22 C 247/2022-48

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Martina Chládka a přísedících Jiřiny Lankové a Mgr. Hany Štrymplové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru takto:

Výrok

I. Určuje se, že okamžité zrušení pracovního poměru žalobce u žalované, učiněné žalovanou dne 30. 6. 2022, je neplatné.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 14 661,79 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne 30. 8. 2022 se žalobce domáhal určení, že okamžité zrušení pracovního poměru žalobce u žalované, učiněné žalovanou dne 30. 6. 2022, je neplatné. Svou žalobu zdůvodnil tím, že je u žalované zaměstnán na základě pracovní smlouvy uzavřené dne 3. 8. 2020 na pozici provozního ředitele, když vykonával práci pro žalovanou v souladu s uzavřenou pracovní smlouvou, avšak přesto dne 30. 6. 2022 obdržel žalobce od žalované písemnost nazvanou okamžité zrušení pracovního poměru, ve kterém žalovaná sdělila žalobci, že s ním podle okamžitě ruší pracovní poměr, přičemž v této písemnosti žalovaná obecně popsala důvody, které ji k jeho vydání vedly, avšak v rozporu se zákonem dostatečně nezdůvodnila zákonný (ani jakýkoliv jiný) důvod, pro který pracovní poměr okamžitě ruší, a takový důvod ani nebyl dán.

2. Žalovaná se k žalobě k výzvě soudu vyjádřila podáním ze dne 24. 10. 2022 tak, že s žalobou nesouhlasí a nárok uvedený v žalobě neuznává, neboť splnila pro svůj postup vůči žalobci všechny zákonné podmínky a pracovní poměr žalobce u ní tak byl řádně ukončen. Své stanovisko odůvodnila žalovaná dále tím, že žalobce zaměstnávala na základě pracovní smlouvy uzavřené dne 3. 8. 2020, když žalovaný pracoval standardně, avšak od počátku roku 2022 vykazovala jeho práce naprosto fatální chyby a vady vedoucí k zásadním škodám, neboť jako provozní ředitel jednal v přímém rozporu se zájmy žalovaného a jejích odběratelů. Žalovaná dále shrnula důvody (opakované porušení pracovní kázně), které uvedla v okamžitém zrušení pracovního poměru, které bylo žalobci doručeno, k čemuž došlo ke dni 30. 6. 2022.

3. Žalovaná pro doložení svých tvrzení učinila důkazní návrhy, které soud nepokládal za bezvadné, a proto ji soud usnesením ze dne 27. 10. 2022, č. j. [číslo jednací], vyzval k jejich doplnění. Žalovaná však své důkazní prostředky k výzvě soudu nedoplnila, když tuto zcela oslyšela a nesplnila ani svou ediční povinnost, když označené listinné důkazy soudu nepředložila.

4. Soud ve věci nařídil jednání na den 18. 1. 2023, na nějž předvolal účastníky řízení. Žalovaná požádala soud o odročení jednání, avšak soud její žádosti, pro nedoplnění její důvodnosti k výzvě soudu, jako nedůvodné nevyhověl. Žalovaná se z nařízeného jednání zároveň omluvila, a proto soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.”).

5. Z podání účastníků měl soud za mezi účastníky shodná tvrzení, že žalobce s žalovanou uzavřeli dne 3. 8. 2020 pracovní smlouvu a žalovaná mu oznámila okamžité ukončení pracovního poměru k 30. 6. 2022. K těmto skutečnostem tak soud neprováděl dokazování, neboť je vzal ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř. za svá.

6. Z předložených listinných důkazů pak soud dále zjistil z pracovní smlouvy ze dne 3. 8. 2020 (na č. l. 5-6), že se jedná o pracovní smlouvu uzavřenou mezi účastníky řízení o řešeném pracovním poměru, který vykonával žalobce od 3. 8. 2020 pro žalovanou na pozici provozní ředitel, na plný pracovní poměr, za mzdu stanovenou mzdovým výměrem ze dne 3. 8. 2020 (na č. l. 8), a to na dobu neurčitou, s dvouměsíční výpovědní lhůtou a zkušební dobou, která již uplynula. Dohodou o dočasném přidělení zaměstnance ze dne 3. 8. 2020 (na č. l. 7) byl pak pracovní poměr, založený popsanou pracovní smlouvou, modifikován tak, že si účastníci sjednali možnost přidělit dočasně žalobce k jinému zaměstnavateli, což bylo zároveň sjednáno od 3. 8. 2020 ve vztahu k novému zaměstnavateli [právnická osoba], [IČO], pro pozici provozní ředitel. Doba trvání pracovního poměru byla sjednána do ukončení pracovního poměru.

7. Z listiny označené jako okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 30. 6. 2022 (na č. l. 11) soud zjistil, že touto listinou žalovaná jako zaměstnavatel oznámila žalobci jako zaměstnanci, že s ním v souladu s ustanovením § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce okamžitě ruší jeho pracovní poměr založený pracovní smlouvou ze dne 3. 8. 2020, neboť porušil povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících s k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, a to:„ při zastupování, obchodním a technickým vedení stavby v roce [rok]„ [anonymizována dvě slova] - [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] dle smlouvy o dílo se [právnická osoba] a.s., [IČO]; nesprávným odborným postupem způsobil ztrátu na hodnotách ve výší 5 000 000 Kč v nezaplacené ceně části odvedeného díla; při zastupování, obchodním a technickým vedení stavby v roce 2022 [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] dle smlouvy o dílo se společností [právnická osoba], [IČO]; nesprávným odborným postupem způsobil ztrátu na hodnotách ve výši 2 000 000 Kč v nezaplacené ceně části odvedeného díla; při zastupování, obchodním a technickým vedení stavby v roce 2022 [příjmení] [příjmení] [jméno] dle smlouvy o dílo se [právnická osoba] a.s., [IČO]; nesprávným odborným postupem způsobil ztrátu na hodnotách ve výši 1 500 000 Kč v nezaplacené ceně části odvedeného díla; při zastupování, obchodním a technickým vedení stavby v roce 2021 (přičemž žaloba je projednávána v roce 2022) OS [příjmení] [jméno]; nesprávným odborným postupem způsobil ztrátu na hodnotách ve výši 1 588 644,61 Kč jelikož na dané stavbě umožnil provádět práce [právnická osoba] s.r.o., [IČO], bez řádného smluvního vztahu“. Listina obsahuje doložku, že byla žalovanou podepsána v Králově Dvoře dne 30. 6. 2022 a podpis za žalovanou s razítkem žalované. Dále obsahuje podpisové pole za žalobce s doložkou:„ Zaměstnanec převzal toto okamžité zrušení pracovního poměru dne 30. června 2022“, avšak bez podpisu žalobce.

8. Z potvrzení o zaměstnání ze dne 30. 6. 2022 (na č. l. 9) a z potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňovém zvýhodnění za období 1. – 6. 2022 ze dne 30. 6. 2022 (na č. l. 10) soud k věci především zjistil, že žalovaná v těchto listinách potvrdila žalobci trvání zaměstnání od 1. 8. 2020 do 30. 6. 2022 na pracovní pozici ředitel a potvrdili mu výši mzdy.

9. Z e-mailové komunikace (na č. l. 12) soud zjistil, že zprávou ze dne 7. 7. 2022 adresovanou [právnická osoba] s.r.o. žalobce žádal o přidělení práce s tím, že dokud nebude jeho pracovní poměr řádně ukončen, a to přesto, že mu byl k výkonu práce dnes odebrán automobil, telefon, pc, klíče pro přístup do kanceláře a byl mu zamezen i přístup do emailu. Dále uvedl, že od 11. 7.-15 7. čerpá schválenou dovolenou. Na tuto zprávu odpověděl téhož dne Mgr. [jméno] [jméno] za [právnická osoba] s.r.o. žalobci, že ho dne 28. 6. 2022 informoval o tom, že s okamžitou platností není přidělen vykonávat práci pro [právnická osoba] jako zaměstnanec žalované z důvodů způsobených velkých škod [právnická osoba], a proto nechápe, proč je o tomto žalobce informuje, a dále nechť kontaktuje přímo jednatele žalované. Následně téhož dne žalobce opět žádá [právnická osoba] [anonymizováno] k rukám [anonymizováno]. [příjmení] o přidělování práce, nebo znovuzahájení jednání o ukončení pracovního poměru.

10. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované ze dne 31. 8. 2022 (na č. l. 14) soud zjistil, že žalovaná je českou obchodní společností s ručením omezeným s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona; jediným jednatelem společnosti je [jméno] [příjmení], [datum narození] a jediným společníkem pak Mgr. [jméno] [jméno], [datum narození], který je rovněž jediným jednatelem a společníkem [právnická osoba] s.r.o., jak soud zjistil z výpisu z obchodního rejstříku této společnosti ze dne 25. 8. 2022 (na č. l. 34).

11. Účastnickým výslechem žalobce soud zjistil, že o zrušení pracovního poměru se dozvěděl nejprve SMS, když stejný den mu byla dána též k podpisu listina okamžitého zrušení pracovního poměru, identifikovaná žalobcem na č. l. 11 spisu, kterou odmítl podepsat, pravděpodobně dne 30. 6. 2022, a která mu byla též následně zaslána poštou. Od počátku, když se dozvěděl o snaze zrušit jeho pracovní poměr se žalobce tomuto postupu bránil, a to kontaktováním jednatelů [právnická osoba] a e-mailem, a dále žádal přidělovat práci, k čemuž však nedošlo. Důvody uvedené v okamžité výpovědi jsou vymyšlené a byly mu vytknuty bez předchozího upozornění nebo vytknutí. V důvodech uvedených na listině okamžitého zrušení pracovního poměru, jak se k nim vyjádřil, jednak žalobce neshledal své zaviněních a dále zpochybnil, že mohl mít vůbec vliv na tam uvedené škody a částky, které jsou nad to vymyšlené od stolu, neodpovídají vůbec realitě a vůbec neodpovídají jeho pozici. Žalobce vykonával od počátku práci provozního ředitele pro [právnická osoba], když smlouva s žalovanou byla uzavřena proto, aby byla [právnická osoba] chráněna v případ žaloby zaměstnance. Takto měla 90 % zaměstnanců, kteří pracovali pro [právnická osoba] a žalobce byl s tímto postupem žalované, resp. [právnická osoba], od počátku srozuměn a souhlasil s ním. Poté začal působit žalobce jako obchodní ředitel a přinesl společnosti miliony. Následně pan [příjmení] začal vstupovat i do obchodních jednání žalobce a začal dělat věci za jeho zády, včetně jednáni se subdodavateli, a to až do snahy o ukončení pracovního poměru.

12. Z předložené komunikace z mobilního telefonu žalobce za období 28. 6. 2022 až 1. 7. 2022 pak soud ověřil, že mezi žalobcem a žalovanou, resp. [právnická osoba] s.r.o., probíhala v tomto období komunikace o ukončení pracovní spolupráce, při které žalobce žádal vyplacení určitých kompenzací, když následně komunikace pokračuje snahou zaměstnavatele o vrácení pracovních prostředků v držbě žalobce.

13. Soud rozhodl, že nebude provádět dokazování následujícími důkazními návrhy žalované, a to důkazním návrhem: 14. výpovědí (výslechem) svědka [jméno] [příjmení], bez uvedení další identifikace svědka, a dále uvedení jeho vztahu k účastníkům a k věci, a k jakým skutečnostem má být soudem vyslechnut, tj. jaké skutečnosti tvrzené žalovanou mají být výslechem svědka prokázány; 15. výpovědí (výslechy) svědků zaměstnanců bez uvedení další identifikace konkrétních svědků, a dále uvedení jejich vztahu k účastníkům a k věci, a k jakým skutečnostem má být každý z nich soudem vyslechnut, tj. jaké skutečnosti tvrzené žalovanou mají být výslechem každého ze svědků prokázány; 16. smluvní dokumentací, fakturací, komunikací etc., bez uvedení, jakými konkrétními listinami má být soudem proveden důkaz (s označením každé konkrétní listiny – dokumentu) a k jakým skutečnostem má být každá označená konkrétní listina provedena, tj. jaké skutečnosti tvrzené žalovanou mají být tou kterou litinou prokázány; 17. soudním spisem Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. [spisová značka], bez uvedení, jakými konkrétními listinami z tohoto spisu má být proveden důkaz (s označením každé konkrétní listiny – dokumentu) a k jakým skutečnostem má být každá označená konkrétní listina provedena jako důkaz, tj. jaké skutečnosti tvrzené žalovanou mají být tou kterou listinou prokázány; 18. neboť žalovaná tyto k výzvě soudu usnesením ze dne 27. 10. 2022, č. j. [číslo jednací], řádně nedoplnila a důkazní listiny nepředložila, a to přes tamtéž učiněné poučení o následcích jejich nedoplnění, přičemž žalovaná se neúčastí na jednání soudu vzdala možnosti být opětovně vyzvána k nutnosti doplnění důkazních návrhů.

19. Na základě zjištění učiněných z provedeného dokazování, po zhodnocení důkazů jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, s přihlédnutím ke shodným tvrzením účastníků, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

20. Žalobce s žalovanou uzavřel dne 3. 8. 2020 pracovní smlouvu a žalobce na jejím základě začal vykonávat od 3. 8. 2020 na dobu neurčitou práci na pozici provozní ředitel, resp. tuto začal vykonávat pro [právnická osoba] s.r.o., která je funkčně i majetkově propojena s žalovanou, jak soud poměrně bezpečně zjistil zejména z předložené pracovní smlouvy, dohody o dočasném přidělení a výpisů z obchodního rejstříku, v souladu s nespornými skutečnostmi. Z e-mailové komunikace, mobilní komunikace a výpovědi žalobce pak vzal soud za prokázané, že po zpočátku dobré pracovní spolupráci a specializaci žalobce na obchod začala spolupráce selhávat a zúčastněné osoby začaly jednat o ukončení spolupráce, k čemuž žalobce žádal vyplacení blíže neurčených provizí, když však následně mu dne 30. 6. 2022 písemně oznámila okamžité ukončení pracovního poměru, které žalobce tohoto dne odmítl převzít a následně mu bylo doručeno poštou, jak soud zjistil z nesporných skutečností, listiny okamžité zrušení pracovního poměru a výslechu žalobce. Okamžité ukončení pracovního poměru pak bylo odůvodněno řadou důvodů s popisy škod na konkrétních projektech společnosti, jako důvodů pro okamžité zrušení pracovního poměru, a které měl způsobit žalobce, které však žalobce rozporoval, resp. neshledával je za svoje pochybení a zároveň rozporoval výše tam uvedených škod.

21. Naopak soud nevzal za prokázané, že by jednak žalovaná ve svém právním jednání směřujícím k okamžitému ukončení pracovního poměru s žalobcem dostatečně konkrétně vymezila důvody pro takové své jednání, a dále, že k takovým skutečnostem odůvodňující toto právní jednání skutečně došlo, když s ohledem na nepřítomnost žalované na nařízeném jednání ji soud nemohl vyzvat ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o nedostatcích jejích tvrzení a jejich doložení stran důvodů okamžitého zrušení pracovního poměru, tedy se vzdala dobrodiní poučení soudu, přičemž je to právě žalovaná, kterou v tomto případě jako zaměstnavatele tíží břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně těchto skutečností (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2017, sp. zn. 21 Cdo 1981/2016).

22. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

23. Dle § 48 odst. 1 a 2 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce – dále jen„ z. p.“, pracovní poměr může být rozvázán jen dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době. Pracovní poměr na dobu určitou končí také uplynutím sjednané doby.

24. Dle § 55 odst. 1 z. p., zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců, nebo porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

25. Pojem„ povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci“ nahradil v z. p. dříve užívaný termín„ pracovní kázeň“. Pro použití tohoto důvodu skončení pracovního poměru musí být splněny dva předpoklady. Zaměstnanec musí porušit některou z povinností, jež vyplývá z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, a zároveň musí toto porušení povinnosti dosáhnout zvlášť hrubé intenzity (srov. C.H.Beck: Zákoník práce, 3. vydání, 2019, s. 341 - 352: M. Putna).

26. Dle § 60 z. p., v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží.

27. Důvod okamžitého zrušení pracovního poměru musí být uveden nejen tak, aby bylo zřejmé, který z důvodů uvedených v § 55 odst. 1 z. p., případně § 56 odst. 1 z. p. byl uplatněn, ale současně tak, aby bylo nepochybné, v čem je spatřován; jen taková konkretizace použitého důvodu po skutkové stránce zajišťuje, že nevzniknou pochybnosti o tom, z jakého důvodu byl pracovní poměr okamžitě zrušen, a že důvod okamžitého zrušení pracovního poměru nebude možné dodatečně měnit. … u důvodu podle § 55 odst. 1 písm. b) z. p. – porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci – bude třeba věnovat přesnému popisu vytýkaného skutku zvýšenou pozornost, aby byla možná jeho přesná individualizace. Nebude proto zpravidla stačit jen povšechný poukaz na„ zvlášť hrubé porušení povinností“, ale bude třeba uvést konkrétní údaje o tom, kdy, kde, jakým jednáním a která konkrétní povinnost měla být porušena. Požadavku určitosti nebude většinou na překážku, bude-li při konkretizaci důvodu rozvazovacího úkonu odkázáno na obsah jiné listiny (inspekční záznam, protokol o šetření apod.), jejíž obsah ale bude druhému účastníku pracovního poměru znám (z předchozí doby nebo proto, že mu bude zároveň s rozvazovacím úkonem doručen) a sám osobě spolu s listinou o okamžitém zrušení pracovního poměru bude dostatečně konkrétním popisem důvodu rozvázání pracovního poměru (C.H.Beck: Zákoník práce, 3. vydání, 2019, s. 371 - 375: M. Putna, a dále též viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. ledna 2001, sp. zn. 21 Cdo 1899/99).

28. V řízení o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru důkazní břemeno leží na straně žalovaného zaměstnavatele, který je povinen v řízení tvrdit a prokázat, že zaměstnanec porušil pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem. Důkazní břemeno k prokázání skutečností, jež odůvodňují takové rozvázání pracovního poměru, tíží totiž vždy toho, kdo rozvazovací úkon učinil (žalovaného), nikoli toho, kdo se takové neplatnosti domáhá (žalobce). Žalovaná je tak povinna v řízení tvrdit a prokázat, že byla naplněna skutková podstata, jež ukončení pracovního poměru jednostranným jednáním umožňuje. Za situace, že důvodem tvrzení o neplatnosti jednostranně rozvázaného pracovního poměru je zpochybnění naplnění takové skutkové podstaty, je žádoucí, aby se ten, kdo takové jednání učinil (žalovaná), ve věci vyjádřil a tvrdil všechny pro rozhodnutí ve věci významné skutečnosti a označil důkazy k prokázání svých tvrzení, neboť povinností soudu je připravit jednání ve věci tak, aby bylo možné rozhodnout při jediném jednání (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2017, sp. zn. 21 Cdo 1981/2016).

29. Účinky zrušovacího projevu učiněného v souladu s § 55 ZPr (1965) (nyní § 60 z. p.) nastávají ze zákona tím dnem, kdy písemný projev o okamžitém zrušení pracovního poměru byl druhému účastníku doručen. Jakýkoli jiný časový údaj uvedený ve zrušovacím projevu nemůže proto měnit tyto zákonné účinky (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČSR z 19. 3. 1971, 3 Cz 4/71).

30. Dle § 334 odst. 1 a 3 z. p., písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, důležité písemnosti týkající se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr (§ 113 odst. 4 z. p.) nebo platový výměr (§ 136 z. p.) a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce (dále jen„ písemnost“), musí být doručeny zaměstnanci do vlastních rukou. Nedoručuje-li zaměstnavatel písemnost prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, považuje se písemnost za doručenou také tehdy, jestliže zaměstnanec přijetí písemnosti odmítne.

31. Dle § 72 z. p., neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

32. Na základě shora citovaných ustanovení zákona a skutkových závěrů dospěl soud k závěru, že žalobce byl jako zaměstnanec od 3. 8. 2020 v souladu se zákonem zaměstnán žalovanou jako zaměstnavatelem. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Dne 30. 6. 2022 žalovaná písemně oznámila žalobci okamžité ukončení pracovního poměru, když takto označená listina byla žalobci doručena jeho odmítnutím ji přijmout. Listina s okamžitým ukončením pracovního poměru však dle názoru soudu neobsahovala dostatečné vymezení porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, a to ani co do jeho nezaměnitelnosti, ani co do míry jejího porušení, když sice identifikuje vymezení konkrétních projektů a škody, které žalobce způsobit, avšak vymezení porušení povinností je velice vágní, ve formátu zejména„ nesprávným odborným postupem“, z čehož není dle názoru soudu zřejmé, jakou povinnost měl žalobce porušit, jakým jednáním či opomenutím a v jakém je takové jednání či opomenutí souvislosti se způsobenou škodou, tedy nelze určit ani míru porušení povinnosti, přičemž z provedeného dokazování nevyplynulo ani, že by takové odůvodnění bylo žalobci sděleno jinak, nejpozději při předání listiny, když žalovaná v tomto směru neunesla své břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Nehledě na to, žalovaná neunesla též svá procesní břemena ve vztahu k samotným skutečnostem, kterými odůvodňovala okamžité zrušení pracovního poměru, tedy, že k těmto došlo, jaká byla jejich závažnost ve vztahu ke způsobené konkrétní újmě, a že tato újma vznikla právě žalované, a to v příčinné souvislosti s jednáním či opomenutím právě žalobce.

33. Vzhledem k tomu, že se žalobce v zachované lhůtě ve smyslu § 72 z. p. dovolal určení neplatnosti zrušení pracovního poměru žalobce u žalované, učiněné žalovanou dne 30. 6. 2022, v řízení účinně zpochybnil jak dostatečnost jejího zdůvodnění, tak uvedené důvody, přičemž žalovaná tyto dostatečně netvrdila ani neprokázala, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, kterým žalobě v celém rozsahu vyhověl.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 661,79 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 18. 1. 2023 náhrada 2 064,29 Kč za 183 ujetých km v částce 1 464,29 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,8 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 464,29 Kč ve výši 2 197,50 Kč.

35. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.