22 C 169/2020

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] odstranění neoprávněně umístěné stavby takto:

Výrok

I. Návrh na přerušení řízení učiněný podáním žalovaného doručeným soudu dne 27. 5. 2021 se zamítá.

II. Žalovaný je povinen na vlastní náklady odstranit stavbu, zděný plot ze spárovaného cihlového zdiva, postavenou na pozemku ve vlastnictví žalobce parc. [číslo], v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], zapsané na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen na vlastní náklady odstranit stavbu, zděný plot ze spárovaného cihlového zdiva, postavenou na pozemku ve vlastnictví žalobce parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], zapsané na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ, a to do jednoho měsíce od právní moci rozsudku, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce podal dne 25. 5. 2020 žalobní návrh, jímž se domáhal odstranění stavby tak, jak je specifikováno ve výroku tohoto rozhodnutí s následujícími skutkovými tvrzeními. Žalobce vlastní pozemek parc. [číslo] ostatní plocha [výměra], pozemek parc. [číslo] zahrada , 18 m2, k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], [list vlastnictví], Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ. Žalovaný vlastní pozemek parc. [číslo] ostatní plocha [výměra], pozemek parc. [číslo] zahrada , 1109 m2, k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], [list vlastnictví], Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ. Pozemky žalobce sousedí s veřejně přístupnou veřejnou komunikací, silnicí, na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], vlastnictví Středočeského kraje. Ze zákresu katastrální mapy vyplývá, že pozemky žalobce na jedné hranici jsou vymezeny a bezprostředně sousedí s předmětným pozemkem parc. [číslo] v k. ú. [obec] u Velkých Popovic, umístěna veřejná komunikace, na druhé hranici sousedí s pozemky žalovaného. Záměrem žalobce je na pozemcích žalobce, podél veřejné komunikace, vybudovat chodník k zajištění plynulého a bezpečného pěšího přesunu osob. Žalovaný zřídil na pozemcích žalobce zděný plot ze spárovaného cihlového zdiva s vjezdem a vchodem s betonovým základovým pásem. Žalobce neudělil souhlas ke stavbě plotu na jeho pozemcích, neuzavřel nájemní smlouvu za účelem nájmu zastavěných pozemků, jinou smlouvu. Žalobcem byl opakovaně upozorňován, že zřizuje plot na cizím pozemku. Přes upozornění plot dokončil, opakovaně tvrdí, že plot vystavěl na svých pozemcích. Dne 27. 1. 2020 podal žalobce stavebnímu úřadu žádost o zahájení řízení o odstranění stavby, § 129 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb. Žalovaný plot zřídil na cizím pozemku, současně jej zřídil bez jakýchkoliv veřejnoprávních povolení. V protokolu o úkonu – kontrolní prohlídky z 18. 2. 2020, [číslo jednací], žalovaný uvedl, že plot zbudoval na základě vytyčení hranic geodetem žalovanému doporučeného žalobcem, při stavbě byl v dobré víře. Totožně i v přípisu z 10. 3. 2020. Veřejnoprávní povolení ke stavbě plotu žalovaný správnímu orgánu nepředložil. Žalobce tvrzení žalovaného rozporuje, že žalovaný byl srozuměn s přesným vytyčením hranic pozemků žalovaného, vědomě zřídil oplocení v rozporu s vytyčenou hranicí na úkor pozemků žalobce. Stavební úřad OÚ [obec] přípisem z 2. 3. 2020, [číslo jednací], oznámil zahájení řízení o odstranění stavby (plotu). V době zahájení řízení o odstranění stavby nebyla stavba ukončena. Žalovaný přes zahájení řízení o odstranění stavby a výzvy žalobce ve stavbě pokračoval. Žalovaný si musel být vědom, že staví na cizím pozemku, žalobce. Žalobce se zásadně vymezuje vůči tvrzením o zřízení plotu na základě zaměření geodetem žalobce. Žalovaný tak účelově podsouvá, že žalobce byl účasten na určení hranic pozemků žalobce, žalovaného. Na žádost žalovaného předal kontakt na geodeta, Ing. [jméno] [příjmení], který zpracoval zaměření hranic pozemků. Zadal je všal žalovaný bez jakékoli účasti žalobce. Hranice jsou zaměřeny správně, žalovaný při zřízení plotu postupoval vědomě v rozporu se zaměřením, Bod č. 1 určuje hranici všech dotčených pozemků. Hraniční bod byl řádně vytyčen„ sloupkem plotu“ tvořící původní oplocení. Vytyčení bodu je v geometrickém plánu označeno kódem kvality 3, nejpřesnější vymezení hraničního bodu. Při kódu kvality 3 je součástí geometrického plánu i souhlasné prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemků, podepsané za žalobce i žalovaného. Originál je ve spisu katastrálního úřadu. Geometrickým plánem [číslo] 2018 došlo k rozdělení pozemku parc. [číslo] na pozemek parc. [číslo] (vlastnictví žalovaného) a pozemek parc. [číslo] (vlastnictví žalobce), tvořil přílohu kupní smlouvy, jíž převedl žalobce na žalovaného pozemek parc. [číslo]. Z geometrického plánu je zřejmá hranice pozemků žalobce a žalovaného. Žalovaný byl osobně účasten zaměřování hranic pozemků, souhlasil s vymezením, hraniční body byly viditelně ohraničeny. Musel si být vědom, že plot zřizuje na pozemku žalobce, činil tak i poté, kdy na to byl upozorněn. S ohledem k umístění plotu žalovaného je i laickým pozorováním zřejmé, že je veden téměř po hranici pozemků žalobce a pozemku parc. [číslo], veřejná komunikace. Pokud by nadále účelově tvrdil, že plot není umístěn na pozemcích žalobce, nechť je stanoven geodet k přesnému zaměření plotu v pozemku, odchylek vlastnické hranice. Za stávajícího umístění oplocení není žalobce schopen zřídit na pozemcích žalobce chodník, jak zamýšlí. K odstranění plotu, neoprávněná stavby, žalovaný vyzván přípisem z 4. 3. 2020, 31. 3. 2020. Rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 52/2002, stavba v občanskoprávním smyslu je„ výsledek stavební činnosti, jak tuto činnost chápe stavební zákon a jeho prováděcí předpisy, je-li výsledkem věc v právním slova smyslu, způsobilý předmět občanskoprávních vztahů, nikoliv součást věci jiné.“ Zákon [číslo] Sb. za stavbu označuje veškerá stavební díla, vznikající stavební, montážní technologií, bez zřetele na stavebně technické provedení, stavební výrobky, materiály, konstrukce, účel využití, dobu trvání (§ 2 odst. 3), tedy i oplocení (NS ČR, sp. zn. 4 Cz 37/88), zde plot zřízený žalovaným, je způsobilým předmětem žaloby na odstranění stavby. Neoprávněnou stavbou je stavba na cizím pozemku bez právního titulu umožňujícího na cizím pozemku stavět (NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2106/2014). NS ČR opakovaně potvrdil, že zasáhne-li vlastník jednoho pozemku stavbou oplocení nedovoleně na pozemek souseda (cizí pozemek), jedná se o neoprávněnou stavbu (sp. zn. 22 Cdo 1028/2011, sp. zn. 22 Cdo 3765/2015). Neoprávněnou je i stavba na cizím pozemku zřízena zčásti (NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1097/2003). Rozhodne-li se vlastník pozemku vybudovat oplocení, měl by je oplocení zásadně umístit na vlastním pozemku, nezasahovat na pozemek sousední (NS ČR sp. zn. 21 Cdo 123/2001). Dle ustanovení § 1085 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, zřídí-li někdo stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, může soud na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že stavbu je třeba odstranit a uvést pozemek do předešlého stavu na náklady toho, kdo stavbu zřídil. Nejvyššího soud se v rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 432/2002 zabýval mimo jiné účelností odstranění neoprávněné stavby. Soud by měl při rozhodování o odstranění neoprávněné stavby přihlížet„ zejména k povaze a rozsahu hospodářské ztráty, která by odstraněním stavby vznikla, k tomu, zda vlastník stavby a jeho rodina ve stavbě bydlí, jaký je rozsah zastavěného pozemku, zda vlastník stavby věděl, že staví na cizím pozemku či naopak stavěl v dobré víře, že mu pozemek patří. Soud musí v těchto případech porovnat hospodářskou a jinou ztrátu, která by odstraněním stavby vznikla, se zájmem na dalším využití stavby.“ Dle § 1085 o. z. soud nemusí návrhu na odstranění stavby vyhovět i jde-li o neoprávněnou stavbu; zásadním kritériem je dobrá víra stavebníka (NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2825/2018). Měl-li stavebník„ z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel“, § 992 odst. 1, věta první, o. z., pak je v dobré víře. Dle § 1086 o. z. kdo v dobré víře zřídil na cizím pozemku stavbu, má právo domáhat se po vlastníku pozemku, který o zřizování stavby věděl a bez zbytečného odkladu ji nezakázal, aby mu pozemek převedl za obvyklou cenu. Také vlastník pozemku má právo po zřizovateli stavby požadovat, aby pozemek koupil za obvyklou cenu. Nebyl-li stavebník v dobré víře, má práva jako nepřikázaný jednatel. Dle § 3006 o. z., vmísí-li se někdo do záležitostí jiné osoby, ač není oprávněn, jdou k jeho tíži následky z toho vzniklé. Dle § 992 odst. 1, věta druhá, o. z., nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží. Řádný stavebník zřizuje stavbu na cizím pozemku, pokud se jeho právo zakládá na platném právním důvodu. Poctivý stavebník má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo zřídit stavbu na cizím pozemku. Již vědomí, že nestaví na vlastním pozemku, nemá občanskoprávní oprávnění, je-li ve zlé víře, je zásadním důvodem pro vyhovění žalobě na odstranění stavby (NS ČR sp. zn. 22 Cdo 5357/2007). Nejvyšší správní soud ČR ve věci sp. zn. 2 As 11/2003 uvedl, že veřejný zájem je pojmem, který právní řád České republiky výslovně obsahově nevymezuje, vyskytuje se však v celé řadě právních předpisů. Jde o tzv. neurčitý právní pojem zahrnující jevy nebo skutečnosti, které nelze úspěšně zcela přesně právně definovat. Jejich obsah a rozsah se může měnit, často bývá podmíněn časem a místem aplikace normy. Zákonodárce vytváří prostor k posouzení, zda konkrétní případ patří do rozsahu neurčitého pojmu či nikoli. Mnohdy dává vodítko tím, že se snaží uvést co nejvíce charakteristických znaků věcí, jevů, které má neurčitý právní pojem zahrnovat…. lze dovodit, že se jedná o takový zájem, který lze označit za obecný či veřejně prospěšný, zájem společnosti jako celku.“ Svědčí-li odstranění stavby veřejný zájem, je odstranění neoprávněné stavby i vysoce účelné. Dle názoru NS ČR má soud při rozhodování o návrhu na odstranění neoprávněné stavby posuzovat rozsah pozemků neoprávněnými stavbami zastavěny v porovnání s rozsahem souvisejících pozemků nedotčených neoprávněným užíváním, zkoumat využití pozemků ve stavbou nedotčené části v porovnání, po odstranění (NS ČR sp. zn. 22 Cdo 880/2003). Žalovaný vybudoval stavbu, plot, zasahující pozemky žalobce, aniž mu od počátku svědčil občanskoprávní titul umožňující stavbu zřídit. Nadto bez veřejnoprávních povolení, na podnět žalobce bylo zahájeno i řízení o odstranění neoprávněné stavby stavebním úřadem. Žalovaný byl před započetím stavby srozuměn s vymezením hranic pozemků, přesto vědomě zřídil plot na pozemcích žalobce. Na neoprávněnost stavby byl opakovaně upozorňován, vyzván k odstranění, již v průběhu provádění stavby plotu. Současně žalobce inicioval podnět stavebnímu úřadu k odstranění stavby. K odstranění neoprávněné stavby svědčí i veřejný zájem na výstavbě veřejného chodníku na zastavěných pozemcích. Žalobce nemůže pro neoprávněnou stavbu pozemky užívat, ani v omezeném rozsahu. Odstraněním stavby není ohrožena potřeba bydlení žádné osoby. Nelze aplikovat í § 1086 o. z. pro absenci dobré víry stavebníka, žalovaný byl na neoprávněnost stavby od počátku upozorňován. Ochrana jeho vlastnického práva je prioritní, žalovaný celou dobu prokazatelně věděl, že nemá potřebná oprávnění, zřizuje stavbu na cizím pozemku, přesto ji zřídil, ač žalobce opakovaně vyzýval žalovaného, aby tak nečinil, proti zřízení stavby aktivně brojil podnětem na odstranění stavby. Veřejný zájem na výstavbě chodníku podél veřejné pozemní komunikace převažuje nad případnou hospodářskou ztrátou žalovaného.

2. K obraně žalovaného žalobce uvedl následující. Žaloba předčasná není. Žalovaný směšuje řízení soukromoprávní a veřejnoprávní, nepovolená a neoprávněná stavba rozhodnutí NS ČR sp. zn. 26 Cdo 821/2003 řízení o odstranění neoprávněné stavby je sporem občanskoprávním, řízení o odstranění nepovolené stavby je sporem veřejnoprávním, zcela odlišná řízení a zahájení jednoho řízení nebrání vedení řízení druhého. Argument žalovaného nemůže obstát. Žalobce opakovaně vyzýval k odstranění stavby, pro nečinnost žalovaného ve vztahu k neoprávněné stavbě není jiná možnost nežli podat návrh na odstranění stavby. Žalobce nesouhlasí s tvrzením, že jej nevyzýval k odstranění stavby, neupozorňoval na skutečnost, že plot umisťuje na cizím pozemku. Je zavádějící tvrzení žalovaného o nevyužití možnosti uplatnit námitky k žádosti o dodatečné povolení stavby žalovaného. Podání žalovaného mu nebylo doručeno, z informací, které má k dispozici pověřený stavební úřad nezačal žádost žalovaného projednávat. Žalobce se tak k žádosti vyjádřit nemohl. Jakmile žádost stran stavebního úřadu obdrží, námitky uplatní, jak učinil v řízení o odstranění stavby. Opakovaně poukazuje na to, že sám inicioval zahájení řízení o odstranění nepovolené stavby. Nepřiléhavá argumentace, že žalobce ve veřejnoprávním řízení o odstranění stavby, dodatečném řízení o povolení stavby, ničeho nečiní. Žalovaný označuje záměr žalobce vybudovat chodník na dotčeném pozemku, za šikanu. Žalobce má zájem o zajištění bezpečnosti, plynulého pěšího přesunu občanů. Vybudování chodníku je v zájmu občanů žalobce, i žalovaného. Nesprávně umístěný plot vstupuje téměř bezprostředně na silnici. Odstranění stavby je ve veřejném zájmu, vysoce účelné, nikoli šikanou. Záměr stavby chodníku je zřejmý již ze zápisu č. 33/ 2018, zasedání Zastupitelstva [územní celek] z 26. 9. 2018. Žalovaný opakovaně tvrdí, že plot vystavěl na svých pozemcích, ač pouhým laickým pozorováním je zřejmý opak, žalobce navrhuje, jmenovat geodeta pro přesné zaměření plotu v pozemku, odchylky od vlastnické hranice. Žalovaný nesprávně vykládá žalobcem citovanou judikaturu, uvádí, že žije-li v předmětné nemovitosti, stavbu prováděl v dobré víře, platí § 1086 o. z. Předmětem řízení není návrh na odstranění rodinného domu žalovaného, návrh na odstranění plotu. Žalovaný v předmětné nemovitosti, stavbě, předmětem řízení, zcela jistě nežije tvrzení žalovaného je nepřiléhavé. Žalovaný podsouvá, že žalobce byl účasten na určení hranic pozemků žalobce a žalovaného. Na žádost žalovaného předal žalovanému kontakt na geodeta, který zpracoval zaměření hranic pozemků, které však zadal žalovaný bez účasti žalobce. Hranice pozemků jsou zaměřeny správně, žalovaný při zřízení plotu postupoval vědomě v rozporu se zaměřením a nemohl být v dobré víře. Je si vědom, že stavbu vystavěl na pozemku žalobce, uvádí připravenost postupovat dle § 1086 o. z., z čehož je zřejmá absence dobré víry žalovaného. Žalobce sporuje, že stavba je rekonstrukcí předchozího oplocení. Tvrzení je nepravdivé, žalovaný nezřídil plot v hranicích původního oplocení, je vystavěn výrazně na úkor pozemků žalobce, z geodetického zaměření byla zřejmá vlastnická hranice pozemků, stavbu plotu prováděl v rozporu se zaměřením. Od počátku absentuje dobrá víra.

3. Žalovaný nesporuje vymezení vlastnických vztahů k pozemkům žalobcem, to že vybudoval zděný plot ze spárovaného cihlového zdiva s vjezdem a vchodem. Nesouhlasí, že tak učinil na pozemku žalobce s vědomím, že plot je na pozemku žalobce. Předmětný plot je řádně umístěn na jeho pozemku p. [číslo] [parcelní číslo]. Žalovaný jej postavil v dobré víře, nedošlo k vybudování oplocení nového, rekonstrukci stávajícího na témže místě (drátěné oplocení). Žalobce nově vybudovaný zrekonstruovaný plot umístil i na základě vytyčení hranic geodetem, doporučeným žalobcem, toto tvrdí i žalobce rozporující dobrou víru žalovaného tvrdíc, že byl srozuměn s odlišným vytyčením hranic pozemků, vědomě zřídil oplocení v rozporu s vytyčenou hranicí, což neprokazuje. Dobrá víra žalovaného je dána tím, že nad rámec toho, že rekonstrukci plotu provedl dle plotu předchozího a tím, že aby vyloučil jakoukoli pochybnost, provedl zaměření uvedeným geodetem. Proti výstavbě předchozího oplocení neměl žalobce žádných námitek - souhlasem žalobce z 13. 6. 2005. Žalovaný nesporuje, že Stavebním úřadem [obec] je nyní vedeno řízení o odstranění stavby, daného plotu. Podal žádost o dodatečné povolení stavby, vhodil ji do poštovní schránky příslušného stavebního úřadu, z důvodu koronavirové epidemie nebylo možné podání učinit na příslušné podatelně. O tomto podání nebylo doposud nijak rozhodnuto. Žalobce měl možnost uplatnit námitky k dodatečnému povolení, což neučinil. S ohledem na řízení vedené nyní příslušným stavebním úřadem, podaná žaloba je předčasnou, žalobce před jejím podáním nevyčerpal veškeré prostředky stavebního zákona. Bylo-li by výsledkem řízení vedeného příslušným stavebním úřadem rozhodnutí o povinnosti odstranit příslušnou stavbu, plotu, není toto řízení potřebné. S ohledem na předčasnost žaloby by měla být zamítnuta. Neztotožní-li se soud s názorem žalovaného, že je namístě zamítnutí žaloby pro předčasnost, žalovaný nesouhlasí s tvrzením, že byl opakovaně upozorňován na umístění plotu na cizím pozemku. K tomuto upozornění nedošlo, žalobce toto nijak nedokládá. Plot je umístěn dle předchozích hranic stávajícího oplocení, byl zaměřen geodetem doporučeným žalobcem v dobré víře o správnosti umístění. Je třeba provést místní šetření v místě umístění plotu, bude zřejmé vedle toho, že žalovaný umístil plot v dobré víře v jeho umístění také to, že pokud dle žalobce je jeho záměrem zřízení chodníku na jeho pozemcích, je to šikanózní výkon práva vůči žalovanému. Umístění chodníku zde je zcela nesmyslné, nikdo jej využívat nebude, může vést procházející osoby případně pouze mimo obydlenou část obce. Finanční prostředky obce mají být využívány efektivně, což u zamýšleného budování chodníku není splněno. Pro dodatečné povolení stavby zajistil žalovaný dokumentaci provedení, i dle názvu této se jedná o rekonstrukci oplocení, zhotovitel ing. arch. [příjmení] v zákresu skutečného umístění plotu tento uvedla tak, že je umístěn na pozemku žalovaného. Žalobce netvrdí, v jakém rozsahu by měl předmětný plot zasahovat na jeho pozemky, což je podstatnou skutečností pro rozhodnutí soudu. Žalobcem citovaná judikatura uvádí hlediska, k nimž by mělo být soudem přihlíženo, je-li zjištěno, že stavba je umístěna na pozemku žalobce, přičemž žalovaný žije v předmětné nemovitosti, stavbu prováděl v dobré víře. Je připraven postupovat dle §1086 o. z., případně odkoupit dotčený pozemek/pozemky od žalobce za jejich obvyklou cenu. Žalobce správně cituje z judikatury, kdy uvádí, že soudem by mělo být zkoumáno, jak navrhovatel využívá pozemky v části, nedotčené stavbou. Záměr žalobce vybudovat chodník je pouze šikanou žalovaného, nikoli řádným výkonem činnosti představitelů žalobce ve vztahu k občanům obce.

4. Skutková zjištění:

5. Dopisem ze dne 27. 2. 2006 adresovala společnost L ČR, s. p. žalovanému sdělení k žádosti ze dne 13. 2. 2006 ve věci odkupu pozemků [číslo] [číslo] [obec]. Bylo konstatováno, že byl dán souhlas k prodeji pozemku [číslo] za maximální možnou kupní cenu, v případě více zájemců, bude provedena soutěž. K pozemku [číslo] je nutno žádost směřovat Správě toků Benešov (dopis ze dne 27. 2. 2006, Prodej lesního pozemku [číslo] v k. ú. [obec], Lesy České republiky, s. p. na čl. 126 spisu)

6. Dle výpisu ze zápisu [číslo] ze zasedání Zastupitelstva [územní celek] konaného dne 24. 6. 2014 byl schválen odkup pozemků [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [obec], okolo rybníka [příjmení] ve vlastnictví Lesy ČR, s. p. Pozemek [číslo] bude v případě koupě následně prodán za stejnou cenu panu [celé jméno žalovaného]. Veškeré náklady spojené s prodejem pozemku [číslo] budou rozděleny mezi [územní celek] a p. [celé jméno žalovaného] (výpis ze zasedání zastupitelstva na čl. 127 spisu)

7. Dle výpisu ze zápisu [číslo] 2016 ze zasedání Zastupitelstva [územní celek] ze dne 22. 11. 2016 pod bodem [číslo] bylo projednáno schválení kupní smlouvy na odkup pozemků par. [číslo] [číslo] [číslo] od Lesů ČR, s. p. Uvedeno bylo, že obec tyto hodlá odkoupit, aby se občané nemuseli bát projít či jet kolem nich na obecní komunikaci. Vede zde oblíbená trasa procházek maminek s dětmi, případně vycházek se psy. Je záměr osázet okolí rybníka novými smutečními vrbami, zachovat pohled na část vesnice, řešit bezpečnost komunikace. Usnesení bylo přijato. (výpis ze zasedání zastupitelstva na čl. 93 spisu)

8. Dle výpisu ze zápisu [číslo] 2018 ze zasedání Zastupitelstva [územní celek] ze dne 26. 9. 2018 bylo pod bodem [číslo] projednáno schválení prodeje pozemku parc. [číslo]. Pozemek byl odkoupen obcí od Lesů ČR, s. p. za účelem vybudování chodníku pro pěší, lokalita je využívána k procházkám. Z tohoto pozemku byla oddělena geometrickým plánem [číslo] 2018 část, parc. [číslo] pro výstavbu chodníku, obec si tuto ponechá. Zbytek pozemku [číslo] odprodá za nákupní cenu a náklady na prodej vynaložené. Při zveřejnění záměru k odprodeji na úřední desce a při jednání zastupitelstva došlo k záměně pozemků, která byla odstraněna opravou. Dohoda byla, že bude schválen prodej pozemku s tím, že bude řádně zveřejněn záměr nakládání s majetkem obce. Usnesení bylo přijato. (výpis ze zasedání zastupitelstva na čl. 40, 94 spisu)

9. Dopisem ze dne 19. 2. 2020 byla žalobkyni právním zástupcem žalovaného učiněna výzva k uzavření kupní smlouvy. Na tuto reagovala žalovaná dopisem ze dne 4. 3. 2020. A dále přípisem ze dne 31. 3. 2020 (výzva k uzavření kupní smlouvy na čl. 141, 142 spisu, dopis ze dne 4. 3. 2020 na čl. 42, 53, 144 spisu, dopis na čl. 41, 54 spisu, elektronická korespondence na čl. 55 spisu)

10. Dle výpisu z katastru nemovitostí žalobce je vlastníkem pozemků [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [územní celek]. Fotomapa vymezuje položení jednotlivých pozemků v místě. Dle informace o pozemku vlastníkem pozemku [číslo] [územní celek], je žalovaný. (výpis z katastru nemovitostí, pozemková mapa na čl. 95, 96, 97, 98, 99 spisu, fotomapa na čl. 128 spisu, informace o pozemku na čl. 46 spisu) 11. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] písemně dne 9. 2. 2021 prohlásili, že se dohodli jako vlastníci nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví [číslo] [obec], o oddělení části pozemků sousedících s pozemkem [číslo] kde vede veřejná komunikace na převedení oddělené části pozemků na obec za účelem vybudování chodníku vedle veřejné komunikace. Jednání započalo o tomto přibližně před třemi lety. Vybudování komunikace považují za nezbytné s ohledem na bezpečný pěší přesun v území obce. (čestné prohlášení na čl. 100 spisu)

12. Podáním ze dne 27. 1. 2020 žalobkyně adresovala žádost Obci [obec], Stavebnímu úřadu, o zahájení řízení o odstranění stavby podle § 129, odst. 1, písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění. A to z důvodu výstavby cihlového oplocení uliční strany pozemku parc. [číslo] vlastnictví [celé jméno žalovaného]. Stavba je bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného zákonem. Oplocení je bez souhlasu obce. (žádost na čl. 56, 102 spisu)

13. Dne 5. 2. 2020 učinil Stavební úřad OÚ [obec] výzvu k účasti na kontrolní prohlídce dne 18. 2. 2020 se schůzkou na místě, stavba uličního oplocení na pozemku [číslo] [celé jméno žalovaného] s tím, že tento předloží doklad o povolení stavby uličního oplocení, jednoduchou projektovou dokumentaci oplocení potvrzenou stavebním úřadem. (výzva na čl. 140 spisu)

14. Dne 18. 2. 2020 byl sepsán protokol o úkonu – kontrolní prohlídka Stavebního úřadu OÚ [obec] na stavbě uličního oplocení. Přítomni byli [celé jméno svědka], [celé jméno žalovaného], [celé jméno svědka]. Bylo podáno vysvětlení ke stavbě plotu, která byla zpochybněna obcí, dle jejího zaměření je stavba na pozemku [číslo] obec trvá na odstranění stavby a vybudování veřejného chodníku. Stavebník trval na tom, že stavbu vybudoval dle vytyčení geodetem doporučeným obcí v dobré víře. Stavebník nepředložil požadované dokumenty. (protokol na čl. 58 spisu)

15. Dne 2. 3. 2020 vydal Stavební úřad OÚ [obec] oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby zděného plotu ze spárovaného cihlového zdiva s vjezdem, vchodem, na betonovém základovém pásu napojeném na rozvodný pilíř umístěný vedle stávajícího oplocení sousedního pozemku [číslo] [obec], na severozápadním rohu a sousedícího s pozemkem [číslo] [obec] určeného pro veřejnou komunikaci. (oznámení o zahájení řízení na čl. 57 spisu)

16. Dne 9. 4. 2020 byla Stavebnímu úřadu [obec] doručena Žádost o stavební povolení – dodatečné stavební povolení pro rekonstrukci oplocení, [obec] u [obec], náhrada původního typy, změna sloupků a výplně mezi sloupky. Dále byla předložena situaci v místě – zadavatel [celé jméno žalovaného], vytyčení rekonstrukce oplocení [celé jméno žalovaného], fotodokumentace, situační nákres – rekonstrukce oplocení. (situace v místě na čl. 29 spisu, rekonstrukce oplocení – náhled na čl. 30 spisu, rekonstrukce oplocení - plán na čl. 31 spisu, fotodokumentace na čl. 32 spisu, rekonstrukce oplocení – situační nákres na čl. 33 spisu)

17. Žalobkyně podala dne 21. 10. 2020 podnět Obci [obec], Stavebnímu úřadu, k nařízení předběžného opatření. Uvedla, že dne 28. 1. 2020 učinila žádost k zahájení řízení o odstranění stavby, zahájeno 2. 3. 2020 po provedeném místním šetření. Bylo shledáno, že stavebník [celé jméno žalovaného] nemá potřebná oprávnění. Přestože toto bylo zjištěno, ve stavbě je pokračováno. Stavba byla rozšířena i na pozemek [číslo] na pozemku jiného vlastníka počala pokládka zámkové dlažby, patrně příjezdová cesta. Bylo zjištěno pokračování ve stavbě, která brání realizaci záměru výstavby chodníku. Nechť jsou přijata opatření k zabránění dalšího jednání stavebníka. (podnět s návrhem na nařízení předběžného opatření na čl. 101 spisu)

18. Obecní úřad Velké Popovice, Stavební úřad učinil stavebníkovi, kterým je [celé jméno žalovaného], výzvu k bezodkladnému zastavení prací na stavbě„ rekonstrukce oplocení pozemku“ na hranici pozemku s veřejnou komunikací na pozemku [číslo] [obec], prováděných bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu, v rozporu s ním. Dne 9. 4. 2020 byla učiněna žádost o dodatečné povolení„ rekonstrukce stavby plotu“ na pozemku [číslo] řízení však dosud probíhá a není vydáno žádné rozhodnutí, jedná se tak o nepovolenou stavbu. Na základě upozornění a kontrolní prohlídky bylo zjištěno pokračování prací na nepovolené stavbě, proto je činěna výzva k okamžitému zastavení stavební činnosti. (výzva na čl. 103 spisu)

19. Obecní úřad Velké Popovice, Stavební úřad, dne 13. 11. 2020 vydal usnesení o přerušení řízení o odstranění stavby. V odůvodnění je uvedeno, že stavebník předložil podklady předepsané k žádosti o dodatečné stavební povolení. (rozhodnutí na čl. 70 spisu)

20. Obecní úřad Velké Popovice, Stavební úřad, dne 8. 1. 2021 vydal rozhodnutí, jímž nařídil odstranění stavby zděného plotu provedeného z režného zdiva se dvěma vjezdy, nikou pro kontejnery na odpad, pilíř pro plynoměr, vstupem na pozemek [číslo] uložil předložit návrh technologického postupu prací při odstraňování stavby, uložil uhradit náklady řízení. K tomuto učinila žalobkyně vyjádření dopisem ze dne 19. 11. 2020 (rozhodnutí – nařízení odstranění stavby na čl. 119 spisu, vyjádření na čl. 78 spisu)

21. Ing. [jméno] [příjmení] vyhotovil záznam podrobného měření změn, geometrický plán [číslo] z důvodu rozdělení parcel, 29. 1. 2002, změnou dotčená parcela je [číslo], přidělená čísla jsou [číslo], [číslo] (záznam podrobného měření změn, na čl. 48 spisu, seznam souřadnic na čl. 49, 104 spisu)

22. Ing. [jméno] [příjmení] vyhotovil výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí, rozdělení pozemku, geometrický plán [číslo] 2018, 23. 3. 2018, pozemek [číslo] nový stav- pozemky [číslo] [číslo] (výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí + seznam souřadnic na čl. 50, 118 spisu)

23. Ing. [jméno] [příjmení] zhotovil výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí, geometrický plán [číslo] 2017, 10. 1. 2018, pozemky [číslo] [číslo] č- [číslo], [číslo] (výkaz dosavadního a nového stavu, seznam souřadnic na čl. 51 spisu)

24. Mapa pozemků zobrazuje polohu pozemků v místě, a to pozemků [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] (mapa pozemků na čl. 52 spisu)

25. Dne 15. 4. 2002 provedl Ing. [jméno] [příjmení] záznam podrobného měření změn, seznam souřadnic, pozemková mapa, číslo geometrického plánu [číslo], z důvodu rozdělení parcel, dotčená parcela [číslo] [územní celek], nové hranice vytyčeny plastovými mezníky. (záznam podrobného měření změn na čl. 104 – 110 spisu)

26. Dne 10. 1. 2018 byl proveden geometrický plán [číslo] 2017 obsahující výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí, seznam souřadnic, vytyčovací náčrt. Byl vyhotoven protokol o vytyčení hranice. A to Ing. [jméno] [příjmení]. Bylo uvedeno, že dne 3. 4. 2017 byl na žádost p. [celé jméno žalovaného] vytyčen bod [osobní údaje žalobkyně] [číslo] na vlastnické hranici mezi pozemky p. [číslo] [číslo] [číslo] bod [číslo] na hranici mezi pozemky p. [číslo] [číslo] (geometrický plán 113 spisu, protokol o vytyčení hranic na čl. 114 spisu)

27. Pro pozemky [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] bylo vydáno Ohlášení zpřesněného geometrického a polohového určení pozemků. (ohlášení, geometrický plán, vytyčovací náčrt na čl. 115 – 116 spis)

28. Dne 10. 1. 2018 bylo signováno starostou žalobkyně, žalovaným Souhlasné prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemků, kde je uvedeno, že uvedené strany se shodly na průběhu hranice, popřípadě její části, mezi pozemky [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] v [katastrální uzemí] [obec], procházející po bodech 1, 2, 3 ([číslo]), bodech 2, 3 ([číslo]), bodech 1, 2 ([číslo]), bodech 1 ([číslo]). (souhlasné prohlášení na čl. 117 spisu)

29. Notářským zápisem sp. zn. [spisová značka], NZ [číslo] ze dne 28. 1. 2021, notář Mgr. [jméno] [příjmení], bylo učiněno osvědčení o průběhu děje a stavu věci – internetová stránka www.google.maps, zachycující oplocení v místě, kdy je zobrazeno oplocení částečně plaňkové, částečně drátěné, před domem žalovaného, které se nachází v jiném místě, nežli následně vybudované oplocení. (osvědčení, fotografie na čl. 61 – 77 spisu)

30. Na fotografii, popisu místa, ze dne 23. 4. 2020, je zobrazen částečně vybudovaný zděný plot, branka, prostor pro nádoby na svoz komunálního odpadu. Stavba není dokončena. (fotografie na čl. 111 spisu)

31. Fotografie v místě zobrazují pohled na pozemní komunikace, umístění plotu, jeho konečnou část, sloupek u pozemní komunikace, výměru plotu od pozemní komunikace. (fotografie na čl. 121, 129 - 135 spisu)

32. Odbytový rozpočet stavebního materiálu, rekapitulace zhotovitele [právnická osoba] ze dne 19. 2. 2021 vyčísluje pro objekt označený„ posunutí veřejného oplocení“ jednotlivé položky rozpočtu, celková částka je uvedena ve výši 309 995 Kč (rozpočet na čl. 136 – 138, 139 spisu)

33. Dne 13. 6. 2005 bylo [stát. instituce] adresováno žalovanému rozhodnutí o povolení„ Drobná stavba – oplocení pozemku [číslo] v k. ú. [obec]“, s tím, že není námitek proti provizornímu oplocení pozemku [číslo] v rozsahu uvedeném v drobném ohlášení, plot bude budován z drátěného pletiva, železné sloupky budou zabetonovány do země ve vzdálenosti cca 4 cm, výška platu nepřesáhne 160 cm. (sdělení na čl. 27, 143 spisu)

34. Svědek [celé jméno svědka] působil na stavbě plotu žalovaného jako dělník. Pracovní pokyny zadával mistr pan [celé jméno svědka]. Dále zde pracovali ještě další dva dělníci. Na stavbě pracovali v lednu a únoru 2020, po vánočních svátcích. Na stavbě byly pouze základy, díry v zemi vylité betonem, nad povrch země nebylo dosud nic provedeno. Provedli stavbu z cihel, sloupky a základy zdí plotu. Kovové výplně neprováděli. Toto prováděli v lednu a únoru 2020. Jednou, když na stavbě pracovali, přišel nějaký muž, něco měřil a říkal, že je to špatně. Zavolal tedy žalovaného, v té době byl doma. Přišel, podíval se, kdo takto stavbu měří a řekl, že je to pan starosta, nemluvili spolu. Žalovaný se starostou hovořit nechtěl. Pan starosta oznámil, že je to špatně, dále o věci již nekomunikoval. Nikdo jiný v době, když byli na stavbě, tam nepřišel a nic ohledně stavby neřešil. Pan starosta přišel, něco měřil a řekl, že je to špatně. Svědek tak šel za žalovaným, který byl doma, patrně v garáži, řekl mu, co starosta, říkal. Žalovaný šel ven, poznal, že to byl starosta. Žalovanému sdělil, o čem řekl, že je to špatně. Reakci žalovaného si již nevybavuje. Na stavbě se pohybovaly ještě další osoby. Neví, co zde dělaly, nehovořili s nimi.

35. Svědek [celé jméno svědka] na předmětné stavbě působil jako stavbyvedoucí. Stavba se prováděla na konci roku 2019 a počátkem roku 2020. Bylo to na konci roku, byla zima. Výkopové práce započaly před vánočními svátky, dokončována stavba byla na počátku roku 2020. Zděné práce se prováděly po vánočních svátcích. Stavbu společnost prováděla od počátku, i základy. Svědek [celé jméno svědka] na stavbu přišel později. Celkem zde pracovalo pět osob, nikoliv však zároveň. Svědek na stavbu dojížděl nepravidelně. Na výkopech pracovali dva či tři zaměstnanci, na zdění taktéž dva či tři zaměstnanci. Prováděli i výkop základů. Při výkopových pracích nalezli části betonu, jednotlivé valy. Neví, zdali se jednalo o plot, mohlo tomu tak být. Výkopy prováděl bagrista. Vozil k němu ještě někdy jednoho člověka na odkopnutí jednotlivých částí zeminy. Na stavbu přijel přibližně patnáctkrát. Výkop se prováděl dva až tři dny maximálně. Stavbu přijel vždy shlédnout, celou dobu zde nebyl. Kontroloval, zdali zaměstnanci neutíkali před koncem pracovní doby, dělali, co mají. Co kopou, viděl. Stěžovali si, jak je to náročné a podobně. Provázky v místě umístil sám dle pokynu žalovaného, umístil je tam, kam řekl žalovaný. Žádný výkres neměli. Běžně se vyhotovuje, ale v tomto případě toto nebylo. Zakázka nebyla úplně standardní, byla definována vazbami mezi žalovaným a společností, která práce prováděla. Dohodla se jiným způsobem, proto se nevedl ani stavební deník. Svědek byl na stavbu vyslán, tento pokyn respektoval, dělal, co mu bylo řečeno. Nezabýval se tím, proč se takto postupuje, řídil se příkazy. Stavbu dokončovali v březnu. Co se týká toho, zdali se o stavbu zajímaly nějaké osoby, tak zaměstnanci sdělili, že přišel nějaký muž a sdělil, že to mají špatně. Jednou jej tento muž také sledoval, když se bagrovaly základy, nic neříkal. Ž se jednalo o stejného muže, vyvodil z toho, co následně sdělili zaměstnanci, jak jej popsali. Stavbu ohlíželo více lidí, se svědkem nikdo nehovořil, nikdo jej neoslovil. To, že se jedná o stejného člověka, vyhodnotili z toho, že na stavbu jezdil stejným automobilem. Mělo se jednat o někoho z vedení obce, starostu nebo místostarostu. Toto říkali zaměstnanci, patrně tuto informaci měli od žalovaného. O schůzce v únoru 2020, neví. Stavbu dokončovali v březnu, možná již v únoru.

36. Svědek dále v rámci své výpovědi uvedl, že když kopali, nacházeli nějaké části betonu, nebyl to souvislý pruh, byly to betonové valy, v nichž jako by byly zaraženy sloupky. Působilo to provizorním dojmem, ale něco provizorního by nikdo takto nebetonoval. Přesně neví, co by to bylo, mohl to být plot. Kopali tam, kde měli vyznačený pás šňůrkami. Neví, jak široký tento pás byl, přibližně 20-60 cm. V rámci tohoto pásu zděné zbytky nacházeli, mohly být posunuté přibližně o 20-30 cm. Naráželi na ně jednotlivě a postupně. V místě byly geometrické body, krabičky. Od těchto to nějak odměřili a poté natáhli provázek. Tento nenatahovali přesně od bodu k bodu, byli trochu dál. Řídil se příkazy. K této části výpovědi je třeba uvést, že svědek zde nepůsobil zcela přesvědčivě. Přesvědčivá byla ta část výpovědi, v níž uváděl, že plot umístili tak, kde byly umístěny provázky, k tomuto také dodal, že je vytyčil žalovaný. Pokud byl soudem opakovaně dotazován, kde byly betonové části, které byly vykopány umístěny, nevyjadřoval se přesně a přesvědčivě. Pokud uvedl, že plot odměřili přesně od geodetických bodů, tak výpovědí svědka Ing. [příjmení] bylo prokázáno, že tomu tak není. Nadto je třeba konstatovat i to, že při protokolaci svědek svoji výpověď upravil, když se vyjadřoval k tomu, kdy byla stavba dokončena. Nejdříve uvedl zcela jistě, že v březnu, posléze výpověď upravil, když řekl, že možná již v únoru. Tuto skutečnost hodnotí soud ve vztahu k obraně žalovaného, který uváděl, že žalovaný počal proti stavbě brojit až následně. Hodnotit je nutno i to, že svědek působil u společnosti, která plot vystavěla na pozici stavbyvedoucího, kdy z jeho výpovědi je zřejmé, že se nejednalo o běžnou zakázku, vztah mezi žalovaným a touto společností není běžným obchodním vztahem, evidentně zde existovaly osobní vazby (svědek uvedl, že zde byla zakázka prováděna jinak nežli obvykle, bylo to nějak dohodnuto, nevedl se ani stavební deník).

37. Starosta žalobce [celé jméno svědka] na této pozici působí od 1. 1. 2009. Žalobce měl zájem odkoupit okolí rybníka [anonymizováno] a udržovat je, stav byl velmi neuspokojivý. Oslovili Lesy ČR, s. p., chtěli koupit pozemek v této lokalitě. Společností Lesy ČR bylo řečeno, že prodají pouze balík čtyř pozemků. Následně zjistili, že jej již nevlastní, zbylé tři pozemky však chtěli prodat jako celek. Poté bylo žalobci sděleno, že o jeden z těchto pozemků má zájem i žalovaný s tím, že jednodušší by bylo dohodnout se, protože vše probíhá v dlouhodobém procesu a dohoda by věc urychlila. Dohoda tedy byla, že žalobce odkoupí balík tří pozemků a za cenu, za kterou byl koupen pozemek o který má zájem žalovaný, se potom tomuto prodá. Při těchto jednáních žalobce neřešil chodník, což nyní hodnotí jako chybu, zapomnělo se na to. Žalovaný měl zájem věc řešit rychle, vymezit hranice pozemků. Řešil i spor s paní [příjmení], bez povolení vystavěl kuchyň, která zasahovala do jejího pozemku. Měl tak zájem hranici pozemku určit co nejdříve a vše vyřešit. Řešil i zavezení pozemků, projednáváno toto bylo Městským úřadem v Říčanech. Žalovanému následně sdělil, že se musí projednat i chodník. S družkou žalovaného o chodníku komunikoval v době, kdy se dostavila na obecní úřad cosi zaplatit, poplatky, ještě předtím, nežli se tato věc začala řešit, přibližně v roce 2011. Telefonicky s žalovaným řešil oddělení pozemku za účelem zřízení chodníku. I ústně. Je přesvědčen, že splnil, na čem se dohodli. Ústně řešili, že žalovaný vezme zpět nabídku učiněnou Lesům ČR. Ústně jednali i o chodníku. Žalovaný telefonicky komunikoval často, měl zájem věc řešit v co nejkratší době. Vyjádřil se, že lze provést oddělení pozemku, ale nechť je to řešeno co nejdříve. Po odkupu pozemku od Lesů ČR a jeho oddělení byl prodán žalovanému. V obci bylo provedeno zaměření hranic pozemků. Na objednávku žalovaného, geodet provedl zpřesnění hranice. Jinak žalobce geodeta najal pro provedení oddělovacího plánu za účelem prodeje části pozemku žalovanému. Zbytek měl být použit na výstavbu chodníku. Geodetem byl buď pan [příjmení] [příjmení], nebo pan [příjmení] [příjmení], kteří spolupracují. Osloveni žalobcem byli proto, že když byla prováděna digitalizace, žalobce byl pilotní projekt, geodeti tak místo znají. Nejdříve je tedy oslovil žalobce, poté žalovaný. Jednalo se o rozdíl několika dnů. V lednu, polovině ledna, si všiml, že žalovaný staví plot. Říkal dělníkům, že asi nestaví na svém pozemku. Ptal se jich, kdo jim dal pokyny ke stavbě, řekli, že staví tak, jak to řekl pan domácí. Stavby si všiml, když jel na kraj obce, kde jsou složeny stroje technických služeb. Běžně tam nejezdí, většinou tam jezdí zaměstnanci, kteří neřeší, zdali někdo staví na obecním pozemku. Obec je malá, dům žalovaného je umístěn [anonymizována tři slova], při pohybu uvnitř obce stavba žalovaného nebyla patrná. Dal podnět na stavební úřad, který však byl nečinný, žalovaný stavbu dokončil. Chodník má zájem žalobce vybudovat. Plány jsou, že na konci obce bude zbudováno sportoviště, chodník by je měl spojovat s obcí, jejím středem. Obcí jsou vedeny dvě komunikace. Při jedné má stavbu žalovaný, druhá vede k [anonymizováno]. Na této druhé komunikaci chodník je, ovšem pouze do určité části, v zatáčce se chodník zbudovat nedá. Chodník není na komunikaci, kde má stavbu žalovaný. O chodníku se v obci hovoří velmi dlouho, hovořilo se o tom již v období let 1961 - 1996. Aktuálním se toto stalo v době, kdy se začalo v obci více stavět. Před čtyřiceti lety v místě, kde nyní má dům žalovaný, byla ruina. V devadesátých letech došlo k většímu zastavění obce, což zintenzivnilo úvahy o zřízení chodníku. Nejdříve se provedly důležitější věci, které měly prioritu, zejména osvětlení (konec devadesátých let), sítě. Nyní byl připraven nový územní plán, zde je možné záměr obce zjistit. Jinak se provedlo vždy to, co mělo větší prioritu. Stroje na konci vesnice jsou v halách. Do těchto hal se nejede přímo kolem bydliště žalovaného, jeho [anonymizováno], odbočka je asi [anonymizována tři slova]. Je však nutno zkontrolovat, zdali ze směru žalovaného nejede nějaké auto. Stavby žalovaného si všiml, když jel do hal, bylo v době, kdy plot byl již v takové fázi výstavby, že byl vidět. Pracovali zde dělníci. Když odbočoval, viděl červený plot. V obci se budují i jiné komunikace, chodníky, nežli je plánovaná komunikace u domu žalovaného. V obci byly štěrkové cesty, záměrem je vybudovat asfaltové chodníky. Pozemku [číslo] se věc netýká. Došlo k oddělení pozemků [číslo] [číslo] po odkoupení od Lesů ČR. Pozemky jinak historicky patřily obci. Zápisy z jednání zastupitelstva jsou obsahem spisu z roku 2018 a roku 2016. Zápis z roku 2018 byl proveden po dohodě s žalovaným. Zápis z roku 2016 popisuje záměr vybudovat chodníky. Došlo k chybnému uvedení pozemku a muselo se to opravovat. Když byl proveden protokol o zpřesnění hranice, byl se na místě podívat, žalovaného se týkal jeden bod. Musel rychle odjet na nějaké jednání, protokol dně podepsal následně v kanceláři. Sportoviště má být umístěno pod koupalištěm, pravá strana ve směru od domu žalovaného. Mají být spojeny [územní celek] a [obec], je předpoklad komunikace, kterou bude alej s jedlými stromy a v souvislosti s tímto vybudování sportoviště. Komunikace [číslo] je frekventovaná, chodec se zde nemůže pohybovat bezpečně. Do místa plánovaného sportoviště není komunikace. Sportoviště je zachyceno v novém územním plánu. Žalobce vždy musí mít připravený projekt a hlásit se do dotačních programů. Vybudovala se i jiná sportoviště, není ovšem žádný park, alej, odpočinková zóna. Časový horizont závisí na více faktorech. Odhadem pět let. Vybudování chodníku je rozmyšleno, není však projekt, tento se musí zhotovit. Žalobce dlouhodobě řeší otázku chodníku v této části obce, dlouhodobě se zde chodník plánuje. Není schopen říci, zdali lze vybudovat chodník při zachování plotu žalovaného, musí se vytyčit pozemek, zjistit, kolik prostoru zbývá na chodník, protože je třeba odlišit pozemek a stavbu chodníku, to jsou dvě samostatné položky. Nejdříve se zde nacházel dřevěný plot, následně nemovitost jako náhradní v restituci získal pan [příjmení], který do místa natloukl nějaké kolíky a udělal si svůj vlastní plot. Ten byl ale jinde, než je současný plot žalovaného. Dále od silnice. Projekt na chodník se bude vypracovávat.

18. února 2020 proběhla schůzka. Hovořilo se o geodetovi, žalobce si není vědom slibu zajištění geodeta, hovořil o tomto pan [celé jméno svědka].

38. Svědek Ing. [jméno] [příjmení] v roce 2017 byl osloven žalovaným pro provedení geodetických prací, zaměření stavby a vzdáleností pozemků [číslo] [číslo] konkrétně určení polohy stavby ve vztahu k pozemkům [číslo] [číslo] proto se zpřesňovala hranice. Navrhli provedení zpřesnění hranic, vypracování geometrického plánu. Tento vypracovali, geometrický plán [číslo] 2017 na čl. 113 spisu. Žalovaného seznámili s vytyčenou hranicí, což bylo podepsáno na souhlasném prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemků a protokolu o vytyčení hranice, který byl vyhotoven Ing. [jméno] [příjmení] a který uvádí, že dne 3. dubna 2017 byl na žádost pana [celé jméno žalovaného] vytyčen bod 2 na vlastnické hranici mezi pozemky [číslo] [číslo] [číslo] bod 3 na hranici mezi pozemky [číslo] [číslo]. K souhlasnému prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemků zdůrazňuje slovo shoda, kdy bylo prohlášeno, že je shoda na průběhu hranic pozemků, žalovaný byl s tímto seznámen. Pro danou věc je důležitý bod 1. Žalovanému bylo ukázáno, kde se bod 1 v místě nachází, byl seznámen s průběhem hranice. Žalovanému byl ukázán i geodetický bod vytyčený železným sloupkem označený jako bod 1 v zápisu o shodě. V době, kdy byl prováděn geometrický plán a sepisován protokol o shodě, se toto vytyčení v místě nacházelo, bylo to každému zřejmé. I kdyby v důsledku stavby nebo jiných okolností tento geometrický bod byl poškozen, každý geodet by byl schopen jej určit s přesností 0,14 m. Veškeré podklady předložili žalovanému. Předali je s tím, nechť je vloží do listin příslušného katastrálního úřadu, Katastrální pracoviště Praha – východ. V současné době lze zjistit přesný průběh hranice ve vztahu ke stavbě plotu, provést nezávislé zaměření. Prováděli zaměření oplocení. Jeho výsledek, aniž by však byl opatřen legendou, má k dispozici, zakládá jej do spisu. K tomuto konstatuje, že hranice pozemků [číslo] [číslo] rozhraní pozemku, na němž se nachází stavba, je bod 1, ten zakresluje do daného místa. Dvě červené čáry značí místo, kde je umístěna podezdívka plotu, v bodě 4.3. je umístěn železný sloupek. Tento ale není geodetickým bodem, je to sloupek, který mohl do místa umístit kdokoliv, cestáři nebo kdokoliv, kdo v místě něco dělal. Z plánku se podává, kde je umístěn plot, odchylka na pozemku [číslo] je téměř 1 m. Dalším měřením by se toto pouze potvrdilo. V místě prováděli šetření a měření již dříve. Převáděli staré zápisy do digitalizované podoby. Na základě údajů, které z místa již měli dříve, schopni stanovit hranice pozemků. Pokud by měření prováděl nezávislý geodet, vycházel by z těchto záznamů a geodetických bodů, případně i starších, které v místě jsou k dispozici.

39. Ve věci byl volán svědek [celé jméno svědka]. Od slyšení jmenovaného soud upustil, když skutkový děj byl postaven najisto z důkazů ve věci provedených. Obsah schůzky v únoru 2020 není z hlediska skutku pro věc rozhodnou.

40. Skutkový děj:

41. Žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] k. ú. [obec] u [obec], žalovaný je vlastníkem pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] k. ú. [obec] u [obec], přičemž pozemky ve vlastnictví žalovaného jsou v hranici s veřejně přístupnou veřejnou komunikací, silnicí, pozemek parc. [číslo] k. ú. [obec] u [obec], vlastnictví Středočeského kraje a dále jsou v hranici s pozemky žalobce. Tato skutečnost nadto v řízení nebyla spornou. Sporným nebylo taktéž, že žalovaný zrealizoval stavbu plotu ve zděném provedení ze spárovaného cihlového zdiva s vjezdem a vchodem.

42. Sporným však bylo, zdali žalovaný byl v dobré víře, že předmětný plot buduje na pozemku ve svém vlastnictví. Předmětný plot počal žalovaný budovat v druhé polovině měsíce prosince 2020. K dokončení stavby došlo v únoru či březnu 2020. Z hlediska skutku v dané věci je podstatným, že stavba nebyla v lednu 2020 již dokončena, stále byla ve výstavbě. S ohledem k postupu stavebních prací, jak byly svědky popisovány, lze vzít za prokázané, že v této době začala být zhotovována část stavby nad zemí. Uvedené bylo zjištěno zejména z výpovědí svědků [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], kdy s jejich výpovědí koresponduje i výpověď žalobce, starosty žalobce, [celé jméno svědka]. Jmenovaní svědci shodně uvedli, že přípravné práce, resp. zemní práce, základy plotu, byly prováděny před vánočními svátky roku 2020, ve stavbě pokračovali v lednu 2020, zcela dokončena byla v nejpozději v březnu 2020. S tímto zcela koresponduje listina, jíž jest žádost stavebnímu úřadu o odstranění stavby ze dne 27. 1. 2020. V této žalobkyně konstatuje, že je prováděna stavba cihlového plotu bez povolení, nechť je odstraněna. Touto listinou žalobkyně zcela nepochybně dala najevo nesouhlas s prováděnou stavbou. Tento dala najevo i v místě stavby, když starosta žalobkyně [celé jméno svědka] oslovil zaměstnance společnosti, která výstavbu prováděla s tím, že stavba není prováděna správně. Toto se podává zejména z výpovědí shora jmenovaných svědků. Nelze tak uzavřít, že žalobkyně by byla ve věci pasivní, nevyjádřila svůj nesouhlas s provedením stavby, nechala žalovaného stavbu provést, aniž by jakkoliv vyjádřila svůj postoj k věci. Nelze uzavřít, že žalobkyně ponechala stavbu žalovaného dovést do konečného stadia a až následně vyslovila svůj nesouhlas s ní. Z výpovědi uvedených svědků se podává, že stavba počala být prováděna v druhé polovině prosince 2020, přičemž v této době ještě nebyla ve fázi, kdy by byla viditelná, když byly prováděny zemní práce. Do takové fáze rozpracovanosti, že byla viditelná, a bylo rozpoznatelné, co je budováno, se evidentně dostala až v lednu 2020. V této době již žalobce proti výstavbě brojil. A to jak upozorněním v místě, tak podnětem stavebnímu úřadu. Za podstatné je nutno hodnotit i to, že žalovaný evidentně neměl zájem se nesouhlasem žalobce zaobírat, což je zřejmé z jeho reakce na sdělení starosty žalobce, jak ji popsali uvedení svědci. Ve věci je nutno hodnotit i to, že nemovitost žalovaného se nachází na okraji obce, tudíž povědomí o prováděné stavbě, resp. jejím rozsahu a přesném umístění bylo možné získat až po jejím částečném vybudování, v okamžiku, kdy byla viditelná, přičemž stavba nebyla s ohledem ke své poloze ihned znatelná. Starosta obce ve své výpovědi zcela přesně popsal, jaká je situace v místě, jak seznal, že stavba je prováděna, kdy jeho výpověď zde je logická a ve vzájemné souvislosti i s ostatními skutečnostmi ve věci zjištěnými. Bylo tedy uzavřeno, že žalobce proti stavbě brojil v zásadě ihned, jakmile se o stavbě dozvěděl.

43. Druhou pro věc zásadní skutečností, kterou je nutno posuzovat, je to, zdali žalovaný byl v dobré víře, zdali stavbu provádí na svém pozemku, je mu známo, kudy prochází hranice pozemků. V řízení bylo prokázáno, a toto v zásadě bylo mimo spor, že žalobce uzavřel kupní smlouvu se společností L ČR, s. p., mimo jiné pro pozemek [číslo] v obci [obec]. Žalobkyně schválila uzavření kupní smlouvy pro pozemky [číslo] [číslo] [číslo]. Zájem o koupi pozemku [číslo] měl i žalovaný. Uvedenou společností však byl navržen prodej všech pozemků jednou kupní smlouvu s tím, že toto je administrativně jednodušší. Dohoda tedy následně byla taková, že žalobce zakoupí všechny uvedené pozemky, následně dojde k oddělení pozemku, který bude prodán žalovanému. Takto také bylo postupováno, geometrickým plánem [číslo] 2018 byl oddělen pozemek, který byl kupní smlouvou převeden žalovanému. Rozhodným dále je, zdali žalovaný měl povědomí o tom, kde se nachází hranice mezi pozemky ve vlastnictví žalobce a pozemky ve vlastnictví žalovaného. V řízení bylo žalovaným argumentováno tím, že geodet, který geometrický plán vypracoval, byl žalovanému odkázán žalobcem. Tato skutečnost není pro řízení žádným způsobem rozhodnou. Nadto geodet Ing. [jméno] [příjmení], který byl ve věci slyšen jako svědek, zcela přesně popsal, jak ve věci postupoval, kým mu byla zadána zakázka. Výpověď jmenovaného svědka považuje soud za rozhodnou. Z jeho výpovědi se podává, že zakázky prováděl jak k zadání žalobce, tak k zadání žalovaného, ve věci se vyjadřoval výhradně k odborným otázkám, evidentně neměl zájem jakkoliv vstupovat do vzájemných vztahů účastníků, tyto hodnotit, jeho výpověď soud hodnotí z hlediska odborného na úrovni slyšení soudního znalce, byť v řízení vystupoval v jiné pozici a k účastníkům měl v předchozí době smluvní vztahy. Jak již ale bylo uvedeno, bylo zřejmým, že věc hodnotí výhradně z hlediska zadání a výstupu své odborné činnosti. Za podstatnou soud hodnotí i tu skutečnost, že jmenovaný svědek v místě prováděl i zaměření dalších pozemků, prováděl vytyčení hranic pozemků v místě, jeho měření byla podkladem pro převod zápisů do digitální formy katastrem nemovitostí. Navíc geodetické práce v místě neprováděl sám, ale s Ing. [jméno] [příjmení], což taktéž zakládá úvahu o důvěryhodnosti jmenovaného svědka, neboť veškerá měření byla prováděna a ověřována i další osobou. Jmenovaný výslovně uvedl, že může být provedeno zaměření v místě dalším nezávislým geodetem, avšak tento bude vycházet z geometrických bodů, které svědek se spolupracujícím geodetem v místě vyznačili, a dospěje ke shodnému závěru. Odchylka může být s přesností 0,14 m. Za této situace tak soud hodnotí nařízení znaleckého posudku je nadbytečné, neekonomické a nehospodárné, když ve věci ustanovený geodet by vycházel z bodů, které v místě jako odborná osoba vyznačil slyšený svědek. Jiná situace by byla, kdyby geometrické body v místě byly neznatelné, nebyly by určovány hranice pozemků, situace v místě by z hlediska hranic pozemků, geometrických bodů byla nepřehledná. Taktomu však v souzené věci není. V daném místě bylo provedeno geometrické měření, kdy přesněji se k tomuto nemůže vyjádřit jiná osoba, nežli ta, která je prováděla. Jmenovaný svědek uvedl, že provedl měření hranic pozemků, žalovaného seznámil s tím, kudy hranice pozemku vede. Zdůraznil, že strany odkázal na geodetické body v místě. Výslovně vyvrátil tvrzení žalovaného, že s výsledkem jeho měření a umístění bodů v místě nebyl seznámen. Zde k výpovědi jmenovaného svědka je nutno hodnotit důkaz, jímž je protokol o shodě, na který svědek odkázal. Za prokázané tak lze vzít, že žalovaný věděl, kde je vedena hranice mezi pozemky žalobce a pozemky žalovaného. Z hlediska toho, kde přesně je umístěn předmětný plot soud považuje za podstatnou listinu, jíž v rámci svého slyšení svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] předložil, a to zaměření oplocení. K tomuto svědek uvedl, že sic není dosud opatřen legendou, avšak zcela přesně vymezuje rozhraní pozemku, na němž se nachází stavba, pozemků [číslo] [číslo] kdy při zaměření dalším geodetem by byl zjištěn stav v místě totožně. Popsal, že dvě červené čáry vyznačují místo, kde je podezdívka plotu, bod 4.3 značí místo, kde je železný sloupek, který však není geodetickým bodem. Mohl jej zde umístit kdokoliv. Na pozemku [číslo] je odchylka od hranice pozemku žalovaného téměř 1 metr. Z uvedené listiny se dále podává, že na pozemku [číslo] není odchylka takto znatelná, částečně vede stavba plotu po hranici pozemku. Stavba se od hranice pozemku počíná odchylovat v průběhu hranice s pozemkem [číslo]. S ohledem k rozmezí odchylky lze usuzovat na to, že u odchylky na tomto pozemku, která není markantní, mohl stavitel být v dobré víře, že stavbu provádí na hranici svého pozemku. V případě pozemku [číslo] je však již odchýlení do té míry zásadní, že stavitel v dobré víře, že staví na svém pozemku, být nemohl. S ohledem ke shora uvedenému je tak nadbytečným hodnotit fotografie předložené žalobkyní, z nichž se podává, že původní oplocení bylo ve zcela jiné poloze, než bylo následně vybudováno žalovaným, k čemuž žalovaný tvrdil, že toto oplocení provizorně vybudoval sám, aby mohl v místě parkovat. Pro úplnost je nutno konstatovat, že z listin, které má k dispozici správní orgán se nepodává žádná skutečnost, která by shora uvedené závěry vyvracela. Uzavřít je nutno, že žalovaný stavbu provedl, aniž by měl vydána příslušná rozhodnutí, nebylo stavebním úřadem provedeno příslušné šetření.

44. Dále bylo ve věci hodnoceno, zdali žalobkyně prokazuje své tvrzení, že měla již v předchozí době záměr v místě vybudovat chodník, čemuž stavba vybudovaná žalovaným brání. Z důkazů provedených v řízení lze tuto skutečnost vzít za prokázanou. Žalobkyně doložila výpis ze zápisu zasedání zastupitelstva ze dne 22. 11. 2016, kdy bylo projednáváno vybudování chodníku v místě. Soud zde hodnotí, že listina, jíž jest zápis ze zasání zastupitelstva, vznikla již před zahájením tohoto sporu, nejedná se nepochybně o listinu, která byla účelově vyhotovena za účelem prokázání tvrzení žalobce. Je zřejmým, že žalobkyně dlouhodobě plánuje vybudování chodníku v místě, v předmětné listině se osvětluje i z jakého důvodu má být chodník vybudován. Přesně toto objasnil v rámci své účastnické výpovědi starosta žalobce. Ač se jedná o účastnickou výpověď, jíž lze hodnotit jako ne zcela objektivní, je zároveň nutno hodnotit, že jiná osoba se přesněji o záměru obce a jejím zájmu nemůže v zásadě vyjádřit. Výpověď [celé jméno svědka] lze hodnotit jako důvěryhodnou, přesně popsal, jak žalobkyně ve věci postupuje, jakým způsobem řeší otázky veřejného zájmu, z jakého důvodu nedošlo k vybudování chodníku v předchozí době. Tvrzení žalobce koresponduje i vyjádření na čl. 100 spisu. Žalovaný sic potřebu vybudování chodníku v místě sporuje, to však ničeho nemění na závěru, že žalobkyně má záměr tento v místě vybudovat a toto lze vzít za prokázané.

45. Pokud byl žalovaným doložen náklad na odstranění stavby, respektive přeložku plotu, odbytový rozpočet stavebního materiálu, rekapitulace zhotovitele [právnická osoba] ze dne 19. 2. 2021, který náklad vyčísluje ve výši 309 995 Kč, tak s ohledem k rozsahu stavby lze tuto částku hodnotit jako reálnou.

46. Právní hodnocení:

47. Dle § 1085 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, o. z., soud může na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že ten, kdo zřídil stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, musí vlastním nákladem stavbu odstranit a uvést pozemek do předešlého stavu. Soud přitom přihlédne, zda k zřízení stavby došlo v dobré víře.

48. Žalobkyně se domáhá odstranění neoprávněné stavby dle § 1085 o. z. Ta skutečnost, že stavba, plot, byla realizována, není spornou. Sporným není ani vlastnictví označených pozemků jako samostatných nemovitých věcí. Sporným však bylo, zdali žalovaný vybudoval stavbu na pozemku ve svém vlastnictví, zdali mohl být v dobré víře, že tak činí.

49. S ohledem k tvrzení žalovaného o předčasnosti žalobního návrhu, neboť je vedeno správní řízení o odstranění stavby, je primárně se třeba zaobírat touto námitkou.

50. Dle rozhodnutí ÚS ČR vydané ve věci sp. zn. II. ÚS 325/2000 –„ Ustanovení § 135c řeší případy, kdy stavebník postaví na pozemku stavbu neoprávněně, tj. není-li k tomu z hlediska předpisů občanského práva oprávněn. Z hlediska občanskoprávního může zřídit občan stavbu především na základě práva vlastnického. Pokud tento předpoklad není splněn, jde z občanskoprávního hlediska o tzv. neoprávněnou stavbu. Podle § 135c obč. zák. se tedy rozhoduje o tom, zda má stavebníku vlastnictví ke stavbě zůstat nebo zda bude se stavbou naloženo jinak v případě, že stavebník - vlastník stavby neměl potřebné občanskoprávní povolení. Od občanskoprávního oprávnění zřídit stavbu je třeba rozlišovat, zda stavebník je oprávněn stavbu zřídit i podle předpisů správního práva, stavebních předpisů. Od neoprávněné stavby je tedy třeba odlišovat nesplnění některé z náležitostí, které při stavbě vyžadují stavební předpisy - zda tedy na stavbu bylo vydáno územní rozhodnutí, zda bylo vydáno rozhodnutí o přípustnosti stavby čili stavební povolení atd. Byla-li např. stavba postavena bez stavebního povolení, jde o tzv. "černou" stavbu, která je sankcionována stavebními předpisy. Chybí-li oprávnění (občanskoprávní titul) ke stavbě na pozemku z hlediska úpravy občanského práva, jde naproti tomu o neoprávněnou stavbu, kterou sankcionuje § 135c obč. zák. Výše uvedené ustanovení § 135c obč. zák. se tedy použije v případě, že stavebník zřídil stavbu na pozemku neoprávněně, tedy tehdy, když z hlediska přepisů občanského práva k tomu nebyl oprávněn. V projednávaném případě tedy je možné postupovat dle ust. § 135c odst. 1 obč. zák. o neoprávněné stavbě, jak správně uvádí odvolací soud, neboť v době, kdy byla silnice budována, nebyl stát vlastníkem předmětných nemovitostí, stát jako stavebník nedisponoval právním titulem, na jehož základě byl oprávněn provést stavbu na sporných pozemcích [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v kat. území K. - [obec]. Stavba tedy byla budována na cizím pozemku ve smyslu ust. § 135c odst. 1 obč. zák. Z hlediska občanskoprávního tedy byla stavba zřízena neoprávněně.

51. Dle rozhodnutí NS ČR 22 Cdo 234/2011 –„ Podstata neoprávněné stavby spočívá v tom, že stavebník staví na cizím pozemku, aniž by mu svědčil právní titul umožňující na cizím pozemku stavět. Pro klasifikaci stavby jako neoprávněné není rozhodující, zda stavebník měl či neměl stavební povolení.“ 52. Ze shora uvedeného vyplývá, že soud v tomto řízení řeší oprávněnost stavby z jiného právního titulu, nežli je řešeno ve správním řízení, kdy soud v tomto sporu posuzuje oprávněnost stavby, což je jiná situace, nežli posuzování toho, zdali byly splněny veškeré náležitosti pro provedení výstavby. Žalobce má při zachování přístupu k právu nárok na přezkum toho, zdali na straně žalovaného byly z hlediska občanského práva dány předpoklady pro zřízení stavby, zde tvrzené vlastnické právo.

53. Soud odkazuje na Občanský zákoník s komentářem III., C. H. BECK, Praha 2014, str. 306 a násl., který uvádí, že o. z. na rozdíl od obč. zák., § 135c, uvádí jako kritérium především dobrou víru stavebníka, k níž soud nadto pouze přihlíží, neurčuje rozhodnutí soudu bez dalšího, nicméně, účelnost stavby je nutno brát v potaz. Tedy kritérium dobré víry je zde primárním. Co se účelnosti týká, tak soud hodnotí věc objektivně, s přihlédnutím ke všem okolnostem a povaze případu, povahu a rozsah hospodářské ztráty vzniklé odstraněním stavby, účel stavby a její charakter, hodnotí, zdali účastník ve stavbě bydlí, rozsah zastavěného pozemku, zdali stavebník věděl, že staví na cizím pozemku, ztrátu při odstranění stavby x zájem na dalším využití x další předpokládané využití pozemku, z jakého důvodu vlastník pozemku nezakročil proti výstavbě v době realizace, doba, která uplynula od zřízení stavby. Kromě dobré víry, což s uvedeným souvisí, soud hodnotí i to, z jakého důvodu se vlastník pozemku stavbě nebránil, čímž oslabuje dobrou víru stavebníka.

54. Jak bylo shora uvedeno, soud hodnotí v řízení dle citovaného zákonného ustanovení především dobrou víru stavebníka, avšak toto není jediným kritériem. Je nutno hodnotit věc celkově s přihlédnutím ke všem okolnostem věci, mimo jiné otázku hospodářské ztráty, charakter stavby, zdali je jí uspokojována bytová potřeba.

55. V souzené věci bylo uzavřeno, že pro výstavbu plotu na pozemku [číslo] nemohl být žalovaný v dobré víře, že stavba se nachází na jeho pozemku. V řízení bylo zcela najisto postaveno, že byly vytyčeny hranice pozemků v místě, žalovaný byl obeznámen s umístěním hraničních, geodetických bodů. Tvrzení žalovaného, že za takovýto bod mohl považovat sloupek, který se v místě nachází, bylo zcela vyvráceno svědeckou výpovědi Ing. [příjmení], který toto tvrzení odmítl, zdůraznil, že žalovaný byl se situací v místě obeznámen. Tato skutečnost se podává i důkazu, jímž jest prohlášení o shodě. Za podstatné je nutno hodnotit, že žalovaný hranice pozemků řešil nikoliv pouze ve vztahu k předmětné stavbě, ale i ve vztahu k dalším vlastníkům sousedících pozemků, nepochybně musel zvědět, kudy vedou hranice pozemků v jeho vlastnictví a pozemků s těmito sousedícími. Z výpovědi Ing. [příjmení] bylo zjištěno, že již v předchozí době prováděl v místě měření, v místě byly vyznačeny řádně geodetické body. To, že v daném případě se nejednalo o situaci, kdy žalovaný plot budoval za dlouhodobě neměnného stavu, který by mohl založit jeho dobrou víru, dokládá to, že došlo k prodeji pozemků v místě, byl proveden geometrický plán pro oddělení pozemků. Toto nepochybně musí vést k zvýšené pozornosti při zjišťování toho, kam konkrétně má být stavba umístěna. Pro úplnost je nutno konstatovat, že pro věc není rozhodným, kdo geodeta případně žalovanému odkázal.

56. Podstatným je také to, že žalobkyně proti stavbě brojila, přičemž bylo prokázáno, že takto počal jednat bezprostředně poté, kdy se o stavbě dozvěděl. Bylo vyvráceno tvrzení žalovaného, že žalobkyně byla nečinná, mohla se o výstavbě dozvědět dříve, ničeho nečinila. Žalobkyně nesouhlas se stavbou vyjádřila již v jejím průběhu, a to jak přímo na místě, tak vůči příslušnému správnímu orgánu. Žalovaný však na toto žádným způsobem nereagoval, ve stavbě bez dalšího pokračoval.

57. Soudem však dále je hodnoceno, zdali žalovaný byl v dobré víře, že stavba se nachází na jím vlastněném pozemku, a to nikoliv z hlediska průběhu hranice pozemků, resp. povědomí o tom, kudy tato probíhá, ale z hlediska toho, že byl v dobré víře, že staví na svém pozemku při vědomí toho, kudy vede hranice pozemků. Jinými slovy, zdali, když žalovaný měl povědomí o tom, kudy vede hranice pozemků, mohl být v dobré víře, že plot byl umístěn na jeho pozemek. Zde je nutno hodnotit zaměření předložené Ing. [příjmení] při jeho slyšení. Jmenovaný výslovně uvedl, že bylo provedeno zaměření plotu, toto bylo již přeneseno do listinné podoby, ač dosud nebyla vyjádřena legenda tohoto zaměření. K tomuto osvětlil, že pro pozemek [číslo] je odchylka téměř 1 metr. I z předloženého zákresu je patrné, že tato odchylka je v místě znatelná. Žalovaný tedy nemohl být v dobré víře, že plot je umisťován na pozemek v jeho vlastnictví. Oproti tomu u pozemku [číslo] je zřejmé, že stavba je zahájena při hranici pozemku, odchyluje se postupně, přičemž na tomto pozemku je odchylka nepatrná. Zde tak s ohledem k rozsahu stavby lze dovozovat, že vlastník pozemku mohl být v dobré víře o umístnění na pozemku ve svém vlastnictví.

58. Zde byla hodnocena i další skutečnost, a to náklady na odstranění stavby. S ohledem k odchylce stavby na pozemku [číslo] té skutečnosti, že žalovaný byl na to, že stavbu nebuduje na svém pozemku upozorněn žalobkyní, nelze náklady na odstranění stavby hodnotit jako faktor, která má být ve prospěch žalovaného. Oproti tomu u pozemku [číslo] kdy odchylka je minimální, jsou náklady na odstranění stavby hodnoceny, když zde je částku na odstranění stavby namístě hodnotit jako nepřiměřenou.

59. Při hodnocení všech okolností věci je nutno taktéž přihlédnout k tomu, že žalobkyně prokázala záměr v místě vybudovat chodník. Ve vztahu k pozemku [číslo] je však odchylka do té míry minimální, že na případné vybudování chodníku by neměla mít vliv.

60. Co se týká toho, zdali je stavbou uspokojována bytová potřeba stavebníka, tak zde je nutno konstatovat, že stavbu, která je předmětem řízení – plot, tento neobývá. Zde se tak kritérium účelnosti odstranění stavby z hlediska obydlení neuplatní.

61. Na základě shora uvedeného tak soud uzavřel, že žalobní návrh je důvodný v té části, v níž žalobkyně se domáhala odstranění neoprávněné stavby na pozemku [číslo] v této části žalobě vyhověl. V té části, v níž se žalobkyně domáhala odstranění neoprávněné stavby na pozemku [číslo] byla žaloba zamítnuta.

62. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160, odst. 1 o. s. ř. tak, jak byla vymezena žalobním žádáním, když žalovaný je zavázán k plnění do jednoho měsíce, přičemž z provedeného dokazování bylo zjištěno, že stavba byla ve svém celku vybudována nejpozději v rozmezí tří měsíců, tudíž lhůta jednoho měsíce k jejímu částečnému odstranění je odpovídající.

63. Žalovaný podáním ze dne 27. 5. 2021 učinil návrh na přerušení řízení na dobu určitou do přerušení geodetického zaměření žalobcem, když tento je v jednání se Středočeským krajem, přičemž tato skutečnost dříve nebyla žalovanému známa. Návrh na přerušení řízení nelze podřadit žádnému z důvodu dle § 109 o. s. ř. Při jednání soudu dne 28. 5. 2021 upřesnil tento svůj návrh tak, že činí návrh na přerušení řízení dle § 110 o. s. ř. Žalobce se k tomuto návrhu nepřipojil. Rozhodnutí o přerušení řízení dle § 110 o. s. ř. může být soudem vydáno pouze tehdy, jestliže to účastníci shodně navrhnou nebo nedostaví-li se bez předchozí omluvy k jednání či toto navrhne účastník, který se k jednání dostaví, přičemž ostatní účastníci se bez omluvy nedostavili. Protože tato podmínka nebyla splněna, soud návrh na přerušení řízení zamítl.

64. Pro úplnost soud odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. března 2003, sp. zn. 29 Odo 837/2001, které uvádí:„ Usnesení, kterým soud zamítl návrh na přerušení řízení, není usnesením, jímž se upravuje vedení řízení, a nejde ani o žádné z dalších usnesení soudu prvního stupně, o nichž by občanský soudní řád v § 202 odst. 2 nebo na jiném místě v rozhodné době určoval, že proti nim není odvolání přípustné.“ 65. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142, odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se domáhala odstranění stavby dle § 1085 o. z. pro pozemky [číslo] [číslo]. Úspěšnou byla ve vztahu k pozemku [číslo] neúspěšnou byla ve vztahu k pozemku [číslo]. Žalobkyně tak byla úspěšnou pro 50 % uplatněného nároku. Za této situace tudíž soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení