22 C 232/2021

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa žalovaného] zastoupený Mgr. [jméno] [příjmení] advokátem se sídlem [adresa] 2. [celé jméno žalované], narozená dne [datum] bytem [adresa žalované] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví takto:

Výrok

I. Žaloba s návrhem, aby soud zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků řízení k pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] o výměře 403 m3, zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – východ na listu vlastnictví č. [rok], označený pozemek přikázal do výlučného vlastnictví žalobce, který by byl povinen zaplatit 1. žalovanému částku 49 824,31 Kč a 2. žalované částku 11 497,92 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Návrh na vypořádání učiněný 1. žalovaným, kdy tento tvrdí, že za získání pozemku vynaložili mnohem více finančních prostředků, např. archeologický průzkum, vytyčení parcel, zasíťování pozemků vodou, elektřinou, kanalizací, živičný povrch vozovky, zelený pruh v následující rozšířené ulici a další ztráty, uložený kotel v rámci jedné parcelace na tomto území a kromě toho otec požadoval příspěvek na infrastrukturu obce, cca 60 000 Kč za jednu parcelu, kdy náklady na infrastrukturu musí majitelé hradit sami zcela bez příspěvku obce, se odmítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit 1. žalovanému náklady řízení ve výši 4 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce.

IV. Žalobce je povinen zaplatit 2. žalované náklady řízení ve výši 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce podal soudu žalobní návrh, jímž se domáhal rozhodnutí o vypořádání podílového spoluvlastnictví s následujícími skutkovými tvrzeními. Účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] orná půda, zemědělský půdní fond o výměře [výměra] v k. ú. [obec], [územní celek], okres [okres]. Žalobce má zájem o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, nabídl 1. žalovanému, 2. žalované, že od nich jejich spoluvlastnické podíly odkoupí. 1. žalovaný nereagoval. 2. žalovaná odmítla. Jedná se o zemědělský pozemek, dle § 1142 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, jeho rozdělení mezi spoluvlastníky není možné, zejména s ohledem na malou rozlohu a skutečnost, že nemá připojení na pozemní komunikaci. Žalobce je zemědělským podnikatelem. Pozemek, který je předmětem tohoto řízení, přímo sousedí s dalšími dvěma pozemky ve výlučném vlastnictví žalobce v zemědělském půdním fondu, parc. [číslo] parc. [číslo] k. ú. [obec], žalobce je využívá pro zemědělskou činnost, pravidelně seče trávu, krmí jí své ovce. Žalobce má úmysl pro tyto účely využívat i předmětný pozemek parc. [číslo] k. ú. [obec], jakmile se stane výlučným vlastníkem. Sjednocením vlastnictví ke všem třem pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec] v rukou žalobce, dojde k jejich žádoucímu funkčnímu spojení do jedné souvislé plochy, efektivnějšímu využití pro zemědělské účely. Pozemek par. [číslo] k. ú. [obec] nyní z důvodu neshod mezi spoluvlastníky leží ladem. Žalobce nechal zpracovat znalecký posudek na obvyklou cenu pozemku, 110 380 Kč. Spoluvlastnický podíl 1. žalovaného činí 65/144 - 49 824,31 Kč. Spoluvlastnický podíl 2. žalované činí 5/48 - 11 497,92 Kč. 2. 1. žalovaný uvedl, že s návrhem nesouhlasí. Není vzato v potaz, že žalovaní vlastní více nežli pozemku, 1. žalovaný 65/144, 2. žalovaná 5/48 = 80/144 (5/9). Navrhuje, aby žalovaným žalobce odprodal jeho podíl. Má k pozemku velkou citovou vazbu. Jedná se o odkaz rodičů a prarodičů, s nimiž na něm pracoval a pomáhal tak zčásti zajišťovat rodině obživu, čemuž se dříve říkalo„ Kovozemědělec“. Za podíl žalobce tomuto bude uhrazena stejná částka, která byla nabízena žalobcem. Pro získání pozemku vynaložili žalovaní mnohem více finančních prostředků, např. na archeologický průzkum, vytyčení parcel, zasíťování pozemků vodou, elektřinou, kanalizací, živičný povrch na vozovce, zelený pruh v následující rozšířené ulici a další ztráty na uložení [anonymizována dvě slova] v rámci jedné parcelace na tomto území. Kromě toho otec 1. žalovaného požadoval příspěvek na infrastrukturu obce, cca 60 000 Kč za jednu parcelu, přičemž náklady na infrastrukturu musí majitelé hradit sami zcela bez příspěvku obce. Náklady na uvedené lze doložit, což patrně nebude třeba, protože žalobce se těchto akcí také účastnil, neboť vlastní v oblasti několik pozemků schválených pro výstavbu rodinných domů. Podání žaloby je neopodstatněné, náklady na soudní jednání uhradí žalobce. 3. 2. žalovaná k návrhu uvedla, že s tímto nesouhlasí, nechť je zamítnut. Vlastní pouze část pozemku, nicméně má k němu silné citové pouto. Pozemek byl původně vlastněn matkou [jméno] [příjmení], [anonymizováno] žalovaná pozemek získala v dědickém řízení po jmenované. Zásadní je, že uzavřela dohodu s bratrem [jméno] [příjmení] tak, že tento získá jinou nemovitost právě proto, aby daný pozemek mohla získat 2. žalovaná. Na tomto pozemku, ale i dalších pozemcích v místě, rodina matky mnoho let hospodařila. 2. žalovaná je tak s tímto místem silně svázána, stejně tomu bylo v minulosti. Jedním z přání zemřelé matky bylo, zemřela v roce 2007, uchovat pozemek pro další potomky, konkrétně pro dcery 2. žalované, k nimž babička měla velmi silný vztah. 2. žalovaná je tak vázána i přáním své matky, proto nemůže k vypořádání přistoupit a souhlasit se zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví.

4. Podáním adresovaným soudu dne [datum] doručil soudu 1. žalovaný sdělení, že svůj spoluvlastnický podíl na věci, která je předmětem řízení, převedl na třetí osobu, má tak za to, že ztrácí procesní způsobilost, nabyvatelem spoluvlastnického podílu se stal syn [jméno] [celé jméno žalovaného].

5. Podáním adresovaným soudu dne [datum] doručila soudu 2. žalovaná sdělení, že již není vlastníkem spoluvlastnického podílu, který je předmětem řízení. Svůj podíl prodala panu [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného]. Tímto tak má za to, že ztrácí procesní způsobilost pro účast v řízení.

6. Skutková zjištění:

7. Dle výpisu z katastru nemovitostí vyhotovenému ke dni [datum] jako vlastníci pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], o výměře [výměra], orná půda, zemědělský půdní fond, zapsáno na listu vlastnictví č. [rok] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – východ, byli zapsáni žalobce v podílu 4/9, 1. žalovaný v podílu 65/144, 2. žalovaná v podílu 5/48 (výpis z katastru nemovitostí na čl. 8 spisu)

8. Žalobce je veden jako vlastník pozemků [číslo] o výměře [výměra], orná půda, [číslo] o výměře [výměra], orná půda, v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – východ. Označené pozemky sousedí s pozemkem [číslo] (informace o pozemku na čl. 15, 16 spisu, mapa místa na čl. 14 spisu)

9. Dopisem ze dne [datum] učinil žalobce návrh na vypořádání spoluvlastnictví pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec]. V tomto uvedl, že se obrací na spoluvlastníky uvedeného pozemku s návrhem na vypořádání spoluvlastnictví, na němž má podíl 4/9. Má zájem spoluvlastnictví vypořádat a podíly připojit ke svému pozemku, navrhuje prodej dle spoluvlastnických podílů. Nechal zpracovat znalecký posudek na hodnotu pozemku, navrhuje úhradu 500 Kč/m2, což přesahuje cenu dle znaleckého posudku. Toto platí do [datum], bude hradit veškeré náklady kupní smlouvy a převodu. Jinak bude zvažovat jiné možnosti vypořádání. (návrh na vypořádání podílového spoluvlastnictví na čl. 9 spisu, 2x podací lístek, dodejka na čl. 11, 12 spisu)

10. Dopisem ze dne [datum] sdělila v reakci na shora uvedený dopis 2. žalovaná, že na návrh děkuje, avšak nevyužije jej. (dopis na čl. 10 spisu)

11. Dle výpisu z neveřejné části informačního systému evidence zemědělského podnikatele ze dne [datum] je žalobce evidován pod identifikačním [číslo] datum zahájení provozování je [datum] (výpis z neveřejné části informačního systému evidence zemědělského podnikatele na čl. 13 spisu)

12. Ing. [jméno] [příjmení] vyhotovil znalecký posudek [číslo] [rok] dne [datum], kdy uzavřel, že obvyklá cena pozemku [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], o výměře [výměra], orná půda, zemědělský půdní fond, zapsáno na listu vlastnictví č. [rok] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – východ, je 110 380 Kč (znalecký posudek, informace o pozemku, mapa pozemků na čl. 17 – 21 spisu)

13. Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – východ vydal Vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V [číslo], který byl proveden na základě listin, jimiž jsou smlouva kupní, smlouva darovací, kdy ve vztahu k listu vlastnictví č. [rok], [katastrální uzemí], pozemek [číslo] o výměře [výměra], orná půda, je rušen zápis vlastnictví [celé jméno žalovaného], nově zapsáno vlastnické právo Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného]. Dále vydal Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – východ Vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V [číslo], který byl proveden na základě listin, jimiž jsou smlouva kupní, kdy ve vztahu k listu vlastnictví č. [rok], [katastrální uzemí], pozemek [číslo] o výměře 403 m2, orná půda, je rušen zápis vlastnictví [celé jméno žalované], Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného], nově je zapsáno vlastnické právo Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného], 5/9. (vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V [číslo] na čl. 48 /52, 65 – 66, 69 - 70/, informace o pozemku)

14. Skutkový stav:

15. Jako vlastníci pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], výměra [výměra], orná půda, zemědělský půdní fond, list vlastnictví č. [rok], Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – východ, byli vedeni žalobce 4/9, 1. žalovaný 65/144, 2. žalovaná 5/48. Žalobce je veden jako vlastník pozemků [číslo] o výměře [výměra], orná půda, [číslo] o výměře [výměra], orná půda, [katastrální uzemí], [územní celek], list vlastnictví [číslo] Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – východ, které bezprostředně sousedí s pozemkem [číslo]. Dle výpisu z neveřejné části informačního systému evidence zemědělského podnikatele ze dne [datum] je žalobce evidován pod identifikačním [číslo] datum zahájení provozování je [datum].

16. Dopisem ze dne [datum] učinil žalobce návrh na vypořádání spoluvlastnictví pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec]. V tomto uvedl, že se obrací na spoluvlastníky uvedeného pozemku s návrhem na vypořádání spoluvlastnictví, na němž má podíl 4/9. Má zájem spoluvlastnictví vypořádat a podíly připojit ke svému pozemku, navrhuje prodej dle spoluvlastnických podílů. Nechal zpracovat znalecký posudek na hodnotu pozemku, navrhuje úhradu 500 Kč/m2, což přesahuje cenu dle znaleckého posudku. Toto platí do 30. 1. 2021, bude hradit veškeré náklady kupní smlouvy a převodu. Jinak bude zvažovat jiné možnosti vypořádání. 2. žalovaná uvedla, že tento návrh nevyužije.

17. Ing. [jméno] [příjmení] vyhotovil znalecký posudek [číslo] [rok] dne [datum], určil obvyklou cenu pozemku [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], o výměře [výměra], orná půda, zemědělský půdní fond, list vlastnictví č. [rok], Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – východ, 110 380 Kč.

18. Ze shora uvedeného se tak podává, že žalobce a žalovaní byli spoluvlastníky pozemku, který je předmětem sporu. Žalobce je vlastníkem pozemků bezprostředně v místě navazujících na předmětný pozemek, je zemědělským podnikatelem. Žalobce učinil návrh na vypořádání, zadal vypracování znaleckého posudku. K dohodě o vypořádání spoluvlastnictví nedošlo.

19. Pro rozhodnutí ve věci je podstatným zjištění, že Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – východ vydal Vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V [číslo], ve vztahu k listu vlastnictví č. [rok], [katastrální uzemí], pozemek [číslo] o výměře [výměra], orná půda, kdy byl zrušen zápis vlastnictví [celé jméno žalovaného], nově bylo zapsáno vlastnické právo Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného]. A dále vydal Vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V [číslo], ve vztahu k listu vlastnictví č. [rok], [katastrální uzemí], pozemek [číslo] o výměře [výměra], orná půda, kdy byl zrušen zápis vlastnictví [celé jméno žalované], Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného], nově je zapsáno vlastnické právo Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného], 5/9. Z uvedeného se tak podává, že 1. žalovaný, 2. žalovaná nejsou vlastníky pozemku, který je předmětem sporu.

20. S ohledem ke shora uvedeným skutkovým zjištěním další důkazy nebyly provedeny, hodnoceny pro nadbytečnost, k čemuž soud odkazuje na níže uvedené právní hodnocení. Taktéž z tohoto důvodu není hodnoceno, zdali jsou řádně tvrzeny skutečnosti pro rozhodnutí v režimu § 1140 o. z. Soudem bylo dáno poučení, sděleno právní hodnocení věci. Do rozhodnutí ve věci však nebyl učiněn návrh dle § 107a, odst. 1 o. s. ř., proto soud hodnocení jakýchkoliv dalších skutečností považuje za nadbytečné.

21. Právní hodnocení:

22. Dle § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, o. z., nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

23. Žalobce se domáhá rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, tedy rozhodnutí v režimu ustanovení § 1140 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., o. z. Soud odkazuje na Občanský zákoník s komentářem III, C. H. BECK, Praha 2014, str. 543 a násl., který konstatuje, že„ Právní úprava je koncipována tak, že spoluvlastník nemůže být ve spoluvlastnictví nucen setrvávat proti své vůli. Adekvaci ustanovení § 142, odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. zákon č. 89/2012 Sb. neupravuje. Nezrušit spoluvlastnictví tak v zásadě nelze.“. Co se týká korektivů zakotvených v ustanovení §§ 1154, 1155 o. z., tak tyto se z obsahu spisu nepodávají.

24. V souzené věci se z tvrzení účastníků podává, že nechtějí ve spoluvlastnictví setrvat, odklad spoluvlastnictví nebyl uplatněn. S odkazem na shora uvedený komentář soud dále konstatuje, že jsou v zásadě dvě formy likvidace spoluvlastnictví, a to zrušení podílového spoluvlastnictví a oddělení z podílového spoluvlastnictví, § 1140, odst. 2 o. z. Zásadním rozdílem uvedených právních institutů je ten, že v případě zrušení podílového spoluvlastnictví dochází k úplné a definitivní likvidaci dosavadního spoluvlastnického vztahu, v případě oddělení ze spoluvlastnictví dochází pouze ke změně v okruhu spoluvlastníků, přičemž samotné spoluvlastnictví zůstává zachováno. V daném případě žalobce navrhuje úplnou likvidaci spoluvlastnictví, převzetí předmětu sporu do svého výlučného vlastnictví. 1. žalovaný navrhl, nechť podílovými spoluvlastníky nadále zůstanou žalovaní.

25. Zákon č. 89/2012 Sb. shodně jako zákon č. 40/1964 Sb. stanoví taxativním způsobem způsoby vypořádání spoluvlastnictví soudem, a to primárně rozdělení věci, poté přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu, teprve není-li toto možné prodej věci ve veřejné dražbě Občanský zákoník s komentářem III, C. H. BECK, Praha 2014, str.

578. Způsob vypořádání je tak zde dán zákonem, soud tudíž není žalobním žádáním vázán, § 153, odst. 2 o. s. ř.

26. Žalobce se dovolává toho, že se jedná o zemědělský pozemek, tedy aplikace § 1142, odst. 2, věty prvé, o. z., kdy tvrdí, že dělením by nemohly vzniknout pozemky účelně obdělávatelné vzhledem k jeho rozloze, tudíž pozemek nelze z tohoto důvodu reálně dělit. K tomuto soud cituje komentář ASPI, který uvádí Důvodovou zprávu k zákonu č. 89/2012 Sb.,„ Rozdělení nemovité věci sloužící trvale či dlouhodobě veřejně prospěšným cílům; ….restriktivní výklad evidentně přesahuje zákonnou dikci. Uvedené však nebrání spoluvlastníkům dobrovolně uznat, že rozdělení společné věci z tohoto důvodu není možné. Nelze …vyloučit, že se ……bude spoluvlastník bránit rozdělení věci s odvoláním …., že rozdělení věci je sice možné, nicméně věc slouží jako celek určitému účelu, pro nějž není možno věc rozdělit. Pokud by toto ….bylo prokázáno, pak by ani v případě dobře možného rozdělení společné věci (§ 1147) nebylo možno věc rozdělit. Soud bude …..navíc omezen pravidlem § 1144, neboť společnou věc nemůže rozdělit …..snížila-li by se tím podstatně její hodnota. ……se soud bude muset vypořádat nejen s tím, zda společná věc slouží jako celek určitému účelu, ale také s tím, zda se v případě rozdělení společné věci nesníží podstatně její hodnota. ……i dělení zemědělských pozemků. Definici pozemku ani zemědělského pozemku občanský zákoník neobsahuje. Podle katastrálního zákona se pozemkem rozumí část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí stanovenou regulačním plánem, územním rozhodnutím nebo územním souhlasem, hranicí jiného práva (§ 19 katastrálního zákona), hranicí rozsahu zástavního práva, hranicí rozsahu práva stavby, hranicí druhů pozemků, popřípadě rozhraním způsobu využití pozemků (§ 2 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona). Zemědělskými pozemky v členění podle druhů jsou pak orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty. Ostatními pozemky jsou pak lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy (§ 3 odst. 2 katastrálního zákona). …. vymezení zemědělského půdního fondu dle zák. č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Dle § 1 odst. 2 a 3 zák. č. 334/1992 Sb. tvoří zemědělský půdní fond pozemky zemědělsky obhospodařované, to je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není. Do zemědělského půdního fondu náležejí též rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, ochranné terasy proti erozi apod. V pochybnostech, zda je pozemek součástí zemědělského půdního fondu či nikoliv, rozhoduje orgán ochrany zemědělského půdního fondu (§ 1 odst. 4 zák. č. 334/1992 Sb.). Z uvedeného je zřejmé, že obsah pojmu "zemědělský pozemek" je užší než obsah pojmu "pozemek náležející do zemědělského půdního fondu". Dělit (nebo scelovat) pozemky je však možno výlučně jen na základě územního rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků, vydaného příslušným stavebním úřadem dle § 77 písm. d) stavebního zákona. Územní rozhodnutí lze nahradit územním souhlasem za podmínek uvedených v § 96 stavebního zákona nebo veřejnoprávní smlouvou za podmínek uvedených v § 78a stavebního zákona. Podmínky pro dělení zemědělského pozemku jsou v občanském zákoníku upraveny rozdílně od stavebního zákona. Vlastnost … spočívající v … "účelné obdělávatelnosti" vzhledem k rozloze i možnosti stálého přístupu bude ….otázkou, která bude muset být ….. posuzována znalecky. Stálým přístupem bude nutno rozumět, s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu, i přístup za pomoci zemědělských strojů. ….kdy bude pozemek rozdělován za účelem zřízení stavby nebo …. účelem, pro který lze pozemek vyvlastnit, se občanskoprávní úprava dostává do nejasného vztahu k úpravám speciálním, když nelze zřejmě vyloučit např. zamítavé rozhodnutí o vynětí rozděleného pozemku ze zemědělského půdního fondu ke zřízení stavby nebo zamítavé rozhodnutí stavebního úřadu s navrhovaným rozdělením pozemků. Pro správné a vykonatelné soudní rozhodnutí bude nepochybně nutno vyžádat si alespoň předběžná stanoviska dotčených úřadů.“ 27. Ve vztahu ke shora uvedenému lze konstatovat, že dle listiny na čl. 8 spisu se jedná o zemědělský pozemek. Pokud žalobce namítá, že jej není možné reálně dělit s odkazem na ustanovení § 1147, odst. 2 o. z., tak pro zjištění, zdali je pozemek reálně dělitelný z hlediska„ účelné obdělávatelnosti“ je namístě znalecké zkoumání, k čemuž soud odkazuje § 120, odst. 2 o. s. ř. Věc je nutno hodnotit z hlediska samotné možnosti pozemek rozdělit a dále, s ohledem k tomu, že se jedná o pozemek zemědělský, i z hlediska toho, zdali oddělené části pozemku by byly obdělávatelné.

28. Tedy pro řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví, a to i s ohledem k tvrzením žalobce, platí, že předmětem skutkových zjištění je, zdali nemovitosti, jež jsou předmětem sporu, jsou reálně dělitelné, nelze-li je reálně dělit, soud hodnotí využití jednotlivými spoluvlastníky, schopnost plnit na vypořádací podíl, hodnotu nemovitosti. Teprve v případě, že žádný ze spoluvlastníků nemá vůli vlastnit předmětnou nemovitost, nebyla by na jeho straně zjištěna bonita, přichází rozhodnutí o prodeji ve veřejné dražbě, což zákon výslovně uvádí.

29. S ohledem k níže uvedenému však soud dané skutečnosti pro nadbytečnost ve věci nehodnotil.

30. Dle § 90 zákona č. 991/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění, o. s. ř., účastníky řízení jsou žalobce a žalovaný.

31. Dle § 91 o. s. ř., je-li žalobců nebo žalovaných v jedné věci několik, jedná v řízení každý z nich sám za sebe. Jestliže však jde o taková společná práva nebo povinnosti, že se rozsudek musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně, platí úkony jednoho z nich i pro ostatní. Ke změně návrhu, k jeho vzetí zpět, k uznání nároku a k uzavření smíru je však třeba souhlasu všech účastníků, kteří vystupují na jedné straně.

32. Žalobce podal žalobní návrh s tím, že spoluvlastníky předmětného pozemku jsou žalobce, 1. žalovaný, 2. žalovaná. V průběhu řízení došlo k převodu práv a povinností, vlastnického práva ve vztahu k označené nemovitosti, kdy nadále jsou jejími vlastníky žalobce a [jméno] [celé jméno žalovaného], který však není účastníkem řízení. Tuto situaci řeší ustanovení § 107a o. s. ř., kdy však platí, že procesní aktivita leží na straně žalobce. Tedy postup dle § 107a o. s. ř. může navrhnout pouze žalobce za podmínek v tomto ustanovení zakotvených, kdy toto ustanovení je nutné odlišit od ustanovení § 107 o. s. ř. Protože návrh dle § 107a, odst. 1 o. s. ř. učiněn nebyl, řízení je nadále vedeno s 1. žalovaným [celé jméno žalovaného] a 2. žalovanou [celé jméno žalované], kteří však již vlastníky předmětného pozemku nejsou. K tomuto soud cituje Občanský soudní řád s komentářem, Drápal, Bureš a kol., Praha 2009, str. 584, který uvádí: Od procesní legitimace je třeba odlišovat tzv. věcnou legitimaci. Skutečnost, zda žalobce nebo žalovaný jsou nositeli tvrzeného hmotného práva (zejména zda žalobci přísluší podle hmotného práva nárok vůči žalovanému), nemá na vymezení okruhu účastníků řízení (na procesní legitimaci) vliv. Jde o otázku tzv. věcné legitimace; týká-li se žalobce, hovoříme o aktivní věcné legitimaci, a týká-li se žalovaného, označuje se jako pasivní věcná legitimace. Věcná legitimace je předmětem dokazování v řízení před soudem a nachází svůj výraz v rozhodnutí soudu ve věci samé. Aktivně věcně legitimován je jen takový žalobce, který je podle výsledků dokazování a na základě právního posouzení věci nositelem práva, o něž ve sporu šlo, a kterému proto musí být rozhodnutím soudu vyhověno. Pasivně věcná legitimace je u žalovaného dána jen tehdy, má-li podle zjištěného skutkového stavu a právního posouzení věci povinnosti, jejíhož splnění se žalobce domáhal. Nedostatek aktivní nebo pasivní věcné legitimace není důvodem pro odmítnutí žaloby nebo pro zastavení řízení, ale pro zamítnutí žaloby.“.

33. V souzené věci bylo zjištěno, že nositeli práva, o něž v řízení jde, tedy vlastnického práva k předmětnému pozemku, nejsou žalovaní, nýbrž jiná osoba. Ve věci je tudíž jednáno s jinými subjekty, nežli těmi, které mají vlastnické právo k pozemku, ve vztahu k němuž má být rozhodnuto o zrušení spoluvlastnictví. Žalovaní nejsou nositeli práva, o němž je v řízení rozhodováno, na jejich straně je tak dán nedostatek pasivní věcné legitimace. Nelze tedy rozhodnout jinak nežli tak, že žalobní návrh, jímž se žalobce domáhal rozhodnutí o zrušení vypořádání podílového spoluvlastnictví, se zamítá.

34. Co se týká skutkových tvrzení 1. žalovaného, tak tento nadále uvedl, že žalovaní„ vynaložili mnohem více finančních prostředků, např. na archeologický průzkum, vytyčení parcel, zasíťování pozemků vodou, elektřinou, kanalizací, živiční povrch na vozovce, zelený pruh v následující rozšířené ulici a další ztráty na uložení vojenský kotel v rámci jedné parcelace na tomto území. Kromě toho otec požadoval příspěvek na infrastrukturu obce, cca 60 000 Kč za jednu parcelu, přičemž náklady na infrastrukturu musí majitelé hradit sami zcela bez příspěvku obce.“ 35. Předpokladem jakéhokoliv dalšího postupu ve věci je projednatelnost návrhu, kdy 1. žalovaný se domáhá samostatného nároku, tzv.„ vypořádání spoluvlastnictví v širším smyslu“, návrhem učiněným v režimu § 98 o. s. ř. 1. žalovaný byl dle § 43 o. s. ř. vyzván k odstranění vad podání, s tím, že nebudou-li vady podání odstraněny, soud v této části návrh odmítne, čímž bude pro tento nárok řízení skončeno. Pro úplnost k tomuto soud cituje rozsudek Nejvyššího soudu ČR vydaný ve věci sp. zn. 22 Cdo 2354/2016:„ Pokud některý z účastníků řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (§ 1143 a násl. o. z.) řádně uplatní nárok na tzv. širší vypořádání (§ 1148 odst. 1 o. z.), nelze o vzájemných platebních povinnostech účastníků rozhodnout jediným výrokem a provést započtení budoucího nároku na zaplacení vyrovnávacího podílu.“ a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2354/2016, který uvádí:„ Pokud některý z účastníků řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (§ 1143 a násl. o. z.) řádně uplatní nárok na tzv. širší vypořádání (§ 1148 odst. 1 o. z.), nelze o vzájemných platebních povinnostech účastníků rozhodnout jediným výrokem a provést započtení budoucího nároku na zaplacení vyrovnávacího podílu.“. Tedy o tomto návrhu je nutno vždy rozhodnout samostatně, samostatným výrokem, přičemž vady podání nebyly odstraněny, nebylo tedy možné postupovat jinak, nežli v této části rozhodnout o odmítnutí návrhu.

36. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v režimu ustanovení § 142, odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve věci bez úspěchu. Předmětem sporu bylo rozhodnutí ve vztahu k vlastnictví nemovité věci. Soud odkazuje rozhodnutí NS ČR vydané ve věci sp. zn. 22 Cdo 244/2017. Toto uvádí, že dovolací soud se k stanovení výše mimosmluvní odměny za zastupování advokátem ve věcech určení existence práva či právního poměru, zejména práva vlastnického, opakovaně vyjadřoval, kdy platí, že primárně je nutné vycházet z § 8 odst. 1 advokátního tarifu (není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu cena věci v době započetí úkonu právní služby), a teprve v případě, že nelze hodnotu věci vyjádřit v penězích, či ji lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi, je nezbytné za tarifní hodnotu věci považovat fixní tarifní hodnotu podle § 9 advokátního tarifu (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1021/2015, sp. zn. 22 Cdo 2648/2015). Aplikace ustanovení § 9 odst. 1 advokátního tarifu je možná pouze v tom případě, že nelze zjistit hodnotu věci, která je předmětem sporu, nebo ji lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi. Pokud předmětem řízení je nemovitá věc, je z povahy ocenitelná (nález Ústavního soudu ze dne 23. 2. 2011, sp. zn. IV. ÚS 1332/07). U nemovité věci tak nelze v zásadě hovořit o její neocenitelnosti, …. I pokud je nemovitá věc předmětem řízení pouze zprostředkovaně, tedy v řízení o určení vlastnického práva, aplikaci § 9 odst. 1 advokátního tarifu mohou odůvodnit nepoměrné obtíže spojené se zjišťováním ceny, což přichází v tom případě, že z obsahu spisu není zřejmý žádný právně relevantní podklad týkající se hodnoty nemovitosti a zjišťování hodnoty věci by znamenalo prodloužení sporu ve vazbě na neúčelné náklady, jež by se musely vynaložit v souvislosti s odborným posouzením skutečností rozhodných pro zjištění hodnoty (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2648/2015, sp. zn. 30 Cdo 1021/2015). Tedy platí, že pokud obsahem spisu je právně relevantní podklad oceňující hodnotu nemovité věci, nelze v řízení o určení práva či právního poměru k nemovité věci ustanovení § 9 odst. 1 advokátního tarifu aplikovat.

37. V souzené věci nelze uzavřít, že součástí spisu jsou podklady, které mohou tvořit spolehlivý podklad o ceně nemovitosti. Zadání znaleckého posudku pro určení hodnoty předmětných nemovitostí zcela přesahuje rámec řízení, když na straně žalovaných není pasivní legitimace ve sporu a žalobní návrh je tak namístě bez dalšího zamítnout. Co se týká znaleckého posudku předloženého žalobcem, tak tento byl vyhotoven v roce 2020, kdy s ohledem k růstu cen nemovitostí nelze jej hodnotit jako podklad pro aktuální určení ceny nemovitosti.

38. Odměna advokáta 1. žalovaného za jeden úkon právní pomoci činí dle § 7, bodu 4., 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., činí 1 500 Kč. Právní úkony jsou dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) citované vyhlášky. Paušální náhrady hotových výdajů činí á 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.

39. Na straně 1. žalovaného jsou náklady řízení tvořeny částkami 2 x 1 500 Kč + 2 x 300 Kč, když právní zástupce 1. žalovaného nedoložil, že je veden jako plátce daně z přidané hodnoty. Právní zástupce 1. žalovaného učinil ve věci úkony, jimiž jsou převzetí zastoupení, účast při jednání soudu dne 9. 3. 2022. Pokud učinil právní zástupce 1. žalovaného úkon, jímž sdělil, že došlo k převodu vlastnického práva, spoluvlastnického podílu 2. žalovaného, tak toto sdělení již bylo soudu doručeno 2. žalovaným, proto za tento úkon nebyla odměna přiznána. Celkem tak 3 600 Kč. Dále ve vztahu mezi žalobcem a 1. žalovanou byla 1. žalovanému přiznána částka á 300 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. § 1, odst. 1, 2, 3 a) c), § 2, odst. 3 za písemná podání činěna v době, kdy tento nebyl zastoupen advokátem, a to za vyjádření ve věci a sdělení o převodu vlastnického práva. Celkem tak 3 600 Kč + 600 Kč = 4 200 Kč.

40. Ve vztahu mezi žalobkyní a 2. žalovanou byla úspěšným účastníkem řízení 2. žalovaná, tato však nebyla v řízení zastoupena právním zástupcem, náklady řízení této jsou tak stanoveny dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. § 1, odst. 1, 2, 3 a) c), § 2, odst. 3 ve výši 300 Kč za písemné vyjádření ve věci, sdělení o právním nástupnictví, účast při jednání soudu dne 9. 3. 2022, celkem tak 3 x 300 Kč = 900 Kč.

41. Žalobce je tak povinen plnit ve lhůtě stanovené dle § 160, odst. 1 o. s. ř., když z obsahu spisu se nepodává žádná skutečnost, která by zakládala předpoklad pro závěr, že je dán předpoklad pro plnění ve splátkách či delší lhůtě plnění. Ve vztahu k 1. žalovanému je povinen plnit náklady řízení k rukám jeho právního zástupce, a to i pro tu část řízení, kdy tento nebyl zastoupen advokátem, když takto je určeno platební místo pro plnění nákladů řízení. 2. žalovaná není v řízení zastoupena, zde je žalobce povinen plnit 2. žalované.

Poučení