22 C 223/2023 - 111

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Karolínou Machkovou v právní věci žalobce: [Anonymizováno] bytem [Anonymizováno] [Anonymizováno] zastoupený advokátem [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] 5 proti žalované: [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] zastoupená advokátem [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] o žaloba o uveřejnění tiskové odpovědi takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá uložení povinnosti žalované uveřejnit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku odpověď na [tituly před jménem]. [tituly před jménem] [jméno FO] [podezřelý výraz].“ se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladu řízení ve výši 16 940 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou dne 6. 11. 2023 domáhá uveřejnění tiskové omluvy na zpravodajském webu provozovaného žalovaným [Anonymizováno] (dále také jen „web“) ve znění uvedeném ve výroku I. rozsudku. Dále uvedl, že žalovaný je jednak provozovatelem zpravodajského webu a současně vydavatelem tištěného periodika [Anonymizováno]. Žalovaný na webu uveřejnil dne [datum] článek „[Anonymizováno]“ autora [jméno FO]. Žalobce uvedl, že článek obsahuje lživá, urážlivá a nepodložená tvrzení dotýkající se jeho cti a důstojnosti a je v rozporu s etickým kodexem novinářů. Dále citoval jednotlivé pasáže článku a uvedl, že autor článku označuje žalobce jako ústřední osobu v kauze [Anonymizováno] vyšetřovanou policií, označuje jej jako nečestného člověka a uvádí, že s protiprávním jednáním má poměrně blízké vztahy, jakož i další nepravdivé informace. Dále autor článku žalobce spojuje s pácháním protiprávního jednání třetích osob, jmenovitě [jméno FO]. [Anonymizováno] má poměrně značnou sledovanost, čemuž odpovídá vysoký potenciál zasahovat do práv třetích subjektů. Pro průměrného čtenáře vyplývá, že se žalobce dopouští a dopouštěl protiprávního a amorálního jednání, což je nepravdivé a jako takové je to způsobilé poškodit jméno, důstojnost, čest a dobrou pověst žalobce v osobním i profesním životě. Žalobci není známo, že by byl v souvislosti s kauzou dozimetr, či jakoukoliv jinou kauzou vyšetřován. Svou činnost advokáta vykonává v souladu se zákonem o advokacii a s pravidly profesní etiky, avšak je vázán mlčenlivostí a nemůže se ke kauze svých klientu blíže vyjadřovat, ani vyvracet, či potvrzovat zastupování těchto osob. Článek je objektivně schopen poškodit pověst žalobce. Dne 12. 10. 2023 žalobce doručil žalovanému předžalobní upomínku, avšak do dne podání žaloby článek z webu nebyl odstraněn a žalobci omluva poskytnuta nebyla. [právnická osoba] vyjádření žalované uvedl, že článek obsahuje nepravdivé, neúplné či nepřesné tvrzní dotýkající se cti, důstojnosti nebo soukromí žalobce, neboť výraz „vyšetřován“ běžný čtenář chápe jako osobu podezřelou ze spáchání trestného činu, případně osobu již obviněnou. Míra zjednodušení, jak jí uvádí žalovaná, není v projednávané věci dána. Žalovaná ani nemá žádné důkazy k propojení kauzy [Anonymizováno] s žalobcem. Dále uvedl, že v registru smluv byly zveřejněny smlouvy o [Anonymizováno] uzavřených mezi žalobcem a [Anonymizováno] za rok [Anonymizováno], při hodinové sazbě za jednu hodinu právních služeb ve výši [částka] bez DPH, což je částka zcela přiměřená. Navržená omluva plně odpovídá tiskovému zákonu, kdy žalobce označuje za absurdní a lživé tvrzení autora, že je „ústřední osobou [Anonymizováno] [Anonymizováno]“. Celkové znění článku je vyloženě bulvární, plné nepodložených a urážlivých výroků na adresu žalobce, které nemají charakter přípustného novinářského zjednodušení. Z článku dále vyplývá, že je zavrženíhodné jednání advokáta obhajovat osoby v trestním řízení a že je v pořádku ztotožňovat osobu klienta a jeho advokáta. Dále se ohradil proti tvrzení, že „[Anonymizováno]“, kdy žalovaná spojila jméno žalobce s protiprávními praktikami (vydírání, ublížení na zdraví). Administrativní pochybení při zakládání listin do sbírky listin obchodního rejstříku nemůže obstát při tvrzení, že žalobce má s protiprávním jednáním blízké vztahy (při spojení s vydíráním, ublížením na zdraví, aj.). Článek je bulvární, neetický, nepravdivý a urážlivý a zájem společnosti na informování nemůže převážit ochraně osobnosti žalobce. Při jednání soudu uvedl, že navržená tisková odpověď reaguje na nepravdivé výroky uvedené v článku vydaném žalovanou.

3. Žalovaná uvedla, že je žaloba nedůvodná, neboť byly splněny podmínky tiskového zákona pro zveřejnění článku. Podmínkou pro zveřejnění omluvy je to, aby se článek dotkl cti, důstojnosti či soukromí fyzické osoby, ale rovněž musí jít o výrok nepravdivý, neúplný, nepřesný nebo zkreslující. Dle žalované žádné takové výroky článek neobsahoval, stejně tak se cti, důstojnosti či soukromí žalobce nedotkl. Základ článku se opírá o tvrzení, že společnost [Anonymizováno] [jméno FO] s.r.o. od svého vzniku nedoložila do sbírky listin ani jednu účetní závěrku, kdy z výpisu z obchodního rejstříku společnosti vyplývá, že do sbírky listin byly závěrky za roky 2017, 2018 a 2019 doloženy až [datum]. Závěrky za rok 2020, 2021 a 2022 založeny nebyly, čímž došlo k porušení zákona o přestupcích a veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Dále k označení „[Anonymizováno]“ uvedla, že ten se zakládá na pravdě, a i z veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že smlouvy o poskytování právních služeb v souvislosti s veřejnou zakázkou uzavřené mezi [Anonymizováno] a žalobcem byly prověřovány ze strany Policie ČR. Podstatou článku bylo upozornit na žalobce, jakožto advokátní kancelář, která uzavřela s [Anonymizováno] za nestandartních okolností (pravděpodobně v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek) rámcové smlouvy o poskytování právních služeb, v souvislosti s kterými, během tří let vyinkasoval [Anonymizováno] milionů. Je veřejný zájem na tom, aby se vědělo, jak [Anonymizováno] [adresa] nakládá s veřejnými prostředky. I současný [Anonymizováno] označuje smlouvy za nevhodné, dozorčí rada [Anonymizováno] je pak označila za přinejmenším problematické. Označení žalobce jako „vyšetřovaného“ je pak plně v souladu s presumpcí neviny, navíc po novináři jako laikovi nelze chtít, aby rozlišoval mezi jednotlivými fázemi trestního řízení, navíc, když z lingvistického hlediska je pojem pro běžného čtenáře srozumitelný. Zveřejnění určitého zjednodušení či zkreslení skutečnosti nemusí automaticky znamenat neoprávněný zásah do osobnostních práv dotčené osoby. Ke spojení žalobce s osobou [jméno FO] uvedla, že smyslem bylo poukázat na potencionální střet zájmů mezi klientem [jméno FO] a [Anonymizováno]. Ke znění omluvy uvedla, že se neomezuje pouze na skutková tvrzení, která by tvrzení autora uváděla na pravou míru nebo kterými by se neúplné či jinak zkreslující tvrzení doplňovalo nebo zpřesňovalo. Navíc odpověď není přiměřená, jelikož předmětem článku nebyla polemika o dodržování obecných povinností žalobce jako advokáta. K tvrzení žalobce uvedla, že smyslem článku bylo upozornit na aktivitu žalobce, jehož advokátní kancelář s [Anonymizováno] uzavřela za nestandartních (nikoliv nadstandartních, jak uvádí žalobce) podmínek [Anonymizováno]. Nerozporuje, že by smlouvy nebyly uveřejněny, že by byly předmětem výběrového řízení, ani to při jaké odměně byly sjednány. Uvedla, že výběrová řízení však neproběhla v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázkách. Ke smlouvě zveřejněné dne [datum] uvedla, že žádost o účast nesplňuje náležitosti stanovené v příloze č. [hodnota] zákona o zadávání veřejných zakázek, kdy není např. uveden údaj o přístupu k zadávací dokumentaci či odkaz na uveřejněné oznámení o zahájení zadávacího řízení. Ke smlouvě zveřejněné dne [datum] dále uvedla, že z informací k veřejné zakázce vůbec nevyplývá účast advokátní kanceláře. Ke smlouvě zveřejněné dne [datum] uvedla, že sice advokátní kancelář je vedena jako účastník, nicméně získala druhý nejnižší počet bodů, proto je podezřelé, že se nakonec stala vybraným subjektem. K této smlouvě dále uvedla, že byla uzavřena do [datum] nebo do vyčerpání finančního limitu. Dotčené zadávací řízení trvalo více než rok a bylo zrušeno z blíže nespecifikovaných důvodů. Podmínky smlouvy odporují smyslu ustanovení § 51 odst. 4 zákona o zadávání veřejných zakázek, neboť dobu smlouvy nelze považovat za nezbytně nutnou a finanční limit nelze považovat za nezbytně nutný. Upozornění na nestandartní smlouvy se tak zakládá na reálném základě. Od článku, který byl určen pro nejširší okruh čtenářů, se neočekává detailní popisování porušení právních předpisů. Zájem veřejnosti na informování, jak hospodaří [adresa] s veřejnými prostředky a s kým uzavírá smlouvy v řádu milionu korun je nepochybně dán. Nezakládání listin do sbírky listin advokátní kanceláře nelze považovat za administrativní pochybeni. Nadále absentují účetní závěrky z roku 2020-2022, v období kdy byly uzavřené předmětné smlouvy. Spojení advokátní kanceláře s kauzou [Anonymizováno] má žalovaná také za pravdivý, neboť z veřejně dostupných zdrojů se podává, že policie prošetřuje veřejné [Anonymizováno] na rámcové smlouvy o [Anonymizováno] s externími advokáty, přičemž z článku uveřejněného dne [datum] mezi externí advokáty patřila i advokátní kancelář žalobce. Není třeba podrobně rozebírat kauzu [Anonymizováno], nicméně jednou z větví kauzy je právě [Anonymizováno] má vlastní právní oddělení. Žalovaná uvedla, že v článku neuváděla tvrzení ohledně údajných úplatků, vydírání či ublížení na zdraví. Trvá na tom, že je přípustné uvést, že žalobce je za zakázky s [Anonymizováno] vyšetřován policií, neboť novinář jako laik nemůže rozlišovat mezi vyšetřováním a prověřováním. Dále uvedla, že novinář má právo utajit zdroje svých informací. Článek se opírá o reálný a pravdivý základ a žalobci tak právo na odpověď nevznikla. Navíc požadovaná odpověď nesplňuje zákonem stanovené podmínky, kdy se neomezuje pouze na skutková tvrzení, není přiměřená napadenému sdělení a současně obsahuje objektivně nepravdivé tvrzení. Při jednání soudu uvedla, že nebyly splněny podmínky tiskového zákona dle § 10 odst. 1 až 2, co se týká skutkových tvrzení v odpovědi, neboť žalobce brojí proti hodnotícím soudům a netvrdí pouze skutková tvrzení.

4. Soud učinil na základě provedeného dokazování následující skutková zjištění: [Anonymizovaný odstavec]

6. Společnost [právnická osoba], IČO [IČO], je zapsaná v obchodním rejstříku s předmětem podnikání Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. (výpis z obchodního rejstříku [právnická osoba], IČO [IČO])

7. Nedatovanou a nepodepsanou smlouvou č. [tel. číslo] uzavřenou mezi společností [právnická osoba] (dále také jen „[Anonymizováno]“) a společností Advokátní kancelář [jméno FO] s.r.o. (dále také jen „společnost“), zastoupené jednatelem žalobcem, byla uzavřena smlouva o poskytování právních služeb v režimu § 51 odst. 4 zákona o zadávání veřejných zakázek, na základě které byla společnost povinna [Anonymizováno] zajistit poskytování právního poradenství a [Anonymizováno] byla povinna společnosti zaplatit za provedené služby při hodinové sazbě 2 400 Kč bez DPH. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum] nebo do vyčerpání limitu [částka] bez DPH. Smlouva měla ujednání, že bude zveřejněna v registru smluv podle zákona č. 340/2015 Sb. (smlouva č. [tel. číslo] nedatovaná na č.l. 57-60 spisu)

8. Nedatovanou a nepodepsanou smlouvou č. [tel. číslo] uzavřenou mezi společností [právnická osoba] (dále také jen „[Anonymizováno]“) a společností Advokátní kancelář [jméno FO] s.r.o. (dále také jen „společnost“), zastoupené jednatelem žalobcem, byla uzavřena smlouva o poskytování právních služeb, kdy smlouva je uzavřena na základě výsledku poptávkového řízení č. [hodnota] k podlimitní zakázce s názvem „[Anonymizováno]“, na základě které byla společnost povinna [Anonymizováno] poskytovat konkrétní právní služby specifikované v dílčí smlouvě a [Anonymizováno] byla povinna společnosti zaplatit dohodnutou smluvní odměnu. Ve smlouvě byla sjednána výše odměny při hodinové sazbě [částka] bez DPH. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum]. Smlouva měla ujednání, že bude zveřejněna v registru smluv podle zákona č. 340/2015 Sb. (smlouva č. [tel. číslo] na č.l. 62-65 spisu)

9. Nedatovanou a nepodepsanou smlouvou č. [tel. číslo] uzavřenou mezi společností [právnická osoba] (dále také jen „[Anonymizováno]“) a společností Advokátní kancelář [jméno FO] s.r.o. (dále také jen „společnost“), zastoupené jednatelem žalobcem, byla uzavřena smlouva na základě výsledků poptávkového řízení čj. [Anonymizováno] k podlimitní zakázce s názvem „výběr poskytovatele právních služeb“, jejímž předmětem bylo poskytování právních služeb. Na základě smlouvy byla společnost povinna [Anonymizováno] poskytovat konkrétní právní služby specifikované v dílčí smlouvě a [Anonymizováno] byla povinna společnosti zaplatit dohodnutou smluvní odměnu, jejíž výpočet je ve smlouvě. Ve smlouvě byla sjednána výše odměny při hodinové sazbě [částka] bez DPH. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum]. Smlouva měla ujednání, že bude zveřejněna v registru smluv podle zákona č. 340/2015 Sb. (smlouva č. [tel. číslo] na č.l. 67-71)

10. Nedatovanou a nepodepsanou smlouvou č. [tel. číslo] uzavřenou mezi společností [právnická osoba] (dále také jen „[Anonymizováno]“) a společností Advokátní kancelář [jméno FO] s.r.o. (dále také jen „společnost“), zastoupené jednatelem žalobcem, byla uzavřena smlouva o poskytování právních služeb, kdy smlouva je uzavřena na základě výsledku poptávkového řízení č. [hodnota] k podlimitní zakázce s názvem „[Anonymizováno]“, na základě které byla společnost povinna [Anonymizováno] poskytovat konkrétní právní služby specifikované v dílčí smlouvě a [Anonymizováno] byla povinna společnosti zaplatit dohodnutou smluvní odměnu. Ve smlouvě byla sjednána výše odměny při hodinové sazbě [částka] bez DPH. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum]. Smlouva měla ujednání, že bude zveřejněna v registru smluv podle zákona č. 340/2015 Sb. (smlouva č. [tel. číslo] na č.l. 72-75) [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec]

14. Zadavatel [právnická osoba], zveřejnila pořadí účastníků dle přijatých nabídek v zadávacím řízení. Název zadávacího řízení je Výběr poskytovatele právních služeb, číslo zadávacího řízení [Anonymizováno] s koncem lhůty k podání nabídek dne [datum]. Mezi účastníky jsou advokátní kanceláře, advokátní kancelář žalobce zde není. (výsledek posouzení a hodnocení nabídek smlouvy [Anonymizováno])

15. Zadavatel [právnická osoba], zveřejnila pořadí účastníků dle přijatých nabídek v zadávacím řízení. Název zadávacího řízení je [Anonymizováno], číslo zadávacího řízení [Anonymizováno] s koncem lhůty k podání nabídek dne [datum]. Mezi účastníky jsou advokátní kanceláře, Advokátní kancelář [jméno FO] s.r.o. je na [Anonymizováno]. pořadí s celkovým počtem bodů [Anonymizováno] [Anonymizováno] při celkové ceně [částka] bez DPH. Celkem je zde uvedeno [Anonymizováno] subjektů.(výsledek posouzení a hodnocení nabídek smlouvy [Anonymizováno])

16. Soud neprovedl důkazem předžalobní upomínku ze dne 12. 10. 2023, vč. doručenky, kontakt z [datum], vydavatel z webové stránky [Anonymizováno].cz ze dne [datum], výpis z obchodního rejstříku Advokátní kancelář [jméno FO] s.r.o., IČO [IČO], neboť šlo o tvrzení nesporná. Dále soud neprovedl důkazem etický kodex novináře, neboť pro rozhodnutí ve věci nebyl potřebný. Soud dále neprovedl důkaz dotazem na Policii ČR, zda byl žalobce v době vydání článku prošetřován policií nebo zda proti němu bylo zahájeno trestní stíhání, neboť tento navržený důkaz soud neshledal jako podstatným pro rozhodnutí ve věci. Dále k návrhu žalované získání informace od orgánů činných v trestním řízení, zda veřejné zakázky, kde figuruje žalobce, byly předmětem trestního řízení, nebo nikoliv a dokumenty k veřejné zakázce, ke které se vyjadřovala dozorčí rada [právnická osoba] soud uvádí, že tyto neprovedl, neboť taktéž nejsou podstatné pro rozhodnutí ve věci.

17. Na základě učiněných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: [Anonymizovaný odstavec]

19. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

20. Dle ust. § 10 odst. 1 tiskového zákona, jestliže bylo v periodickém tisku uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na vydavateli uveřejnění odpovědi. Vydavatel je povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit. Podle odstavce 2 ustanovení, odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení podle odstavce I. uvádí na pravou míru nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a je-li napadána jen jeho část, pak této části; z odpovědi musí být patrno, kdo ji činí.

21. Dle ust. § 12 odst. 1 tiskového zákona, žádost o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení musí mít písemnou formu. Dle odstavce 2 cit. ustanovení, ze žádosti o uveřejnění odpovědi musí být zřejmé, v čem se skutkové tvrzení, obsažené v uveřejněném sdělení, dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti právnické osoby. Součástí žádosti musí být též návrh znění odpovědi nebo dodatečného sdělení. Dle odstavce 3 cit. ustanovení žádost o uveřejnění odpovědi musí být vydavateli doručena nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění napadeného sdělení v periodickém tisku, jinak právo na uveřejnění odpovědi zaniká.

22. Dle ust. § 13 odst. 1 tiskového zákona, odpověď je vydavatel povinen uveřejnit ve stejné periodickém tisku, v němž bylo uveřejněno napadené sdělení, a to takovým způsobem, aby nové sdělení bylo umístěním a formou rovnocenné a rozsahem přiměřené napadenému sdělení s výslovným označením „odpověď“ nebo „dodatečné sdělení“, s uvedením jména a příjmení nebo názvu osoby, která o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení žádá.

23. Dle § 14 odst. 1 a 2 tiskového zákona neuveřejní-li vydavatel odpověď nebo dodatečné sdělení anebo nedodrží-li podmínky pro uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení stanovené v § 13 odst. 1 až 3, rozhodne o povinnosti uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení na návrh osoby, která o jejich uveřejnění žádala, soud. Totéž platí, nedošlo-li k dohodě podle § 13 odst.

4. Návrh musí být podán soudu do 15 dnů po uplynutí lhůty stanovené pro uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení, jinak právo domáhat se uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení u soudu zaniká.

24. Podstatou institutu práva na odpověď je uvést uveřejněná skutková tvrzení, která jsou nepravdivá, neúplná nebo zkreslující, na pravou míru vlastním vylíčením (podáním) skutkových tvrzení dotčenou osobou. Právo na odpověď je na rozdíl od prostředků všeobecné ochrany osobnosti zakotvených v občanském zákoníku svázáno řadou přísných formalit. Přísné formální požadavky se váží jednak na čas, kdy lhůty pro uplatnění žádosti u vydavatele a pak u soudu, jsou relativně krátké a především pak prekluzivní (§ 12 odst. 3 a § 14 odst. 2 tiskového zákona), a jednak na obsah a formu žádosti a znění odpovědi (§ 10, § 12 odst. 1, 2 a § 13 tiskového zákona). Formální požadavky kladené na obsah žádosti o odpověď a na znění odpovědi nejsou samoúčelné. Souvisí s tím, že zákon ukládá vydavateli vyhovět důvodné žádosti zásadně do 8 dnů ode dne doručení žádosti (§ 13 odst. 2 tiskového zákona) a svazuje tak žádost a znění odpovědi formalitami umožňujícími vydavateli efektivní, rychlou kontrolu důvodnosti žádosti. Prvek formálnosti je tak imanentní podstatou předmětného prostředku.

25. Institut práva na odpověď z titulu uveřejněného sdělení v periodickém tisku, které obsahuje skutková tvrzení, která se dotýkají cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby předpokládá subjektivní pociťované poškození cti, důstojnosti nebo dobré pověsti dotčené osoby. Posuzování opodstatněnosti žádosti o uveřejnění odpovědi pak klade zvýšené nároky jak na vydavatele, tak na případné rozhodování soudů. Znění požadované odpovědi ve smyslu tiskového zákona musí umožnit veřejnosti, jíž je určena seznat, na jaké sdělení, které bylo uveřejněno v periodickém tisku obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, tato osoba svoji odpovědí reaguje (viz usnesení NS sp. zn. 30 Cdo 1713/2007)

26. Soud nejprve posuzoval, zda byla žádost o uveřejnění odpovědi podána včas ve smyslu shora cit. ustanovení, přičemž tomu tak bylo. Článek byl zveřejněn na webových stránkách dne [datum], přičemž žádost byla žalované doručena dne 12. 10. 2023 s lhůtou končící dne 20. 10. 2023, žaloba byla následně podána dne 6. 11. 2023, tedy poslední možný den. Soud pouze pro úplnost dodává, že sice v průběhu jednání soudu byl předložen článek s datací [datum], nicméně, žalovaná uvedla, že neví, z jakého důvodu došlo ke změně datace, kdy jinak článek je shodného znění, jednak soud má v řízení za prokázáno, že článek byl původně datován právě [datum]. Nicméně pro zachování uvedených lhůt by toto nemělo žádný vliv.

27. Dále se soud zabýval tím, zda jsou splněny podmínky §§ 10 a 12 tiskového zákona.

28. Formálním předpokladem řádného uplatnění odpovědi je odůvodnění difamujících účinků skutkových tvrzení obsažených ve zveřejněném sdělení. Proto je potřebné k určení obsahu a rozsahu odpovědi označení nepravdivých, neúplných a pravdu zkreslujících skutkových tvrzení. Součástí žádosti musí být návrh znění odpovědi (či dodatečného sdělení). Rozsah a obsah odpovědi je přitom dán, pokud jde o odpověď v § 10 odst.

2. Pokud jde o dodatečné sdělení, vyplývá rozsah a obsah z § 11 odst.

1. Praxe ukazuje, že splnění všech v zákoně uvedených náležitostí činí při aplikaci určité potíže a žadatelé se ne vždy vypořádají se všemi formálními požadavky zákona. Pojem odpověď pak svádí žadatele k neformálnímu vyjádření vlastního pojetí věci. (CHALOUPKOVÁ, Helena, HOLÝ, Petr, URBÁNEK, Jiří. § 12 [Podávání a náležitosti žádosti o uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení]. In: CHALOUPKOVÁ, Helena, HOLÝ, Petr, URBÁNEK, Jiří. Mediální právo. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2018, s. 32, marg. č. 2.). Dle komentářové literatury dostupné v ASPI ke shora cit. ustanovením, soud nemůže navržený text odpovědi nebo dodatečného sdělení upravovat či měnit, krátit nebo rozšiřovat. Jestliže je návrh odpovědi nebo dodatečného sdělení nepřiměřený co do rozsahu napadených tvrzení, soud musí žalobu zamítnout. (např. VS v Praze 1 Co 245/2001, NS 28 Cdo 371/2002). Dále o případy, kdy nemůže být žalobě na uveřejnění odpovědi podle § 10 odst. 2 tiskového zákona vyhověno, půjde např. tehdy, pokud by uplatňovaný návrh odpovědi obsahoval logické nedostatky kompozice textu, zahrnoval v sobě obecné úvahy žadatele, byla v něm obsažena tvrzení, která by nebyla bezprostřední reakcí na uveřejněná sdělení, ale jednalo by se o informace relativně samotného obsahu ve vztahu k informaci, na níž by mělo být odpovědí reagováno, resp. koncipovaný návrh odpověď by nebral v úvahu možný další vývoj, resp. též změnu okolností případu, pokud by ovlivňovaly předpoklady pro utváření jejího znění, apod. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2009, sp. zn. 30 Cdo 140/2008). Z dosavadní literatury a soudní praxe lze dovodit, že za skutková tvrzení je třeba pokládat vyjádření o skutkové podstatě nebo postupu, která se vyznačují objektivním vztahem mezi projevem a realitou a jejichž pravdivost, úplnost a přesnost lze prověřit dokazováním (například ÚS III. ÚS 346/06). Předmětem práva na odpověď jsou tak informace skutkového rázu, nikoli jejich hodnocení a názory na ně.(CHALOUPKOVÁ, Helena, HOLÝ, Petr, URBÁNEK, Jiří. § 10 [Odpověď]. In: CHALOUPKOVÁ, Helena, HOLÝ, Petr, URBÁNEK, Jiří. Mediální právo. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2018, s. 23, marg. č. 7.).

29. Jak již bylo uvedeno soud nemůže navržený text odpovědi upravovat či měnit, krátit nebo rozšiřovat. Jestliže je návrh odpovědi nepřiměřený co do rozsahu napadených tvrzení, soud musí žalobu zamítnout. Soud by mohl vyhovět částečně, resp. může uložit povinnost zveřejnit alespoň částečně odpověď, resp. vyhovět žádosti o odpověď jen zčásti, a zveřejnit tak část požadované odpovědi, aniž by prováděl jakékoli úpravy a změny, a sice za předpokladu, že lze vyčlenit takovou část odpovědi, která samostatně obstojí, tj. obsahově naplní požadavky na odpověď kladené. To ale soud v projednávané věci neshledal. Žalobce se v rozporu s cit. ustanoveními §§ 10 a 12 tiskové zákona nedomáhá odpovědi ve vztahu ke konkrétním skutkovým tvrzením obsaženým v článku uveřejněném žalovanou. Žalobce se snaží svou odpovědí uvést na pravou míru dojem vyvolávaný článkem, přičemž nevychází z konkrétních tvrzení v článku uvedených. Soud má za to, že obsah odpovědi žalobce nevyhovuje požadavkům předpokládaným tiskovým zákonem, tedy že odpověď se musí omezit pouze na skutková tvrzení, kterými se tvrzení uvádí na pravou míru nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje. Navrhované znění odpovědi v sobě zahrnuje obecné úvahy a hodnotící soudy žalobce, jsou v něm obsažena tvrzení, která by nebyla bezprostřední reakcí na uveřejněná sdělení (zejména druhý odstavec odpovědi). Například se žalobce neomezuje jen na uvádění skutkových tvrzení na pravou míru, ale vyslovuje zároveň hodnotící úsudky týkající se jeho advokátní činnosti, že se tvrzení dotýkají jeho cti a důstojnosti. Navrhované znění odpovědi ani není přiměřené, přičemž dle ustálené judikatury tak musí být, kdy žalovanou zveřejněný článek nehodnotí výkon advokacie žalobce, příp. dodržování povinnosti mlčenlivosti, přesto žalobce uvedené žádá ve znění odpovědi.

30. S ohledem na uvedené, tedy skutečnost, že návrh odpovědi neodpovídá požadavkům tiskového zákona (zejména § 10 odst. 2 a § 12 odst. 2 tiskového zákona), se soud již nezabýval tím, zda se tvrzení dotýkají cti, důstojnosti nebo soukromí žalobce. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, je žalobce povinen jí zaplatit náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalované jsou představovány částkou 16 940 Kč, zahrnující náklady právního zastoupení spočívající v odměně advokáta podle § 7 bod 5, § 9 odst. 3 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a), d) a e) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, ve výši 12 500 Kč za pět úkonů právní služby po 2 500 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, vyjádření k návrhu ve věci samé ze dne 19. 12. 2023, vyjádření ze dne 5. 3. 2024 a účasti na jednání soudu dne 13. 3. 2024 (2 úkony). K odměně advokáta je dále připočítána 5x paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč za vykonané úkony právní služby podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a částka odpovídající 21% DPH z přiznané odměny advokáta a z náhrad jeho hotových výdajů (14 000 Kč) ve výši 2 940 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř., když ten doložil, že je plátcem této daně. 32. [adresa] k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků pro stanovení lhůty jiné. O povinnosti žalobce zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalované bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení