22 C 207/2023 - 211

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Janem Lipertem ve věci žalobců: a) [Anonymizováno]. [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] b) [Anonymizováno]. [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] c)[Anonymizováno]. [Jméno zainteresované osoby 2/0][Datum narození zainteresované osoby 2/0] [Adresa zainteresované osoby 2/0] d) [Jméno zainteresované osoby 3/0][Datum narození zainteresované osoby 3/0] [Adresa zainteresované osoby 2/0] e) [Jméno zainteresované osoby 4/0][Datum narození zainteresované osoby 4/0] [Anonymizováno] f) [Jméno zainteresované osoby 5/0][Datum narození zainteresované osoby 5/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] g) [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 6/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] h) [Jméno zainteresované osoby 7/0][Datum narození zainteresované osoby 7/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] i) [Jméno zainteresované osoby 8/0][Datum narození zainteresované osoby 8/0] [Adresa zainteresované osoby 2/0] j) [Jméno zainteresované osoby 9/0][Datum narození zainteresované osoby 9/0] [Adresa zainteresované osoby 9/0] všichni zastoupeni advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 9/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] proti žalované: [Anonymizováno] [Anonymizováno] [IČO zainteresované společnosti 0/0] se sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] jednající [Anonymizováno] [Anonymizováno] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/1] o zadostiučinění ve výši 61 667 Kč s příslušenstvím pro každého z žalobců takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit každému žalobci 32 375 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 1. 10. 2023 do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit každému žalobci 29 292 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 1. 10. 2023 do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit každému žalobci náklady řízení ve výši 14 498 Kč k rukám zástupce žalobců do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

Vyjádření účastníků a průběh řízení 1. Žalobci se domáhali zadostiučinění za celkovou délku nepřiměřeně dlouhého řízení později vedeného u Okresního soudu v Novém Jičíně sp. zn. [spisová značka], ve kterém vystupovali jako poškození. Věc byla dvakrát nezákonně odložena, řízení trvalo mnohem déle, než by bylo obvyklé, nejednalo se o složitou věc, žalobci urgovali postup, řízení přitom souviselo s úmrtím osoby blízké. Výše odškodnění by měla být valorizována. Žalobci od žalované ničeho neobdrželi. Orgány činné v trestním řízení (OČTŘ) se nezabývaly všemi důkazy, a proto jde k jejich tíži, že věc byla opakovaně vracena k došetření. Již po prvním odložení věci poškození poukázali na to, že je třeba se zabývat, zda by došlo k smrtelnému následku i v případě, že by jel později obviněný [jméno FO] dovolenou a přiměřenou rychlostí, přičemž touto otázkou se OČTŘ začaly zabývat až po vypracování revizního znaleckého posudku a po zrušení nezákonného usnesení o zahájení trestního stíhání. Věc tak nebyla projednána efektivně.

2. Žalovaná žalobu neuznala. OČTŘ nelze přičítat opakované vrácení věci k došetření, neboť od počátku bylo obtížné zjistit skutkový děj, zejména průběh nehody, což mělo vliv na závěr o spáchání trestného činu a jeho škodlivosti. V řízení nedošlo k žádným průtahům a policie postupovala koncentrovaně. Řízení bylo složité po skutkové i procesní stránce. Sporné a nesporné skutečnosti 3. Mezi účastníky bylo nesporné předběžné uplatnění nároků žalobců dne 7. 3. 2023 a průběh řízení, jak jej stručně shrnula žalovaná v čl. 3 odst. 2 až 6 vyjádření žalované ze dne 29. 11. 2023 s tím, že celková délka posuzovaného řízení pro žalobce trvala zhruba 4 roky a 1 měsíc.

4. Sporné mezi účastníky zůstalo, zda žalobcům náleží peněžité zadostiučinění za délku posuzovaného řízení, zda se jednalo o řízení složité či jednoduché po skutkové a procesní stránce, zda se podílely OČTŘ na délce řízení a zda jim lze klást k tíži opakované vrácení věci, zda se žalobci podíleli na délce řízení, zda bylo řízení pro žalobce významné, a zda má být zadostiučinění valorizováno s přihlédnutím doby od vydání Stanoviska Cpjn 206/2010. Prokázané skutečnosti, zjištění a hodnocení 5. Soud má ve stručnosti za prokázané, že posuzované řízení trvalo 4 roky a 1 měsíc. Jednalo se o řízení složitější po skutkové i procesní stránce. OČTŘ nepostupovaly koncentrovaně při zadání znaleckého posudku, když rozhodné otázky pro posouzení, zda byl spáchán trestný čin, byly znalecky posuzovány až později. Žalobci se na délce řízení nepodíleli a adhezní řízení mělo standardní význam pro žalobce. V daném případě soud neshledal důvod pro valorizaci zadostiučinění, když má za to, že přiznávané zadostiučinění je slušné a odpovídající současné životní úrovni.

6. Soud vzal za prokázaná nesporná tvrzení účastníků o průběhu trestního stíhání, která jsou souladná se skutkovými zjištěními z trestního spisu Okresního soudu v Novém Jičíně sp. zn. [spisová značka], přičemž soud vzal za zjištěné následující.

7. Dne 19. 11. 2018 byly zahájeny úkony trestního řízení, kdy došlo k nehodě s usmrcením [jméno FO]. Dne 19. 11. 2018 přijal policejní orgán Krajského ředitelství Moravskoslezského kraje, Územního odboru [jméno FO], Dopravní inspektorát [jméno FO] oznámení o dopravní nehodě, ke které došlo v obci [adresa]. Téhož dne tj. 19. 11. 2018 byly zahájeny úkony trestního řízení směřující k objasnění a prověření skutečností nasvědčujících spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti. Dne 29. 11. 2018 podala vysvětlení [tituly před jménem] [Jméno zainteresované osoby 0/0] s připojením k náhradě škody, kterou nevyčíslila. Dne 13. 12. 2018 tak učinila [tituly před jménem] [jméno FO] (nyní [jméno FO]) a [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne 4. 12. 2018 podal vysvětlení [jméno FO]. Dne 11. 12. 2019 policejní orgán po provedeném prověřování, zejména provedením výslechu zainteresovaných osob, zpracování protokolu o dopravní nehodě v silničním provozu, plánku místa dopravní nehody a fotodokumentace opatřením přibral znalce [tituly před jménem] [jméno FO] z oboru doprava, odvětví doprava silniční, za účelem zpracování analýzy nehodového děje. Dne 04. 01. 2019 byly policejnímu orgánu z [podezřelý výraz] [adresa], [Anonymizováno] doručeny závěry soudní pitvy zemřelého. Závěry soudní pitvy byly přeposlány znalci. Dne 02. 05. 2019 byl policejnímu orgánu doručen znalecký posudek. Dne 23. 05. 2019 policejní orgán na základě prověřování a závěru znaleckého posudku ve věci rozhodl usnesením o odložení věci. Dne 31. 05. 2019 tři shora poškozené podaly proti vydanému usnesení policejního orgánu stížnost bez odůvodnění. Dne 05. 06. 2019 bylo policejnímu orgánu doručeno odůvodnění stížnosti. Poškození poukázali na to, že je třeba se zabývat, zda by došlo k smrtelnému následku i v případě, že by jel později obviněný [jméno FO] dovolenou a přiměřenou rychlostí. Dne 17. 06. 2019 bylo policejnímu orgánu doručeno rozhodnutí okresního státního zástupce o stížnosti vedené pod č.j. [spisová značka], kterým bylo usnesení policejního orgánu zrušeno s následnými pokyny k doplnění prověřování, neboť nebylo dostatečně prověřeno, zda v případě, že by řidič jel dovolenou a přiměřenou rychlostí by byl způsoben mírnější následek. Dne 18. 06. 2019 doručil znalec [tituly před jménem] [Anonymizováno] vyjádření k námitkám, které byly uvedeny zmocněncem poškozených ve stížnosti. Dne 19. 06. 2019 bylo policejním orgánem vyžádáno doplnění znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství-pitevního protokolu. Dne 02. 07. 2019 bylo z [podezřelý výraz] [adresa], [Anonymizováno] lékařství doručeno doplnění pitevního protokolu na vznesené otázky. Dne 30. 07. 2019 policejní orgán znovu rozhodl usnesením o odložení věci. Dne 31. 07. 2019 byla proti usnesení o odložení věci podána poškozenými stížnost. Dne 08. 08. 2019 byla stížnost odůvodněna. Dne 20. 08. 2019 bylo okresním státním zastupitelstvím o stížnosti rozhodnuto tak, že stížnost byla zamítnuta. Dne 17. 09. 2019 podali poškození ke Krajskému státnímu zastupitelství v [adresa] podnět k dohledu. Dne 07. 11. 2019 byl z Okresního státního zastupitelství v [jméno FO] vrácen spisový materiál policejnímu orgánu zpět s pokynem vedeným pod č.j. [spisová značka] k uskutečnění vyšetřovacího pokusu ve smyslu ustanovení § 104c tr. řádu. Dne 25. 11. 2019 proběhl v obci [adresa] v místě dopravní nehody vyšetřovací pokus. Dne 04. 12. 2019 bylo v návaznosti na závěry provedeného vyšetřovacího pokusu vyžádáno doplnění znaleckého posudku z oboru doprava, odvětví silniční doprava od znalce [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne 06. 03. 2020 bylo policejnímu orgánu doručeno doplnění znaleckého posudku, ve kterém byly zahrnuty skutečnosti získané vyšetřovacím pokusem. Dne 01. 04. 2020 byl zaslán spisový materiál na Okresní státní zastupitelství v [jméno FO]. Dne 27. 05. 2020 byl Okresním státním zástupcem z Okresního státního zastupitelství v [jméno FO] vydán pokyn k postoupení spisového materiálu dle ust. § 159a odst. 1 písm. b) tr. řádu k věcně a místně příslušnému služebnímu funkcionáři s kázeňskou pravomocí, neboť bylo zjištěno naplnění znaku skutkové podstaty přestupku. Dne 03. 06. 2020 byla věc odevzdána ke kárnému projednání věcně a místně příslušnému služebnímu funkcionáři s kázeňskou pravomocí. Dne 18. 06. 2020 byl pod č.j. [Anonymizováno]/2020 vydán příkaz ředitele kanceláře ředitele [Anonymizováno] Moravskoslezského kraje ve věcech služebního poměru, kterým byl stíhaný uznán vinným pro spáchání přestupku. Dne 24. 09. 2020 byl spisový materiál po předchozí žádosti zaslán na Okresní státní zastupitelství do [jméno FO]. Dne 05. 11. 2020 byl spisový materiál z Okresního státního zastupitelství vrácen zpět policejnímu orgánu s pokynem k doplnění prověřování o doplnění znaleckého posudku. Předmětem doplnění mělo být vyjádření se k odbornému vyjádření od [tituly před jménem] [Anonymizováno], které doložil do spisového materiálu zmocněnec poškozených. Dne 11. 11. 2020 byla policejním orgánem vydaná žádost o doplnění znaleckého posudku z oboru doprava, odvětví doprava silniční od znalce [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne 26. 01. 2021 doručil znalec [tituly před jménem] [Anonymizováno] doplnění znaleckého posudku. Dne 24. 03. 2021 byl policejnímu orgánu ze strany Okresního státního zastupitelství v [jméno FO] vydán pokyn k vypracování revizního znaleckého posudku znaleckým ústavem, Dopravní fakultou [jméno FO]–[Anonymizováno] [adresa]. Dne 26. 04. 2021 bylo policejním orgánem vydáno opatření o přibrání znaleckého ústavu k vypracování revizního znaleckého posudku. Dne 06. 10. 2021 byl policejnímu orgánu doručen revizní znalecký posudek, který obsahoval jiné závěry, než které byly zjištěny znalcem [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne 07. 10. 2021 byl spisový materiál odeslán na Okresní státní zastupitelství v [jméno FO]. Dne 15. 11. 2021 byl spisový materiál z Okresního státního zastupitelství vracen zpět policejnímu orgánu. Dne 18. 11. 2021 bylo zahájeno trestní stíhání vůči [jméno FO] za usmrcení z nedbalosti [jméno FO]. Dne 15. 12. 2021 byl obviněný vyslechnut. Dne 22. 11. 2021 žalobci jako poškození uplatnili náhradu škody ve smyslu § 43 trestního řádu. [tituly před jménem] [jméno FO] byla manželkou a uplatnila za duševní útrapy1 200 000 Kč, [jméno FO], [jméno FO] (nyní [jméno FO]) byly dcerami a uplatnily 1 000 000 Kč, [Jméno zainteresované osoby 3/0], [Jméno zainteresované osoby 4/0], [jméno FO], [jméno FO] byly vnoučaty a uplatnila 750 000 Kč s výjimkou [Jméno zainteresované osoby 4/0], který uplatnil 700 000 Kč. [jméno FO] byl zetěm poškozeného a uplatnil 500 000 Kč. [Jméno zainteresované osoby 8/0] byl druhem dcery [jméno FO] a uplatnil 500 000 Kč, [Jméno zainteresované osoby 9/0] byla švagrová poškozeného a uplatnila 400 000 Kč. Dne 9. 12. 2021 byl zmocněnec poškozených vyrozuměn o možnosti prostudovat trestní spis. Dne 15. 12. 2021 tak učinil. Dne 17. 12. 2021 bylo zrušeno trestní stíhání jako nezákonné pro překážku věci rozhodnuté, když zde byl příkaz [Anonymizováno] [Anonymizováno] Moravskoslezského kraje ve věcech služebního poměru, neboť obviněný byl jako [Anonymizováno] za projednávaný skutek už potrestán dne 18. 6. 2020. Dne 23. 12. 2021 byl dán podnět k přezkumného řízení ve věci přestupku obviněného. Dne 16. 6. 2022 ministr vnitra v rámci přezkumného řízení rozhodnutí o přestupku zrušil. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 8. 7. 2022. Dne 14. 7. 2022 bylo zahájeno trestní stíhání obviněného [jméno FO] znovu. Dne 17. 8. 2022 byl proveden výslech obviněného s prostudováním spisu. Obviněný byl pojištěn u ČSOB pojišťovny, která dne 2. 6. 2022 uzavřela s poškozenými dohodu o narovnání. Dne 24. 8. 2022 byl podán návrh na podání obžaloby. Dne 2. 9. 2022 byla na obviněného podána obžaloba. Dne 9. 9. 2022 bylo nařízeno hlavní líčení na 28. 11. 2022, při kterém byla přednesena obžaloba, přečteny uplatnění náhrady škody poškozených, vyslechnut obžalovaný, který prohlásil vinu a jeho trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno za současného přijetí 50 000 Kč na pomoc obětem trestné činnosti a závazku zdržet se 1,5 roku řízení motorových vozidel se zkušební dobou 2,5 let. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 17. 12. 2022. Řízení trvalo ve vztahu k žalobcům 4 roky a 1 měsíc, o čemž ostatně mezi stranami nebylo sporu.

8. Z výroční statistické zprávy o stavu soudnictví v České republice za rok 2019 soud nezjistil žádné podstatné okolnosti, neboť pro závěr o přiměřenosti či nepřiměřenosti délky řízení není podstatná průměrná délka trestního řízení v ČR, ale to, zda lze s ohledem na konkrétní okolnosti posuzovaného řízení jej lze považovat za přiměřeně dlouhé či nikoliv.

9. Soud blíže nehodnotil ty důkazy, z nichž by učinil duplicitní skutková zjištění k trestnímu spisu, popřípadě nesporným tvrzením účastníků o průběhu trestního řízení (záznam o zahájení úkonů trestního řízení z 19. 11. 2018, usnesení o odložení věci a jejich zrušení, stížnosti žalobců, usnesení státního zastupitelství v [jméno FO], podněty k dohledu a jejich doplnění, odpovědi Krajského státního zastupitelství v [adresa], protokol o vyšetřovacím pokusu, usnesení o zahájení trestního stíhání a jeho zrušení, obžaloba, usnesení o podmíněném zastavení). Soud blíže nehodnotil ani důkazy k nesporné okolnosti předběžného uplatnění nároku ze dne 7. 3. 2023 a vydání zamítavého stanoviska ze dne 6. 9. 2023.

10. Soud neprováděl další důkazy, neboť by to bylo nadbytečné. Účastníci ostatně další důkazy ani nenavrhovali provést. Skutkový závěr 11. Lze shrnout, že v posuzovaném trestním řízení, ve kterém vystupovali žalobci jako poškození s nárokem nemajetkové újmy z důvodu duševních útrap vyvolaných úmrtím osoby blízké při dopravní nehodě, za kterou z nedbalosti odpovídal později obviněný [jméno FO], žalobci trpěli po dobu 4 let a 1 měsíce nejistotou ohledně výsledku trestního řízení. OČTŘ nepostupovali při zadání znaleckého posudku koncentrovaně, protože se nezabývaly, zda by došlo k smrtelnému následku i v případě, že by jel později obviněný [jméno FO] dovolenou a přiměřenou rychlostí. To vyústilo ve dvě nesprávné odložení věci, což bylo k podnětu žalobců OČTŘ vytknuto ze strany Krajského státního zastupitelství v [adresa]. Věc byla komplikována souběhem přestupkového a trestního řízení vůči [jméno FO] a nutností složitějšího dokazování znaleckým posudkem z oboru dopravy k průběhu nehody a nutností učinění vyšetřovacího pokusu. Žalobci aktivně využívali svých procesních práv k nápravě nesprávného postupu policie v odložení věci. S ohledem na charakter adhezního řízení nemělo řízení pro žalobce vyšší význam, ačkoliv souviselo s úmrtí osoby blízké. Přiznávané zadostiučinění je dostatečné i s ohledem na životní úroveň v České republice. Žalovaná se ani po 6 měsících od předběžného uplatnění (od 8. 9. 2023) žalobcům ničeho neplnila. Právní posouzení 12. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“) stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

13. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

14. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení (srov. NS Cpjn 206/2010).

15. Soud posoudil věc po právní stránce podle § 13 odst. 1 OdpŠk a § 31a odst. 1, 2 a 3 OdpŠk, když se žalobci domáhají po žalované zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jim měla vzniknout nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

16. V řízení bylo nesporné, že žalobci nárok předběžně u žalované uplatnili ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

17. Soud dospěl k závěru, že délka řízení (4 roky a 1 měsíc) byla nepřiměřená, neboť lze přisvědčit námitce žalobců, že policie v počátku nezkoumala veškeré okolnosti nutné pro průběh nehody a rozhodnutí o vině později obviněného [jméno FO]. Skutečnost, že musel být zadáván další revizní znalecký posudek, který by vyřešil tyto otázky, prodloužil (nadbytečně) délku řízení. Délka řízení tak sice není nikterak dlouhá a průběh řízení byl vyplněn činností policie bez průtahu, avšak dvojí nesprávné odložení věci způsobené shora vytknutým nedostatkem již způsobuje, že délku řízení nelze považovat za přiměřenou. Další průtahy soud neshledal (viz NS 28 Cdo 1143/2010). V důsledku porušení práva žalobců na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě jim vznikla nemajetková újma, kterou je nutné odškodnit v penězích z důvodu uvedených výše.

18. Z konstantní judikatury Nejvyššího soudu (viz např. NS 30 Cdo 1151/2009, NS 30 Cdo 4889/2009 či Stanovisko NS Cpjn 206/2010) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za každý rok řízení, přičemž za první dva roky náleží odškodnění v poloviční výši. Za přiměřenou základní sazbu se jeví částka 15 000 Kč za rok řízení (za první dva roky částka poloviční). Vyšší částka se užije u extrémně dlouhých soudních řízení, za které lze zpravidla považovat ta, která překročí délku trvání 10 let. S ohledem na skutečnost, že řízení trvalo kratší dobu 4 roky a 1 měsíc není důvodu použít vyšší sazbu. Soud zdůrazňuje, že ve Stanovisku uvedené rozpětí má být „pouze“ vodítkem pro další úvahy soudu při snaze nastavit sjednocující model vnitrostátních orgánů s hledisky do budoucna.

19. Nejvyšší soud zdůrazňuje, že při stanovení finančního zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení je třeba přiznat zadostiučinění přiměřené konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, a naopak se vyvarovat mechanické aplikaci práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku. Na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny či inflace. Nejvyšší soud s ohledem na skutečnost, že ani v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva nevysledoval žádné změny se k výše uvedené judikatuře opakovaně hlásí (z poslední doby za všechny např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2022 č. j. 30 Cdo 653/2022-254).

20. Žalobce začali trpět nejistotou ohledně výsledku řízení v okamžiku jeho zahájení, neboť jim s ohledem na skutečnost, že byla usmrcena jejich osoba blízká, muselo být zřejmé, že se vede trestní řízení, ve kterém vystupují jak opoškození. Mezi účastníky nebylo sporu, že délka řízení pro žalobce činila 4 roky a 1 měsíc.

21. Při základní částce 15 000 Kč za rok řízení (za první dva roky částka poloviční) činí orientační částka odškodnění 46 250Kč.

22. Tuto orientační částku pak je nutno dále upravit, a to v důsledku demonstrativně vyčtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím k: b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

23. Posuzované řízení bylo složité procesně pro souběh přestupkového a trestního řízení. Přestupkové řízení bylo důvodem, proč bylo zrušeno první usnesení o zahájení trestního stíhání, kdy bylo nutné vyčkat na zrušení rozhodnutí v přestupku v přezkumném řízení, což mělo na délku řízení vliv. Na rozdíl od vydání nezákonného usnesení o zahájení trestního stíhání, které řízení neprodloužilo, neboť stejně bylo nutné vyčkat odklizení potrestání obviněného za přestupek. Z obsahu spisu též plyne, že se jednalo o složitější řízení po skutkové stránce, kdy k objasnění průběhu nehody a odpovědnosti za ni bylo nutné složitějšího znaleckého zkoumáním znaleckého ústavu a provedení vyšetřovacího pokusu. Soud nesnižoval zadostiučinění za projednání na více stupních, neboť to bylo vyvoláno nesprávným rozhodováním policie o odložení věci či zahájením trestního stíhání v době odsouzení obviněného za přestupek . Soud tak snížil zadostiučinění o procesní složitost (minus 10 %) a skutkovou složitost (minus 20 %).

24. Žalobci se nepodíleli na délce řízení. Je pravdou že žalobci svou argumentací o nutnosti zkoumání, zda by došlo ke smrtelném následku, nažili řízení urychlit, avšak tato okolnost se již projevila v závěru o nehospodárném postupu policie a nepřiměřené délce. Přípisy žalobců v tomto směru představují realizaci svých práv a soud neshledal důvodu za toto zadostiučinění ještě zvyšovat, proto za chování účastníků zadostiučinění neupravoval.

25. Postup orgánů veřejné moci se odrazil v závěru o nepřiměřenosti délky soudního řízení. Podstup policie, která nezadala znalecký posudek napoprvé tak, aby se vypořádal se všemi okolnostmi případu, ačkoliv žalobci na nutnost takového postupu výslovně upozorňovali, se dostatečně odrazil v závěru o nepřiměřenosti délky řízení. Jinak bylo řízení bez prodlev. Soud proto zadostiučinění za postup soudů neupravoval.

26. Význam řízení pro žalobce soud zhodnotil tak, že posuzované řízení z hlediska svého předmětu (duševní útrapy v souvislosti s úmrtím osoby blízké) mělo zvýšený význam, který však nutně snižuje to, že se jednalo o adhezní řízení, ve kterém není o nároku žalobců rozhodováno s končenou platností. Další okolností, která hovoří o sníženém významu, je uzavření dohody o narovnání s pojišťovnou obviněného v rámci souběžného civilního řízení. Ke konci řízení tak již byla nejistota žalobců ohledně výsledku řízení snížena vědomím, že pojišťovna obviněného se zavázala část jejich nároku dle vzájemné dohody uspokojit. Význam řízení proto soud neupravoval, když jsou zde okolnosti pro zvýšení i snížení zadostiučinění.

27. Základní zadostiučinění 46 250 Kč soud snížil o minus 30 % za složitost a dospěl k závěru, že přiměřené zadostiučinění činí 32 375 Kč.

28. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobcům ničeho neuhradila, dostala se do prodlení po 6 měsících od předběžného uplatnění nároku podle § 15 odst. 2 OdpŠk dne 8. 9. 2023. Žalobci žádali přiznat zákonný úrok z prodlení od 1. 10. 2023, který jim náleží podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

29. Z výše uvedených důvodů soud žalobě vyhověl jen částečně, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

30. Žalobu na zaplacení zbývajícího zadostiučinění s příslušenstvím jako nedůvodnou zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. Náklady řízení 31. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobci byli ve sporu částečně úspěšní, avšak plnění záviselo na úvaze soudu, proto mají nárok na plnou náhradu nákladů. Náklady každého žalobce tvoří 2 000 Kč soudního poplatku a náklady právního zastoupení. Odměnu advokáta soud určil dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“) při tarifní hodnotě sporu 50 000 Kč, neboť se jedná o spor o náhradu nemajetkové újmy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3378/2013), čemuž odpovídá dle § 7 odst. 5 AT odměna za následující úkony: příprava a převzetí zastoupení, žaloba, vyjádření a účast na jednání soudu, to vše dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT. Advokátovi náleží i paušální náhrada hotových výdajů za 4 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Advokát je plátcem DPH. Odměna advokáta se snižuje o 20 % za společné zastoupení žalobců podle § 12 odst. 4 AT, když žalobci činili naprosto shodná podání při zastoupení jedním advokátem, tedy nastala obdobná situace jakoby advokát zastupoval klienta jediného. Advokát promeškal čas na cestě v rozsahu 8 půl hodin podle § 14 odst. 3 AT. Advokát vyúčtoval i cestovné ze sídla k soudu a zpět s průměrnou spotřebou 6,3 litru nafty na 100 km při délce trasy 260 km a opotřebením vozidla a cen dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. ve výši 2 090 Kč. Soud nepřiznal odměnu za výzvu k plnění podle § 31 odst. 4 OdpŠk, když předběžné uplatnění má neformální povahu. Celkem náklady každého žalobce činí 14 498 Kč [2000 + 1,21 x (0,8 x 4 x 3 100 + 4 x 300/10 + 800/10 + 2 090/10)], jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.

32. Delší lhůta plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. odpovídá podmínkám čerpání prostředků ze státního rozpočtu a žalobce nijak nepoškozuje.

Poučení