22 C 204/2020-97

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr Janem Lipertem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa žalobce] zastoupen advokátem [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa státního zastupitelství] o 670 968 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se co do částky 399 032 Kč zastavuje.

II. Soud připouští změnu žaloby učiněnou žalobcem podáním ze dne 12. dubna 2021.

III. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 271 936 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 670 968 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení se zamítá.

IV. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 300 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

I. Vyjádření účastníků a průběh řízení

1. Žalobce se žalobou ze dne 4. 12. 2020 domáhal náhrady škody za to, že soudní exekutor [titul]. [jméno] [příjmení] v rámci exekuce [spisová značka] zahrnul dne 20. 1. 2020 do soupisu movitých věcí položky č. 11 a 12, které patřily společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] Tyto položky pak byly na základě návrhu této společnosti dne 3. 3. 2020 vyškrtnuty ze soupisu, avšak [anonymizováno] [právnická osoba] po vyškrtnutí s žalobcem rozvázala spolupráci, čímž žalobce přišel o příjem 670 968 Kč. Nesprávný postup spatřuje žalobce v tom, že soudní exekutor pojal do soupisu věci osoby odlišné od povinného. Tato osoba pak s žalobcem ukončila spolupráci, čímž mu ušel zisk.

2. Výzvou soudu ze dne 25. 1. 2021, kterou soud žalobci opakoval u jednání dne 21. 4. 2021, byl žalobce vyzván podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby konkrétně tvrdil a označil důkazy, co přesně považuje za nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí soudního exekutora, se kterým pojí vznik škody ve výši 670 968 Kč, popsal a prokázal, že soudní exekutor sepsal věci, které byly nepochybně z výkonu exekuce vyloučeny, popsal a prokázal, že položky [číslo] přílohy protokolu o soupisu movitých věcí ze dne 20. 1. 2020 byly nezbytné pro výkon podnikání žalobce, dále prokázal, že důvodem, proč společnost [anonymizováno] [právnická osoba] ukončila spolupráci, byl nesprávný postup či nezákonné rozhodnutí soudního exekutora, prokázal, že mu s nesprávným postupem či nezákonným rozhodnutím soudního exekutora vznikla škoda právě ve výši 670 968 Kč, žalobce prokázal, že pracovníky Exekučního úřadu [obec] dne 20. 1. 2020 opakovaně upozornil, že do soupisu zahrnuli věci, které byly majetkem třetích osob, popř. nezbytné pro výkon podnikání. Při jednání dne 21. 4. 2021 soud zdůraznil, že je nutné skutečnosti konkrétně tvrdit a označit důkazy a při vyčíslení ušlého zisku je nutné vycházet z částky, kterou by v předmětném období za obvyklých podmínek žalobce získal s přihlédnutím k nákladům vynaloženým na dosažení tohoto zisku, popř. k nákladům na dosažení tohoto zisku potřebným. Žalobce byl upozorněn, že ušlý zisk nelze dovozovat jen ze zmaření zamýšleného výdělečného záměru.

3. Žalobce v reakci odkázal na podání ze dne 11. 2. 2021, kde doplnil, že za nesprávný úřední postup spatřuje jen to, že soudní exekutor pojal do soupisu věci odlišné od povinného, což stvrdil i při jednání dne 10. 3. 2021. Žalobce soudního exekutora upozornil, že položky 11 a 12 nejsou v jeho vlastnictví, a předložil mu protokol o uskladnění věcí. Oprávněný s vyškrtnutím vyslovil souhlas. Společnost [anonymizováno] [právnická osoba] platila žalobci, jak za uskladnění, tak i za četnou výměnu pneumatik. Pneumatiky si po vyškrtnutí odvezla a ukončila spolupráci s žalobcem z obav, aby jejich věci nebyly postiženy exekucí a nechtěli spojovat svou společnost s exekucí. Při vyčíslení škody žalobce vycházel z příjmu za 1. čtvrtletí roku 2020, který ztrojnásobil. Žalobce též odkázal na doplnění ze dne 12. 4. 2021, ve kterém uvedl, že služby [anonymizováno] [právnická osoba] převzala společnost [právnická osoba], která provedla různé služby v ceně 223 656 Kč, které by jinak provedl žalobce, a dále žalobce přišel o možnost odměny za uskladnění pneumatik dle cenové nabídky ve výši 48 280 Kč, proto žalobci vznikla škoda 271 936 Kč. Žalobce vzal žalobu zpět ve zbývajícím rozsahu 399 032 Kč.

4. Soud řízení pro zpětvzetí žaloby před jednáním ve věci samé co do částky 399 032 Kč podle § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

5. Soud připustil podle § 95 odst. 1 o. s. ř. změnu žaloby dle podání žalobce ze dne 12. 4. 2021, kterými tvrzení žalobce doznali změny ohledně způsobu výpočtu ušlé škody, kdy žalobce nově dovozoval škodu z částky, kterou získala společnost [právnická osoba] místo žalobce. Doplnění žaloby bylo žalované doručeno dne 14. 4. 2021 a výsledky dokazování umožňovaly o takto změněné žalobě rozhodnout, proto soud změnu připustil, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

6. Žalovaná se bránila vyjádřením ze dne 3. 3. 2021, ve kterém uvedla, že v dané věci neshledala nesprávný úřední postup. Žalobce předložil pouze protokol o převzetí věci, který nebyl podepsán ani opatřen razítkem přebírajícího či zákazníka, na místě soupisu movitých věcí nedoložil vlastnické právo třetí osoby. K doložení vlastnického práva třetí osoby došlo v exekučním řízení až následně. Žalovaná dále namítla nedostatek příčinné souvislosti mezi soupisem věcí a tvrzenou škodou, i kdyby k nesprávnému úřednímu postupu došlo.

II. Sporné a nesporné skutečnosti

6. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobce předběžně uplatnil nárok dne 28. 5. 2020 u žalované.

7. Mezi účastníky byl nesporný i průběh exekučního řízení, jak jej učinil nesporným žalobce při jednání dne 21. 4. 2021 dle čl. V odstavec druhý vyjádření žalované ze dne 3. 3. 2021, tedy že dne 30. 8. 2018 byl podán exekuční návrh oprávněné [právnická osoba] vůči povinnému, tj. žalobci. Dne 16. 9. 2016 byl soudní exekutor [titul]. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Přerov, pověřen vedeném exekuce. Dne 30. 0. 2019 byly vydány exekuční příkazy k provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu peněžního ústavu. Dne 29. 11. 2019 byl vydán exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem movitých věcí. Dne 20. 1. 2020 byl proveden soupis movitých věcí nacházejících se na adrese [adresa]. V soupisu byly pod položkami č. 11 a 12 zahrnuty rovněž„ pneu různé –276 ks“ a„ sada pneu nexen ALU disky – 8 ks“. Při soupisu žalobce předložil protokol o převzetí pneumatik ze dne 14. 1. 2020, tento však nebyl opatřen podpisy ani razítkem. O soupisu movitých věcí byl sepsán protokol, který žalobce podepsal. Dne 19. 2. 2020 byly soudnímu exekutorovi doručeny návrhy společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] na vyškrtnutí věcí ze soupisu (položky č. 11 a 12). O návrzích bylo rozhodnuto dne 3. 3. 2020, kdy byly dané věci vyškrtnuty ze soupisu.

8. Mezi účastníky bylo sporné, zda se má žalobci dostat náhrady škody, zda měl soudní exekutor pojmout položky 11 a 12 do soupisu ze dne 20. 1. 2020, zda se zahrnutím těchto položek soudní exekutor dopustil nesprávného úředního postupu, kdy a jakým způsobem bylo namítnuto, že věci jsou třetí osoby.

III. Prokázané skutečnosti

9. Soud vzal ve stručnosti za prokázané nesporné následující skutečnosti. Soudní exekutor se nedopustil nesprávného úředního postupu a mohl pojmout položky 11 a 12 do soupisu movitých věcí ze dne 20. 1. 2020 i přes ústní upozornění žalobce, že mu věci nepatří a předložení nepodepsaného protokolu o převzetí pneumatik. Návrh na vyškrtnutí položek 11 a 12 ze soupisu byl učiněn společností [anonymizováno] [právnická osoba] až po provedení soupisu v průběhu exekučního řízení. Mezi tvrzenou škodou a namítaným postupem soudního exekutora není dán vztah příčinné souvislosti, společnost [právnická osoba] inkasovala odměnu za služby [anonymizováno] [právnická osoba] v prvním čtvrtletí roku 2020, tedy ještě před tvrzeným nesprávným postupem a ukončení spolupráce, tvrzené rozvázání spolupráce by přetrhlo příčinnou souvislost s tvrzenou škodou, stejně tak reputační obavy společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] se spojením s exekucí žalobce nejsou v příčinné souvislosti s pořízením soupisu majetku povinného ale vedením exekuce samotné. Soud má za vyvrácené, že by žalobci ušel zisk, současně má sodu za vyvrácené, že by se tak mělo stát ve výši požadované žalobcem. Další skutečnosti nebyly pro rozhodnutí ve věci podstatné, případě je má soud za vyvrácené, neboť odporují tomu, co bylo v soudním řízení provedeným dokazováním zjištěno. Soud v podrobnostech odkazuje na IV. část rozsudku.

IV. Důkazy a jejich hodnocení

10. Z exekučního spisu soudního exekutora [titul]. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Přerov sp. zn. [spisová značka] soud zjistil a vzal za prokázaný průběh řízení, jak jej popsali účastníci. Nad rámec nesporných tvrzení soud zjistil, že dne 24. 1. 2020 byl žalobce vyrozuměn o provedení soupisu přípisem soudního exekutora č. j. [číslo jednací]. Položka 11 představovala sadu pneu nexen s [příjmení] disky 8k a položka 12 představovala různé pneu v počtu 276 ks. Sepsané položky zůstaly v provozovně pneuservisu. Žalobce podepsal protokol o provedení soupisu včetně jeho přílohy. Mobiliární exekuce probíhala od 15:00 hod do 15:45 hod. Žalobce byl přítomen soupisu movitých věcí, do protokolu o soupisu movitých věcí neuvedl, že položky patří třetí osobě, ale předložil soudnímu exekutorovi, resp. jeho vykonavatelům nepodepsaný protokol o převzetí pneumatik (č. l. 48-49 spisu) z protokolu není zřejmé, jakému subjektu jsou pneumatiky odevzdávány, když nese pouze označení webových stránek„ [anonymizováno]“. Dne 17. 2. 2020 žalobce informoval e-mailem společnost [právnická osoba], že do 19. 2. 2020 můžou podat návrh na vyškrtnutí věcí. Dne 18. 2. 2020 dal sám žalobce podnět k vyškrtnutí položky 12. Dne 19. 2. 2020 navrhla vyškrtnutí položky 12 soupisu společnost [právnická osoba] zastoupená [jméno] [příjmení] a předložila protokol o převzetí pneumatik podepsaný i zákazníkem (č. l. 51 spisu). Dne 19. 2. 2020 podala samotná společnost [právnická osoba] zastoupená jednatelem návrh na vyškrtnutí položek 11 a 12. Dne 13. 3. 2020 bylo pravomocně rozhodnuto o vyškrtnutí věci. U položky č. 11 měl soudní exekutor předloženými listinami prokázáno, že nepatří povinnému a u položky č. 12 s vyškrtnutím projevila dne 28. 2. 2020 souhlas oprávněná.

11. Soud hodnotí důkaz exekučním spisem tak, že dává za pravdu žalované, neboť podepsaný protokol o převzetí pneumatik zákazníkem byl doložen až dne 19. 2. 2020. V tomto směru soud hodnotí nepodepsaný protokol, který je ve spise zařazen za soupisem jako listinu, kterou žalobce předkládal soudnímu exekutorovi, neboť je na ní přelepka„ exekučně zabaveno“. Své ústní námitky vůči postupu soudních vykonavatelů žalobce nijak do protokolu nevtělil, podnět na podání návrhu na vyškrtnutí sporných položek sám podal až dne 18. 2. 2020, kdy den před tím též informoval [právnická osoba] o provedeném soupisu. Z provedeného exekučního spisu má soud za vyvrácené, že by se soudní exekutor dopustil nesprávného úředního postupu. Původní tvrzení žalobce (viz doplnění ze dne 11. 2. 2021), že protokoly nepodepsal, se ukázalo jako nepravdivé, ostatně žalobce sám při své výpovědi uvedl, že na protokolu jsou jeho podpisy.

12. Z přehledu fakturace soud zjistil, že žalobce označil ve výčtu uvedené faktury razítkem s označením [webová adresa]“. Jedná se o faktury vystavené společností [právnická osoba] od 17. ledna 2020 do 13. března 2020 s celkovou vyúčtovanou částkou 223 656 Kč. Telefonní kontakt na razítku je uveden [číslo]. IČO: [celé jméno žalobce].

13. Soud zhodnotil tento důkaz tak, že lze věřit, že žalobci, že společnosti [právnická osoba] byly vystaveny v tomto období faktury, jejichž sériová čísla jsou zde uvedena. Přehled fakturace je oražen razítkem žalobce. Další skutečnosti soud za prokázané nevzal, neboť se jedná pouze o sjetinu vystavenou a potvrzenou jen samotným žalobcem.

14. Z nabídky služeb [webová adresa] soud zjistil, že žalobce při obchodním označení [webová adresa] společnosti [právnická osoba] učinil dne 8. 1. 2020 nabídku na přezouvání vozů dle ceníku, při uskladnění jedné sady 340 Kč (vč. DPH) za sezonu. Žalobce je uveden jako zpracovatel nabídky s telefonním kontaktem [číslo].

15. Z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] soud zjistil, že se jedná o společnost s jediným společníkem a jednatelem [jméno] [příjmení], [datum narození].

16. Z faktur [právnická osoba] založené žalobcem k podání ze dne 12. 4. 2021 soud zjistil, že tato společnost uvádí své webové stránky [webová adresa] jako telefonní kontakt je uvedeno [číslo], tedy stejné číslo a webovou stránku jako je razítko žalobce na přehledu fakturace. Vystavené faktury pak odpovídají označením přehledu fakturace s razítkem žalobce, avšak jako dodavatel je zde uvedena [právnická osoba] Z předložených faktur soud zjistil, že [právnická osoba] od ledna 2020 do března 2020 byla vyúčtovaná částka 223 656 Kč, odměnu inkasovala [právnická osoba] Jedná se tedy o stejné období, faktury a částku jako je v přehledu fakturace předkládaném žalobcem, kdy tento tvrdil, že pneuservis zajišťoval ještě on sám. Faktury vystavila [jméno] [příjmení]. Jedná se o období, které předcházelo vyškrtnutí položek, tedy ještě předtím než měla [právnická osoba] rozvázat spolupráci.

17. Soud hodnotí předložené faktury tak, že svědčí o účelovosti žalobních tvrzení. Žalobce nejprve tvrdil, že v prvním čtvrtletí ještě zajišťoval služby pro [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], která ve zbývajícím roce již ukončila spolupráci, domáhal se tedy zisku za druhé až čtvrté čtvrtletí roku 2020. Následně své tvrzení změnil a uvedl, že by služby zajištěné a vyúčtované společností [právnická osoba] ve výši 223 656 Kč nebýt nesprávného úředního postupu zajistil sám a ještě by získal částku 48 280 Kč za uskladnění pneumatik. Předložené faktury však svědčí o tom, že od počátku zajišťovala pneuservis společnost [právnická osoba] Tato společnost účtovala [právnická osoba] i služby uskutečněné dne 17. 1. 2020 (viz faktura ze dne 17. 1. 2020 [číslo]), tedy ještě předtím než byl proveden soupis movitých věcí (20. 1. 2020). O zabavení věcí se pak společnost [právnická osoba] dozvěděla až dne 17. 2. 2020, kdy ji žalobce e-mailem situaci vysvětloval a nabídl pomoc svého právníka, což je rovněž v souladu s účastnickou výpovědí žalobce. Rozvázala-li společnost [právnická osoba] s žalobcem spolupráci po vyškrtnutí položek ze soupisu v březnu 2020, je vyloučeno, aby žalobci ušel zisk generovaný společností [právnická osoba] v období od ledna do března 2020.

18. Z výslechu žalobce soud zjistil, že společnost [právnická osoba] podniká na poli prodeje půjčování motorových vozidel. Žalobce byl při soupisu movitých věcí dne 20. 1. 2020 poučen o možnosti navrhnout vyškrtnutí věcí ze soupisu po jejich sepsání. Žalobce podepsal protokol o soupisu movitých věcí včetně jeho přílohy. Žalobce vykonavatelům ústně sdělil, že položky č. 11 a 12 nejsou v jeho vlastnictví, což dokládal nepodepsaným protokolem o převzetí pneumatik (č. l. 48 spisu). Žalobce oznámil společnosti [právnická osoba], že položky 11 a 12 byly sepsány a nabídl jí právní pomoc [jméno] [příjmení] při řešení situace. [právnická osoba] již další pneumatiky v pneuservisu neuskladnila. [právnická osoba] je společností sestry žalobce [titul]. [jméno] [příjmení], která po žalobci převzala nájem a účtuje služby [právnická osoba]

19. Soud hodnotí výslech žalobce jako důkaz s částečnou vypovídající hodnotou. Soud žalobci uvěřil, že vykonavatelům soudního exekutora ústně vysvětloval, že položky 11 a 12 nejsou v jeho vlastnictví a ukázal jim nepodepsaný protokol o převzetí pneumatik. Výpověď žalobce je v tomto ohledu v souladu s obsahem exekučního spisu, ve kterém se protokol s nálepkou„ exekučně zabaveno“ objevil. Také je v souladu s výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení]. Potud nemá soud o výpovědi žalobce pochyb. Nepřesvědčivě však vyznívá výslech žalobce ohledně rozvázání spolupráce se společností [právnická osoba] Sám žalobce uvedl, že„ Tak tím, že mi vlastně ten exekuční zásah už prakticky ukončil jakoby podnikatelskou činnost, tak jsem vlastně požádal společnost [právnická osoba] aby se ujala jakoby fakturace té společnosti [anonymizováno]“ Svědkyně [příjmení] uvedla: momentálně spolu sdílíme jednu kancelář. …Soud má výrazné pochybnosti, nakolik došlo k reálnému ukončení spolupráce se společností [právnická osoba], a má za vyvrácené, že příjem z vyúčtované spolupráce za první čtvrtletí měl plynout žalobci nebýt nesprávného úředního postupu. Žalobce v žalobě uvedl, že [právnická osoba] s ním ukončila spolupráci, jakmile soudní exekutor její věci vyškrtl (nejdříve 3. 3. 2020) a jeho příjem za první čtvrtletí roku 2020 dosahoval částky 223 656 Kč a žádal ušlý zisk za další čtvrtletí roku 2020. Následně však doložil faktury právě za první čtvrtletí roku 2020, v nichž je uveden jako dodavatel [právnická osoba], společnost vlastněná a ovládaná jeho sestrou a nově tvrdil, že právě ony představují ušlý zisk. Je možné, že žalobce, společnost [právnická osoba] a [právnická osoba] své obchodní vztahy obměnily, aby zamezily opakování situace při soupisu ze dne 20. 1. 2020, avšak soud má za vyloučené, že by to mělo reálný vliv na stav majetku žalobce. Žalobce ostatně v tomto směru konkrétní tvrzení přes poučení soudem nenabídl, svědkyně [příjmení] s žalobcem nadále sdílí kancelář v pneuservisu, na fakturách je stále uváděno stejné telefonní číslo žalobce, a tvrzení žalobce si s odstupem času čím dál více odporují (rozpory ohledně nepodepsání protokolů o soupisu a dosažení zisku v prvním čtvrtletí roku 2020). Ohledně rozvázání spolupráce [právnická osoba] se žalobce při svém výslechu omezil na kusé informace a budil dojem, že některé podstatné okolnosti zamlčuje. Může se tak dít pod vidinou požadované náhrady škody, případně z důvodů jiných (pokud by žalobce skutečně dosahoval příjmů přes 200 tisíc za čtvrt roku, nelze se ubránit podezření, že tyto příjmy před oprávněnou tajil).

20. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pro žalobce pracovala na dohodu od počátku je také zaměstnávána společností [právnická osoba], nadále s ním sdílí kancelář v pneuservisu, kde vykonavatelé soudního exekutora do soupisu sepsali věci společnosti [právnická osoba] a žalobce jim ukazoval blíže neurčenou listinu.

21. Soud hodnotí výslech svědkyně jako převážně přesvědčivý. Svědkyně vypovídala poměrně spontánně, omezenou vypovídací hodnotu má výpověď svědkyně pouze v tom směru, že nebyla zapojena do rozhovoru žalobce se soudními exekutory, avšak registrovala, že soudní exekutoři polepují pneumatiky v servisu a žalobce s nimi věc řeší, že tyto pneumatiky nejsou žalobce. Věřit jde svědkyni i to, že žalobce vykonavatelům předložil listinu. Jedná se nejspíše o protokol o převzetí pneumatik, neboť ačkoliv svědkyně přesně neoznačila tuto listinu, tato je založena v exekučním spise. Na výslechu svědkyně lze vyzdvihnout část„ Já jsem tam pracovala už od začátku, vlastně když jsem nastupovala, tak jsem pracovala pro [anonymizována dvě slova], normálně na hlavní pracovní poměr, přičemž ještě k tomu jsem pracovala pro pana [celé jméno žalobce] na dohodu.“ [právnická osoba] tedy není obchodním nástupcem žalobce po zásahu soudního exekutora, jak se snažil žalobce v doplnění žaloby vylíčit, ale svědkyni již dříve tato společnost zaměstnávala, o čemž svědčí i předložené faktury [právnická osoba] za první čtvrtletí.

22. Soud blíže nehodnotil některé důkazy, které se vztahovaly k nespornému předběžnému uplatnění nároku (předběžné uplatnění nároku ze dne 20. 5. 2020, akceptační dopis žalované ze dne 28. 5. 2020, stanovisko žalované ze dne 3. 3. 2021).

23. Soud blíže nehodnotil některé provedené důkazy, které nebyly pro rozhodnutí věci podstatné (osvědčení o DPH), dále nehodnotil ty důkazy, z nichž by učinil duplicitní skutková zjištění ve vztahu k exekučnímu spisu (protokol o soupisu movitých věcí, protokol o převzetí pneumatik č. l. 33-36, usnesení soudního exekutora č. j. [číslo jednací]).

24. Soud podrobnější dokazování neprováděl pro nadbytečnost, neboť výše uvedené pro posouzení nedůvodnosti žaloby plně postačující. Z téhož důvodu soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel, popřípadě by učinil shodná skutková zjištění.

25. Žalobce na jednání dne 21. 4. 2021 sdělil, že neeviduje další navržené a neprovedené důkazy, na dalších důkazech netrvá a nemá žádné další důkazy k prokázání rozhodných skutečností a svých tvrzení. Žalovaná se dalších důkazních návrhů vzdala svou neúčastí při jednání dne 21. 4. 2021. Soud tak předmět možného dokazování zcela vyčerpal.

V. Skutkový závěr

26. Žalobci neušel ušlý zisk ve výši 271 936 Kč, neboť služby byly [právnická osoba] inkasovány nikoli žalobcem ale spolčeností [právnická osoba] a to dokonce ještě předtím, než k tvrzenému rozvázání spolupráce mělo dojít. Částka 271 936 Kč by ani nepředstavovala skutečný ušlý zisk, neboť se jedná o příjem bez uvedení nákladů na dosažení tohoto zisku. Soudní exekutor mohl pojmout sporné položky 11 a 12 do soupisu ze dne 20. 1. 2020, i když ho žalobce na místě ústně upozornil, že se nejedná o jeho věci a předložil mu nepodepsaný protokol o převzetí pneumatik (č. l. 48), neboť to samo o sobě nestačilo, aby při provedení soupisu dne 20. 1. 2020 bylo postaveno najisto, že se jedná o majetek třetí osoby. Návrh na vyškrtnutí položek 11 a 12 ze soupisu žalobce učinil až dne 18. 2. 2021, o tomto právu byl přitom žalobce soudním exekutorem poučen ústně i písemně v rámci předloženého protokolu o soupisu věcí, který žalobce podepsal. K vyškrtnutí sporných položek došlo později na návrh [anonymizováno] [právnická osoba] za souhlasu oprávněné (ve vztahu k položce 12) poté, co byl doložen protokol o převzetí pneumatik s podpisy. Mezi tvrzenou škodou a namítaným nesprávným úředním postupem pak není dána příčinná souvislost také proto, že byly-li důvodem tvrzené rozvázání spolupráce obavy [anonymizováno] [právnická osoba] se spojením s běžící exekucí žalobce, tato byla vedena vůči žalobci oprávněně a strany se na ukončení spolupráce shodly.

VI. Právní posouzení

27. Podle § 13 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OpŠk“) stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

28. Podle rozsudku Nejvyššího soudu, sp. zn. [spisová značka], exekutor neodpovídá za škodu, která vznikla v souvislosti s jeho činností, pokud tato činnost byla prováděna v souladu se zákonem….Při soupisu totiž nelze vždy náležitě posoudit, které z nalezených věcí nepodléhají výkonu rozhodnutí (exekuci). Nesepíší se proto jen ty věci, které jsou nepochybně z výkonu (exekuce) vyloučeny (§ 321, § 322 o. s. ř.), popřípadě ty, o nichž oprávněný výslovně prohlásí, že nemají být sepsány (§ 326 odst. 4 věta druhá o. s. ř.). Pro zahrnutí movité věci do soupisu je tak bez významu tvrzení povinného, popřípadě třetí osoby, že povinný není vlastníkem věci; poněvadž však exekuční zásadou je, že k uspokojení pohledávky oprávněného může zásadně sloužit právě jen jeho majetek, nelze vyloučit, že se tato okolnost, je-li prokázána, uplatní coby důvod zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce) podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. (srov. Kůrka, V., [příjmení], L.: Výkon rozhodnutí v soudním řízení. [příjmení] [jméno], 2004, s. 379, 490 a 491). Povinností exekutora po nařízení exekuce je především zabezpečit rychlý a efektivní výkon exekučních titulů; za tím účelem činí i bez návrhu úkony směřující k provedení exekuce (§ 46 odst. 1 exekučního řádu). Nepokračovat v exekučním řízení může exekutor pouze tehdy, když soud exekuci odloží nebo zastaví nebo (viz § 46 odst. 3 exekučního řádu) byla-li uspokojena pohledávka oprávněného a současně uhrazeny náklady exekuce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

29. Podle rozsudku Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací], příčinou odloučení žalobkyně od těchto věcí byla totiž výhradně ta skutečnost (jak ostatně uvádí i sama žalobkyně ve své žalobě), že byly vykonavatelem soudní exekutorky na základě exekučního příkazu k provedení exekuce movitých věcí ze dne 26. 2. 2015 (…) pojaty do soupisu movitých věcí jako věci povinného, což však není nesprávným úředním postupem.

30. Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 10. 2019, č. j. 14 Co 251/2019 – 222 Konstantní judikatura dovodila, že ušlý zisk jako druh majetkové újmy (škody) spočívá v nedosažení toho, čeho by poškozený při neexistenci škodní události za normálních okolností, při pravidelném běhu věcí, dosáhl. Ušlý zisk tedy znamená ztrátu očekávaného přínosu. Při posuzování ušlého zisku nepostačuje pouhá pravděpodobnost zvýšení majetku poškozeného v budoucnosti, ale musí být postaveno najisto, že při pravidelném běhu věcí, pokud by nebylo protiprávního jednání škůdce, mohl poškozený důvodně očekávat zvětšení svého majetku. Pro výši ušlého zisku je určující, jakému majetkovému prospěchu, k němuž mělo reálně dojít, zabránilo jednání škůdce, jinak řečeno, o jaký reálně dosažitelný, nikoliv hypotetický, prospěch poškozený přišel. Je tedy nutné vycházet z částky, kterou by v předmětném období za obvyklých podmínek poškozený získal s přihlédnutím k nákladům vynaloženým na dosažení tohoto zisku, popř. k nákladům na dosažení tohoto zisku potřebným. Ušlý zisk nelze dovozovat jen ze zmaření zamýšleného výdělečného záměru, viz též rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2385/2014, 25 Cdo 4313/2008, 25 Cdo 3586/2006, 25 Cdo 2857/2005.

31. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 9.2020, sp. zn. 31 Cdo 1330/2020, soudní exekutor může pojmout silniční motorové vozidlo do soupisu movitých věcí, ačkoliv je mu při soupisu předložen technický průkaz osvědčující vlastnictví třetí osoby, pouze tehdy, má-li důvodné pochybnosti o pravdivosti údajů v technickém průkazu.

32. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 5.2011, sp. zn. 23 Cdo 1583/2010, příčinná souvislost mezi jednáním či opomenutím škůdce a vznikem škody je jedním ze základních předpokladů odpovědnosti za škodu. Otázka existence příčinné souvislosti je předně otázkou skutkovou, neboť v řízení se zjišťuje, zda protiprávní úkon škůdce a vzniklá škoda na straně poškozeného jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku. Příčinná souvislost se nepředpokládá, nýbrž musí být prokázána, a v tomto směru jde o otázku skutkových zjištění. Příčinná souvislost je dána, vznikla-li škoda v důsledku protiprávního jednání škůdce, tedy za pravidelného průběhu věcí by bez škůdcova jednání vůbec nenastala. Škoda musí být nezprostředkovaným následkem protiprávního jednání, které je její hlavní příčinou, nesmí jít o příčinu jen vedlejší, popř. příčinu zkoumanou jen v obecné rovině bez rozboru jednotlivých prvků konkrétní situace. Pokud dojde k řetězení jednotlivých příčin a následků, musí škoda bezprostředně vzejít z jednání škůdce. Právní posouzení příčinné souvislosti spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována.

33. Objektivní odpovědnost státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem podle OdpŠk je založena při současném splnění tří podmínek: 1) nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi vydáním nezákonného rozhodnutím či nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Existence těchto podmínek musí být v soudním řízení bezpečně prokázána.

34. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 1 odst. 1 OdpŠk, § 13 OdpŠk a shora uvedené judikatury, když se žalobce po žalované domáhá zaplacení ušlého zisku z nesprávného úředního postupu soudního exekutora při soupisu movitých věcí.

35. V řízení bylo mezi žalovanou a žalobcem nesporné, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

36. Předně soud shledal, že v dané věci není dán nesprávný úřední postup.

37. Žalobce nesprávný úřední postup vymezil tak, že soudní exekutor pojal do soupisu věci osoby odlišné od povinného, což dle ustálené judikatury (viz shora) nesprávným úředním postupem samo o sobě není. Soud nepřehlédl, že žalobce při takto vymezeném nesprávném úředním postupu také uvedl, že na skutečnost, že sepsané položky č. 11 a 12 jsou v majetku třetí osoby, vykonavatele ústně upozornil a předložil jim protokol o převzetí pneumatik, avšak ani v těchto souvislostech nelze nesprávný úřední postup dovodit. Tvrzení žalobce jako povinného nespotačuje. Nepodepsaný protokol o uskladnění pneumatik nemohl postavit najisto, že se jedná o majetek společnosti [právnická osoba] Kromě toho, že nepodepsaná listina požívá velmi nízkou důkazní sílu, z protokolu nelze nijak dovodit, že mezi [právnická osoba] a [anonymizováno] (žalobce zmíněn není) byly předány pneumatiky za účelem uskladnění. Stejný protokol by mohl být beze změn například přílohou smlouvy kupní. Protokol o převzetí pneumatik není ani veřejnou listinou na rozdíl od technického průkazu vozidla, a proto nepožívá domněnku pravdivosti obsahu (§ 134 o. s. ř.), k tomu viz [spisová značka]. Vykonavatelé tak postupovaly správně, pokud položky 11a 12 do předmětného soupisu zahrnuly a žalobce poučily o možnosti domáhat se jejího vyškrtnutí. Opačný výklad by fakticky znamenal, že rychlý a efektivní výkon exekučních titulů by se stal v praxi nemožný, neboť jakoukoli věc, kterou by exekutor hodlal zahrnout do soupisu, by povinný mohl označit za vlastnictví třetí osoby a pro osvědčení této skutečnosti by stačila nikým nepodepsaná soukromá listina, kterou by si povinný vystavil.

38. Soud neshledal ani příčinnou souvislost mezi tvrzenou škodou a tvrzeným nesprávným úředním postupem.

39. Odměny za služby [právnická osoba] byly inkasovány nikoli žalobcem ale společností [právnická osoba], a to dokonce ještě předtím, než k tvrzenému nesprávnému úřednímu postupu i tvrzenému rozvázání spolupráce mělo dojít. O tom svědčí faktury, které předložil sám žalobce, o kterých původně tvrdil, že se jednalo o jeho příjem. Faktura pro společnost [právnická osoba] ze dne 17. 1. 2020 (č. l. 67 spisu) byla vystavena ještě před 20. 1. 2020, tedy ještě před provedením soupisu [právnická osoba] posílalo odměnu za služby pneuservisu jinému subjektu než žalobci. Tvrdí-li (nově) žalobce, že vyúčtované služby by získal sám, nebýt nesprávného úředního postupu přehlíží, že k rozvázání spolupráce mělo dojít po vyškrtnutí věcí ze soupisu. Ostatně o sepsání položek 11 a 12 se [anonymizována tři slova] [právnická osoba] dozvěděla až dne 17. 2. 2020 z vysvětlujícího e-mailu žalobce, kde současně nabídl i zastoupení svým zástupcem, jak soud zjistil z exekučního spisu, kam byla e-mailová komunikace žalobce založena, dříve tedy spolupráce rozvázána být ani nemohla. Byla-li motivem tvrzené rozvázání spolupráce též obava [právnická osoba] z poškození reputace při spojení společnosti s exekucí, opětovně nelze dovodit příčinnou souvislost, neboť exekuce byla vůči žalobci vedena oprávněně. Konečně akceptoval-li žalobce tvrzené ukončení spolupráce, jednalo se o dohodu stran, za kterou žalovaná nenese odpovědnost. V tomto směru soud poukazuje na skutečnost, že žalobce při svém výslechu k dotazu na výpovědní mechanismus uvedl, že„ Výpovědní mechanizmus byl minimálně jeden rok.“ Došlo-li tedy k předčasnému ukončení spolupráce, předpokládá to dohodu obou stran.

40. Soud neshledal důvodnou ani výši požadované škody.

41. Žalobce přes poučení soudem podle § 118a odst. 1,3 o. s. ř. při jednání dne 21. 4. 2021 nenabídl žádná tvrzení ke skutečné ztrátě očekávaného výnosu, když svou škodu odvíjel pouze od příjmu společnosti [právnická osoba] dle předložených faktur, aniž by tvrdil a prokázal výši nutných či potřebných nákladů. Některé náklady by žalobce nutně vynaložit musel, sám žalobce uváděl, že [právnická osoba] zaměstnává dva zaměstnance na obsluze a administrativní pracovnici, též měla tato společnost převzít nájem provozovny, je tedy nepochybné, že celá žalovaná částka by nemohla být tzv. čistým ziskem bez vynaložení sebemenších nákladů. V podrobnostech soud odkazuje na shora citovanou judikaturu shrnutou v rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. 14 Co 251/2019.

42. K argumentům žalobce soud shrnuje, že upozornění vykonavatelů ze strany žalobce, že pneumatiky a disky jsou ve vlastnictví třetí osoby, nekonstituuje odpovědnostní titul. Pokud se [právnická osoba] zalekla svého spojení s exekucí žalobce, případně se obávala opakování situace v budoucnu, exekuce byla vůči žalobci vedena oprávněně a škoda by pak byla v příčinné souvislosti se samotným vedením (zákonné) exekuce proti žalobci nikoli se soupisem movitých věcí. Soud má provedeným dokazováním vyvráceno, že by společnost [právnická osoba] za služby platila žalobci, neboť odměnu dle předložených faktur inkasovala [právnická osoba], a to dokonce ještě před provedením soupisu a vyškrtnutí věcí ze soupisu. Dále má soud za vyvrácené, aby žalovaná škoda představovala ušlý zisk žalobce, když žalobce přes poučení soudu nijak netvrdil ani neprokázal náklady na dosažení zisku.

43. Soud uzavírá, že v dané věci není dán nesprávný úřední postup, příčinná souvislost, škoda pak zůstala v hypotetické rovině, a proto soud žalobu zamítl včetně požadovaného zákonného úroku, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.

VII. Náklady řízení

44. Úspěšné žalované náleží náhrada nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. představující paušální náhradu podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb. za vyjádření ve věci ve výši 300 Kč.

45. Delší lhůta k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. je běžně vyžadována žalovanou, proto soud dopřál delší lhůtu i žalobci z důvodu zachování rovnosti stran.

Poučení