22 C 158/2021-78

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Janem Lipertem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa] zastoupen advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem Národní [číslo], [PSČ] [obec a číslo] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] jednající Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem [adresa] o přiměřené zadostiučinění takto:

Výrok

I. Žaloba na uložení povinnosti žalované, aby ve lhůtě 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zaplatila vlastním nákladem a prostřednictvím zásilky České pošty distribuovala 18 000 kusů omluvy panu [celé jméno žalobce] [anonymizováno 5 slov] [obec a číslo] ([anonymizováno] [číslo] [anonymizována tři slova] [číslo] [anonymizována čtyři slova]), [anonymizováno 5 slov] [část obce] [anonymizováno] [obec a číslo] ([anonymizováno] [číslo] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]) [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizována tři slova], [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována tři slova] [obec a číslo] [anonymizováno] [obec a číslo] ([anonymizováno 5 slov] [anonymizováno]) [anonymizována tři slova] [anonymizováno] ([anonymizováno 5 slov] [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [hmotnost] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] ([anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]), [anonymizováno 5 slov] [celé jméno žalobce]. [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]„ [země] [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [celé jméno žalobce], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [právnická osoba] ([anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizována dvě slova]), [anonymizována dvě slova] [adresa], [IČO], [anonymizována dvě slova] [příjmení], [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno 5 slov] [rok].“„ [anonymizováno 5 slov] [název soudu] [anonymizováno] [datum rozhodnutí] [anonymizováno] [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobce] [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [název soudu]“„ [anonymizována tři slova] [země] [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] [anonymizováno] [celé jméno žalobce] [anonymizováno]“ [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno]. [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova]„ [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobce]“ [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova]„ [anonymizována tři slova] [anonymizováno]“ [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova]: [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [celé jméno žalobce] [anonymizována tři slova]. [anonymizována tři slova]:„ [anonymizováno 5 slov] [celé jméno žalobce] [anonymizováno] [obec a číslo], [anonymizováno] [ulice] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova]„ [anonymizována tři slova] [anonymizováno]“, [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [část Prahy] [anonymizováno] [rok]. [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizováno]„ [anonymizována dvě slova] [ulice] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována čtyři slova] [celé jméno žalobce]. [anonymizováno] [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [obec a číslo], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova]. [anonymizována tři slova] [anonymizováno]“ [anonymizováno 5 slov], [anonymizováno 5 slov] [celé jméno žalobce]“„ [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [rok] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. [anonymizována tři slova], [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobce]. [anonymizována tři slova] [obec a číslo] [anonymizována tři slova]. [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobce] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] [anonymizováno]. [anonymizováno 5 slov] [celé jméno žalobce], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova]. [anonymizováno 5 slov] [obec a číslo], [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova]“ [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova]„ [anonymizována tři slova] [anonymizováno]“, [anonymizována čtyři slova], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova] [příjmení], se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 900 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal po žalované zadostiučinění ve formě výtisku a distribuci omluvy za [právnická osoba] (dále jen„ povinný“), o které pravomocně rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem č. j. 3 Co 66/2019 – 326 v řízení vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. 34 C 101/2010, které trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, čímž se stala omluva povinného nedobytnou. Povinný je v likvidaci a je s ním marně vedena exekuce 003 EX 8711/17 od 22. 5. 2017 o marginální částku 17 721 Kč a na výzvu k plnění ze dne 10. 10. 2020 nereagoval. Řízení je nepřiměřeně dlouhé, neboť první jednání v posuzovaném řízení bylo nařízeno po 57 měsících. Průměrná délka obdobných řízení trvala jen 1,5 roku. Povinný měl přitom v letech 2011, 2012 a 2013 dostatek finančních prostředků, a proto by při skončení řízení v říjnu 2012, i kdyby neplnil povinný dobrovolně, byl v exekučním řízení donucen k zveřejnění omluvy. Újmu žalobce lze nahradit pouze tak, že žalovaná ve vlastní režii a náklady zveřejní omluvu za povinného s vysvětlením, proč tomu tak je.

2. Podáním ze dne 7. 1. 2022 žalobce doplnil, že přiznaná omluva má pro žalobce vysokou hodnotu, a kdokoliv omluvu zmaří, žalobci působí škodu. Žalobce zopakoval, že povinný je více jak 4 roky bez jakýchkoliv prostředků, a proto vedení exekučního řízení proti povinnému není nutné. Pokud žalovaná namítá, že řízení bylo přiměřeně dlouhé, jistě nemístně žertuje. Žalobce zdůraznil absolutní odpovědnost žalované.

3. Žalovaná žalobu neuznala, namítla nedostatek pasivní legitimace, absenci nesprávného úředního postupu, příčinné souvislosti a vznik újmy. V posuzovaném řízení nebyly kromě počáteční fáze průtahy. Žalovaná nemůže být činěna odpovědna za to, že se žalobce na povinném nedomůže omluvy, kterou žalobce exekučně nevymáhal. Bez vydávání časopisu povinného je přetržena příčinná souvislost s délkou řízení. Žalobce si je vědom, že vede řízení bezúčelně. Žalovaná nenese odpovědnost, že periodikum povinného již nevychází.

4. Mezi účastníky nebylo sporu o předběžném uplatnění nároku dne 3. 1. 2021.

5. Mezi účastníky zůstalo sporné, zda žalovanou váže povinnost ve vlastní režii, na své náklady zveřejnit omluvu za povinného s vysvětlením, proč tomu tak je; zda bylo posuzované řízení nepřiměřeně dlouhé a zda tato nepřiměřená délka zmařila možnost omluvy pro žalobce od povinného dle rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 7. 2020, č. j. 3 Co 66/2019 – 326; a zda je povinný nemajetný a vedení exekuce pro splnění vyslovení omluvy je neúčelné.

6. Soud má za prokázané nesporné tvrzení účastníků a ve stručnosti to, že žalovanou neváže povinnost ve vlastní režii a náklady zveřejnit omluvu za povinného s vysvětlením, proč tomu tak je, neboť omluva povinného bylo nezastupitelné plnění. Nikdo jiný než povinný žalobci morální satisfakci poskytnout nemůže. Nepřiměřená délka řízení možnost omluvy nezmařila, neboť povinný se stal nemajetným ještě dříve, než mohlo posuzované řízení skončit, bylo-li by prosto průtahů. S ohledem na nemajetnost povinného by vedení exekuce pro splnění omluvy bylo neúčelné.

7. Soud vzal za prokázaná následující dílčí skutková zjištění.

8. Ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 34 C 101/2010 soud zjistil, že žalobou doručenou Městskému soudu dne 12. 4. 2010 se žalobce domáhal omluvy a nemajetkové újmy ve výši 1 000 000 Kč za článek povinného za březen 2010, který měl obsahovat nepravdivé údaje o žalobci. Žalobce požadoval omluvu zveřejněnou v nákladu 18 000 kusů. Dne 20. 4. 2010 žalobce zaplatil soudní poplatek za žalobu. Dne 15. 7. 2010 se žalovaný po výzvě soudu vyjádřil k žalobě, kterou neuznal. Dne 7. 11. 2010 vzala zpět žalobu druhá žalobkyně [jméno] [příjmení]. Dne 21. 12. 2010 soud řízení ve vztahu k této žalobkyni zastavil. Dne 11. 10. 2011 žalobce k věci vyjádřil a upravil žalobní petit. Dne 15. 10. 2011 si žalobce stěžoval na průtahy ve věci. Dne 20. 3. 2012 žalobce svou stížnost opakoval. Dne 8. 6. 2012 soud připustil změnu žaloby. Dne 23. 7. 2012 se žalovaný vyjádřil k žalobě. Dne 30. 12. 2013 žalobce podal návrh na vyloučení soudce z důvodu podjatosti z důvodu nečinnosti. Dne 6. 9. 2012 žalovaná, na kterou se obrátil žalobce, shledala, že v řízení došlo k průtahům, avšak celkovou délku řízení shledala ještě stále přiměřenou. Dne 9. 1. 2014 se soudce vyjádřil k námitce podjatosti. Dne 21. 1. 2014 byl spis předložen nadřízenému soudu. Dne 24. 3. 2014 nadřízený soud rozhodl, že soudce není vyloučen z projednání věci. Dne 12. 6. 2014 soud nařídil jednání na 14. 1. 2015. Téhož dne se konalo jednání, při kterém byly provedeny listinné důkazy, a žalovanému bylo rozsudek uloženo zveřejnit omluvu v zásadě v souladu s žalobou, žalobci byla přiznána nemajetková újma ve výši 30 000 Kč, ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Výrok rozsudku zněl, že [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [příjmení] [anonymizována tři slova] [část Prahy] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]: [anonymizováno] [anonymizováno] [celé jméno žalobce]„ [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [celé jméno žalobce] [anonymizováno] [obec a číslo], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov]„ [anonymizována tři slova] [anonymizováno]“, [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [část Prahy] [anonymizováno] [rok]. [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizováno]„ [anonymizováno] [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [celé jméno žalobce]. [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [obec a číslo], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizována tři slova] [anonymizováno]“ [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [celé jméno žalobce]“ Rozsudek nabyl právní moci dne 10. 9. 2020, vykonatelný byl dne 15. 9. 2020. Dne 26. 2. 2014 se účastníci odvolali. Dne 7. 5. 2015 žalobce k výzvě soudu zaplatil soudní poplatek za odvolání. Dne 11. 6. 2015 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 18. 6. 2015 byl spis vrácen bez věcného vyřízení, neboť bylo přehlédnuto odvolání žalovaného. Dne 3. 7. 2015 žalovaný zaplatil soudní poplatek za odvolání k výzvě soudu. Dne 7. 7. 2015 k výzvě soudu odůvodnil své odvolání. Dne 4. 8. 2015 byl spis opětovně předložen odvolacímu soudu. Dne 10. 2. 2016 byl spis vrácen opětovně bez věcného vyřízení, neboť nebyly připojeny dva přílohové spisy. Dne 16. 2. 2016 byl spis opětovně předložen odvolacímu soudu. Dne 13. 9. 2015 žalobce navrhl určení lhůty k rozhodnutí o odvolání. Dne 13. 10. 2016 odvolací soud rozhodl o připuštění změny žaloby o část textu omluvy. Dne 20. 10. 2016 byl spis vrácen k rozeslání usnesení o připuštění žaloby. Dne 8. 12. 2016 byl žalobce vyzván k odstranění vad žaloby. Dne 5. 1. 2017 žalobce doplnil žalobu. Dne 22. 2. 2017 soud žalobu částečně odmítl. Dne 10. 3. 2017 se žalobce proti tomuto rozhodnutí odvolal. Dne 2. 5. 2017 byl spis předložen odvolacímu soudu, který dne 31. 10. 2017 rozhodnutí potvrdil. Spis byl vrácen dne 9. 11. 2017. Dne 1. 2. 2018 byl spis předložen odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání. Dne 9. 1. 2018 podal žalobce dovolání proti částečnému odmítnutí. Dne 13. 2. 2018 žalobce k výzvě soudu zaplatil soudní poplatek za dovolání. Dne 27. 3. 2018 byl spis předložen Nejvyššímu soudu, který dne 26. 9. 2018 dovolání odmítl. Spis byl vrácen dne 15. 10. 2018. Dne 29. 11. 2018 bylo nařízeno jednání na 13. 2. 2019. Z důvodu plánované dovolené zástupce žalobce bylo jednání odročeno na 27. 3. 2019. Dne 15. 1. 2019 zástupce žalovaného oznámil, že žalovaného již nezastupuje. Dne 22. 1. 2019 žalovaný založil plnou moc pro nového zástupce. Dne 27. 3. 2019 se konalo jednání soudu, který část textu omluvy zamítl. Dne 6. 5. 2019 se žalobce proti dílčímu rozsudku odvolal. Dne 2. 7. 2019 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 8. 1. 2020 žalobce požádal o přednostní projednání. Dne 13. 5. 2020 soud nařídil jednání na 15. 7. 2020. Dne 8. 7. 2020 žalobce doplnil odvolání. Dne 15. 7. 2020 proběhlo jednání o obou odvolání, při kterém byl rozsudek ze dne 14. 1. 2015 ve výrocích I. a III. a ve výroku II. v odvolání napadeném rozsahu a ve výroku IV. v rozsahu zamítnutí žaloby o 950 000 Kč potvrzuje, ve výroku IV. byl změněn tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci (ještě) částku 20 000 Kč a rozsudek se změnil tak, že do textu omluvy je povinen zahrnout text omluvy uvedený ve výroku I. rozsudku ze dne 27. 3. 2019. Žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Část omluvy zněla:„ [anonymizována tři slova], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [rok] [anonymizováno]. [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [celé jméno žalobce]. [anonymizována tři slova] [obec a číslo] [anonymizována tři slova]. [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizováno] [anonymizováno] [celé jméno žalobce] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [obec a číslo] [anonymizováno]. [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [celé jméno žalobce], [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [obec a číslo], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]“ Rozsudek Vrchního soudu v Praze nabyl právní moci dne 10. 9. 2020 a vykonatelnosti dne 15. 9. 2020. Dne 5. 11. 2020 žalobce podal dovolání co do zamítnutí částky 950 000 Kč a nákladového výroku. Spis byl předložen Nejvyššímu soudu dne 28. 12. 2020, který jej následně zapůjčil k projednávané věci.

9. Soud hodnotí provedené dokazování tak, že řízení se zejména zpočátku vleklo a bylo stiženo bezdůvodnou nečinností, přestože žalobce opakovaně na neaktivitu upozorňoval. V řízení nastaly opakované průtahy (bezdůvodná nečinnost 21. 12. 2010 – 8. 6. 2012, bezdůvodná nečinnost od 23. 7. 2012 - 9. 1. 2014, zbytečné předložení spisu odvolacímu soudu od 11. 6. 2015 – 18. 6. 2015 a 4. 8. 2015 a 10. 2. 2016), díky kterým došlo ke zpoždění s vydáním rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 7. 2020 zhruba o 42 měsíců (3,5 let). Pokud by řízení nebylo stiženo průtahy, mohla být řízení kratší a vykonatelnost rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 7. 2020 nastat již dne 15. 3. 2017 (místo dne 15. 9. 2020).

10. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 21. 3. 2013 sp. zn. 15 C 209/2012 soud zjistil, že dle tohoto rozsudku byla délka posuzovaného řízení již tehdy považována za nepřiměřeně dlouhou a žalobci se dostalo satisfakce ve výši 25 000 Kč.

11. Ze spisu soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], soudního exekutora, Exekutorský úřad Praha [anonymizováno] sp. zn. 003 EX 8711/17, soud zjistil, že od 29. 3. 2017 je proti povinnému bezvýsledně vedena exekuce pro 17 721 Kč s příslušenstvím, aniž by bylo cokoliv vymoženo. V pravidelných intervalech byly o součinnost žádány bankovní ústavy bez dohledání postižitelného majetku povinného (23. 5. 2017, 31. 10. 2018, 27. 4. 2020, 14. 8. 2020, 7. 12. 2020, 15. 4. 2021 a 19. 7. 2021).

12. Z obchodního rejstříku a sbírky listin povinného soud zjistil, že poslední účetní závěrkou zveřejněnou v obchodním rejstříku byla za rok 2013, kdy povinný hospodařil za účetní období roku 2013 se ztrátou 2 950 000 Kč. V předchozím roce hospodařil povinný se ztrátou 8 570 000 Kč. Dle usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 10. 2015 č. j. 82 Cm 1241/2015 – 3, byla nařízena likvidace povinného, neboť bylo zjištěno, že fakticky nesídlí na adrese zapsané v obchodním rejstříku a nereagoval na výzvu soudu k nápravě. Usnesení bylo právní moci dne 24. 11. 2015. Dne 29. 12. 2015 likvidace zapsána v obchodním rejstříku.

13. Kopie [anonymizována dvě slova] včetně barveného provedení odpovídá formátu požadované omluvy.

14. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 21. 3. 2013 sp. zn. 15 C 209/2012 soud zjistil, že žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 50 000 Kč za nepřiměřenou délku řízení Městského soudu v Praze sp. zn. 34 C 101/2010 a 34 C 109/2010 o ochraně osobnosti žalobce, když se žalobce na žalovanou obrátil s žádostí o náhradu újmy dne 16. 4. 2012 při zdůraznění charakteru sporu (viz stanovisko žalované ze dne 6. 9. 2012).

15. Soud blíže nehodnotily ty důkazy, které se vztahovaly k nespornému uplatnění nároku u žalované (předběžné uplatnění nároku žalobce dne 3. 1. 2021, akceptační dopis). Soud dále blíže nehodnotily ty provedené důkazy, které nebyly pro rozhodnutí podstatné, neboť by na rozhodnutí ve věci samé ničeho neměnily (stanovisko žalované ze dne 6. 9. 2012).

16. Soud neprovedl důkazy spisy Městského soudu v Praze sp. zn. 31 C 104/2010, 31 C 107/2010, 37 C 210/2010 a 32 C 43/2011 jako nadbytečné, neboť nelze vycházet z průměrné délky byť podobných obdobných soudních řízení, ale vyjít ze specifikého průběhu tohoto posuzovaného řízení. Soud neprovedl výslech [jméno] [příjmení] k formátu omluvy jako nadbytečný, neboť o podobě formátu omluvy bylo pravomocně rozhodnuto Vrchním soudem v Praze a o barevné podobě svědčí předložená kopie deníku.

17. Účastníci při jednání dne 14. 1. 2022 sdělili, že neevidují další navržené neprovedené důkazy, na dalších důkazních návrzích netrvali a současně sdělili, že navrhl veškeré mu známé důkazy k prokázání rozhodných skutečností. Soud tak zcela vyčerpal předmět možného dokazování. Při této příležitosti soud doplňuje, že další výzvy podle § 118a odst. 3 o. s. ř. žalobci neuděloval, neboť provedené dokazování prokázalo nedůvodnost žalovaného nároku. Nejednalo se tedy o situaci, kdy by po provedení dokazování účastník nenavrhl důkazy potřebné k prokázání sporných tvrzení. Výzva podle § 118a odst. 1 o. s. ř. se neopakuje.

18. Soud blíže nehodnotil ty důkazy a tvrzení účastníků, která by na rozhodnutí ve věci ničeho neměnily, když výše uvedené je naprosto dostatečné pro závěr o nedůvodnosti žaloby.

19. Soud činí skutkový závěr, že díky průtahům v posuzovaném řízení bylo posuzované řízení zbytečně prodlouženo a žalobci byl pravomocně přiznán nárok na jím požadovanou omluvu se zpožděním. Toto zpoždění však nemělo vliv na vymahatelnost omluvy od povinného, neboť povinný měl být dle žalobce nemajetný již od nařízení likvidace (6. 10. 2015), přičemž žalobci by bez zbytečných průtahů, které činí délku řízení nepřiměřenou, byl přiznán nárok nejdříve v 15. 3. 2017, když soud vychází z data vykonatelnosti rozsudku (15. 9. 2020) a kumulované doby bezdůvodné nečinnosti a průtahů (3,5 let). Za primární příčinu, která vedla k újmě žalobce je nutno považovat neochotu povinného přijmout za své protiprávní chování odpovědnost, když omluva od povinného je nezastupitelné plnění, které žalovaná nemůže uspokojit. Formát omluvy ani neodpovídá intenzitě pochybení žalované.

20. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

21. Podle § 31a odst. 2 OdpŠk zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

22. Podle § 351 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) ukládá-li vykonávané rozhodnutí jinou povinnost, uloží soud za porušení této povinnosti povinnému pokutu až do výše 100 000 Kč. Nesplní-li povinný ani poté vykonávané rozhodnutí, ukládá mu soud na návrh oprávněného další přiměřené pokuty, dokud výkon rozhodnutí nebude zastaven. Pokuty připadají státu.

23. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. 2.2015, sp. zn. 30 Cdo 1930/2014 nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk spočívající v průtazích v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitosti, není příčinou škody vzniklé účastníku daného řízení tím, že nemohl nemovitost užívat určitým způsobem a tak dosáhnout zisku.

24. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 1 odst. 1 OdpŠk, § 5 písm. b) OdpŠk, § 13 odst. 1 OdpŠk a shora uvedené judikatury, když se žalobce po žalované domáhá, aby žalovaná ve vlastní režii, na své náklady zveřejní omluvu za povinného s vysvětlením, proč tomu tak je.

25. V řízení bylo nesporné, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

26. Soud shledal, že zde absentuje příčinná souvislost v základu nároku, neboť v případě, že zanikla možnost uspokojit přiznanou omluvu povinným, žalobci tento nárok zanikl, neboť se jednalo o nezastupitelné plnění povinného (srov. § 351 o. s. ř.). Na tom nemění ničeho ani skutečnost, že by žalovaná připojila vysvětlení, proč má za povinného plnit.

27. Soud také žalobce poučil podle § 118a o. s. ř. o nutnosti doplnit konkrétní tvrzení a označit důkazy k prokázání těchto tvrzení k tomu, že [právnická osoba] je nemajetné a od jakého data se tak stalo a že posuzované řízení Městského soudu v Praze, sp. zn. 34 C 101/2010, mohlo skončit dříve a že v rámci tohoto posuzovaného řízení existují konkrétní průtahy, které byly příčinou, že se žalobce nedomohl omluvy dle rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 7. 2020, č. j. 3 Co 66/2019-326 a proč tyto průtahy toto zmařily. Současně žalobce poučil o následcích nesplnění výzvy, jímž je neúspěch ve sporu.

28. Žalobce uvedl, že délka řízení byla nepřiměřená s poukazem na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 21. 3. 2013 sp. zn. 15 C 209/2012. Žalobce zároveň tvrdil, že povinný byl nemajetný vstupem do likvidace a poslední majetek měla povinná jen ke dni 31. 12. 2013. Vstupem do likvidace byl povinný umrtven a nárok neuspokojitelný. Exekuční řízení, které vedl žalobce vůči povinnému, bylo marné. Žalobce si byl vědom, že nelze vycházet z obecné průměrné délky soudního řízení věc srovnal s řízeními Městského soudu v Praze sp. zn. 31 C 104/2010, 31 C 107/2010, 37 C 210/2010 a 32 C 43/2011, které trvaly kratší dobu. V posuzované řízení došlo k nařízení prvního jednání s odstupem 5 let, což je doba zcela zjevně nepřiměřená a došlo k zmaření nároku žalobce v možnosti se domoci plnění po povinném, když povinný od roku 2015 nefungoval a periodikum nedistribuovalo.

29. Žalobce k výzvě soudu podle § 118a o. s. ř. neuvedl konkrétních průtahů, které vedly ke škodě žalobce s uvedením data, kdy mohlo toto konkrétní řízení skončit dříve. Pouze z doby nařízení prvního jednání nelze dovozovat nečinnost, neboť předchozí doba byla vyplněna účelnými úkony soudu, byť soud přitakává žalobci, že k určitým prodlevám v tomto období došlo (viz výše). Závěr, že celková délka řízení je nepřiměřená sám o sobě neznamená, že má žalobce nárok na náhradu škody. Škoda může být způsobena tím, že řízení mohlo skončit dříve nebýt konkrétních průtahů. Žalobce se totiž nedomáhá nemajetkové újmy za celkovou (nepřiměřenou) délku řízení, ale škody, která mu měla být způsobena tím, že došlo k zmaru jeho pohledávky. Je přitom na žalobci, aby konkrétně uvedl, s čím svou újmu pojí a vylíčil příčiny, které ke škodě vedly. Žalobce tak nesplnil poučení soudu podle § 118a odst. 1 o. s. ř., což vede k zamítnutí žaloby, neboť požadovanou satisfakci za zmařenou omluvu v této projednávané věci (na rozdíl od zadostiučinění pouze za nepřiměřenou délku) může žalobce požadovat pouze v souvislosti s vymezením konkrétních průtahů nikoli celkovou délkou nepřiměřeného soudního řízení, neboť celková délka žalobci úbytek v možnosti dosáhnout uspokojení svého práva nepůsobí, což je patrné též na tom, že posuzované řízení ještě neskončilo.

30. Soud z dokazování zároveň učinil vlastní závěr, že k vykonatelnosti pohledávky nebýt průtahů mohlo dojít nejdříve 15. 3. 2017, čímž je však vyvrácen vznik škody žalobce, který tvrdí, že povinný byl nemajetný od vstupu do likvidace (6. 10. 2015). Jinými slovy soud má za vyvrácené, že by namítané řízení mohlo skončit dříve, než byl povinný nemajetný. Příčinná souvislost tak absentuje, protože v době, kdy řízení mohlo reálně skončit (březen 2017), pokud by nebylo zatíženo průtahy, byl již povinný nemajetný (říjen 2015). Žalobce možnost uspokojení ztratil v důsledku nemajetnosti povinného nikoli průtahů.

31. Primární příčinou škody (proč žalobce nedosáhl morální satisfakce) byla neochota povinného se žalobci omluvit (srov. obdobně NS 30 Cdo 1930/2014, kde v nepřiměřeně dlouhém sporu spoluvlastníků o správu společné věci podstatnou a primární příčinu škody Nejvyšší soud dovodil samotnou neschopnost dohody o správě společné věci). Žalobce tak mohl ztratit vždy jen hypotetickou možnost vymožení nároku od povinného, který by v ochraně před další majetkovou ztrátou v podobě pořádkových pokut, volil omluvu žalobci, pomine-li soud běh událostí, dle kterého by povinný neplnil ani při uložení pořádkových pokut. Škoda v podobě ztráty šance je však českému právnímu řádu cizí a nemá oporu v zákoně (k tomu blíže např. NS 25 Cdo 1014/2020).

32. Pokud jde o formu zadostiučinění, které se žalobce domáhá, soud dodává, že žalobce žádá po žalované fakticky plnění za jiného, avšak OdpŠk tuto satisfakci nenabízí (§ 31a odst. 2 OdpŠk).

33. Dalším důvodem, proč má soud žalobu za nedůvodnou je nepřiměřenost požadovaného znění omluvy co do způsobu a distribuce. Povinný úmyslně pošpinil čest, pověst a dobré jméno žalobce. Žalovaná ničeho takového žalobci nepůsobila, a byť rozhodla o nároku žalobce se zpožděním, nejedná se o protiprávní chování rovnocenné chování povinného.

34. Námitka žalované, že se žalobce nedomáhal po povinném v exekučním řízení, není oprávněná, neboť provedeným dokazováním má soud za prokázané, že by si tím žalobce způsobil jen další škodu, když vedení (dalšího) exekučního řízení vůči povinnému by bylo neúčelné (NS 30 Cdo 1840/2017).

35. Závěrem lze zmínit, že žalobci se stále nabízí po skončení posuzovaného řízení satisfakce za samotnou nepřiměřenou délku řízení za část řízení, za kterou ještě nebyl odškodněn. Kromě typového významu řízení (ochrana osobnosti) lze jako okolnost, při které žalobci byla způsobena újma, poukázat na to, že průtahy řízení mohly sehrát roli při reálné vymahatelnosti satisfakce po povinném jako kritériu významu řízení pro žalobce. Lze však přisvědčit žalované, že od zahájení likvidace povinného význam řízení pro žalobce evidentně poklesl, neboť sám žalobce uvádí, že od této doby nemají jeho pohledávky v posuzovaném řízení šanci na reálné uspokojení.

36. Z výše uvedených důvodů soud nedůvodnou žalobu podle § 13 odst. 1 za užití § 31a odst. 2 OdpŠk zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

37. Úspěšné žalované náleží náhrada nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tvořené paušální náhradou nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. za vyjádření ve věci, přípravu a účast na jednání, 3 x 300 Kč, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

Poučení