22 C 199/2023

Rubrum

Okresní soud Praha - východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Anonymizováno] [Anonymizováno] a. s., IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] o výmaz zápisu zástavního práva takto:

Výrok

I. Určuje se, že neexistuje zástavní právo zapsané u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrálního pracoviště [adresa], kdy řízení o zápisu bylo vedeno pod čj. V-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno], vztahující se k pozemku p. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, zastavěná plocha a nádvoří, součástí je budova čp. [Anonymizováno], rodinný dům, pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, zahrada, a pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, zahrada, zapsáno na listu vlastnictví č. [hodnota] pro obec [adresa], katastrální území [adresa], v katastru nemovitostí vedeným Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] – [Anonymizováno] dle smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 28. 5. 2012.

II. Na náhradě nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit žalobkyni částku, 13 712 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala dne 16. 5. 2023 ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhá určení, že neexistuje zástavní právo, zapsané u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], pod č. j. V-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno], vztahující se k pozemku p. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, zastavěná plocha a nádvoří, pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, zahrada, a pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, zahrada, zapsaným na listu vlastnictví č. [hodnota] pro obec [adresa], katastrální území [adresa], v katastru nemovitostí vedeným Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrálním pracovištěm [adresa]-[Anonymizováno] s následujícími tvrzeními. Smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 28. 5. 2012 bylo k označeným nemovitostem zapsáno zástavní právo s účinky vkladu práva ke dni 30. 5. 2012, v řízení vedeném pod č. j. V-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno] u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrálního pracoviště [adresa], ve prospěch společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa] k zajištění pohledávek uvedených v čl. I této zástavní smlouvy, dlužné částky 150 000 Kč včetně úroku, splatné ve 240 měsíčních splátkách á 2 500 Kč, pod ztrátou výhody splátek, smluvní pokuty 100 Kč denně pro případ prodlení s úhradou jakékoli splátky řádně a včas, plynoucích ze smlouvy o půjčce ze dne 28. 5. 2012. Na základě souhlasného prohlášení o změně osoby zástavního věřitele postoupením pohledávky ze dne 7. 8. 2019, s právními účinky zápisu 22. 10. 2019, došlo u zástavního práva ke změně zástavního věřitele z původního věřitele na žalovanou. Smlouva o půjčce je dle žalobkyně neplatná, přičemž zástavní právo bylo zřízeno pouze k zajištění pohledávek plynoucích ze smlouvy o půjčce, které však pro neplatnost smlouvy o půjčce nikdy nevznikly, nemohlo tudíž platně vzniknout ani zástavní právo.

2. Žalovaná neučinila ve věci žádného vyjádření.

3. Skutková zjištění:

4. Usnesením Okresního soudu [adresa] - [Anonymizováno] ze dne 1. 2. 2021, č. j. [spisová značka] bylo mimo jiné rozhodnuto, že exekuce vedená [tituly před jménem] [jméno FO], exekutorský úřad [adresa], pod sp. zn. [spisová značka], se zastavuje. Dle odůvodnění tohoto usnesení byl soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO], exekutorský úřad [adresa], pověřen Okresním soudem [adresa] - [Anonymizováno] pod č. j. [spisová značka] dne 31. 8. 2020 vedením exekuce k vymožení povinnosti žalobkyně zaplatit žalované pohledávku podle vykonatelného notářského zápisu sepsaného [tituly před jménem] [jméno FO], notářkou v [adresa], dne 28. 5. 2012, č. j. NZ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], N [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Žalobkyně podala návrh na zastavení, ve kterém namítala, že ze strany žalované nebyl prokázán přechod práv a povinností na oprávněnou a dále, že úvěrová smlouva je od počátku neplatná pro rozpor s dobrými mravy, neboť žalovaná vůbec nezkoumala úvěruschopnost žalobkyně, kdy nemravnost úvěrové smlouvy vyplývá i z jejího účelu, kterým je získání nepřiměřeného prospěchu nikoliv prostřednictvím úroků, ale prostřednictvím sankcí s jejichž aktivací původní věřitel počítal. Ačkoliv si povinná fakticky půjčila částku 139 000 Kč (11 000 Kč jí bylo započteno na poplatek ze sjednání smlouvy) a uhradila na splátkách více než 200 000 Kč, vymáhá po ní žalovaná částku přesahující 1 000 000 Kč. I doba, po kterou měla být částka 139 000 Kč splácena (20 let), v rozporu s dobrými mravy, neboť ke splácení jistiny mělo dojít až po 16 letech, když po uvedenou dobu měla žalobkyně splácet úroky ve výši 400 000 Kč. Výše smluvních pokut (4 % denně) je dle žalobkyně rovněž nemravná, judikatura stanovila jako hranici mravnosti výši 0,5 % denně. Žalovaná se zastavením exekuce nesouhlasila, trvala na provedení exekuce v plné výši. V odůvodnění usnesení je dále uvedeno, že z notářského zápisu sepsaného [tituly před jménem] [jméno FO], notářkou v [adresa], dne 28. 5. 2012, č. j. NZ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], N [Anonymizováno]/[Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se společností [právnická osoba]., IČO [IČO], dne 28. 5. 2012 smlouvu o půjčce, hotovostní půjčka 150 000 Kč. Žalobkyně se zavázala půjčku vrátit spolu s úrokem ve výši 1,25 % měsíčně ve 240 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 500 Kč, úrok za dobu splácení dosáhl částky 450 000 Kč. Pro případ prodlení účastníci ve smlouvě o půjčce sjednali smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý den z prodlení. Žalobkyně v notářském zápisu dluh ve výši 150 000 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 1,25 % měsíčně a smluvní pokutu ve výši 100 Kč denně uznala co do důvodu a výše. Součástí notářského zápisu byla dohoda o přímé exekuční vykonatelnosti ve smyslu ustanovení § 71b notářského zákona. Soud dospěl v posuzovaném případě k závěru, že žalobkyně čerpala půjčku ve faktické výši 139 000 Kč, kterou se zavázala splatit spolu s úrokem ve výši 450 000 Kč (ve výši více než trojnásobku jistiny půjčky), doba splácení byla sjednána 20 let. Pro případ prodlení se žalobkyně zavázala platit žalované smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý den prodlení se zaplacením jakékoliv splátky. Taková konstrukce smluvní pokuty tak znamenala, že žalovaná ke dni rozhodnutí soudu vymáhala smluvní pokutu ve výši 750 000 Kč (ve výši více než 5 x převyšující jistinu půjčky). Soudem bylo shledáno, že smlouva o půjčce, uzavřená mezi žalobkyní a původní oprávněnou je pro svůj lichevní charakter neplatná, exekuci proto zastavil, přičemž odkázal jednak na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 10. 10. 2000, sp. zn. 21 Cdo 267/2000, ve kterém Nejvyšší soud uvedl, že nařídí-li soud podle notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti výkon rozhodnutí (exekuci), ačkoliv oprávněný nemá na vymáhané plnění podle hmotného práva nárok, je to důvodem k zastavení výkonu rozhodnutí, a dále na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 8. 4. 2020, sp. zn. 20 Cdo 1857/2019, ve kterém Nejvyšší soud uvedl, že v případě zcela a naprosto zjevného nesouladu rozhodcem přisouzeného plnění s dobrými mravy v neprospěch spotřebitele přitom není vyloučeno, že již tato okolnost sama o sobě může vést k závěru, že exekuci je na místě zastavit. Postupy, kdy jsou mimo jiné spotřebitelům vnucována smluvní ujednání v podobě zajištění smluvní pokutou ve výši 30 % nebo 45 % dlužné částky za prodlení s platbou splátek v řádu jednotek týdnů, je nutno považovat za nepřijatelné a uvedená ujednání označit za neplatná pro jednoznačný rozpor s dobrými mravy. (usnesení Okresního soudu [adresa]-[Anonymizováno] ze dne 1. 2. 2021, č. j. [spisová značka] na čl. 20 – 21 spisu)

5. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 15. 2. 2022, č. j. 17 Co 185/2021-131 bylo výše uvedené usnesení soudu I. stupně ve výroku o zastavení exekuce potvrzeno. Krajský soud v Praze uvedl, že žalovaná podala proti usnesení soudu I. stupně odvolání, kdy dospěl k závěru, že součástí notářského zápisu, který je exekučním titulem, bylo uznání dluhu žalobkyně vůči původní věřitelce (hmotněprávní úkon), které jako právní důvod uznání uvádí citovanou smlouvu o půjčce, kterou odvolací soud shledal absolutně neplatnou. Odvolací soud dále uvedl, že je nezbytné zohlednit, že uznat lze jen dluh, který již vznikl. Žalobkyně však v notářském zápisu uznala jak dluh z půjčky ve výši 150 000 Kč, který měl již vzniknout (vyplacením s následnou úschovou), tak i dluh na úrocích a na smluvní pokutě 100 Kč denně za každý den prodlení s placením splátky, tedy dluhy které měly nebo dokonce jen mohly vzniknout v budoucnu. V případě budoucích dluhů nelze považovat předmětné uznání za platné, a to i s účinky na běh promlčecí doby. Vzhledem k formálnímu charakteru notářského zápisu s přímou vykonatelností nemůže tento působit jako exekuční titul pro vymáhání případného bezdůvodného obohacení, pokud má být právním důvodem plnění smlouvy, byť došlo i k uznání dluhu. K tomuto odvolací soud odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 10. 7. 2019, sp. zn. 20 Cdo 2222/2019. Žalobkyně v průběhu odvolacího řízení vznesla námitku promlčení celého vymáhaného nároku žalované. Odvolací soud uvedl, že tato námitka by byla opodstatněná ve vztahu k části pohledávky (zesplatněnému úroku a případné smluvní pokutě), kde nedošlo k platnému uznání dluhu, za předpokladu, že by byla smlouva o půjčce sjednána platně. Ve vztahu ke skutečně poskytnuté částce 121 000 Kč, která je svou povahou bezdůvodným obohacením, by nastala vyvratitelná domněnka existence dluhu a došlo by k prodloužení promlčecí doby na deset let, do 28. 5. 2022. Jelikož však žalobkyně již před zahájením exekuce právní předchůdkyni žalované plnila finanční prostředky v celkové částce převyšující výše uvedenou fakticky poskytnutou část půjčky, uvedený dluh nepochybně zanikl. Odvolací soud dále konstatoval, že žalovaná jako právní nástupkyně původního věřitele z půjčky neprokázala převod vymáhané pohledávky na ni jako aktuální věřitelku z důvodu absence ověřeného podpisu u jejího zástupce na postupní smlouvě ze dne 19. 12. 2018. (usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. 2. 2022, č. j. 17 Co 185/2021-131 na čl. 22 – 28 spisu)

6. Dle výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 14. 3. 2023 je žalobkyně vlastníkem pozemku p. č. st. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], č. p. [Anonymizováno], rod. dům, pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, zahrada, a pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, zahrada, vše zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota], obec [adresa], katastrální území [adresa], vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] - [Anonymizováno]. Dle části C jsou výše uvedené pozemky zatíženy zástavním právem pro pohledávku ve výši 150 000 Kč s příslušenstvím a smluvními pokutami s oprávněním pro společnost [právnická osoba]., IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0], sídlem [adresa], [jméno FO], [adresa], na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 28. 5. 2012 s právními účinky vkladu práva ke dni 30. 5. 2012 a souhlasného prohlášení o změně osoby zástavního věřitele postoupením pohledávky ze dne 7. 8. 2019 s právními účinky zápisu k okamžiku 22. 10. 2019 11:37:35. (výpis z katastru nemovitostí na čl. 29 spisu)

7. Dle scórovacího systému vedeného ke jménu žalobkyně ze dne 28. 5. 2012 byl žalobkyni poskytnut úvěr v rozmezí od 101 000 Kč – 200 000 Kč, ohodnoceno 5 body. Druh nemovitosti byl uveden jako rodinný dům, ohodnoceno 3 body. Věk žadatele byl uveden v rozmezí 45 – 55 let, ohodnoceno 4 body. Rodinný stav byl uveden jako vdovec/vdova, ohodnoceno 3 body. Výše čistého příjmu byla uvedena do 20 000 Kč, ohodnoceno 5 body. V kolonce zaměstnání uvedeno zaměstnanec, ohodnoceno 5 body. V kolonce osobní majetek uvedeno auto a drobný movitý majetek, celkem ohodnoceno 4 body. Vybavení domácnosti uvedeno jako standardní, ohodnoceno 2 body. V kolonce lokalita uvedeno do 15 km od okresu, ohodnoceno 5 body. Žalobkyně dle scórovacího systému získala celkem 36 bodů, což odpovídá standardu v rozmezí 26 – 36 bodů. (scórovací systém na čl. 30 spisu) 8. [tituly před jménem] [jméno FO], notářská kancelář, IČO [IČO], sídlem [adresa] jako dodavatel, vystavila dne 28. 5. 2012 pokladní daňový doklad číslo [hodnota] společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa] jako odběrateli na částku 2 268 Kč včetně DPH za sepis notářského zápisu N [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – prohlášení o uznání dluhu se svolením dlužníka k přímé vykonatelnosti a ověření 5 podpisů. (pokladní daňový doklad na čl. 31 spisu)

9. Společnost [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa] vydala dne 28. 5. 2012 výdajový platební doklad na částku 20 000 Kč, která byla vyplacena žalobkyni, kdy účelem platby byla smlouva o úschově ze dne 28. 5. 2012 – II. 2b. (výdajový pokladní doklad na čl. 31 spisu)

10. Dne 28. 5. 2012 uzavřela žalobkyně jako zástavce a společnost [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa] jako zástavní věřitel smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem, konkrétně pozemku p. č. st. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, zastavěná plocha a nádvoří, pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, orná půda, a pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, orná půda, vše zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota], katastrální území [adresa], obec [adresa], vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], katastrální pracoviště [adresa]-[Anonymizováno]. Dle čl. III. smlouvy byla zástavní smlouva uzavřena k zajištění pohledávek uvedených v čl. I. smlouvy, konkrétně částky 150 000 Kč včetně úroku za poskytnuté finanční prostředky, kterou společnost [právnická osoba]. žalobkyni poskytla na základě smlouvy o půjčce ze dne 28. 5. 2012. (smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem na čl. 32 – 36 spisu)

11. Dne 28. 5. 2012 uzavřela žalobkyně jako dlužník a společnost [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa] jako věřitel smlouvu o půjčce, jejímž předmětem byl závazek věřitele poskytnout žalobkyni hotovostní bezúčelovou půjčku v celkové výši 150 000 Kč a závazek žalobkyně zapůjčené finanční prostředky vrátit spolu s úroky. Podpisem smlouvy žalobkyně potvrdila, že od věřitele částku ve výši 150 000 Kč převzala. Dle čl. I. bodu 3 smlouvy bylo sjednáno, že částka 150 000 Kč, kterou žalobkyně převzala při podpisu smlouvy, bude složena do depozitní úschovy věřitele na základě smlouvy o úschově uzavřené mezi věřitelem a žalobkyní, kdy výše uvedené částka bude na základě pokynu dlužníka rozdělena následovně: a) 11 000 Kč představuje poplatek za sjednání smlouvy o půjčce, veškeré poplatky zaplacené příslušnému katastrálnímu úřadu v souvislosti s vkladem zástavního práva k nemovitostem zajišťující závazek dlužníka ze smlouvy o půjčce, poplatky za sepis notářského zápisu, ověření podpisů, kdy tento náklad je splatný ke dni 28. 5. 2012 (ke dni uzavření smlouvy). (smlouva o půjčce na čl. 37 – 44 spisu)

12. Žalobkyně disponuje nesignovanou listinou s názvem „Potvrzení o neexistenci zástavního práva“, dle kterého společnost [právnická osoba]. potvrzuje, že nikdy nevzniklo a tedy neexistuje zástavní právo zapsané vkladem do katastru nemovitostí s účinky vkladu práva ke dni 30. 5. 2012, na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 28. 5. 2012 v řízení vedeném pod č. j. V-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno] u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], katastrálního pracoviště [adresa], ve prospěch společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa], kde došlo na základě souhlasného prohlášení o změně osoby zástavního věřitele postoupením pohledávky ze dne 7. 8. 2019, s právními účinky zápisu k okamžiku 22. 10. 2019, ke změně zástavního věřitele na společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]., vztahující se k pozemku p. č. st. o výměře [Anonymizováno][Anonymizováno]m2, zastavěná plocha a nádvoří, pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, zahrada, a pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, zahrada, vše zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] pro obec [adresa], katastrální území [adresa], vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], katastrálním pracovištěm [adresa] - [Anonymizováno], v důsledku neplatnosti smlouvy o půjčce ze dne 28. 5. 2012 uzavřené mezi žalobkyní a původním věřitelem, společností [právnická osoba]., pro její rozpor s dobrými mravy. Podpis společnosti [právnická osoba]. není připojen. (nesignované potvrzení o neexistenci zástavního práva na čl. 47 spisu)

13. Žalobkyně disponuje výběrem dat ohledně úrokových sazeb hypotéčních úvěrů podle doby fixace úrokové sazby v % - číslo sestavy = 22081/899. Období je uvedeno 31. 3. 2013, UK 5 nad 10 let ve výši 3,60 Kč. (úrokové sazby hypotéčních úvěrů na čl. 44 spisu)

14. Dle splátkové a úvěrové kalkulačky na internetové stránce www.finance.cz činila pro úvěr ve výši 121 000 Kč výše měsíční splátky 2 500 Kč při úrokové sazbě 24,6 p. a. a délce úvěru 20 let. Pro úvěr ve výši 139 000 Kč činila výše měsíční splátky 2 500 Kč při úrokové sazbě 21,26 % p. a. a délce úvěru 20 let. Pro úvěr ve výši 150 000 Kč činila výše měsíční splátky 2 500 Kč při úrokové sazbě 19,59 % p. a. a délce úvěru 20 let.(splátková a úvěrová kalkulačka na čl. 48 – 51 spisu)

15. Právní zástupkyně žalobkyně adresovala žalované výzvu k zaslání podepsaného potvrzení o neexistenci zástavního práva ze dne 17. 5. 2022. (výzva na čl. 52, 53 spisu)

16. Na základě shora uvedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

17. Okresní soud [adresa] - [Anonymizováno] usnesením vydaným ze dne 1. 2. 2021, čj. [spisová značka] rozhodl, že exekuce vedená [tituly před jménem] [jméno FO], exekutorský úřad [adresa], pod sp. zn. [spisová značka], zastavuje. Jmenovaný soudní exekutor byl pověřen Okresním soudem [adresa] - [Anonymizováno] pod čj. [spisová značka] ze dne 31. 8. 2020 vedením exekuce k vymožení povinnosti žalobkyně zaplatit žalované pohledávku podle vykonatelného notářského zápisu sepsaného [tituly před jménem] [jméno FO], notářkou v [adresa], dne 28. 5. 2012, č. j. NZ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], N [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Žalobkyně podala návrh na zastavení, kdy namítla, že žalovanou nebyl prokázán přechod práv a povinností na oprávněnou, úvěrová smlouva je od počátku neplatná pro rozpor s dobrými mravy, když vůbec nebyla zkoumána úvěruschopnost žalobkyně, účelem smlouvy je získání nepřiměřeného prospěchu prostřednictvím sankcí, s jejichž aktivací původní věřitel počítal. I doba, po kterou měla být částka 139 000 Kč splácena (20 let) je v rozporu s dobrými mravy, neboť ke splácení jistiny mělo dojít až po 16 letech, když po uvedenou dobu měla žalobkyně splácet úroky ve výši 400 000 Kč, taktéž výše smluvních pokut 4 % denně je nemravná. Žalovaná se zastavením exekuce nesouhlasila. V řízení bylo zjištěno z notářského zápisu sepsaného [tituly před jménem] [jméno FO], notářkou v [adresa], dne 28. 5. 2012, č. j. NZ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], N [Anonymizováno]/[Anonymizováno], že žalobkyně uzavřela se společností [právnická osoba]., IČO [IČO], dne 28. 5. 2012 smlouvu o půjčce, hotovostní půjčka 150 000 Kč, jíž se zavázala vrátit s úrokem 1,25 % měsíčně ve 240 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 500 Kč, úrok za dobu splácení činil 450 000 Kč, smluvní pokuta činila 100 Kč za každý den z prodlení. Žalobkyně v notářském zápisu dluh ve výši 150 000 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 1,25 % měsíčně a smluvní pokutu 100 Kč denně uznala co do důvodu a výše. Součástí notářského zápisu byla dohoda o přímé exekuční vykonatelnosti dle § 71b notářského zákona. Žalobkyně tedy čerpala půjčku ve faktické výši 139 000 Kč, jíž se zavázala splatit s úrokem 450 000 Kč (trojnásobek jistiny půjčky), doba splácení 20 let, smluvní pokutu činila 100 Kč za každý den prodlení se zaplacením jakékoliv splátky, kdy ke dni rozhodnutí činila smluvní pokuta 750 000 Kč (5x převyšující jistinu půjčky). Soud v řízení čj. [spisová značka] ze dne 1. 2. 2021 tak uzavřel, že smlouva o půjčce, uzavřená mezi žalobkyní a původní oprávněnou je pro lichevní charakter neplatná, exekuci zastavil. K odvolání žalované Krajský soud v Praze usnesením ze dne 15. 2. 2022, č. j. 17 Co 185/2021-131, že usnesení soudu I. stupně se ve výroku o zastavení exekuce potvrzuje s odůvodněním, že součástí notářského zápisu, který je exekučním titulem, bylo uznání dluhu žalobkyně vůči původní věřitelce (hmotněprávní úkon), které jako právní důvod uznání uvádí citovanou smlouvu o půjčce, přičemž tuto odvolací soud shledal absolutně neplatnou. Za situace, kdy žalobkyně již před zahájením exekuce právní předchůdkyni žalované plnila finanční prostředky v celkové částce převyšující výše uvedenou fakticky poskytnutou část půjčky, uvedený dluh nepochybně zanikl.

18. Žalobkyně je vedena jako vlastník pozemku p. č. st. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno][Anonymizováno]m2, zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba [adresa], č. p. [Anonymizováno], rod. dům, pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, zahrada, pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, zahrada, vše na listu vlastnictví č. [hodnota], obec [adresa], katastrální území [adresa], Katastrální úřad pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] – [Anonymizováno], kdy je zapsáno zástavní právo pro pohledávku 150 000 Kč s příslušenstvím a smluvními pokutami s oprávněním pro společnost [právnická osoba]., IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0], sídlem [adresa], [jméno FO], [adresa] dle smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 28. 5. 2012 s právními účinky vkladu práva ke dni 30. 5. 2012 a souhlasného prohlášení o změně osoby zástavního věřitele postoupením pohledávky ze dne 7. 8. 2019. Zápis byl proveden dle smlouvy uzavřené dne 28. 5. 2012 žalobkyní, zástavce, a společností [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa], zástavní věřitel, o zřízení zástavního práva k pozemku p. č. st. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, zastavěná plocha a nádvoří, pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, orná půda, a pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, orná půda, vše zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota], katastrální území [adresa], obec [adresa], vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], katastrální pracoviště [adresa] - [Anonymizováno] k zajištění částky 150 000 Kč včetně úroku za poskytnuté finanční prostředky, kterou společnost [právnická osoba]. žalobkyni poskytla na základě smlouvy o půjčce ze dne 28. 5. 2012. Dle uvedené smlouvy částka 150 000 Kč, kterou žalobkyně převzala při podpisu smlouvy, byla složena do depozitní úschovy věřitele na základě smlouvy o úschově uzavřené mezi věřitelem a žalobkyní, s tím, že 11 000 Kč je poplatek za sjednání smlouvy o půjčce, veškeré poplatky zaplacené příslušnému katastrálnímu úřadu v souvislosti s vkladem zástavního práva k nemovitostem zajišťující závazek dlužníka ze smlouvy o půjčce, poplatky za sepis notářského zápisu, ověření podpisů, kdy tento náklad je splatný ke dni 28. 5. 2012 (ke dni uzavření smlouvy).

19. Za najisto postavené je tak vzato, že žalobkyně je vlastníkem označených nemovitostí, k nimž je zapsáno zástavní právo k zajištění závazku z neplatné smlouvy.

20. Právní hodnocení:

21. Žalobkyně se domáhá určení, že shora označené nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem zřízeným smlouvou ze dne 28. 5. 2012, kdy uvedeným zástavním právem byl zajištěn závazek ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 28. 5. 2012, která je neplatná. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně ve svém návrhu přesně konkretizuje nemovitosti, ve vztahu k nimž se domáhá určení neexistence zástavního práva, tedy jednotlivé pozemky, kteréžto označuje shodně se zástavní smlouvou a zápisem v katastru nemovitostí, kdy pokud je součástí pozemku i stavba, platí, že jsou řádně označeny všechny nemovitosti, na které se zástavní právo vztahuje, stavba je v zástavní smlouvě výslovně označena. Soud tak zcela v souladu s žalobním návrhem hodnotí jako součást výroku i stavbu, která je součástí v žalobě označeného pozemku.

22. S ohledem k uzavření žalobkyní odkázaných smluv soud odkazuje ustanovení § 3028, odst. 2, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

23. Podle § 152 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník v příslušném znění, obč. zák., zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy.

24. Podle § 153, odst. 1 obč. zák. zástavou může být věc movitá nebo nemovitá, podnik nebo jiná věc hromadná, soubor věcí, pohledávka nebo jiné majetkové právo, pokud to jeho povaha připouští, byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví podle zvláštního zákona, obchodní podíl, cenný papír nebo předmět průmyslového vlastnictví.

25. Podle § 155, odst. 1 obč. zák. zástavním právem může být zajištěna pohledávka peněžitá i nepeněžitá; zástavní právo se vztahuje i na příslušenství této pohledávky.

26. Žalobkyně tvrdí, že předmětné nemovitosti byly předmětem zástavního práva, k čemuž dokládá zástavní smlouvu, z níž se tato skutečnost podává. Žalobkyně dále odkazuje smlouvu o půjčce, s tím, že je neplatná. Ta skutečnost, že byla uzavřena smlouva o půjčce a smlouva o zřízení zástavního práva, je v řízení nespornou, kdy žalovaná nesporuje žádná z žalobkyní uplatněných skutkových tvrzení, nadto jsou tyto listiny součástí spisového materiálu.

27. Nadále je tedy třeba hodnotit listinu ze dne 28. 5. 2012, smlouvu o půjčce. Jak již bylo uvedeno, žalobkyně namítá její neplatnost. Otázkou tedy je, jak nadále hodnotit existenci zástavního práva při neplatnosti smlouvy o půjčce. Jak bylo shora uvedeno, uzavření těchto smluv není sporným. Ze zástavní smlouvy, která je předmětem spisového materiálu, se podává, že účastníci v této výslovně uvedli, že téhož dne, kdy byla uzavřena zástavní smlouva, byla uzavřena i smlouva o půjčce, kdy je ujednáno, že smluvní strany zřizují zástavní právo k nemovitostem k zajištění povinnosti ze smlouvy o půjčce ve výši 150 000 Kč v délce trvání 240 měsíců. K tomuto soud cituje Občanský zákoník, Komentář, Svazek III., Švestka/Dvořák/Fiala/Vychopeň/Winterová/Čáp/Thöndel a kolektiv, Wolters Kluwer, str. 886, který uvádí: „Zásada akcesority vymezuje postavení zástavního práva ve vztahu k zajištěnému hlavnímu závazkovému vztahu. Zástavní právo je existenčně spojeno s hlavním závazkovým vztahem, existuje pouze tehdy, je-li dána existence nebo alespoň předpoklad existence hlavního závazkového vztahu (při zajištění budoucí nebo podmíněné pohledávky), a zánikem hlavního závazkového vztahu zásadně zaniká i zástavní právo.“ Pokud tedy lze uzavřít, že smlouva o půjčce je neplatnou, kterýžto závazek je zástavním právem zajištěn, přičemž zástavní právo k označeným nemovitostem je spojeno s právě s touto smlouvou, s ní je existenčně spojeno, lze uzavřít, že při neplatnosti všech na smlouvu o půjčce navazujících dokumentů a právních úkonů (jednání) není dán základní předpoklad pro existenci zástavního práva a toto neexistuje. Pro úplnost soud uvádí, že ač se shora citované vztahuje k občanskému zákoníku č. 89/2012 Sb. akcesorita, tedy závislost zástavního práva na hlavním závazku je dána i pro právní úpravu dle zákona č. 40/1964 Sb., kdy popis tohoto vztahu shora uvedený lze vztáhnout i na úpravu před 1. 1. 2014.

28. Je tak třeba hodnotit neplatnost smlouvy o půjčce. K tomuto soud odkazuje rozhodnutí Okresního soudu [adresa] – [Anonymizováno] čj. [spisová značka] ze dne 1. 2. 2021 ve znění usnesení Krajského soudu v Praze čj. 17 Co 185/2021-131 ze dne 15. 2. 2022, kdy bylo zcela jednoznačně uzavřeno, že smlouva o půjčce je neplatnou. Jak již bylo shora uvedeno, zástavní právo zajišťuje, tedy váže se, ke konkrétnímu závazkovému vztahu, zde tak ke smlouvě o půjčce. Pokud tento právní vztah je neplatný, není dána ani existence zástavního práva. Pokud by i mělo být namítáno, že při neplatnosti smlouvy o půjčce je dán případný nárok z bezdůvodného obohacení, jedná se zde o jiný právní vztah mezi účastníky řízení, který však již není zajištěn zástavním právem. K tomuto je třeba odkázat i na zápis v listu vlastnictví, kde je zcela přesně specifikován závazkový právní vztah, k jehož zajištění je zástavní právo zřízeno, kdy tímto právním vztahem není deliktní právní vztah. Ačkoliv právní vztah, k jehož zajištění bylo zástavní právo zřízeno, vznikl za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. v příslušném znění, dle § 3030 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, o. z., i na práva a povinnosti, která se posuzují podle dosavadních právních předpisů, se použití ustanovení části první hlavy I. Tzn., i na právní vztah účastnic řízení z dané smlouvy o půjčce lze aplikovat ustanovení § 6, odst. 2 o. z., dle nějž nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu; nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu a taktéž ustanovení § 8 o. z., dle nějž zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Jinými slovy, pokud by mělo být uvažováno o nerestriktivním výkladu práva při zvažování, zdali je zástavním právem zajištěn i závazek žalobkyně pro úhradu bezdůvodného obohacení při neplatně sjednané smlouvě, tak s ohledem k posledně citovaným zákonným ustanovením, se toto nepodává. Nadto žalobkyně při jednání soudu doplnila skutková tvrzení tak, že částka bezdůvodného obohacení byla uhrazena, k čemuž odkázala i důkaz, jímž jest rozhodnutí Krajského soudu v Praze, z nějž se tato skutečnost podává, přičemž toto tvrzení žalobkyně nebylo sporováno.

29. Ve věci tudíž bylo uzavřeno, že není dán právní předpoklad pro existenci zástavního práva a toto neexistuje. Proto bylo žalobnímu návrhu vyhověno.

30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v režimu ustanovení § 142, odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci plně úspěšnou.

31. Za situace, kdy soud rozhodoval ve věci o výmazu zástavního práva k nemovité věci, odkazuje na rozhodnutí NS ČR vydané ve věci sp. zn. 22 Cdo 244/2017, které uvádí: „Dovolací soud se k problematice stanovení výše mimosmluvní odměny za zastupování advokátem pro poměry sporů o určení existence práva či právního poměru, zejména práva vlastnického, opakovaně vyjadřoval. ….primárně je nutné vycházet z § 8 odst. 1 advokátního tarifu, podle kterého není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu cena věci v době započetí úkonu právní služby. Teprve tehdy, nelze-li hodnotu věci vyjádřit v penězích, nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi, je nezbytné za tarifní hodnotu věci považovat fixní tarifní hodnotu podle § 9 advokátního tarifu (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1021/2015, sp. zn. 22 Cdo 2648/2015). Použití § 9 odst. 1 advokátního tarifu je tak možné pouze tehdy, pokud nelze zjistit hodnotu věci, která je předmětem sporu, nebo ji lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi. Je-li předmětem řízení nemovitá věc, je již z povahy také ocenitelná (nález Ústavního soudu ze dne 23. 2. 2011, sp. zn. IV. ÚS 1332/07). Proto u nemovité věci nelze v zásadě hovořit o její neocenitelnosti, … . I pokud je nemovitá věc předmětem řízení pouze zprostředkovaně (v řízení o určení vlastnického práva) aplikaci § 9 odst. 1 advokátního tarifu mohou odůvodnit výhradně nepoměrné obtíže spojené se zjišťováním ceny. Hodnotu věci lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi tehdy, jestliže z obsahu spisu není zřejmý žádný právně relevantní podklad týkající se hodnoty nemovitosti a zjišťování hodnoty věci by znamenalo prodloužení sporu ve vazbě na neúčelné náklady, jež by se musely vynaložit v souvislosti s odborným posouzením skutečností rozhodných pro zjištění hodnoty (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2648/2015, sp. zn. 30 Cdo 1021/2015). Ve věcech, v nichž z obsahu spisu má soud k dispozici uvedený právně relevantní podklad oceňující hodnotu nemovité věci, nelze zásadně ani v řízení o určení práva či právního poměru k nemovité věci § 9 odst. 1 advokátního tarifu aplikovat. … ustanovení § 9 odst. 1 advokátního tarifu ….jeho aplikace není vyloučena tím, že nemovité věci, jichž se žalobní žádání týkalo, jsou ocenitelné na základě skutkového podkladu (čtyř znaleckých posudků) založeného v soudním spisu, …. absentuje podmínka, že „hodnotu věci lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi.“ 32. V souzené věci nelze uzavřít, že součástí spisu jsou podklady, které mohou tvořit spolehlivý podklad o ceně nemovitosti. Zadání znaleckého posudku pro určení hodnoty předmětných nemovitostí zcela přesahuje rámec řízení. Soud aplikuje ustanovení § 9, odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna advokáta tak za jeden úkon právní pomoci činí dle § 7, bodu 4. vyhlášky č. 177/1996 Sb. á 1 500 Kč za úkony právní pomoci, jimiž jsou převzetí věci, podání žalobního návrhu, předžalobní výzvu (právní zástupce žalované zaslal výzvu k podpisu potvrzení o neexistenci zástavního práva, na níž žalovaná nereagovala), účast při jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) citované vyhlášky. Paušální náhrady hotových výdajů činí á 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Celkem tak 4 x 1 500 Kč + 4 x 300 Kč = 6 000 Kč + 1 200 Kč => 7 200 Kč. Daň z přidané hodnoty 21 % podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. vyhlášky č. 177/1996 Sb., činí 1 512 Kč. Žalobkyně uhradila v řízení soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Celková částka nákladů řízení na straně žalované tak činí 7 200 Kč + 1 512 Kč + 5 000 Kč = 13 712 Kč. Co se týká lhůty k plnění, tak tato je dána ustanovením § 160, odst. 1 o. s. ř. Žalovaná je povinen plnit k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149, odst. 1 o. s. ř.