešlo o zápůjčky či bezdůvodné obohacení, ale o vnitřní přesuny finančních prostředků, resp. financování společného záměru. Žalovaná namítala, že stěží mohl vzniknout “přeplatek” zápůjčky v tak enormní výši (68 000 Kč, resp. 368 000 Kč). Zápůjčka je tzv. reálný kontrakt, proto nemůže být vrácena dříve, než byla poskytnuta. Žalovaná namítá, že výpověď ze dne 22. 11. 2019 je neurčitá, protože v ní nejsou specifikovány smlouvy o zápůjčkách, které mají být vypovídány a nesouhlasí ani částka, které se z titulu poskytnutých zápůjček žalobce domáhá. Uplatnění pohledávek žalobce je v rozporu s dobrými mravy a veřejným pořádkem. Žalovaná dne 7. 2. 2024 vznesla kompenzační námitku pro případ, že nárok žalobce je oprávněný. Nároky žalobce do výše 1 132 000 Kč započítává na svůj nárok na odstupné za přestupy hráčů od žalované k žalobci, které se uskutečnily ve dnech 7. 8. 2018, 9. 8. 2018, 10. 8. 2018 a 17. 8. 2018. Vůči nároku na zaplacení zápůjčky ze dne 3. 10. 2018 ve výši 132 000 Kč žalovaná započítává nároky na zaplacení odstupného hráčů označených pořadovými čísly 6.,7.,29.,30. Vůči nároku na vrácení zápůjčky ze dne 21. 12. 2018 ve výši 100 000 Kč započítává nároky na zaplacení odstupného hráčů označených pořadovým číslem 4. a 5. Vůči nároku na vrácení zápůjčky ze dne 15. 5. 2019 ve výši 900 000 Kč započítává nároky na zaplacení odstupného hráčů uvedených pod pořadovým číslem 1. až 3., 8. až 9., 11. až 28.

3. Žalobce namítal, že k uzavření dohody o placení odstupného za přestupy hráčů z klubu žalované do klubu žalobce nedošlo. Obrana žalované odporuje účelu zavedeného institutu přidruženého mládežnického spolku zavedeného Fotbalovou asociací České republiky (FAČR) v létě roku 2018. Vzhledem k tomu, že dotace nemohly být nově poskytovány obchodním společnostem, ale výhradně neziskovým organizacím, tedy spolkům, všechny vrcholové kluby v ČR převedly hráče, družstva a soutěže na spolky, které se k nim přidružují. Tímto vznikly z pohledu práva 2 subjekty, avšak z pohledu fotbalových pravidel jeden klub. Bylo by proti smyslu a logice věci, aby takový přestup v rámci jednoho klubu byl úplatný. Žalovaná vracela jednotlivé částky i po datu, kdy mělo dojít k hromadnému přestupu hráčů z žalované do žalobce (15. 10. 2018, 18. 1. 2019, 3. 6. 2019.) S ohledem na tuto skutečnost je zřejmé, že poskytnuté zápůjčky nebyly zálohovými platbami za přestup hráčů. Žalobce vznesl námitku promlčení kompenzační námitky. Dále namítal, že nebyla uplatněna v souladu se zákonem, neboť před podáním žaloby žalovaná nárok vůči žalobci neuplatnila.

4. Úplným výpisem ze spolkového rejstříku, vedeného Krajským soudem v Ostravě, bylo prokázáno, že žalobce byl zapsán do tohoto rejstříku dne 6. 4. 2017. Na základě smlouvy o fúzi sloučením ze dne 7. 7. 2021 mezi [právnická osoba]. a [právnická osoba]. došlo fúzí ke sloučení zanikajícího spolku a nástupnického spolku. Nástupnický spolek – žalobce přebral veškeré jmění spolku zanikajícího ([právnická osoba].).

5. Úplným výpisem ze spolkového rejstříku, vedeného Krajským soudem v Ostravě, bylo prokázáno, že [právnická osoba]. byl zapsán do tohoto rejstříku dne 1. 1. 2014 a vymazán dne 22. 7. 2021. Předsedou spolku byl [tituly před jménem] [jméno FO]. Členem kontrolní komise byl [jméno FO] (2015-2020), [jméno FO] a [jméno FO] (oba 26. 10. 2015-14.5.2018).

6. Úplným výpisem z obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Ostravě, bylo prokázáno, že žalovaná byla zapsána do tohoto rejstříku dne 10. 7. 2009, pod současným názvem od 9. 7. 2012. [jméno FO] byl předseda představenstva žalované (1. 9. 2019 - 19. 2. 2020), [jméno FO] byl místopředseda představenstva žalované (3. 8. 2018- 1. 4. 2021), [tituly před jménem] [jméno FO] byl předseda představenstva žalované (16. 12. 2016 - 1. 9. 2019), [jméno FO] člen byl představenstva žalované (16. 12. 2016 - 3. 8. 2018).

7. Bylo nesporné, že právní předchůdce žalobce byl v letech 2018 a 2019 přidruženým klubem žalované.

8. Výpisem z účtu [právnická osoba]. (č.ú. [č. účtu]) bylo prokázáno, že dne 11. 7. 2018 byla z účtu [právnická osoba]. na účet žalované (č.ú. [č. účtu]) poukázána částka 1 000 000 Kč, která byla označena „krátkodobá půjčka“, dne 3. 10. 2018 byla z účtu [právnická osoba]. na účet žalované poukázána částka 500 000 Kč, která byla označena „krátkodobá půjčka“, dne 21. 12. 2018 byla z účtu [právnická osoba]. na účet žalované poukázána částka 100 000 Kč, dne 15. 5. 2019 byla z účtu [právnická osoba]. na účet žalované poukázána částka 900 000 Kč, která byla označena „krátkodobá půjčka do 30.5.“, dne 15. 10. 2018 byla z účtu žalované připsána částka 300 000 Kč na účet [právnická osoba]., platba byla označena „splátka krátkodobé půjčky“, dne 3. 6. 2019 byla z účtu žalované připsána částka 600 000 Kč na účet [právnická osoba]., platba byla označena „splátka půjčky ze dne 15.5.“, dne 18. 1. 2019 byla z účtu žalované připsána částka 400 000 Kč na účet [právnická osoba]., platba byla označena „vratka“.

9. Výzvou ze dne 21. 11. 2019 bylo prokázáno, že [právnická osoba]. adresoval žalované výzvu k úhradě částky 1 832 000 Kč do 10. 1. 2020 s odůvodněním, že došlo k uzavření zápůjček, na základě kterých spolek půjčil žalované finanční prostředky v celkové výši 3 432 000 Kč. Ve výčtu zápůjček je uvedena zápůjčka ze dne 11. 7. 2018 ve výši 1 000 000 Kč, ze dne 21. 12. 2018 ve výši 100 000 Kč, ze dne 15. 5. 2019 ve výši 900 000 Kč. Výzva byla doručena žalované dne 25. 11. 2019 (prokázáno dodejkou).

10. Výzvou ze dne 14. 4. 2020 bylo prokázáno, že [právnická osoba]., vyzval žalovanou k zaplacení částky 1 832 000 Kč do 7 dnů od obdržení této výzvy. Požadavek odůvodnil tím, že v období od 31. 1. 2017 do 15. 5. 2019 poskytl žalované celkem částku ve výši 3 143 200 Kč. Jednotlivé zápůjčky byly vraceny nepravidelně a nesystematicky, když k 3. 6. 2019 vrátila pouze částku ve výši 1 160 0000 Kč. Jednotlivé úhrady spolek započetl na nejstarší dluhy.

11. Odpovědí žalované ze dne 28. 4. 2020 bylo prokázáno, že reagovala na shora uvedenou výzvu tak, že nárok neuznala s odůvodněním, že vzájemná symbióza obou klubů byla v minulých letech mimo jiné také důvodem, proč spolek čerpal finanční dotace města určené pro profesionální fotbalové kluby. Bez výše popsaného spojení obou klubů by spolek na tyto dotace nedosáhl, respektive dosáhl v nesrovnatelně nižší výši.

12. Z dohody o provedení práce soud zjištění neučinil, neboť osoby, které ji měly podepsat ([jméno FO] a [jméno FO]) popřely, že podpis na smlouvě je jejich podpisem.

13. Potvrzením [tituly před jménem] [právnická osoba] ze dne 22. 5. 2020 bylo prokázáno, že [právnická osoba]. adresovala sdělení, ve kterém potvrdila evidenci zápůjček v účetnictví z titulu zápůjček poskytnutých bezhotovostně na účet žalované celkové výši 1 320 000 Kč (jedná se 3 zápůjčky uvedené v žalobě).

14. Passporty hráčů bylo prokázáno, že v období od 7. 8. 2018 do 17. 8. 2018 do došlo k přestupu 30 hráčů z žalované do právního předchůdce žalobce.

15. Podle části první § 2 písm. v) Přestupního řádu FAČR účinného od 1. 7. 2018 je přestup změna trvalého působení hráče jako hráče spočívající v nahrazení jeho působení v mateřském klubu jeho působením v novém klubu.

16. Podle části třetí, oddílu 1, § 9/1 Přestupního řádu FAČR odstupné se hradí za přestup hráče, a to jako smluvené nebo stanovené odstupné.

17. Podle části třetí, oddíl 1, § 9/7. Přestupního řádu FAČR stanovené odstupné je splatné do 10 dnů od oznámení, které členský klub obdrží prostřednictvím elektronického informačního systému, a to na bankovní účet, jehož identifikaci FAČR uveřejní na portálu a z něhož FAČR bez zbytečného odkladu zabezpečí výplatu stanoveného odstupného na bankovní účet mateřského klubu vedený v evidenci FAČR.

18. Žalovaná namítla, že v praxi se tento postup uplatňuje prakticky jen v případě přestupů profesionálních hráčů. Ust. části třetí, oddíl 1, § 9/8 Přestupního řádu stanoví, že není-li smluvené nebo stanovené odstupné zaplaceno v souladu s tímto řádem, nemá to vliv na uskutečnění přestupu; tím nejsou dotčeny povinnosti nového klubu vůči mateřskému klubu. Výslechy svědků navržených žalovanou nebylo prokázáno, že v praxi se shora uvedené ustanovení nerespektuje. Soud poukazuje na to, že stanovy jsou závazné (zásada „smlouva zavazuje“), a to jak z hlediska práv tak i povinností jednotlivých členů občanského sdružení (spolku). K závaznosti stanov občanského sdružení se vyjádřil i Ústavní soud ve svém usnesení ze dne 25. 8. 1998, sp. zn. III. ÚS 195/98, publikovaném pod č. 50 ve svazku 11, str. 365 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a taktéž Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 8. 11. 2006, sp. zn. 28 Cdo 2669/2006, uveřejněném pod č. C 4854 v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, sešit 4, který vydávalo [právnická osoba], [adresa], podle kterých se stanovy příslušného sdružení registrací stávají závaznými a závazně upravují otázky, které byly úpravě stanovami svěřeny. Stanovy tudíž nemají povahu „soukromé listiny“, ale jsou závazným dokumentem, u něhož sice neplatí princip formální publikace jako u zákona, avšak předmětné otázky jsou v nich závazně upraveny. Proto v okamžiku vzniku členství je každý člen povinen respektovat pravidla, na něž při dobrovolném vstupu do určitého občanského sdružení (spolku) přistoupil. (viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 5 Tdo 330/2016).

19. Podle části šesté § 28 odst. 4 Přestupního řádu FAČR se pro účely tohoto řádu za přestup nepovažuje přestup hráče mezi přidruženým mládežnickým členským klubem podle soutěžního řádu a členským klubem, k němuž je přidružen.

20. Podle části třetí § 63 Soutěžního řádu FAČR na základě společné žádosti členského klubu, který je spolkem, a členského klubu, který je obchodní korporací může Výkonný výbor udělit žádajícímu členskému klubu, který je spolkem, status přidruženého mládežnického klubu (přidružený klub) členského klubu, který je obchodní korporací.

21. Podle Metodického pokynu Právního oddělení FAČR č. 1/2022 členský klub a přidružený mládežnický klub jsou spojením většinou obchodní korporace a spolku (jsou přípustné i další formy korporací), přičemž obchodní korporace se zpravidla účastní soutěží dospělých a spolek se účastnit soutěží mládeže, ani jiný přístup však předpisy nevylučují (např. dorost pod obchodní korporací). Pro členské kluby má tento vztah řadu specifik upravených Soutěžním a Přestupním řádem FAČR, zejména jde o skutečnost, že se přestup mezi přidruženým mládežnickým klubem a členským klubem, ke kterému je přidružen, nepovažuje za přestup.

22. Žalovaná poukázala na to, že Metodický pokyn byl vydán více než čtyři roky poté, co mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou došlo k dohodě o přidružení a přestupu hráčů. Jedná se exces Výkonného výboru, který pokud by měl platit, tak by rozšiřoval úpravu § 63, což by nemělo zpětné účinky. 23. [tituly před jménem] [jméno FO] (předseda spolku [právnická osoba]., 26. 10. 2015 – 4. 3. 2020) vypověděl, že spolek [právnická osoba]. se staral o výchovu mládežnických hráčů zhruba do 19 let. V roce 2018 FAČR přišla s tím, že hráči se mají převést z akciových společností na spolky, vzhledem k tomu, že se změnila podmínka poskytování dotací. Spolky mohly získávat dotace jen tehdy, když měli aktivní hráče. Spolek poskytoval krátkodobé zápůjčky akciové společnosti pro krátkodobé překlenutí finančních problémů, než jim přijdou sponzorské smlouvy nebo sponzorská plnění ze smluv. Dohoda byla ústní. Zápůjček bylo více i před rokem 2018 do poloviny roku 2019, akciová společnost peníze postupně částečně vracela. Všechny nebyly vráceny. Z titulu přestupu mládežnických hráčů z akciovky do spolku finanční dluh nevznikl. Částky ve výši 1 000 000 Kč ze dne 11. 7. 2018, 500 000 Kč ze dne 3. 10. 2018, 100 000 Kč ze dne 21. 12. 2018 a 900 000 Kč z 15. 5. 2018 byly krátkodobé zápůjčky spolku do akciové společnosti na základě dohody mezi vedením spolku a mezi vedením akciové společnosti. Dohodu o provedení práce ze dne 1. 7. 2018 nepodepsal. 24. [tituly před jménem] [jméno FO] (člen kontrolní komise spolku [právnická osoba]., 26. 10. 2015 – 23. 12. 2016, předseda představenstva žalované 16. 12. 2016 - 1. 9. 2019) vypověděl, že na základě vzájemných dohod mezi akciovou společností a zapsaným spolkem byly půjčovány peníze, které následně byly vráceny. Bylo to vždycky k překlenutí nějaké situace finanční, ústní formou. Za zapsaný spolek to byl pan předseda pan [jméno FO] a za akciovou společnost to většinou domlouvali pan [jméno FO] a pan [jméno FO]. Vlastní přestupy realizoval pan [jméno FO] zadáním do informačního systému FAČR. Měla se dohodnout kompenzace za přestup hráčů. Dohodu o provedení práce ze dne 1. 7. 2018 nepodepsal. 25. [jméno FO] (člen kontrolní komise spolku [právnická osoba]., 26. 10. 2015 – 4. 3. 2020, předseda dozorčí rady žalované 9. 2. 2017- 6. 1. 2020) vypověděl, že v roce 2018, 2019 se poskytovaly nějaké půjčky, protože akciová společnost potřebovala něco financovat. 26. [jméno FO] (člen představenstva žalované 16. 12. 2016 - 3. 8. 2018) vypověděl, že akciovka hrála druhou ligu a nemohla být zapsaným spolkem, musela být akciovou společností, tak to bylo bráno jako jeden klub. Akciovka měla pouze muže a zapsaný spolek měl veškerou mládež, jak si to přál FAČR. Akciová společnost nemohla přijímat dotace. Ve druhé polovině roku 2018 přišlo z FAČR, že mají hráče převést. Jednalo se o proces, kdy se klikalo v informačním systému, z jednoho se podala žádost a u druhého se to odkliklo. Odstupné nebylo. Někdy chyběly peníze na nějaké věci, takže se půjčovaly peníze z jednoho nebo z druhého subjektu. Převážně ze zapsaného spolku do akciovky. 27. [jméno FO] (člen kontrolní komise žalobce 26. 10. 2015 – 14. 5. 2018) o zápůjčkách a kompenzaci za přestup hráčů nic konkrétního nevypověděl. 28. [jméno FO] (předseda představenstva žalované 1. 9. 2019 - 19. 2. 2020) o zápůjčkách a kompenzaci za přestup hráčů nic konkrétního nevypověděl. 29. [jméno FO] (místopředseda představenstva žalované, 3. 8. 2018- 1. 4. 2021) vypověděl, že pan [jméno FO] posílal finance na akciovou společnost na pokrytí nákladů této společnosti. Od roku 2016 byl pan [jméno FO] ekonomickým ředitelem žalované a disponoval účtem [právnická osoba]. Představenstvo mělo uzavřít ústní dohodu, že „tady tyto věci nebudou řešit v rámci obou společností“ a „nikdo nebude dlužit nikomu“. Při vrácení peněz platby označil na pokyn pana [jméno FO].

30. Soud neprovedl důkazy Programem na podporu Vrcholového sportu z rozpočtu SMO čerpané žalovanou v roce 2017, Programem na podporu Vrcholového sportu z rozpočtu SMO čerpané právním předchůdcem žalobce v roce 2018, Přehledem dotací přidělených Statutárním městem [adresa] žalovanému v letech 2017 a 2018, Přehledem dotací přidělených Statutárním městem [adresa] právnímu předchůdci žalobce v letech 2017 a 2018, Zápisem z valné hromady žalované konané dne 3. 8. 2018, Zápisem z valné hromady žalované konané dne 1. 8. 2019, insolvenčním návrhem žalobce ze dne 1. 9. 2020, usnesením Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 22 INS 18349/2020-A-20 ze dne 1. 12. 2020, notářským zápisem ze dne 3. 8. 2018 a 1. 8. 2019, pro nadbytečnost, neboť údaje rozhodné pro posouzení věci byly dostatečně prokázány shora uvedenými důkazy. Soud neprovedl výslech [jméno FO], člena kontrolní komise spolku [právnická osoba]., a dozorčí rady žalované, protože se na předvolání opakovaně nestavil a žalovaná na jeho výslechu netrvala.

31. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 1 000 000 Kč dne 11. 7. 2018, 500 000 Kč dne 3. 10. 2018, 100 000 Kč dne 21. 12. 2018, 900 000 Kč dne 15. 5. 2019. Žalovaná vrátila právnímu předchůdci žalobce dne 15. 5. 2019 částku 900 000 Kč, dne 15. 10. 2018 částku 300 000 Kč, dne 3. 6. 2019 částku 600 000 Kč. Žalovaná neprokázala, že byla uzavřena smlouva, na základě které došlo k zániku povinnosti žalované vrátit poskytnuté částky. Právní předchůdce žalobce vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky do 10. 1. 2020.

32. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o.z. věty první dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

33. Po právní stránce bylo plnění ze strany právního předchůdce žalobce žalované posouzeno jako plnění bez právního důvodu. Žalobce prokázal tvrzení, že jeho právní předchůdce žalované poskytl shora uvedené finanční prostředky. Pouze [tituly před jménem] [jméno FO] vypověděl, že došlo k uzavření tvrzených smluv o zápůjčkách. Vzhledem k tomu, že se jedná o výpověď předsedy spolku (právní předchůdce žalobce), která zůstala bez podpory dalších důkazů, žalobce neunesl břemeno důkazní ve vztahu k tvrzení, že byly uzavřeny smlouvy o zápůjčkách. Žalovaná netvrdila, že žalovanou částku vrátila. Členové statutárních orgánů a členové kontrolních komisí k tvrzené dohodě o kompenzaci nic konkrétního nevypověděli. Žalovaná neunesla břemeno důkazní ve vztahu k tvrzení, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce byla dne 28. 6. 2018 uzavřena dohoda, na základě které zanikly pohledávky, které žalobce požaduje zaplatit.

34. Argument žalované, že tvrzené pohledávky byly uhrazeny jako součást kompenzace za přestupy těchto hráčů nemá oporu v provedeném dokazování z následujících důvodů: 1/ označením plateb jako „půjčky“ právní předchůdce žalobce neprojevil vůli platit za přestupy hráčů. 2/žalovaná po přestupu hráčů žalobci vrátila částky (viz odst. 8) označené jako splátka či vratka, o kterých tvrdila, že jsou součástí plnění kompenzace za přestupy. 3/ z Přestupního řádu vyplývá, že případné odstupné se neplatí přímo klubu, nemohlo se proto jednat úhradu odstupného. Tvrzení, že toto ustanovení není v praxi respektováno u neprofesionálních hráčů, nebylo prokázáno. I kdyby žalovaná toto tvrzení prokázala, bylo by v rozporu s právním řádem nerespektovat Přestupní řád. 4/ za přestup se nepovažuje přestup hráče mezi přidruženým mládežnickým členským klubem podle soutěžního řádu a členským klubem, k němuž je přidružen. Jelikož bylo nesporné, že v době přestupu byl právní předchůdce žalobce přidruženým klubem žalované, žalované v důsledku přestupu nemohl vzniknout nárok na odstupné.

35. Námitka žalované, že s ohledem na shora ustanovení Přestupního řádu nešlo o zápůjčky či bezdůvodné obohacení, ale vnitřní přesuny finančních prostředků v rámci jednoho subjektu, je nedůvodná, protože právní předchůdce žalobce i žalovaná byly samostatné právnické osoby (viz spolkový a obchodní rejstřík) a hospodařili samostatně (viz běžné účty u bankovního ústavu vedené na každého z nich samostatně).

36. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobce byl přidruženým členem klubem žalované, v důsledku přestupu hráčů mezi klubem právního předchůdce žalobce a klubem žalované nevznikl nárok na odstupné za přestup, protože podle Přestupního řádu se za přestup nepovažuje přestup hráče mezi přidruženými mládežnickým členským klubem a členským klubem, k němuž je přidružen. Žalované nárok na odstupné v důsledku přestupu hráčů nevznikl, kompenzační námitka je proto nedůvodná a nezpůsobilá přivodit zánik pohledávky žalobce. Vzhledem k výše uvedenému závěru se soud pro nadbytečnost nezabýval námitkou promlčení kompenzační námitky a námitkou žalobce, že kompenzační námitka nebyla uplatněna v souladu se zákonem. Požadavek žalobce na vrácené plnění poskytnutého žalované bez právního důvodu soud neshledal v rozporu s dobrými mravy ani veřejným pořádkem.

37. Vzhledem k výše uvedeným závěrům soud shledal žalobu v plném rozsahu důvodnou a zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku 1 132 000 Kč, o kterou se žalovaná obohatila na úkor právního předchůdce žalobce. Žalovaná se dostala do prodlení s plněním dnem následujícím po uplynutí lhůty k plnění ve výzvě dne 11. 1. 2020. Zákonný úrok z prodlení (§ 1968, § 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) byl proto přiznán ode dne 11. 1. 2020.

38. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobce byl plně procesně úspěšný, náleží mu proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náhrada nákladů řízení představuje: soudní poplatek ve výši 56 600 Kč, odměnu advokáta podle § 7 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen “advokátní tarif“) za 11 úkonů právní služby po 12 860 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva, účast u 6 jednání-jedno trvalo přes 2 hod.), celkem 128 600 Kč náhradu za promeškaný čas ve výši 6 430 Kč podle ustanovení § 14 advokátního tarifu za účast u jednání dne 14. 11. 2022, neboť jednání nebylo zahájeno a bylo odročeno, náhradu hotových výdajů advokáta ve výši po 300 Kč k 9 úkonům právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva, účast u 6 jednání) podle ust. § 13 advokátního tarifu (celkem 2 700 Kč), náhradu 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 28 923,30 Kč v souladu ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení činí 223 253,30 Kč. Odměna za doplnění žaloby nebyla přiznána, neboť se nejedná o účelně vynaložený náklad řízení (nevznikl by při podání žaloby s podstatnými náležitostmi dle ust. § 79 o. s. ř., popř. doplněním žaloby u jednání).

39. Odměna za další porady s klientem přesahující 1 hodinu (dne 10. 11. 2022 24. 4. 2023 19. 5. 2023 21. 2. 2024) nebyla přiznána, neboť je věcí řádného výkonu advokacie, aby při první po poradě s klientem, který je součástí úkonu právní služby převzetí a příprava věci, získal dostatek informací potřebných k podání žaloby a zastupování v řízení. Žalobce se může radit se svým zástupcem i průběhu řízení, avšak náhradu odměny za další porady nelze přenášet na procesně neúspěšnou stranu sporu, navíc za situace, kdy z potvrzení o poradě nelze dovodit, že další porady byly účelné.

40. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalovaná zavázána zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce.

41. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.