Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

22 C 169/2022-543

Rozhodnuto 2023-09-27

Citované zákony (37)

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Janem Lipertem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] trvale bytem [adresa žalobce] zastoupen advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa státního zastupitelství] o zadostiučinění 1 500 000 Kč, škodu 2 000 Kč a 1 961 725 Kč, to vše s příslušenstvím a omluvu takto:

Výrok

I. Řízení se co do 1 769 643,60 Kč a 170 059,40 Kč a co do zákonného úroku z prodlení z 250 337,30 Kč od [datum] do zaplacení a co do zveřejnění omluvy specifikované v žalobě ze dne [datum] ve způsobu zveřejnění na stránkách [webová adresa], zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 200 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci 1 300 000 Kč a zveřejnit omluvu specifikovanou v žalobě ze dne [datum] co do způsobu zveřejnění na vlastní náklady v jednom deníku s celostátní působností na titulní straně ve formátu nejméně 1/4 tiskové strany se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 15 730 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 519 306,30 Kč od [datum] do [datum] a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 170 059,40 Kč od [datum] do [datum], do 15 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci 6 292 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení se zamítá.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 2 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 79 931 Kč k rukám zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

Vyjádření účastníků a průběh řízení 1. Žalobce se žalobou, kterou v průběhu řízení doplnil a vzal částečně zpět, domáhal po žalované v souvislosti s nezákonným trestním stíhání nejprve zahájeným usnesením policie ze dne [datum] později vedeným u [název soudu] sp. zn. [spisová značka], před kterým byl žalobce zproštěn obžaloby následujících nároků: a) 1 500 000 Kč s příslušenstvím nemajetkové újmy s omluvou za nezákonnost trestního stíhání s odůvodněním, že žalobce byl obviněn pro více skutků v tzv. kauze [anonymizována dvě slova] z prodeje jízdenek [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] pro pletichy ve veřejné soutěži v rámci organizované skupiny a legalizaci výnosů z trestné činnosti. Žalobce byl ohrožen trestní sazbou 5 až 10 let. Trestní stíhání trvalo 7 let a 10 měsíců. Trestní stíhání bylo zbytečné, když znalecký posudek vypracovaný v přípravném řízení pro stanovení výše škody nemohl obstát a u legalizace výnosů z trestných činů byla tvrzení státního zástupce opřena jen o domněnky nikoli důkazy, jak bylo uvedeno v zprošťujícím rozsudku ze dne [datum] Trestní stíhání způsobilo negativně na zájem o služby žalobce jako zprostředkovatele a poradce. Žalobce se stal nedůvěryhodný a bylo nevratně poškozeno jeho jméno a dobrá profesní pověst. Újmu žalobce umocnilo veřejné zasedání u [anonymizováno] soudu dne [datum] a usnesení z téhož dne nerespektující presumpci neviny, když zde bylo vyjádřeno přesvědčení o vině žalobce a spornou zůstala pro [název soudu] pouze výše škody a tento názor byl i prezentován soudcem [anonymizováno] soudu v médii. Trestní stíhání bylo masivně medializováno a podílely se na tom orgány činné v trestním řízení v rámci údajného protikorupčního honu na politiky provázané s kmotry, zejména mediálně vděčnou osobou [jméno] [příjmení]. V databázi [právnická osoba] se k trestnímu stíhání váže 11 995 článků s převážně negativním obsahem. Orgány činné v trestním řízení pak podíleli na poskytnutí neveřejných informací z přípravného řízení včetně neveřejného seznamu obviněných či obsahu odposlechů. V důsledku trestního stíhání se od žalobce odloučila manželka, která se s ním v roce [rok] rozvedla. Synové měli problémy v práci. Sousedé přestali žalobce zdravit, okolí se s žalobcem nechtělo stýkat, aby se nestalo předmětem zájmu médií. Byla znevažována práce žalobce u [anonymizována dvě slova] a zpochybňováno právní vzdělání žalobce. Trestní stíhání vešlo ve všeobecnou známost, újma žalobci vzniká i v současnosti a bude přetrvávat. Žalobce doplnil, že pravomocně odsouzen za jinou trestnou činnost byl ke dni [datum] a k poškození jeho pověsti došlo převážně před tímto datem. Žalobce odkázal na případy spoluobviněných, kteří již byli odškodněni v řízeních [spisová značka] a [spisová značka]. Žalobce zdůraznil, že i v případě spoluobviněného Mgr. [jméno] došlo k pravomocnému odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody stejně jako u žalobce. b) 24 022 Kč s příslušenstvím po částečných zpětvzetí žaloby za náklady obhajoby s odůvodněním, že se jedná o neodškodněné a účelné úkony ze dne [datum] za převzetí zastoupení, poradu ze dne [datum], poradu ze dne [datum], poradu ze dne [datum], která následovala po podání obžaloby a porady ze dne [datum], [datum] a [datum], které proběhly v návaznosti na usnesení ze dne [datum] a návrhy žalobce na doplnění dokazování ze dne [datum] a [datum] Tyto úkony byly učiněny v době, kdy se žalobce nacházel ve výkonu trestu odnětí svobody v souvislosti s odsouzením v jiné kauze. c) 2 000 Kč s příslušenstvím představující škodu v podobě správního poplatku za výmaz zástavního práva nerealizované v důsledku nerealizovaného prodeje pozemků pro zajištění policií.

2. Žalovaná částečně uznala dluh na nákladech obhajoby v rozsahu 1 689 365,70 Kč. Žalovaná neuznala převzetí zastoupení ze dne [datum], neboť převzetí zastoupení již bylo učiněno dne [datum]. [příjmení] ze dne [datum] neuznala, neboť se mělo jednat o první poradu, která je součástí přípravy a převzetí věci. [příjmení] [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] neměla účelné, když nepředcházely ani nenásledovaly po žádném úkonu právní služby. Žalovaná neměla za prokázané, že by správní poplatek 2 000 Kč byl zaplacen v souvislosti s návrhem na výmaz zástavního práva banky na nemovitost, která byla předmětem kupní smlouvy, ze které bylo odstoupeno. Žalovaná poukázala, že shodně tvrzené zásahy žalobce uvedl i při odškodnění újmy za nezákonné trestní stíhání u [název soudu] sp. zn. [spisová značka] pro trestné činy zpronevěry podle § 218 odst. 1 odst. 3 písm. a) tr. zákona a podle § 206 odst. 1,4 písm. d) tr. zákoníku se sazbou dvě léta až osm let. Žalobce byl též pravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody u [název soudu] sp. zn. [spisová značka] za porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1,3 tr. zákoníku jako účastník v trvání 3 let a peněžitému trestu 1 000 000 Kč. Žalovaná proto neměla za prokázané, že by tvrzené zásahy vyvolalo předmětné trestní stíhání. Žalovaná vyslovila vydání nezákonného rozhodnutí a zveřejnila omluvu na svých stránkách dle požadavku žalobce, což považovala za dostatečnou satisfakci. Medializace byla prostým důsledkem zásady veřejnosti trestního řízení a veřejných poměrů, nelze klást k tíži státu.

3. Žalobce vzal žalobu částečně zpět podáním ze dne [datum], při jednání dne [datum] a podáním ze dne [datum], proto soud podle § 96 odst. 2,3 o. s. ř. řízení částečně zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Sporné a nesporné skutečnosti 4. Nesporným účastníci při jednání dne [datum] učinili uplatnění žalovaných nároků u žalované dne [datum]; skutečnost, že obhájci žalobce učinili žalované úkony právní služby v rámci obhajoby žalobce; skutečnost, že v době konání porad [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] byl žalobce ve výkonu trestu odnětí svobody v souvislosti s pravomocným odsouzením žalobce; žalovaná uhradila žalobci 1 519 306,30 Kč dne [datum]; dále průběh trestního stíhání, jak jej shrnul žalobce v žalobě a žalovaná ve vyjádření, tedy, že dne [datum] vydala Policie České republiky, Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality SKPV usnesení o zahájení trestního stíhání, sp. zn. OKFK [číslo], kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro podezření ze spáchání trestného činu pletichy při veřejné soutěži podle ustanovení § 128 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákona, kterého se měl žalobce dopustit jednáním uvedeným pod bodem I. usnesení. Toto trestní řízení bylo následně sloučeno do trestního řízení vedeného policejním orgánem pod sp. zn. OKFK [číslo]. Proti usnesení o zahájení trestního stíhání podal obhájce žalobce dne [datum] stížnost, kterou odůvodnil dne [datum]. Tato stížnost byla zamítnuta usnesením [anonymizováno] státního zastupitelství ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Dne [datum rozhodnutí] žalobce uzavřel s panem [příjmení] kupní smlouvu, dle které měl žalobce prodat za kupní cenu ve výši 770 000 Kč pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] katastrální území Golčův Jeníkov. V souladu s touto smlouvou bylo do katastru nemovitostí zapsáno zástavní právo ve prospěch financující banky. Návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí byl podán dne [datum], sp. zn. V [číslo] [rok] [číslo]. Dne [datum] ve 6:10 byl žalobce zadržen jako obviněný policejním orgánem, a to na žádost dozorujícího státního zástupce JUDr. [jméno] [příjmení]. Dne [datum] bylo žalobci předáno usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání, sp. zn. OKFK [číslo], kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro podezření ze spáchání zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti podle ustanovení § 216 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. a), písm. b), písm. c) trestního zákoníku. Dne [datum] vydal [název soudu] usnesení, sp. zn. [spisová značka], kterým uložil žalobci omezení spočívající v zákazu vycestovat do zahraničí. Toto usnesení bylo jako nezákonné zrušeno usnesením [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], neboť omezení nebylo důvodné a nezbytné. Přesto téhož dne, tedy dne [datum], po vyhlášení uvedeného usnesení [název soudu] dal dozorující státní zástupce pokyn k zadržení žalobce, neboť údajně shledal vazební důvod podle ustanovení § 67 písm. a) trestního řádu. Dne [datum] v 8:10 byl žalobce opětovně zadržen a téhož dne podal dozorující státní zástupce [název soudu] návrh na vzetí žalobce do vazby. [název soudu] tento návrh na vzetí do vazby zamítl, neboť nebyla naplněna důvodná obava, že žalobce uprchne. Proti usnesení o zahájení trestního stíhání podal obhájce žalobce dne [datum] stížnost, kterou odůvodnil dne [datum]. Tato stížnost byla zamítnuta usnesením Vrchního státního zastupitelství ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Dne [datum rozhodnutí] vydal policejní orgán s předchozím souhlasem dozorujícího státního zástupce čtyři usnesení, sp. zn. OKFK [číslo], kterými policejní orgán rozhodl o zajištění následujících věcí nemovitých: zapsaných na listu vlastnictví [číslo] vedeném pro katastrální území Horní Počernice, zapsaných na listu vlastnictví [číslo] vedeném pro katastrální území Kozohlody, zapsaných na listu vlastnictví [číslo] vedeném pro katastrální území Golčův Jeníkov, zapsaných na listu vlastnictví [číslo] vedeném pro katastrální území Golčův Jeníkov. Dne [datum] vydal policejní orgán usnesení o zahájení trestního stíhání, sp. zn. OKFK [číslo], kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro podezření ze spáchání zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti podle ustanovení § 216 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. a), písm. c) trestního zákoníku, kterého se měl žalobce dopustit jednáním uvedeným pod bodem 3) usnesení. Proti usnesení o zahájení trestního stíhání podal obhájce žalobce dne [datum] stížnost, kterou odůvodnil dne [datum]. Tato stížnost byla zamítnuta usnesením Nejvyššího státního zastupitelství ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Dne [datum rozhodnutí] vydal Katastrální úřad pro [anonymizováno], [stát. instituce], rozhodnutí, sp. zn. V [číslo] [rok] [číslo], kterým zamítl výše uvedený vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. A to právě z důvodu zajištění předmětných pozemků. Na základě této skutečnosti kupující odstoupil od kupní smlouvy. Zástavní právo pro financující banku ale již bylo v katastru nemovitostí zapsáno, proto ho musel žalobce vymazat. Dne [datum] byla [název soudu] doručena obžaloba dozorujícího státního zástupce JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Dozorující státní zástupce podal na žalobce obžalobu pro skutek uvedený pod bodem I. 2) a pod bodem II. 2) pro podezření ze spáchání: zločinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky podle ustanovení § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), písm. b), písm. c) trestního zákoníku, zvlášť závažného zločinu zpronevěry podle ustanovení § 206 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 písm. a) trestního zákoníku, zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti podle ustanovení § 216 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), písm. d), odst. 4 písm. a), písm. b), písm. c) trestního zákoníku. Dne [datum] vydal [název soudu] rozsudek, sp. zn. [spisová značka], kterým mimo jiné žalobce zcela zprostil obžaloby pro skutek uvedený pod bodem I. 2) a pod bodem II. 2). Proti tomuto rozsudku podal dozorující státní zástupce odvolání v neprospěch žalobce. Dne [datum] dále vydal [název soudu] usnesení, sp. zn. [spisová značka], kterým zrušil zajištění výše uvedených věcí nemovitých. Proti tomuto usnesení podal dozorující státní zástupce stížnost. Dne [datum] vydal [název soudu] usnesení, sp. zn. [spisová značka], kterým byl mimo jiné zrušen zprošťující rozsudek [název soudu] pro skutek uvedený pod bodem I. 2) a pod bodem II. 2) obžaloby a kterým věc vrátil [název soudu] k novému rozhodnutí. Dne [datum] vydal [název soudu] usnesení, sp. zn. [spisová značka], kterým bylo zrušeno usnesení [název soudu] o zrušení zajištění výše uvedených věcí nemovitých. Dne [datum] vydal [název soudu] rozsudek, sp. zn. [spisová značka], kterým mimo jiné žalobce opětovně zprostil obžaloby pro skutek uvedený pod bodem I. 2) a pod bodem II. 2). Proti tomuto rozsudku podal dozorující státní zástupce odvolání v neprospěch žalobce. Dne [datum] dále vydal [název soudu] usnesení, sp. zn. [spisová značka], kterým zrušil zajištění výše uvedených věcí nemovitých. Proti tomuto usnesení podal dozorující státní zástupce stížnost. Dne [datum] bylo žalobci doručeno usnesení [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], kterým bylo mimo jiné zamítnuto odvolání dozorujícího státního zástupce podané v neprospěch žalobce. Trestní stíhání žalobce tak bylo pravomocně skončeno. Dne [datum] vydal [název soudu] díle usnesení, sp. zn. [spisová značka], kterým vzal na vědomí zpětvzetí stížnosti dozorujícího státního zástupce ohledně zrušení zajištění výše uvedených věcí nemovitých. Z vyjádření žalované k shora uvedeným skutečnostem žaloby lze doplnit, že nebylo sporu o tom, že hlavní líčení se u [název soudu] konala ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Po veřejném zasedání u [název soudu] ve dnech 29. 6. a [datum] se po zrušení zprošťujícího rozsudku konala hlavní líčení dále ve dnech ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], kdy byl vyhlášen znovu zprošťující rozsudek. Pravomocně skončilo řízení dne [datum].

5. Sporné mezi účastníky zůstalo, zda žalobci náleží peněžité zadostiučinění za trestní stíhání a zveřejnění omluvy v celostátním deníku, zda žalobci vznikla na nákladech obhajoba škoda i ve zbývající výši, zda toto předmětné trestní stíhání působilo negativně na zájem o služby žalobce jako zprostředkovatele a poradce, zda se žalobce stal nedůvěryhodný a bylo nevratně poškozeno jeho jméno a dobrá pověst, zda újmu žalobce umocňuje vyjádření soudce [název soudu] a státního zástupce nerespektující presumpci neviny, zda lze širokou mediaci klást k tíži státu, zda má být přihlíženo k tomu, že byl žalobce v průběhu trestního stíhání zproštěn i odsouzen za jinou trestnou činnost, zda trestní stíhání vešlo v obecnou známost v práci, u synů, u sousedů, zda se orgány činné v trestním řízení podílely na poskytnutí neveřejných informací z přípravného řízení včetně neveřejného seznamu obviněných či obsahu odposlechů, zda se v důsledku tohoto trestního stíhání od žalobce odloučila manželka, která se s ním v roce [rok] rozvedla. Prokázané skutečnosti, důkazy a hodnocení 6. Soud vzal ve stručnosti za prokázaná nesporná tvrzení účastníků a následující skutečnosti. Žalobci předmětným trestním stíháním bylo vážně zasaženo do osobního, rodinného a profesního života, a to zejména s ohledem na dobu trvání negativního zásahu a vážnost obvinění, které mu bylo kladeno za vinu. Trestní stíhání částečně působilo negativně na zájem o služby žalobce jako zprostředkovatele a poradce, a jeho důvěryhodnost, bylo poškozeno dobré jméno a pověst žalobce. Újmu žalobce umocňovalo vyjádření soudce [název soudu] a státního zástupce nerespektující presumpci neviny, proto lze částečně medializaci trestního stíhání žalobce klást i k tíži žalované. Újmu žalobce na druhou stranu snižuje skutečnost, že žalobce byl nezákonně trestně stíhán v daném období posuzovaného řízení v jiné trestní kauze a byl též odsouzen za svou trestnou činnost k nepravomocnému odnětí svobody tří let a peněžitému trestu, což mělo zcela jistě též na osobní, rodinný a profesní život žalobce též negativní vliv. Ještě předtím však posuzované trestní stíhání vešlo v obecnou známost, a to i v práci u synů žalobce a u sousedů.

7. Zadostiučinění poskytnuté žalovanou dostatečně nekompenzovalo újmu žalobce, kterou je nutno odškodnit penězi, což ve spojení s již poskytnutou omluvou na stránkách žalované poskytuje žalobci dostatečnou satisfakci, takže není přiměřený požadavek na zveřejnění další omluvy v celostátním deníku.

8. Žalobci vznikla škoda na dalších nákladech obhajoby v rozsahu 15 730 Kč za úkony ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] po 3 146 Kč za úkon. [příjmení] ze dne [datum] a [datum] by nebyly žalobci účtovány podle ustanovení o mimosmluvní odměně oprávněně, neboť se jednalo o porady v rámci převzetí věci dalšími obhájci ve dnech [datum] a [datum].

9. Žalobci vznikla škoda v podobě správního poplatku v rozsahu 2 000 Kč za výmaz zástavního práva nerealizované v důsledku nerealizovaného prodeje pozemků pro zajištění policií.

10. V řízení zůstalo neprokázáno, že by se se orgány činné v trestním řízení podílely na poskytnutí neveřejných informací z přípravného řízení, dále to, že by se žalobce v důsledku posuzovaného stal řízení nedůvěryhodným a bylo nevratně poškozeno jeho dobré jméno a dobrá profesní pověst, a konečně nelze mít ani za prokázané, že by se právě a jen v důsledku tohoto trestního stíhání od žalobce odloučila manželka, která by se s ním z tohoto důvodu v roce [rok] rozvedla.

11. V podrobnostech soud odkazuje na dílčí skutková zjištění v následující části.

12. Z trestního spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] nad rámec nesporných zjištění soud zjistil, že [název soudu] ne [datum] měl ve vztahu k žalobci důkazní situaci za úplnou a byl přesvědčen o tom, že žalobce tzv. zdrojovou trestnou činnost spáchal, nalézacímu soudu bylo uloženo, aby se jen vyjádřil k okolnosti, jaká byla skutečná celková částka, která měla být vyvedena žalobcem ze společnosti [právnická osoba] (viz usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]). Není tak důvodu pochybovat, že v obdobném duchu se vyjádřil [název soudu] i při veřejném zasedání v rámci odůvodnění svého rozhodnutí. Znalecký posudek zajištěný v rámci přípravného řízení nemohl sloužit ke zjištění výše škody údajnou trestnou činností (viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

13. Z vyjádření obžalovaného ze dne [datum], návrhů na doplnění dokazování ze dne [datum] a návrhů na doplnění dokazování ze dne [datum], že se jedná o fundovaná vyjádření k věci samé, k jejichž sepsání bylo účelné konání porad ve dnech [datum], [datum] a [datum] v návaznosti na rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum], kterým bylo uloženo doplnit dokazování.

14. Z lustrace Centrální evidence vězněných osob žalobce soud zjistil, že žalobce byl ve výkonu trestu odnětí svobody od [datum] do [datum]. Informace k výše uvedeným vyjádřením bylo nutné získat návštěvou žalobce ve věznici.

15. Z faktur za právní služby přiložených k žalobě soud zjistil, že žalobce vynaložil 1 519 306,30 Kč na obhajobu v rámci posuzovaného trestního stíhání.

16. Z osvědčení o DPH soud zjistil, že zástupce žalobce je plátcem této daně.

17. Z internetových článků založených žalobcem soud zjistil, že se jednalo o široce a celostátně známou kauzu tzv. [anonymizována dvě slova] z prodeje jízdenek [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec]. Žalobce byl vysloveně jmenován a byl spojován s mediálně vděčnou osobou [jméno] [příjmení] (viz též databáze [právnická osoba]).

18. Z reportáží [anonymizováno] – [anonymizováno] v kauze [ulice] dopravního podniku a finální verdikty v kauze kolem [anonymizována dvě slova], na stránkách [webová adresa], obě specifikované odkazy v žalobě, soud zjistil, že v první celostátní reportáži byl komentář soudce [název soudu] k žalobci, že zdrojová trestná činnost musí existovat a že k tomu ohledně dvou obžalovaných vyslovily závazný právní názor, že tomu tak je. Tomu přitakal státní zástupce. V další reportáži státní zástupce zamítnutí odvolání v neprospěch žalobce označil za překvapující výsledek, neboť [název soudu] v předchozím rozhodnutí označil důkazní situaci za úplnou. [anonymizováno] toto doprovodila komentářem, že obžalované osvobodil stejný senát, který konstatoval, že se trestný čin stal. Soudce [název soudu] odvětil, že se jedná o výsledek doplnění důkazní situace novým znaleckým posudkem nikoli názorový obrat. Následovalo i vyjádření spoluobžalovaného [příjmení] a [příjmení]. Státní zástupce věc komentoval tak, že zvažuje dovolání.

19. Z čestného prohlášení žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že působil jako investiční poradce a zprostředkovatel, o trestním stíhání se dozvěděli v práci synů i sousedé žalobce, klienti žalobce se o trestním stíhání dozvěděli v důsledku celostátní medializace případu. K tomuto soud uvádí, že s ohledem na rozsáhlost medializace kauzy, ve které bylo zmiňováno od počátku jméno žalobce, je takřka nepředstavitelné, aby okolí žalobce se o této informaci nedozvěděli. Jedná se o informaci čistě negativní, která důvěrné pozici poradce nijak nepřispívá.

20. Z odstoupení od smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] odstoupil od kupní smlouvy ze dne [datum], neboť žalobce nesplnil svou povinnost převést na něj vlastnické právo, což bylo znemožněno zajištěním nemovitosti v rámci posuzovaného trestního stíhání, když návrh na vklad byl z tohoto důvodu i zamítnut (viz rozhodnutí Kat. úřadu pro Vysočinu ze dne [datum]).

21. Z části spisového materiálu vyžádána od Katastrálního úřadu [spisová značka] soud zjistil, že navrhovatelem na výmaz zástavního práva byl právě žalobce. Z tohoto důkazu soud usoudil, že žalobce uhradil 2 000 Kč právě v souvislosti s tímto návrhem, neboť bez splnění poplatkové povinnosti by výmaz nebyl proveden.

22. Soud blíže nehodnotil důkazy, z nichž by učinil duplicitní zjištění k nesporným tvrzením účastníků o průběhu trestního stíhání a předběžném uplatnění nároků (čestná prohlášení žalobce ze dne [datum] o konaných poradách, předběžné uplatnění nároku z [datum] s detailem odeslané zprávy, akceptační dopis žalované ze dne [datum], výzva na doklad zaplacení služeb ze dne [datum] s potvrzení o dodání, stanovisko žalované ze dne [datum] s potvrzením o dodání, doplnění žádosti ze dne [datum] s přílohami, likvidační doložka na 1519 306,30 Kč, stanovisko žalované ze dne [datum], usnesení Policie ze dne [datum] rozsudek [název soudu] z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], kupní smlouva [datum rozhodnutí]).

23. Soud po provedeném dokazování žalobce poučil podle § 118a odst. 3 o. s. ř. včetně následků nesplnění výzvy, jímž se vystavuje neúspěchu ve sporu, že nenavrhl důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, že: orgány činné v tr. řízení se excesivně podílely na poskytnutí neveřejných informací z přípravného řízení včetně neveřejného seznamu obviněných či obsahu odposlechů, takže medializace je přičitatelná žalované, trestní stíhání způsobilo, nebo působilo, negativně na zájem o služby žalobce jako zprostředkovatele a poradce, žalobce se stal nedůvěryhodným a bylo nevratně poškozeno jeho dobré jméno a dobrá profesní pověst, že v důsledku tohoto tr. stíhání se od žalobce odloučila manželka, která se s ním v roce 2017 rozvedla, a že žalobce zaplatil obhájcům za požadované právní služby za obhajobu v trestním řízení vedeném u [název soudu] sp. zn. [spisová značka] i (tehdy) zbývající částku v rozsahu 192 081,40 Kč.

24. Žalobce dokazování doplnil potvrzením advokátní kanceláře, z něhož vyplývalo, že žalobce dle smluvní odměny uhradil advokátovi i částku 24 022 Kč připadající na neuznané úkony právní služby.

25. Dále přiložil osobní písemné vyjádření, z čehož soud zjistil, že předmětným trestním stíháním bylo vážně zasaženo do osobního, rodinného a profesního života. Trestní stíhání působilo negativně na zájem o služby žalobce jako zprostředkovatele a poradce, a jeho důvěryhodnost, bylo poškozeno dobré jméno a pověst žalobce. Trestní stíhání žalobce vešlo v obecnou známost, a to i v práci u synů žalobce a u sousedů. Ačkoliv je zřejmé, že písemné prohlášení má nižší důkazní váhu než osobní výpověď před soudem, i ze samotného prohlášení je patrné, že se trestní obvinění žalobce citelně dotklo. Žalobci i jeho blízkým je nepříjemné na nezákonné obvinění jen vzpomínat. Velký zájem médií v podstatně vylučoval, aby se okolí žalobce o jeho trestním stíhání nedozvědělo, nedotklo se žalobce na pověsti, je též vyloučeno, že by některý z klientů žalobce o tom nebyl informován a o jeho vině nezapochyboval. Skutečnost, že se okolí (např. sousedé) začnou žalobce stranit je typickým příkladem následků nezákonného trestního stíhání, není proto důvodu pochybovat, že i u žalobce k tomu došlo. S ohledem na objektivní povahu nemajetkové újmy je nutné posoudit, do jakého nezáviděníhodného postavení se žalobce dostal, pro což má soud dostatek skutkových zjištění.

26. Ze samotného prohlášení nelze mít za prokázané, že by se žalobce v důsledku posuzovaného stal řízení nedůvěryhodným a bylo nevratně poškozeno jeho dobré jméno a dobrá profesní pověst, a konečně nelze mít ani za prokázané, že by se právě a jen v důsledku tohoto trestního stíhání od žalobce odloučila manželka. Prohlášení žalobce nepodává ucelený přehled o pověsti žalobce u klientů a o změnách, které nastaly, přičemž nelze vyloučit, že se na pověsti žalobce se podepsaly v běhu času i jiné trestní kauzy žalobce. To nic nemění na skutečnosti, že toto trestní stíhání pověst žalobce (i z důvodu rozsáhlé medializace, na které měl v závěru podíl i stát) nutně poškodilo, neprokázaná zůstala pak tvrzená intenzita nenávratnosti a nedůvěryhodnosti. V případě rozvodu manželky, soud dodává, že u mezilidských vztahů nebývá důvodem jejich změny často jen jedna příčina, proto nelze mít za jisté, že právě kvůli tomuto trestnímu stíhání došlo k rozpadu manželství žalobce.

27. Z likvidační doložky žalované soud konečně zjistil, že žalovaná uhradila i 170 059,40 Kč, pro které vzal žalobce žalobu částečně zpět.

28. Soud neprovedl výslech žalobce, který byl navržen po poučení § 118a odst. 3 o. s. ř. k prokázání sporných skutečností. Z postoje žalobce, který nechal svůj výslech na zvážení soudu, bylo zřejmé, že si svůj výslech v současné době nepřeje, ani soud neměl zájem na oživování jistě nepříjemných vzpomínek žalobce, proto soud výslech nahradil provedením písemného osobního vyjádření ze dne [datum], z něhož zjistil shora uvedené. Výslech syna žalobce vzal žalobce výslovně zpět, proto jej též neprováděl. Závěr o skutkovém stavu 29. Soud shrnuje, že posuzované trestní stíhání žalobci vážně zasáhlo do osobního, rodinného a profesního života. Žalobce byl obviněn ze závažné trestné činnosti hospodářské povahy s hrozícím trestem 5 až 10 let po dobu 7 let a 10 měsíců. Intenzivní celostátní medializaci žalobce přiživily orgány činné v trestním řízení při veřejném zasedání dne [datum], když nerespektovaly presumpci neviny a informovaly, že žalobce se trestného činu dopustil. Žalobce byl jako podnikatelský a investiční poradce vážně poškozen na pověsti a důvěře u svých zákazníků a obchodních partnerů. S trestním stíhání byl konfrontován nejen žalobce ale i jeho nejbližší. Žalobci byl v rámci trestního stíhání zajištěn majetek, byl zadržen a opakovaně zproštěn po mnoha hlavních líčení se závěrem, že původní znalecký posudek k určení údajné škody nepostačoval. V řízení nebylo prokázáno, že by se orgány činné v trestním řízení podílely na medializaci již v rámci přípravného řízení, nebylo prokázáno, že by se žalobce stal zcela nedůvěryhodným či byl poškozen na dobrém jméně a profesní pověsti nevratně, případně že by se s ním kvůli tomuto trestnímu stíhání rozvedla manželka. Újmu žalobce v daném období snižovalo nejen, že byl nezákonně stíhán pro další trestnou činnost, ale zásadně také skutečnost že byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v jiném trestním řízení. Žalovaná žalobce odškodnila konstatováním nezákonného rozhodnutí, omluvou, dne [datum] částkou 1 519 306,30 Kč dne [datum] částkou 170 059,40 Kč. Nicméně s ohledem na závažnost obvinění, jeho známost, trvání zásahu i odškodnění dalších spoluobviněných se soudu jeví jako adekvátní částka 200 000 Kč. Na nákladech obhajoby žalobce ještě účelně vynaložil 15 730 Kč a vydal 2 000 Kč za výmaz zástavního práva pro trestního stíhání, které zajišťovalo i jeho nemovitý majetek. Tyto částky přitom žalované neodškodnila ani po předběžném uplatnění dne [datum]. Právní hodnocení 30. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

31. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

32. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

33. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

34. Podle § 31 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.

35. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle § 31a odst. 2 OdpŠk zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

36. Při stanovení formy a výše zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním vychází z povahy trestní věci, z délky trestního stíhání a především z dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby. Současně ovšem platí, že forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti ([spisová značka]).

37. Výše zadostiučinění přiznaného podle § 31a odst. 2 OdpŠk na náhradě nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, které skončilo zproštěním obžaloby nebo zastavením, musí odpovídat výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují; významnější odchylka je možná jen tehdy, bude-li soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna. V každém případě je primárně na žalobci, aby zvolil přesvědčivé srovnání, podle kterého jeho újma z hlediska spravedlnosti není menší než újma jiná, za kterou se přiznává minimálně žalovaná částka ([spisová značka]).

38. Vznik nemajetkové újmy způsobené výkonem veřejné moci zpravidla nelze dokazovat (jde o stav mysli poškozené osoby). V řízení se tak obvykle zjišťuje, zda jsou dány objektivní důvody, aby se dotčená osoba mohla cítit poškozenou, tedy zda vzhledem ke konkrétním okolnostem případu by se i jiná osoba v obdobném postavení mohla cítit dotčenou ve složkách tvořících ve svém souhrnu nemajetkovou sféru jednotlivce (srov. [spisová značka]).

39. Trvání negativního zásahu v osobnosti žalobce se nutně ohraničuje maximálně dobou trvání nezákonného stíhání, neboť z hlediska časového je téměř vyloučeno určit dobu, po kterou bude mít zahájení a vedení nezákonného trestního stíhání v osobnostní rovině žalobce (osoby poškozené) negativní následky i po jeho skončení (srov. rozsudek [název soudu] sp. zn. [spisová značka]).

40. Výše zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, které skončilo zastavením nebo zproštěním obžaloby, nelze odvíjet od základní částky odškodnění za jeden rok trvání řízení, ve kterém bylo porušeno právo na projednání věci v přiměřené lhůtě ([spisová značka]). Jinými slovy řečeno, není možné výši odškodnění nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, které skončilo zastavením nebo zproštěním obžaloby, odvozovat od určité výchozí částky za měsíc či rok trestního stíhání. Jediným jednotícím prvkem je zde požadavek, aby soudem přiznané zadostiučinění odpovídalo právě výši přiznaného zadostiučinění v případech, které se v podstatných znacích shodují (srov. [název soudu] č. j. [číslo jednací]).

41. Soud posoudil nárok po právní stránce podle § 1 odst. 1 OdpŠk, § 7 odst. 1 OdpŠk, § 8 odst. 1 OdpŠk a dle shora uvedené judikatury, když se žalobce po žalované domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu a škodu za vydání nezákonného usnesení o zahájení trestního stíhání. V řízení bylo prokázáno vydání nezákonného usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk, když trestní stíhání žalobce neskončilo pravomocným odsouzením, čímž vznikl nárok na náhradu nemajetkové újmy dle § 31a odst. 1 OdpŠk, náklady obhajoby dle § 31 OdpŠk z titulu nezákonného rozhodnutí a náhradu škody v podobě správního poplatku.

42. Pokud jde o nezákonnost trestního stíhání, soud uvádí následující.

43. V případě náhrady nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí není dána vyvratitelná domněnka, že jím byla dotčené osobě způsobena imateriální újma. Naopak, v řízení je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce, a vznik nemajetkové újmy vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobce a že v důsledku toho vznikla žalobci nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění. Žalobce byl proto v tomto směru poučen dle § 118a odst. 3 o. s. ř., jak je uvedeno shora. Na druhou stranu dle ustálené judikatury [název soudu] lze obecně říci, že každé trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného. Již samotné trestní stíhání výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to tím spíše, jedná-li se o obvinění„ liché“, což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem, tak jako tomu bylo v případě žalobce.

44. Soud posoudil shora zjištěné skutečnosti v souladu s právní úpravou a citovanou judikaturou a shledal poskytnuté morální zadostiučinění nedostatečné, když zásahy trestního stíhání do života nejsou tímto zadostiučiněním vyváženy dostatečně. V tomto směru soud upozorňuje, že trestní stíhání trvalo delší dobu s velmi citelnou trestní sazbou. Žalobce se trestní stíhání citelně zasahovalo, zejména s ohledem na jeho souvislost s podnikáním žalobce. Žalobce prokázal, že v důsledku velmi široké medializace se jeho klienti, okolí, sousedé o trestním stíhání dozvěděli a byla narušena jeho pověst Soud akcentuje, že žalobci svědčí příznivý důvod zproštění podle § 226 písm. b) trestního řádu. Pokud jde o medializaci trestní kauzy stát zásadně neodpovídá za způsob, kterým referují novináři o kauze žalobce. Stát si však musí být vědom, že obviněním z takto závažných trestných činů v rámci spravování věcí veřejných jistě vzbudí mediální pozornost. Stát v tomto případě též výjimečně selhal, když orgány činných v trestním řízení při veřejném zasedání dne [datum] a bezprostředně po něm vyslovily svůj názor o vině žalobce, aniž by byl pravomocně odsouzen. Porušení presumpce neviny újmu žalobce umocnilo a stát tak spolupodílel na vytváření negativního mediálního obrazu žalobce. Žalovaná tyto skutečnosti dostatečně nezohlednila, a proto nelze poskytnuté morální zadostiučinění považovat za dostatečné.

45. Na druhou stranu výše požadovaného zadostiučinění žalobcem dostatečně nereflektuje, že na podnikatelskou pověst žalobce mohlo mít vliv i jiné obvinění žalobce a jeho odsouzení k nepodmíněnému trestu v rámci souběžných trestních řízení.

46. Charakter obvinění ze spáchání majetkové trestné činnosti nepůsobí společenské odsouzení jako například násilná trestná činnost.

47. Nesprávné vyhodnocení, zda znalecký posudek použitý v přípravném řízení je dostatečným důkazem, zda se stal trestný čin, nezpůsobuje procesní nedůvodnost trestního stíhání od počátku. [ulice] těžiště dokazování v českém právním řádu leží před trestními soudy.

48. Vyčíslení újmy nemá být vyjadřováno paušální částkou za určitý časový úsek (měsíc či rok) ale cestou komparace, neboť délka stíhání není upřednostňována oproti dalším kritériím.

49. Pokud jde o výroky Vrchní státní zástupkyně na adresu žalobce po pravomocném zproštění, nejedná se o okolnost, kterou by mohl soud zohlednit v rámci zadostiučinění za nezákonnost trestního stíhání, jak navrhoval žalobce, neboť trvání negativního zásahu v osobnosti žalobce se nutně ohraničuje maximálně dobou trvání nezákonného stíhání. Případné výroky mohou být samostatným nesprávným úředním postupem či konstituovat nároky z ochrany osobnosti podle okolností, za kterých byly proneseny. Není správné je zohlednit v rámci následků, které vyvolalo usnesení ze dne [datum], jehož fikce nezákonnosti nastala dne [datum] podle výsledku trestního stíhání.

50. Konečně je nutné připomenout, že zadostiučinění má sice vystihnout závažnost zásahu, ale nikdy nemůže mít ambici zcela vyvážit penězi morální integritu poškozeného s ohledem na její nemajetkovou povahu.

51. Pokud jde o výši zadostiučinění soud s ohledem na závažnost zásahů uvažoval o částce v řádu statisíců a provedl srovnání s případy z praxe. Při jednání dne [datum] provedl srovnání s případy [název soudu] sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]. Při jednání dne [datum] soud doplnil informaci o tom, že i v druhém případě již pravomocně rozhodoval [název soudu]. Jedná se o případy nejbližší žalobci, protože jde o spoluobžalované ze stejného trestního stíhání, kteří byli vystaveni podobným obviněním a čelili podobným úkonům trestního řízení. Jejich pozice jsou blízké a není důvodu, aby se žalobci nedostalo srovnatelného zadostiučinění.

52. V případě [spisová značka] ve spojení s rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací], byl poškozený odškodněn 240 000 Kč a omluvou za nezákonnost trestního stíhání. Trestní stíhání poškozeného trvalo 7 let a 4 měsíce, když byl zproštěn již [datum]. Jednalo se o spoluobviněného v téže trestní kauze s hrozícím trestem odnětí svobody 2 až 8 let, tedy sazbě vyšší než průměrné. Poškozený byl bezúhonný. Souběžně bylo vedeno proti spoluobviněnému další trestní stíhání, za které byl odškodněn samostatně 260 000 Kč s totožnými zásahy do rodinného a pracovního života od [datum] do [datum]. Poškozený trpěl pocity frustrace, stresu a nejistoty, což se promítlo i do jeho vztahu s manželkou. Rozvod jejich manželství se uskutečnil v říjnu 2019 se souhlasem obou manželů. Ředitelem odboru veřejných zakázek a nákupů Správy státních hmotných rezerv byl poškozený jmenovaný dne [datum] a dne [datum] byl z této funkce odvolaný. Dne [datum] pak uzavřel smlouvu o poskytování poradenských a konzultačních služeb s průměrným čistým měsíčním příjmem ve výši 100 000 Kč, od roku 2014 ve výši 150 000 Kč. Podle čestného prohlášení této společnosti došlo k ukončení spolupráce ke dni [datum], protože do konce srpna [rok] nebylo pravomocně ukončeno žalobcovo trestní stíhání (v opačném případě by byla spolupráce obnovena za obdobných podmínek). Poškozený se poté živil jako středoškolský učitel. Pracovní život poškozeného byl tak zasažen již zásadněji. Jméno poškozeného bylo v souvislosti s kauzou„ Dopravního podniku“ zmiňováno (přičemž vzájemnou souvislost lze dohledat i nyní, například na internetu nebo v článcích týkajících se této záležitosti). Jednalo se tedy o medializovanou kauzu. Případ žalobce je více závažný trestní sazbou, kterou byl ohrožen a trestní stíhání žalobce trvalo o něco déle. Případy jsou srovnatelné povahou obvinění a skutečností, že byli poškození stíhání paralelně v dalším trestním stíhání. V době zahájení trestního stíhání byly oba poškození bezúhonní a čelili odsudkům okolí. Zohledněna byla i medializace kauzy. V případě žalobce se na medializaci navíc podílely OČTŘ při vydání rozhodnutí trestního [název soudu], což činí případ žalobce po této stránce závažnější. Oproti srovnávanému případu soud shledal nižší zásahy do manželského a pracovního života. V případě žalobce nebylo prokázáno, že by toto trestní stíhání bylo příčinou rozpadu manželství. Dále nebylo prokázáno, že by způsobilo profesní propad žalobce, i když profesi žalobce negativně jistě ovlivnilo. Skutečnost, která snižuje zadostiučinění v případě žalobce nejvíce oproti srovnávanému případu, a proto soud i hodnotí případ žalobce jako méně závažný oproti spolu poškozenému je pravomocné odsouzení žalobce za jinou trestnou činnost k nepodmíněnému trestu, což mělo nutně vliv na pověst a život žalobce. Zadostiučinění žalobce by proto mělo být menší než ve srovnávaném případu nikoli však výrazně, čemuž částka 200 000 Kč odpovídá.

53. V případě poškozených sp. zn. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] bylo každému přiznáno 200 000 Kč. Žalovaná a poškozený a) se odvolali pouze co do nákladů řízení. Poškozená a) namítla v odvolání i nedostatečnou výši zadostiučinění. Soudy vyšly z úvah, že trestní stíhání trvalo 6 let a 3 měsíce s hrozícím trestem dvě léta až osm let. Věc byla medializována. Poškozený byl ve stresu, věc byla probírána u dětí ve škole, sousedy a okolím, které je odsuzovali jako zločince. Došlo ke ztrátě podpory u blízkých i úbytku klientů advokátní kanceláře, která ztratila renomé. Poškozený prožíval věc velmi špatně. Intenzivní příprava obhajoby brala poškozenému volný čas na rodinu a odpočinek. Poškozený čelil hrozbě, že bude vyškrtnut z České advokátní komory, k čemuž v důsledku tohoto trestního stíhání nedošlo. U poškozené b) pak utrpěla její pověst, zhroutil se jí svět, negativně dopadala věc i na její rodinu, okolí a lidé z oboru se vyptávali na trestní stíhání, kdy bal poškozená na mateřské i těhotná, kdy se posléze po narození nemohla plně věnovat péči o dítě. Došlo k úbytku klientů advokátní kanceláře a renomé, hrozilo ji vyškrtnutí z komory a byly jí obstaveny účty. Poškozená byla a stále více nervózní, než dříve. Soud nebral v potaz, že by poškozený byl v průběhu pravomocně odsouzen. Z rozsudku neplyne, že by tak žalovaná namítala. Případ žalobce je více závažný délkou stíhání i hrozící sazbou, v případě žalobce se na medializaci podílely OČTŘ. Případ žalobce je srovnatelný povahou obvinění, medializací, poškozením renomé v okolí i v práci. Případ žalobce je méně závažný intenzitou zásahů do soukromého a profesního života. Spolupoškození byli advokáty, což vyžaduje ještě vyšší stupeň důvěry klientů než k poradci. U žalobce je nutné zohlednit pravomocné odsouzení v jiné trestní kauze k nepodmíněnému trestu v průběhu trestního stíhání, což je okolnost výrazně snižující zadostiučinění. Případ žalobce se tak po zvážení okolností hovořící pro snížení i zvýšení zadostiučinění jeví jako srovnatelný s případy spolupoškozených v tomto srovnávaném případě. Není dobrého důvodu, aby se žalobci dostalo menšího zadostiučinění než poškozenému a) ve srovnávaném případě, u něhož též došlo k pravomocnému odsouzení za trestnou činnost v souběžném trestním řízení. Na druhou stranu se případ žalobce s ohledem na toto odsouzení jeví jako méně závažný než v případě spolupoškozené b), u které tento znak absentuje. Za přiměřené se jeví též částka 200 000 Kč.

54. Soud s ohledem na veškeré okolnosti případu soud shledal za dostatečné zadostiučinění ve výši 200 000 Kč. Soud považuje zadostiučinění za slušné i s ohledem na úctu státu k soukromému životu žalobce (viz nález [název soudu] sp. zn. I. ÚS 4293/18). Žalovaná žalobci poskytla morální satisfakci, proto soud žalobci přiznal ještě 200 000 Kč s příslušenstvím (viz dále), jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

55. Soud zbývající zadostiučinění včetně omluvy co do způsobu zveřejnění v celostátním deníku zamítl jako nepřiměřené. Soud připomíná, že zveřejnění omluvy v celostátním deníku se nedostalo ani dalším spolupoškozeným. Zveřejnění omluvy na stránkách žalované, které mají rovněž celostátní dosah, soud považuje za vhodnou a dostatečnou formu zadostiučinění ve spojení se zaplacením i finanční náhrady, soud proto další zadostiučinění zamítl, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.

56. Pokud jde o náhradu škody za právní zastoupení, soud uvádí následující.

57. Pokud jde o převzetí zastoupení ze dne [datum] Mgr. [příjmení] [příjmení] lze k námitce žalované uvést, že toto převzetí navazovalo na vznesení dalšího obvinění vůči žalobci, konkrétně dle usnesení ze dne [datum], sp. zn. OKFK [číslo], proto má soud tento úkon za účelný.

58. Pokud jde o další porady přesahující jednu hodinu ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] soud se ztotožňuje s argumentací žalobce. [příjmení] ze dne [datum] následovala o podání obžaloby (dne [datum] doručena soudu) bylo tedy účelné se poradit o dalším postupu v rámci projednání věci soudem. [příjmení] ze dne [datum], [datum] a [datum] se uskutečnily v době, kdy žalobce pobýval ve výkonu trestu odnětí svobody. K získání informací od klienta je tak nutné uskutečnit poradu ve věznici a vdané době obhajoba reagovala na právní názory [název soudu] ze dne [datum]. Žalobce správně poukázal, že tyto porady následně vyústily v další podání žalobce ([datum] a [datum]). I tyto úkony má soud za účelné.

59. Podle ustanovení o mimosmluvní odměně (vyhláška č. 177/1996 Sb.) činila hodnota úkonu s paušálem hotových výdajů a DPH částku 3 146 Kč, soud žalobci podle § 31 OdpŠk přiznal ještě 5 x 3146 Kč, tedy 15 730 Kč s příslušenstvím.

60. Žalovaná se ocitla v prodlení podle § 15 odst. 2 OdpŠk dne [datum] po 6 měsících od předběžného uplatnění žalovaných nároků ([datum]), proto žalobci náleží požadovaný zákonný úrok z prodlení z žalovaných částek od [datum] do zaplacení. V případě náhrady škody žalovaná ukončila své prodlení ohledně částky 1 519 306,30 Kč dne [datum], v případě částky 170 059,40 Kč dne [datum], proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. rozsudku. 61. [příjmení] ze dne [datum] a [datum] (2 x 3146 Kč) by nebyly žalobci účtovány podle ustanovení o mimosmluvní odměně oprávněně, neboť se jednalo o porady v rámci převzetí věci dalšími obhájci ve dnech [datum] a [datum] podle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. K tomu lze odkázat na praxi [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], která uvádí, že„ …převzetí a příprava zastoupení může trvat několik hodin, ba dokonce i dnů, jde-li o velmi složitou věc. Přesto má advokát nárok na odměnu za tento úkon pouze jednou. K problematice první porady s klientem srov. také usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací]: "Úkon převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. je složen ze dvou složek, tj. úkonu převzetí a přípravy a dále první porady, první poradu s klientem nelze účtovat zvlášť, a to bez ohledu na délku této porady. To, že je první porada s klientem zahrnuta do přípravy zastoupení, podtrhuje i znění § 11 odst. 1 písm. c) a. t., kde je jako další úkon uvedena "další" porada s klientem přesahující jednu hodinu.“ V souladu s touto praxí soud neuznal jako oprávněně účtované odměny, které následovaly bezprostředně v dalších dnech od udělení plné moci, neboť se jednalo stále o porady spojené s převzetím této rozsáhlé trestní věci, který si vyžádala zastoupení několika obhájci.

62. Z výše uvedeného důvodu soud žalobu částečně zamítl, jak je uvedeno ve výroku V. rozsudku.

63. Pokud jde o náklady 2 000 Kč správního poplatku soud uvádí následující.

64. Žalovaná neměla za prokázané, že by žalobce toto vynaložil v souvislosti s návrhem na výmaz zástavního práva banky na nemovitost, která byla předmětem kupní smlouvy, ze které bylo odstoupeno. Soud toto po provedeném dokazování částí spisového materiálu katastrálního úřadu za prokázané vzal, neboť se výmaz týká nejen předmětné nemovitosti, ale navrhovatelem výmazu je přímo žalobce. Bez splnění poplatkové povinnost nebyl návrh na výmaz proveden, když za přijetí každého návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu se platí správní poplatek ve výši 2 000 Kč podle položky [číslo] přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích.

65. Zaplacení poplatku za nerealizovaný převod pro zajištění nemovitostí je škodou v příčinné souvislosti s nezákonným trestním stíháním, takže soud podle § 7 odst. 1 OdpŠk, § 8 odst. 1 OdpŠk přiznal včetně zákonného úroku z prodlení, jak je uvedeno ve výroku VI. rozsudku. Náklady řízení 66. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1, 3 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř., neboť žalobce byl v řízení převážně úspěšný a vzal žalobu převážně zpět pro plnění žalované. Nemajetková újma se podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. započítává na náklady částkou 50 000 Kč (NS sp. zn. [spisová značka]). Plnění záviselo na úvaze soudu, a proto je částečný úspěch u tohoto nároku brán jako úspěch úplný. Žalobci náleží s ohledem na poměr jeho úspěchu a neúspěchu 75 % náhrada nákladů řízení.

67. Advokát učinil následující účelné úkony při tarifní hodnotě 2 013 725 Kč (50 000 +1 961 725 +2 000) podle § 8 odst. 1 AT ve spojení § 9 odst. 4 písm. a) AT a odměně za úkon 16 380 Kč: příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a částečné zpětvzetí žaloby ze dne [datum]. Advokát učinil následující účelné úkony při tarifní hodnotě 244 081 Kč po částečném zpětvzetí podle § 8 odst. 1 AT ve spojení § 9 odst. 4 písm. a) AT a odměně za úkon 9 260 Kč: účast na jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum] a částečné zpětvzetí ze dne [datum] učinil následující úkon při tarifní hodnotě 74 022 Kč a odměně 4 100 Kč za úkon po dalším částečným zpětvzetí: účast na jednání dne [datum].

68. Advokát má právo na náhradu paušálních výdajů podle § 13 odst. 4 AT v počtu 7 x 300 Kč.

69. Odměna advokáta se zvyšuje o 21 % DPH.

70. Celkem náhrada nákladů žalobce činí částku ve výši 79 931 Kč {0,75 x (6 000 + 1,21 x (3 x 16 380 Kč 3 x 9 260 Kč a 4 100 + 7 x 300)) }.

71. Jejich zaplacení uložil soud neúspěšné žalované zaplatit k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř., jak je uvedeno ve výroku VII. rozsudku.

72. Delší lhůta plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. odpovídá podmínkám čerpání prostředků ze státního rozpočtu, žalovaná o tuto lhůtu požádala a žalobce nijak nepoškozuje.

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.