22 C 166/2021 - 355

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky B] sídlem [Adresa advokátky B] o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví takto:

Výrok

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného, každého v podílu ideální , pozemku parc. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, zastavená plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, rodinný dům čp. [Anonymizováno], pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, zahrada, vše v katastrálním území [adresa], obci [adresa], zapsáno u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] na listu vlastnictví č. [hodnota], se zrušuje.

II. Nařizuje se prodej ve veřejné dražbě pozemku parc. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, zastavená plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, rodinný dům čp. [Anonymizováno], pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, zahrada, vše v katastrálním území [adresa], obci [adresa], zapsáno u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] na listu vlastnictví č. [hodnota], s tím, že výtěžek bude rozdělen mezi účastníky v poměru k jejich spoluvlastnickým podílům, tj. žalobkyni jednou polovinou (1/2) a žalovanému jednou polovinou (1/2).

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Na náhradě nákladů státu je žalobkyně povinna uhradit České republice částku 6 470,50 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto usnesení do dispozice Okresního soudu Praha – východ.

V. Na náhradě nákladů státu je žalovaný povinen uhradit České republice částku 6 470,50 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto usnesení do dispozice Okresního soudu Praha – východ.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovité věci. Žalobkyně návrh podávala s tím, že účastníci jsou spoluvlastníky každý podílu velikosti dý stavby č. p. [Anonymizováno] stojící na pozemku p. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], budova s číslem popisným, způsob využití - rodinný dům, zapsáno Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno], v katastru nemovitostí pro katastrální území [adresa], obec [adresa], list vlastnictví [Anonymizováno]. Vlastníkem pozemku p. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], na kterém rodinný dům stojí, pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zeleň, který rodinný dům obklopuje, jsou též účastníci, tyto pozemky mají ve společném jmění manželů, kdy Okresní soud Praha - východ vede řízení o rozvod účastníků, sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně nechce setrvávat s žalovaným v podílovém spoluvlastnictví. Dle § 1140 odst. 1 o. z., nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Dle § 1140 odst. 2 o. z., každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o zrušení spoluvlastnictví. Dle § 1147 o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Žalobkyně má za to, že není možné rodinný dům rozdělit, nemá zájem o oddělení ze spoluvlastnictví. Při zrušení spoluvlastnictví přichází do úvahy pouze přikázání rodinného domu do vlastnictví jednoho z účastníků a určení povinnosti zaplatit druhému účastníkovi vypořádací podíl. Posudkem znalce s doložkou dle § 127a o. s. ř. byla zjištěna cena rodinného domu 6 500 000 Kč, vypořádací podíl je 3 250 000 Kč. Žalobkyně je schopna tuto částku zajistit, aby byla schopna ji zaplatit žalovanému do 30 dnů od právní moci rozhodnutí soudu, navrhuje, nemovitost přikázat do jejího vlastnictví s tím, že je povinna zaplatit žalovanému vypořádací podíl v daném termínu 3 250 000 Kč.

2. Žalovaný nesporoval, že účastníci jsou spoluvlastníky stavby č. p. [Anonymizováno], na pozemku parc. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], typ stavby - budova s číslem popisným, způsob využití rodinný dům, v obci [adresa], [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno], kdy každý vlastní podíl o velikosti ideální . Není pravdou, že by rodinný dům nešlo rozdělit. Žalovaný nesouhlasí, aby byl přikázán do vlastnictví žalobkyně. Žalovaný nechce o rodinný dům přijít. Pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] rozloze [Anonymizováno] m2 a parc. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] rozloze [Anonymizováno] m2, tvořící zahradu rodinného domu, koupil žalovaný z vlastních zdrojů v roce 2000 před uzavřením manželství /uzavřeno 9. 9. 2006/. Pozemky byly v jeho výlučném vlastnictví. Z dobré vůle na přání manželky po uzavření manželství /únor 2007/ souhlasil, že bude SJM o uvedené pozemky rozšířeno. Rodinný dům byl z velké části financován z finančních prostředků žalovaným nabytých před uzavřením manželství. Žalobkyně žalovaného chce o vše připravit. Žalovaný se podílel fyzicky na stavbě domu, vedl veškerou organizaci stavby domu. Žalovaný o rodinný dům a zahradu po celou dobu pečoval, udržoval je, opravoval a ze svého příjmu financoval. V rodinném domě žalovaný i žalobkyně stále bydlí. Pokud si žalobkyně nepřeje nadále setrvávat v podílovém spoluvlastnictví, měl by to být žalovaný, komu rodinný dům zůstane. Údržba nemovitosti také vyžaduje neustálé nemalé investice. Dle informací žalovaného od dcer, má žalobkyně nemalé finanční problémy. Nezletilým neustále říká, že nemá peníze, ačkoliv má nezletilé dcery ve výlučné péči, odmítá jim cokoliv platit. Veškeré záležitosti spojené s gymnastikou, kterou nezletilé dělají na závodní úrovni, a baví je, financuje žalovaný. Žalobkyně trenérce sdělila, že žádnou gymnastiku platit nebude. Na gymnastice otec zaplatil soustředění celkem 18 000 Kč. Hradil i poplatky za gymnastiku, standardně za obě nezletilé 1 900 Kč měsíčně /s ohledem na Covid 19 se poplatky měnily/. Žalobkyně odmítá nezletilým hradit měsíční poplatky za mobilní telefon, cca 600 Kč měsíčně. Náklady na mobilní telefon nezletilých hradí žalovaný, ač by tak měla činit žalobkyně, která má nezletilé ve výlučné péči. Uspořádal nezletilé [Anonymizováno] narozeninovou rodinnou oslavu, zaplatil jmenované i oslavu narozenin s kamarádkami z gymnastiky, aby ji mohla s kamarádkami uskutečnit, když žalovanému sdělila, že jí žalobkyně řekla, že od ní žádné peníze na oslavu nedostane. Žalovaný dále dává nezletilé [Anonymizováno] kapesné cca 200 Kč/týdně, cca 900 Kč měsíčně, neboť žalovanému sdělila, že jí žalobkyně řekla, že jí žádné kapesné dávat nebude. Žalovaný chtěl nezletilé do střídavé péče, žalobkyně trvala na péči výlučné. Nezletilé, jsou ještě malé, matce důvěřují, zmanipulovala je, aby řekly, že chtějí být u ní. Žalobkyně se o ně řádně nestará. Buď tak činí z vypočítavosti, ví, že žalovanému na blahu dcer záleží a je si vědoma, že když nezletilým potřebné nezaplatí, uhradí to žalovaný, který nechce, aby strádaly, a přeje si, aby se mohly svým koníčkům nadále věnovat, oslavit narozeniny jako jiné děti s kamarádkami, apod. Řízení ve věci úpravy poměrů je vedeno nadepsaným soudem pod č. j. [spisová značka]. Bylo vydáno rozhodnutí, žalobkyně se však odvolala. Nebo se žalobkyně skutečně nachází ve špatné finanční situaci, pak ovšem žalovaný neví, z čeho chce navrhovaný vypořádací podíl 3 250 000 Kč, který navíc neodpovídá 50 % tržní ceny rodinného domu, vyplatit a následně nemovitost udržovat, financovat. Žalovaný si přeje, aby rodinný dům zůstal v budoucnu dcerám. Nechce dopustit, aby jej žalobkyně vybydlela, nechala jej zchátrat. Nezletilým by nic nezůstalo. Pokud žalobkyně nechce setrvávat s žalovaným v podílovém spoluvlastnictví, navrhuje, dům přikázat do svého vlastnictví. Není pravdou, že by jej nešlo dělit. Má užitnou plochu [Anonymizováno] m2, dispozici [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]. 1. nadzemní podlaží [Anonymizováno] m2, 2. nadzemní podlaží započitatelných [Anonymizováno] m2/s ohledem na šikmé stropy/. Z rodinného domu je možné udělat dvě velké bytové jednotky o velikosti [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. 1. nadzemní podlaží sestává ze [Anonymizováno] místností, [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]. 2. nadzemní podlaží tvoří [Anonymizováno] menších místností, [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]. Žalovaný nesouhlasí s žalobkyní uvedenou hodnotou rodinného domu. Dle inzerce např. malý byt v [Anonymizováno], o dispozici 2+kk a velikosti 62 m2, je prodáván za 5 199 000 Kč, rodinný dům o rozloze 134 m2 s pozemkem 269 m2 za 11 790 000 Kč, či řadový rodinný dům o rozloze 160 m2 s pozemkem 334 m2 za 10 999 000 Kč. Jedná se o moderní rodinný dům ve výborném stavu. S ohledem na nemovitosti nabízené v [Anonymizováno], tržní cena rodinného domu odpovídá částce přibližně 9 000 000 Kč. Nechce-li žalobkyně setrvávat s žalovaným v podílovém spoluvlastnictví, nechť je dům přikázán do vlastnictví žalovaného oproti úhradě do 30 dnů od právní moci rozhodnutí.

3. Žalobkyně se tedy svým návrhem podaným soudu domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví s tím, že účastníci jsou spoluvlastníky o velikosti podílu stavby č. p. [Anonymizováno] stojící na pozemku p. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], budova s číslem popisným, způsob využití rodinný dům zapsáno Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno], katastrální území [adresa], obec [adresa], list vlastnictví [Anonymizováno], vlastníkem pozemku p. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], na kterém rodinný dům stojí, pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zeleň, který rodinný dům obklopuje, jsou též účastníci, avšak tyto pozemky vlastní v režimu společného jmění manželů. V mezidobí však došlo ke změně, když účastníci sporu uzavřeli smír v řízení o vypořádání společného jmění manželů, kdy nadále jsou zapsáni jako podíloví spoluvlastníci pozemku č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], na pozemku se nachází stavba č. p. [Anonymizováno], budova s číslem popisným, rodinný dům, a pozemku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v obci a katastrálním území [adresa], zapsáno Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno], v katastru nemovitostí pro katastrální území [adresa], obec [adresa], list vlastnictví [Anonymizováno]. Ve vztahu k tomuto žalobkyně učinila návrh na změnu žalobního návrhu, kdy při jednání soudu konaném dne 21. 2. 2024 bylo vyhlášeno usnesení, jímž bylo rozhodnuto, že se připouští změna žalobního petitu, kdy nadále se žalobkyně domáhá rozhodnutí soudu, jímž se zrušuje podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného, každého v podílu ideální pozemku p. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba, rodinný dům, čp. [Anonymizováno], pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], vše v katastrálním území [adresa], obci [adresa], zapsáno u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] na listu vlastnictví č. [hodnota]. Uvedené nemovitosti se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně oproti povinnosti uhradit žalovanému vypořádací podíl.

4. V závěru řízení oba účastníci zcela shodně uvedli, že nemají zájem o přikázání nemovitosti do výlučného vlastnictví, shodně navrhli, nechť je rozhodnuto třetím způsobem vypořádání, tedy tak, že bude nařízen prodej nemovitosti.

5. Skutková zjištění:

6. V řízení byly provedeny důkazy, jimiž jsou informace o stavbě na čl. 9 spisu, znalecký posudek na čl. 10 – 21 spisu, inzerce na čl. 34 – 39 spisu, notářský zápis na čl. 38 – 41 spisu, potvrzení o zůstatku účtu [Anonymizováno], a. s. na čl. 57 spisu, smlouva o poskytnutí hypotečního úvěru reg. číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] na čl. 58 – 70 + Sazebník [Anonymizováno] [Anonymizováno], a. s. na čl. 71 – 75 spisu, přehled investičního účtu [Anonymizováno], stav k 31. 12. 2021 na čl. 78 spisu, dopis na čl. 80 spisu. Uvedené listiny soud nehodnotí, neboť byly provedeny k prokázání skutkového stavu tak, že účastníci jsou spoluvlastníky o velikosti podílu stavby č. p. [Anonymizováno] stojící na pozemku p. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], budova s číslem popisným, způsob využití rodinný dům zapsáno Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno], katastrální území [adresa], obec [adresa], list vlastnictví [Anonymizováno], hodnotě této nemovité věci, bonity žalobkyně. Spoluvlastnictví účastníků k označené nemovitosti se podává i z listu vlastnictví č. [hodnota] na čl. 145 spisu, sdělení KÚ pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] + výpis z KN na čl. 289 – 294 spisu. S ohledem k níže uvedeným skutečnostem, je však hodnocení těchto skutečností nadbytečným.

7. Ze znaleckého posudku na čl. 91 – 114 spisu, výslechu soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO], bylo zjištěno, že stavu čp. [Anonymizováno] na pozemku p. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] v obci a k. ú. [adresa] nelze reálně dělit.

8. Z listin, jimiž jsou protokol ve věci vedené u OS Praha – východ pod sp. zn. [spisová značka] dne 11. 7. 2023 na čl. 272 – 273 spisu a usnesení čj. [spisová značka] na čl. 285 – 286 spisu bylo zjištěno, že u Okresního soudu Praha – východ bylo pod uvedenou spisovou značkou vedeno řízení o vypořádání společného jmění účastníků, kdy byl ve věci uzavřen smír.

9. Žalobkyně a žalovaná jsou nadále vedeni jako vlastníci v poměru každý ideální pozemku č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], na pozemku se nachází stavba č. p. [Anonymizováno], budova s číslem popisným, rodinný dům, a pozemku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v obci a katastrálním území [adresa], zapsáno Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], v katastru nemovitostí pro katastrální území [adresa], obec [adresa], list vlastnictví [Anonymizováno]. Uvedená skutečnost se podává z důkazů, jimiž jsou seznam nemovitostí na LV na čl. 294a spisu, informace o stavbě na čl. 295 spisu, výpis z katastru nemovitostí na čl. 301 – 302 + usnesení OS Praha – východ čj. [spisová značka] na čl. 303 -302 spisu, výpis z katastru nemovitostí na čl. 311, 312 – 313 spisu.

10. K určení hodnoty nemovitostí byl proveden k důkazu znalecký posudek č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] na čl. 227 – 262 spisu a výslech soudního znalce. [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno]. Z těchto bylo zjištěno, že soudní znalec hodnotil veškeré okolnosti věci včetně toho, že dům se nachází na označených pozemcích. Předmětem ocenění byly dva pozemky v režimu zastavěná plocha a zahrada. Pro soudního znalce takto označené pozemky jsou jedním funkčním celkem, hodnoceny jsou jako jednotná plocha. Pokud určuje hodnotu všech nemovitostí, tak tuto určuje ve výši 13 110 400 Kč, kdy k této částce nadále přičítá 6 % z částky 13 110 400 Kč, čímž určuje hodnotu nemovitostí jako celku 13 886 000 Kč. Obecně však platí, že pro účely znaleckých posudků se částka zaokrouhluje na statisíce, tedy 13 900 000 Kč.

11. Pokud bylo žalovaným soudu doručeno podání žalovaného na čl. 321 – 322 spisu, „Informace o stavu“, kde popisuje, jak strany jednaly o případném mimosoudním řešení věci, k němuž doložil listiny, jimiž jsou komunikace stran na čl. 325 – 342 spisu, tak tyto listiny k důkazu soud neprovedl pro nadbytečnost, neboť z jejich obsahu se podává pouze to, jak strany komunikovaly o případném mimosoudním řešení věci, kdy k dohodě však nedošlo. Co se týká listiny na čl. 343 spisu Vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V-[č. účtu]-[Anonymizováno] na čl. 343 spisu, tak skutečnost v této uvedené se podávají z jiných listin ve věci provedených.

12. Skutkový závěr:

13. Žalobkyně a žalovaný jsou vlastníky každý ideální pozemku č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], na pozemku se nachází stavba č. p. [Anonymizováno], budova s číslem popisným, rodinný dům, a pozemku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v obci a katastrálním území [adresa], zapsáno Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno], v katastru nemovitostí pro katastrální území [adresa], obec [adresa], list vlastnictví [Anonymizováno]. Nemovitosti nelze reálně dělit. Hodnota nemovitostí jako celku činí 13 900 000 Kč. Žalobkyně ani žalovaný nemají zájem o přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví.

14. Právní hodnocení:

15. Dle § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, o. z., nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

16. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Soud věc hodnotí v režimu ustanovení § 1140 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., o. z. Právní úprava je koncipována tak, že spoluvlastník nemůže být ve spoluvlastnictví nucen setrvávat proti své vůli. Korektiv zakotvený v ustanoveních §§ 1154, 1155 o. z. uplatněn nebyl, nebyly tvrzeny ani důvody zakotvené v § 1140, odst. 2, věta druhá, o. z., ani jiný důvod pro který by ustanovení § 1140, odst. 1 o. z. nemělo být aplikováno, přičemž z obsahu spisu se žádné takové skutečnosti nepodávají. Soudem je tak rozhodováno o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, kdy tako dochází k úplné likvidaci spoluvlastnictví.

17. Pokud se žalobkyně domáhala svým návrhem vypořádání podílového spoluvlastnictví s tím, že účastníci jsou spoluvlastníky o velikosti podílu stavby č. p. [Anonymizováno] na pozemku p. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], budova s číslem popisným, rodinný dům zapsáno Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno], katastrální území [adresa], obec [adresa], list vlastnictví [Anonymizováno], za situace, kdy vlastníkem pozemku p. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], na kterém rodinný dům stojí, pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zeleň, který rodinný dům obklopuje, jsou též účastníci, avšak tyto pozemky vlastní v režimu společného jmění manželů, tak účastníci sporu uzavřeli smír v řízení o vypořádání společného jmění manželů. Tedy nadále jsou zapsáni jako podíloví spoluvlastníci pozemku č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], na pozemku se nachází stavba č. p. [Anonymizováno], budova s číslem popisným, rodinný dům, a pozemku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v obci a katastrálním území [adresa], zapsáno Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno], v katastru nemovitostí pro katastrální území [adresa], obec [adresa], list vlastnictví [Anonymizováno], kdy byla navržena a připuštěna změna petitu, tudíž nadále je předmětem sporu rozhodnutí o zrušení podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného, každého v podílu ideální pozemku p. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba, rodinný dům, čp. [Anonymizováno], pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], vše v katastrálním území [adresa], obci [adresa], zapsáno u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] na listu vlastnictví č. [hodnota].

18. Zákon č. 89/2012 Sb. (shodně jako zákon č. 40/1964 Sb.) stanoví taxativním způsobem způsoby vypořádání spoluvlastnictví soudem, a to primárně rozdělení věci, poté přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu, teprve není-li toto možné prodej věci ve veřejné dražbě, k tomuto např. viz Občanský zákoník s komentářem III, C. H. BECK, Praha 2014, str.

578. Způsob vypořádání je tak zde dán zákonem, soud tudíž není žalobním žádáním vázán, § 153, odst. 2 o. s. ř.

19. Soud tedy hodnotí, zdali nemovitost, jež je předmětem sporu, je reálně dělitelnou, není-li to možné, využití jednotlivými spoluvlastníky, schopnost plnit na vypořádací podíl, hodnotu nemovitosti. Teprve v případě, že žádný ze spoluvlastníků nemá vůli vlastnit předmětnou nemovitost, či na jeho straně není zjištěna bonita, přichází rozhodnutí o prodeji ve veřejné dražbě, což zákon výslovně uvádí.

20. V daném případě je rozhodováno o zrušení podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného, když k dohodě o tomto nedošlo a s ohledem k zcela rozdílným postojům účastníků je uzavření dohody nereálným.

21. Jak bylo shora uvedeno, tak primárně je třeba hodnotit, zdali jsou nemovitosti, které jsou předmětem sporu, reálně dělitelnými. K tomuto soud odkazuje rozhodnutí NS ČR vydané ve věci sp. zn. 22 Cdo 2631/2005, které uvádí, že “Reálným rozdělením se ovšem v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví rozumí reálné rozdělení jedné určité zpravidla nemovité věci v součinnosti se znalcem a při nezbytné existenci oddělovacího geometrického plánu. Reálným rozdělením není, jestliže se více samostatných věcí rozdělí bez dalšího mezi účastníky.“.

22. Ze shora uvedeného se tak podává, že při reálném dělení musí být rozhodnuto o dělení každé jednotlivé věci, kdy v úvahu připadá i kombinovaný způsob vypořádání při nerovnoměrném rozdělení nemovitostí. Soud tedy vždy hodnotí dělitelnost každé jednotlivé nemovitosti. Zároveň však soud hodnotí i funkčnost reálného dělení, to, jakým způsobem mohou být nemovitosti využity po provedení dělení, přístup na jednotlivé pozemky. Hodnocení reálné dělitelnosti nemovitosti je otázkou odbornou, ve věci byl tak k posouzení této otázky ustanoven soudní znalec. Soudní znalec učinil závěr, že nemovitosti nelze dělit, k čemuž je třeba uvést, že je rozhodováno za situace, kdy dům čp. [Anonymizováno] má shodný vlastnický režim jako pozemek č. [hodnota], na němž je vybudován, tudíž je nadále součástí tohoto. Věc je tedy třeba hodnotit tak, že je rozhodováno o pozemku parc. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], přičemž uvedené pozemky v zásadě tvoří funkční celek, což soudní znalec [tituly před jménem] [jméno FO] v rámci svého slyšení při jednání soudu dne 23. 1. 2024 uvedl. Tedy nikoliv pouze z hlediska reálné dělitelnosti budovy čp. [Anonymizováno], ale i z hlediska narušení funkčnosti celku tvořeného uvedenými dvěma pozemky, když celek je užíván k jednomu účelu, a to uspokojení bytové potřeby, je namístě nemovitosti hodnotit jako nedělitelné.

23. Nadto je třeba uvést, že při případném reálném dělení je třeba hodnotit vždy i náklady na reálné dělení. K tomuto soud odkazuje na rozhodnutí vydané Nejvyšším soudem ČR ve věci sp. zn. 22 Cdo 2474/2006, které uvádí, že „pokud by rozdělení věci nebylo uskutečnitelné bez nákladných úprav, jednalo by se o věc reálně nedělitelnou; před případným rozdělením věci je soud povinen zabývat se tím, zda jsou dosavadní spoluvlastníci (nebo někteří z nich) ochotni hradit náklady na rozdělení věci. Jestliže by žádný ze spoluvlastníků nebyl ochoten vynaložit nic na provedení nezbytných stavebních úprav, musela by být věc (např. stavba) považována za nedělitelnou.“. V dané věci za situace, kdy by se nejednalo pouze o dělení pozemku, nýbrž i stavby, by byly náklady na případné dělení nemovitostí nezanedbatelné, když by bylo nutným vyhotovit projektovou dokumentaci, a následně provést stavební úpravy. K tomuto je třeba odkázat to, že žalovaným nebyly doloženy žádné finanční zdroje, z nichž by toto mohlo být hrazeno, žalobkyně se s tvrzením žalovaného, které bylo prvotně ve věci uplatněno, a to, že dům čp. [Anonymizováno] je reálně dělitelný, neztotožňovala, tudíž nebyla připravena hradit náklady dělení nemovitosti, čímž taktéž byla založena úvaha, o reálné nedělitelnosti.

24. Pro úplnost soud odkazuje rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, který ve svém rozhodnutí vydaném ve věci sp. zn. 22 Cdo 2977/2010 ze dne 29. 5. 2012 uvedl: „Dovolací soud v rozsudku ze dne 6. prosince 2005, sp. zn. 22 Cdo 2631/2005, uveřejněném v časopise Soudní rozhledy, 2008, č. 6, str. 306, vyložil, že v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se reálným rozdělením rozumí rozdělení jedné určité, zpravidla nemovité věci, v součinnosti se znalcem a při nezbytné existenci oddělovacího geometrického plánu. Podle § 19 odst. 1, 2 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), geometrický plán je neoddělitelnou součástí listin, podle nichž má být proveden zápis do katastru, je-li třeba předmět zápisu zobrazit do katastrální mapy. Geometrický plán není nutné vyhotovit v případě, kdy jsou do katastrální mapy doplňovány parcely na základě upřesnění či rekonstrukce přídělů provedených podle zvláštního právního předpisu. V těchto případech budou parcely do katastrální mapy zobrazeny na základě upřesněného přídělového plánu. Náležitosti upřesněného přídělového plánu stanoví prováděcí právní předpis. Geometrický plán musí být ověřen, že svými náležitostmi a přesností odpovídá platným předpisům, a opatřen souhlasem katastrálního úřadu s očíslováním parcel. Podle § 5 odst. 5 uvedeného zákona pro zápis nových staveb, reálně oddělovaných částí nemovitostí, jakož i věcného břemene k části pozemku do katastru, musí být předložen též geometrický plán, u nových staveb též doklad o přidělení čísla popisného nebo evidenčního, pokud se jim přiděluje, a u rozestavěných budov, bytů a nebytových prostor čestné prohlášení vlastníka nebo jiného oprávněného s jeho úředně ověřeným podpisem, že se jedná o rozestavěnou budovu, byt a nebytový prostor.“. Taktéž k reálnému dělení nemovitostí soud odkazuje rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR – senát ze dne 6. 11. 1970 vydané ve věci sp. zn. 2 Cz 47/70, které uvádí: „Ve výroku rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ohledně nemovité věci musí být nemovitost přesně označena a vymezena, přičemž soud přihlíží k tomu, jak je nemovitost vyznačena v evidenci nemovitostí podle zákona č. 22/1964 Sb. Geometrický plán nemůže být podkladem pro dělení pozemků a změnu jejich hranic, nebyl-li potvrzen příslušným orgánem geodézie.“. Ačkoliv uvedené rozhodnutí bylo vydáno za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., ve vztahu k reálnému dělení nemovitosti jej lze aplikovat i za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. Z tohoto rozhodnutí se podává, že pokud by mělo být rozhodováno o reálném dělení nemovitosti, musely by být nadále provedeny další úkony, k čemuž nadále je třeba odkázat zákon č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí (katastrální zákon), kdy dle § 30 zákona o katastru nemovitostí k zápisu údajů o nové budově musí být předložen doklad o způsobu užívání budovy a geometrický plán. Není-li nová budova součástí pozemku ani práva stavby, zapíše se jako její vlastník osoba, která prokáže právo zřídit na pozemku tuto budovu, neprokáže-li se jinou listinou, že vlastníkem je někdo jiný. K ustanovení § 30 zákona o katastru nemovitostí komentář uvádí: „Katastrální zákon zde vymezuje podklady pro zápis nové budovy do katastru zásadně bez ohledu na to, zda se jedná o budovu, která je součástí pozemku (příp. práva stavby), či o samostatnou nemovitou věc podléhající evidenci v katastru. Pojmem "nová" budova se zde rozumí jakákoliv existující budova dosud v katastru neevidovaná, nikoliv pouze nově postavená. Katastrálnímu úřadu musí být k zápisu nové budovy do katastru předložen doklad o způsobu užívání budovy a geometrický plán….. Jaká listina bude dokladem o způsobu užívání konkrétní budovy, plně závisí na okamžiku, kdy tato stavba byla dokončena. Vzhledem k tomu, že "novou" budovou zapisovanou do katastru může být i budova, která rozhodně není novostavbou, je nutné jako doklad o způsobu užívání budovy předkládat vždy listinu, kterou za doklad takové skutečnosti považovaly stavební předpisy platné a účinné v době dokončení stavby.“.

25. Shora uvedené znamená, že v rozhodnutí o dělení nemovitostí musí být soudem rozhodnuto takovým způsobem, že budou vymezeny nově vzniklé nemovitosti, neboť rozhodnutí soudu musí být podkladem pro zápis do katastru nemovitostí. Aby tohoto bylo možné dosíci, bylo by nutným provést další úkony, k čemuž je třeba odkázat vyjádření žalovaného, který výslovně uvedl, že nadále již nemá vůli ani komunikovat o řešení věci. Z uvedeného je taktéž zřejmým, že reálné dělení nemovitosti by nebylo možné realizovat, když žalobkyně není připravena k tomuto poskytnout jakoukoliv součinnost včetně finanční, žalovaný taktéž ne.

26. Nadále tudíž bylo třeba hodnotit, zdali na straně některé ze stran sporu je dána schopnost plnit na vypořádací podíl. Co se týká schopnosti plnit na vypořádací podíl, tak žalobkyně původně tvrdila a dokládala, že tato na její straně je dána, následně svá tvrzení změnila, když uvedla, že nadále nemá vůli vlastnit předmětné nemovitosti. Na straně žalovaného nebylo v řízení zjištěno, že na jeho straně jsou finanční prostředky na výplatu spoluvlastnického podílu, v závěru řízení uvedl, že nemá zájem o přikázání nemovitosti do svého výlučného vlastnictví, na jeho straně tak nadále není vůle vlastnit nemovitosti, jež jsou předmětem sporu.

27. Protože bylo uzavřeno, že dělení nemovitosti v souzené věci není možné, přičemž žádný z účastníků nemá vůli předmětné nemovitosti vlastnit, je namístě odkázat Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., v platném znění, LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD, článku 2, odst. 3, in fine, dle nějž nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá, v souladu s nímž je také ustanovení § 1140 o. z. koncipováno. To znamená, že pokud ani jeden ze spoluvlastníků nemá vůli vlastnit předmětné nemovitosti, nemůže být k jejich vlastnictví nucen, povinnost vlastnit tyto nemovitosti se ze zákona nepodává, kdy zákon pro tento stav koncipuje třetí způsob vypořádání.

28. Za situace, kdy ve věci nebylo zjištěno, že jsou dány předpoklady pro rozhodnutí o vypořádání podílového spoluvlastnictví reálným dělením či přikázáním jednomu ze spoluvlastníků oproti povinnosti plnit na vypořádací podíl, tedy prvým či druhým způsobem vypořádání, bylo rozhodnuto, že se nařizuje prodej nemovitostí, které jsou předmětem řízení, tak, jak jsou označeny ve výroku tohoto rozsudku, ve veřejné dražbě, náklady spojené s prodejem označených nemovitostí budou hrazeny z výtěžku dražby a po odečtení těchto nákladů výtěžek bude rozdělen mezi účastníky v poměru k jejich spoluvlastnickým podílům, tedy tak, že žalobkyně a žalovaný každý obdrží takto určeného výtěžku.

29. Ve vztahu k rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud rozhodl v intencích rozhodnutí Ústavního soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. I. ÚS 3202/20 ze dne 2. 11. 2021, „Rozhodování o nákladech řízení v řízeních, které mají povahu iudicium duplex.“. V toto rozhodnutí Ústavní soud ČR uvádí: „Vzhledem k takto výjimečnému postavení účastníků řízení není snadné rozhodnout o náhradě nákladů soudního řízení, neboť není zřejmé, která strana vlastně "vyhrála" a která "prohrála". Jinými slovy řečeno, v obdobných případech nelze bez dalšího aplikovat zásadu úspěchu ve věci. Tomuto specifickému rysu řízení pak odpovídá též roztříštěnost judikatury obecných soudů v obdobných věcech. Vzhledem k tomu, že z věcných důvodů není prakticky možné, aby se touto otázkou sjednocujícím způsobem zabýval Nejvyšší soud, přistoupil Ústavní soud ve věci sp. zn. I. ÚS 262/20 k zevrubné analýze této problematiky. Z té mimo jiné vyplývá, že "nemohou-li spoluvlastníci předem přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu a mají-li všichni shodné procesní postavení v řízení, v němž se jedná o rovném vlastnickém právu všech účastníků, jeví se zpravidla jako spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení, aby každý ze spoluvlastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody; takové východisko odpovídá právu spoluvlastníků na ochranu vlastnictví zaručenému čl. 11 odst. 1 Listiny.". Z odůvodnění ústavní stížností napadených rozsudků se však naopak podává, že soudy založily odůvodnění svých nákladových výroků na zásadě úspěchu ve věci, jejíž aplikace není tomuto typu řízení vlastní - v podrobnostech lze zcela odkázat na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 262/20. Chce-li obecný soud v řízeních, která mají charakter iudicium duplex, rozhodnout o nákladech řízení asymetricky, měl by přednést pro tento svůj postup přesvědčivé argumenty. Z odůvodnění ústavní stížností napadených rozsudků se takové důvody nepodávají, a proto přistoupil Ústavní soud k jejich částečné kasaci. Výše uvedené neznamená, že by obecné soudy nemohly v nákladových výrocích zohlednit průběh soudního řízení, nicméně musí tento svůj postup řádně odůvodnit. To se v projednávané věci nestalo, čímž došlo k zásahu do základního práva stěžovatelky na spravedlivý proces. Pro úplnost je však nutno uvést, že obecné soudy rozhodovaly o náhradě nákladů řízení před vyhlášení citovaného nálezu Ústavního soudu.“. Z uvedeného rozhodnutí se tak podává, že ve věci, kterou lze hodnotit v režimu iudicium duplex, což je typicky řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví, nelze usuzovat na úspěch ve věci a je tak namístě rozhodnout, že každý z účastníků si ponese náklady, které v souvislosti s vedením sporu vynaložil. Tuto zásadu lze prolomit, avšak musí být zřejmé, z jakého důvodu takto soud věc hodnotí, musí být přesvědčivě odůvodněny závěry pro odchýlení od zásady rovnosti při rozhodnutí o nákladech řízení. V souzené věci nebylo shledáno žádných konkrétních a do té míry pro spor zásadních skutečností, které by odchýlení se od zásady rovnosti nákladů řízení odůvodňovaly. Ve věci bylo rozhodnuto v souladu se shodným závěrečným návrhem stran, k čemuž je třeba podotknout, že návrhy účastníků se průběhu sporu měnily, nadto bylo rozhodnuto o změně petitu, tudíž na úspěch ve věci některého z účastníků sporu nelze usuzovat. Proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pro úplnost soud konstatuje, že pokud žalovaný předkládal vzájemnou elektronickou komunikaci s tím, že nadále již nemá zájem o přikázání nemovitosti do výlučného vlastnictví, a to s ohledem ke způsobu komunikace stran žalobkyně, tak toto nezakládá předpoklad pro přiznání nákladů řízení žalovanému, a to zejména za situace, kdy žalovaný nedoložil v řízení bonitu, tudíž soudem by druhým způsobem vypořádání tak, že nemovitosti se přikazují do výlučného vlastnictví žalovaného, nemohlo být rozhodnuto.

30. Dle § 148 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

31. Usnesením Okresního soudu Praha – východ čj. 22 C 166/2021-53 ze dne 14 2. 2022 byl ve věci ustanoven soudní znalec [tituly před jménem] [jméno FO]. Výrokem III. tohoto usnesení bylo žalobkyni uloženo uhradit náklady na vypracování znaleckého posudku ve výši 5 000 Kč, která byla uhrazena dle záznamu o složení na čl. 89 spisu, účetní doklad č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], položka rejstříku [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], v. s. [Anonymizováno]. Usnesením Okresního soudu Praha – východ čj. 22 C 166/2021-135 ze dne 22. 8. 2022 bylo rozhodnuto, že jmenovanému soudnímu znalci se přiznává znalečné ve výši 15 200 Kč, kdy k odvolání žalobkyně bylo Krajským soudem v Praze usnesením čj. 28 Co 287/2022-209 ze dne 16. 1. 2023 rozhodnuto tak, že usnesení soudu prvého stupně se mění tak, že soudnímu znalci se přiznává znalečné ve výši 7 100 Kč. Usnesením Okresního soudu Praha – východ čj. 22 C 166/2021-152 ze dne 2. 11. 2022 bylo rozhodnuto, že soudnímu znalci se znalečné za účast nepřiznává. Dle platebního poukazu na čl. 281 bylo soudnímu znalci [tituly před jménem] [jméno FO] vyplaceno znalečné ve výši 7 100 Kč, z toho z rozpočtových prostředků částka 2 100 Kč, ze složené zálohy částka 5 000 Kč. Dále byl usnesením Okresního soudu Praha – východ čj. 22 C 166/2021-156 ze dne 10. 11. 2022 ustanoven k vypracování znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Usnesením Okresního soudu Praha – východ čj. 22 C 166/2021-264 ze dne 9. 8. 2023 bylo rozhodnuto o přiznání znalečného jmenovanému soudnímu znalci ve výši 10 841 Kč. Dle platebního poukazu na čl. 284 bylo soudnímu znalci [tituly před jménem] [jméno FO] vyplaceno znalečné z rozpočtových prostředků ve výši 10 841 Kč. Usnesením Okresního soudu Praha – východ čj. 22 C 166/2021-296 ze dne 30. 11. 2023 bylo uloženo učinit dodatek jím vypracovaného znaleckého posudku, a to ústně při jednání soudu dne 21. 1. 2024. Soudní znalec se znalečného za podání dodatku znaleckého posudku a účast při jednání soudu vzdal.

32. Tedy z rozpočtových prostředků bylo uhrazeno 2 100 Kč a 10 841 Kč, celkem tak 12 941 Kč. Na náhradě nákladů státu jsou žalobkyně i žalovaný povinni uhradit České republice náklady státu v poměru 50 %, tedy 12 941 Kč : 2 => 6 470,50 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto usnesení do dispozice Okresního soudu Praha – východ (§ 160, odst. 1 o. s. ř.). Takto bylo rozhodnuto v režimu zásady „judicium duplex“. Pro úplnost soud konstatuje, že pokud byla žalobkyní plněna záloha na náklady důkazu, jedná se o náklad řízení na straně žalobkyně, kdy o náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto samostatně, k tomuto viz shora.

Poučení