22 C 203/2019

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vypořádání společného jmění takto:

Výrok

I. Z rozvodem zaniklého společného jmění manželů se přikazuje žalovanému -) rodinný dům [adresa] na pozemku [číslo] v [katastrální uzemí], [obec], zapsáno na listu vlastnictví [anonymizováno] u [stát. instituce], [stát. instituce], včetně zabudovaných součástí a oplocení -) pozemek [číslo] v obci a [katastrální uzemí], [obec], zapsaný na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], včetně objektů na tomto se nacházejících a oplocení -) movité věci tvořící vybavení rodinného domu [adresa], [obec], a to televizor [anonymizováno] 3D, vybavení dětského pokoje a postel -) [značka automobilu], [registrační značka] -) zůstatek na účtu č. [bankovní účet] vedeného ke jménu žalovaného u [právnická osoba], 55 188,42 Kč. -) závazek ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru [číslo] uzavřené dne [datum], včetně dodatku č. [anonymizováno] reg. [číslo] ze dne [datum], uzavřené mezi [celé jméno žalovaného], narozeným dne [datum], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], narozenou [datum] a [právnická osoba]

II. Z rozvodem zaniklého společného jmění manželů se přikazuje žalobkyni zůstatek na účtu vedeného ke jménu žalobkyně u [právnická osoba], č. [bankovní účet], 35 065,34 Kč.

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni z titulu vypořádání společného jmění manželů částku 6 586 390,54 Kč, a to do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba v té části, v níž se žalovaný domáhal vypořádání položky, jíž jest dar od otce žalovaného, [celé jméno otce žalovaného], v částce 3 100 000 Kč, se zamítá.

V. Žaloba v té části, v níž se žalobkyně domáhala vypořádání položky, jíž jest investice z výlučných prostředků žalobkyně na společné jmění manželů, oplocení pozemku rodinného domu a pozemku parc. [číslo] v obci [obec], částka 500 000 Kč, se zamítá.

VI. Řízení v té části, v níž se žalobkyně domáhala vypořádání položky, jíž jest investice ze společného jmění 58 200 Kč, dne 30. 4. 2009 zaplacena jako daň z prodeje bytu ve výlučném vlastnictví žalovaného, závlahový systém pozemku parc. [číslo] se zastavuje.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Na náhradě nákladů státu je České republice žalobkyně povinna uhradit částku ve výši 13 607,50 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku do dispozice Okresního soudu Praha – východ.

VIII. Na náhradě nákladů státu je České republice žalovaný povinen uhradit částku ve výši 13 607,50 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku do dispozice Okresního soudu Praha – východ.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala soudu dne 21. 5. 2019 žalobní návrh, jímž se domáhala vypořádání společného jmění manželů, když manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce], rozvedeno bylo rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 23. 11. 2017, čj. [číslo jednací], právní moc [datum rozhodnutí]. Kromě vypořádání položek společného jmění tak, tak jak jsou v tomto rozhodnutí označeny, se domáhala rozhodnutí v režimu nerovnoměrného vypořádání (disparity), když tvrdila, že žalovaný v nadměrné míře požíval alkoholické nápoje, přibližně jednu láhev vína denně, což zásadním způsobem zasáhlo majetkové poměry účastníků, v důsledku sporů účastníků opustila místo posledního společného bydliště, což taktéž zasáhlo do její majetkové sféry, neboť musela zde hradit nájemné.

2. Po zahájení jednání učinila žalobkyně částečné zpětvzetí návrhu, žalovaný nesdělil soudu žádných námitek proti zastavení řízení, žádné důvody, pro něž by toto nemělo být zastaveno. Okresní soud Praha – východ tak dne 4. 2. 2020 vydal usnesení č. j. 22 C 203/2019-46 o částečném zastavení řízení, kdy rozhodl, že řízení se co do části žaloby, ve které se žalobkyně domáhala vypořádání pozemku p. [číslo] zahrada a pozemku p. č. st. [anonymizováno], vše v [katastrální uzemí], [územní celek] jako součásti společného jmění manželů, postupem dle § 96 odst. 1 o. s. ř. zastavuje, neboť žalobkyně vzala v této části podanou žalobu zpět a žalovaný s tímto postupem souhlasil (výrok I.), řízení se zastavuje co do části žaloby, v níž se žalobkyně domáhala vypořádání penzijní připojištění a životní pojištění žalovaného jako součásti společného jmění manželů, postupem dle § 96 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně vzala v této části podanou žalobu zpět a žalovaný s tímto postupem souhlasil (výrok II.), řízení se zastavuje co do části navrhovaného vypořádání [anonymizována čtyři slova] [jméno] [jméno] jako součásti společného jmění manželů účastníků, postupem dle § 96 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný vzal v této části návrh zpět a žalobkyně s tímto postupem souhlasila (výrok III.), řízení se zastavuje co do části navrhovaného vypořádání [anonymizováno] koberce jako součásti společného jmění manželů účastníků, postupem dle § 96 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný vzal v této části návrh zpět a žalobkyně s tímto postupem souhlasila (výrok IV.), řízení se zastavuje co do části, v níž se žalovaný domáhal vypořádání 5 židlí, 2 postelí a 2 skříní jako součástí společného jmění manželů, postupem dle § 96 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný vzal v této části návrh zpět a žalobkyně s tímto postupem souhlasila (výrok V.), řízení se zastavuje co do návrhu žalovaného na vypořádání penzijního připojištění a životního pojištění žalobkyně jako součásti společného jmění manželů účastníků, postupem dle § 96 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný vzal v této části podaný návrh zpět a žalobkyně s tímto postupem souhlasila (výrok VI.), řízení se zastavuje co do části, ve které se žalovaný domáhal vypořádání vybavení nájemního bytu žalobkyně v [obec] jako součásti společného jmění manželů účastníků, postupem dle § 96 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný vzal v této části podaný návrh zpět a žalobkyně s tímto postupem souhlasila (výrok VII.), řízení se zastavuje co do části návrhu, kterou se žalovaný domáhal vypořádání částky 613 301 Kč jako vnosu do součásti společného jmění manželů, postupem dle § 96 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný vzal v této části podaný návrh zpět a žalobkyně s tímto postupem souhlasila (výrok VIII.). Dále Okresní soud Praha – východ dne 14. 7. 2020 vydal usnesení č. j. 22 C 203/2019-122, jímž rozhodl, že řízení se zastavuje co do části žaloby, v níž se žalobkyně domáhala vypořádání částky 320 000 Kč jako součásti společného jmění manželů, postupem dle § 96 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně vzala v této části podanou žalobu zpět a žalovaný s tímto postupem souhlasil.

3. Žalovaný učinil spornou částku k úhradě vypořádacího podílu. Spornou učinil hodnotu nemovitých věcí, které jsou součástí společného jmění manželů, kdy ta skutečnost, že níže označené nemovitosti jsou jeho součástí, měly by být přikázány do výlučného vlastnictví manželů, spornou nebyla. Sporným dále učinil to, zdali částka poskytnutá [celé jméno žalovaného], otcem žalovaného, jejíž výši následně účastníci učinili nespornou v částce 3 100 000 Kč, byla darována výhradně žalovanému či oběma účastníkům. Spornou byla dále výše vnosu z výlučného vlastnictví na majetek společného jmění manželů (výstavba domu), a to z prostředků získaných prodejem bytu ve výlučném vlastnictví žalovaného. Žalovaný nesouhlasil s rozhodnutím v režimu disparity. Ve vztahu k ostatním položkám, viz níže, nebyl spor. Žalovaný navrhl uzavření smíru účastníky tak, že převezme nemovité věci, movité, na vypořádání společného jmění manželů uhradí žalobkyni částku 2 500 000 Kč, žalobkyně navrhla uzavření smíru s přikázáním položek do výlučného vlastnictví žalovaného tak, jak navrhl s tím, že na vypořádání společného jmění manželů bude jím žalobkyni uhrazeno 4 000 000 Kč. K uzavření smíru nedošlo.

4. Skutkový stav:

5. Pokud žalobkyně tvrdila, že bylo uzavřeno manželství účastníků dne [datum], rozhodnutí o rozvodu manželství nabylo právní moci dne [datum], tudíž k tomuto dni zaniklo společné jmění manželů, tak toto tvrzení žalobkyně bylo mimo spor.

6. Předmětem projednání byly následující položky.

7. Rodinný dům [adresa] na pozemku p. č. st. [anonymizováno] v [část obce] u [obec], pozemek p. [číslo] zahrada v [část obce] u [obec]. Uvedené nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného. Takto bylo rozhodnuto v souladu se shodným návrhem obou stran sporu. Žalobkyně svoji bytovou potřebu v této nemovitosti neuspokojuje, zájem o její přikázání do výlučného vlastnictví neměla, žalovaný měl zájem o přikázání do výlučného vlastnictví. Žalobkyně netvrdila ani nedokládala bonitu k výplatě vypořádacího podílu. Navrhla však, aby případně jí byl přikázán do výlučného vlastnictví pozemek [číslo] pokud by na straně žalovaného nebyly prostředky k plnění. Žalovaný v řízení ve vztahu k bonitě pro úhradu vypořádacího podílu odkazoval na finanční prostředky, které mu budou poskytnuty otcem. K tomuto předložil k důkazu listinu označenou jako darovací smlouva, jejímž obsahem je prohlášení otce žalovaného, že se zavazuje darovat žalovanému finanční prostředky na výplatu vypořádacího podílu dle rozhodnutí soudu. Ačkoliv předmětem sporu není tato listina, její platnost či nicotnost, je nutno konstatovat, že ji nelze hodnotit jako určitou, když zde není uvedeno, v jaké výši má být dar poskytnut, nadto finanční prostředky žalovanému dosud poskytnuty nebyly, jejich poskytnutí je vázáno na rozhodnutí soudu. Nicméně soudem bylo uzavřeno, že jsou dány předpoklady pro přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví žalovaného, když tento je obývá, má zájem o jejich přikázání, na rozdíl od žalobkyně, která ani netvrdila, že by si byla schopna finanční prostředky na úhradu vypořádacího podílu zajistit. Ač bylo v řízení sporným, v jakém režimu byl otcem žalovaného poskytnut dar ve výši 3 100 000 Kč, je zřejmým, že otec žalovaného disponuje finančními prostředky nezanedbatelné hodnoty, je bonitním, a lze tudíž vzít za prokázané, že z obou účastníků řízení je to žalovaný, kdo si bude moci zajistit finanční prostředky na úhradu částky k vypořádání. Na straně žalovaného tak lze uzavřít, že je schopen si zajistit finanční prostředky na výplatu vypořádacího podílu. Přikázány tedy byly shora uvedené nemovitosti do výlučného vlastnictví žalovaného, když takto bude zajištěno jejich využití ve svém celku, což je nepochybně vhodnější způsob jejich využití nežli přikázání každé jednotlivé nemovitosti do vlastnictví jiného subjektu. Mezi účastníky byl spor ohledně výše zůstatkové ceny označených nemovitostí. K tomuto byl proveden důkaz oceněním nemovité věci na čl. 160 – 175 spisu vyhotoveným soudním znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], k němuž učinil soudní znalec vyjádření na čl. 50 spisu, kdy uvedl, že předmětem ocenění nebyly i movité věci v nemovitosti se nacházející. Nadále byl vypracován znalecký posudek ve věci ustanoveným soudním znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] na čl. 90 – 117 spisu, k němuž soudní znalec učinil písemné vyjádření na čl. 155 spisu. Po slyšení soudního znalce bylo uzavřeno, že je nutno provést doplnění znaleckého posudku. Jmenovaná soudní znalkyně nadále je činná v rámci znaleckého ústavu [právnická osoba] S ohledem ke znění § 19, odst. 1, písm. d) zákona č. 254/2019 Sb. byl k vypracování znaleckého posudku ustanoven uvedený ústav, který ve věci vypracoval znalecký posudek [číslo] čl. 302 – 343 spisu, proti němuž strany nevznesly žádných námitek. Z tohoto bylo zjištěno, že hodnota rodinného domu [adresa] na pozemku p. č. st. [anonymizováno] v [část obce] u [obec] činí 9 090 000 Kč, pozemku p. [číslo] zahrada v [část obce] u [obec], 3 780 000 Kč, oplocení pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] st. [anonymizováno] činí 535 318 Kč. Částka 535 318 Kč byla vynaložena na provedení oplocení na shora uvedených pozemcích. V řízení bylo prokázáno, že stavební práce byly prováděny v souvislosti s výstavbou rodinného domu [adresa], který je součástí společného jmění manželů a jehož výstavba byla realizována v době trvání manželství, tudíž i výstavba oplocení byla provedena za trvání manželství.

8. Vnos žalobkyně v částce 623 000 Kč do společného jmění manželů. Žalobkyně tuto položku uplatnila s tvrzením, že se jedná o výlučné finanční prostředky žalobkyně vnesené do společného jmění manželů, kdy manželé shodně navrhli, nechť je tato částka vypořádána bez zhodnocení. Zde tak soud věc hodnotí v režimu § 120, odst. 3 o. s. ř. Pokud bylo k této položce k důkazu předloženo Prohlášení o použití částky 623 000 Kč ke koupi pozemku na čl. 176 spisu, tak s ohledem k tomu, že daná položka byla mimo spor, je hodnocení této listiny nadbytečným. Bylo tak vzato za prokázané, že součásti společného jmění manželů je částka 623 000 Kč vnesená žalobkyní na společné jmění.

9. Vybavení rodinného domu [adresa], [obec] je tvořeno movitými věcmi, kdy strany učinily předmětem sporu položky, jimiž jsou televizor [anonymizováno] 3D, vybavení dětského pokoje a postel, zůstatková hodnota 55 000 Kč. Tato skutečnost byla mezi účastníky nespornou, věc je tak hodnocena dle § 120, odst. 3 o. s. ř. Nesporným tak v řízení je, že uvedené movité věci jsou předmětem společného jmění manželů, jejich hodnota činí uvedenou částku, nacházejí se v rodinném domě, který užívá žalovaný, tudíž i tyto věci jsou v držbě a užívání žalovaným. Taktéž ve vztahu k movitým věcem bylo vzato za prokázané, že součástí společného jmění manželů byl [značka automobilu], [registrační značka], a to v režimu § 120, odst. 3 o. s. ř., kdy v režimu citovaného ustanovení bylo zároveň vzato za prokázané, že zůstatková hodnota této položky činí 140 000 Kč, užíván je žalovaným, kterému tato položka má být přikázána do vlastnictví. K prokázání existence této položky byla předložena listina, jíž jest kupní smlouva na čl. 201 spisu.

10. Zůstatek na účtu č. [bankovní účet] vedený ke jménu žalovaného u [právnická osoba] Z vyjádření tohoto ústavu na čl. 215 spisu bylo zjištěno, že zůstatek této položky činí 55 188,42 Kč.

11. Žalovanému byl přikázán závazek ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru [číslo] uzavřené dne [datum], včetně dodatku č. Z1 reg. [číslo] ze dne [datum], uzavřené mezi [celé jméno žalovaného], narozeným dne [datum], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], narozenou [datum] a [právnická osoba] Existence tohoto finančního institutu byla zjištěna z důkazů, jimiž jsou sdělení [anonymizována dvě slova], a. s na čl. 30 spisu, dodatek ke smlouvě o poskytnutí hypotečního úvěru na čl. 31 – 32 /220 – 221/ spisu, smlouva na čl. 33 – 35 /192 – 197, 222 - 224/ spisu, sdělení na čl. 225 spisu. Z těchto listin bylo zjištěno, že uvedený bankovní ústav s účastníky uzavřel označenou smlouvu, jejímž předmětem byl hypoteční úvěr. Smlouva byla uzavřena v době trvání manželství, v řízení nebylo ani tvrzeno, natožpak prokázáno, že se jedná o závazek jednoho z manželů. Co se týká výše závazku z daného právního vztahu, tak tato není pro věc s ohledem k právnímu hodnocení tak, jak bude uvedeno níže, rozhodnou. Z listiny, jíž jest sdělení [právnická osoba] na čl. 40 spisu, bylo dále zjištěno, že žalovanému nebyla realizována žádná platba životního ani penzijního pojištění.

12. Ve vztahu ke smlouvě o hypotečním úvěru [číslo] uzavřené dne [datum], včetně dodatku č. [anonymizováno] reg. [číslo] ze dne [datum], [právnická osoba], byla dále uplatněna položka, jíž jest vnos žalovaného. V řízení bylo vzato za prokázané, že ke dni zániku manželství činil zůstatek závazku částku 720 956 Kč. Toto bylo tvrzeno žalovaným, kdy toto tvrzení bylo mimo spor, taktéž to, že žalovaným byl tento vnos realizován. Žalovaný doložil, že ke dni rozhodování soudu činil zůstatek částku ve výši 395 626 Kč, čl. 359 spisu (žalovaný dokládal i zůstatek tohoto produktu ke dni 13. 5. 2020, výpisy k úvěru [číslo] na čl. 251 – 252 spisu, soudem však bylo vycházeno ze sdělení zachycující stav věci k období rozhodnutí soudu). Žalovaným vložené finanční prostředky za dobu od zániku společného jmění manželů do doby rozhodování soudu tak činí 720 956 Kč – 395 626 Kč = 325 330 Kč. Ve vztahu k této položce soud odkazuje citované rozhodnutí NS ČR 8 Cz 36/96. Žalobkyně je tak povinna uhradit žalovanému na vypořádání této položky částku 325 330 Kč.

13. Zůstatek na účtu vedeném k jménu žalobkyně u [právnická osoba], č. [bankovní účet]. Z vyjádření uvedeného ústavu na čl. 28, 219 spisu zůstatek na tomto účtu činil 35 065,34 Kč.

14. Vnos žalovaného, finanční prostředky hrazené na nemovitost ve společném vlastnictví manželů získané z částky kupní ceny uhrazené za prodej bytu v [část obce], [obec a číslo] ve výlučném vlastnictví žalovaného. K prokázání tvrzení o výlučném vlastnictví finančních prostředků předložil žalovaný Smlouvu o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena družstva ze dne [datum] na čl. 204 – 207 spisu, přičemž tato skutečnost nebyla spornou. Taktéž nebyla spornou ta skutečnost, že žalovanému byla uhrazena kupní cena ve výši 1 940 000 Kč, což se zároveň podává z listiny, jíž jest výpis z účtu na čl. 244 /213/ spisu a taktéž z kupní smlouvy na čl. 199 – 200 spisu. To, že ke jménu žalovaného je veden účet č. [bankovní účet] bylo zjištěno z potvrzení na čl. 215 spisu. Mezi účastníky nebylo sporným, že žalovaný měl ve výlučném vlastnictví byt v [obec a číslo], [část obce], kdy prodejem tohoto získal částku 1 940 000 Kč. Sporným bylo, zdali částka 1 326 699 Kč byla použita na stavbu rodinného domu. Žalovaný uplatnil tuto částku v označené výši bez zohlednění zhodnocení. Žalovaná ve vztahu k této položce učinila nespornou částku ve výši 420 000 Kč, ve zbývající části tuto položku sporovala. Nespornými konkrétně učinila platby 140 000 Kč – [právnická osoba], 100 000 Kč – [jméno] [jméno], 180 000 Kč – [právnická osoba]

15. V řízení nebylo sporným, že žalovaným byl z prostředků výlučného vlastnictví získaných prodejem bytu v [obec a číslo], [část obce] realizován vnos na společný majetek. Existence finančních prostředků výlučného vlastnictví žalovaného byla v řízení prokázána, nadto ta skutečnost, že žalovaný vlastnil prostředky výlučného vlastnictví, nebyla spornou, § 120, odst. 3 o. s. ř. Spornou však byla jejich výše vložená na majetek společného jmění manželů.

16. Dne 8. 10. 2008 byla vystavena faktura [jméno] [jméno] – Truhlářství, splatnost 13. 10. 2008, za výrobu a montáž dveří interiérových a schodů v RD [část obce], částka 100 000 Kč (faktura [číslo] 2008 na čl. 242 spisu) Tuto položku učinila žalobkyně nespornou.

17. Z faktury [číslo] 2007 na čl. 208 spisu se podává, že byla vystavena faktura za stavební práce na akci„ Provedení stavebních prací na Vašem rodinném domku v [část obce] na pozemku č. kat. [číslo]“, částka celkem k úhradě 416 730 Kč (faktura [číslo] na čl. 237 spisu) Z této listiny nelze zjistit, z jakých prostředků byla tato částka hrazena.

18. Dne 29. 9. 2008 je datována listina, kde jako strany smlouvy jsou uvedeni objednatel [celé jméno žalovaného], zhotovitel [anonymizováno] [právnická osoba], předmět smlouvy je projekt stavby, rodinný dům v [část obce] u [obec], parc. [číslo] projekt Stavební projekce architekt [právnická osoba], s tím, že provedeno bude bourání, nové konstrukce, terasa domu, chodník domu, vjezd a vstupní chodník od brány k objektu v rozsahu dle podkladů a nabídkového rozpočtu. Byl předán nabídkový rozpočet, byla ujednána cena díla, způsob fakturace a plnění. Dne [datum] je datována listina dodatek [číslo] ke Smlouvě o dílo ze dne [datum], kde jako strany smlouvy jsou uvedeni objednatel [celé jméno žalovaného], zhotovitel [anonymizováno] [právnická osoba], sjednáno bylo doplnění předmětu smlouvy, odečty prací jsou provedeny pro nové konstrukce, terasa domu, bourání, nové konstrukce, terasa domu, vjezd, jímky pro splaškovou kanalizaci dle kalkulací ze dne [datum]. Uvedená listina uvádí cenu za dílo, způsob fakturace a placení, dobu plnění. Nelze však z této listiny zjistit, z jakých zdrojů bude sjednaná částka za dílo hrazena. Pokud uvedené listiny ve znění předloženém soudu neobsahují podpisy stran, tak tato skutečnost není hodnocena, za rozhodné je ve vztahu k těmto listinám hodnoceno, že z nich nelze činit skutkový závěr ohledně zdroje plněných finančních prostředků. (smlouva o dílo na čl. 245 – 247 spisu, dodatek [číslo] ke Smlouvě o dílo ze dne [datum] na čl. 238 – 239 spisu) Uvedená společnost vystavila fakturu [číslo] 2008 dne [datum], splatnost [datum], platba v hotovosti, 1. záloha na provedení stavebních prací – dostavba RD [část obce] u [obec], parc. [číslo] parc. [číslo] dle smlouvy o dílo ze dne [datum], částka 210 400 Kč, fakturu [číslo] 2008 dne [datum], splatnost [datum], platba v hotovosti 2. záloha na provedení stavebních prací – dostavba RD [část obce] u [obec], parc. [číslo] parc. [číslo] dle smlouvy o dílo ze dne [datum], částka 180 350 Kč, fakturu [číslo] 2008 dne [datum], splatnost [datum], platba v hotovosti, 3. záloha na provedení stavebních prací – dostavba RD [část obce] u [obec], parc. [číslo] parc. [číslo] dle smlouvy o dílo ze dne [datum], částka 180 350 Kč. Dále uvedená společnost vystavila fakturu [číslo] 2008 dne [datum], splatnost [datum], platba v hotovosti, 1. záloha na provedení stavebních prací – dostavba RD [část obce] u [obec], parc. [číslo] parc. [číslo] dle dodatku čl. 1 ke smlouvě o dílo ze dne [datum], částka 120 000 Kč a téhož dne fakturu [číslo] 2008, doplatek na provedené stavební práce – dostavba RD [část obce] u [obec], parc. [číslo] parc. [číslo] dle dodatku čl. 1 ke smlouvě o dílo ze dne [datum], částka 69 000 Kč (faktura [číslo] 2008 na čl. 249 spisu, faktura [číslo] 2008 spisu, faktura [číslo] 2008 na čl. 243 spisu, faktura [číslo] 2008 na čl. 240 spisu, faktura [číslo] 2008 na čl. 241 spisu)

19. Ze shora uvedených faktur se podává, že k realizaci výstavby domu bylo přistoupeno v říjnu 2008, kdy v období října, listopadu tohoto roku byly vystaveny faktury [právnická osoba] s. r. o. V řízení bylo taktéž zjištěno, že ke jménu žalobkyně byl veden účet u [právnická osoba], č. [bankovní účet]. Dle výpisu z tohoto účtu za období 1. 9. 2008 – 31. 12. 2008 byly zaevidovány pohyby, jimiž jsou výběr v hotovosti 100 000 Kč dne 19. 9. 2008, úhrada z jiné banky [jméno] [příjmení] dne 23. 10. 2008 ve výši 250 000 Kč, výběr ATM dne 26. 10. 2008 ve výši 10 000 Kč, dne 27. 10. 2008 výběr v hotovosti ve výši 60 000 Kč, příkaz k úhradě ve výši 80 000 Kč dne 4. 11. 2008, výběr v hotovosti dne 4. 11. 2008 v částce 100 000 Kč, příkaz k úhradě ve výši 100 000 Kč dne 13. 11. 2008, výběr ATM dne 15. 11. 2008 dne 15 000 Kč, vklad ve výši 70 000 Kč dne 1. 12. 2008, příkaz k úhradě dne 3. 12. 2008 ve výši 100 000 Kč, téhož dne vklad ve výši 100 000 Kč, příkaz k úhradě dne 4. 12. 2008 ve výši 26 293 Kč Celkem tedy z účtu vedeného ke jménu žalobkyně byly realizovány platby ve výši 591 293 Kč, [jméno] [příjmení] byl realizován převod částky 250 000 Kč, dále byly provedeny vklady v částce 170 000 Kč (výpis ze sporožirového účtu na čl. 253 – 257 spisu)

20. Tedy za prokázané lze vzít, že na účet č. [bankovní účet] vedený ke jménu žalovaného byla poukázána částka za prodej bytu ve výlučném vlastnictví žalovaného ve výši 1 940 000 dne [datum]. V říjnu téhož roku byla realizována výstavba rodinného domu [adresa] v [část obce]. Pokud byly k důkazu provedeny listiny, jimiž jsou jednotlivé faktury, smlouva o dílo a její dodatek, tak z těchto listin nelze činit skutkový závěr k tomu, z jakých prostředků byly jednotlivé částky hrazeny. Zde je nutno zdůraznit, že pro úspěch žalovaného ve věci je nutné prokázat, kdy důkazní břímě leží na straně žalovaného, že skutek se udál tak, jak tvrdí, tedy, že se neudál jinak, protože pouze prokázání jím tvrzené skutečnosti může mít za následek úspěch ve věci. Prokázání skutku jinak nežli žalovaný tvrdí nebo zjištění, že skutek nelze postavit najisto, má za následek neúspěch žalovaného ve věci. K tomuto je nutné poukázat na důkaz, jímž jest výpis z účtu vedeného ke jménu žalobkyně č. [bankovní účet]. Z tohoto se podává, že v rozhodném období z tohoto byly realizovány platby ve výši 591 293 Kč. Výběry byly realizovány v hotovosti. Z odkázaných faktur, ale také ze smlouvy o dílo, se podává, že platby byly prováděny v hotovosti. Tedy i z uvedeného účtu tak byly či mohly být prováděny platby na úhradu plateb, které žalovaný tvrdí, že byly prováděny z prostředků v jeho výlučném vlastnictví. Poukázat je nutno i na to, že účastníky byl na realizaci stavby sjednán i úvěr, tudíž i toto je zdroj, z nějž mohlo být plněno, k dispozici byly i finanční prostředky získané darem od otce žalovaného. Z listinných důkazů nelze tudíž prokázat jak se skutek udál. Protože z listinných důkazů nelze najisto postavit, že skutek se ve vztahu k vnosům udál tak, jak žalobce tvrdí, byl ve věci slyšen svědek [příjmení] [příjmení]. Z jeho svědecké výpovědi bylo zjištěno, že to, co bylo sjednáno dle uvedené smlouvy o dílo, bylo provedeno. Faktury označené čísly 51, 52, 54 byly pouze zálohové. Byla učiněna nabídka, následně bylo dohodnuto, co bude provedeno, byly vystaveny zálohové faktury. Dle svědka práce na domě trvaly dva měsíce, na stavbě komunikoval s žalovaným, který prováděl kontroly stavebních prací. S žalobkyní jednal v počátku, když se definovalo, co bude prováděno. Svědek nebyl schopen uvést, jakou část celkové ceny pokryly zálohové faktury ani to, z jakých finančních prostředků byly práce hrazeny. K tomu, zdali čerpal na stavbu úvěr, se dle svědka žalovaný nikdy nevyjadřoval, ani k tomu, zda čerpá prostředky z jiných zdrojů. Toto svědek neví. Zdali bylo plněno hotovostním převodem či z jiných zdrojů, to již neví. Veškeré platby byly uhrazeny, nedoplatek nebyl. Vše komunikoval žalovaný, i platby, jak ale konkrétně byla realizace plateb zajištěna. Tedy ani z výpovědi shora jmenovaného svědka nelze skutek ohledně položky, jíž jest vnos, postavit najisto. Svědek sic uvedl, že vše, kromě počáteční fáze výstavby, komunikoval žalovaný, avšak k tomu, z jakých zdrojů bylo plněno, neuvedl ničeho, tuto informaci neměl. K tomuto tudíž z výpovědi jmenovaného svědka nebylo možné zjistit ničeho.

21. Ve vztahu k této položce tak bylo uzavřeno, že nelze postavit najisto, jak se skutek udál, což je nutné hodnotit v neprospěch žalovaného. V řízení sic bylo zjištěno, že žalovaný měl k dispozici finanční prostředky získané prodejem bytu ve výlučném vlastnictví, zároveň však bylo zjištěno, že v době realizace výstavby rodinného domu byl účastníky sporu čerpán i shora uvedený úvěr, který taktéž sloužil k zajištění financování rodinného domu. Dále bylo v řízení zjištěno, že účastníci disponovali finanční částkou poskytnutou otcem žalovaného [celé jméno žalovaného], kdy učinili nesporný, že její výše činila 3 100 000 Kč. Bylo tedy prokázáno, že účastníci v rozhodné době disponovali i jinými finančními prostředky, z nichž výstavba rodinného domu byla realizována. Za této situace tak nelze nežli uzavřít, že tvrzení žalovaného nelze vzít za najisto postavená. Za prokázanou tak byla vzata částka vnosu 420 000 Kč, která ve věci nebyla spornou.

22. Dar od otce žalovaného, [celé jméno žalovaného]. Žalobkyně tvrdila výši daru v částce 4 300 000 Kč, žalovaný částku 3 100 000 Kč. Účastníci učinili nesporným, že výše daru činila 3 100 000 Kč. Dle § 120, odst. 3 o. s. ř. je tedy vzato za prokázané, že dar byl realizován v částce 3 100 000 Kč. Sporným bylo, zdali se jednalo o dar poskytnutý výlučně žalovanému, či zda se jednalo o dar poskytnutý oběma účastníkům. Žalovaný k tomuto odkázal, že žalobkyně nebyla schopna ani specifikovat výši daru, naopak žalovaný svá tvrzení uváděl přesně. K tomuto argumentu žalovaného je nutno uvést, že to byl žalovaný, kdo tvrdil, že finanční prostředky byly darem poskytnuty výhradně jemu, kdy ta samotná skutečnost, že byly poskytnuty, výše poskytnutého daru byla učiněna nespornou. Jinými slovy důkazní břemeno k prokázání té skutečnosti, že dar byl poskytnut výhradně žalovanému, leží na žalovaném.

23. Z listin, jimiž jsou předávací protokol [právnická osoba] na čl. 54 spisu, čestné prohlášení na čl. 55 spisu, bylo zjištěno, že dne [datum] je datována listina [právnická osoba], s. r. o., jednatel [celé jméno žalovaného], a společností [právnická osoba], zastoupená [titul] [jméno] [příjmení], dle níž objednatel potvrzuje převzetí projektové dokumentace dle výše citované [anonymizováno] smlouvy v dohodnutém rozsahu, objednatel byl s touto seznámen. Dle čestného prohlášení z téhož dne bylo stvrzeno [anonymizováno] [jméno] [příjmení], že je pověřena [právnická osoba], s. r. o. k převzetí architektonické dokumentace dle smlouvy [anonymizováno] [rok] z [datum] a převzetí konečného daňového dokladu, stavební dokumentace. K těmto listinám je dále hodnocen úplný výpis z obchodního rejstříku na čl. 216 – 218 spisu, dle nějž [právnická osoba], s. r. o. byla zapsána do obchodního rejstříku dne [datum], jejím jednatelem byl, mimo jiné, [celé jméno žalovaného] narozený dne [datum]. Z uvedených listin lze postavit skutek tak, že otec žalovaného byl jednatelem [právnická osoba], s. r. o., která se společností [právnická osoba] jednala o uzavření smlouvy o projektové dokumentaci. Z uvedených listin se nepodává, co bylo obsahem projektové dokumentace, kdy toto z hlediska hodnocení této listiny není podstatným, podstatným je to, že je dána časová souslednost s výstavbou domu [adresa], [část obce], lze uzavřít, že se jednalo o projektovou dokumentaci k výstavě tohoto domu. V souvislosti s uvedenými listinami je i výpis z účtu na čl. 209 – 214 spisu vedeného ke jménu žalovaného č. [bankovní účet]. Z tohoto se podává, že na tento účet byly poukázány částky 500 000 Kč dne 11. 8. 2006 s poznámkou [celé jméno žalovaného], 500 000 Kč dne 26. 11. 2007 s poznámkou [celé jméno žalovaného] [anonymizováno], 1 000 000 Kč s poznámkou [právnická osoba] dne 13. 3. 2008, 1 000 000 dne 30. 4. 2008 s poznámkou [celé jméno žalovaného], 100 000 Kč dne 16. 4. 2009 s poznámkou [celé jméno žalovaného] [anonymizováno]. Je tak zřejmým, že [celé jméno žalovaného], a to buď s poznámkou jeho jména nebo s odkazem na uvedenou společnost„ [anonymizováno]“ či přímo touto společností byly na uvedený účet poukazovány finanční prostředky. Ovšem pouze ta samotná skutečnost, že platby byly poukazovány na účet vedený ke jménu žalovaného, není rozhodnou. Tento účet je platebním místem, rozhodným pro věc je obsah smlouvy, ujednání stran. Je navíc logickým, že otec žalovaného finanční prostředky poukáže spíše na účet vedený ke jménu svého syna. Na nějaký účet finanční prostředky musely být poukázány v případě bezhotovostního plnění a pouze to, na čí účet toto bylo provedeno, nestaví skutek ohledně obsahu smlouvy.

24. K tomuto učinila Prohlášení k darování částky 4,3 milionu Kč na čl. 177 spisu [titul] [jméno] [příjmení], kdy uvedla, že [celé jméno žalovaného] byla poskytnuta částka 4 300 000 Kč. Jmenovaná byla následně slyšena jako svědkyně, kdy byla poučena dle § 126 o. s. ř. Pro zjištění skutkového stavu je tak namístě hodnotit skutečnosti uváděné jmenovanou v rámci její svědecké výpovědi. Nadále ke skutku v této části byli slyšeni svědci [jméno] [celé jméno žalovaného], bratr žalovaného, [celé jméno žalovaného], otec žalovaného. S ohledem k nespornosti výši částky jsou hodnoceny výpovědi svědků pouze k zjištění obsahu smlouvy, k tomu, s kým byla uzavřena. Svědek [jméno] [celé jméno žalovaného] jednáním o uzavření smlouvy přítomen osobně nebyl. Sám má informace pouze zprostředkované od otce, který se výslovně vyjádřil tak, že se mu nelíbí, že žalobkyně si nárokuje nějaké peníze. Je evidentním, že stanovisko tohoto svědka je ovlivněno postojem otce. K tomuto je nutné poukázat na opakovaná tvrzení žalovaného, že to bude právě otec, kdo žalovanému poskytne finanční prostředky na úhradu vypořádacího podílu, kdy otec žalovaného v zásadě i znemožnil mimosoudní jednání o věci, uzavření smíru, neboť stanovil žalovanému vypořádací částku, na níž v rámci jednání o mimosoudním odklizení věci může přistoupit, ve výši 2 500 000 Kč. Pokud se tedy jmenovaný svědek sám žádných jednání o uzavření smlouvy neúčastnil, informace má pouze od otce, s nímž o tom navíc hovořil pouze jednou, nelze z jeho výpovědi činit žádné závěry. Dále byl slyšen svědek [celé jméno žalovaného], otec žalovaného. Výpověď svědka [celé jméno žalovaného] nelze hodnotit jako důvěryhodnou. Svědek v již v počátku své výpovědi zdůraznil, že vypomohl synovi. Je zřejmé, že měl zájem toto sdělení zdůraznit, což nevypovídá o bezprostřednosti výpovědi svědka. Svědek se v rámci své výpovědi nevyjadřoval tak, že popsal jednání o smlouvě, vůbec neuvedl, že komunikoval s žalobkyní, což taktéž působí naučeným dojmem výpovědi. Nejeví se naprosto pravděpodobným, že svědek by s žalobkyní vůbec nekomunikoval. Již to, že svědek o žádné komunikaci s žalobkyní v rámci své výpovědi nehovořil, působí naučeným a nedůvěryhodným dojmem. Je nepochybným, že o výstavbě domu rozhodovali oba účastníci, z výpisu z účtu vedeného ke jménu žalobkyně se podává, že na tento jí byly v době výstavby domu poukázány finanční prostředky [jméno] [příjmení] ve výši 250 000 Kč, z jejího účtu byly odúčtovány finanční platby v době výstavby domu. Je tak zřejmým, že i žalobkyně participovala na záležitostech vztahujících se k výstavbě domu, nebyl to pouze žalovaný, ač technické záležitosti přímo při realizaci výstavby se zhotovitelem komunikoval. K tomuto je nutno odkázat i tu část výpovědi svědka, kde spontánně uvedl, že vztahy v rámci rodiny byly až do doby rozvratu mezi účastníky dobré. Pokud tedy vztahy v rámci rodiny byly dobré, nejeví se důvěryhodnou výpověď svědka tak, že by s žalobkyní vůbec o tak zásadní věci, jakou výstavba nemovitosti je, nekomunikoval. Příprava na výstavbu domu, realizace tohoto, komunikace o tomto je dlouhodobým procesem, tudíž nepůsobí důvěryhodným dojmem, když svědek žalobkyni v rámci své výpovědi, vyjma zmínky konfliktu, vůbec nezmiňuje. Hodnotit je nutné také tu skutečnost, že svědek nebyl schopen reagovat na otázku, zdali finanční prostředky byly poukazovány prostřednictvím [právnická osoba]. Z výpisů z účtu jak je uvedeno shora se podává, že minimálně v případě jedné platby byly finanční prostředky poukázány jménem této společnosti, lze to však dovozovat i v případě dalších plateb s poznámkou„ [anonymizováno]“. Toto je také v souvztažnosti s listinami, jimiž jsou předávací protokol [právnická osoba] na čl. 54 spisu, čestné prohlášení na čl. 55 spisu, z nich sic výši poskytnuté částky nelze dovozovat, avšak lze dovozovat vztah mezi uvedenou společností, výstavbou domu a jednání s oběma účastníky. Pokud k těmto listinám v rámci své svědecké výpovědi jmenovaný svědek uvedl, že si myslí, že je to podvod, tak toto vyjádření odporuje přinejmenším výpisům z účtu č. [bankovní účet], z nějž je vztah mezi touto společností a účastníky patrný. Uvedené tak zakládá úvahu o nedůvěryhodnosti jmenovaného svědka. Pokud bylo shora uvedeno, že svědek ihned v počátku své výpovědi zdůraznil, že vypomohl synovi, aniž by před tím popsal spontánně jakýkoliv kontext věci, vylíčil jednání o poskytnutí částky, což nepůsobí důvěryhodným dojmem, tak v souladu s tímto je vyjádření svědkyně [jméno] [příjmení]. Tato uvedla, že v rámci bývalých rodinných vazeb se se svědkem zná, při čekání před jednací síní jí sdělil, že to bude jednoduché, pouze řekne, že synovi daroval peníze. Toto následně svědek při doplnění své výpovědi k dotazu soudu popřel, nicméně způsob jeho výpovědi tomuto účelovému postoji napovídá. Jak také bylo shora uvedeno, jmenovaný svědek nadto má zájem na výsledku sporu, neboť bude poskytovat žalovanému finanční prostředky na úhradu vypořádacího podílu, tudíž na jeho straně, kromě emotivního vnímání věci, je také zájem ekonomický. Oproti tomu svědkyně [jméno] [příjmení] na věci není ekonomicky vázána. Výpověď této svědkyně působila důvěryhodným dojmem, spontánním. Svědkyně se nejdříve vyjádřila k situaci v rodině, popsala vzájemnou komunikaci mezi jejími účastníky, svoji výpověď nezapočala okamžitým líčením toho, jak byly finanční prostředky poskytnuty. Její výpověď nepůsobí naučeným dojmem. Popisovala situaci před výstavbou domu, to, že otec žalovaného měl [anonymizováno] společnost, avšak neměl volné kapacity. Výpověď působila důvěryhodným dojmem, když svědkyně neuváděla přesnou částku, která byla účastníkům poskytnuta, vyjádřila se tak, že ohledně její výše si není jistá. Zásadním je to, že svědkyně byla účastna jednání o poskytnutí finančních prostředků, vyjadřovala se tedy k tomu, co svými vjemy získala za poznatky, a jak bylo uvedeno, na rozdíl o svědka [celé jméno žalovaného], na věci nemá přímý ekonomický zájem. Výslovně se vyjádřila tak, že vůle [celé jméno žalovaného] byla poskytnout finanční prostředky oběma účastníkům. K tomuto se nadále vyjádřila tak, že pokud se jmenovaný svědek při jednání soudu vyjádřil způsobem, že finanční prostředky poskytne pouze žalovanému, tak toto jeho vyjádření slyší poprvé, k čemuž uvedla poznatek získaný před jednací síní. Logickým se jeví i vyjádření jmenované svědkyně v tom směru, že žalovanému by finanční prostředky nesvěřil. Toto jednak koresponduje s postojem žalovaného ve sporu. Tento byv opakovaně vyzván žalobkyní ke smírnému řešení věci, opakovaně se vyjadřoval tak, že otec mu řekl, že může přistoupit na smírné řešení pouze pro částku 2 500 000 Kč, tedy je zřejmé, že žalovaného jeho otec neponechává samostatně o finančních aspektech věci rozhodovat.

25. Uzavřeno tedy bylo, že byla uzavřena darovací smlouva pro částku 3 100 000 Kč, kdy darovány finanční prostředky byly oběma účastníkům. Nebyl tedy zjištěn skutkový stav tak, že žalovaný získal darem do výlučného vlastnictví finanční prostředky, které vnesl na společný majetek manželů.

26. Dále byly uplatněny žalobkyní při jednání soudu dne 14. 7. 2020 položky, jimiž jsou investice ze společného jmění 58 200 Kč, daň z prodeje bytu ve výlučném vlastnictví, závlahový systém pozemku parc. [číslo] [územní celek], investice z výlučných prostředků žalobkyně, oplocení pozemku rodinného domu a pozemku parc. [číslo] v obci [obec], částka 500 000 Kč. Ve vztahu k těmto položkám není hodnocen skutkový stav věci pro nadbytečnost. Co se týká investice ze společného jmění 58 200 Kč, dne 30. 4. 2009 zaplacena jako daň z prodeje bytu ve výlučném vlastnictví, závlahový systém pozemku parc. [číslo] [územní celek], tak v této části řízení bylo učiněno zpětvzetí žalobního návrhu. Ve vztahu k položce, jíž jest investice 500 000 Kč, oplocení pozemku rodinného domu a pozemku parc. [číslo] v obci [obec], vnos z výlučných prostředků žalobkyně na společný majetek, tak tato položka byla uplatněna po lhůtě dle § 118b, odst. 1 o. s. ř.

27. Pokud byla k důkazu předložena vzájemná elektronická komunikace na čl. 56 spisu, tak z tohoto důkazu bylo zjištěno, že strany sporu v průběhu roku 2016 komunikovaly o vypořádání jednotlivých položek. Ve vztahu ke sporným položkám nebylo možné učinit z této listiny žádná konkrétní zjištění. S ohledem k tvrzení u položky [číslo] je dle podání žalobce na čl. 83 – 84 spisu nadbytečným provést slyšení [jméno] [příjmení] ([právnická osoba]), čl. 83, 2. strana, [jméno] [jméno] ([jméno] [anonymizováno], Truhlářství [obec]), čl. 84 spisu, [jméno] [příjmení] ([právnická osoba]), čl. 84 spisu.

28. Důkaz, jímž je listina označená„ Akce RD [anonymizováno] – objekt, venky, venky – vícepráce, propočet finančních nákladů“ na čl. 126 – 152 (mylně bylo číslováno od čl. 130 s odstupem v desítkách – 130, 140, 150, následně je opět číslováno v jednotkách) obsahuje popis jednotlivých položek a jejich cenu. Z této listiny je tak zřejmým v jaké rozsahu a za jakou cenu měly být práce na uvedené nemovitosti provedeny. Z hlediska ocenění nemovitosti byly tyto skutečnosti hodnoceny soudním znalcem, z hlediska hodnocení vnosu žalovaného na úhradu nákladů na výstavbu rodinného domu, nelze z tohoto důkazu činit žádné závěry. Součástí spisového materiálu jsou i důkazy, jimiž je projektová dokumentace (příloha žalovaného). Uvedený důkaz je hodnocen jako podklad, který byl v řízený podstatným a nutným pro vypracování znaleckého posudku, kdy soudní znalec měl tento podklad k dispozici.

29. Pokud byl k důkazu předložen výpis výdajů na čl. 250, 258 spisu, tak tato listina je soupisem výdajů, doplňuje tak v zásadě skutková tvrzení, objektivní zjištění z této listiny činit nelze.

30. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí v režimu disparity, s tvrzením, že jednání žalovaného se v souzené věci promítlo do majetkové sféry účastníků. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný požíval alkoholické nápoje v průměru 0,7 l vína denně, žalobkyně se bála o svůj život, musela opustit místo posledního společného bydliště, což taktéž vedlo k zásahu do její majetkové sféry. Žalobkyně spočítala, že celkem za nájem uhradila takto 1 200 000 Kč. Odkázala znalecký posudek ve věci opatrovnické, z nějž se podává, že žalovaný byl z důvodu požívání alkoholických nápojů omezen ve výchově, což se promítlo do hospodaření rodiny. Nadto požívání alkoholických nápojů kombinoval i s medikací a různými léky. Pokud žalovaný by požíval minimálně za 100 Kč jednu láhev denně, tak takto by utratil v průměru 1 000 000 Kč, což nepochybně zásahem do majetkové sféry účastníků bylo.

31. Žalobkyně k tomuto svému návrhu odkázala důkazy, jimiž jsou rozhodnutí na čl. 178 – 180 spisu, rozsudek OS Praha – východ na čl. 181 – 184 spisu, rozsudek KS Praha na čl. 185 – 191 spisu, usnesení na čl. 203 spisu, elektronická korespondence na čl. 226 – 236 spisu. Součástí spisu je taktéž spisový materiál Komise pro projednání přestupku [územní celek], spis Okresního soudu Praha – východ sp. zn. [spisová značka] o rozvod manželství. Z uvedených důkazů lze vzít za prokázané, že žalovaný požíval alkoholické nápoje v nadměrné míře, nebyla však konstatována závislost na alkoholu. Žalovaný přiznal konzumaci alkoholu v množství cca 0,7 denně. Popřel však konzumaci s jinými prostředky. Soudní znalec, který provedl vyšetření žalovaného, uzavřel, že žalovaný nadužívá alkoholické nápoje, závislost se však u žalovaného nerozvinula. Bylo zjištěno, že žalovaný je schopen styku s nezletilými dětmi bez asistence. Ačkoliv bylo zjištěno omezení ve výchově žalovaného, nelze toto hodnotit ve vztahu k tomuto řízení. Jednak, ač byla zjištěna omezení ve výchově žalovaného, nebylo zjištěno, že tento není kontaktu s dětmi schopen, jednak tato skutečnost není hodnocením ekonomických aktivit žalovaného. V řízení o rozvod bylo zjištěno, že žalovaný požívá alkoholické nápoje, což vedlo k rozvratu manželství. Nebylo zjištěno, že by žalovaný jiným způsobem nežli osobní spotřebou zasahoval do ekonomické sféry účastníků. V souladu se závěry učiněnými v řízení o úpravu poměrů k nezletilým dětem z manželství narozeným a řízení o rozvod je rozhodnutí o přestupku žalovaného, kdy byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přestupků proti občanskému soužití vyhrožováním újmou na zdraví schválnosti, hrubé jednání. I v rámci přestupkového řízení bylo konstatováno požívání alkoholických nápojů žalovaným. Způsob komunikace tak, jak je popsán ve správním spisu, je zachycen i v rámci vzájemné elektronické komunikace účastníků. V rámci této žalovaný opakovaně zdůrazňuje svůj vztah k nezletilým dětem, který byl na jeho straně zjištěn i v řízení opatrovnickém, uvádí, že požíval alkoholické nápoje, kdy je zřejmým, že si je této skutečnosti vědom, ač v rámci závěrů znaleckého posudku v řízení o úpravu poměrů k nezletilým dětem z manželství narozeným, byla konstatována nekritičnost žalovaného ve vztahu ke svému konání. Žalovaná v rámci reakce při komunikaci s žalovaným odkazovala problém s požíváním alkoholických nápojů, toto žalobkyně uváděla opakovaně. Žalovaný v rámci vzájemné komunikace uváděl, že má zájem na řešení věci, zachování zájmů nezletilých dětí, navrhuje určitá řešení, uvádí, že celou situaci zavinil. Uvádí však také podmínky, které žádá dodržet, označuje i to, co vnímá jako nedostatky žalobkyně, např. přecpávání sladkostmi, odmítá přítomnost matky žalobkyně,„ smradění“ žalobkyní„ jako [anonymizováno] fabrika“, její„ vrstvy nátěru na obličeji jako ve středověku“, uvádí, že„ příšerně jezdí a ohrožuje děti“ a také to, že vedle ní„ sedět na meetingu musí být tortura“.

32. Tedy za najisto postavené lze vzít, že žalovaný požíval alkoholické nápoje, kdy uvedl, že požívá cca 0,7 l alkoholu denně, což sám označil v rámci vzájemné elektronické komunikace jako„ korektní sedmičku denně“. Nebylo prokázáno požívání jiných látek, soudní znalec konstatoval nutnost sledování žalovaného, aby nedošlo k rozvoji alkoholismu, který se přes nadměrné požívání alkoholických nápojů nerozvinul. Byl zjištěn pozitivní vztah žalovaného k nezletilým dětem z manželství narozeným, nebyla určena potřeba asistovaného styku. Z důvodu požívání alkoholických nápojů žalovaným došlo k rozvratu manželství. V rámci znaleckého zkoumání byl zjištěn nekritický náhled žalovaného na své konání. Žalovaný v určitých fázích vzájemné komunikace uznával své jednání, v jiných okamžicích byl k žalobkyni konfrontační. Byl uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití.

33. Dle § 740 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, o. z., nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

34. Dle § 741, o. z., nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

35. Dle § 742 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

36. V souzené věci bylo mimo spor, že manželství účastníků bylo uzavřeno [datum], rozvedeno bylo rozsudkem, který nabyl právní moci dne [datum]. Tedy ke vzniku manželství, tudíž společného jmění manželů (bezpodílového spoluvlastnictví manželů) došlo za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., k jeho zániku, tedy zániku společného jmění manželů, došlo za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb.

37. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR vydaný ve věci sp. zn. 22 Cdo 3779/2014 dne 29. 4. 2015 uvádí, že pokud je rozhodováno o vypořádání společného jmění manželů, zaniklého (zrušeného, zúženého) před 1. 1. 2014, je věc nutno posuzovat ve stejném právním režimu jako jeho zánik. Jinými slovy, podstatným pro posouzení, který právní režim je rozhodný, je okamžik zániku společného jmění manželů, tudíž nikoliv jeho vznik. Věc je tak hodnocena v režimu zákona č. 89/2012 Sb.

38. V řízení nebylo tvrzeno, ani toto nebylo prokázáno, že by došlo k jakékoliv modifikaci majetkových vztahů účastníků.

39. Pro řízení o vypořádání společného jmění manželů platí, že svojí povahou se jedná o řízení tzv.„ judicium duplex“, tedy řízení, které může být zahájeno kterýmkoliv manželů, způsob vypořádání vyplývá ze zákona. Věc je vedena v režimu sporného řízení, kdy soud je vázán žalobním návrhem ohledně rozsahu jmění, které je učiněno předmětem sporu. Odklonit od žalobního návrhu se může soud při určení způsobu vypořádání.

40. Společné jmění manželů zaniklo ke dni [datum], přičemž žaloba byla soudu podána [datum], návrh byl tak žalobkyní podán ve lhůtě stanovené v § 741 o. z. Předmětem sporu jsou pouze položky uplatněné do tří let ode dne právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství.

41. Předmětem projednání byly následující položky.

42. Rodinný dům [adresa] na pozemku p. č. st. [anonymizováno] v [část obce] u [obec], pozemek p. [číslo] zahrada v [část obce] u [obec] byly přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného, když tento nemovitostí užívá, má zájem o přikázání do výlučného vlastnictví, žalovaná zájem o přikázání do vlastnictví nemá, prostředky na úhradu vypořádacího podílu neprokázala ani netvrdila. Jak bylo uvedeno shora, přikázání obou nemovitostí do výlučného vlastnictví žalovaného zachová jejich účelné využití v místě, nadto bude předejito případným dalším neshodám účastníků, pokud tito by vlastnili nemovitosti v místě. Žalovanému tak byly přikázány položky v hodnotě 9 090 000 Kč, 3 780 000 Kč, 535 318 Kč, celkem tak 13 405 318 Kč, z uvedené částky činí 6 702 659 Kč. K vypořádání této položky je tak žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku 6 702 659 Kč. Soudem zde také byla zvažována lhůta k plnění, která je určena pro úhradu vypořádacího podílu 30 dnů, kdy žalobkyni by se mělo dostat plnění v přiměřeném časovém úseku, nestane-li se tak, má žalobkyně možnost reagovat k vymožení tohoto plnění tak, aby se jí plnění dostalo v relevantní době.

43. Vnos žalobkyně v částce 623 000 Kč do společného jmění manželů. Právní institut upravující vnosy na společné jmění manželů je v zákoně č. 89/2012 Sb. koncipován odlišně, kdy je nutno hodnotit zhodnocení, jehož se vnosem majetku dostalo, na rozdíl od § 149, odst. 2, věta druhá, zákona č. 40/1964 Sb. Věc je hodnocena v souladu se skutkovými zjištěními vycházejícími z toho, že strany sporu učinily nesporným vnos v částce 623 000 Kč, což jest zcela v souladu s ustanovením § 120, odst. 3 o. s. ř. Co se týká způsobu vypořádání, tak i v režimu právní úpravy po 1. 1. 2014 lze aplikovat rozhodnutí NS ČR 8 Cz 36/96, které uvádí, že to, co každý z manželů vynaložil na společný majetek ze svého, má mu být uhrazeno ze společného majetku, avšak pouze ve výši, která odpovídá poměru velikosti podílu, kterého se každému z nich dostává z bezpodílového spoluvlastnictví. Uhradit žalovaný je tak povinen částku odpovídající 623 000 Kč, tedy částku ve výši 311 500 Kč.

44. Vybavení rodinného domu [adresa], [obec], movité věci, televizor [anonymizováno] 3D, vybavení dětského pokoje a postel, zůstatková hodnota 55 000 Kč. Automobil [anonymizováno], [registrační značka]. Pokud označené movité věci byly přikázány do vlastnictví žalovaného v uvedené hodnotě, je žalovaný povinen uhradit žalobkyni k vypořádání částku 55 000: 2 = 27 500 Kč. Dále byl ze zaniklého společného jmění manželů žalovanému přikázán [značka automobilu], [registrační značka], kdy v režimu § 120, odst. 3 o. s. ř. bylo vzato za prokázané, že zůstatková hodnota této položky činí 140 000 Kč, tudíž žalovaný, kterému v souladu se shodným návrhem účastníků tato položka byla přikázána do vlastnictví, je tak povinen uhradit žalobkyni na vypořádání z částky 140 000 Kč, tedy 70 000 Kč.

45. Zůstatek na účtu č. [bankovní účet] vedený ke jménu žalovaného u [právnická osoba] Žalovanému byl přikázán zůstatek na účtu č. [bankovní účet] vedený ke jménu žalovaného u [právnická osoba], kdy z vyjádření tohoto ústavu bylo zjištěno, že zůstatek této položky činí 55 188,42 Kč. Žalovaný je tak povinen k úhradě této položky plnit 55 188,42 Kč: 2 = 27 594,21 Kč 46. Žalovanému byl přikázán závazek ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru [číslo] uzavřené dne [datum], včetně dodatku č. [anonymizováno] reg. [číslo] ze dne [datum], uzavřené mezi [celé jméno žalovaného], narozeným dne [datum], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], narozenou [datum] a [právnická osoba] byl přikázán žalovanému. Takto bylo rozhodnuto v souladu se shodným návrhem stran sporu. K této položce soud odkazuje rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 06. 2021, sp. zn. 22 Cdo 753/2020, který uvádí:„ V řízení o vypořádání společného jmění manželů má soud společné dluhy přikázat zásadně oběma manželům rovným dílem, nejsou-li tu výjimečné okolnosti odůvodňující přikázání dluhu jen jednomu z nich nebo každému z manželů v jiném než rovnodílném poměru. Je-li v řízení o vypořádání společného jmění manželů přikázán společný dluh jen jednomu z manželů, nelze zásadně druhému z nich uložit povinnost uhradit peněžitou částku v rozsahu poměrné části přikázaného dluhu.“ Tato položka byla přikázána zcela v souladu se shodnými návrhy stran žalovanému, kdy přihlédnuto bylo k tomu, že žalovaný nadále převezme dům, k němuž se označený závazek váže, přičemž bez přerušení pravidelně hradí tento závazek. V souladu s citovaným rozhodnutím však nebylo rozhodováno o povinnosti hradit peněžitou částku v rozsahu poměrné části přikázaného dluhu.

47. Ve vztahu ke smlouvě o hypotečním úvěru [číslo] uzavřené dne [datum], včetně dodatku č. [anonymizováno] reg. [číslo] ze dne [datum], [právnická osoba], byla dále uplatněna položka, jíž jest vnos žalovaného. Žalovaným vložené finanční prostředky za dobu od zániku společného jmění manželů do doby rozhodování soudu tak činí 720 956 Kč – 395 626 Kč = 325 330 Kč. Ve vztahu k této položce soud odkazuje citované rozhodnutí NS ČR 8 Cz 36/96. Žalobkyně je tak povinna uhradit žalovanému na vypořádání této položky částku 325 330 Kč.

48. Zůstatek na účtu vedeném k jménu žalobkyně u [právnická osoba], č. [bankovní účet], žalobkyni přikázán. Zůstatek na tomto účtu činil částku 35 065,34 Kč. Žalobkyně je tak povinna k úhradě této položky plnit 35 065,34 Kč: 2 = 17 532,67 Kč.

49. Vnos žalovaného, finanční prostředky hrazené na nemovitost ve společném vlastnictví manželů získané z částky utržené za prodej bytu v [část obce]. Za prokázanou tak byla vzata částka vnosu 420 000 Kč, která ve věci nebyla spornou. Na tuto položku je tak žalovaná povinna uhradit v souladu s rozhodnutím NS ČR 8 Cz 36/96 této částky, tedy z 420 000 Kč, tudíž 210 000 Kč.

50. Žalovaný tedy je povinen plnit na vypořádání jednotlivých položek částky 6 702 659 Kč, 311 500 Kč, 27 500 Kč, 70 000 Kč, 27 594,21 Kč. Žalovaná je povinna plnit na vypořádání jednotlivých položek částky 325 330 Kč, 17 532,67 Kč, 210 000 Kč Celkem tak žalobce 7 139 253,21 Kč, žalovaná 552 862,67 Kč. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni částku ve výši 7 139 253,21 Kč – 552 862,67 Kč => 6 586 390,54 Kč. Žalovaný je povinen plnit do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Takto stanovená lhůta je určena v souladu s ustanovením § 160, odst. 1 o. s. ř. V dané věci výši částky odůvodňuje určení delší lhůty k plnění nežli tři dny, kdy obě strany sporu shodně navrhly, nechť je plněno v této lhůtě. Přihlédnuto bylo k tomu, že žalované se dostane plnění v přiměřené lhůtě, nebude-li žalovaným plněno, má žalobkyně časový prostor k přistoupení vymáhání této částky tak, aby se jí plnění dostalo v adekvátním časovém úseku.

51. Dar od otce žalovaného, [celé jméno žalovaného]. Dle § 120, odst. 3 o. s. ř. je tedy vzato za prokázané, že dar byl realizován v částce 3 100 000 Kč. Skutkový děj byl postaven tak, že darovány finanční prostředky byly oběma účastníkům, nebylo zjištěno, že žalovaný získal darem do výlučného vlastnictví finanční prostředky, které vnesl na společný majetek manželů. Žaloba v té části, v níž se žalovaný domáhal vypořádání položky, jíž jest vnos z výlučného vlastnictví na společné jmění manželů tvořený darem od otce žalovaného, [celé jméno žalovaného], 3 100 000 Kč, byla zamítnuta.

52. Dále byly uplatněny žalobkyní při jednání soudu dne 14. 7. 2020 položky, jimiž jsou investice ze společného jmění 58 200 Kč, daň z prodeje bytu ve výlučném vlastnictví, závlahový systém pozemku parc. [číslo] [územní celek], investice z výlučných prostředků žalobkyně, oplocení pozemku rodinného domu a pozemku parc. [číslo] v obci [obec], částka 500 000 Kč.

53. Žalobkyně učinila zpětvzetí návrhu v té části, v níž se domáhala vypořádání položek, jimiž jsou investice ze společného jmění 58 200 Kč, dne 30. 4. 2009 zaplacena jako daň z prodeje bytu ve výlučném vlastnictví, závlahový systém pozemku parc. [číslo] [územní celek]. Soudem tak bylo dle § 96, odst. 1, 2, 3, 4 o. s. ř. rozhodnuto tak, že v této části se řízení zastavuje, když žalovaným nebylo sděleno žádných skutečností, pro které by se zpětvzetím návrhu nesouhlasil.

54. Nadále bylo žalobkyní uplatněno k vypořádání - investice 500 000 Kč, oplocení pozemku rodinného domu a pozemku parc. [číslo] v obci [obec], vnos z výlučných prostředků žalobkyně na společný majetek. Řízení bylo koncentrováno dle § 118b, odst. 1 o. s. ř. při jednání dne 15. 5. 2020. Do konce tohoto jednání tak bylo třeba uvést veškerá tvrzení, veškeré důkazy, jichž se strany dovolávají, k později uvedeným tvrzením či předloženým důkazům soud nepřihlédne, ledaže jsou dány výjimky v citovaném rozhodnutí. Žalobkyně tuto položku však uplatnila až při jednání 14. 7. 2020. K tomuto tvrzení žalobkyně, tedy k tvrzení že byl realizován vnos z výlučných prostředků žalobkyně na společné jmění manželů, se tak nepřihlédne, tudíž žalobní návrh byl v této části zamítnut.

55. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí v jiném než rovnodílném poměru, tedy v režimu disparity, když tvrdila, že jednání žalovaného se v souzené věci promítlo do majetkové sféry účastníků, neboť žalovaný požíval alkoholické nápoje v průměru 0,7 l vína denně, žalobkyně se bála o svůj život, musela opustit místo posledního společného bydliště, což taktéž vedlo k zásahu do její majetkové sféry. Žalobkyně spočítala, že celkem za nájem uhradila takto 1 200 000 Kč. Žalovaný byl z důvodu požívání alkoholických nápojů omezen ve výchově, což se promítlo do hospodaření rodiny. Pokud žalovaný by požíval minimálně za 100 Kč jednu láhev denně, tak takto by utratil v průměru 1 000 000 Kč, což nepochybně zásahem do majetkové sféry účastníků bylo.

56. Žalobkyně se tedy domáhala určení v režimu nerovnoměrnosti s argumentací, že jednáním žalovaného spočívajícího v požívání alkoholických nápojů a v té skutečnosti, že opustila rodinnou domácnost, došlo k zásahu do majetkové sféry účastníků, a to jednak v tom směru, že žalovaný spotřebou alkoholických nápojů způsobil výdaje společného jmění manželů, žalobkyně musela vydat náklady na úhradu nájemného.

57. Předně je nutno uvést, že rozhodnutí o disparitě naprosto výjimečné a musí být odůvodněno mimořádnými okolnostmi daného případu, 22 Cdo 518/2015 58. 22 Cdo 3637/2010:„ Odklonu od rovnosti podílů při vypořádání BSM (SJM) a péče o rodinu, resp. alkoholismus manžela. Jednání, která jsou v rozporu s § 18 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, resp. jednání, která lze podle obecného náhledu považovat za negativně ovlivňující vzájemné soužití manželů, mohou vést k úvaze o odklonu od rovnosti podílů při vypořádání BSM (SJM), jestliže se významným způsobem promítají do hospodaření se společným majetkem nebo na péči o rodinu. Odklon od rovnosti podílů nebude dán jakýmkoliv negativním jednáním, ale pouze takovým, které se významněji promítá do majetkové sféry zákonného majetkového společenství manželů nebo do péče o rodinu. Zjištěné okolnosti je však nutno důsledně poměřovat v poměrech každého individuálního případu, neboť variabilita vzájemných vztahů manželů ztěžuje vyslovení obecných, vždy aplikovatelných závěrů. Obdobně pak lze nahlížet i na možnost odklonu od principu rovnosti podílů z důvodu alkoholismu jednoho manželů, který byl příčinou rozvratu manželství účastníků. Uvedená skutečnost sama o sobě není důvodem k disparitě podílů, pokud se nepromítla do hospodaření se společným majetkem či do péče o rodinu.“.

59. Dále soud odkazuje publikaci Věcná práva podle starého a nového občanského zákoníku, Michal Králík, Leges, 2014, str. 334 a násl., kdy je nutno vždy hodnotit péči o rodinu, konkrétně k tomu str. 344 a násl 60. Tzn., předpoklad pro disparitu podílů je dán, jestliže některý z manželů jedná nezodpovědně vůči majetku ve společném jmění manželů, tedy jeho jednání musí být negativním, kdy takovýmto negativním jednáním není samotná spotřeba ani ta skutečnost, že druhý z manželů opustil místo posledního společného bydliště. Druhé odkázané rozhodnutí hodnotí situace, kdy manželka péči o rodinu řádně nezajišťovala z důvodu závislosti na alkoholu, kdy ani v tomto případě, nemá-li tato skutečnost dopad na majetkový stav manželů, není toto důvodem pro disparitu. Negativní dopad na majetek musí mít jednání manžela v aktivním konání, které ohrožuje majetek rodiny, nikoliv to, že jej nerozmnožuje, byť tím, že spotřebovává. Samotnou spotřebu nelze hodnotit jako zásah do majetkové sféry, a to i s přihlédnutím k situaci v souzené věci. Pokud žalobkyně odkázala na to, že žalovaný spotřebovával alkoholické nápoje v částce 100 Kč denně, tak při zohlednění tohoto argumentu jakákoliv spotřeba na straně druhého manžela v této částce by musela být hodnocena jako zásah do společného jmění manželů, např. spotřeba kávy, případně tabáku, pokud by byl spotřebováván, nebo i jiných položek, sladkosti a podobně. Hodnotit je nutno také to, že ač žalovaný alkoholické nápoje nadužíval, nebyla na jeho straně zjištěna závislost na alkoholu. Pod vlivem alkoholu nebyla zjištěna, že by učinil taková jednání, která by zasáhla majetek manželů, např. zcizení majetkových hodnot obzvláště nevýhodným způsobem. Co se týká toho, že manželka musela si zajistit bydlení na dobu po rozvodu, tak v případě připuštění tohoto argumentu by musel předpoklad pro rozhodnutí v nerovnodílném poměru nastat v každém případě, kdy některý z manželů opustí rodinnou domácnost. Je zřejmým, že k opuštění rodinné domácnosti jedním z manželů dochází v případě neshod mezi manžely, jedná o logický proces doprovázející rozvrat manželství. Tuto skutečnost nelze hodnotit jako skutečnost zakládající důvodnost rozhodnutí v režimu disparity.

61. Co se týká nákladů řízení, tak soudem bylo rozhodnuto při aplikaci §§ 146, odst. 2, věta prvá, 142, odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně učinila zpětvzetí pro položky, jimiž jsou daň z nemovitosti, závlaha, zde je tak namístě aplikovat ustanovení § 146, odst. 2, věta prvá o. s. ř. V té části, v níž nebylo rozhodováno o zastavení řízení, byla věc posuzována dle § 142, odst. 2 o. s. ř. Neúspěšnou byla žalobkyně pro položku, jíž jest vnos na oplocení pozemku parc. [číslo] [obec], když zde byl žalobní návrh zamítnut. Úspěšnou však proti žalovanému byla k vypořádání nemovitých věcí, domu [adresa], pozemku [číslo] obci [obec]. K tomuto soud odkazuje zejména postoj žalovaného ve věci, kdy na vypořádání společného jmění, kdy položkou nejvyšší hodnoty jsou právě uvedeného nemovitosti, navrhoval částku 2 500 000 Kč, a to i při jednání dne 10. 2. 2021, kdy bylo zřejmým, že se nejedná o reálný návrh, přičemž žalobkyně navrhovala odklizení sporu dohodou, navrhovala na vypořádání částku 4 000 000 Kč, tedy částku nižší, nežli k jejíž úhradě byl následně žalovaný povinován. Zároveň bylo přihlédnuto k tomu, že žalovaný byl neúspěšný pro položku, jíž jest dar ve výši 3 100 000 Kč, částečně vnos z investic získaných prodejem bytu v [obec a číslo], [část obce]. Pokud žalobkyně navrhovala disparitní rozhodnutí ve věci v poměru 40 % - 60 % ve prospěch žalobkyně, tak v tomto návrhu nebyla úspěšnou. Ostatní položky v zásadě byly mezi účastníky řízení nespornými, pro úspěch z hlediska odlišných stanovisek účastníků sporu nelze usuzovat, zde je namístě zohlednit, že se jedná o iudicium duplex. Ze shora uvedeného se tak podává, že při zhodnocení veškerých okolností věci je namístě úspěch účastníků ve věci hodnotit jako rovnoměrný. Proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pro úplnost soud uvádí, že bylo-li každým z účastníků složena záloha na vypracování znaleckého posudku ve výši 5 000 Kč, jedná se o náklady řízení, které nese každý z účastníků, kdy účastníci tyto hradili rovnoměrně.

62. Dále bylo rozhodnuto o nákladech státu dle § 148, odst. 1 o. s. ř. Okresní soud Praha – východ usnesením čj. 22 C 203/2019-75 ze dne 18. 5. 2020 ustanovil ve věci soudního znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, kdy usnesením čj. 22 C 203/2019-61 ze dne 17. 3. 202 bylo uloženo žalobkyni uhradit náklady důkazu ve výši 5 000 Kč, usnesením čj. 22 C 203/2019-62 ze dne 17. 3. 2020 bylo uloženo žalovanému uhradit náklady důkazu ve výši 5 000 Kč. Žalovaným byla složena částka 5 000 Kč zúčtována pod účetním dokladem [číslo], položkou rejstříku [číslo], [variabilní symbol], žalobkyní byla složena částka 5 000 Kč pod účetním dokladem [číslo], položkou rejstříku [číslo], [variabilní symbol], čl. 65, 71 spisu. Jmenovaná soudní znalkyně podala ve věci znalecký posudek [číslo]. Usnesením Okresního soudu Praha – východ čj. 22 C 203/2019-156 ze dne 7. 8. 2020, které nabylo právní moci dne 28. 8. 2020, bylo rozhodnuto tak, že soud přiznává soudnímu znalci ve věci ustanovenému [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] částku 18 576 Kč. K této částce byla realizována výplata z rozpočtových prostředků v částce 8 576 Kč. Ve zbytku byla částka realizována ze složené zálohy 5 000 Kč, položka rejstříku [číslo], [variabilní symbol], složené zálohy 5 000 Kč, položka rejstříku [číslo], [variabilní symbol]. Státem tak byla hrazena částka 8 576 Kč, čl. 159 spisu. Za účast jmenované soudní znalkyně bylo usnesením [příjmení] [okres] čj. 22 C 203/2019-271 ze dne 5. 5. 2021 přiznáno znalečné ve výši 1 106 Kč. Výplata byla realizována z rozpočtových prostředků platebním poukazem na čl. 277 spisu. Ve věci byl zadán dodatek k vypracovanému znaleckému posudku. Protože jmenovaná znalkyně nadále působí jako soudní znalec znalecké kanceláře [právnická osoba], kdy dle § 19, odst. 1, písm. d) zákona č. 254/2019 Sb. tak nemohla vyhotovit dodatek jí vypracovaného znaleckého posudku, byl usnesením čj. 22 C 203/2019-295 ze dne 9. 7. 2019 ustanoven k vypracování dodatku znaleckého posudku označený znalecký ústav. Tento vypracoval znalecký posudek [číslo]. Usnesením čj. 22 C 203/2019-353 ze dne 2. 12. 2021 bylo jmenovanému znaleckému ústavu přiznáno znalečné ve výši celkem 17 533 Kč Celkem tak z prostředků státu bylo hrazeno 8 576 Kč, 1 106 Kč, 17 533 Kč, tedy 27 215 Kč. Protože ve věci nebylo možné usuzovat na převážný úspěch jednoho z účastníků řízení, viz shora, bylo rozhodnuto tak, že v režimu ustanovení § 148, odst. 1 o. s. ř. částku ve výši 27 215 Kč: 2 => 13 607,50 Kč. Žalobkyně, žalovaný jsou povinni hradit ve lhůtě dle § 160, odst. 1 o. s. ř., když z obsahu spisu se nepodává, že jsou předpoklady pro uložení plnění ve splátkách či v delší lhůtě.

Poučení