22 C 18/2023-69

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Martina Chládka a přísedících Marie Chmelíkové a Jiřiny Lankové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] o neplatnost rozvázání pracovního poměru takto:

Výrok

I. Určuje se, že okamžité zrušení pracovního poměru žalobce právním jednáním žalované ze dne 30. 11. 2022, založeného pracovní smlouvou uzavřenou mezi žalobcem a žalovanou dne 1. 7. 2022, je neplatné.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 20 815,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou soudu dne 23. 1. 2023 se žalobce domáhal určení, že okamžité zrušení pracovního poměru žalobce právním jednáním žalované ze dne 30. 11. 2022, založeného pracovní smlouvou uzavřenou mezi žalobcem a žalovanou dne 1. 7. 2022, je neplatné. Svou žalobu odůvodnil tím, že byl a je zaměstnancem žalované na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 7. 2022 na pozici technicko-administrativní pracovník, když místo výkonu práce bylo sjednáno jako distanční na bázi„ teleworkingu“ a pracovní doba jako pružná, stanovená od 11:00 do 14.00 hod. a volitelná pracovní doba je stanovena od 0:00 do 11:00 hod. a dále od 14:00 do 24:00 hod. s tím, že žalobce si sám určuje začátek a konec pracovní doby, přičemž musí respektovat základní pracovní dobu. Žalobce obdržel do své DS dne 30.11.2022 dokument označený jako Okamžité zrušení pracovního poměru podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce a následně oznámil žalované přípisem ze dne 30.11.2022, že trvá na tom, aby ho žalovaná dále zaměstnávala, neboť zrušení pracovního poměru je neplatné. Zrušení pracovního poměru žalovaná odůvodnila smyšlenými důvody, když žalovaná se ve skutečnosti snažila žalobce zbavit poté, co u ní došlo ke změně jednatele a nová jednatelka měla žalobce za člověka předchozího jednatele, a zadala mu práci v rozporu s pracovní smlouvou, kterou žalobce nemohl plnit a jejímž neplněním pak žalovaná zrušení pracovního poměru odůvodnila, když mu porušení před tím e-mailem vytýkala.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla ji v celém rozsahu zamítnout. Své stanovisko odůvodnila tím, že není pravdou, že důvodem okamžitého zrušení pracovního poměru je mocenský boj mezi současnou jednatelkou a bývalým jednatelem. Skutečným důvodem okamžitého zrušení pracovního poměru žalobce je velmi zásadní porušování povinností zaměstnance ze strany žalobce, které bylo bývalým jednatelem zřejmě záměrně přehlíženo a ke škodě žalované tak byla vyplácena žalobci mzda za práci, kterou nikdy pro žalovaného nevykonával. Současná jednatelka, [jméno] [příjmení] [příjmení], tak pouze zamezila dalšímu poškozování žalovaného, a i když dala žalobci šanci na to, aby svá pochybení zaměstnance napravil, tj. zejména aby docházel do zaměstnání a projevoval nezbytnou loajalitu k zaměstnavateli, dostalo se jí pouze neakceptovatelného chování ze strany žalobce. Pracovní poměr žalobce byl pouze fiktivní a neplatně uzavřený a z tohoto důvodu nelze rozhodovat ani o určení platnosti jeho ukončení. I v případě, že by byl pracovní poměr platně uzavřen, tak pracovní smlouva neobsahovala všechny podstatné náležitosti, které žalovaná proto žalobci určila v dopise informace o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru dle ustanovení § 37 odst. 1 zákoníku práce a v souladu s tím pak zadala žalobci práci, která odpovídala jeho pracovní náplni, a kterou tento neplnil, když se dopustil dalších porušení pracovních povinností, jak mu je žalovaná nejprve sdělila v pěti výtkách zaslaných žalobci e-mailem, a jak tato porušení pracovních povinností dosáhlo takové intenzity, že odůvodnilo okamžité rušení pracovního poměru žalobce u žalované, zaslané a doručené žalobci dne 30. 11. 2022, které tak bylo zcela důvodné a v souladu s právem.

3. Účastníci soudu shodně tvrdili a bylo tak mezi nimi nesporným, že e-maily od paní [jméno] [příjmení] žalobci ze dne 23. 11. 2022 (na č. l. 8, 9), byly žalobci tohoto dne doručeny; listina informace o právech a povinnostech vyplývající z pracovního poměru ze dne 25. 11. 2022 byla žalovanou žalobci doručena jak e-mailem, tak osobně, a to dne 25. 11. 2022; e-mail od žalobce paní [jméno] [příjmení] ze dne 25. 11. 2022 včetně printscreenu komunikace byl žalobcem žalované téhož dne doručen e-mailem i osobně; e-maily s I. – IV. výtkou byly žalovanému doručeny e-mailem dne 28. 11. 2022; e-mail s V. výtkou byl žalovanému doručen e-mailem dne 29. 11. 2022; výzvy žalobce žalované ze dne 28. 11. 2022 a 30. 11. 2022 byly žalované žalobce doručeny v uvedené dny do DS; okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 30. 11. 2022 bylo žalobci doručeno 30. 11. 2022 do DS a dále též poštou; a reakce žalobce na okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 30. 11. 2022 byla žalované doručena do DS téhož dne. Účastníci se nepřímo shodli následně též na tom, že mezi nimi nebyl výslovně a písemně sjednán souhlas žalobce s tím, aby mu byly ze strany žalované jako zaměstnavatele doručovány listiny týkající se dispozice s jeho pracovním poměrem elektronicky (e-mailem či do DS).

4. Sporným pak z hlediska právně významných skutečností zůstalo především, zda se žalovaný dopustil skutků odůvodňujících jeho okamžité zrušení pracovního poměru, zda mu byla řádně zadávána práce a zda pracovní poměr žalobce byl u žalované založen podpisem předložené pracovní smlouvy, když především k zodpovězení těchto sporných skutečností pak soud provedl dokazování následujícími navrženými důkazy, z nichž zjistil následující dílčí skutkové závěry:

5. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované ze dne 25. 1. 2023 (na č. l. 23), resp. z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalované ze dne 12. 6. 2023 (na č. l. 51-54), soud zjistil, že žalovaná je česká společnost s ručením omezeným, do 25. 11. 2022 se sídlem [adresa žalované], nyní [adresa žalované], s předmětem podnikání silniční motorová doprava - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, čemuž dopovídá též její živnostenské oprávnění (viz výpis ze živnostenského rejstříku žalované ze dne 12. 6. 2023, na č. l. 55-58). V rozhodné době byl jednatelem žalované do 4. 11. 2022 pan [jméno] [příjmení], [datum narození], následně [jméno] [příjmení] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [datum narození], když každý jednatel zastupuje společnost samostatně.

6. Z pracovní smlouvy ze dne 1. 7. 2022 (na č. l. 6-7) soud zjistil, že tato byla uzavřena dne 1. 7. 2022 mezi žalobcem a žalovanou, za níž jednal jednatel [jméno] [příjmení]. Pracovní pozice byla sjednána jako technicko-administrativní pracovník, smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, s dnem nástupu do práce od 1. 7. 2022, s tříměsíční zkušební dobou. Místo výkonu práce bylo definováno tak, že není výslovně sjednáno a výkon práce je distanční na bázi„ teleworkingu“. Povinnosti zaměstnance byly stanoveny: plnit veškeré úkoly přidělené zaměstnavatelem, které vyplývají a nepřesahují rámec sjednané pracovní pozice; na vyzvání písemně reportovat o plnění přidělených úkolů, a to bez zbytečného odkladu; dodržovat právní a ostatní předpisy, vztahující se k práci jím vykonávané, včetně vnitřních předpisů zaměstnavatele; řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele; pracovat svědomitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených a dodržovat zásady spolupráce s ostatními zaměstnanci; zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu zaměstnání a které v zájmu zaměstnavatele nelze sdělovat jiným osobám. V pracovní smlouvě byla sjednána mzda odkazem na dohodu o mzdě (mzdový výměr byl označen jako příloha smlouvy) a dovolená, avšak mzdové nároky nejsou předmětem tohoto řízení. Pracovní doba byla sjednána tak, že činí 40 hodin týdně a je pružná; základní pracovní doba byla stanovena od 11:00 do 14:00, volitelná pracovní doba byla stanovena od 0:00 do 11:00 a dále od 14:00 do 24:00 s tím, že zaměstnanec si sám určuje začátek a konec pracovní doby, přičemž musí respektovat základní pracovní dobu a může odpracovat v některých týdnech více hodin, než je jeho stanovená týdenní pracovní doba, a v jiných týdnech naopak méně hodin, čímž se v průměru za stanovené vyrovnávací období jeho pracovní doba„ vyrovná“. Zaměstnavatel se zavázal poskytnout zaměstnanci veškeré zákonem stanovené podmínky pro výkon práce. Smluvní strany si ve smlouvě výslovně sjednaly, že smlouva může být měněna pouze písemnými dodatky, které jsou stvrzeny podpisem obou stran.

7. Z e-mailu od paní [jméno] [příjmení] [příjmení] (jednatelky žalované) žalobci ze dne 23. 11. 2022 10:55 hod (na č. l. 8) soud zjistil, že tímto žalovaná zadala žalobci na podkladě shora popsané pracovní smlouvy práci počínaje dnem 23. 11. 2022, a to v archivu společnosti na adrese [adresa žalované], a to archivovat objednávky za rok 2019 a 2020, když s ohledem na zákaz vynášení dokumentů ze společnosti je nutné po dobu této práce do provozovny společnosti. Účastníci učinili nesporným, že tato listina byla žalovanou žalobci zaslána e-mailem uvedeného dne.

8. Z e-mailu od žalobce paní [jméno] [příjmení] [příjmení] (jednatelce žalované) ze dne 23. 11. 2022 13:54 hod (na č. l. 9) soud zjistil, že žalobce potvrdil, že zadaná práce spadá typově k jeho pracovní pozici, avšak upozornil na sjednaný způsob práce a sjednanou pracovní dobu, tedy má za to, že nemůže bez dodatku pracovní smlouvy být tato uvedeným způsobem změněna. Dále upozornil na skutečnost, že má s žalovanou uzavřenu DPP jako správce ERP systému, jak pracovní výkaz předal jednatelce dne 21. 11. 2022 a bylo na něj jednatelkou napsáno„ nesouhlasím, neodpovídá realitě“, když práce byla odvedena, tedy předpokládá výplatu v dohodnutém termínu. Účastníci učinili nesporným, že tento e-mail byl doručován žalované e-mailem uvedeného dne.

9. Z listiny informace o právech a povinnostech vyplývající z pracovního poměru dle ustanovení § 37 odst. 1 zákoníku práce ze dne 25. 11. 2022 (na č. l. 10) soud zjistil, že tímto žalobkyně nejprve zpochybnila datum uzavření pracovní smlouvy ze dne 1. 7. 2022, a dále tam sjednané místo výkonu práce a popis výkonu práce, a proto žalobce o těchto informuje, a to tak, že místo výkonu práce dle uvedené pracovní smlouvy se nachází na adrese [adresa žalované]; kde bude žalobce v základní pracovní době od 11:00 do 14:00 vykonávat práci s tím, že ve volitelné pracovní době může tuto práci vykonávat i mimo místo výkonu práce prostřednictvím„ teleworkingu“ a je povinen předkládat zaměstnavateli přesné písemné reporty o práci prostřednictvím„ teleworkingu“ a přesnou docházku, a to každý den v místě výkonu práce. Listina byla podepsána pouze za zaměstnavatele, jednatelkou žalované. Účastníci učinili nesporným, že tato listina byla žalovanou žalobci doručena jak e-mailem, tak osobně, a to dne 25. 11. 2022.

10. Z e-mailu od žalobce paní [jméno] [příjmení] [příjmení] (jednatelce žalované) ze dne 25. 11. 2022, včetně printscreenu komunikace (na č. l. 11), soud zjistil, že jím žalobce reagoval na litinu žalované ze dne 25. 11. 2022 (viz výše), když k věci především uvedl, že pracovní smlouva byla řádně sjednána a byla mu na jejím základě vyplácena mzda. Pakliže má žalovaná za to, že pracovní smlouva neobsahuje podstatné náležitosti, pak žalobce očekává uzavření nové smlouvy, když toto nelze činit jednostranně zaslaným dokumentem. Dále žalobce popsal své vztahy a závazky a jejich vývoj u žalované a jejich příbuzných společností, spolu se založením pracovněprávního vztahu u žalované. Dále žalobce namítl, že mu byl zamezen přístup k jeho pracovním nástrojům a informačním systémům a nebyla mu vyplácena odměna a mzda, k čemuž přikládá též komunikaci z komunikátoru, kde mu na toto je odpovídánu z účtu„ [příjmení] [příjmení]“, že tady měl být už minulý týden a podepsat výpověď, k čemuž žalobce uvedl, že ji nezastihl, na což je sjednávána schůzka na„ dnes kolem 12.hod“. Žalobce dále uvádí, že chce a dále má vůli u žalované působit, uplatňovat svoje několikaleté zkušenosti z management consultingu a IT a vykonávat tím činnost, kterou až do zásahu jednatelky byl prospěšný společnosti jako takové i jejím zaměstnancům, jak jistě potvrdí bývalý jednatel žalované a zaměstnanci samotní s tím, že je ochotný případně vykonávat i jinou činnost, ale vždy dle platně uzavřené pracovní smlouvy, což považuje za samozřejmé. Účastníci učinili nesporným, že tato zpráva byla doručena žalované e-mailem i osobně uvedeného dne.

11. Z upozornění na porušení pracovních povinností – I. výtka ze dne 25. 11. 2022 (na č. l. 12) soud zjistil, že touto je ze strany žalované žalobci sdělováno, že v rozporu s uzavřenou pracovní smlouvu, dle interního šetření žalované, se žalobce ve dnech 10. 11., 11. 11., 14. 11. – 16. 11., 18. 11. a 21. 11. 2022 dopustil porušení pracovních povinností, když se v pracovní době nedostavil na pracoviště, absence neohlásil ani nevysvětlil, přičemž na základě uvedeného je možné mu dát výpověď podle ustanovení § 55 odst. 1 písm. g) zákoníku práce či jeho pracovní poměr okamžitě zrušit ve smyslu § 55 odst. 1 zákoníku práce, a to s tím, že když dojde k jakémukoliv dalšímu porušení, bude jeho pracovní poměr bez dalšího rozvázán. Listina obsahuje podpis jednatelky za žalovanou a dále poznámku, že žalobce se nedostavil do zaměstnání, zasláno 28. 11. 2022 e-mailem.

12. Z upozornění na porušení pracovních povinnosti – II. výtka ze dne 25. 11. 2022 (na č. l. 13) soud zjistil, že touto je ze strany žalované žalobci sdělováno, že v rozporu s uzavřenou pracovní smlouvu, dle interního šetření žalované, se žalobce dne 22. 11. 2022 dopustil porušení pracovních povinností, když bez povolení použil e-mailovou adresu [email] k vynesení informací třetím osobám, konkrétně [jméno] [příjmení] (bývalý jednatel žalované) a nad rámec uvedeného se hanlivě vyjadřoval o společnosti a urážel jednatele společnosti (s odkazem na přiložený e-mail, soudu nepředložený), přičemž na základě uvedeného je možné mu dát výpověď podle ustanovení § 55 odst. 1 písm. g) zákoníku práce či jeho pracovní poměr okamžitě zrušit ve smyslu § 55 odst. 1 zákoníku práce, a to s tím, že když dojde k jakémukoliv dalšímu porušení, bude jeho pracovní poměr bez dalšího rozvázán. Listina obsahuje podpis jednatelky za žalovanou a dále poznámku, že žalobce se nedostavil do zaměstnání, zasláno 28. 11. 2022 e-mailem.

13. Z upozornění na porušení pracovních povinností – III. výtka ze dne 25. 11. 2022 (na č. l. 14) soud zjistil, že touto je ze strany žalované žalobci sdělováno, že v rozporu s uzavřenou pracovní smlouvu, dle interního šetření žalované, se žalobce dne 23. 11. 2022 dopustil porušení pracovních povinností, když se dostavil na pracoviště o dvě hodiny později bez adekvátní omluvy a odmítl plnit vedoucím pracovníkem svěřené úkoly, věnoval se pouze soukromým záležitostem v pracovní době i po výtce; k nadřízenému pracovníkovi se choval velice drze a bez omluvy opustil v pracovní době své pracovní místo, přičemž na základě uvedeného je možné mu dát výpověď podle ustanovení § 55 odst. 1 písm. g) zákoníku práce či jeho pracovní poměr okamžitě zrušit ve smyslu § 55 odst. 1 zákoníku práce, a to s tím, že když dojde k jakémukoliv dalšímu porušení, bude jeho pracovní poměr bez dalšího rozvázán. Listina obsahuje podpis jednatelky za žalovanou a dále poznámku, že žalobce se nedostavil do zaměstnání, zasláno 28. 11. 2022 e-mailem.

14. Z upozornění na porušení pracovních povinností – IV. výtka ze dne 28. 11. 2022 (na č. l. 15) soud zjistil, že touto je ze strany žalované žalobci sdělováno, že v rozporu s uzavřenou pracovní smlouvu, dle interního šetření žalované, se žalobce ve dnech 24. 11. a 25. 11. dopustil porušení pracovních povinností, když se v pracovní době nedostavil na pracoviště, absence neohlásil ani nevysvětlil, přičemž na základě uvedeného je možné mu dát výpověď podle ustanovení § 55 odst. 1 písm. g) zákoníku práce. Listina obsahuje podpis jednatelky za žalovanou a dále poznámku, že dne 28. 12. 2022 osobně předáno a zároveň, že žalobce se nedostavil opět do zaměstnání, zasláno tedy elektronickou poštou.

15. Účastníci učinili nesporným, že listiny označené jako výtka I. až IV. byly zaslány žalobci dne 28. 11. 2022 do e-mailové schránky.

16. Z výzvy žalobce adresovaná jednatelce žalované (na č. l. 17) soud zjistil, že touto je žalovaná ze strany žalobce vyzývána k zadání pracovního úkolu, který bude odpovídat platnému znění pracovní smlouvy ze dne 1. 7. 2022, tj. práci, kterou bude možné vykonávat sjednaným způsobem ve formě„ teleworkingu“ a k tomu mu budou dodány prostředky pro její výkon, když nemá problém s využitím vlastní počítače, jak do změny v jednateli žalované a podnikaných kroků zadávané úkoly řádně vykonával a rád by tak činil i nadále, jak již nové jednatelce žalované i osobně sdělil při schůzce 10. 11. 2022, když však z její strany nebyla vůle o to se seznámit s rozpracovanými projekty žalobce. Účastníci učinili nesporným, že výzva byla zaslaná žalované a doručená do datové schránky dne 28. 11. 2022.

17. Z upozornění na porušení pracovních povinností – V. výtka ze dne 29. 11. 2022 (na č. l. 16) soud zjistil, že touto je ze strany žalované žalobci sdělováno, že v rozporu s uzavřenou pracovní smlouvu, dle interního šetření žalované, se žalobce ve dnech 28. 11. a 29. 11. dopustil porušení pracovních povinností, když se v pracovní době nedostavil na pracoviště, absence neohlásil, ani nevysvětlil, a dále práci přidělenou dne 23. 11. 2022 nevykonává, přičemž na základě uvedeného je možné mu dát výpověď podle ustanovení § 55 odst. 1 písm. g) zákoníku práce či jeho pracovní poměr okamžitě zrušit ve smyslu § 55 odst. 1 zákoníku práce, a to s tím, že když dojde k jakémukoliv dalšímu porušení, bude jeho pracovní poměr bez dalšího rozvázán. Listina obsahuje podpis jednatelky za žalovanou a dále poznámku zasláno datovou schránkou. Účastníci činí nesporným, že výtka V. byla zaslána žalovanou žalobci dne 29. 11. 2022 do datové schránky.

18. Z opětovné výzva žalobce adresovaná jednatelce žalované ze dne 30. 11. 2022 (na č. l. 18) soud zjistil, že touto žalobce sděloval žalované informace obdobné po obsahové stránce s výzvou ze dne 28. 11. 2022 (viz shora), když dále uvedl, že nesouhlasí s výtkami uvedenými ve vytýkacích dopisech I. až V. (viz shora), neboť tyto neodpovídají realitě, nezakládají se na pravdě, popřípadě jsou zkresleny, k čemuž nabízí žalobce předložit podklady. Účastníci učinili nesporným, že výzva byla zaslaná a doručená žalované do datové schránky dne 30. 11. 2022.

19. Z listiny označené jako okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 30. 11. 2022 (na č. l. 19-20) soud zjistil, že v této sděluje žalovaná žalobci nejprve své pochybnosti o uzavření pracovní smlouvy ze dne 1. 7. 2022, dále shrnuje své oznámení informací k pracovní smlouvě (viz informace o právech a povinnostech vyplývající z pracovního poměru dle ustanovení § 37 odst. 1 zákoníku práce ze dne 25. 11. 2022 na č. l. 10), a dále uvádí, že žalobce systematicky porušuje své pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem, a proto mu žalovaná oznamuje, že jeho pracovní poměr v souladu s § 55 odst. 1 zákoníku práce okamžitě ruší. Zvlášť hrubé porušení pracovních povinností pak žalovaná shledává v jednání žalobce, že: a) dne 22. 11. 2022 se e-mailem zaslaným bývalému jednateli společnosti žalované, [jméno] [příjmení], vyjádřil ironicky a zesměšňujícím způsobem ve vztahu k novým internetovým stránkám společnosti (žalované), o kterých s despektem a výsměchem uvedl, že se tím firma posunula vskutku dopředu. Současně obvinil jednatelku žalované, paní [jméno] [příjmení] [příjmení], z krádeže, když ji obvinil, že úvodní fotografii na internetových stránkách ukradla z fotobanky. Dále zpochybnil schopnosti jednatelky žalované řídit společnost, když tato se podle něj měla s ním poradit o tvorbě nových internetových stránek. V neposlední řadě se posměšně vyjádřil k rozhodnutí jednatelky žalované změnit doménu internetových stránek na doménu.info; b) dne 23. 11. 2022 mu jednatelka žalované, paní [jméno] [příjmení] [příjmení], přidělila práci v souladu s druhem práce uvedeným v pracovní smlouvě ze dne 1. 7. 2022, a to v archivu společnosti, kde měl archivovat objednávky za roky 2019 a 2020 do archivních krabic. Tento pokyn zaměstnavatele odmítl e-mailem ze dne 23. 11. 2022 s tím, že tuto činnost nemůže dle pracovní smlouvy vykonávat. Tímto tak bezdůvodně a zcela svévolně odmítl přímý pokyn zaměstnavatele a odmítl plnit zadané úkoly, ačkoli sám uznal, že zadaný úkol spadá pod druh práce uvedený v pracovní smlouvě; c) dle interního šetření žalované dne 10. 11., 11. 11., 14. 11. – 16. 11., 18. 11. a 21. 11. 2022 nepracoval, nedostavil se do místa výkonu práce, ačkoli předtím podle všeho pracoval na adrese zaměstnavatele [adresa žalované] Tyto absence nijak nevysvětlil, předem se neomluvil, nepožádal o čerpání dovolené či neplaceného volna, neinformoval zaměstnavatele o dočasné pracovní neschopnosti; d) dne 22. 11. 2022 bez svolení použil e-mailovou adresu k vynesení interních informací žalované třetím osobám, konkrétně bývalému jednateli [jméno] [příjmení]; e) dne 23. 11. 2022 se dostavil na pracoviště 2 hodiny později bez adekvátní omluvy, dále opět odmítl plnit vedoucím pracovníkem svěřené úkoly, věnoval se pouze soukromým záležitostem v pracovní době i po výtce, velice drze se choval ke svému nadřízenému a bez omluvy opustil v pracovní době místo výkonu práce; f) dne 25. 11. 2022 mu byla poskytnuta informace o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru dle ustanovení 37 odst. 1 zákoníku práce, kterou byly odstraněny vady pracovní smlouvy zapříčiněné bývalým jednatelem společnosti, [jméno] [příjmení]. Na základě této informace bylo doplněno místo výkonu práce, jako podstatná náležitost pracovní smlouvy, s tím, že v době pevné pracovní doby budete vykonávat práci právě v sídle žalované, tj. na adrese [adresa žalované], a v době volitelné pracovní doby prostřednictvím„ teleworkingu“. Toto vysvětlení a doplnění pracovní smlouvy zpochybnil e-mailem ze dne 25. 11. 2022 s tím, že zadaný pracovní úkol neodpovídá jeho kompetencím a do té doby odváděné práci. Rovněž se vzepřel určením místa výkonu práce, ačkoli mu muselo být od počátku zřejmé, že v rámci pevné pracovní doby bude muset docházet fyzicky do sídla žalované; g) dne 28. 11. a 29. 11. 2022 se opět nedostavil na pracoviště, bez omluvy, nevykonával žádnou práci, nepředal žalované výkazy práce, nevykonával zadané pracovní úkoly, tj. práci v archivu společnosti; h) dne 17. 11. a 18. 11. 2022 se opakovaně snažil používat program HELIOS, ačkoli jeho používání vůbec nespadalo pod druh práce sjednaný v pracovní smlouvě; i) ode dne 25. 11. 2022 žalované nepředal ani jeden report o výsledcích své práce ve volitelné pracovní době v rámci„ teleworkingu“. Dále žalovaná uvedla, pracovní poměr žalobce končí dnem doručení tohoto okamžitého zrušení pracovního poměru, a dále jej vyzvala v případě, že disponuje jakýmikoli předměty, dokumenty či informacemi žalované (bez ohledu na jejich zachycení), je povinen je nejpozději den následující po dni doručení tohoto oznámení vydat žalované. Tato výzva se vztahuje i na všechny výsledky hmotné či nehmotné činnosti, na projekty, na kterých údajně pracoval apod. Listina obsahovala podpis jednatelky za žalovanou, jak zde jednatelka identifikovala svůj podpis. Účastníci učinili nesporným, že tato listina byla doručena žalobci jednak datovou zprávou doručenou dne 30. 11. 2022 v 10:17 hodin a byla mu též doručena poštou.

20. Z reakce žalobce na okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 30. 11. 2022 (na č. l. 21) soud zjistil, že tímto žalobce sdělil žalované, že mu od ní byla dne 30. 11. 2022 doručena listina okamžité zrušení pracovního poměru, se kterou nesouhlasí, neboť jí má za neplatnou. Uvedená porušení povinností neodpovídají realitě, případně se jednalo o neškodná porušení pracovní kázně, když nad to již požadované podklady již žalované předal a jeho asertivní přístup nelze charakterizovat jako drzé chování. Dále vyjádřil vůli u žalované dále působit. Účastníci učinili nesporným, že tato listina byla doručena žalované datovou schránkou dne 30. 11. 2022.

21. Účastnickým výslechem žalobce soud zjistil, že u žalované začal pracovat v červenci 2022 s tím, že předtím pracoval u jiné společnosti v rámci stejné skupiny SILENTICA, což byla skupina několika společností, které byly vedeny jedním jednatelem a měly stejnou majetkovou strukturu, tzn. měly stejné majitele. Náplní práce žalobce bylo, že byl pravou rukou jednatele, začal tam pracovat tak, že řešil jednak nějaké administrativní záležitosti, měl na starosti IT, sháněl nové dispečery, protože je to relativně malá společnost a není to tam tak, že by plně přešla z toho živnostenského podnikání do nějakého klasického manažerského stylu řízení, tzn. všechno tam bylo na jednateli a bylo potřeba tam zavést nějaké základní procesy, což měl být úkol žalobce, procesně to tam zlepšit, provést digitalizaci atd., snažit se působit na společnost tak, aby se jednatel se mohl věnovat společnosti jen kontrolně a nemusel to řídit on sám. Žalobce má povědomí v informačních technologiích a součástí práce pro žalovanou byla správa ERP systému, což je účetní i finanční systém žalované, ve kterém jsou zásadní údaje o účetnictví atd., dále měl za úkol zpracovat analýzu žalované a následně potom postupně, buď sehnat dodavatele, nebo zajistit vývoj svépomocí aplikaci/technického řešení na míru pro komunikaci mezi skladem a dispečerem, kde je několik nezávislých skladníků a komunikace probíhá formou třeba 250-300 hovorů za den, když si vyměňují krátké zprávy o své práci a splnění úkolů, což je neefektivní. V rámci digitalizace tak bylo úkolem žalobce zmapovat současné procesy, navrhnout nějakou transformaci a potom to podpořit i technickým řešením, které bylo na ukázku někdy už v průběhu léta, jako prototyp, který byl žalobcem zasílán i nové jednatelce. Úkoly byly hodně operativní. Velký projekt byl reporting, když předchozí jednatel to zhodnotil tak, že pořádně nevědí, jestli jim vlastní doprava vynáší, nebo ne. Žalovaná neměla zpracovaný žádný komplexní reporting automatizovaný pro vyhodnocování efektivity vlastních aut, tzn. vlastních přeprav, které realizují vlastními auty. Žalobce tak využíval data z účetního systému a business inteligence nástroj, ve kterém vytvořil dashboard, na který když se klíčová osoba podívá, tak vidí klíčové ukazatele shrnuty. Další úkoly vzešly z přijetí dvou nových dispečerů i takové nějaké celkové řešení technologického nedostatku, který tam byl, počítače byly starší deseti let a byla potřeba tam postoupit do současnosti, šlo i zajišťování provozních činností, které se týkaly servisu businessu jako takového. Další věc, kterou žalobce řešil, byl kontakt s klienty, protože žalobce už měl dobré vztahy s klíčovým zákazníkem, který je jednak klientem, resp. zákazníkem [anonymizováno], tak i žalované a žalobce vzhledem k tomu, že předtím byl ve [anonymizováno], tak tam už měl navázané osobní vztahy s manažery nákupu atd., kteří měli na starosti komunikaci a v momentě, kdy se přesunul k žalované, tak mohl navázat na dřívější komunikaci. Při své práci žalobce nejvíc spolupracoval s panem [příjmení] (dřívější jednatel žalované), pak s paní [příjmení], která tam měla na starosti administrativu, s panem [příjmení], což je vedoucí autodopravy a potom s jednotlivými dispečery, zapojoval se i do jejich činnosti, tzn. že třeba seděl i u dispečerů, už jenom protože musel zajistit nábor, řešil i dopravu, aby tam byl případně někdo, kdo je schopen úplně při nejhorším to převzít někým, kdo bude brát ty telefony a vědět, kam koho poslat, řešil i dopravu. Práci žalobci primárně zadával jednatel a většinou telefonicky. Žalobce nevykazoval svou odvedenou práci zaměstnavateli, nebylo to po něm požadováno, když měl s jednatelem blízký kontakt, takže to ani nějakým způsobem nenavrhoval, protože dynamika té práce byla úplně jiná, než v korporátu, kde je v týmu 30 lidí a manažer ani pořádně neví, co kdo pořádně dělá, a oni byli opravdu v denním kontaktu, na telefonu, případně osobně, samozřejmě i elektronicky přes e-mail, když bylo složitější zadání úkolu, případně bylo potřeba něco popsat blíž, tak samozřejmě e-mailem. Žalobce měl dohody i s ostatními společnostmi, nicméně to bylo nastaveno ze strany jednatele tak, že žalobce měl reálně vykonával nějaké činnosti pro ostatní společnosti, ale naprostou většinu těch činností od července 2022 prováděl pro žalovanou, stejně jako předtím pro společnost [anonymizováno]. Začátkem 5. měsíce došlo u žalované ke změně statutárního orgánu, když paní [příjmení] [příjmení] nejprve převzala mateřskou [právnická osoba] a následně si obsadila statutární orgány ostatních společností s tím, že do [anonymizováno] dosadila sebe a svého partnera pana [příjmení], když to pak paní [příjmení] prezentovala žalobci tak, že to tam budou dávat do pořádku, potom co tam byl takový strašný chaos. Hned první den, co se k žalované dostavila nová paní jednatelka, tak jí žalobce hned kontaktoval na místě, snažil se s ní rozumně pohovořit, protože z minulosti měli konflikt, že ona dříve byla zaměstnaná ve společnosti [anonymizováno], kde byl předtím, než začal pracovat v [anonymizováno], zaměstnán a vyhrála soud s tím, že neplatí výpověď, která jí byla dána a paní [příjmení] tam každý den chodila v 8 ráno zvonit, že chce jít do práce a žalobce měl od jednatele zadáno, že jí nemá v žádném případě pouštět, že se to bude řešit dál a tím vznikl původně konflikt mezi žalobcem a jednatelkou žalované, což bylo na podzim 2021 a pak vlastně o rok později. Když ona nastoupila k žalované jako jednatelka, takto mělo velký vliv na to, jak ona žalobce brala; říkala, že žalobce je kůň pana [příjmení] a absolutně se s žalobcem nechtěla bavit. Žalobce se jí snažil představit, co u žalované dělal, jakou měl vizi, protože plánovali trošku rozšiřovat nějaké skladovací prostory, měla se stavět hala atd., na to byly navázané další obchody se zákazníky. Snažil se jí představit, jak by to mělo být, ale ona neměla žádný zájem to se ním řešit, ač se žalobce opětovně snažil. Žalobce se snažil s novou jednatelkou jednat slušně a vyvarovat se toho, že v minulosti měli v minulosti konflikt, ačkoliv to ze strany žalobce bylo jen plnění zadání nadřízeného. Nevedlo to však vůbec nikam s tím, že po té schůzce vydedukoval to, že mu nastavila takové podmínky, aby to pro žalobce nebylo zajímavé v té společnosti dále působit. Šlo o to, že jak žalobce měl hlavní pracovní poměr a nějaké dohody, tak šlo relativně snadno snížit částky těch dohod bez toho, aby mu jednatelka musela dávat třeba nový mzdový výměr. Jednatelka nastavila žalobci takové podmínky, aby úplně nepřicházelo v úvahu pro žalobce pokračovat, a tak si nějak řekli, že to bude spět asi ke konci a jednatelka žalobci tehdy řekla, že žádnou činnost pro žalovanou vykonávat nemá, že to postupně ukončí, do konce měsíce, že se má žalobce už věnovat něčemu jinému, což bylo někdy 10. nebo 11. listopadu. Od dalšího dne byl žalobce u počítače, byl připravený na to, že mu může přijít ještě nějaký úkol, což v momentě, kdy tam proběhla výměna SMS od paní [příjmení], že už měl dávno přijít podepsat výpověď, tak se neprodleně, v necelých dvou hodinách dostavil na místo, aby to nějak řešil. Pak to nabralo spád, kdy na schůzce po 10 dnech, asi 21. listopadu, byla žalobci předložena dohoda o ukončení pracovního poměru, kterou žalobce shledával nevýhodnou, protože mu bylo slíbeno proplacení dohody za listopad, ale vzhledem k tomu, že mu žalovaná nevyplatila ani dohodu za říjen, tak měl žalobce pochybnost, jak by to potom proběhlo, a proto dohodu nepodepsal a jednatelka odvětila, že dobře, že je to podraz, a že mu dá zabrat. Další den předložila jednatelka žalobci dokumenty s nějakou informací, kterou mu poslala též do e-mailu, a to dělal tu archivaci, když v průběhu celého dne vyndával ze šanonů papíry a dával je do krabic, takže tu činnost vykonával, nicméně měl problém s místem výkonu práce, protože bylo jednostranně změněno. To bylo dva dny před doručením dokumentu s informacemi o pracovním poměru. Následovalo v rychlém sledu doručení těch pěti výtek během dvou dnů, které osobně s jednatelkou neprobírali, a necelých 48 hodin od toho, co mu přišla ta první výtka, ačkoliv nebyl podepsán souhlas s elektronickou komunikací. Do 48 hodin došlo k okamžitému zrušení pracovního poměru, na které žalobce reagoval tak, že s tím nesouhlasí. Dne 30. 11. 2022 se žalobce nevyskytoval v sídle společnosti. Práce„ teleworkingem“ byla součást vyjednávání žalobce s bývalým jednatelem žalované, když se takto dohodli, neboť šlo o to, aby byly splněné ty podstatné náležitosti zadávaných úkolů s tím, že nezáleží na tom, jestli to bude žalobce vykonávat z jedné, nebo druhé kanceláře, nebo z domova, nebo někde na cestách, a jestli to bude žalobce vykonávat od 8 do 12, nebo od 12 do 4 hodin. Podobnou smlouvu měl žalobce už ve společnosti [anonymizováno], kde byl také„ teleworking“, takže vzhledem k tomu, že s tím nebyl problém, tak mu bylo nabídnuto za podobných podmínek pracovat i u žalované. Odpracovanou dobu měla na starost paní [příjmení], která měla na starost ve společnosti administrativu a dělala docházku. Když si žalobce zařizoval dovolenou, takto bylo řešeno v kanceláři přímo i s panem jednatelem a ona si udělala poznámku svých výkazů s tím, že tento den má dovolenou a tím to žalobce považoval za vyřízené, i pak na výplatní pásce měl tu dovolenou označenou. Vykazování měsíční činnosti žalobce bylo nastaveno tak, že v momentě, kdy neměl nahlášenou absenci, tak se bralo, že je v práci. Takto bylo asi v případě všech, s výjimkou zaměstnanců, co dělají údržbovou činnost, ti měli píchačky. Od 10. 11. 2022 se nezměnilo výkaznictví docházky žalobce, nebral to tak, že je někde na dovolené, nebo že by měl volno, ale neměl zadaný úkol a byl připraven, když by případně byla potřeba něco udělat, dojet, nebo případně zařídit, což taky v momentě, kdy mu přišla ta SMS, že už dávno měl podepsat výpověď, tak neprodleně sedl do auta a přijel, byl připraven vykonávat práci. Ze sdělení jednatelky však vyrozuměl, že s ním spolupracovat nechce a nic mu zadávat nebude. Tu archivaci dostal až kolem 20., a na to reagoval tak, že to pro něj problém není, ale že pracovní smlouva jasně říká, že to nemá povinnost vykonávat na místě toho pracoviště, jako takového, takže potom každý den, resp. každý druhý den posílal DS informaci o tom, že žádá o zadání úkolů, že má zájem o práci, aby dal jasně najevo, že u žalované pracovat chce, jenom za podmínek, za jakých byla uzavřena pracovní smlouva. Archivaci prováděl po dobu pracovní doby, takže celý úkol nesplnil, protože to byl celý archiv a nebylo možné to provést v rámci jednotek dnů. S úkolem skončil v době, kdy tam byl 8,5 hodiny, ale jednatelka bohužel už nebyla na místě, tak opustil pracoviště, protože měl splněnou práci a jenom řekl kolegům, aby jí případně řekli, že odešel a v kolik hodin. Po změně jednatelství žalované, tzn. po 4. 11. 2022 bylo žalobci zadáno„ damage control“, tj. kontrola následků, což mu bylo zadáno ještě bývalým jednatelem, když dostal zadáno, aby se snažil nějakým způsobem mírnit ty dopady toho přechodu (jednatelství), aby to bylo co nejplynulejší, načež potom reagoval tím, že si sjednal s novou paní jednatelkou schůzku a snažil se jí tam nějakým způsobem dát informace o tom, jak to tam probíhá a snažil se na to nějak navázat v dobré víře. Od nové jednatelky byl zadán jen jeden úkol a to archivace, žádný jiný úkol. K jednotlivým skutkům, kterými bylo odůvodněno ukončení jeho pracovního poměru, pak soud dále výslechem žalobce zjistil, k zaslání e-mailu bývalému jednateli [jméno] [příjmení], že se žalobce vyjádřil ironicky, zesměšňujícím způsobem k novým internetovým stránkám a k nové jednatelce, resp. k jejímu jednání, když se tímto e-mailem nechal unést, protože to bral osobně, protože se tam 4 měsíce snažil tu firmu nějakým způsobem digitálně posunout do dnešní doby, s čímž souviselo i to, že připravovali nový web atd., nicméně, protože paní jednatelka neměla přístup k doméně [anonymizováno], která byla vlastněna bývalým jednatelem, tak si založila vlastní doménu [anonymizováno] a web na něj umístila tím způsobem, že nějaký asi začátečnický webmaster zkopíroval celou tu stránku a text a vložil to na nějaké bílé, modrobílé pozadí a umístili tam fotku z fotobanky, která byla ukradena, za čímž si žalobce stojí, protože tam byla loga fotobanky, ze které si to stáhli a evidentně to nebylo zaplacené. Žalobce připustil, že se tohoto jednání měl zdržet. Cílem nebylo vynést nějaké informace, protože to psal primárně nové jednatelce s tím, že to vypadá fakt strašně na první pohled, že to nebude pro klienty působit stabilním, nebo dobrým dojmem a poslal to v kopii i právě panu [příjmení], který už v té době nebyl jednatelem, nicméně ho žalobce nebral jako externí osobu, protože to sním ještě pár dní předtím řešil na každodenní úrovni, a hlavně on je většinovým vlastníkem té skupiny, kde má 51 %. Ty informace, které tam byly sděleny v tom e-mailu, to nebylo nic důvěrného, to šlo o zhodnocení webové stránky, která je veřejně dostupná, když uvedené se týká bodu a) i d) dle uvedených důvodů (v okamžitém zrušení PP, žádný další e-mail potom už žalobce nepsal. K výtkám, že žalobce nepředal ani jeden report o výsledcích své práce ve volitelné pracovní době v rámci„ teleworkingu“, žalobce uvedl, že je to tak, nicméně si ani nebyl vědom, že by po něm byl nějakým způsobem žádán, od předchozího jednatele nebyl a od nové paní jednatelky také nezazněl požadavek na to, aby nějaký report dokládal.

22. Na základě účastníky provedených důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

23. Žalovaná, za níž jednal pan [jméno] [příjmení] do 4. 11. 2022 (viz výpis z OR žalované), podepsala s žalobcem dne 1. 7. 2022 pracovní smlouvu, která zakládala od 1. 7. 2022 pracovní poměr žalobce u žalované s pracovní náplní technicko-administrativní pracovník, vykonávanou distanční formou„ teleworkingu“ ve v smlouvě uvedené pracovní době, a to na dobu neurčitou, jak vzal soud za prokázané z předložené pracovní smlouvy, když z dokazování nevyplynulo ničeho jiného a jak potvrdil žalobce ve svém účastnického výslechu. Na základě pracovní smlouvy vykonával žalobce pro žalovanou od 1. 7. 2022 podporu žalované, když zejména asistoval jednateli společnosti, analyzoval procesy žalované a navrhoval a realizoval jejich zlepšení a digitalizaci, a dále vyřizoval provozní věci, včetně asistence při náboru nových zaměstnanců žalované; při výkonu práce na základě dohody s žalovanou (jednatelem) a administrativní pracovnicí žalobce a další zaměstnanci neevidovali jednotlivě a denně docházku, když jim při nesdělení překážky v práci byla evidována plná docházka. Současně byl žalobce neustále v kontaktu s jednatelem žalované, a ten mu proto bezprostředně zadával i kontroloval práci, a to prostřednictvím e-mailů, telefonu i osobně, a proto po něm jednatel nevyžadoval ani reporty o jeho práci, kterou žalobce pro žalovanou vykonával, a to ani po změně jednatele žalované. Uvedený stav trval nejméně do změny jednatelky žalované 4. 11. 2022 (viz výpis z OR žalované), jak jej popsal žalobce ve své výpovědi, když z provedeného dokazování nevyplynul stav jiný. Součástí povinností žalobce sjednaných přímo ve smlouvě bylo též na vyzvání písemně reportovat o plnění přidělených úkolů, a to bez zbytečného odkladu. Po změně jednatelství žalované se nová jednatelka neshodla s žalobcem na pokračování jeho doposud vykonávané práce, jak plyne z výpovědi žalobce, ale též ze zpráv žalované žalobci (viz dopis/e-mail žalované ze dne 23. 11. 2022 a násl.). Uvedenou zprávou pak žalovaná zadala žalobci k práci archivaci dokumentů v sídle žalované, vykonávanou nutně v sídle společnosti, proti čemuž se žalobce nejprve ohradil, že tuto nelze vykonávat ve sjednané formě„ teleworkingu“ a následně ji vykonával jeden pracovní den (viz e-maily ze dne 23. 11. 2022 a výslech žalobce). Žalovaná následně dne 25. 11. 2022 doručila žalobci listinu, kterou žalobci k pracovní smlouvě ze dne 1. 7. 2022 jednostranně určila, že jeho že místo výkonu práce dle uvedené pracovní smlouvy se nachází na adrese [adresa žalované], a především, že tam bude od 11:00 do 14:00 vykonávat práci s tím, že ve volitelné pracovní době může tuto práci vykonávat i mimo místo výkonu práce prostřednictvím„ teleworkingu“ a je povinen předkládat zaměstnavateli přesné písemné reporty o práci prostřednictvím„ teleworkingu“ a přesnou docházku, a to každý den v místě výkonu práce. Ze strany žalované k žalobci pak následovaly žalovanou zasílané e-maily, ve kterých mu vytýkala nedostavování se se do práce v uvedené dny, komunikaci e-mailem ze dne 22. 11. 2022 s bývalým jednatelem žalované, [jméno] [příjmení], a její obsah a jeho způsob jednání s nadřízenými, když součástí e-mailů bylo i upozornění na kvalifikaci takového jednání ze strany žalované jako porušování pracovních povinností a možnost ukončení pracovního poměru (viz výtky I. až V.), jak byly tyto e-maily doručeny do e-mailové schránky žalobce dne 28. 11. 2022, a do DS dne 29. 11. 2022, jak bylo mezi účastníky nesporné, když z tvrzení účastníků a provedeného dokazování neplyne, že by mezi účastníky byla sjednána výslovná písemná dohoda či souhlas o elektronickém doručování listin žalobci ze strany žalované. Na tyto výtky pak žalobce reagoval žádostmi o zadání práce, kterou by mohl vykonávat v souladu s pracovní smlouvou, jak plyne z jeho zpráv ze dne 28. 11. 2022 a 30. 11. 2022, a jak žalobce též vypověděl, když z jeho výpovědi též plyne, že takovou práci mu žalovaná v předmětné době nezadávala a nechtěla zadávat. Dne 30. 11. 2022 pak žalovaná žalobci doručila označené okamžité zrušení pracovního poměru, a to do DS i poštou, jak bylo mezi účastníky nesporné a jak soud datum doručení poštou určil z datace reakce žalobce na tuto zprávu z téhož dne, ve které vyjádřil nesouhlas se zrušením pracovního poměru, když tam uvedené důvody (v podrobnostech viz shora) se nezakládají na pravdě, případně se jednalo jen o drobná porušení povinností. Dne 23. 1. 2023 pak proti tomuto okamžitému zrušení pracovního poměru brojil žalobce žalobou podanou v tomto řízení.

24. S ohledem na výsledky dokazování a skutečnost, že žalovaná doručovala žalobci listiny e-mailem a do datové schránky, včetně výtek porušení pracovních povinností, aniž by bylo prokázáno, že jí byl k tomuto dán ze strany žalobce výslovný písemný souhlas, vyzval soud žalovanou k doplnění dokazování v tomto smyslu, tedy že uvedené listiny žalobci řádně doručila, k čemuž však žalovaná žádné důkazy neoznačila. Předně však z provedeného dokazování nevyplynuly skutečnosti, kterými byly odůvodněny skutky odůvodňující okamžité zrušení pracovního poměru, popřípadě evidence práce žalobce k doložení jeho absencí, když toto bylo dokládáno pouze emailovou komunikací, viz shora a dokumentem určujícím povinnosti z pracovní smlouvy, viz shora a žalobce ve své účastnické výpovědi popřel, že by mu byla zadávána práce, kterou by nevykonával či tyto skutky popsal jinak. Vzhledem k tomu pak soud vyzval žalovanou i k doložení těchto skutečností, k čemuž však žalovaná již žádných dalších důkazů neoznačila a odkázala se na již dříve označené důkazy, a to přesto, že byla soudem poučena o možných následcích nedoplnění důkazního břemen v podobě neúspěchu ve věci.

25. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení:

26. Podle § 1a odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen„ z. p.“) smysl a účel ustanovení tohoto zákona vyjadřují i základní zásady pracovněprávních vztahů, jimiž jsou zejména a) zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance, b) uspokojivé a bezpečné podmínky pro výkon práce, c) spravedlivé odměňování zaměstnance, d) řádný výkon práce zaměstnancem v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, e) rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace.

27. Podle § 2 odst. 1 z. p. závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.

28. Podle § 33 odst. 1 z. p. pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

29. Podle § 34 odst. 1 z. p. pracovní smlouva musí obsahovat a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat; b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána; c) den nástupu do práce.

30. Podle § 34 odst. 2 z. p. pracovní smlouva musí být uzavřena písemně.

31. Podle § 38 odst. 1 z. p. od vzniku pracovního poměru je a) zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem; b) zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.

32. Podle § 40 z. p., obsah pracovního poměru je možné změnit jen tehdy, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho změně. Konat práce jiného druhu nebo v jiném místě, než byly sjednány v pracovní smlouvě, je zaměstnanec povinen jen v případech uvedených v tomto zákoně. Ustanovení § 37 platí přiměřeně i zde.

33. Podle § 37 odst. 1 z. p., neobsahuje-li pracovní smlouva údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen zaměstnance o nich písemně informovat, a to nejpozději do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru; to platí i o změnách těchto údajů.

34. Povinnost zaměstnavatele dle § 37 odst. 1 z. p. je tak jednak omezena lhůtou jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru, a dále nemůže měnit obsah sjednaného pracovního poměru bez dohody se zaměstnancem, neboť takové jednání zaměstnavatele by bylo v rozporu s § 40 z. p.

35. Podle § 81 odst. 1 z. p. pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určí začátek a konec směn.

36. Podle § 96 odst. 1) z. p. zaměstnavatel je povinen vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci s vyznačením začátku a konce a) odpracované 1. směny (§ 78 odst. 1 písm. c)), 2. práce přesčas (§ 78 odst. 1 písm. i) a § 93), 3. noční práce (§ 94), 4. doby v době pracovní pohotovosti (§ 95 odst. 2); b) pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel (§ 78 odst. 1 písm. h) a § 95).

37. První z podstatných náležitostí pracovní smlouvy je druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat. Správné a vhodné vymezení druhu práce v pracovní smlouvě je důležité jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance, neboť je tak stanoveno, jaké práce má zaměstnanec povinnost pro zaměstnavatele vykonávat. Práce, jež nespadají do sjednaného druhu práce, totiž zaměstnanec není zásadně povinen vykonávat a zaměstnavatel mu jejich výkon, s výjimkou převedení zaměstnance na jinou práci podle § 41 z. p., nemůže nařídit. Odmítne-li zaměstnanec konat práce náležející do rámce druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě, jde o porušení povinnosti uvedené v § 38 z. p., a zaměstnanec se tak dopustí porušení svých pracovních povinností (pracovní kázně) se všemi následky s tím spojenými, včetně možnosti zaměstnavatele rozvázat se zaměstnancem z tohoto důvodu pracovní poměr výpovědí nebo okamžitým zrušením (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2061/2007).

38. Vzhledem ke smluvní volnosti stran lze sjednat jeden či více druhů práce, a to jak úzce, tak široce. Smluvní volnost nicméně není zcela neomezená, pokud jde o šíři druhu práce, případně o počet sjednaných druhů práce, neboť druh (počet druhů) práce nelze ve vztahu k možnému okruhu pracovních činností u zaměstnavatele sjednat tak obecně či široce, že by zaměstnavatel mohl zaměstnanci přidělovat v zásadě jakoukoliv práci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2858/2007). V takovém případě, kdy by druh práce nebyl alespoň v rozumné míře konkrétněji určitelný (například druh práce„ vedoucí“), by šlo o neplatné právní jednání podle § 580 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku – dále jen „o. z.”, a nebyla by tak ani dodržena podmínka sjednání podstatné náležitosti pracovní smlouvy (druh práce, na který je zaměstnanec přijímán, respektive který má pro zaměstnavatele vykonávat, a který může zaměstnavatel zaměstnanci přidělovat). V takovém případě by pracovní smlouva nebyla platně uzavřena. Bylo by pak nutno posoudit, zda nedošlo alespoň ke vzniku pracovního poměru vytvořením faktického stavu (§ 34 z. p.), kdy by byl druhem práce ten, který zaměstnanec začal jako první podle dispozic zaměstnavatele vykonávat.

39. Posouzení, zda byl druh práce sjednán platně, bude vždy záviset na konkrétním případě, neboť šíře konkrétního vymezení druhu práce nebo funkce závisí především na provozních poměrech u konkrétního zaměstnavatele. Vymezení druhu práce musí vycházet z toho, do jaké míry může zaměstnavatel reálně předvídat, že může zaměstnanci trvale přidělovat práce právě toho druhu, na kterém se s ním dohodne. Na druhé straně je toto vymezení ovlivňováno též tím, do jaké míry je zaměstnanec, vzhledem ke své kvalifikaci a osobním schopnostem, ochoten se zavázat ke konání prací vymezených jejich širší charakteristikou. V případě, že zaměstnanec začne vykonávat jiné než v pracovní smlouvě sjednané práce (druh práce), jde o změnu sjednaného obsahu pracovní smlouvy, která se již řídí ustanoveními § 40 z. p. Pro posouzení, zda vůbec a co konkrétně bylo mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem ohledně druhu práce dohodnuto, však není významné, jaké konkrétní práce zaměstnanec po vzniku pracovního poměru vykonával; podstatné je to, co bylo skutečně dohodnuto (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 214/2001). Na druhou stranu, pokud nebyl v pracovní smlouvě sjednán druh práce jen jako výkon konkrétní jedné pracovní činnosti, ale jako okruh pracovních činností, jež má zaměstnanec vykonávat, není možné přidělení jiné než doposud vykonávané pracovní činnosti v rámci sjednaného vymezení druhu práce považovat za změnu dohodnutých pracovních podmínek ve smyslu § 40 odst. 2 z. p. Zaměstnavatel nemůže dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru z důvodu dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti pro výkon sjednané práce podle § 52 písm. e) z. p., jestliže zaměstnanec zdravotní způsobilost dlouhodobě pozbyl jen ve vztahu k jednomu z více sjednaných druhů práce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu 21 Cdo 670/2019) (cit. C.H.Beck: Zákoník práce, 2. vydání, 2022, s. 88 - 110: T. Jelínek).

40. V posuzované věci byla náplň práce definována poměrně široce, jako technicko-administrativní pracovník, když tato byla též doplněna tím, že žalobce vykonává tuto práci ve formě„ teleworkingu“, tj. práce vykonávané distanční formou. V souladu se shora citovaným právním názorem, se kterým se soud ztotožňuje i v posuzované věci, dospěl soud k závěru, že i takto široce definovaná náplň práce lze akceptovat jako dostatečně určitá, když jak žalobce vypověděl, bylo mezi ním i tehdejším jednatelem žalované zřejmé, jaká náplň práce byla takto definována a jaká bude žalobcem vykonávána a v jaké formě. Naopak na změnu této náplně práce, např. ve formě jejího výkonu, je pak nutno v souladu s citovaným právním názorem nahlížet jako na změnu za změnu dohodnutých pracovních podmínek, tedy na změnu pracovní smlouvy, popřípadě jako na práci zadávanou v rozporu s pracovní smlouvou, k tomu viz dále.

41. Místo (místa) výkonu práce může (mohou) být určeno (určena) velmi úzce, jako například konkrétní pracoviště (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČSR sp. zn. 6 Cz 29/82), nebo šířeji, jako například obvod provozního ředitelství podniku pro kraj Praha (srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 6 Cdo 70/93). Místo výkonu práce by zároveň mělo odpovídat potřebě zaměstnavatele a být přiměřené povaze vykonávané práce. Z. p. sice předpokládá, že místem výkonu práce bude jedna obec (§ 34a z. p.), ale nevylučuje, aby místo výkonu práce bylo určeno a sjednáno i jinak – například konkrétní pracoviště, sídlo zaměstnavatele, územní obvod nebo území kraje. Z hlediska určitosti takového ujednání jde o to, zda je z takto definovaného místa výkonu práce možno vyvodit, kdy zaměstnanec koná práci v místě, které je takto určeno pracovní smlouvou, a kdy vykonává (nebo je po něm požadováno, aby vykonával) práci v jiném místě, než které bylo v pracovní smlouvě ujednáno. Proto je například i sjednání místa výkonu práce jako celé území České republiky dostatečně určité a přesné, aby bylo napevno postaveno, co bylo mezi účastníky ohledně místa výkonu práce sjednáno (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2287/2004).

42. Jestliže pracovní smlouva výslovně neobsahuje ujednání o místu výkonu práce nebo jestliže by takové ujednání bylo neplatné (například pro neurčitost), je třeba vycházet z toho, že jako místo výkonu práce bylo sjednáno místo, v němž má společnost (zaměstnavatel) provoz, a má-li více provozů, pak místo, v němž byl zaměstnanec přijat (srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 6 Cdo 70/93). Na druhou stranu nabídka nové pracovní pozice vedoucímu zaměstnavateli, který byl odvolán nebo se místa vzdal ve smyslu § 73a odst. 2 z. p., není neurčitá pro absenci podstatné náležitosti plynoucí z § 34 z. p., a to místa výkonu práce (srov. usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2110/20) (cit. C.H.Beck: Zákoník práce, 2. vydání, 2022, s. 88 - 110: T. Jelínek).

43. S ohledem na shora citovaný právní názor, se kterým se soud v této právní věci ztotožnil, není ani sjednané místo výkonu práce, resp. místo práce výslovně nesjednané, jako v posuzované věci, důvodem pro neplatnost uzavřené pracovní smlouvy, bylo-li takto ujednáno pro povahu práce a akceptováno zaměstnancem, když v souladu se shora uvedeným lze v takovém případě vycházet z toho že jako místo výkonu práce bylo sjednáno místo, v němž má společnost (zaměstnavatel) provoz, a má-li více provozů, pak místo, v němž byl zaměstnanec přijat, např. pro vysílání na pracovní cestu apod., jak to ostatně předpokládá § 34a z. p., a to při respektu k dalším vymezení způsobu výkonu práce, jako v tomto případě ve formě„ teleworkingu“, tj. práce vykonávané distanční formou.

44. Na podkladě shora uvedeného pak soud v souladu se skutkovými závěry uzavřel, že mezi žalovanou a žalobcem byla platně uzavřena písemná pracovní smlouva, jejíž obsah je popsán ve skutkových závěrech soudu, když takto uzavřená smlouva v zásadě neodporuje zákonu, byla uzavřena v mezích smluvní volnosti smluvních stran a je v mezích zákona v souladu s právním názorem soudu a citovanou rozhodovací praxí soudů dostatečně určitá. Nad to soud uvádí, že na základě pracovní smlouvy žalobce pro žalovanou vykonával práci, za kterou mu byla vyplácena mzda, když na uvedenou pracovní smlouvu se též odvolávala žalovaná, za níž jednala její současná jednatelka, ve svých jednáních vůči žalobci, když pak však v tomto jednání v rozporu s tímto svým jednáním tvrdila, že pracovní smlouva nebyla vůbec platně uzavřena.

45. S ohledem na shora uvedené bylo na žalované, jako zaměstnavateli, aby přidělovala žalobci jako zaměstnanci práci v souladu s § 38 odst. 1 z. p. dle sjednané pracovní smlouvy, jak bylo činěno dle skutkových závěrů soudu do změny v jednatelství, když následně byl žalobci zadán pracovní úkol v rozporu se sjednanou distanční formou výkonu práce, tedy pracovní smlouvou (§ 38 odst. 1 z. p.), resp. byl obsah pracovní smlouvy v tomto směru bez dohody se zaměstnancem (žalobcem) měněn (§ 40 z. p.), nejedná-li se o jednání převedením na jinou práci v souladu s § 41 z. p.

46. Podle § 48 odst. 1 a 2 z. p., pracovní poměr může být rozvázán jen dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době. Pracovní poměr na dobu určitou končí také uplynutím sjednané doby.

47. Podle § 55 odst. 1 z. p., zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců, nebo porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

48. Pojem„ povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci“ nahradil v z. p. dříve užívaný termín„ pracovní kázeň“. Pro použití tohoto důvodu skončení pracovního poměru musí být splněny dva předpoklady. Zaměstnanec musí porušit některou z povinností, jež vyplývá z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, a zároveň musí toto porušení povinnosti dosáhnout zvlášť hrubé intenzity (srov. C.H.Beck: Zákoník práce, 3. vydání, 2019, s. 341 - 352: M. Putna).

49. Podle § 60 z. p., v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží.

50. V řízení o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru důkazní břemeno leží na straně žalovaného zaměstnavatele, který je povinen v řízení tvrdit a prokázat, že zaměstnanec porušil pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem. Důkazní břemeno k prokázání skutečností, jež odůvodňují takové rozvázání pracovního poměru, tíží totiž vždy toho, kdo rozvazovací úkon učinil (žalovanou), nikoli toho, kdo se takové neplatnosti domáhá (žalobce). Žalovaná je tak povinna v řízení tvrdit a prokázat, že byla naplněna skutková podstata, jež ukončení pracovního poměru jednostranným jednáním umožňuje. Za situace, že důvodem tvrzení o neplatnosti jednostranně rozvázaného pracovního poměru je zpochybnění naplnění takové skutkové podstaty, je žádoucí, aby se ten, kdo takové jednání učinil (žalovaná), ve věci vyjádřil a tvrdil všechny pro rozhodnutí ve věci významné skutečnosti a označil důkazy k prokázání svých tvrzení, neboť povinností soudu je připravit jednání ve věci tak, aby bylo možné rozhodnout při jediném jednání (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2017, sp. zn. 21 Cdo 1981/2016).

51. Účinky zrušovacího projevu učiněného v souladu s § 55 ZPr (1965) (nyní § 60 z. p.) nastávají ze zákona tím dnem, kdy písemný projev o okamžitém zrušení pracovního poměru byl druhému účastníku doručen. Jakýkoli jiný časový údaj uvedený ve zrušovacím projevu nemůže proto měnit tyto zákonné účinky (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČSR z 19. 3. 1971, 3 Cz 4/71).

52. Podle § 334 odst. 1 a 2 z. p., písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, důležité písemnosti týkající se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr (§ 113 odst. 4 z. p.) nebo platový výměr (§ 136 z. p.) a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce (dále jen„ písemnost“), musí být doručeny zaměstnanci do vlastních rukou. Písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti; není-li to možné, může ji zaměstnavatel doručit zaměstnanci (a) kdekoliv bude zaměstnanec zastižen, (b) prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, (c) prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, nebo (d) prostřednictvím datové schránky.

53. Podle § 335 z. p., prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací může zaměstnavatel písemnost doručit výlučně tehdy, jestliže zaměstnanec s tímto způsobem doručování vyslovil písemný souhlas a poskytl zaměstnavateli elektronickou adresu pro doručování. Písemnost doručovaná prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací musí být podepsána uznávaným elektronickým podpisem. Písemnost doručovaná prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací je doručena dnem, kdy převzetí potvrdí zaměstnanec zaměstnavateli datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem. Doručení písemnosti prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací je neúčinné, jestliže se písemnost zaslaná na elektronickou adresu zaměstnance vrátila zaměstnavateli jako nedoručitelná nebo jestliže zaměstnanec do 3 dnů od odeslání písemnosti nepotvrdil zaměstnavateli její přijetí datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem.

54. Podle § 335a z. p., prostřednictvím datové schránky může zaměstnavatel písemnost doručit jen tehdy, jestliže zaměstnanec s tímto způsobem doručování vyslovil písemný souhlas. Jestliže se zaměstnanec nepřihlásí do datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne dodání písemnosti do datové schránky, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty.

55. Na základě shora citované právní úpravy doručování v pracovněprávních věcech je soud toho názoru, že listiny zaměstnavatele (žalované) vytýkající zaměstnanci jeho porušení pracovních povinností, stejně jako listinu s právním jednáním směřující k ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, pokládá za listiny, které je možno doručovat zaměstnanci prostřednictvím sítě či služby elektronických komunikací, anebo datové schránky, výlučně tehdy jestliže zaměstnanec s tímto způsobem doručování vyslovil písemný souhlas a poskytl zaměstnavateli elektronickou adresu pro doručování. Stanoví-li tak zákon pro určité právní jednání náležitou formu, pak při její nedodržení nenastávají následky sledované tímto jednáním, a to i v případě, že se takové jednání dostane do sféry adresáta (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 10. 2001 sp. zn. 21 Cdo 2426/2000).

56. Podle § 72 z. p., neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním. Pracovní poměr měl dle právního jednání žalované skončit jeho doručením žalobci, tedy 30. 11. 2022, když žaloba v této věci byla podána dne 23. 1. 2023, tedy v zachované lhůtě ve smyslu § 72 z. p.

57. Po právní stránce soud uzavírá, že mezi účastníky byla uzavřena pracovní smlouva a vznikl tak pracovní poměr (§ 36 z. p.) žalobce (zaměstnance) u žalované (zaměstnavatelky), a bylo tak na žalované, aby žalobci v souladu s pracovní smlouvou a tam uvedenou náplní a formou práce tuto zadávala (§ 38 odst. 1 z. p.), což po sledované vytýkané období nečinila, ale naopak zadala žalobci pouze jeden úkol v rozporu s distanční formou práce (archivaci dokumentů v sídle žalované) a jednostranně v rozporu s § 40 odst. 2 z. p., tedy neplatně, provedla částečnou změnu formy výkonu práce. Následně po vytknutí porušení pracovních povinností, když tyto výtky žalobci řádně nedoručila, žalobci dne 30. 11. 2022 doručila listinu okamžitého zrušení pracovního poměru ve smyslu § 55 z. p., a to poštou, když žalobce se v tu dobu nevyskytoval na pracovišti, za nějž je nutno brát v případě jeho výslovného nesjednání sídlo žalované. Toto jednostranné právní jednání pak žalovaná odůvodnila skutky žalobce, z nichž bylo prokázáno toliko zaslání e-mailu bývalému jednateli žalované, majetkově spojenému s žalovanou, hodnotícího novou webovou prezentaci žalované, a dále nepředání výkazu odvedené práce, a to za okolností popsaných shora, když především ve sledovaném vytýkaném období byl žalobci zadán pouze jediný pracovní úkol archivace, který byl nad to částečně v rozporu s uzavřenou pracovní smlouvou. Tato porušení pak sama o sobě dle názoru soudu nelze právně podřadit pod zvlášť hrubé porušení pracovních povinností ve smyslu § 55 odst. 1 písm. b) z. p. Co se týče dalších skutků odůvodňujících okamžité zrušení pracovního poměru, pak tyto žalobkyně neprokázala, když z jejích tvrzení a navržených důkazů ani neplyne, jak plnila svou povinnost zaměstnavatele vést evidenci práce (§ 96 odst. 1 bod 1. z. p.), tedy není ani zřejmé, jak určila její nevykonávání v uvedených dnech žalobcem, a to i s přihlédnutím k obsahu pracovní smlouvy a nezadávání pracovních úkolů žalobci, tedy v tomto rozsahu žalovaná neunesla své břemeno tvrzení a důkazní břemeno, jak o nich byla soudem poučena a vyzvána k jejich doplnění.

58. Vzhledem k tomu, že žalobce svou žalobou, podanou v zachované dvouměsíční lhůtě (§ 72 z. p.), úspěšně zpochybnil platnost okamžitého zrušení pracovního poměru právním jednáním žalované ze dne 30. 11. 2022, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. S námitkami žalované se pak soud vypořádal již ve vlastním právním rozboru věci, a proto je nyní jednotlivě neuvádí. Pro úplnost soud uvádí, že právní jednání žalované ze dne 30. 11. 2022 nebylo lze právně posoudit ani jako rozvázání pracovního poměru výpovědí ve smyslu § 52 písm. g) z. p., neboť v tomto ohledu především absentuje řádné doručování písemných oznámení o porušení pracovních povinností, a dále též jejich prokázání, jako v případě okamžitého zrušení pracovního poměru, byť v tomto ohledu je nutno prokázat též pouze např. soustavné méně závažné porušování povinností zaměstnance.

59. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 815,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1 250 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (replika k vyjádření žalované) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. s tím, že odměna byla z původní částky 2 500 Kč o polovinu snížena, z částky 5 000 Kč (2 x 2 500 Kč) za účast na jednání soudu (jednání přesahující dvě hodiny) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 31. 5. 2023 a z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 12. 6. 2023 včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 550 Kč ve výši 3 265,50 Kč.

60. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Poučení