22 C 181/2019-122
Citované zákony (17)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 odst. 1
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 odst. 1 § 6 odst. 1 § 7 § 9 odst. 3 písm. a § 13 § 13 odst. 4
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 278 odst. 3 § 286 odst. 6 § 321 § 73a odst. 2 § 73 odst. 1 § 73 odst. 2 § 69 odst. 1
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 545 § 1743 § 1744
Rubrum
Okresní soud v Chomutově rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Hany Jakubcové a přísedících Bc. Lenky Čermákové DiS. a Pavly Ouzké ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, takto:
Výrok
I. Určuje se, že výpověď z pracovního poměru daná žalobkyni žalovaným dne 27. 11. 2018 je neplatná.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení ve výši 47 992,10Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec], [ulice a číslo], [PSČ].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 27. 3. 2019 domáhala vyslovení, že výpověď, kterou obdržela od žalovaného dne 27. 11. 2018 je neplatná. K věci uvedla, že je zaměstnankyní žalovaného na pozici vedoucí provozu [obec]. Pracovní poměr žalobkyně byl založen jmenováním ze dne 10. 2. 2017 a podmínky výkonu práce žalobkyně byly sjednány v manažerské smlouvě ze dne 10. 2. 2017. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Dne 27. 11. 2018 obdržela žalobkyně od zaměstnavatele písemné odvolání z funkce vedoucí provozu [obec] ve smyslu ustanovení § 73 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce a současně s předáním odvolání z funkce byl žalobkyni předložen k podpisu též dokument nazvaný:,,Rozvázání pracovního poměru výpovědí“ ze dne 27. 11. 2018. Generální ředitel žalovaného v tomto dokumentu konstatoval, že odvolal žalobkyni z funkce a uváděl, že žalovaný nemá pro žalobkyni žádné místo, které by odpovídalo podmínkám stanoveným zákonem a že na základě tohoto závěru je dán výpovědní důvod podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce. Žalovaný později podnikl vůči žalobkyni kroky, které svědčily o tom, že tento dokument považoval za výpověď zaměstnavatele z pracovního poměru, neboť žalobkyně musela fakticky předat svou funkci osobě dočasně pověřené jejím výkonem, vrátit zapůjčené pracovní prostředky a žádná práce nebyla žalobkyni přidělována. Žalobkyně však byla přesvědčená, že dokument nazvaný rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne 27. 11. 2018 není platnou výpovědí zaměstnavatele, a to z následujících důvodů: V prvé řadě v tomto dokumentu naprosto absentuje vyjádření vůle žalovaného učinit vůči žalobkyni výpověď z pracovního poměru. Generální ředitel žalovaného pouze konstatuje určité skutečnosti, jako je odvolání žalobkyně z funkce a skutečnost, že žalovaný nemá pro žalobkyni vhodné pracovní místo a z těchto skutečností dovozuje právo žalovaného dát žalobkyni výpověď dle § 52 písm. c) zákoníku práce. Samotné vyjádření projevu vůle tuto výpověď vůči žalobkyni učinit, však v tomto dokumentu chybí. Dále podle názoru žalobkyně nebyl v uvedeném dokumentu důvod výpovědi náležitě skutkově vymezen, když bylo pouze odkázáno na ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce, bez jakéhokoliv slovního projevu výpovědního důvodu. Podle judikatury Nejvyššího soudu nestačí, aby ve výpovědi byl uveden odkaz na příslušné zákonné ustanovení, ať již citací zákona nebo uvedením zákonného výpovědního důvodu, nýbrž je nutné, aby v písemném zrušovacím projevu byly uvedeny konkrétní skutečnosti tak, aby bylo zřejmé, co vede organizaci k tomu, že rozvazuje pracovní poměr výpovědí (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 1967, 6 Cz 193/67 uveřejněné pod číslem 34/19 68 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Z tohoto důvodu považovala žalobkyně dokument nazvaný:,,Rozvázání pracovního poměru výpovědí“ ze dne 27. 11. 2018 za neplatný pro neurčitost, resp. pro neurčitost vymezení výpovědního důvodu.
2. Žalobkyně dále poukázala na skutečnost, že dokument nazvaný,,Rozvázání pracovního poměru výpovědí“ ze dne 27. 11.2018 je neplatný rovněž pro nepravdivost tvrzení žalovaného v dokumentu uváděných. Žalovaný předložil žalobkyni v podstatě zároveň 3 předem připravené dokumenty: Výše uvedené odvolání z funkce, dokument nazvaný,,Rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne 27. 11. 2018“ a dále dokument nazvaný,,Záznam z jednání v souvislosti s odvoláním z pozice vedoucí provozu [obec] a nabídky jiného pracovního místa dne 27. 11. 2018“ (dále jen,,Záznam z jednání“). Všechny tyto dokumenty byly žalovaným předem připraveny, žalobkyně neměla žádnou možnost znění záznamu z jednání před jeho vytištěním jakkoliv upravit. Fakticky se totiž danou chvíli mezi žalovaným a žalobkyní žádné jednání v obvyklém smyslu tohoto slova neuskutečnilo, žalovaný pouze zcela autoritativně sdělil žalobkyni, že pro ni nemá žádné volné pracovní místo a žádal podpis Záznamu z jednání. V Záznamu z jednání sice žalovaný uvedl pracovní místa, která byla v danou chvíli u žalovaného volná o těchto však zároveň předem prohlásil, že pro žalobkyni nejsou vhodná, vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Žalobkyni nebyla poskytnuta žádná doba k reakci na předložený Záznam z jednání ani na rozmyšlení se ohledně vhodnosti uvedených volných pracovních míst pro její osobu.
3. Žalobkyně své odvolání z funkce nikterak neočekávala, vše se dověděla teprve při předložení výše uvedených tří dokumentů. Generální ředitel svolal schůzku za jiným účelem, a to projednání problematiky pronajatých prostor v části areálu [anonymizována dvě slova] v [obec]. Žalobkyně, o níž byla informována ředitelem závodu [obec] Ing. [jméno] [příjmení]. Kromě generálního ředitele se za žalovaného účastnil schůzky též vedoucí právního odboru Mgr. [jméno] [příjmení] a vedoucí odborů lidských zdrojů Ing. [jméno] [příjmení]. Vše bylo připraveno tak, aby žalobkyně své odvolání neočekávala. Generální ředitel pak využil momentu překvapení žalobkyně a vyvíjel na žalobkyni psychický nátlak k podpisu předložených dokumentů, aniž by žalobkyni byla poskytnuta doba k přípravě reakce. V důsledku uvedeného jednání žalovaného, když žalobkyně neměla šanci cokoliv si řádně promyslet, žalobkyně podepsala Záznam z jednání a pouze s vypětím posledních psychických sil učinila na Záznam z jednání vlastnoručně psanou poznámku o tom, že na závodě [obec] bude uvolněno pracovní místo na technické skupině, které odpovídá jejím profesním předpokladům a požádala o přeřazení na tuto pozici. To jí však bylo odmítnuto s tím, že žalovaný je povinen nabídnout žalobkyni pouze aktuálně volné místo, přičemž výpovědní doba předchozí zaměstnankyně na předmětném místě skončí až 31. 12. 2018. Není však pravdou, že by žalobkyně místa uváděná na Záznamu z jednání odmítla. Tato místa jí vůbec nabídnuta nebyla, a to s odůvodněním, že pro ni nejsou vhodná. Žalobkyně by ani neměla žádný čas si případné přijetí některého z uvedených pracovních míst rozmyslet. Žalobkyně popřela, že by jí byla učiněna nabídka pracovních míst uvedených v Záznamu z jednání. Žalobkyni nebyl poskytnut žádný čas k rozmyšlení ohledně přijetí takové nabídky, kdy ani nebyla seznámena s podmínkami, za nichž by takovou práci měla vykonávat a neměla ani možnost si ji v danou chvíli zjistit. Žalobkyně namítala, že stanovení nepřiměřeně krátké lhůty k přijetí návrhu dohody o dalším pracovním zařazení žalobkyně (resp. neurčení této lhůty za situace, když žalovaný a žalobkyně jednali přímo) je nutno kvalifikovat jako zneužití práva zaměstnavatele určit zaměstnanci lhůtu k přijetí návrhu dohody o jeho dalším pracovním zařazení a tedy neplatné právní jednání pro rozpor s dobrými mravy. V této souvislosti odkázala žalobkyně na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2088/98 či na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2018, sp. zn. 21 Cdo 569/2018.
4. Žalobkyně dále uvedla, že nebylo pravdou, že žalovaný neměl ke dni 27. 11. 2018 pro žalobkyni vhodné pracovní místo ve smyslu ustanovení § 73 a odst. 2 zákoníku práce. Žalovaný již před tímto datem uveřejnil poptávku na obsazení pracovního místa referenta/referentky vodohospodářského rozvoje, kdy dle obsahu požadavků žalovaného na případné uchazeče by toto místo jednoznačně odpovídalo zdravotnímu stavu i kvalifikaci žalobkyně. Toto pracovní místo bylo žalovaným dokonce uvedeno v Záznamu z jednání. Žalobkyni však nabídnuto nebylo. Stejně tak nebylo žalobkyni nabídnuto pracovní místo na technické skupině na závodě v [obec] rovněž odpovídající jejímu zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Na tuto pracovní pozici poukazovala žalobkyně ve svém vyjádření vlastnoručně psaném na Záznam z jednání, přestože ke dni 27. 11. 2018 již byla uzavřena dohoda o skončení pracovního poměru z předchozí zaměstnankyní [jméno] [příjmení], která uvedené pracovní místo zastávala a tudíž žalovaný již měl reálnou potřebu uvedenou pracovní pozici obsadit. V době faktického skončení výkonu práce předchozí zaměstnankyně na této pracovní pozici by žalobkyně dle tvrzení žalovaného byla ještě ve výpovědní době a tudíž by mohla jednoduše začít tuto pracovní pozici zastávat. Žalovaný dokonce již 26. 11.2018 zveřejnil v rámci vnitropodnikové komunikace poptávku na uvedené pracovní místo, kterou později uveřejnil i na internetu. Jedná se o poptávku žalovaného na obsazení pracovního místa technický pracovník – péče o majetek.
5. Kromě výše uvedené absence projevu vůle žalovaného učinit vůči žalobkyni výpověď a neurčitosti vymezení výpovědního důvodu tedy žalobkyně namítala, že dokument nazvaný,,Rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne 27. 11. 2018“ nelze považovat za platnou výpověď zaměstnavatele též z toho důvodu, že žalovaný neučinil vůči žalobkyni nabídku pracovního místa dle ustanovení § 73a odst. 2 zákoníku práce, přestože disponoval volnými pracovními místy odpovídajícími zdravotnímu stavu i kvalifikaci žalobkyně. Žalobkyně sdělila žalované, že rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne 27. 11. 2018 nepovažuje za platnou výpověď dle zákoníku práce a trvá na tom, aby ji žalovaný dále zaměstnával, a to dopisem doručeným žalovanému dne 4. 3. 2019 na tento dopis žalovaný nereagoval. Žalobkyně rovněž poukázala na skutečnost, že ani své odvolání z funkce vedoucí provozu [obec] nepovažovala za spravedlivé, když důvody pro odvolání byly vykonstruované a k jejímu odvolání nebyl žádný rozumný důvod. Stejný názor ostatně sdělila generálnímu řediteli též odborová organizace žalovaného. V průběhu pracovního poměru žalobkyně u žalovaného za dobu 20 let, před jmenováním do funkce vedoucí provozu [obec] byla žalobkyně u žalovaného v pracovním poměru založeném pracovní smlouvou, nebyly žalobkyni k její práci sděleny jejími nadřízenými žádné výhrady ani ústní ani písemné, naopak právě na základě svých dobrých pracovních výsledků byla do funkce vedoucí provozu [obec] jmenována. Dle názoru žalobkyně bylo její odvolání z pozice vedoucí provozu [obec] osobní mstou generálního ředitele vůči její osobě, a to z důvodu, že si žalobkyně dovolila otevřeně kritizovat rodinného přítele generálního ředitele, který byl rovněž zaměstnán u žalovaného, ohledně jeho přístupu k plnění pracovních povinností, konkrétně se jednalo o nepřiměřeně dlouhou dobu strávenou v rámci pracovní doby kouřením mimo pracoviště.
6. Žalovaný k věci uvedl, že výpověď z pracovního poměru, kterou žalobkyni předal dne 27. 11. 2018 považuje za platnou. Učinil nesporným, že žalobkyně u něj byla zaměstnána od 1.3.2017 do 27. 11. 2018 na pozici vedoucí závodu [obec], a že její pracovní poměr u žalovaného skončil uplynutím výpovědní doby ke dni 31. 1. 2019. Žalovaný odvolal žalobkyni dne 27. 11. 2018 z uvedené funkce a s ohledem na nedostatek vhodných míst, které by ji mohl nabídnout namísto pracovní pozice, kterou vykonávala do 27. 11. 2018, ji z důvodu nadbytečnosti dal výpověď z pracovního poměru s odkazem na § 52 písm. c) zákoníku práce. Dne 4. 3. 2019 obdržel žalovaný od žalobkyně dopis, že žalobkyně nepovažuje tuto výpověď z pracovního poměru za platnou a trvá na svém dalším zaměstnávání u žalovaného.
7. Žalovaný dále poukázal na skutečnost, že projev vůle dát žalobkyni výpověď byl ve výpovědi vyjádřen dostatečně, neboť podle ustanovení § 545 o.z. vyvolává právní jednání následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran. Již z nadpisu předmětného dokumentu,,Rozvázání pracovního poměru výpovědí“ vyplývá, že žalovaný měl v úmyslu dát žalobkyni výpověď z pracovního poměru. Tato skutečnost plyne také z dikce použité v předmětném dokumentu,,po výpovědní dobu nebudete na pracoviště docházet.“ Dále se v dokumentu uvádí: …,,skončení pracovního poměru výpovědí bylo projednáno dne 27. 11. 2018 8:45 hodin s předsedou základní organizace odborového svazu [anonymizováno] závodu [obec]“. V těchto větách jsou použity výrazy výpověď, výpovědní doba, skončení pracovního poměru výpovědí. Je tedy zřejmé, že jde o výpověď z pracovního poměru. V poslední větě výpovědi pak žalovaný upozornil žalobkyni, že v poslední den pracovního poměru je třeba, aby si vyřídila výstupní formality na ekonomickém úseku závodu [obec]. Žalovaný se domníval, že z těchto vyjádření, v písemně vyhotoveném dokumentu, jasně vyplývalo, že žalovaný projevil vůli ukončit pracovní poměr žalobkyně. Upozornil na to, že vůle vtělená do právního jednání je projevena neurčitě nebo nesrozumitelně jen tehdy, pokud není ani výkladem objektivně pochopitelná, tj. nemůže-li typický účastník v postavení jejího adresáta tuto vůli bez rozumných pochybností o jejím obsahu adekvátně vnímat. Žalobkyně sama vnímala tento dokument jako výpověď z pracovního poměru, když na dokument připojila své vyjádření:,,S rozvázáním pracovního poměru nesouhlasím, uvedené důvody se nezakládají na pravdě.“ Pod tímto vyjádřením je uvedeno i datum převzetí výpovědi a podpis žalobkyně. Stejně tak i následné jednání žalobkyně nasvědčuje faktu, že vůle žalovaného dát žalobkyni výpověď z pracovního poměru byla dostatečně projevena a žalobkyní i takto vnímána, neboť žalobkyně a žalovaný postupovali dle instrukcí uvedených ve výpovědi z pracovního poměru. Žalobkyně fakticky předala svou funkci osobě dočasně pověřené výkonem funkce, vrátila zapůjčené pracovní prostředky (mobilní telefon a notebook) a ze strany žalovaného jí nebyla přidělována žádná práce. Žalovaný měl tedy za to, že není pochyb o zřejmosti projevu vůle žalovaného.
8. Pokud se jednalo o neurčitost vymezení výpovědního důvodu uvedl s odkazem na to, že v dokumentu,,Rozvázání pracovního poměru výpovědí“ je pouze odkázáno na ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce, bez jakéhokoliv slovního projevu výpovědního důvodu odkázal žalovaný na judikaturu Nejvyššího soudu, a sice na rozhodnutí ze dne 30. 11. 1967, sp. zn. 6 Cz 193/67 uveřejněné pod číslem 34/1968 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek s tím, že je nutné, aby v písemném zrušovacím projevu byly uvedeny konkrétní skutečnosti tak, aby bylo zřejmé, co vede organizaci k tomu, že rozvazuje pracovní poměr výpovědí. V předmětné výpovědi pak bylo jasně uvedeno, že žalobkyně byla odvolána z funkce vedoucí provozu [obec] a z jednání žalovaného a žalobkyně dle § 73 a odst. 2 zákoníku práce vyplynulo, že žalovaný nemá pro žalobkyni žádné místo, které by odpovídalo podmínkám stanoveným zákonem a k tomu hned uvádí, že na základě toho je dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Z podepsaného,,Záznamu z jednání v souvislosti s odvoláním z pozice vedoucí provozu [obec] a nabídky jiného pracovního místa dne 27. 11. 2018“ je také zřejmé, jaký důvod vedl k výpovědi dané žalobkyni. Byl to nedostatek pracovních míst, která by mohla být nabídnuta na místo jejího dosavadního pracovního místa, ze kterého byla odvolána. Výpovědní důvod byl tedy ve výpovědi dostatečně skutkově vymezen.
9. O nepravdivosti tvrzení žalovaného uváděných v dokumentech:,,Záznamu z jednání v souvislosti s odvoláním z pozice vedoucí provozu [obec] a nabídky jiného pracovního místa dne 27. 11. 2018 a z,,Rozvázání pracovního poměru výpovědí“ žalovaný uvedl, že je pravdou, že před datem 27. 11. 2018 uveřejnil poptávku na obsazení pracovního místa referent/ka vodohospodářského rozvoje, kdy dle obsahu požadavků na případné uchazeče by toto místo jednoznačně odpovídalo zdravotnímu stavu i kvalifikaci žalobkyně. Uvedené pracovní místo však žalobkyni nabídnout nemohl, neboť se jednalo o místo uvolněné pouze dočasně, a to po dobu mateřské a rodičovské dovolené zaměstnankyně žalovaného paní [jméno] [příjmení]. Šlo by tedy o pracovní poměr na dobu určitou, když žalobkyně byla u žalovaného dosud zaměstnána v pracovním poměru na dobu neurčitou. Pokud by byla uzavřena pracovní smlouva na pracovní poměr na dobu určitou, bylo by takové ujednání v rozporu se zákoníkem práce. V případě návratu zaměstnankyně z rodičovské dovolené by pak bylo místo obsazeno dvěma zaměstnanci, což není přípustné. Navíc v době výpovědi byla již podepsána pracovní smlouva na toto místo s paní [jméno] [příjmení] dne 19. 11. 2018, a to se vznikem pracovního poměru ke dni 1.1.2019.
10. Pokud se jednalo o pracovní místo na technické skupině na závodě v [obec], na nějž žalobkyně poukazovala ve svém vyjádření vlastnoručně dopsaném na,,Záznam z jednání v souvislosti s odvoláním z pozice vedoucí provozu [obec] a nabídky jiného pracovního místa dne 27. 11. 2018“ uvedl žalovaný, že splnění povinností zaměstnavatele vyplývajících z ustanovení § 73 odst. 2 zákoníku práce podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2012, sp. zn. 21 Cdo 3980/2011 se posuzuje podle stavu v době výpovědi. Rozhodným okamžikem pro zkoumání nabídkové povinnosti zaměstnavatele je právě den, kdy byla zaměstnanci doručena výpověď z pracovního poměru. V době doručení výpovědi žalobkyni tj. dne 27. 1. 2018 nebylo místo na technické skupině [obec] (technický pracovník – péče o majetek) fakticky volné. O tom svědčí dohoda o ukončení pracovního poměru sepsaná s paní [jméno] [příjmení] dne 14. 11. 2018, podle které měl pracovní poměr paní [příjmení] končit dne 31. 12. 2018. Pracovní místa, která žalobkyně uvedla ve své žalobě jako místa pro ni vhodná v rámci nabídkové povinnosti zaměstnavatele, tak pro žalobkyni prokazatelně vhodná nebyla, a proto jí ani nebyla žalovaným nabídnuta. Žalovaný dále uvedl, že nemohl žalobkyni nabídnout žádné pro ni vhodné pracovní místo, když vycházel z kritérií vhodnosti vyložených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 3. 2011, sp. zn. 21 Cdo 4897/2009: Po odvolání zaměstnance z funkce je zaměstnavatel povinen nabídnout zaměstnanci pouze takovou práci, kterou je zaměstnanec způsobilý vykonávat vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a kvalifikaci tzn., že se nevyžaduje, aby zaměstnavatel navrhoval zaměstnanci takové pracovní zařazení, při němž by nebyla zcela využívána jeho dosažená kvalifikace a současně se nesmí jednat o práci, k níž zaměstnanec nemá potřebnou kvalifikaci a nemůže jí ani získat zaškolením nebo jinou průpravou. Protože zákon nestanoví, že by další pracovní zařazení zaměstnance u zaměstnavatele muselo být dohodnuto v určitém místě, může zaměstnavatel nabídnout zaměstnanci i takovou jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci, kterou by měl zaměstnanec vykonávat v jiném místě, než kde dosud konal práci nebo kde má své bydliště. Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 12. 12. 2017, sp. zn. 21 3462/2016 vyložil, že zaměstnavatel nemá povinnost odvolanému vedoucímu zaměstnanci nabízet jakékoliv volné místo, ale jen místo odpovídající jeho dosaženému vzdělání a samozřejmě zdravotnímu stavu. K tomu žalovaný uvedl, že žalobkyni vhodná místa nabídnuta nebyla, neboť se v daný okamžik u žalovaného jako zaměstnavatele, žádná volná místa, která by pro žalobkyni byla vhodná, nenacházela.
11. Pokud šlo o dopis žalobkyně ze dne 4. 3. 2019 o tom, že žalobkyně nepovažuje výpověď z pracovního poměru ze dne 27. 11. 2018 za platnou a trvá na tom, aby jí žalovaný nadále zaměstnával, pak žalovaný na tento dopis nereagoval. Měl totiž za to, že když pracovní poměr žalobkyně skončil uplynutím výpovědní doby ke dni 31. 1. 2019 a dopis žalobkyně, ve kterém tvrdí, že chce být nadále zaměstnávána, byl žalovanému doručen dne 4. 3. 2019 nejednalo se v daném případě o dodržení lhůty bez zbytečného odkladu. Považuje-li totiž zaměstnanec výpověď za neplatnou, může zaměstnavateli sdělit, že trvá i nadále na svém dalším zaměstnávání. Toto však má v souladu s § 69 odst. 1 zákoníku práce učinit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně toto oznámení učinila až po uplynutí výpovědní doby a navíc ve svém dopise netvrdila žádné důvody, pro které považuje výpověď za neplatnou. Z časového odstupu, který nastal mezi doručením výpovědi žalobkyni a jejím oznámením o neplatnosti výpovědi rovněž plyne, že žalobkyně neměla do 4. 3. 2019 pochybnosti o platnosti výpovědi.
12. K tvrzení žalobkyně, že jí nebyla poskytnuta žádná doba k reakci na předložený záznam z jednání ani na rozmyšlení se ohledně vhodnosti uvedených volných pracovních míst pro její osobu, a že to považuje za zneužití práva zaměstnavatelem a že jde, dle žalobkyně, o jednání, která jsou v rozporu s dobrými mravy, žalovaný uvedl, že má za to, že žalobkyní tvrzený rozpor s dobrými mravy ani nemohl nastat, neboť žalobkyni nebyla žalovaným žádná pracovní místa nabídnuta, když, jak je konstatováno v Záznamu, neměl žalovaný k dispozici žádná pro žalobkyni vhodná volná pracovní místa. V záznamu vyjmenovaná volná pracovní místa jsou pouhým seznamem pracovních míst, která jsou v daném okamžiku volná, ale nejsou vhodná pro žalobkyni vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Pokud žalobkyně tvrdila, že vše bylo,,navléknuto“ tak, aby své odvolání neočekávala pak žalovaný uvedl, že je zcela běžné, že odvolání vedoucího zaměstnance či výpověď daná běžnému zaměstnanci nebude avizována dopředu. Takové jednání by mohlo ztížit doručení odvolání či výpovědi zaměstnanci. Žalovaný tento postup za výjímečný ani v rozporu s dobrými mravy nepovažoval. Pokud žalobkyně tvrdila, že nikdy ke své práci neslyšela výtky a že s má za to, že její odvolání z pozice vedoucí provozu [obec] bylo osobní mstou generálního ředitele vůči její osobě z toho důvodu, že si žalobkyně dovolila otevřeně kritizovat rodinného přítele generálního ředitele, který byl rovněž zaměstnán u žalované, Bc. [příjmení], pak žalovaný uvádí, že důvody odvolání žalobkyně jí byly sděleny ústně a žalobkyně sama uvedla na svém odvolání, že s nimi nesouhlasí.
13. Skutkový stav byl v řízení zjištěn, z vyjádření účastníků, z výslechu statutárního orgánu žalovaného v době doručení výpovědi žalobkyni, Ing. [jméno] [příjmení], z listinných důkazů a z výpovědi svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že žalobkyni byla dne 27.11.2018 doručena zaměstnavatelem výpověď z pracovního poměru daná žalobkyni ve smyslu ust. § 73 odst. 2 zák. práce ve spojením s ust. § 52 písm.c) zák. práce s tím, že zaměstnavatel nemá pro žalobkyni vhodné pracovní místo, které by odpovídalo její kvalifikaci a zdravotnímu stavu. Žalobkyně pracovala u žalovaného na pozici vedoucí provozu [obec], jednalo se o vedoucí funkci, do níž byla jmenována generálním ředitelem žalovaného. K jejímu odvolání z této funkce došlo rovněž dne 27.11.2018.
14. Jmenováním do funkce vedoucí provozu [obec] ze dne 10.2.2017 soud zjistil, že žalobkyně byla do této funkce jmenována s účinností od 1.3.2017.
15. Z manažerské smlouvy ze dne 10.2.2017 soud zjistil, že pracovní poměr založený výše uvedeným jmenováním byl sjednán na dobu neurčitou.
16. Z manažerské smlouvy soud zjistil, že v čl. III odst. 2 sjednali účastníci konkurenční doložku.
17. Z výslechu Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracuje u žalovaného již 34 let a to jako vedoucí provozu [obec]. Na závodě [obec] řešili ke konci roku 2018 problematiku nájmu [právnická osoba] na základě anonymního podání. Tato společnost byla v nájmu areálu závodu [obec], jednalo se o stavební společnost, která prováděla vodohospodářské stavby.
18. Z výslechu Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že celý listopad roku 2018 se s žalobkyní jako vedoucí provozu a Ing. [příjmení] jako ředitelem závodu, věnovali na základě anonymního podání vysvětlování problematiky s nájmem [právnická osoba] u žalovaného v areálu. Doložili na ředitelství řadu vysvětlení a poté se dověděli, že si je k dořešení této situace zavolají na ředitelství, aby to s nimi probrali.
19. Z výslechu [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je zaměstnancem žalovaného jako vedoucí pomocných provozů a zároveň předsedou odborové organizace závodu [obec], kterému dne 26.11.2018 volal generální ředitel žalovaného, že druhý den pojede do [obec], a že by se svědkem potřeboval mluvit.
20. Z výslechu [jméno] [příjmení] soud zjistil, že dne 27.11.2018 ráno se setkal s generálním ředitelem Ing. [jméno] [příjmení], který mu sdělil, že má na ředitelství naplánováno jednání s vedoucími technickými pracovníky a že podle jednání, která s nimi povedou, buď tito zůstanou zaměstnanci podniku nebo dostanou výpověď. Na otázku svědka o koho se jedná, odpověděl generální ředitel Ing. [jméno] [příjmení], že Ing. [příjmení] a Ing. [celé jméno žalobkyně]. Dále svědka informoval o tom, že až se bude vracet zpět, znovu se u něho zastaví, aby ho informoval o tom, jak jednání dopadla. Předtím než odešel, požádal svědka, aby mu podepsal, že ho o jednání s technickými pracovníky informoval. Svědek papír podepsal. Kopii si od generálního ředitele nevyžádal.
21. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že u žalované zastával v době, kdy žalobkyni byla dána výpověď pozici vedoucího provozu [obec] a dne 27.11.2018 se s ním, žalobkyní a ing. [příjmení] sešel generální ředitel žalovaného, vedoucí právního oddělení Mgr. [příjmení] a vedoucí oddělení lidských zdrojů Ing. [příjmení]. Řekli jim, že s nimi budou hovořit s každým samostatně. Svědek šel jako poslední. Když se kolegové vraceli z pohovoru, přišli s tím, že byly ze svých funkcí odvoláni a v ruce drželi papíry. Pro svědka samotného bylo toto jednání velice stresující a dlouhé. Skončilo tím, že mu řekli, že obdrží vytýkací dopis.
22. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že když se jeho kolegové vrátili z pohovoru a sdělili mu, že byly ze svých funkcí odvoláni, stačila mu kolegyně, se kterou se na chodbě vystřídali, říct, že důvodem odvolání byl [název] a šikana Bc. [příjmení].
23. Z účastnické výpovědi Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že na závodě v [obec] byly v roce 2018 zjištěny nedostatky bezpečnosti práce, a to na základě anonymního dopisu, kdy toto podání ověřoval bezpečnostní technik z ředitelství a jak žalobkyně, tak ředitel závodu Ing. [příjmení] k tomu poskytovali svá vyjádření.
24. Z účastnické výpovědi Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že bezpečnostní technik zjistil, že v části pronajatého areálu závodu pronajatého [právnická osoba], která měla dodržovat bezpečnostní předpisy, byly zjištěny závady v oblasti požární bezpečnosti, protože [právnická osoba] tam měla malou čerpací stanici a sklad pneumatik.
25. Z účastnické výpovědi Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že odvolal jak vedoucí provozu – žalobkyni, tak ředitele závodu – Ing. [příjmení] a bývalému vedoucímu provozu závodu [obec] – Ing. [příjmení], udělil upozornění na možnost výpovědi, vytýkací dopis. Učinil tak proto, že když byly dotazováni na neuspokojivý stav pronajatého areálu sousedícího bezprostředně s areálem provozu závodu [obec], označili řadového zaměstnance namísto toho, aby sami převzali odpovědnost.
26. Z účastnické výpovědi Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tímto řadovým zaměstnancem odpovědným za správu budov areálu závodu [obec] byl Bc. [jméno] [příjmení].
27. Z účastnické výpovědi Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobkyni k odvolání z funkce řekl, že se nehodí pro takovou funkci a do budoucna chtěl uvedenou pozici obsazovat výběrovým řízením.
28. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že dne 27.11.2018 se setkal s generálním ředitelem Ing. [jméno] [příjmení] znovu po desáté hodině a ten svědkovi řekl, že oba dva vedoucí zaměstnanci, jak ing. [příjmení], tak ing. [celé jméno žalobkyně], oba dva skončili a dostanou výpovědi.
29. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že s odvoláním vedoucích zaměstnanců nesouhlasil a generálnímu řediteli Ing. [příjmení] to řekl. Doplnil, že se mu nelíbí především to, že syn generálního ředitele měl u oběda před měsícem říkat, že [příjmení] a [celé jméno žalobkyně] to mají spočítané a on teď přijde s tím, že skončili. Generální ředitel ing. [příjmení] se ohrazoval tím, že to jeho syn nemohl říkat, když on sám o tom uvažoval asi týden.
30. Z vyjádření nesouhlasu odborové organizace ze dne 4.12.2018 podepsaného svědkem [příjmení] za [anonymizována dvě slova] závodu [obec] soud zjistil, že kromě svědka tento nesouhlas podepsali: RNDr. [jméno] [příjmení], předseda sdružení výborů [anonymizována dvě slova], Ing. [jméno] [příjmení], předseda [anonymizována dvě slova] Ředitelství [obec], Bc. [jméno] [příjmení], Předsedkyně [anonymizována dvě slova] závodu [obec], a Ing. [jméno] [příjmení], předsedkyně [anonymizována dvě slova] závodu [obec].
31. Z vyjádření nesouhlasu odborové organizace ze dne 4.12.2018 soud zjistil, že se jednalo o vyjádření nesouhlasu s odvoláním dvou zaměstnanců závodu [obec], a to ředitele závodu Ing. [jméno] [příjmení] a vedoucí provozu [celé jméno žalobkyně] adresované generálnímu řediteli žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení]. Tento nesouhlas všichni podepsaní opírali o skutečnost, že se jednalo o kolegy zaměstnané u podniku 32 a 20 let a v předchozím období se nedopustili žádného pochybení, které by jim bylo vytknuto. Jejich výpověď z pracovního poměru všichni podepsaní považovali za nepřiměřený trest s tím, že u ing. [příjmení] se navíc jednalo o člena dozorčí rady, kterému dosud nevypršel mandát.
32. Z vyjádření nesouhlasu odborové organizace ze dne 4.12.2018 soud zjistil, že podle názoru podepsaných nebyly předmětné výpovědi s příslušnou odborovou organizací projednány předepsaným způsobem, tedy v souladu s ust. § 278 odst. 3 a především 286 odst. 6 zák. práce. Podepsaní nabádají generálního ředitele, aby své rozhodnutí přehodnotil a to i z toho důvodu, že se jednalo o odborníky na stávajícím trhu práce prakticky nenahraditelné.
33. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že vnímal odvolání a propuštění svých kolegů Ing. [příjmení] a Ing. [celé jméno žalobkyně] jako absurdní a nespravedlivé. Nebylo totiž zřejmé, proč se tak banální věc, tak razantně řeší, neboť anonym spočíval v tom, že obvinili závod, že podnik byl ohrožen a vystaven nebezpečí pokuty. Pravda, však byla taková, že žádný úřad nikdy nic neřešil, žádné správní řízení neprobíhalo ani nebylo zahájeno.
34. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že když přišel anonym generální ředitel, vždy věc řešil razantně. Upozornil na případ z minulosti, z něhož k tomuto názoru došel. Soud v bližším odkazuje v této věci na čl. 101 spisu, čl. 6 protokolu o jednání ze dne 17.1.2022, kde je tento případ svědkem popsán.
35. Z petice za zrušení rozhodnutí generálního ředitele o odvolání Ing. [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobkyně] z manažerských funkcí a zpětvzetí jejich výpovědí z pracovního poměru adresované Ing. [jméno] [jméno], ministrovi zemědělství a podepsané Ing. [jméno] [příjmení] dne 6.12.2018 soud zjistil, že shledával jednání generálního ředitele v odvolání dvou zkušených manažerů z vedení závodu [obec] a současně i zrušení jejich pracovních poměrů za nezodpovědné jednání s úmyslem vytvořit atmosféru strachu v rámci celého s. p.
36. Z dopisu Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 13.12.2018 soud zjistil, že požádal ministra zemědělství, aby petiční archy se jmény zaměstnanců nebyly poskytovány vedení státního podniku z důvodu možných perzekucí, a to vzhledem k momentální atmosféře jaká je v podniku.
37. Z oznámení o zahájení úkonů předcházejících kontrole ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo] soud zjistil, že se jedná o dopis ministerstva zemědělství ze dne [datum], v němž se generálnímu řediteli žalovaného oznamuje, že bude zahájeno šetření formou úkonů předcházejících kontrole, jehož účelem bude ověření skutečností u kontrolovaného podniku, a to na základě oznámení korupčního jednání, které bylo doručeno na ministerstvo zemědělství dne 2. 7. 2018, [anonymizováno] [číslo jednací] a dopisu s názvem stanovisko a vyjádření GŘ ke všem bodům textu,, Oznamujeme tímto korupční jednání…“ č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí].
38. Z oznámení o zahájení úkonů předcházejících kontrole ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo] soud zjistil, že ředitel odboru auditu a supervize ministerstva zemědělství oznamuje generálnímu řediteli žalovaného, že šetření bude zahájeno dne [datum] v 10.00hodin na ředitelství žalované a za tím účelem si vyžádal předložení podkladů uvedených na druhé straně tohoto oznámení.
39. Z dopisu ministerstva zemědělství odboru auditu a supervize ze dne [datum] nazvaného: Záznam o provedení úkonů předcházejících kontrole číslo [ústavní nález] ([anonymizována dvě slova], s. p.) soud zjistil, že odbor auditu a supervize ministerstva zemědělství učinil na základě provedené kontroly tento závěr: Z provedeného šetření k jednotlivým výše uvedeným oblastem vyplynulo, že porušení právních předpisů nebo překročení pravomoci generálního ředitele nebylo zjištěno. Rovněž nebylo srovnáním v rámci celého podniku prokázáno, že v pro Mgr. [jméno] [příjmení] jako osobu blízkou generálnímu řediteli byly zajišťovány a prosazovány nadstandardní pracovní a mzdové podmínky. Z hlediska obecné transparentnosti a rovné nabídky na trhu pracovních příležitostí se může jevit jako problematické obsazení pracovní pozice vedoucího MTZ na závodě [obec] přímým uzavřením pracovního poměru s Mgr. [jméno] [příjmení] bez výběrového řízení ze širšího počtu uchazečů, byť ani tímto postupem nebylo zjištěno překročení pravomocí generálního ředitele. Z vyjádření generálního ředitele k této záležitosti vyplynulo, že se v případě Mgr. [jméno] [příjmení] nejedná o ojedinělý případ, a že bez výběrového řízení byli přijati i další zaměstnanci podniku, pokud disponovali požadovanými schopnostmi, znalostmi a vzděláním. Všechny případy byly projednány a odsouhlaseny v systemizačně kvalifikační komisi podniku. Zjištěny byly dílčí nedostatky, respektive pochybnosti o hospodárném použití služebního vozidla v souvislosti s vedením průběžné evidence osobní dopravy dle interní směrnice [anonymizována dvě slova] [rok]. Tato oblast zjištěných nedostatků spadá do kategorie operativního řízení provozu a dále do způsobu, formy řízení a průběžné kontroly z pozice nadřízeného vedoucího pracovníka. Zajištění účelnosti a hospodárnosti při používání služebních vozidel pro efektivní plnění provozních potřeb kontrolní skupina doporučuje řešit využitím nástrojů nastaveného vnitřního kontrolního systému kontrolované osoby. Na základě provedených úkonů k jednotlivým bodům oznámení nebylo zjištěno porušení právních předpisů, porušení pravomocí generálního ředitele nebo zjištění skutečnosti takového významu, na základě níž by byl důvod pro zahájení veřejnosprávní kontroly.
40. Z výpovědi Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že anonymní podání řešil proto, že nechtěl, aby chodily další anonymy, že něco hodil do koše a neřešil. Stalo se, že v roce 2017 musel podnik reagovat na GDPR a proto najali kompetentního zpracovatele, který doporučil centralizaci. V praxi to znamenalo, že personální a mzdové oddělení by bylo pouze na ředitelství v [obec] a zrušilo by se na závodech. To znamenalo zrušit celkem šest funkčních pracovních míst a dvě vytvořit na ředitelství v [obec]. Své rozhodnutí konzultoval s odboráři, ti zpočátku proti tomu nic neměli, ale později vyvolávali demonstrativní akty, které sice mohly vyznívat i jako recese, ale části zaměstnanců se nelíbily. Poté následovala doba, kdy přišel anonym o jedenácti bodech, který musel být šetřen ministerstvem zemědělství.
41. Z výpovědi Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v rámci šetření anonymního podání na [právnická osoba] nepožádal Comliance Officera – Mgr. [příjmení] o prošetření, nevzpomínal si, jaké byly její závěry ke zhodocení problematiky se [právnická osoba] a něvěděl ani to, zda vyčkal jejího posudku, než-li oba vedoucí pracovníky propustil. Věděl však o tom, že Mgr. [příjmení] a Bc. [příjmení] byly vytýkány ze strany žalobkyně přestávky na kouření.
42. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že ten se osobně domníval, že pravým důvodem, proč byly vedoucí zaměstnanci žalovaného Ing. [příjmení] a Ing. [celé jméno žalobkyně] odvoláni bylo, že [příjmení] mladší a Bc. [příjmení] nerespektovali pravidla nastavená na provozu v [obec] ohledně kouření, kdy se na dvoře instaloval popelník, kam všichni kuřáci chodili, jen oni dva se procházeli venku a u popelníku nestáli. Zaměstnanci [anonymizována dvě slova] neměli povoleno po dobu pracovní doby areál opouštět, oni dva se však procházeli po okolí a kouřili. Za to byli napomínáni.
43. Ze zápisu z porady provozu [obec] konané dne 12. 11. 2018 soud zjistil, že na poradě byly projednány kromě jiného i podmínky kouření v pracovní době. Poradu řídila žalobkyně jako vedoucí provozu, uvedla, že na povodňovém dvoře [obec] bude zřízeno jediné místo, kdy bude povoleno kouřit, a to kuřácké místo u údržbářsko-opravárenské haly. [obec] je osazeno popelníkem. Do odpracované doby se nezapočítává doba strávená kouřením mimo své pracoviště. Proto se každý, kdo zamešká pracovní dobu kouřením, nahlásí k evidenci na vrátnici. Nepřítomnost na pracovišti z důvodu kouření se bude evidovat časovým údajem počátku přerušení pracovní doby a jeho ukončením. Takto změřena doba se v daném měsíci napracuje. Výkaz se přiloží k docházkovému lístku.
44. Ze zápisu z porady provozu [obec] konané dne 12. 1. 2018 soud zjistil, že se porady zúčastnil i generální ředitel Ing. [jméno] [příjmení]. Konstatoval, že problematiku kouření konzultoval s generálními řediteli [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] a otázku otevřel na rozšířené radě vedení. Připomněl, že u pracovníků, kteří mají stanoveno k výkonu práce venkovní pracoviště, se přestávky z důvodu kouření nevidují.
45. Z emailové komunikace mezi [jméno] [příjmení] a žalobkyní ze dne 25.10.2018 a 30.10.2018 a 31.10.2018 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] žádal o možnost napracovat neplacené volno čerpané za účelem magisterského studia a žalobkyně mu odpovídala, že nahrazovat bude muset nejen čerpané neplacené volno, ale i čas strávený kouřením v pracovní době, který je značný. Zároveň jej žádala, aby dobu strávenou kouřením evidoval a nahradil.
46. Z emailové komunikace mezi [jméno] [příjmení] v pozici [anonymizována dvě slova] a žalobkyní na pozici vedoucí provozu [obec] ze dne 25.10.2018 a 30.10.2018 a 31.10.2018 soud zjistil, že o jejich komunikaci byl vždy zpraven i ředitel závodu [obec] Ing. [příjmení], kterému byla zaslána komunikace jako kopie. Dále soud zjistil, že přímá nadřízená [jméno] [příjmení] v pozici říčního dozoru byla Bc. [příjmení].
47. Z žádosti o právní pomoc ze dne 20. 3. 2019 sepsané [jméno] [příjmení] emailovou poštou [jméno] [příjmení] z jejího soukromého emailového účtu soud mimo jiné zjistil, že [jméno] [příjmení] popisuje situaci v zaměstnání, která se týká toho, že v podstatě musela odevzdávat svoji pracovní pozici, protože Bc. [příjmení] si ji vybral pro svůj kariérní postup. [jméno] [příjmení] zde popisuje, že její vedoucí pan [příjmení] musel v roce 2014 z místa odejít dohodou, ač nechtěl, říkalo se, že pan [příjmení] nashromáždil na pana [příjmení] důkazy o pochybení, protože měl pravděpodobně přislíbené místo po panu [příjmení]. Nicméně tehdejší vedoucí pan [příjmení] místo úsekového technika nabídl paní [příjmení] a ona nic netušíc místo přijala. Ředitel závodu musel toto rozhodnutí později obhajovat. Po odvolání ředitele závodu loni v listopadu (2018) se paní [příjmení] dozvěděla, že generální ředitel měl v době, kdy se jednalo o toto místo prohlásit, že až si pan [příjmení] dodělá příslušné vzdělání, že se o tomto místě budou znovu bavit. Loni v červenci pan [příjmení] dokončil zemědělskou univerzitu s titulem bakalář a od té doby se intenzivně začaly dít různé věci. Především byl odvolán ředitel závodu Ing. [příjmení] a Ing. [celé jméno žalobkyně], vedoucí paní [příjmení]. Nebylo tajemstvím, že paní [příjmení] si byla s Ing. [celé jméno žalobkyně] názorově blízká a jeden z důvodů odvolání vedoucí byla údajná šikana pana [příjmení]. Protože se vědělo, že pan [příjmení] chce místo vedoucího úseku - [anonymizováno], tak paní [příjmení] zastupující ředitelka závodu nabídla místo na závodě, které se koncem roku uvolnilo. Na toto místo se přihlásila již 20. 12. 2018, kdy jí bylo sděleno, že zde nastupuje, ale až poté, co zaučí nového vedoucího úseku, ovšem až koncem ledna 2019 bylo vypsáno výběrové řízení.
48. Z přihlášky na pozici technického pracovníka do oddělení péče o majetek na závodě [obec] ze dne 20. 12. 2018 soud zjistil, že Bc. [jméno] [příjmení], úsekový technik provozu [okres] píše žalovanému: Na základě oznámení ze dne 26. 11. 2018 o vypsání výběrového řízení na pozici technického pracovníka do oddělení péče o majetek na závodě [obec] sděluji, že mám zájem o toto funkční místo. Souhlas se zpracováním osobních údajů dávám. S pozdravem [jméno] [příjmení], podpis.
49. Z žádosti o právní pomoc ze dne 20. 3. 2019 sepsané [jméno] [příjmení] emailovou poštou [jméno] [příjmení] z jejího soukromého emailového účtu soud mimo jiné zjistil, že do výběrového řízení na místo vedoucího úseku - [anonymizováno] se přihlásil i odvolaný ředitel závodu Ing. [příjmení], ale byl vyřazen z důvodů, kvůli kterým byl odvolán jako ředitel. Do užšího okruhu byli pozváni 4 uchazeči-3 cizí a pan [příjmení]. Byl vybrán lepší uchazeč a pan [příjmení] se měl umístit na druhém místě.
50. Z dohody o změně pracovní smlouvy ze dne 25. 3. 2019 soud zjistil, že žalovaný a zaměstnanec Bc. [jméno] [příjmení] uzavřeli tuto dohodu, podle které písemná pracovní smlouva uzavřená mezi výše uvedenými smluvními stranami ze dne 31. 3. 1994, včetně všech dohod se ode dne 1.4. 2019 mění v druhu práce na technického pracovníka, v pravidelném pracovišti s adresou [adresa].
51. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pan [příjmení] [příjmení] nastoupil do provozu [obec], který vedl svědek, jako [anonymizováno], což byla prakticky nejnižší funkce. Byl ovšem tlak na to, aby šel dělat úsekového technika. Svědek si na toto místo představoval paní [příjmení], která měla vystřídat pana [příjmení], který odcházel do důchodu. [příjmení] [příjmení] do té doby vykonávala pozici [anonymizováno] dozoru. Vždy, když mělo dojít k takové změně, objevil se generální ředitel u Ing. [příjmení] a ptal se, jak to bude. Tenkrát ing. [příjmení] svědkovu představu postupu obhájil a paní [příjmení] vykonávala pozici úsekového technika a Bc. [příjmení] postoupil na pozici její, tj. [anonymizováno] dozoru. [příjmení] [příjmení] se však ocitala pod tlakem a raději požádala o převod na technickou skupinu. Tím se pozice úsekového technika otevřela pro pana [příjmení] [příjmení]. Začátkem roku se tedy uvolnilo místo po paní [příjmení] a Bc. [příjmení] se přihlásil do výběrového řízení, které nevyhrál. K tomu, aby místo obsadil, byl nutný zásah generálního ředitele. Vše až po odchodu žalobkyně z podniku.
52. Ze záznamu z jednání v souvislosti s odvoláním z pozice vedoucí provozu [obec] a nabídky jiného pracovního místa dne [datum] soud zjistil,, že obsahem tohoto dokumentu je tvrzení, že ke dni 27. 11. 2018 nemá zaměstnavatel [anonymizována dvě slova], s. p., žádné volné pracovní místo, které by bylo pro Ing. [celé jméno žalobkyně] vhodné vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu a kvalifikaci (§ 73 a odst. 2 zákoníku práce). Ke dni odvolání z pracovního místa vedoucí provozu [obec] jsou u zaměstnavatele volná pouze následující pracovní místa, která ale neodpovídají zdravotnímu stavu a kvalifikaci [celé jméno žalobkyně]. Uvedená pracovní místa [celé jméno žalobkyně] odmítla. Vzhledem k uvedenému předal generální ředitel Ing. [celé jméno žalobkyně] výpověď z pracovního poměru.
53. Ze záznamu z jednání v souvislosti s odvoláním z pozice vedoucí provozu [obec] a nabídky jiného pracovního místa dne [datum] soud zjistil, že seznam těchto volných pracovních míst obsahoval seznam volných pracovních míst na podnikovém ředitelství, Podnikové ředitelství odbor právní: funkce právník – specifikace právník, odbor VR: funkce referent [anonymizována dvě slova] – specifikace vyjádření, studie, odbor VHL: funkce [anonymizováno] – specifikace [anonymizováno] analýza, [anonymizováno]. Dále obsahoval seznam volných pracovních míst na závodě [obec]: provoz KV funkce [anonymizováno] dělník – specifikace [anonymizováno] dělník. Dále obsahoval volná pracovní místa na závodě [obec]: provoz [obec]: funkce [anonymizováno] dělník – specifikace [anonymizováno] III, provoz [obec]: funkce strojník [anonymizováno] a [anonymizováno] – specifikace elektro obsluha HCN, provoz [obec]: funkce [anonymizováno] dělník – [anonymizováno] dělník, provoz [obec]: funkce [anonymizováno] dělník – specifikace [anonymizováno] dělník.
54. Ze záznamu z jednání v souvislosti s odvoláním z pozice vedoucí provozu [obec] a nabídky jiného pracovního místa dne 27. 11. 2018 soud zjistil, že tento předtištěný seznam volných pracovních míst byl doplněn rukou psaným písmem v tomto znění: …,, Na závodě [obec] bude uvolněno pracovní místo na technické skupině. Toto místo odpovídá mým profesním předpokladům a žádám o přeřazení na tuto pozici…“ Následuje vlastnoruční podpis žalobkyně.
55. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je vedoucí odboru Lidských zdrojů žalovaného a má na starosti personální agendu a byla přítomna na jednání, kdy byla žalobkyně odvolána z funkce vedoucí provozu. Svědkyně potvrdila, že žalobkyně projevila zájem o místo na technické skupině závodu [obec], ale toto místo mělo již být obsazeno. Ve dnech předcházejících jejímu odvolání bylo zveřejněno výběrové řízení na tuto pozici, ale žalobkyně se tam nepřihlásila.
56. Z pracovní smlouvy Bc. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 19.11.2018 ohledně pracovní pozice Referent [anonymizováno] rozvoje pro [obec], ale pouze na dobu určitou, po dobu nemoci, mateřské dovolené, dovolené a rodičovské dovolené [jméno] [příjmení] max. do 31.12.2019. Datum nástupu bylo sjednáno na 1.1.2019.
57. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že výběrové řízení bylo prioritně zveřejněno pro zaměstnance podniku, takový je postup žalovaného, že někdy se dává přednost zaměstnancům podniku a protože se přihlásili vhodní uchazeči, nebylo již výběrové řízení zveřejňováno formou další inzerce.
58. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že toto volné místo na technické skupině závodu [obec], o které projevila žalobkyně zájem, bylo místo po paní [příjmení] i skutečnost, že dokumenty, které byly předloženy žalobkyni na jednání dne 27.11.2018 připravovala svědkyně dopředu, protože věděla dopředu, že žalobkyně bude z funkce odvolána. Nejednalo se o spontánní zápis z jednání.
59. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobkyně na předtištěné dokumenty při jednání dne 27.11.2018 vlastnoručně dopisovala a také to, že místo po paní [příjmení] nebylo žalobkyni nabídnuto proto, že nebylo volné. Sice už byla uzavřena dohoda s paní [příjmení], podle která měla skončit k 31.12.2018, ale do konce roku tam ještě byla. Nejednalo se tedy o volnou pracovní pozici, ale obsazené místo, které z tohoto důvodu nebylo v seznamu.
60. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pozice referenta [anonymizováno] rozvoje v seznamu volných míst předložených žalobkyni byla, protože to místo bylo volné, třebaže na něj byla uzavřena pracovní smlouva s datem nástupu od 1.1.2019.
61. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že místo po paní [příjmení] získala paní [příjmení] jako kmenový zaměstnanec. Nevěděla, jak probíhalo výběrové řízení ani kdo se ho účastnil. Domnívala se, že proběhlo pohovorem s Ing. [příjmení], vedoucí technické skupiny.
62. Z vyjádření žalovaného vyplynulo, že do výběrového řízení na místo po paní [příjmení] na technické skupině bylo možné se přihlásit až do 3.1.2019.
63. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že důvodem proč v seznamu volných pracovních míst připravenému k jednání dne 27.11.2018 nebyla uvedena jako volná pozice, která v dohledné době bude uvolněna, ale byla tam uvedena pozice, na kterou již byla uzavřena pracovní smlouva bylo, že úmyslem žalovaného bylo uvést pozice volné v době odvolání, s tím, že nabídková povinnost má být splněna v době odvolání. Neřešil se běh výpovědní doby ani překážka na straně zaměstnavatele ani skutečnost, že by se třeba nějaké místo mohlo uvolnit.
64. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jako důvody odvolání žalobkyně z funkce jí generální ředitel sdělil celkové nezvládnutí provozu jako celku, pochybení ohledně firmy [anonymizováno] a šikanózní jednání vůči panu [příjmení]. Svědkyně nevěděla, zda žalobkyni někdy bylo něco k jejím pracovním povinnostem ve funkci vedoucí provozu [obec] ústně vytýkáno. Byla však přesvědčená, že vytýkací dopis žalobkyně nikdy neobdržela, neboť by ho musela psát svědkyně.
65. Z inzerátu na webové stránce [anonymizováno] u [webová adresa] soud zjistil, že žalovaný zveřejnil dne 29.11.2018 nabídku volné pracovní pozice [anonymizována dvě slova] o [anonymizováno] s místem výkonu práce v [obec], která v době podání žaloby (27.3.2019) již nebyla platná a nebylo možné na ni přes webovou stránku odpovědět.
66. Z nabídky pracovní pozice u žalovaného nazvané [anonymizováno] pracovník ([anonymizováno] o [anonymizováno]) bylo zjištěno, že žalovaný požadoval uchazeče, který má vysokoškolské vzdělání stavebního zaměření nebo vyšší odborné vzdělání v oboru stavebnictví, vodní hospodářství, životní prostředí, geodézie, kartografie, má základní znalosti z oblasti vodního práva, ekologie, katastru nemovitostí, má znalost práce s GIS, Q-GIS, rozpočtovými programy (KROS) a kancelářskými programy MS Windows MS Office, databáze. Dovede číst a pracovat s geometrickými plány, technickými výkresy a archivní dokumentací. Dalšími předpoklady byl dobrý fyzický zdravotní stav a řidičský průkaz skupiny B aktivního řidiče.
67. Z vyjádření žalovaného vyplynulo, že tato nabídka uvedené pracovní pozice u žalovaného (odst. 57) byla zveřejněna dne 26.11.2018 v emailové poště žalovaného a jednalo se o místo po paní [příjmení].
68. Z vyjádření žalobkyně vyplynulo, že vystudovala fakultu stavební ČVUT v Praze, obor automatizované systémy řízení ve stavebnictví a později, již v pracovním poměru u žalovaného, získala autorizaci v oboru vodních staveb a krajinného inženýrství. V pracovním poměru u žalovaného byla od roku 1999.
69. Ze stanovených kvalifikačních požadavků na funkci [anonymizováno] u žalovaného soud mimo jiné zjistil, že vyžadováno bylo střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru laborant ve zdravotnictví dalším oborem vzdělání, který mohl být vhodný pro obsazení této pozice bylo [anonymizováno] všeobecný (gymnázium) v obou případech s dalším vzděláním v mikrobiologii, odborné znalosti: mikrobiologické vyšetřovací metody, přednostně rozbory vod, práce mikrobiologické laboratoři, práci chemické laboratoři. Praktické dovednosti schopnosti: schopnost samostatné práce mikrobiologické laboratoři v celém rozsahu prováděných prací – příprava půd, kontrola připravených půd, kontrola sterility prostředí a nádobí, kultivace, při očkování, identifikace kvantifikace vyrostlý školený, likvidace odpadu. Zajištění čiností souvisejících s dodržováním systému jakosti laboratoře. Nezbytná schopnost samostatné práce bez dozoru (bakteriolog je v laboratoři pouze jeden). Znalost základních pracovních postupů chemické laboratoři, znalost chemických výpočtů potřebných pro práci, schopnost obsluhy analytických přístrojů. Znalost MS office (Word, Excel). Nezbytná praxe v oboru minimálně 3 roky.
70. Na základě skutkových zjištění, které soud učinil v rámci dokazování, tak jak byly shora rozepsány (odst. 13-69), dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně se dne 27. 11. 2018 zúčastnila jednání, na kterém ji zaměstnavatel, jednak odvolal z funkce vedoucí provozu [obec], jednak ji učinil nabídku jiného pracovního místa, o nichž zároveň prohlásil, že pro ni nejsou vhodná a jednak i vypověděl pracovní poměr. Předtím než byla odvolána žalobkyně, byl téhož dne na témže jednání, před žalobkyní, odvolán ředitel závodu [obec], ing. [příjmení]. Z dokumentu nazvaného Záznam z jednání v souvislosti s odvoláním z pozice vedoucí provozu [obec] a nabídky jiného pracovního místa dne 27.11.2018 měl soud za prokázáno, že volné bylo pracovní místo označené jako Referent [anonymizována dvě slova] a dále, že volné bylo dle znalosti žalobkyně rovněž místo na technické skupině.
71. Z dokumentu nazvaného rozvázání pracovního poměru výpovědí s datem 27.11.2018 měl soud za prokázáno, že výpověď z pracovního poměru byla žalobkyni doručena bezprostředně po odvolání z funkce vedoucí provozu [obec] a projednání nabídky jiného pracovního místa s tím, že zaměstnavatel učinil z tohoto jednání závěr, že žádné z těchto volných pracovních míst neodpovídá podmínkám stanoveným zákonem, a proto nejsou pro žalobkyni vhodná, přestože žalobkyně s tímto závěrem nesouhlasila již v dokumentu nazvaném Záznam z jednání v souvislosti s odvoláním z pozice vedoucí provozu [obec] a nabídky jiného pracovního místa dne 27.11.2018, kde sama uvedla, že výčet volných pracovních míst není úplný a že ona sama ví o místě, které by jí mohlo být nabídnuto a má o takové místo zájem. Jednalo se o místo po paní [příjmení]. Nabídka tohoto pracovního místa byla zveřejněna ve vnitropodnikové emailové poště již dne 26.11.2018. 72. [jméno] [příjmení] dne 14.11.2018 rozvázala se žalovaným pracovní poměr založený pracovní smlouvou ze dne 21.12.2001 ohledně pozice [anonymizováno] pracovníka dohodou s tím, že pracovní poměr měl skončit uplynutím dne 31.12.2018. Pracovní poměr žalobkyně měl podle dané výpovědi skončit dne 31.1.2019. V době dání výpovědi žalobkyni dne 27.11.2018 bylo zcela zřejmé, že ke dni 31.12.2018 se bude jednat o volnou pozici, kterou může být splněna nabídková povinnost zaměstnavatele vůči žalobkyni, pokud zde na straně zaměstnavatele existovala reálná potřeba pracovní pozici obsadit.
73. Že tomu tak ve skutečnosti bylo, svědčí přihláška [jméno] [příjmení] na pozici [anonymizováno] pracovníka do oddělení [anonymizováno] o [anonymizováno] na závodě [obec] ze dne 20.12.2018 a kde se zároveň potvrzuje, že dne 26.11.2018 uveřejnil žalovaný oznámení o vypsání výběrového řízení na obsazení pozice [anonymizováno] pracovníka do oddělení [anonymizováno] o [anonymizováno].
74. Pracovní místo Referent [anonymizována dvě slova] v [obec] nebylo do dne 23.9.2018 obsazeno a dále nebylo obsazeno rovněž do 19.11.2018. Splnění nabídkové povinnosti místem, na které je v době odvolání z funkce žalobkyně uzavřena pracovní smlouva s jinou zaměstnankyní a volnost této pracovní pozice je spatřována zaměstnavatelem v tom, že datum nástupu do práce bylo sjednáno od 1.1.2019, je absurdní. Požadavkem pro tuto pozici bylo mimo jiné vysokoškolské vzdělání v oboru vodní hospodářství a vodní stavby, krajinné inženýrství a znalosti v oboru vodního hospodářství, vodních děl, pozemkových úprav, krajinného inženýrství a územního plánování. Pracovní činností této pozice mělo být mimo jiné řešení problematiky komplexních pozemkových úprav a územního plánování. K uvedenému místu nebyly uvedeny žádné podrobnosti, které by naznačovaly, že se má jednat pouze o zástup za mateřskou či rodičovskou dovolenou popř. pracovní poměr na dobu určitou z jiného důvodu. Nabídkovou povinnost tímto místem zaměstnavatel splnit nemohl.
75. Dne 29.11.2018 byl na server volných pracovních míst [webová adresa] uveřejněn inzerát žalovaného: [anonymizována dvě slova] o [anonymizováno] [obec], který v době podání žaloby dne 27.3.2019 již nebyl aktuální: Požadavkem zaměstnavatele na tuto pozici bylo Vysokoškolské vzdělání stavebního zaměření nebo vyšší odborné vzdělání v oboru stavebnictví, vodní hospodářství, životní prostředí, geodézie, kartografie.
76. Z rozvázání pracovního poměru dohodou se zaměstnankyní [jméno] [příjmení] ze dne 14.11.2018 měl soud za prokázáno, že tato zaměstnankyně rozvázala se žalovaným pracovní poměr založený pracovní smlouvou ze dne 21.12.2001 ohledně pozice technického pracovníka dohodou s tím, že pracovní poměr měl skončit uplynutím dne 31.12.2018. Pracovní poměr žalobkyně měl skončit dne 31.1.2019. V době dání výpovědi žalobkyni dne 27.11.2018 bylo zcela zřejmé, že ke dni 31.12.2018 se bude jednat o volnou pozici, kterou může být splněna nabídková povinnost zaměstnavatele vůči žalobkyni, pokud zde na straně zaměstnavatele existovala reálná potřeba pracovní pozici obsadit. Uvedená pracovní pozice nebyla uvedena ve výčtu volných pracovních pozic, kterými může být splněna nabídková povinnost.
77. V rámci dokazování vyšlo najevo rovněž to, že v době, kdy obdržela žalobkyně výpověď z pracovního poměru, obdržel výpověď z pracovního poměru rovněž Ing. [příjmení] ke stejnému dni tj. ke dni 27.11.2018, když byl předtím z funkce ředitele závodu [obec] odvolán. Pozice, kterou u žalované zastával se tak logicky musela stát volnou v okamžiku, kdy byl odvolán, tj. ke dni 30.11.2018. Žalobkyni by tato funkce musela být nabídnuta v rámci nabídkové povinnosti zaměstnavatele, pokud by s ní byla projednávána změna jejího dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci po jejím odvolání z funkce tj. po 30.11.2018. Tím, že bylo zvoleno datum pro doručení výpovědi z pracovního poměru dne 27.11.2018 předešel tím zaměstnavatel nabídkové povinnosti ohledně této uvolněné pozice s tím, že je přeci obsazená do 30.11.2018.
78. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že výběrové řízení na ředitele závodu [obec] skutečně probíhalo v novém roce 2019. Jednalo se tedy o pozici, která byla pro žalovaného reálně potřebná. Žalobkyni nebyla tato pozice jako volná pozice nabídnuta, přestože by odpovídala jejím kvalifikačním předpokladům i zdravotnímu stavu. Soud se domnívá, že důvodem proč nabídková povinnost zaměstnavatele se výhradně týkala jen míst, která nebyla pro žalobkyni vhodná, ale u těch, která by pro ni vhodná byla, zaměstnavatel záměrně činil přesuny zaměstnanců s cílem obsadit je způsobem, který ke dni 27.11.2018 činil tato místa pro žalobkyni ke změně její pracovní smlouvy nedostupná anebo jí vůbec nabízena nebyla s tím, že se na pozici vedoucího zaměstnance žalobkyně nehodí, byla skutečnost, že žalovaný dále žalobkyni zaměstnávat nechtěl.
79. Z přihlášky [jméno] [příjmení] na pozici [anonymizováno] pracovníka do oddělení [anonymizováno] o [anonymizováno] na závodě [obec] ze dne 20.12.2018 měl soud za prokázáno, že dne 26.11.2018 uveřejnil žalovaný oznámení o vypsání výběrového řízení na obsazení pozice [anonymizováno] pracovníka do oddělení [anonymizováno] o [anonymizováno] a že se tedy ke dni 27.11.2018 jednalo o volnou pracovní pozici, o níž projevila žalobkyně zájem, aniž by jí zaměstnavatel, který s ní jednal,,na přímo“ sdělil, zda přistoupí ke změně její pracovní smlouvy ohledně tohoto pracovního místa a na místo toho jí vypověděl pracovní poměr z důvodu fikce nadbytečnosti.
80. Z dohody o změně pracovní smlouvy zaměstnankyně žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 25.3.2019 měl soud za prokázáno, že od 1.4.2019 se změnila v druhu práce na [anonymizováno] pracovníka s pravidelným pracovištěm a místem výkonu práce na území působnosti závodu [obec]. Rovněž z inzerátu žalovaného pro pozici [anonymizováno] pracovníka ([anonymizováno] o [anonymizováno]) v [obec] odpovídaly požadavky na tuto pozici kvalifikaci žalobkyně (odst. 68 tohoto rozsudku). Nabídky měly být zaměstnavateli zasílány písemně se strukturovaným profesním životopisem a motivačním dopisem do 3. ledna 2019.
81. Důvodem proč tato pracovní pozice nebyla nabídnuta žalobkyni bylo, že místo, které u žalovaného zastávala [jméno] [příjmení] mělo být do budoucna,,postoupeno“ Bc. [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení] muselo být nabídnuto jiné místo, jestliže nebyly zjištěny v její práci žádné nedostatky, pro které by měla být propuštěna. Ze žádosti [jméno] [příjmení] o právní pomoc ze dne 20.3.2019 měl soud za prokázáno, že paní [příjmení] dospěla k přesvědčení, že je ze strany Bc. [příjmení] po dlouhou dobu vystavena tlaku, který je vůči ní vyvíjen za účelem toho, aby místo (pracovní pozici), kterou zastávala – vedoucí úseku [okres] od roku 2015 bylo uvolněno ve prospěch Bc. [příjmení]. Paní [příjmení] doslova uváděla, že po odvolání ing. [příjmení] ředitele závodu a Ing. [celé jméno žalobkyně], vedoucí provozu a přímé nadřízené paní [příjmení], ji zastupující ředitelka závodu nabídla jiné místo na závodě, které se koncem roku 2018 uvolnilo (místo [anonymizováno] pracovníka [anonymizováno] o [anonymizováno]). Tím byla pracovní pozice vedoucí úseku [okres] byla uvolněna a mohlo na ni být vyhlášeno výběrové řízení (konec ledna 2019), ze kterého byl pro tuto funkci vybrán Bc. [příjmení]. Do té doby se paní [příjmení] dovídala v podniku skutečnosti, které měly směřovat ke kontrole jejích pracovních povinností, nabádání jejích bývalých podřízených k sepisování stížností na ni a k vystupování [titul], který ještě nemohl znát výsledky výběrového řízení, jako vedoucího úseku [okres]. [příjmení] [příjmení] žádala o poskytnutí právní pomoci emailem zaslaným [jméno] [příjmení] z toho důvodu, že měla obavu o ztrátu zaměstnání, neboť nabyla dojmu, že se jí chce Bc. [příjmení] zbavit nebo ji donutit, aby sama dala výpověď a odešla z podniku. Ačkoliv Bc. [příjmení] výběrové řízení absolvoval, vybrán nebyl a místo získal až po zásahu generálního ředitele s tím, že podnik dal přednost kmenovému zaměstnanci.
82. Výpověď daná žalobkyni a Ing. [příjmení] jako řediteli závodu [obec] narušila koncem roku 2018 důvěru zaměstnanců ve vedení podniku [anonymizována dvě slova] představovaného generálním ředitelem [jméno] [příjmení], neboť považovali odvolání a výpovědi těchto dvou zkušených manažerů za nezodpovědné jednání a zároveň tím situaci v podniku považovali za neutěšenou s atmosférou strachu. 185 zaměstnanců podepsalo petici za zrušení rozhodnutí generálního ředitele o odvolání těchto dvou manažerů z jejich vedoucích funkcí a za zpětvzetí jejich výpovědí z pracovního poměru a adresovali ji ministru zemědělství. Rovněž odborová organizace podniku dne 4.12.2018 generálnímu řediteli adresovala vyjádření nesouhlasu odborové organizace s odvoláním dvou zaměstnanců závodu [anonymizována dvě slova] Ing. [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobkyně]. V uvedeném vyjádření doslova stálo, že jejich výpovědi považuje odborová organizace za nepřiměřený trest, neboť se nedopustili žádného pochybení, které by jim bylo vytknuto a důvody, se kterými byl předseda základní organizace závodu [obec] ústředně seznámen neshledávala odborová organizace za natolik závažné, aby prakticky vedly k okamžitému ukončení pracovních poměrů. Dále odborová organizace upozornila, že předmětné výpovědi nebyly s příslušnou odborovou organizací projednány předepsaným způsobem tj. v souladu s ustanovením § 278 odst. 3 zákoníku práce a především v souladu s ustanovením § 286 odst. 6 zákoníku práce. V souladu s ustanovením § 321 zákoníku práce považovala odborová organizace za svou povinnost generálního ředitele na uvedené skutečnosti upozornit a požádat ho, aby své rozhodnutí ještě přehodnotil také vzhledem k tomu, že se jednalo o odborníky, kteří jsou na stávajícím trhu práce prakticky nenahraditelní.
83. Soud na řešený případ aplikoval níže uvedené právní normy a v rámci judikovaných závěrů tyto vyložil následujícím způsobem: Podle ust. § 73a odst. 1 z.č. 262/2006 Sb. zákoníku práce ve znění účinném do konce roku 2018 (dále jen zák. práce) odvolání nebo vzdání se pracovního místa vedoucího zaměstnance musí být provedeno písemně. Výkon práce na pracovním místě vedoucího zaměstnance končí dnem následujícím po doručení odvolání nebo vzdání se tohoto místa, nebyl-li v odvolání nebo vzdání se pracovního místa uveden den pozdější.
84. Podle ust. § 73a odst. 2, zák. práce odvoláním nebo vzdáním se pracovního místa vedoucího zaměstnance pracovní poměr nekončí; zaměstnavatel je povinen tomuto zaměstnanci navrhnout změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Jestliže zaměstnavatel nemá pro zaměstnance takovou práci, nebo ji zaměstnanec odmítne, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a současně platí, že je dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c); odstupné poskytované zaměstnanci při organizačních změnách náleží jen v případě rozvázání pracovního poměru po odvolání z místa vedoucího zaměstnance v souvislosti se zrušením tohoto místa v důsledku organizační změny.
85. Podle ust. § 52 písm.c) zák. práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů: stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.
86. Podle ust. § 51 odst. 1 zák. práce byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce, s výjimkou vyplývající z § 51a. Výpovědní doba smí být prodloužena jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem; tato smlouva musí být písemná.
87. Podle ust. § 51 odst. 2 zák. práce výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce, s výjimkami vyplývajícími z § 51a, § 53 odst. 2, § 54 písm. c) a § 63.
88. Podle ust. § 72 zák. práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.
89. V daném případě byla lhůta dvou měsíců k podání žaloby dodržena, neboť žalobkyně obdržela výpověď dne 27.11.2018, výpovědní doba končila 31.1.2019 a lhůta k podání žaloby by končila 31.3.2019. Žaloba byla k soudu doručena dne 27.3.2019.
90. Podle ust. § 4 zák. práce pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.
91. Z citovaného ust. § 73a odst. 2 zák. práce vyplývá, že odvoláním z funkce ani vzdáním se funkce pracovní poměr zaměstnance u zaměstnavatele (s výjimkou situace, že zaměstnanec byl jmenován na dobu určitou) nekončí. Ustanovení § 73a odst. 2 věty druhé zák. práce ukládá zaměstnavateli povinnost podat zaměstnanci návrh na změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Pro případ, že zaměstnavatel nemá pro zaměstnance takovou práci nebo že ji zaměstnanec odmítne (odmítne uzavření dohody o svém dalším pracovním zařazení u zaměstnavatele), zákon stanoví (srov. § 73a odst.2 větu třetí zák. práce), že„ je dán výpovědní důvod podle ustanovení § 52 písm. c) zák. práce“. Zákon tu vytváří fikci nadbytečnosti zaměstnance, pro kterou je možné s ním rozvázat pracovní poměr, aniž by bylo potřebné (možné) se při zkoumání platnosti výpovědi zabývat tím, zda se zaměstnanec skutečně stal pro zaměstnavatele nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách, jak to jinak ustanovení § 52 písm. c) zák. práce pro platné rozvázání pracovního poměru výpovědí vyžaduje.
92. Zákon v ustanovení § 73a odst. 2 větě druhé zák. práce zakotvuje tzv. nabídkovou povinnost zaměstnavatele, která představuje svojí povahou„ přímus“ zaměstnavatele učinit zaměstnanci ofertu směřující k uzavření dohody o převedení na jinou práci (ke změně sjednaných pracovních podmínek) ve smyslu ustanovení § 40 odst. 1 zák. práce. Jde tu přitom o takovou práci, kterou je zaměstnanec způsobilý vykonávat vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Povinnost nabídnout zaměstnanci jinou práci odpovídající jeho kvalifikaci znamená, že se nevyžaduje, aby zaměstnavatel navrhoval zaměstnanci takové pracovní zařazení, při němž by nebyla zcela využívána jeho dosažená kvalifikace, a současně se nesmí jednat o práci, k níž zaměstnanec nemá potřebnou kvalifikaci a nemůže ji ani získat zaškolením nebo jinou průpravou. Protože zákon nestanoví, že by další pracovní zařazení zaměstnance u zaměstnavatele muselo být dohodnuto v určitém místě, může zaměstnavatel nabídnout zaměstnanci i takovou jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci, kterou by měl vykonávat v jiném místě, než kde dosud konal práci nebo kde má své bydliště.
93. Zákon zde stanoví jako kritérium vhodnosti práce, kterou je zaměstnavatele povinen zaměstnanci po jeho odvolání z vedoucího pracovního místa nabídnout, to, aby odpovídala zdravotnímu stavu a kvalifikaci zaměstnance. Z ničeho přitom nevyplývá, že zároveň musí jít o práci, která není vykonávána na vedoucím pracovním místě, případně, že se musí jednat o práci, která je vykonávána u zaměstnavatele na nižším stupni řízení, než bylo vedoucí pracovní místo, z něhož byl zaměstnanec odvolán. Má-li proto zaměstnavatel práci, která odpovídá zdravotnímu stavu a kvalifikaci odvolaného zaměstnance, je v zásadě povinen ji tomuto zaměstnanci nabídnout bez ohledu na to, zda se jedná o práci vykonávanou na vedoucím pracovním místě či nikoli. Je přitom přirozené, že v případě zaměstnance odvolaného z vedoucího pracovního místa na vysokém stupni řízení, bude mnohdy z hlediska ustanovení § 73a odst. 2 zák. práce jinou vhodnou prací (odpovídající zdravotnímu stavu a kvalifikaci zaměstnance) právě jiné, opět vedoucí pracovní místo. Takové místo by ovšem nemusel zaměstnavatel nabídnout zaměstnanci tehdy, kdyby k řádnému výkonu práce tento zaměstnanec bez zavinění zaměstnavatele nesplňoval požadavky, které zaměstnavatel stanovil a které jsou vzhledem ke konkrétním podmínkám výkonu práce u tohoto zaměstnavatele oprávněné a povahou pracovních činností (objektivně vzato) ospravedlnitelné, tedy kdyby byl ve vztahu k této práci naplněn výpovědní důvod uvedený v ustanovení § 52 písm. f) zák. práce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4.10.2018, sp. zn. 21 Cdo 4279/2017). Z hlediska spravedlivosti požadavku na další zaměstnávání odvolaného zaměstnance u dosavadního zaměstnavatele na jiném vedoucím pracovním místě by pak případně mohly mít význam i důvody (kupř. bylo-li by prokázáno porušení pracovních povinností dosahující vysoké intenzity), pro které byl zaměstnanec odvolán z funkce. (srovnej 21 Cdo 1496/2021).
94. V daném případě nebylo prokázáno porušení pracovních povinností dosahující vysoké intenzity, jestliže nezvládnutí problematiky s [právnická osoba] nezpůsobilo [anonymizováno] katastrofu ve [anonymizována čtyři slova], ani riziko správního postihu žalovaného správním orgánem pověřeným inspekcí stavu [anonymizováno] prostředí a zdůrazňovaná šikana Bc. [přímení] byla výtkou k jeho kuřáckým přestávkám, o nichž platilo, že budou všemi kuřáky evidovány, což bylo přijato v souvislosti s konzultací vedení žalovaného s generálními řediteli [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] a oznámeno bylo na poradě provozu [obec] konané dne 12. 11. 2018 (viz odst. 43 a 44 tohoto rozsudku). Jestliže tedy žalobkyně vyžadovala evidenci přestávek na kouření, nečinila tak svévolně pouze ve vztahu k Bc. [příjmení], ale uplatňovala tak přístup respektu k rozhodnutím nadřízeného v souladu se zájmem svého zaměstnavatele o náležitém využívání pracovní doby k práci.
95. Řádnou ofertu směřující k uzavření dohody o převedení na jinou práci (ke změně sjednaných pracovních podmínek) ve smyslu ustanovení § 40 odst. 1 zák. práce, která by byla ze strany zaměstnance akceptovatelná již v okamžiku nabídky (případně v přiměřené lhůtě stanovené zaměstnavatelem), lze učinit pouze ve vztahu k volnému (v okamžiku nabídky neobsazenému) pracovnímu místu, případně k místu, u něhož je předem jisté (např. proto, že pracovní poměr dosavadního zaměstnance na tomto místě skončí k určitému dni uplynutím doby nebo na základě již učiněného rozvazovacího projevu vůle), že bude volné v dohledné době (v řádu dnů). (Srovnej 21 Cdo 4897/2009)
96. Zákon nestanovuje kdy, ve smyslu, v jakém časovém odstupu od provedeného písemného odvolání zaměstnance z funkce by měl zaměstnavatel přistoupit k nabídce na změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Je tedy možné, aby se tak stalo s určitým časovým odstupem od zániku vedoucí funkce tohoto zaměstnance nebo aby se tak stalo současně s tímto odvoláním i bezprostředně po odvolání z funkce. Do doby, než se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne na dalším pracovním zařazení, popřípadě do doby skončení pracovního poměru (na základě výpovědi dané zaměstnanci pro“ fikci nadbytečnosti” nebo dohody o rozvázání pracovního poměru uzavřené z tohoto důvodu), se vztahy mezi účastníky vyznačují tím, že zaměstnanec nekoná pro zaměstnavatele práci, neboť dosud zastávanou funkci již není oprávněn (povinen) vykonávat a jeho nové pracovní zařazení u zaměstnavatele není (zatím) určeno.
97. Dohoda o dalším pracovním zařazení zaměstnance u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci, jejíž uzavření zákon předpokládá v případě, že zaměstnavatel má pro zaměstnance takovou práci, je právním jednáním (srov. § 545 o. z. a § 4 zák. práce); vztahují se proto na ni ustanovení § 18 až 20 zák. práce a části první, hlavy páté, dílu prvního o právních jednáních a části čtvrté, hlavy první, dílu druhého o smlouvě z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) (srov. § 4 zák. práce). Zároveň však platí, že řídí-li se pracovněprávní vztahy občanským zákoníkem, musí to být vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů (srov. § 4 větu za středníkem zák. práce), přičemž jednou ze základních zásad pracovněprávních vztahů je zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance, jež zároveň vyjadřuje hodnoty, které chrání veřejný pořádek (srov. § 1a odst. 1 písm. a) a odst. 2 zák. práce) (Srovnej 21 Cdo 4964/2016).
98. Jestliže oblát (ten komu je určena nabídka) návrh smlouvy nepřijme včas, má se za to, že návrh smlouvy odmítá; není nutné, aby svůj nesouhlas s návrhem vůči oferentovi výslovně projevil. Učiní-li oblát opožděnou akceptaci nebo požaduje-li v obsahu smlouvy nějaké změny, považuje se tento projev vůle za nový návrh (s výjimkami plynoucími z ustanovení § 1743 a 1744 o. z.).
99. Podle ust. § 1734 o.z. Nabídka učiněná ústně musí být přijata bezodkladně, ledaže něco jiného plyne z jejího obsahu nebo z okolností, za nichž se stala. To platí i tehdy, byla-li přítomné osobě předložena nabídka učiněná v písemné formě.
100. Z uvedeného je patrno, že žalobkyně tím, že na Záznamu z jednání v souvislosti s odvoláním z pozice vedoucí provozu [obec] a nabídky jiného pracovního místa dne 27.11.2018, vyznačila, že žádá o přeřazení na pozici představující uvolněné místo na technické skupině na závodě [obec] učinila zaměstnavateli výzvu, aby jí toto uvolněné místo nabídl s tím, že jej přijala. Učinila tak bezodkladně a v písemné formě na samotném Záznamu, který ale nevznikl autenticky v rámci jednání, ale byl vytvořen personalistkou žalovaného dopředu, zejména, pokud šlo o katalog volných míst. Místo na technické skupině na závodě [obec], o které měla žalobkyně zájem byla pracovní pozice po paní [příjmení], s níž byl rozvázán pracovní poměr dne 14.11.2018 dohodou. Dále bylo zjištěno, že tato zaměstnankyně rozvázala se žalovaným pracovní poměr založený pracovní smlouvou ze dne 21.12.2001 ohledně pozice [anonymizováno] pracovníka dohodou s tím, že pracovní poměr měl skončit uplynutím dne 31.12.2018. V době, kdy vznikl Záznam z jednání o Dohodě o dalším pracovním zařazení zaměstnance u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci bylo zcela zřejmé, že ke dni 31.12.2018 se bude jednat o volnou pozici, kterou může být splněna nabídková povinnost zaměstnavatele vůči žalobkyni, pokud zde na straně zaměstnavatele existovala reálná potřeba pracovní pozici obsadit. Uvedená pracovní pozice by byla volná v řádu dnů (34 dnů). O tom, že tato potřeba byla reálná svědčí to, že uvedená pracovní pozice byla obsazena na základě dohody o změně pracovní smlouvy ze dne 25.3.2019 s účinností od 1.4.2019 Paní [jméno] [příjmení]. Žalovaný se tedy nezachoval v souladu s ust. § 1740 odst. 2 o.z., jestliže nezareagoval vůbec na nabídku novou, tedy že neakceptoval vůli žalobkyně být zaměstnána na pozici, která se fakticky uvolní do měsíce od jejího odvolání z funkce, ale namísto toho ji doručil výpověď kde argumentoval fikcí nadbytečnosti.
101. Že fikce nadbytečnosti ve výpovědi ze dne 27.11.2018 nastat nemohla svědčí i další skutečnost, která vyplynula z provedeného dokazování a sice ta, že v katalogu tzv. volných pracovních míst v záznamu z jednání, které ale žalobkyně měla odmítnout, bylo místo, které ve skutečnosti volné býti nemohlo, poněvadž dne 19.11.2018 byla uzavřena pracovní smlouva na toto místo s paní Bc. [jméno] [příjmení] ohledně pracovní pozice [anonymizována tři slova] pro [obec] na dobu určitou.
102. Dále nemohla fikce nadbytečnosti nastat rovněž z důvodu, že dne 26.11.2018 uveřejnil žalovaný oznámení o vypsání výběrového řízení na obsazení pozice [anonymizováno] pracovníka do oddělení [anonymizováno] o [anonymizováno], a které bylo volné k 27.11.2018, protože ještě dne 20.12.2018 [jméno] [příjmení] žádá o přihlášení se do výběrového řízení na toto místo.
103. Podle závěrů soudní praxe se kvalifikací zaměstnance rozumí souhrn znalostí, dovedností a odborných zkušeností, které zaměstnanec získal vzděláním a výkonem odborné praxe a které jsou využitelné při výkonu jeho práce v pracovněprávních vztazích (§ 1 zák. práce) (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 29.6.2016 sp. zn. 21 Cdo 2305/2015 a ze dne 11.4.2017 sp. zn. 21 Cdo 5567/2016, který byl uveřejněn pod č. 101 v časopise Soudní judikatura, roč. 2018). Ve vztahu ke konkrétní práci potom kvalifikaci v uvedeném smyslu vymezují kvalifikační předpoklady stanovené právními předpisy (obecně závaznými právními předpisy a vnitřními předpisy zaměstnavatele). Viz 21 Cdo 1496/2021.
104. V kontextu s těmito závěry a zjištěními v odst. 69 tohoto rozsudku soud uzavřel, že pozice chemika u žalovaného by nebyla pracovní pozicí, pro kterou by žalobkyně měla kvalifikaci a to ani po zaučení. Pozice [anonymizováno] by pro žalobkyni ve vztahu k jejímu vzdělání a její praxi u žalovaného od roku 1999 vhodná nebyla.
105. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaný nesplnil nabídkovou povinnost vůči žalobkyni řádně, jestliže nereagoval na nabídku žalobkyně ohledně změny její pracovní smlouvy ohledně místa, které z hlediska kvalifikace žalobkyně bylo pro ni vhodné, nepřistoupil k dohodě o dalším pracovním zařazení žalobkyně u zaměstnavatele na jinou práci podle zákonného znění § 73a odst. 2 zák. práce a předčasně tak z žalobkyní pracovní poměr ukončil, aniž by došlo k fikci její nadbytečnosti. Z tohoto důvodu soudu nezbylo než vyslovit, že výpověď z pracovního poměru daná žalobkyni žalovaným dne 27.11.2018 je neplatná.
106. Ohledně další žalobní námitky a sice toho, že jednání zaměstnavatele, kterým vypověděl se žalobkyní pracovní poměr je neurčité nebo nesrozumitelné soud zastává názor, že žalobkyně tj, osoba, které toto jednání bylo adresováno jej vnímala zcela srozumitelně, zachovala se tak, že věděla, že její pracovní poměr u žalovaného skončil a ostatně i z podané žaloby je zřejmé, že jí šlo o to, zvrátit nepříjemnou životní situaci a úkon zaměstnavatele, kterým s ní rozvázal pracovní poměr, měla v úmyslu napadnout žalobou pro neplatnost. Z těchto faktických úkonů žalobkyně je zřejmé, že odůvodňování toho, proč se soud domnívá, že,,Rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne 27. 11. 2018 je určitý, srozumitelný a vážně zamýšlený právní úkon žalovaného, je nadbytečné.
107. Podle ust. § 346b odst. 4 zák. práce zaměstnavatel nesmí zaměstnance jakýmkoliv způsobem postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv vyplývajících z pracovněprávních vztahů.
108. Judikatura v této otázce, tedy v otázce toho, co lze spatřovat za výkon práv zaměstnavatele, který je jednáním postihujícím zaměstnance za postup, kterým se domáhá svých práv vyplývajících z pracovněprávních vztahů, zaujala stanovisko, že chování směřující k zákonem předpokládanému výsledku, není zneužitím práva, i když je jeho vedlejším následkem vznik majetkové, popř. nemajetkové újmy na straně dalšího účastníka právního vztahu. Za zneužití výkonu práva v tomto smyslu lze považovat jen takové jednání, jehož cílem není dosažení účelu a smyslu sledovaného právní normou, nýbrž které je v rozporu s ustálenými dobrými mravy vedeno přímým úmyslem způsobit jinému újmu.
109. V daném případě se prokázalo, že žalovaný přistoupil k plnění nabídkové povinnosti způsobem, který předjímal zánik pracovního poměru žalobkyně, aniž by k němu nastaly zákonné podmínky, ale soud neshledal, že by se tak dělo v přímém úmyslu způsobit žalobkyni újmu. Je pravdou, že kolektivní atmosféra jitřená anonymy adresovanými ať už ministerstvu zemědělství nebo generálnímu řediteli žalovaného upozorňující na nejrůznější nešvary včetně klientelismu, nepotismu, nadržování apod. byla ve vztahu mezi vedoucími pracovníky a jejich podřízenými, pokud šlo o vzájemnou důvěru, silně devastující, avšak ani za těchto okolností by nemělo docházet k porušování norem stanovených zákoníkem práce ke stabilizaci a rovnováze poměrů ve vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci. Uvedeným stavem žalovaný jako státní podnik spíše utrpěl (viz odst. 31, 32, 33 a 35 tohoto rozsudku), než-li z něho profitoval a ten, kdo měl z uvedeného jednání skutečný prospěch není tím, proti komu žalobkyně vedla tento spor.
110. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. za stavu, kdy v řízení úspěšný účastník má právo na všechny účelně vynaložené náklady nezbytné k bránění svého práva. V daném případě žalobkyně, která byla právně zastoupena, vynaložila dle vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, celkem částku ve výši 47 992,10 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z třinácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast na jednání soudu dne 24.6.2021, porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 29.6.2021, sepis podání žalobkyně ze dne 25.8.2021, účast na jednání soudu dne 16.9.2021 (2 úkony), účast na jednání soudu dne 17.1.2022 (4 úkony), účast na jednání soudu dne 28.4.2022 (2 úkony), včetně třinácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada podle § 13 a. t. v celkové částce 1 610 Kč za 2x cesta [obec] - Chomutov a zpět dne 24.6.2021 a 16.9.2021 – účast na jednání soudu, jedna cesta [obec] – Chomutov a zpět 42 km, 237 Kč, 2x cesta [obec] - Chomutov a zpět dne 17.1.2022 a 28.4.2022 – účast na jednání soudu, jedna cesta [obec] – Chomutov a zpět 42 km, 268 Kč, a náhrada za ztrátu času za šest půlhodin po 100 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 38 010 Kč ve výši 7 982,10 Kč.
Poučení
Citovaná rozhodnutí (4)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.