22 C 169/2023 - 212

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Karolínou Machkovou ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Anonymizováno] [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] za níž jedná [Anonymizováno] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/1] o zaplacení 334 768 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se co do částky 6 420 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 119 825 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 119 825 Kč od 4. 11. 2022 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba s návrhem, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 208 523 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 219 223 Kč od 4. 11. 2022 do zaplacení se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal náhrady škody a nemajetkové újmy způsobené mu nezákonným trestním stíháním vedeným Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka] (dále také jen „posuzované řízení“).

2. Žalobce se domáhal náhrady škody ve výši 125 120 Kč za náklady obhajoby za 58 úkonů právní služby po 1 840 Kč, 58 x 300 Kč za režijní paušál a 2 x náhrada za promeškaný čas po 500 Kč. Dále částky 13 928 Kč spočívající v cestovném za 4 cesty Praha – Brno po 2 482,42 Kč spolu s ušlou náhradou za promeškaný čas 4 x 1 000 Kč (100 Kč za 30 min). Dále se domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení ve výši 52 500 Kč a za nemajetkovou újmu způsobenou mu trestním stíháním ve výši 147 500 Kč. Uvedl, že trestní stíhání zasáhlo do jeho podnikatelské sféry, neboť se účastnil hlavních líčení, která byla vždy celodenní. Trestní stíhání zasáhlo do jeho osobní i rodinné sféry, jeho psychický stav se zhoršoval a umocňoval, což mělo za následek rozkol manželství. Během trestního stíhání se žalobci narodila dcera a manželka pobírala dávky nemocenského pojištění ve výši 4 350 Kč. Manželka tak s příjmem byla odkázaná na žalobce, který byl v podnikání limitován. Manželka byla v místě bydliště stran sousedů urážena. Trestní stíhání pociťovaly i další 3 nezletilé děti žalobce, které na něm byly citově i ekonomicky fixovány. Na žalobce byly odkázány finančně i výchovou. U dcery [Anonymizováno] došlo ke zhoršení psychického stavu, kdy byla v roce 2021 hospitalizovaná v denním stacionáři pro adolescenty. Dcera následně byla v péči své matky, avšak její problémy se trestním stíháním žalobce prohloubily, kdy na žalobce byla citově závislá a brala ho jako svůj vzor. [jméno FO] byl na otci také zejména finančně závislý, kdy v době trestního stíhání studoval vysokou školu a školné bylo hrazeno otcem. Svůj nárok u žalované uplatnil dne 2. 5. 2022 a doplnil jej podáním ze dne 11. 11. 2022. Zákonného úroku z prodlení se domáhá od 4. 11. 2022 do zaplacení. Dále uvedl, že nemůže jít k tíži žalobce, že žalovaná neměla k dispozici přílohový spis. Námitku promlčení považuje za rozpornou s dobrými mravy, zejména s ohledem na komunikaci žalované. Navíc k nemajetkové újmě zpravidla dochází až po uplynutí 1 roku. Žalobce tehdy ani nevěděl, jak trestní stíhání zasáhne do jeho života. V současné době byl ze strany manželky žalobce podán návrh na rozvod a návrh na úpravu poměrů. Hlavní příčinou rozvratu manželství je trestní stíhání, na to navazující ztráta zaměstnání, nemožnost zapojit se do pracovního poměru a psychický stav žalobce. Žalobce v doplnění žaloby předložil tabulku specifikující jednotlivé úkony právní služby, za které náhradu škody požaduje: 16.04.20218 – příprava a převzetí věci na základě plné moci 1 840 Kč 17.04.2018 – stížnost proti Usnesení o zahájení trestního stíhání 1 840 Kč 02.05.2018 – schůzka s klientem od 08,30 - 09,44 hodin 1 840 Kč 03.05.2018 – výslech obviněného [jméno FO], od 9,00 – 9,40 hodin 1 840 Kč 03.05.2018 – cestovné z místa [jméno FO] [adresa] 482,42 Kč 02.03.2018 – výslech obviněného [jméno FO] od 11,00 – 12,45 hodin 1 840 Kč 05.06.2018 – výslech obviněného [jméno FO], od 09,00 – 09,30 hodin 1 840 Kč 05.06.2018 – cestovné z místa [jméno FO] [adresa] 482,42 Kč 12.06.2018 – záznam o nahlédnutí do spisu 13,30 – 14,38 hodin 1 840 Kč 12.06.2018 – cestovné z místa [jméno FO] [adresa] Brno 3 482,42 Kč 12.06.2018 – schůzka s obviněným od 07,00 – 08,15 hodin 1 840 Kč 12.06.2018 – výslech obviněného [Jméno zainteresované osoby 0/0] od 13,00.do 13,30 1 840 Kč 19.09.2018 – schůzka s klientem od 07,00-07,15 hodin 1 840 Kč 20.09.2018 – výslech svědkyně [jméno FO] od 14,00 – 15,35 hodin 1 840 Kč 27.09.2018 – výslech svědka [jméno FO] od 09,00 -11,30 hodin 3 680 Kč Výslech obviněného [jméno FO] od – do 1 840 Kč 11.03.2019 - prostudování spisu od 09,00 – 13,15 hodin 5 520 Kč 11.03.2019 - cestovné z místa [jméno FO] [adresa] 482,42 Kč 12.11.2019 – schůzka s klientem od 13,00 – 14,15 hodin 1 840 Kč 13.11.2019 - Návrh na zastavení trestního stíhání dle § 172 odst. 2 tr. řádu 1 840 Kč 20.05.2020 - porada s klientem od 08,30 – 09,40 hodin 1 840 Kč 18.11.2020 porada s klientem od 08,00-09-30 hodin 1 840 Kč 08.02.2021 – hlavní líčení před Městským soudem od 10,00 – 10,20 hodin 1 840 Kč 08.02.2021 – promeškaný čas jednání mělo být zahájeno od 09,00 hodin 500 Kč 10.02.2021 – hlavní líčení od 09,00 – 09,25 hodin 1 840 Kč 02.05.2021 – porada s klientem od 10,00 – 11,25 hodin 1 840 Kč 03.05.2021 – hlavní líčení Měst soud v Praze od 9,25 – 15,07 hodin 5 520 Kč 04.05.2021 – hlavní líčení Městský soud v Praze od 9,05 – 15,45 hodin 5 520 Kč 05.05.2021 – hlavní líčení Městský soud v Praze od 9,05 - 16,34 hodin 7 360 Kč 07.05.2021 - hlavní líčení Městský soud v Praze od 09,04 – 12,18 hodin 3 680 Kč 31.05.2021 – hlavní líčení Městský soud v Praze od 9,25 – 17,25 hodin 7 360 Kč 01.06.2021 – hlavní líčení Městský soud v Praze od 9,30 – 15,10 hodin 5 520 Kč 30.08.2021 – hlavní líčení Městský soud v Praze od 09,00 – 15,35 hodin 5 520 Kč 31.08.2021 - hlavní líčení Městský soud v Praze od 9,00 - 15,35 hodin 5 520 Kč 25.10.2021 – hlavní líčení od 9,40 – 10,40 hodin 1 840 Kč 25.10.2021 – promeškaný čas, hlavní líčení mělo započíst v 09,00 hodin 500 Kč 25.10.2021 – hlavní líčení od 12,50 – 14,50 1 840 Kč 01.12.2021 – schůzka s klientem od 10,00 – 11,30 hodin 1 840 Kč 02.12.2021 - hlavní líčení od 09,20 – 15,05 hodin 7 360 Kč 08.12.2021 - hlavní líčení od 09,20 – 12,50 hodin 3 680 Kč 3. K výzvě soudu učiněné při jednání doplil, že výslech obviněného [jméno FO] se konal dne 2. 7. 2018 u Policie ČR. Dále uvedl, že hlavní líčení dne 30. 5. 2021 se nekonalo a konalo se pouze 31. 5. 2021, pročež vzal žalobu podáním ze dne 25. 6. 2024 částečně zpět co do obhajného za účast na hlavním líčení dne 30. 8. 2021 od 9,00 – 15,35 hodin.

4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala skutečnost, že u ní žalobce předběžně uplatnil dne 2. 5. 2022 nárok na náhradu škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/. Nárok žalobce v plné výši sporuje, neboť jí nebyl zapůjčen přílohový spis. Nesporovala, že v řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, a to usnesení o zahájení trestního stíhání, nicméně sporovala vznik škody a její výši. K nemajetkové újmě uvedla, že ve svém uplatnění žalobce uvedl, že se domáhá 100 000 Kč z titulu nezákonného trestního stíhání a 100 000 Kč z titulu náhrady za ztížení společenského uplatnění, to že se domáhá žalovaných částek z titulu nezákonného trestního stíhání a nepřiměřené délky žalobce uvedl až v doplnění žaloby, tj. vznesla námitku promlčení. Posuzované řízení bylo skončeno dne 10. 3. 2022 a žaloba byla podána dne 25. 8. 2023. V průběhu jednání uvedla, že co se náhrady škody týká, žalobce v některých případech požaduje místo odměny za půlúkon odměnu za celý úkon právní služby, je tam účtována amortizace vozidla u žalobce, přestože jemu toto nenáleží, aj.

5. Žalobce vzal během jednání soudu žalobu v částce 4 280 Kč zpět, soud tak usnesením ze dne 6. 5. 2024 řízení co do této částky zastavil. Částka se skládala z odměny (vč. režijního paušálu po 300 Kč) za jeden úkon právní služby účasti na hlavním líčení dne 2. 12. 2021 (žalobou tak požaduje již jen odměnu za 3 úkony co se tohoto úkonu týká) a dále za jeden úkon právní služby výslechu obviněného [jméno FO] dne 2. 3. 2018.

6. Při jednání soudu dne 6. 5. 2024 účastníci shodně uvedli, že souhlasí s postupem dle § 115a o.s.ř., tj. rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Soud k tomu dodává, že účastníkům vyjevil svůj předběžný právní názor a tím dal jasně najevo, jaké důkazy pro nadbytečnost neprovede. Navíc soud účastníky opakovaně písemně vyzval k vyjádření se k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, k čemuž oba uvedli, že ano. Soud tedy dle cit. ustanovení postupoval, neboť byly splněny zákonné podmínky pro tento postup.

7. Soud učinil na základě provedeného dokazování následující skutková zjištění:

8. Z výzvy ze dne 2. 5. 2022 včetně dodejky adresované žalované a potvrzení ze dne 3. 5. 2022 soud zjistil, že žalobce se se svými nároky na náhradu újmy předběžně obrátil na žalovanou před podáním žaloby dne 2. 5. 2022. Žalovaná přijetí žádosti žalobce potvrdila dne 3. 5. 2022, přičemž poučila žalobce o stavení promlčecí lhůty nejdéle po dobu 6 měsíců s tím, že v případě prodlevy s mimosoudním projednáním v šestiměsíční lhůtě se může žalobce obrátit se svým nárokem na soud.

9. Z výzvy k doplnění ze dne 1. 11. 2022 soud zjistil, že žalovaná vyzývala žalobce k doplnění žádosti o odškodnění, a to k doložení technického průkazu vozidla použitého k úkonům a k doplnění tvrzení a doložení důkazů o vniku nemajetkové újmy. Žalobci byla k doplnění poskytnuta lhůta 10 dnů.

10. Z výzvy ke sdělení stavu věci bylo zjištěno, že se žalobce dne 11. 10. 2022 dotazoval na stav vyřízení své žádosti o odškodnění u žalované, a to s ohledem na běh promlčecí či prekluzivní lhůty a případné podání žaloby k soudu.

11. Z faktur vystavených [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0]. F20210019, č. F2022023, č. [hodnota] a č. F2021041 a z výpisu z účtu [tituly před jménem] [jméno FO] u Raiffeisenbank soud zjistil, že obhájce vystavil žalobci faktury za právní služby na hlavních líčeních, a to fakturu č. F20210019 ve výši 46 000 Kč dne 14. 5. 2021, splatnou dne 24. 5. 2021, kterou žalobce uhradil dne 27. 10. 2021; fakturu č. F2022023 ve výši 19 500 Kč dne 15. 3. 2022, splatnou dne 31. 3. 0222, kterou žalobce uhradil dne 26. 4. 2022; fakturu č. 2021052 znějící na částku 12 000 Kč, kterou žalobce uhradil dne 26. 4. 2022; a fakturu č. F2021041 znějící na částku 30 000 Kč dne 22. 10. 2021, splatnou dne 30. 10. 2021, kterou žalobce uhradil dne 27. 10. 2021.

12. Z výdajového pokladního dokladu ze dne 20. 4. 2019 soud zjistil, že žalobce uhradil [tituly před jménem] [jméno FO] částku 30 000 Kč za právní služby.

13. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 12. 2021, sp. zn. [spisová značka], soud zjistil, že žalobce byl dle § 226 písm. c) trestního řádu zproštěn obžaloby pro skutek, ve kterém bylo obžalobou spatřováno spáchání zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 trestního zákoníku ve znění účinném do 30. 6. 2016 ve formě spolupachatelství dle § 23 trestního zákoníku. Ve vztahu k žalobci nabyl rozsudek právní moci dne 8. 12. 2021.

14. Ze záznamu o prostudování spisu ze dne 11. 3. 2019 soud zjistil, že dne 11. 3. 2019 v 9:00 hod. bylo umožněno obhájci žalobce prostudovat trestní spis, přičemž prostudování spisu trvalo od 9:15 do 13:15 hod.

15. Ze záznamu o nahlédnutí do trestního spisu bylo zjištěno, že obhájce žalobce dne 12. 6. 2018 nahlížel do trestního spisu, a to od 13:30 do 14:38 hod.

16. Ze záznamů porad s klientem bylo zjištěno, že [tituly před jménem] [jméno FO] měla schůzku s žalobcem dne 2. 5. 2018 od 8:30 – 9:44 hod, dne 12. 6. 2018 od 7:00 -8:15 hod, dne 19. 9. 2018 od 7:00 – 7:15 hod, dne 12. 11. 2019 od 13:00 – 14:15 hod, dne 20. 5. 2020 od 8:30 – 9:40 hod, dne 18. 11. 2020 od 8:00 – 9:35 hod, dne 2. 5. 2021 od 10:00 do 11:25 hod a dne 1. 12. 2021 od 10:00 – 11:30 hod.

17. Z výpočtu cestovného a z velkého technického průkazu vozidla tovární značky [jméno FO]-[jméno FO], RZ [SPZ], soud zjistil, že jeho vlastníkem je od 4. 10. 2017 [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0]. Spotřeba paliva je dle metodiky EU 136/2014W: 5,0/3,9/4,3 l/100 km. Palivem je NM.

18. Ze sdělení žalované ze dne 2. 2. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná oznámila žalobci ukončení projednání jeho žádosti bez věcného vyřízení, neboť žalované nebyl přes opakované žádosti zapůjčen předmětný trestní spis, pročež nelze nároky žalobce řádně projednat.

19. Z protokolu o výslechu obviněného soud zjistil, že žalobce byl v předmětném řízení vyslechnut dne 12. 6. 2018, výslech byl zahájen v 13:00 hod a skončen v 13:30 hod. Žalobci bylo doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání dne 16. 4. 2018.

20. Z velkého technického průkazu vozidla tovární značky [jméno FO]-[jméno FO], RZ [SPZ] soud zjistil, že jeho provozovatelem je od 19. 10. 2011 [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0]. Spotřeba paliva je dle metodiky ES 2004/3: 9,0/5,3/6,7 l/100 km. Palivem je NM.

21. Z protokolu o neveřejném zasedání dne 1. 11. 2021 soud zjistil, že jednání trvalo od 8:40 do 9:00 hod., při jednání bylo vyhlášeno usnesení, kterým byl nad obžalovaným [Anonymizováno] zrušen dohled probačního úředníka.

22. Z protokolu o hlavním líčení ze dne 8. 2. 2021 bylo zjištěno, že trvalo od 10:00 do 10:20 hod, přičemž začátek hlavního líčení byl posunut z 9:00 na 10:00 hod z důvodu výjimečné meteorologické situace. Byl přítomen obhájce žalobce.

23. Z protokolu o výslechu obviněného [jméno FO] soud zjistil, že u výslechu obviněného dne 2. 7. 2018 od 11:00 do 11:35 hod byl přítomen obhájce žalobce.

24. Z kopie spisu Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] předložené žalobcem, bylo zjištěno z protokolu o výslechu svědka [jméno FO], že u výslechu dne 20. 9. 2018 byl přítomen obhájce žalobce, výslech trval od 14:00 – 15:35 hod. Z protokolu o výslechu obviněného [jméno FO] bylo zjištěno, že výslech proběhl dne 5. 6. 2018 od 9:00 do 9:30 hod za přítomnosti obhájce žalobce. Z protokolu o výslechu svědka [jméno FO] má soud zjištěno, že u výslechu dne 27. 9. 2018 byl přítomen obhájce žalobce od 9:00 do 11:30 hod. Z protokolu o výslechu obviněného [jméno FO] soud zjistil, že obhájce žalobce byl přítomen u výslechu dne 30. 5. 2018 od 9:00 do 9:40 hod. Z podání obhájce žalobce ze dne 17. 4. 2018 bylo zjištěno, že obhájce podal stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, z podání ze dne 13. 11. 2019 soud zjistil, že obhájce podal návrh na zastavení trestního stíhání. Z protokolů o hlavním líčení soud zjistil, že obhájce žalobce se zúčastnil hlavních líčení konaných dne 10. 2. 2021 od 9:00 do 9:25 hod., dne 4. 5. 2021 od 9:05 hod do 15:45 s přestávkou od 12:50 do 13:34 a 14:30 do 14:38, dne 5. 5. 2021 od 9:05 – 16:34 s přestávkou od 14:23 – 14:40 hod., dne 7. 5. 2021 od 9:04 do12:20 hod s přestávkou od 10:43 – 10:58 hod., dne 31. 5. 2021 od 9:25 do 17:35 hod s přestávkami od 10:22 – 11:35 a od 13:15 – 14:05 hod., dne 1. 6. 2021 od 9:30 do 15:10 ho s přerušením 11:55 – 13:05 hod., dne 31. 8. 2021 od 9:00 do 15:35 s přestávkou 9:35 – 10:00 a 12:05 – 13:00 hod., dne 25. 10. 2021 od 12:50 do 14:15 hod, dne 3. 5. 2021 od 9:25 – 15:07 s přerušením od 12:53 – 13:37 hod, dne 2. 12. 2021 9:20 – 15:05 hod. s přerušením od 12:05 do 13:05 hod., dne 8. 12. 2021 od 9:20 do 12:50 hod. s přerušením od 9:55 do 10:45 hod.

25. Z velkého technického průkazu vozidla tovární značky BMW, RZ [SPZ], bylo zjištěno, že jeho vlastníkem je od 7. 3. 2013 společnost [právnická osoba]. Spotřeba paliva je dne metodiky ES 1999/100: 16,8/8,5/11,5 l/100 km. Palivem je BA 98 B. Z potvrzení ze dne 7. 11. 2022 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] zapůjčila žalobci vozidlo BMW v souvislosti se soudními procesy dne 16. 4. 2018, 2. 5. 2018, 12. 6. 2018 a dne 11. 3. 2019.

26. Další důkazy (čestné prohlášení [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO], oddací list vydaný Úřadem městské části Praha 11 dne [datum] a rodný list vystavený dne [datum], potvrzení ČSSZ ze dne [datum], rodný list a lékařské zprávy ze dne [datum], sdělení Městské části Praha 2 ze dne [datum], rozsudek Okresního soudu [adresa], č.j. [spisová značka], oznámení o podpoře v nezaměstnanosti ze dne [datum], návrh na rozvod manželství včetně doručenky) soud neprovedl pro nadbytečnost. Důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech. Pravost listinných důkazů nebyla namítána, naopak žalovaná sdělila, že pravost předložených listin nenamítá, soud navíc neměl důvod o tom pochybovat a z důkazů nevycházet, ani důkazům přisuzovat nižší hodnotu. Důkazy se doplňovaly, navazovaly na sebe a bylo možné z nich učinit závěr o skutkovém stavu, který odpovídá jednotlivým skutkovým zjištěním uvedeným výše, na které soud pro stručnost odkazuje.

27. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

28. Podle § 1 odst. 1 zák. o OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

29. Podle § 5 zák. o OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

30. Podle § 7 odst. 1 zák. o OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

31. Podle § 8 odst. 1 zák. o OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

32. Podle § 13 odst. 1 věty první zák. o OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Podle odstavce 2 ustanovení má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

33. Podle § 14 odst. 3 zák. o OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

34. Podle § 15 odst. 2 zák. o OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

35. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odstavce 2 ustanovení náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Podle odstavce 3 ustanovení náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

36. Podle § 32 odst. 3 OdpŠk se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

37. Podle § 35 odst. 1 OdpŠk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

38. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.) žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to z části nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 o.s.ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví. Podle § 96 odst. 3 o. s. ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Podle § 96 odst. 4 o. s. ř. ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.

39. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby žalobcem ze dne 25. 6. 2024 v průběhu řízení soud v souladu s citovanými ustanoveními řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil co do částky 6 420 Kč, představující 3 úkony za účast na hlavním líčení dne 30. 8. 2021 (výrok I.)

40. Nejdříve se soud zabýval nárokem žalobce na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení (52 500 Kč) a nárokem na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním (147 500 Kč), přičemž z důvodu procesní ekonomie soud předně posuzoval námitku promlčení vznesenou žalovanou ve vztahu k těmto nárokům.

41. Podle § 32 odst. 3 OdpŠk se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. V posuzovaném případě bylo řízení ve vztahu k žalobci pravomocně skončeno dne 8. 12. 2021 nabytím právní moci rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 12. 2021, sp. zn. [spisová značka], a od tohoto data je nutné počítat subjektivní promlčecí lhůtu, neboť tohoto dne se žalobce dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, která mu byla způsobena nezákonným rozhodnutím a nepřiměřenou délkou řízení. Subjektivní promlčecí lhůta k uplatnění nároku počala fakticky běžet následující den. Žalobce předběžně uplatnil svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy u žalované dne 2. 5. 2022, pročež došlo ke stavení promlčecí lhůty ve smyslu § 35 odst. 1 zákona, a to do dne 2. 11. 2022, kdy uplynula zákonná šestiměsíční lhůta pro předběžné projednání nároku. Dne 3. 11. 2022 opět začala běžet promlčecí lhůta a marně uplynula uplynutím dne 8. 12. 2022. Žalobce podal žalobu na soud až dne 25. 8. 2023, tedy po marném uplynutí promlčecí lhůty.

42. Soud se dále zabýval tím, zda vznesená námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy, jak namítal žalobce, přičemž soud předně odkazuje na závěry uvedené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2011, č. j. 30 Cdo 4112/2010: „Uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2002, sp. zn. 25 Cdo 1839/2000, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 59/2004, a též v časopise Právní rozhledy č. 12/2002; a dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 5. 12. 2002, sp. zn. 21 Cdo 486/2002; ze dne 28. 11. 2001, sp. zn. 25 Cdo 2905/99; ze dne 30. 5. 2001, sp. zn. 33 Cdo 1864/2000; ze dne 21. 4. 1999, sp. zn. 25 Cdo 484/99; ze dne 28. 6. 2000, sp. zn. 21 Cdo 992/1999; tato i níže citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou veřejnosti dostupná na jeho webových stránkách www.nsoud.cz). Je přitom nutno zdůraznit, že tyto okolnosti by musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2001, sp. zn. 25 Cdo 2905/99).“ Je zjevné, že v posuzovaném případě zavinil uplynutí promlčecí lhůty žalobce, kterému nic nebránilo v tom, aby se se svým nárokem na náhradu nemajetkové újmy obrátil žalobou na soud hned po uplynutí zákonné šestiměsíční lhůty k předběžnému projednání nároků. Soud neshledal, že by v případě žalobce byly naplněny natolik výjimečné okolnosti, které by odůvodňovaly zásah do právní jistoty v podobě institutu promlčení. Žalobce již v průběhu trestního stíhání bezpochyby vnímal jeho zásah do osobnosti a rodinné sféry, čemuž odpovídá i skutečnost, že své nároky na náhradu nemajetkové újmy uplatnil u žalované 5 měsíců po skončení trestního řízení. Není tedy pravda, že žalobce tehdy ani netušil, jak trestní stíhání do jeho rodinného života zasáhne. Žalobce si byl rovněž vědom běhu promlčecí lhůty, jak plyne z jeho žádosti o sdělení stavu věci ze dne 11. 10. 2022, nadto byl ze strany žalované podáním ze dne 3. 5. 2022 informován o stavení běhu promlčecí lhůty maximálně po dobu 6 měsíců. Zmeškání promlčecí lhůty taktéž nelze přičíst k tíži žalované, která svým jednáním nikterak nebránila žalobci v uplatnění nároku. Skutečnost, že žalovaná v průběhu předběžného jednání vyzývala žalobce k doplnění nároku na náhradu nemajetkové újmy, nelze shledat jako účelové jednání žalované. Shodně jako žaloba, i uplatnění nároku u žalované musí splňovat náležitosti skutkového vylíčení rozhodných skutečností, a musí být jasné, určité a srozumitelné. Pokud žalovaná činila kroky k odstranění vad uplatnění žalobce, jednala v souladu se zákonem a v jejích krocích nelze spatřovat rozpor s dobrými mravy. Soud tak uzavírá, že žalovaná uplatnila námitku promlčení v souladu se zákonem, jakož i v souladu s podstatou institutu promlčení, kterou je jistota v právních vztazích, pročež soud uzavřel, že námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy.

43. Nárok žalobce na náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení a z titulu nezákonného trestního stíhání uplatněný žalobou je tak promlčen, a soud proto s ohledem na shora uvedené zamítl žalobu co do částek 52 500 Kč za nepřiměřenou délku řízení a 147 500 Kč za újmu způsobenou trestním stíháním.

44. Soud dále posuzoval nárok žalobce na náhradu škody vzniklé v důsledku nezákonného trestního stíhání žalobce (128 348 Kč po částečném zpětvzetí).

45. Je ustálenou soudní praxí, že podle zákona odpovídá stát za škodu způsobenou zahájením (vedením) trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu. Protože zákon tento nárok výslovně neupravuje, vychází se z analogického výkladu úpravy nejbližší, a to z úpravy odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, za které je považováno rozhodnutí, jímž se trestní stíhání zahajuje. Neposuzuje se tedy správnost postupu orgánů činných v trestním řízení při zahájení trestního stíhání (nejde o nesprávný úřední postup), rozhodující je výsledek trestního stíhání (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011; rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 2. 1990, sp. zn. 1 Cz 6/90, publikovaný ve sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 35/1991; rozsudek ze dne 31. 3. 2002, sp. zn. 25 Cdo 1487/2001, publikovaný v souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 1813), resp. že vznik nároku na náhradu škody je založen na principu, podle kterého osoba zproštěná obžaloby má zásadně právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o zahájení trestního stíhání (i rozhodnutím o vazbě). Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si vznesení obvinění zavinil sám a ten, kdo byl obžaloby zproštěn, nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný, nebo že mu byla udělena milost, nebo že trestný čin byl amnestován (§ 12 OdpŠk). V posuzovaném řízení bylo vůči žalobci vydáno nezákonné rozhodnutí, a to usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 16. 4. 2018, když žalobce byl následně zproštěn obžaloby rozsudkem Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] (v právní moci ve vztahu k žalobci dne 8. 12. 2021) s tím, že nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obžalovaný.

46. Soud má dále z provedeného dokazování za prokázané, že žalobci vznikla škoda spočívající v nákladech na obhájce, a to v příčinné souvislosti s nezákonným trestním stíháním žalobce, resp. nezákonným rozhodnutím. Nicméně soud musel dále hodnotit zejména účelnost provedených právních úkonů.

47. Soud žalobci přiznal odměnu za tyto úkony právní služby: - příprava a převzetí věci na základě plné moci ze dne 16. 4. 2018 Soud má za prokázané, že obhájkyně zastupovala žalobce od zahájení trestního stíhání, nadto žalovaná tento úkon nesporovala. - stížnost proti Usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 17. 4. 2018 Za tento úkon byla přiznána poloviční odměna v souladu s ustálenou soudní praxí (viz rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 1. 2007, sp. zn. 3 To 161/2006). Ve zbývající výši byl nárok zamítnut. - schůzka s klientem dne 2. 5. 2018 od 08,30 - 09,44 hodin Soud má za prokázané, že k tomuto právnímu úkonu došlo, proto přiznal odměnu za jeden úkon právní služby. Soud považuje poradu s klientem za účelnou, neboť po poradě následoval výslech obviněného. - výslech obviněného [jméno FO], od 9,00 – 9,40 hodin (k cestovnému viz dále) Soud má za prokázané, že k tomuto úkonu došlo, pročež přiznal odměnu za jeden úkon právní služby. - výslech obviněného [jméno FO], dne 5. 6. 2018 od 09,00 – 09,30 hodin (k cestovnému viz dále) Soud má za prokázané, že k tomuto úkonu došlo, pročež přiznal odměnu za jeden úkon právní služby. - schůzka s klientem dne 12. 6. 2018 od 07,00 – 08,15 hodin (k cestovnému viz dále) Soud má za prokázané, že k tomuto úkonu došlo, a považuje jej za účelný, neboť proběhl před výslechem obviněného. Soud přiznal odměnu za jeden úkon právní služby. - výslech obviněného [Jméno zainteresované osoby 0/0] dne 12. 6. 2018 od 13,00 - 13,30 Soud má za prokázané, že k tomuto úkonu došlo, pročež přiznal odměnu za jeden úkon právní služby. - schůzka s klientem dne 19. 9. 2018 od 07,00 - 07,15 hodin Soud má za prokázané, že k tomuto úkonu došlo a považuje jej za účelný, neboť proběhl před výslechem svědka. Soud přiznal odměnu za jeden úkon právní služby. - výslech svědkyně [jméno FO] dne 20. 9. 2018 od 14,00 – 15,35 hodin Soud má za prokázané, že k tomuto úkonu došlo, pročež přiznal odměnu za jeden úkon právní služby. - výslech svědka [jméno FO] dne 27. 9. 2018 od 09,00 - 11,30 hodin Soud má za prokázané, že k tomuto úkonu došlo, pročež přiznal odměnu za dva úkony právní služby. - výslech obviněného [jméno FO] dne 2. 7. 2018 od 11,00 – 11,35 hodin Soud má za prokázané, že k tomuto úkonu došlo, pročež přiznal odměnu za jeden úkon právní služby. - prostudování spisu dne 11. 3. 2019 od 09,00 – 13,15 hodin (k cestovnému viz dále) V řízení bylo prokázáno, že úkon probíhal až od 9:15 hodin, avšak obhájkyně obviněného musela být na místě prostudování spisu od 9 hodin, jak byla volána. Z tohoto důvodu soud přiznal odměnu za 3 úkony právní služby. - schůzka s klientem dne 12. 11. 2019 od 13,00 – 14,15 hodin Soud má za prokázané, že k tomuto úkonu došlo, a považuje jej za účelný, neboť předcházel podání návrhu na zastavení trestního stíhání. Soud přiznal odměnu za jeden úkon právní služby. - návrh na zastavení trestního stíhání ze dne 13. 11. 2019 dle § 172 odst. 2 tr. ř Za tento úkon byla přiznána odměna dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, neboť šlo o účelně vynaložený úkon právní služby. - hlavní líčení dne 8. 2. 2021 od 10,00 – 10,20 hodin Soud za tento úkon přiznal odměnu za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu. - hlavní líčení dne 10. 2. 2021 od 09,00 – 09,25 hodin Soud za tento úkon přiznal odměnu za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu. - porada s klientem dne 2. 5. 2021 od 10,00 – 11,25 hodin Soud má za prokázané, že k tomuto úkonu došlo, a považuje jej za účelný, neboť proběhl před hlavním líčením. Soud přiznal odměnu za jeden úkon právní služby. - hlavní líčení dne 3. 5. 2021 od 9,25 – 15,07 hodin, přestávka od 12,53 – 13,37 hodin Soud přiznal odměnu za 3 úkony právní služby. - hlavní líčení dne 4. 5. 2021 od 9,05 – 15,45 hodin, přestávka od 12,50 – 13,34 a od 14,30 – 14,38 hodin Dle ustálené rozhodovací praxe (viz např. judikatura publikovaná ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek – např. R 46/1997, R 7/1998; rozhodnutí sp. zn. 1 To 65/2009, 7 To 99/2006, 8 To 112/2007, 12 To 6/2007), je třeba při odměňování úkonů právní služby nejprve zjistit čistou dobu trvání úkonů učiněných v týž den, se započtením přestávek nepřesahujících 30 minut. Přesahuje-li přestávka mezi úkony 30 minut, avšak zároveň nečiní více než 2 hodiny, nezapočítává se do trvání úkonu, avšak úkon po této přetržce následující se z časového hlediska posuzuje společně s úkonem předcházejícím. Až teprve, je-li prodleva mezi dvěma úkony delší než 2 hodiny, je namístě považovat po přestávce následující úkon za nový, samostatný úkon právní služby. Soud tak vycházel z časového rozpětí hlavního líčení 9:05 – 12:50 (následně 44 minut pauza mezi 12:50 – 13:34), 13:34 – 14:30 (následně pauza 8 minut mezi 14:30 – 14:38) a dále 14:38 – 15:

45. Judikatura dovodila, že přestávka trvající maximálně 30 minut se započítává jako úkon, tedy včítá se do úkonu. Je-li přerušení delší než 30 minut, nezapočítává se přerušená doba do úkonu, ale jde o promeškaný čas, který se účtuje podle § 14 částkou 100 Kč za každou započatou půlhodinu. (Viz komentář dostupný v ASPI k § 11 odst. 1 písm. e) a g) advokátního tarifu). Žalobci tak náleží odměna za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu. Nutno dodat, že náhradu za promeškaný čas za přestávku žalobce nepožadoval. - hlavní líčení dne 5. 5. 2021 od 9,05 - 16,34 hodin, přerušeno od 14,23 – 14,40 hodin Soud přiznal odměnu za 4 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu. - hlavní líčení dne 7. 5. 2021 od 09,04 – 12,18 hodin, přerušeno od 10,43 – 10,58 hodin Soud přiznal za tento úkon odměnu za 2 úkony právní služby. - hlavní líčení dne 31. 5. 2021 od 9,25 – 17,35 hodin, přerušeno od 10,22 – 11,35 a od 13,15 - 14,05 hodin, jednání trvalo 6,08 hodin čistého času Soud přiznal odměnu za 4 úkony právní služby. Náhradu za promeškaný čas za přestávku žalobce nepožadoval. - hlavní líčení dne 1. 6. 2021 od 9,30 – 15,10 hodin, přerušeno od 11,55 – 13,05 hodin Soud za tento úkon přiznal odměnu za 3 úkony právní služby. - hlavní líčení dne 31. 8. 2021 od 9,00 - 15,35 hodin, přerušeno od 9,35 – 10,00 a od 12,05 – 13,00 hodin Soud přiznal za uvedený úkon odměnu za 3 úkony právní služby náhradu za promeškaný čas za přestávku žalobce nepožadoval. - hlavní líčení dne 25. 10. 2021 od 9,40 – 10,00 Soud přiznal odměnu za jeden úkon právní služby. - hlavní líčení dne 25. 10. 2021 od 12,50 – 14,15 hodin Soud za tento úkon přiznal odměnu za jeden úkon. - schůzka s klientem dne 1. 12. 2021 od 10,00 – 11,30 hodin Soud za uvedený úkon přiznal odměnu za jeden úkon právní služby, neboť úkon shledal účelným s ohledem na navazující hlavní líčení následující den. - hlavní líčení dne 2. 12. 2021 od 09,20 – 15,05 hodin, přerušeno od 12,05 – 13,05 Soud přiznal za uvedený úkon odměnu za 3 úkony právní služby. - hlavní líčení dne 8. 12. 2021 od 09,20 – 12,50 hod, přerušeno od 9,55 – 10,45 hodin Soud přiznal za uvedený úkon odměnu za 2 úkony právní služby.

48. Soud naopak nepřiznal žalobci náhradu škody spočívající v obhajném za tyto úkony právní služby: - záznam o nahlédnutí do spisu dne 12. 6. 2018 od 13,30 – 14,38 hodin Soud nepřiznal náhradu nákladů za nahlížení do spisu požadované jako samostatný úkon právní služby, neboť nahlédnutí do spisu a studium spisu je z povahy věci obecně třeba považovat za činnost, která je nezbytná pro kvalitní poskytování právních služeb. Nelze jej tak považovat za samostatný úkon právní služby, kterým je pouze prostudování trestního spisu při skončení vyšetřování ve smyslu § 11 odst. 1 písm. f) ve spojení s § 11 odst. 3 a. t. (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 5 Azs 33/2008-40 nebo též usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 30. 7. 2008, sp. zn. I. ÚS 398/06). - porada s klientem dne 20. 5. 2020 a dne 18. 11. 2020 Tyto úkony soud nepovažuje za účelné, neboť po nich nenásledovalo žádné podání žalobce, resp. jeho obhájce, či jiný úkon v rámci trestního řízení. - promeškaný čas za zpoždění jednání dne 8. 2. 2021 (mělo být zahájeno od 09,00 hodin, bylo zahájeno až v 10,00 hodin) a promeškaný čas za zpoždění jednání dne 25. 10. 2021 (mělo být zahájeno v 9,00 hodin, bylo zahájeno až v 9,40 hodin) Soud nepřiznal náhradu za promeškaný čas v souvislosti se zpožděním uvedených hlavních líčení v souladu s § 14 odst. 4 advokátního tarifu, dle kterého náhrada nenáleží, pokud má za stejné časové období nárok za úkon právní služby. V uvedených případech byla přiznána odměna za právní úkony dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, která by náležela ve shodné výši i v případě, že by ke zpoždění jednání nedošlo. Z tohoto důvodu nebyla náhrada za promeškaný čas přiznána. - Soud tak žalobci přiznal odměnu za 49,5 úkonů právní služby. Při určení tarifní hodnoty soud vycházel ze skutečnosti, že žalobce byl trestně stíhán pro zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 trestního zákoníku ve znění účinném do 30. 6. 2016 ve formě spolupachatelství dle § 23 trestního zákoníku, za který mu hrozil trest odnětí svobody v sazbě 5 až 10 let. Soud tak vycházel z tarifní hodnoty 30 000 Kč dle § 10 odst. 3 písm. c) advokátního tarifu, čemuž odpovídá dle § 7 bod 5 advokátního tarifu odměna za jeden úkon právní služby 2 300 Kč. Žalobce však požadoval za jeden úkon právní služby odměnu ve výši 1 840 Kč, pročež mu byla přiznána tato částka. Soud žalobci dále přiznal 50 x 300 Kč spočívající v náhradě hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Celkem tak soud žalobci na náhradě nákladů obhajoby přiznal částku 106 080 Kč 49x1 840 + 1x920 + 50x300.

49. Dále soud posuzoval výši požadované náhrady za cestovné a za promeškaný čas.

50. Žalobce požadoval cestovné za úkony ze dne 3. 5. 2018 (výslech obviněného), 5. 6. 2018 (výslech obviněného), 12. 6. 2018 (výslech obviněného) a ze dne 11. 3. 2019 (prostudování spisu). Obhájkyně v roce 2018 vykonala 3 cesty [adresa], [jméno FO] nám., vozidlem Mercedes Benz RZ [SPZ], při vzdálenosti 414 km a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy osobních motorových vozidel stanovené podle vyhlášky č. 463/2017 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, při částce 4 Kč/1 km a průměrné ceně motorové nafty 29,80 Kč/litr, což při kombinované spotřebě 6,7 l/100 km celkem na této náhradě činí (po zaokrouhlení) 2 483 Kč za jednu cestu (29,80 x 6,7 : 100 = 1,9966; 414 x (1,9966 + 4)). V roce 2019 obhájkyně účtovala jednu cestu [adresa] nám., vozidlem Mercedes Benz RZ [SPZ] (dříve [Anonymizováno] [Anonymizováno]), při vzdálenosti 414 km a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy osobních motorových vozidel stanovené podle vyhlášky č. 333/2018 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, při částce 4,10 Kč/1 km a průměrné ceně motorové nafty 33,60 Kč/litr, což při kombinované spotřebě 4,3 l/100 km celkem na této náhradě činí (po zaokrouhlení) 2 296 Kč (33,60 x 4,3 : 100 = 1,4448; 414 x (1,4448 + 4,10)). Obhájkyně strávila na jedné cestě celkem 5 hodin, pročež jí náleží náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 100 Kč á 30 min, tj. celkem 1 000 Kč. Celkem soud přiznal náhradu za cestovné a za promeškaný čas v souvislosti s cestou ve výši 13 745 Kč.

51. Soud tak žalobci přiznal na náhradě nákladů obhajoby částku ve výši 119 825 Kč (výrok II.), a ve zbývající části nároku na náhradu škody co do částky 8 523 Kč soud žalobu zamítl spolu s nárokem žalobce na náhradu újmy za nepřiměřenou délku řízení co do částky 52 500 Kč a za újmu způsobenou trestním stíháním ve výši 147 500 Kč, tedy co do celkové výše 200 000 Kč (výrok III).

52. Co se týče úroku z prodlení, žalovaná se dostala do prodlení s plněním uplynutím dne 2. 11. 2022, kdy uplynula zákonná šestiměsíční lhůta k předběžnému projednání nároku, když žalobce svůj nárok u žalované uplatnil dne 2. 5. 2022. O příslušenství bylo rozhodnuto v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce požadoval úrok z prodlení z částky 339 048 Kč od 4. 11. 2022 do zaplacení. Soud tedy žalobci přiznal, co se příslušenství týče, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 119 825 Kč od 4. 11. 2022, dle návrhu žalobce, do zaplacení, ve zbytku požadovaného příslušenství žalobu zamítl (výrok II a III). Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce 15 dnů, když je třeba brát ohled na potřebu žalované čerpat finanční prostředky ze státního rozpočtu.

53. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl v předmětné věci úspěšný co do částky 117 685 Kč, neúspěšný byl co do částky 121 363 Kč, představující zbývající část nároku na náhradu obhajného ve výši 10 663 Kč, částky 2 140 Kč, 2 140 Kč a 6 420 Kč pro které bylo řízení částečně zastaveno pro zpětvzetí žaloby ze strany žalobce (bez zavinění žalované), a dále co do nároků na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení a za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním ve výši 2x 50 000 Kč (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu [spisová značka]). Poměr úspěchu a neúspěchu je minimální, pročež soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV).

Poučení