22 C 214/2020 - 299

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Vránovou ve věci žalobce: [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupený advokátem [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalovaným: 1. [Jméno zainteresované osoby 0/0], IČO [Anonymizováno] sídlem [Adresa zainteresované osoby 0/0] sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] 2. [Anonymizováno]., IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] zastoupená advokátem [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] 3. [Anonymizováno]., IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] zastoupená advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] 4. [Jméno zainteresované společnosti 1/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 1/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 1/0] pro určení neplatnosti dražby takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá, aby bylo určeno, že dobrovolná elektronická dražba konaná ve dnech [datum] od 20:00 hodin do [datum] 15:54 hodin prostřednictvím portálu www.Elektronickedrazby.cz dle dražební vyhlášky pro dražbu dobrovolnou elektronickou číslo: [Anonymizováno], jejímž předmětem byla dražba stavby č.p. [Anonymizováno] stojící na pozemku [Anonymizováno] č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], včetně všech součástí a příslušenství, zejména trafostanice, všech přípojek, zpevněných ploch, opěrných zdí, oplocení, osvětlení, jednoduchých přístřešků, trvalých porostů je neplatná, se zamítá.

II. Žalobce je povinna zaplatit žalované 1) na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalované 1).

III. Žalobce je povinna zaplatit žalované 2) na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalované 2).

IV. Žalobce je povinna zaplatit žalované 3) na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalované 3).

V. Žalobce je povinna zaplatit žalované 4) na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalované 4).

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] podanou u zdejšího soudu domáhal vydání rozhodnutí, které by určilo, že dobrovolná elektronická dražba konaná ve dnech [datum] od 20:00 hodin do [datum] 15:54 hodin prostřednictvím portálu www.elektronickedrazby.cz dle dražební vyhlášky pro dražbu dobrovolnou elektronickou číslo [Anonymizováno] (dále jen „Dražba“), jejímž předmětem byla dražba stavby č. p. [Anonymizováno] stojící na pozemku par. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] to vše zapsané na LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], včetně všech součástí a příslušenství, zejména trafostanice, všech přípojek, zpevněných ploch, opěrných zdí, oplocení, osvětlení, jednoduchých přístřešků, trvalých porostů (dále jen „Nemovitosti“), je neplatná.

2. Dle žalobních tvrzení je žalobce spoluvlastníkem Nemovitostí v rozsahu 6/10 společně se žalovanou 4, která je spoluvlastníkem v rozsahu zbývajícího podílu 4/10. V roce 2001 byly Nemovitosti zahrnuté správkyní konkurzní podstaty (žalovanou 1) do soupisu konkurzní podstaty úpadkyně, společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa] (dále jen „Úpadkyně“), neboť žalovaná 1 shledala kupní smlouvu, na základě které nabyl žalobce Nemovitosti od Úpadkyně neplatnou a neúčinnou. Žalobce naopak tvrdí, že tvrzené důvody pro zahrnutí Nemovitostí do soupisu buď neexistovaly, nebo v průběhu času odpadly. I v průběhu konkurzního řízení Úpadkyně (sp. zn. 80 [právnická osoba]/2000 vedeného u Městského soudu v Praze) mělo být pravomocně určeno, že žalobce je vlastníkem 60% podílu na Nemovitostech (rozhodnutí Městského soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum]).

3. Na nemovitostech dle žalobce původně vázla tři zástavní práva k zajištění pohledávek Úpadkyně, a to vůči a) společnosti [právnická osoba]., k zajištění pohledávky ve výši [částka], b) Hlavnímu městu [adresa] k zajištění pohledávky ve výši [částka] a c) Finančnímu úřadu pro [adresa] k zajištění pohledávek ve výši [částka]. Ve vztahu k zástavnímu právu ad a) žalobce uvádí, že došlo ke splynutí v osobě zástavního dlužníka a věřitele u 6/10 podílu náležejícímu žalobci. Ve vztahu k zástavnímu právu ad b) žalobce tvrdí pravomocné určení jeho neexistence a ve vztahu k zástavnímu právu ad c) tvrdí jeho zánik, který žalobce přivodil platbou ve výši [částka] učiněnou dne [datum] do konkurzní podstaty Úpadkyně na zajištěnou pohledávku. V důsledku toho tak na Nemovitostech nevázla žádná zástavní práva a Nemovitosti neměly být zahrnuté do konkurzní podstaty Úpadkyně. Výše uvedené měl potvrdit i Vrchní soud v rozhodnutí č. j. [spisová značka] ze dne [datum]. Žalovaná 1 však odmítla platbu přijmout a vystavit kvitanci, naopak platbu žalobci vrátila. Žalobce proto složil částku do úschovy (u Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. [spisová značka]) a podal žalobu o určení neexistence zástavního práva c).

4. Byť dle žalobce byla v konkurzním řízení Úpadkyně pravomocně zjištěna neexistence důvodů soupisu Nemovitostí do konkurzní podstaty, přistoupila žalovaná 1 ke zpeněžení Nemovitostí formou Dražby. Po zveřejnění dražební vyhlášky se plánované dražbě žalobce snažil zabránit, a to žádostí o upuštění od dražby směrované jak žalované 1, tak dražebníkovi (žalované 2), neboť měl za to, že zde jsou zákonné důvody pro její upuštění. Přes zaslanou žádost přistoupila žalovaná 2 k dražbě a udělila vydražiteli (žalované 3) příklep.

5. Jako důvody pro neplatnost Dražby žalobce uvádí tyto: a) žalobce písemně požádal o upuštění od Dražby dle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách (dále jen „zákon o dražbách“), b) žalobce doložil žalované 2, že žalovaná 1 není oprávněna navrhnout provedení Dražby, c) smlouva o provedení Dražby je neplatná, d) žalobci nebyla v zákonné lhůtě zaslána dražební vyhláška, e) odhadnutá cena Nemovitostí v dražební vyhlášce je chybná.

6. Svou aktivní legitimaci k podání žaloby žalobce dovozuje z § 24 odst. 3 zákona o dražbách, ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum].

7. Žalobní tvrzení žalobce doplnil podáním ze dne [datum], a to o další důvod neplatnosti Dražby, a sice že žalovaná 1 nebyla oprávněna nakládat s předmětem Dražby, konkrétně s podílem 6/10 ve vlastnictví žalobce, neboť k tomuto podílu zanikl zákonný důvod pro konání Dražby před tím, než byla Dražba realizována. Odkázal přitom na § 27 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání (dále jen „zákon o konkurzu a vyrovnání“), a rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]. Žalobce jako vlastník (podílu) Nemovitostí navíc neudělil souhlas s konáním dobrovolné dražby.

8. Žalovaná 1 (správkyně konkurzní podstaty Úpadkyně) se k žalobě vyjádřila podáním ze dne [datum], a to tak, že žalobu neuznává, neboť žalobci chybí aktivní legitimace k podání žaloby, když § 24 odst. 3 zákona o dražbách žalobci nesvědčí a žalobcem citovaná judikatura není přiléhavá, neboť ta se vztahuje pouze na situace, kdy k momentu konání dražby nenastala domněnka příslušnosti dražených nemovitostí ke konkurzní podstatě. V posuzovaném případě však tato domněnka nastala, neboť byla pravomocně zamítnuta vylučovací žaloba žalobce včetně řízení o obnově (sp. zn. [spisová značka] vedená u Městského soudu v Praze), byla pravomocně zamítnuta opakovaná vylučovací žaloba žalobce (sp. zn. [spisová značka]) a následně i vylučovací žaloby žalované 4. Rozhodnutí o vylučovacích žalobách nelze v nalézacím řízení přezkoumávat a jsou pro civilní soud závazná. I návrh na nařízení předběžného opatření o povinnosti zdržet se provedení Dražby byl k okamžiku konání dražby zamítnut, a to jak Obvodním soudem pro [adresa], tak Městským soudem v Praze. K námitce nedoručení dražební vyhlášky žalovaná 1 uvádí, že dražební vyhláška byla žalobci řádně doručena dne [datum], ten si ji však v úložní době nevyzvedl. Důvody soupisu spoluvlastnického podílu 6/10 žalobce nepominuly, neboť původním důvodem jejich soupisu byla absolutní neplatnost nabývacího titulu (kupní smlouvy) pro žalobce (§ 19 zákona o konkurzu a vyrovnání) a existence zástavních práv, proti kterým žalobce nebrojil (§ 27 odst. 5 zákona o konkurzu a vyrovnání). Postupy žalované 1 byly opakovaně aprobovány dohlédacími soudy v konkurzním řízení a není nutné (možné) je nyní opětovně přezkoumávat. Na závěr žalovaná 1 vyjasnila, že její žaloba na určení vlastnického práva byla sice zamítnuta Městským soudem v Praze, ale jak uvedeno v rozhodnutí odvolacího (Vrchního) soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], byla zamítnuta na základě nedoložení naléhavého právního zájmu. Určení vlastnického práva tak z něj nelze vyvodit.

9. Žalovaná 2 (dražebník) se k žalobě vyjádřila podáním ze dne [právnická osoba]. 2021, a to tak, že žalobu neuznává. Důvodem má být chybějící aktivní legitimace žalobce. Odkazuje přitom na úplné znění rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], ve kterém je vyslovena možnost vlastníka věci podat žalobu o určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby zahájené na návrh insolvenčního správce, ale pouze v době, kdy ještě nenastala nevyvratitelná právní domněnka, že předmět dražby byl pojat do soupisu majetkové podstaty oprávněně, nebo kdy ještě nebylo skončeno řízení o žalobě na vyloučení majetku z majetkové podstaty. Neboť žádná z těchto podmínek nenastala, není žalobce oprávněn žalobu podat. Pokud řízení o vylučovací žalobě byla již pravomocně rozhodnuta, nelze je opětovně přezkoumávat (mimo konkurzní řízení). K důvodům, pro které měla žalovaná 2 upustit od Dražby, uvádí, že přes žádost (tvrzeného) vlastníka se řídila pokynem správce podstaty (žalované 1), na kterého přechází veškerá oprávnění dlužníka. Žalovaná 1 jí řádně doložila, že všechny vylučovací žaloby byly pravomocně zamítnuty a že nastala domněnka podle § 19 odst. 2 zákona o konkurzu a vyrovnání. Smlouva o provedení dražby je platná, její neplatnost žalobce ani nemůže namítat, neboť není její stranou. Dražební vyhlášku žalobci z procesní opatrnosti zaslala, byť byla povinna ji zaslat pouze žalované 1. Námitku, že výše ceny, za kterou předmět Dražby vydražila (a která podstatně převyšuje odhadní cenu), způsobuje neplatnost Dražby, považuje za absurdní a v rozporu se smyslem dražby.

10. Žalovaná 3 (vydražitel) se k žalobě vyjádřila podáním ze dne [datum], a to tak, že žalobu neuznává. Vlastníkem Nemovitostí byla od [datum] žalovaná 3 z důvodu udělení příklepu v Dražbě. Dále uvádí, že žalobce byl neúspěšný ve všech sporech o vyloučení Nemovitostí z konkurzní podstaty Úpadkyně, Nemovitosti byly k okamžiku vydražení součástí konkurzní podstaty Úpadkyně a nikdo jiný než konkurzní soud nemůže posuzovat příslušnost určitého majetku ke konkurzní podstatě. Zástavní právo Finančního úřadu pro [adresa] k Nemovitostem nikdy nezaniklo, neboť žalovaná 1 nebyla povinna opožděnou platbu přijmout. Žalobce není dle § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách aktivně legitimována k podání žaloby na neplatnost Dražby.

11. Žalovaná 4 (vlastník podílu 4/10 na Nemovitostech) se k žalobě vyjádřila podáním ze dne [datum], a to tak, že žalobu neuznává. Za nesporné uvedla, že ke dni podání vyjádření byl žalobce uveden v katastru nemovitostí jako (spoluvlastník) Nemovitostí, neboť příslušný katastrální úřad neprovedl zápis v katastru ve prospěch žalované 3 z formálních důvodů (chybné označení předchozího vlastníka). Dále jí je známo, že žalovaná 2 vydala žalované 3 potvrzení o nabytí vlastnického práva k Nemovitostem a že byl podán nový návrh na vklad. Žalovaná 4 je toho názoru, že soud by se v tomto řízení neměl podrobněji zabývat tvrzeními žalobce k otázce soupisu Nemovitostí žalovanou 1, neboť ve věci bylo již rozhodnuto rozsudkem Vrchního soudu v Praze č. j. [spisová značka]. Dovolání ve věci bylo odmítnuto. Žalobce neprokazuje žádný z důvodů stanovených v § 22 zákona o veřejných dražbách, pro který by měla žalovaná 2 povinnost od Dražby upustit. O argumentech žalobce týkajících se zástavních práv k Nemovitostem již bylo rozhodnuto Vrchním soudem v Praze č. j. [spisová značka] a tyto tak nemohou představovat důvod pro vyslovení neplatnosti Dražby. Na závěr žalovaná 4 shrnuje, že žalobce nevyvrací žalobními tvrzeními, ani důkazy, právo žalované 1 Dražbu navrhnout a právo žalované 2 Dražbu provést a dále že žalobce v rozporu se zákonem nedovozuje správně svoji věcnou aktivní legitimaci v tomto řízení.

12. Žalobce v návaznosti na vyjádření žalovaných podal dne [datum] repliku, ve které uvedl, že svoji aktivní věcnou legitimaci dovozuje z § 24 odst. 3 zákona o dražbách, který dle něj není taxativním výčtem. Ve spojení s judikaturou Nejvyššího soudu, dle které je právo domáhat se neplatnosti dobrovolné dražby přiznáno za splnění podmínek i vlastníku věci, pokud není navrhovatelem dražby. U žalobce nenastala ani nevyvratitelná právní domněnka ohledně oprávněnosti soupisu, ani nedošlo k ukončení řízení o vylučovací žalobě. Žalobce jako jediný zajištěný věřitel Úpadkyně udělil žalované 1 pokyn, aby od Dražby upustila. Výsledek vylučovacích sporů dle něho nezakládá res iudicata, ani nevyvratitelnou domněnku o oprávněnosti soupisu, jako je tomu podle insolvenčního zákona. Pokud tedy nastaly hmotněprávní skutečnosti po podání vylučovací žaloby, měla žalovaná 1 Nemovitosti vyloučit z konkurzní podstaty. Rozhodující pro posouzení oprávnění žalované 1 zpeněžit věc třetí osoby je aktuální skutkový stav ke dni konání dražby, nikoli výsledek vylučovací žaloby. Výsledek vylučovací žaloby zakládá toliko vyvratitelnou domněnku o oprávněnosti soupisu. Ke dni konání Dražby navíc na Nemovitostech neexistovalo zástavní právo, pro které by bylo možné podíl žalobce zpeněžit Dražbou, a neexistovali oddělení zástavní věřitelé, které by bylo možné uspokojit prostřednictvím zpeněžení. Žalovaná 1 nebyla osobou oprávněnou k navrhnutí provedení Dražby a Dražba vykazovala zásadní formální nedostatky.

13. Na repliku žalobce zareagovala žalovaná 2 vyjádřením ze dne [datum], ve kterém uvedla, že souhlasí se žalobcem v tom, že pokud nastane nevyvratitelná právní domněnka ohledně pojetí předmětu dražby do soupisu majetkové podstaty, není vlastník předmětu dražby aktivně legitimován k podání žaloby na neplatnost dražby. V posuzovaném případě nevyvratitelná domněnka ohledně pojetí předmětu dražby do soupisu majetkové podstaty nastala. Byť se na věc má aplikovat zákon o konkurzu a vyrovnání, který hovoří v § 19 odst. 2 o domněnce vyvratitelné, s ohledem na konstantní judikaturu nastala v případě žalobce domněnka nevyvratitelná. Žalobce tak není aktivně legitimován k podání žaloby. Pro opětovné projednání vylučovacích žalob není důvod, neboť žalobce ani nedoložil žádné nové skutečnosti. Otázku, zda určitý majetek byl pojat do soupisu majetkové podstaty oprávněně, je však povolán řešit výlučně insolvenční soud. Osobou oprávněnou k podání žádosti o upuštění od provedení dražby je navrhovatel (v tomto případě správce konkurzní podstaty), nikoli žalobce. Zástavní práva váznoucí na předmětu dražby zanikají zpeněžením.

14. Žalobce k vyjádření žalované 2 uvedl, že žalobce je oprávněn se domáhat vyslovení neplatnosti Dražby, která byla provedena na návrh osoby, která zjevně nemá oprávnění s předmětem dražby nakládat. Odkázala přitom na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]. K doloženým rozhodnutím Ústavního soudu žalovanou 1 dne [datum], kterými byly zamítnuty, resp. odmítnuty ústavní stížnosti žalobce, žalobce uvádí, že nic relevantního z nich nevyplývá, když Ústavní soud pouze konstatoval ústavní konformitu řízení. Žalobce dále odkázal na řízení vedené u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém je projednávána žaloba na určení vlastnického práva k Nemovitostem.

15. Během řízení žalobce podal dva návrhy na nařízení předběžného opatření, oba návrhy byly zdejším soudem pravomocně zamítnuty, a to z důvodu, že bylo v době jejich rozhodování postaveno najisto, že Nemovitosti byly součástí konkurzní podstaty (jak opakovaně rozhodnuto v konkurzním řízení) a žalobce tak není aktivně legitimována k podání samotné žaloby a s tím souvisejících předběžných opatření.

16. Při jednání dne [datum] žalobce nad rámec žalobních tvrzení uvedl, že od doby podání žaloby byla ukončena významná soudní řízení, a to u Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1542/20, která se týkala druhé vylučovací žaloby, kde Ústavní soud vyslovil názor, že žalovaná 1 měla podíl žalobce na Nemovitostech vyloučit z majetkové podstaty v roce 2015 pro zánik zástavních práv a dále rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], ve kterém má být uvedeno, že v případě, že dojde zániku zástavních práv, která odůvodňují soupis, správkyně podstaty by na takovou změnu měla reagovat vynětím příslušných nemovitých věcí z majetkové podstaty. Obdobný názor měl vyslovit i Vrchní soud v rámci konkurzního řízení v rozhodnutí sp. zn. [spisová značka].

17. Žalovaná 1 uvedla, že prvotním důvodem soupisu Nemovitostí do podstaty nebyly zástavní práva dle § 27 odst. 5 zákona o konkurzu a vyrovnání, ale to, že žalobce není vlastníkem Nemovitostí, neboť tyto Nemovitosti nenabyl platnou kupní smlouvou. Zástavní práva na Nemovitostech existovala, byť jedno z nich „dostal žalobce pod svoji kontrolu“ a jedno „bylo menší“. I tak konkurzní soudy všech instancí v rámci první vylučovací žaloby potvrdily, že zde tato práva byla a pro oprávnění žalované 1 nakládat s Nemovitostmi je výše uvedené plně dostačující. Druhá vylučovací žaloba byla shledána za opožděnou. Žalovaná 1 tak byla oprávněna Nemovitosti zpeněžit.

18. Žalovaná 2 uvedla, že spor se týká toho, zda Dražba byla platná, či nikoli, a bude na posouzení soudu, zda byly dodrženy zákonné předpoklady pro průběh Dražby.

19. Žalovaná 3 odkázala na své písemné vyjádření a doplnila, že je nutné vyřešit otázku toho, zda byla žalovaná 1 oprávněna zpeněžit Nemovitosti v Dražbě a zda Dražba proběhla formálně správně. Dle jejího názoru tomu tak bylo. Na závěr zpochybnila aktivní legitimace žalobce.

20. Žalovaná 4 odkázala na písemné vyjádření a shrnula, že bylo dáno právo žalované 1 Dražbu navrhnout a žalobce nemá aktivní legitimaci k podání žaloby.

21. Soud účastníky seznámil s předběžným právním názorem, a sice že žalobce v současnou chvíli neprokázal aktivní legitimaci k podání žaloby. Zároveň účastníky upozornil, že pokud aktivní legitimace nebude shledána, nebude nutné přezkoumávat formální stránku konání Dražby z důvodu procesní hospodárnosti a žaloba bude zamítnuta. Neboť během jednání nebyla náležitě prokázána aktivní legitimace žalobce, vyzval soud žalobce dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), aby do 15 dnů uvedl skutečnosti a navrhl důkazy, jimiž bude prokázána aktivní legitimace k podání žaloby.

22. V návaznosti na poučení soudu žalobce podal dne [datum] vyjádření, ve kterém uvedl dva důvody pro svou legitimaci k podání žaloby. Prvním z nich má být vlastnictví samotných Nemovitostí. Jako vlastník předmětu Dražby, do jehož práv bylo provedením Dražby podstatným způsobem zasaženo, nemá jiné obrany vůči Dražbě, která je nezákonná, než podle § 24 odst. 3 zákona o dražbách. Druhý důvod žalobce spatřoval v tom, že je osobou s předkupním právem k Nemovitostem založeném ex lege § 3056 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“).

23. Žalovaná 1 k legitimačním důvodům žalobce uvedla, že vlastník věci není uveden v § 24 odst. 3 zákona o dražbách a jako takový nemá právo žalobu podat. Judikatorně bylo dovozeno, že tak může činit, ale pouze za předpokladu, že před podáním návrhu na provedení dražby nenastala nevyvratitelná domněnka, že věc byla do soupisu majetku pojata oprávněně, nebo nebylo o vylučovací žalobě pravomocně rozhodnuto. Nevyvratitelná podmínka v posuzovaném případě však nastala. Ani právo předkupní žalobci nesvědčí, neboť dle judikatury se odmítá existence předkupního práva dle § 3056 občanského zákoníku, pokud nabytí pozemků či stavby nevede ke sjednocení dosud odděleného vlastnictví (stavby a pozemku). V daném případě je však žalobce (tvrzeným) vlastníkem podílu 6/10 jak na stavbě, tak na pozemku. Spoluvlastníci se navíc považují za jedinou osobu. Ke dni [datum] se tak stavba ze zákona stává součástí pozemku. Ve veřejné dražbě má navíc správce konkurzní podstaty postavení vlastníka k nemovitým věcem, které jsou z jeho návrhu předmětem dražby (§ 17 odst. 4 zákona o dražbách).

24. Obdobně argumentovaly i žalovaná 2 a 3.

25. Při jednání dne [datum] se žalobce vyjádřil k podáním žalovaných, a to tak, že nevyvratitelná podmínka nenastala a žalovaná 1 měla (a mohla) jednoduchým posouzením dojít k tomu, že Nemovitosti sepsány býti nemají a měly by tak být vyloučeny. K předkupnímu právu uvádí, že v dražební vyhlášce byly Nemovitosti identifikovány jako dva podíly, tedy jako samostatné věci, pokud by byly od [datum] ex lege spojené (stavba by byla součástí pozemku), pak byla Dražba nicotná jen z důvodu nesprávně stanoveného předmětu Dražby.

26. Žalované se vyjádřily tak, že dražební vyhláška obsahuje podstatné náležitosti, když Nemovitosti byly dostatečně označeny a draženy jako celek.

27. V závěrečných vyjádřeních účastníci setrvali na svých stanoviscích, jak výše uvedeno.

28. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům ve věci.

29. Z rozhodnutí Městského soudu v Praze č. j. [Anonymizováno] [právnická osoba]/[Anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že na majetek Úpadkyně byl prohlášen konkurz. Správkyní konkurzní podstaty byla ustanovena žalovaná 1.

30. Z rozsudku Vrchního soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum] soud zjistil, že Vrchní soud, jako soud odvolací, potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum], kterým soud zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal, aby ze soupisu konkurzní podstaty Úpadkyně byl vyloučen jeho spoluvlastnický podíl ve výši 6/10 k Nemovitostem. Nejvyšší soud dovolání v téže věci odmítl usnesením č. j. [spisová značka] ze dne [datum].

31. Z rozsudku Vrchního soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum] soud zjistil, že Vrchní soud, jako soud odvolací, potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum], kterým soud zamítl žalobu žalované 4, kterou se domáhala, aby ze soupisu konkurzní podstaty Úpadkyně byl vyloučen její spoluvlastnický podíl ve výši 4/10 k Nemovitostem. Nejvyšší soud dovolání v téže věci odmítl usnesením č. j. [spisová značka] ze dne [datum].

32. Z rozsudku Vrchního soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum] soud zjistil, že Vrchní soud, jako soud odvolací, potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum], kterým soud opětovně zamítl žalobu žalované 4, kterou se domáhala, aby ze soupisu konkurzní podstaty Úpadkyně byl vyloučen její spoluvlastnický podíl ve výši 4/10 k Nemovitostem. Nejvyšší soud dovolání v téže věci zčásti zamítl, zčásti odmítl usnesením č. j. [spisová značka] ze dne [datum].

33. Z rozsudku Vrchního soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum] soud zjistil, že Vrchní soud, jako soud odvolací, potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum], kterým soud opětovně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal, aby ze soupisu konkurzní podstaty Úpadkyně byl vyloučen jeho spoluvlastnický podíl ve výši 6/10 k Nemovitostem. Nejvyšší soud dovolání v téže věci odmítl usnesením č. j. [spisová značka] ze dne [datum].

34. Z usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum] soud zjistil, že Vrchní soud, jako soud odvolací, potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum], kterým soud zamítl obnovu řízení sp. zn. [spisová značka] vedeného u Městského soudu v Praze. Dovolání v téže věci bylo Nejvyšším soudem odmítnuto usnesením č. j. [spisová značka] ze dne [datum].

35. Z rozsudku Vrchního soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum] soud zjistil, že Vrchní soud, jako soud odvolací, potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum], kterým soud zamítl žalobu žalované 1, kterou by bylo určeno, že Úpadkyně je vlastníkem Nemovitostí, neboť soudy neshledaly naléhavý právní zájem na určení vlastnictví Úpadkyně k Nemovitostem.

36. Z usnesení Městského soudu v Praze č. j. 80 [právnická osoba]/[Anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že soud zamítl návrh na předběžné opatření žalobce, kterým by bylo žalované 1 uloženo, aby nenakládala s Nemovitostmi do rozhodnutí o dovolání vedeném Nejvyšším soudem pod sp. zn. [spisová značka] nebo do právní moci rozhodnutí o řízení o určení neexistence zástavního práva k Nemovitostem u Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. [spisová značka]. Soud ve svém rozhodnutí mimo jiné vyložil, že „na základě výsledku excindačních sporů je nepochybná (nezvratitelná) příslušnost Nemovitostí ke konkurzní podstatě, kdy tyto správkyně sepsala – mimo jiné – dle § 27 odst. 5 ZKV a tento soupis obhájila i vůči zástavním dlužníkům (jelikož v zákonné 30denní lhůtě neposkytli plnění dle řádné výzvy správkyně) v excindačních řízeních, která byla pravomocně skončena zamítnutím vylučovacích žalob, včetně žalob podaných navrhovatelem co jedním ze dvou zástavních dlužníků. Poté si již navrhovatelka – jak vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu i souvisejících rozhodnutí Vrchního soudu v Praze – nemohla vynutit vyloučení Nemovitostí ze soupisu konkursní podstaty úpadkyně a zabránit v daném konkursu jejich zpeněžení tím, že by do konkursní podstaty zcela uhradila pohledávky zajištěné touto zástavou nebo složila její obvyklou cenu).“ 37. Z usnesení Městského soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum], kterým soud potvrdil usnesení Obvodního soudu pro [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum], soud zjistil, že soud zamítl návrh na předběžné opatření žalobce, kterým by bylo žalované 2 uloženo, aby až do pravomocného rozhodnutí ve věci samé zdržela Dražby Nemovitostí. V odůvodnění Městský soud uvedl, že „v tomto řízení nelze uložit dražebníkovi povinnost zdržet se dražby uvedených nemovitostí v rámci konkurzního řízení, když by tím zasahoval do konkurzních poměrů, které již byly vyřešeny tak, že nemovitosti vyloučeny nebyly. Odvolací soud proto… neshledává za splněný zejména požadavek nezbytnosti zatímní úpravy poměrů účastníků, neboť ty jsou již s konečnou platností upraveny v rámci samotného konkurzního řízení.“ 38. Z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1542/20 ze dne [datum] soud zjistil, že ústavní stížnost byla v části, ve které směřovala proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. [spisová značka] ze dne [datum], rozsudku Vrchního soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum] a rozsudku Městského soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum] zamítnuta a v části, ve které směřovala proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 80 [právnická osoba]/[Anonymizováno] ze dne [datum] odmítnuta.

39. Z nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3478/20 ze dne [datum] soud zjistil, že ústavní stížnost směřující proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum] a usnesení Obvodního soudu pro [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum] byla odmítnuta.

40. Z rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobci byla uložena povinnost vyklidit Nemovitosti a předat je žalované 1 a dále zaplatit žalované 1 částku ve výši [částka] s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení za užívání Nemovitostí od [datum] do [datum] bez souhlasu žalované 1.

41. Z doručenky k zásilce ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná 2 zaslala žalobci písemnost označenou jako „rozesílka DV P/1/8/2020“, žalobce si zásilku nepřevzal.

42. Z žádosti o upuštění od dražby ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou 2 k upuštění od Dražby.

43. Z výzvy k upuštění od dražby ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou 1 k upuštění od Dražby.

44. Z protokolu o provedené dražbě dobrovolné elektronické č. [Anonymizováno] soud zjistil, že Nemovitosti byly vydraženy za částku[tel. číslo] Kč a vydražitelem byla žalovaná 3.

45. Z potvrzení o nabytí vlastnictví ze dne [právnická osoba]. 2021 soud zjistil, že Nemovitosti ve spoluvlastnictví žalobce a žalované 4 byly žalovanou 2 vydraženy na základě soupisu konkursní podstaty Úpadkyně ve prospěch žalované 3.

46. Z potvrzení správce konkursní podstaty dle § 28 odst. 5 zákona o konkurzu a vyrovnání soud zjistil, že žalovaná 1 vydala potvrzení, že ve veřejné dobrovolné dražbě provedené žalovanou 3 došlo ke zpeněžení Nemovitostí a tímto zpeněžením zanikly zajišťovací práva, jakož i poznámky a ostatní obdobné údaje k Nemovitostem uvedená v čl. II. tohoto prohlášení.

47. Ze smlouvy o koupi nemovitých věcí ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná 3 převedla vlastnické právo k Nemovitostem na společnost [jméno FO] s.r.o., se sídlem [adresa].

48. Nahlédnutím do katastru nemovitostí soud zjistil, že vlastnické právo k Nemovitostem je zapsáno ve prospěch společnosti [jméno FO] s.r.o., [adresa], [Anonymizováno] [adresa].

49. Na základě výše uvedeného je tak zřejmé, že po prohlášení konkurzu na Úpadkyni Městským soudem v Praze, provedla žalovaná 1 soupis majetku náležejícího do konkurzní podstaty. Do tohoto soupisu zahrnula i Nemovitosti, neboť byla toho názoru, že kupní smlouva, kterou Úpadkyně převedla vlastnické právo k Nemovitostem na žalobce, je absolutně neplatná. Proti zahrnutí Nemovitostí do soupisu podal žalobce u Městského soudu v Praze dvě vylučovací žaloby (sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]), které obě skončily neúspěchem (zamítnutím žaloby) a dále jednu žalobu na obnovu řízení (sp. zn. [spisová značka]), která byla rovněž zamítnuta. Dovolání ve výše uvedených věcech byla odmítnuta. I žalovaná 4, jako spoluvlastník Nemovitostí, podala dvě vylučovací žaloby (sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]), které však rovněž skončily zamítnutím. Související řízení (o nařízení předběžného opatření, o určení vlastnictví) skončila pravomocným zamítnutím žaloby. Neboť tak žalovaná 1 měla postaveno najisto, že Nemovitosti jsou součástí majetkové podstaty Úpadkyně, přistoupila k nařízení dražby Nemovitostí u žalované 2. Přes nesouhlas žalobce byly Nemovitosti vydraženy a žalovaná 2 udělila příklep žalované 3, o tomto ji bylo vydáno potvrzení. Po nabytí vlastnického práva k Nemovitostem převedla žalovaná 3 vlastnické právo na společnost [jméno FO] s.r.o.

50. Dle § 6 odst. 1, 2 a 3 zákona o konkurzu a vyrovnání majetek podléhající konkursu tvoří konkursní podstatu (dále jen "podstata"). Konkurs se týká majetku, který patřil dlužníkovi v den prohlášení konkursu a kterého nabyl za konkursu; tímto majetkem se rozumí také mzda nebo jiné podobné příjmy. Do podstaty nenáleží majetek, jehož se nemůže týkat výkon rozhodnutí; majetek sloužící podnikatelské činnosti z podstaty vyloučen není. Za podmínek stanovených tímto zákonem patří do podstaty také majetek jiných osob, zejména těch, které jej nabyly na základě neúčinných právních úkonů dlužníka.

51. Dle § 14 odst. 1 písm. a) zákona o konkurzu a vyrovnání prohlášení konkursu má tyto účinky: oprávnění nakládat s majetkem podstaty přechází na správce. Právní úkony úpadce, týkající se tohoto majetku, jsou vůči konkursním věřitelům neúčinné. Osoba, která uzavřela s úpadcem smlouvu, může od ní odstoupit, ledaže v době jejího uzavření věděla o prohlášení konkursu.

52. Dle § 18 odst. 2 a 3 zákona o konkurzu a vyrovnání je soupis listinou, která správce opravňuje ke zpeněžení sepsaného majetku. Do soupisu se zapisují i věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, které nenáležejí úpadci (§ 6 odst. 3), ale mají být zpeněženy; jejich zapsání do soupisu je správce povinen oznámit jejich vlastníku nebo jiné osobě, která s nimi nakládá, a jde-li o nemovitosti, i příslušnému katastrálnímu úřadu. Na žádost osoby, která uplatňuje svá práva k věci, právu nebo jiné majetkové hodnotě, vydá správce osvědčení o tom, zda konkrétní věc, právo nebo jiná majetková hodnota byla nebo nebyla zapsána do soupisu podstaty. Jakmile je věc, právo nebo jiná majetková hodnota zapsána do soupisu, může s ní nakládat pouze správce nebo osoba, jíž k tomu dal správce souhlas.

53. Dle § 19 odst. 2 a 3 zákona o konkurzu a vyrovnání soud uloží tomu, kdo uplatňuje, že věc, právo nebo jiná majetková hodnota neměla být do soupisu zařazena, aby ve lhůtě určené soudem podal žalobu proti správci. V případě, že žaloba není včas podána, má se za to, že věc, právo nebo jiná majetková hodnota je do soupisu pojata oprávněně. Do uplynutí lhůty k podání žaloby a po dobu do pravomocného skončení řízení o žalobě nesmí správce věc, právo nebo jinou majetkovou hodnotu zpeněžit ani s ní jinak nakládat, ledaže tím odvrací hrozící škodu na majetku, který je předmětem žaloby.

54. Dle § 27 odst. 1 a 5 zákona o konkurzu a vyrovnání lze podstatu zpeněžit veřejnou dražbou věcí a jiných penězi ocenitelných majetkových hodnot, soudním výkonem rozhodnutí nebo jejich prodejem mimo dražbu. Veřejnou dražbu věcí a jiných penězi ocenitelných majetkových hodnot včetně podniku provede dražebník na návrh správce. Přitom se postupuje podle zvláštního předpisu. Osoby, jejichž věci, práva nebo pohledávky zajišťují pohledávky (§ 28) vůči úpadci, správce vyzve, aby do 30 dnů vyplatily ve prospěch konkursní podstaty zajištěné pohledávky nebo aby ve stejné lhůtě složily cenu věci, práva nebo pohledávky, jimiž je pohledávka zajištěna. Nevyplatí-li uvedené osoby zajištěnou pohledávku nebo nesloží-li cenu věci, práva nebo pohledávky, zapíše správce věc, právo nebo pohledávku do soupisu podstaty (§ 18). Věci, které zajišťují pohledávky oddělených věřitelů, lze zpeněžit ve veřejné dražbě. Ustanovení tohoto odstavce neplatí, jde-li o ručitele včetně bankovní záruky a zvláštních případů ručení (např. směnečné rukojemství, záruky poskytnuté věřitelem na zajištění celního dluhu).

55. Dle § 17 odst. 4 zákona o dražbách se vlastníkem rozumí též osoba, která je oprávněna s předmětem dražby hospodařit a je vlastníkem zmocněna nebo na základě zvláštního právního předpisu oprávněna předmět dražby zcizit, likvidátor a insolvenční správce.

56. Dle § 24 odst. 3 zákona o dražbách každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby, navrhovatelem, osobou oprávněnou z předkupního práva k předmětu dražby, osobou oprávněnou z práva na přednostní nabytí předmětu dražby nebo osobou, k jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat, může navrhnout soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky v § 12 odst. 1 a 2, § 14 odst. 3, § 17 odst. 5 a 6, § 19, 20, § 23 odst. 1 až 10, § 25 a v § 26 odst. 1 a 2 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.

57. Dle § 1124 odst. 1 občanského zákoníku bylo-li spoluvlastnictví založeno pořízením pro případ smrti nebo jinou právní skutečností tak, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit, a převádí-li některý ze spoluvlastníků svůj podíl, mají ostatní spoluvlastníci k podílu po dobu šesti měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví předkupní právo, ledaže spoluvlastník podíl převádí jinému spoluvlastníku nebo svému manželu, sourozenci nebo příbuznému v řadě přímé. Neujednají-li si spoluvlastníci, jak předkupní právo vykonají, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.

58. Dle § 3054 občanského zákoníku stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, přestává být dnem nabytí účinnosti tohoto zákona samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, měla-li v den nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba.

59. Dle § 3056 občanského zákoníku vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku a nestala se součástí pozemku ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, má ke stavbě předkupní právo a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku. Předkupní právo vlastníka pozemku se vztahuje i na podzemní stavbu na stejném pozemku, která je příslušenstvím nadzemní stavby. K ujednáním vylučujícím nebo omezujícím předkupní právo se nepřihlíží.

60. Soud se nejdříve zaobíral tím, zda byla žaloba podána v 3měsíční propadné lhůtě dle § 24 odst. 3 zákona o dražbách. Neboť Dražba byla ukončena dne [datum], uplynula lhůta k podání žaloby dne [datum]. Žaloba ve věci byla podána dne [datum], soud proto konstatuje, že byla podána včas.

61. Dále soud musel zkoumat, zda je žalobce osobou oprávněnou k podání žaloby na neplatnost dražby. Dle výše citovaného ustanovení je zřejmé, že žalobu může podat osoba, do jejíž práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a zároveň se jedná o jednu z osob tam vyjmenovaných (účastník dražby, navrhovatel, osoba oprávněná z předkupního práva k předmětu dražby, osoba oprávněná z práva na přednostní nabytí předmětu dražby nebo osoba, k jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat).

62. Z výše uvedeného výčtu je tak zřejmé, že žalobce není žádnou z tam uvedených osob a není tak dle znění zákona oprávněn žalobu podat.

63. Pokud se žalobce snaží vytvořit konstrukci, ve které mu svědčí předkupní právo k Nemovitostem, pak soud tuto konstrukci považuje za neudržitelnou. Ustanovení § 1124 odst. 1 ve znění ode dne předcházejícímu zveřejnění dražební vyhlášky je na danou situaci neuplatnitelné, neboť žalobce měl Nemovitosti nabýt právním jednáním – kupní smlouvou – a nikoli právní skutečností. Ani § 3056 občanského zákoníku nelze aplikovat, neboť toto ustanovení směřuje na situace, kdy se stavba nestala součástí pozemku dle § 3054 občanského zákoníku. V žalobcem tvrzené situaci, kdy je 6/10 spoluvlastníkem jak pozemku, tak stavby, je zřejmé, že ze zákona došlo k zániku stavby jako samostatné nemovité věci a tato se stala součástí pozemku, neboť vlastník stavby i pozemku je tatáž osoba. Stejný postup by nastal i vůči zbývajícímu 4/10 podílu ve vlastnictví žalované 4. Nemovitosti byly navíc draženy jako celek, jak vyplývá z dražební vyhlášky a nikoli spoluvlastníkem v rozsahu 4/10 podílu.

64. Argumentoval-li žalobce, že okruh osob oprávněných k podání žaloby dle zákona o dražbách byl judikatorně prolomen rozhodnutími Nejvyššího soudu (sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]), kde Nejvyšší soud vyslovil právní názor, že „vlastník předmětu dražby je oprávněn (věcně legitimován) – analogicky podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách – navrhnout soudu určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby provedené na návrh insolvenčního správce, který byl podán v době, kdy ještě nenastala nevyvratitelná právní domněnka, že předmět dražby byl pojat do soupisu majetkové podstaty oprávněně, nebo kdy ještě nebylo skončeno řízení o žalobě na vyloučení majetku z majetkové podstaty.“, pak k tomu soud podotýká, že v posuzovaném případě podmínky pro oprávnění vlastníka věci podat žalobu nenastaly, neboť konkurzní soudy pravomocně rozhodly, že Nemovitosti byly pojaty do soupisu oprávněně. Všechny předložené námitky žalobce byly již v rámci konkurzního řízení vyřešeny a pravomocně rozhodnuty a domněnka, že Nemovitosti byly pojaty do soupisu oprávněně, tak nastala.

65. Jak ostatně uvedeno v žalobcem citovaném rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] – „Nevyvratitelná právní domněnka, že určitý majetek byl pojat do soupisu majetkové podstaty oprávněně (§ 225 odst. 3 insolvenčního zákona), nenastane tehdy, jestliže insolvenční soud na základě včas podané žaloby pravomocně rozhodne, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty. Otázku, zda určitý majetek byl pojat do soupisu majetkové podstaty oprávněně, je tedy povolán řešit výlučně insolvenční soud, a to na základě žaloby na vyloučení majetku z majetkové podstaty, kterou projedná a rozhodne jako incidenční spor [srov. § 159 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona]. Nikdo jiný než insolvenční soud nemůže posuzovat příslušnost určitého majetku k majetkové podstatě dlužníka, a to ani jako otázku předběžnou, už proto, že žádné řízení vedené před jiným orgánem než insolvenčním soudem (a výsledek takového řízení) nemůže zabránit tomu, aby nenastala nevyvratitelná právní domněnka podle ustanovení § 225 odst. 3 insolvenčního zákona.“ 66. Účinky takové domněnky jsou popsány např. v rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], kde Nejvyšší soud uvedl, „tím, že zmešká lhůtu k podání vylučovací žaloby, vylučovatel o vlastnické právo k sepsanému majetku nepřichází; nastává toliko účinek popsaný v § 19 odst. 2 ZKV in fine. Má se tedy za to, že věc, právo nebo jiná majetková hodnota je do soupisu pojata oprávněně a vylučovatel za trvání konkursu již nemá možnost vynutit si zákaz zpeněžení takového majetku a zabránit rozdělení výtěžku zpeněžení mezi úpadcovy věřitele (je po dobu trvání účinků konkursu zbaven práva s tímto majetkem nakládat a dojde-li k jeho zpeněžení, nemůže úspěšně zpochybnit vlastnictví osoby, která tento majetek zpeněžením nabyla).“ 67. Ani judikatorně tak žalobci nesvědčí právo k podání žaloby.

68. Jak Nejvyšší soud navíc podotýká, nikdo jiný než insolvenční soud není oprávněn posuzovat příslušnost určitého majetku k majetkové podstatě dlužníka, a to ani jako otázku předběžnou. Zdejší soud tak musí vycházet z toho, že Nemovitosti byly zahrnuty do soupisu oprávněně a logickým důsledkem tak musí být, že žalovaná 1 měla oprávnění Nemovitosti zpeněžit.

69. Žalobce tak touto žalobou nemůže být úspěšný, neboť není aktivně legitimován podat žalobu dle § 24 odst. 3 zákona o dražbách, neboť není žádnou z osob tam uvedených a zároveň nastala právní domněnka, že předmět dražby byl pojat do soupisu majetkové podstaty oprávněně, jak rozhodnuto v konkurzním řízení Úpadkyně. Tento stav brání žalobci zpochybňovat proces zpeněžení Nemovitostí a vlastnictví osoby, která majetek nabyla.

70. Ze shora vyložených důvodů soudu nezbylo, než žalobu zamítnout a přiznat žalovaným náhradu nákladů řízení.

71. Jako tarifní hodnotu sporu soud stanovil částku [částka], tedy obvyklou cenu Nemovitostí stanovenou ve znaleckém posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno], kterou ostatně i žalovaná 2 použila jako hodnotu Nemovitosti v dražební vyhlášce. Částku[tel. číslo] Kč soud nemohl považovat za hodnotu sporu, neboť vydražená cena není cenou obvyklou dle § 2 odst. 2 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, z důvodu, že při dražbě nemovitostí dochází ke specifickému tržnímu nastavení (stanovení nejnižšího podání, povinnost složit jistotu, rozdílná inzerce prodeje apod.), k tomu viz nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3588/14 ze dne [datum].

72. O náhradě nákladů řízení žalované 1 rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalované 1, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum] a účast u jednání dne [datum] a [datum]) a jednoho úkonu uvedeného v § 11 odst. 2 a. t. ve výši [částka] (účast na jednání dne [datum]) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Odměnu za úkon „vyjádření ze dne [datum]“ soud nepřiznal, neboť obsahuje pouze odkaz na dvě rozhodnutí Ústavního soudu.

73. O náhradě nákladů řízení žalované 2 rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalované 2, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t., z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne [právnická osoba]. 2021, vyjádření ze dne [datum], účast u jednání dne [datum] a [datum], vyjádření ze dne [datum] a vyjádření ze dne [datum]) a jednoho úkonu uvedeného v § 11 odst. 2 a. t. ve výši [částka] (účast na jednání dne [datum]) včetně osmi paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

74. O náhradě nákladů řízení žalované 3 rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalované 3, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t., z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne [datum], účast u jednání dne [datum] a [datum], vyjádření ze dne [datum] a vyjádření ze dne [datum]) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

75. O náhradě nákladů řízení žalované 4 rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalované 4, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne [datum] a účast u jednání dne [datum] a [datum]) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

76. O lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.

77. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 1, 2 o. s. ř.

Poučení