Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

22 C 252/2023 - 47

Rozhodnuto 2023-12-13

Citované zákony (13)

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: [Anonymizováno] [Anonymizováno], a. s., IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/1], [Anonymizováno].[Anonymizováno]. sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 0/0], IČO [Anonymizováno] sídlem [Adresa zainteresované osoby 0/0] o zaplacení částky 21 406 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 21 406 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 406 Kč od 8. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Na náhradě nákladů řízení je žalobkyně povinna uhradit žalovanému částku 600 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jímž se domáhala uložení žalovanému povinnosti k úhradě částky 21 406 Kč s příslušenstvím s následujícími tvrzeními. Žalobkyně je obchodní korporací se sídlem na území České republiky provozující pojišťovací činnost dle zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. Žalovaný je osobou, pojistníkem, uzavřevším s žalobkyní pojistnou smlouvu č. [hodnota]. Počátek pojištění byl dle požadavku pojistníka sjednán 9. 1. 2020, pojištění založené smlouvou trvalo do 13. 11. 2020. Užití vozidla žalovaný uvedl jako běžné užití. Pojistná smlouva byla dle § 2758 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, o. z., sjednána formou akceptace návrhu pojistné smlouvy uhrazením první platby pojistného (akceptační platba) uvedeného v návrhu pojistné smlouvy pod jedinečným variabilním symbolem v předepsané výši pojistného na účet žalobkyně. Předmět pojištění: vozidlo Škoda Octavia, RZ [SPZ]. Součástí pojistné smlouvy jsou všeobecné pojistné podmínky. Předmětem návrhu ve věci samé je nárok žalobkyně na náhradu škody, kterou jí žalovaný měl způsobit porušením zákonných povinností při sjednání pojištění, resp. po dobu trvání sjednaného pojištění. Na konci roku 2020 žalobkyně ze seznamu registračních značek vozidel evidovaných jako taxi zveřejněným Ministerstvem dopravy zjistila, že vozidlo žalovaného je chybně pojištěno pro běžné užití, ač v rozporu se smlouvou jde o vozidlo taxislužby a pro tento způsob užití není předmětná pojistná smlouva sjednána. Pojistná smlouva byla sjednána pro běžné užití vozidla k soukromým účelům, od čehož se odvíjela nižší cena za pojištění, které tehdy žalobkyně nesprávně předepsala. Vozidlo mělo být správně pojištěno pro výkon podnikatelské činnosti – provoz taxislužby, neboť s tímto je spojeno vyšší riziko vzniku pojistné události. Žalobkyně u pojistných smluv, jejichž předmětem je pojištění vozidel taxislužby, předepisuje vyšší pojistné u tzv. povinného ručení a u havarijního pojištění pro pojistné nebezpečí dopravní nehoda. Předepisováním vyššího pojistného žalobkyně splnila své povinnosti podle § 7f ve spojení s § 59 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, a nastavila pojistně-matematický výpočet předepisovaného pojistného u vozidel taxislužby. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení v úhradě celého dluhu ode dne marného uplynutí lhůty, kterou žalovanému stanovila v předžalobní výzvě. Žalobkyni tak svědčí dle § 1970 o. z. nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 21 406 Kč od 8. 12. 2020 do zaplacení. Žalobkyně opírá svůj nárok o ustanovení § 2788 odst. 1 o. z.: „Dotáže-li se pojistitel v písemné formě zájemce o pojištění při jednání o uzavření smlouvy nebo pojistníka při jednání o změně smlouvy na skutečnosti, které mají význam pro pojistitelovo rozhodnutí, jak ohodnotí pojistné riziko a za jakých podmínek, zodpoví zájemce nebo pojistník tyto dotazy pravdivě a úplně. Povinnost se považuje za řádně splněnou, nebylo-li v odpovědi zatajeno nic podstatného.“, § 2790 odst. 1 o. z.: „Změní-li se okolnosti, které byly uvedeny ve smlouvě nebo na které se pojistitel tázal, tak podstatně, že zvyšují pravděpodobnost vzniku pojistné události z výslovně ujednaného pojistného nebezpečí, zvýší se pojistné riziko.“, § 2790 odst. 2 o. z.: „Pojistník nesmí bez pojistitelova souhlasu učinit nic, co zvyšuje pojistné nebezpečí, ani to třetí osobě dovolit, zjistí-li až dodatečně, že bez pojistitelova souhlasu dopustil, že se pojistné nebezpečí zvýšilo, pojistitelovi to bez zbytečného odkladu oznámí. Zvýší-li se pojistné nebezpečí nezávisle na pojistníkově vůli, oznámí to pojistník pojistiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o tom dozvěděl.“, § 1970 o. z.: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“. Žalovaný - pojistník měl dle § 2788 odst. 1 o. z. povinnost při sjednání pojištění uvést pravdivě a úplně, že vozidlo je vozidlem taxislužby, jedná se o zásadní skutečnost mající vliv na ohodnocení pojistného rizika spojeného s přijetím vozidla do pojištění. Vlivem porušení těchto povinností vznikla žalobkyni majetková škoda. Škoda 21 406 Kč je rozdíl mezi pojistným 5 351,50 Kč, které předepsala v souvislosti s nesprávným údajem o způsobu užití vozidla, a pojistným 26 757,50 Kč, které by žalovanému po dobu trvání pojištění od 9. 1. 2020 do 13. 11. 2020 předepsala, pokud by žalovaný splnil všechny své zákonné povinnosti. Předpokladem vzniku odpovědnostního vztahu je vedle porušení právní povinnosti žalovaným a vznikem škody v majetkové sféře žalobkyně kauzální nexus a zavinění na straně žalovaného. Žalovaný porušil zákonnou povinnost, postačí nedbalost, kterou § 2911 o. z. u porušení zákonných povinností presumuje. Rozhodné skutečnosti jsou žalobkyní řádně podloženy důkazy, lze tak bez dalšího žalobnímu návrhu vyhovět. Žalobkyně zaslala prostřednictvím právního zástupce žalovanému 23. 11. 2020 předžalobní výzvu k plnění s žádostí o úhradu dlužné částky obsahující vylíčení důvodu vzniku dluhu, výši, upozornění na následky jeho nezaplacení v uvedené lhůtě. Byly tedy splněny požadavky ustanovení § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému.

2. Následně doplnila žalobkyně svá skutková tvrzení níže uvedeným způsobem. Výše pojistného se odvíjí od komplexního a sofistikovaného propočtu založeného na pojistně-matematických metodách zohledňující škálu skutečností u vozidla, pojistníka, jeho požadavků na krytí pojistných nebezpečí. Hodnocení způsobu užití vozidla koeficienty vychází z historických údajů o škodním průběhu vozidel dané kategorie. Pojistitel nehodnotí násobnými koeficienty všechna pojistná nebezpečí a všechny dílčí součásti pojištění. U vozidel taxislužby a jiných forem sdílené jízdy namísto běžného užití aplikoval navyšující koeficient, dvojnásobek nebo pětinásobek pro případ pojistného u povinného ručení a za pojistné nebezpečí dopravní nehoda u havarijního pojištění. Na jiné pojistné nebezpeční se koeficient nevztahuje. Historicky žalobkyně aplikovala dvojnásobný koeficient, následně však bylo zjištěno, že jde o navýšení nedostačující, pojistné plnění u škodních událostí způsobených vozidly pojištěnými správně jako vozidla taxi převyšuje pojistné předepisované na předmětných smlouvách. Nepřikročila-li by k razantní změně koeficientu, vědomě by do pojištění přijímala vozidla, kde pojistné není s to pokrýt ani pojistná plnění škodních událostí způsobených těmito vozidly. Základní povinnosti tuzemských pojišťoven jsou vymezeny zákonem č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, kdy § 7f podrobně popisuje pojistně-matematickou činnost, § 59 téhož zákona ukládá pojistitelům povinnosti v oblasti stanovení výše pojistného. Pokud by pojistitel vědomě ignoroval nepříznivý škodní průběh, jak uvedeno výše, vystavoval by se riziku uložení opatření Českou národní bankou. Od 1. 6. 2019 došlo k navýšení koeficientu na pětinásobek u všech pojistných smluv od tohoto data. Daná smlouva spadá vzhledem k datu sjednání pod vyšší koeficient, žalobkyně dokládá anonymizovanou verzi zápisu z pricing boardu (výbor pro cenotvorbu) žalobkyně, poradní orgán představenstva žalobkyně, členy jsou člen představenstva odpovědný za finance, předseda představenstva, člen představenstva zodpovědný za obchod, manažer pojistné matematiky, ředitel produktového managementu – retail a SME, manažer pro pricing, manažer řízení rizik. Do působnosti výboru náleží rozhodování o výši pojistného a zajistného, schvalování pojistně-matematických metod pro výpočet pojistného. Rozhodnutí poradního orgánu představenstva žalobkyně jsou rozhodnutí pro žalobkyni závazná. Tento koeficient se týká povinného ručení, ne asistenční služby, kterou měl žalovaný pojistnou smlouvou sjednánu. Koeficient se nevztahuje ani na další doplňková pojištění a služby, žalovaným pojistnou smlouvou sjednané, a promítá se do celkové roční výše pojistného. Žalobkyně pro procesní opatrnost tvrdí i k základu nároku, aby nebylo pochyb o meritu sporu a nároku. Pojistná smlouva je jeden ze dvou závazků z odvážných smluv, pojistník hradí relativně nízké pojistné (výše se odvíjí od řady proměnných kdy způsob užití je jednou z nich), proti tomu mu může kdykoliv (první den pojištění, i po několika letech pojištění) vzniknout právo na vysoké plnění u škodních událostí. Nepoměr mezi pojistným a potenciálně vysokým inkasovaným pojistným plněním lze demonstrovat na nákladných parciálních škodách blížících se ekonomické totální škodě na vozidle [havarijní pojištění] či na nemajetkových újmách způsobených třetím osobám provozem vozidla [pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidle dle zákona č. 168/1999 Sb., kde pojistné plnění může dosahovat desetimilionových částek, doživotní renty, aj. Nejistota a odvážnost může mít charakter ekonomický i právní, ale vždy jde o fundamentální náležitost pojistného vztahu a musí se posuzovat pro futuro ke dni sjednání pojištění. Nikdy nelze na pojistný vztah, oprávněnost nároku na pojistné, vznik nahodilých událostí nahlížet ex post s tím, že vozidlo nebylo užíváno jako taxi, k žádné škodní události nedošlo a pojistitel od počátku nemá nárok na pojistné pro účel užití taxi. Bez prvku náhodnosti a odvážnosti nikdy nemůže pojistný vztah vzniknout. Rozdíl v pojistném lze bez pochyby považovat za škodu, jíž pojistiteli způsobil pojistník. Předpokladem vzniku odpovědnostního vztahu je porušení právní povinnosti pojistníkem sdělit pravdivé informace dle § 2788 odst. 1 o. z., porušení povinnosti nezvyšovat pojistné nebezpečí bez souhlasu pojistitele dle § 2790 odst. 2 o. z., vznik škody - dlužná částka, rozdíl mezi předepsaným pojistným a pojistným, které by pojistitel předepsal, měl-li by správné údaje o vozidle, příčinná souvislost - přímá a nesporná příčinná souvislosti mezi zatajením/nesdělením údajů o voze užívaném či připraveném k užívání jako taxi a nižším vypočteným pojistným, zavinění na straně pojistníka, postačí nedbalost, jež § 2911o. z. u porušení zákonných povinností presumuje. Dle § 2788 odst. 1 o. z. nelze opomíjet ani právní interpretaci nároku pojistitele na náhradu újmy, kterou pojistník způsobil porušením zákonné povinnosti zodpovědět při jednání o uzavření smlouvy dotazy pravdivě a úplně a nic podstatného nezatajit. Nedbalostní zavinění zákon presumuje. V důsledku toho pojistitel předepsal násobně nižší pojistné a rozdíl mezi pojistnými je uplatňovanou újmou. Povinnost podle § 2788 odst. 1 o. z. nelze vykládat výhradně ve spojení s právem pojistitele dle § 2800 odst. 1 o. z., když k porušení povinnosti došlo od počátku pojištění, ale uvedené právo lze aplikovat jen za předpokladu vzniku škodní události, která nemusí nikdy nastat. Náhradu újmy, eventuálně vydání bezdůvodného obohacení je třeba zvažovat v souvislosti s pojištěním vozidla taxi čistě pro běžné užití. Dle žalobkyně je důležitá potenciální možnost užití vozidla jako taxi a s tím spojené potenciální pojistné riziko škodní události, u těchto vozidel vyšší. Jde o analogicky srovnatelnou situaci, jako u příspěvku nepojištěných vozidel, na který má nárok [právnická osoba] dle §§ 4, 1, odst. 1 ZoPR, znění účinné od 1. 1. 2018, vzniká, je-li vozidlo v registru silničních vozidel dle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, ale nemá uzavřenu pojistnou smlouvu na tzv. povinné ručení dle ZoPR. Výjimkou z tohoto pravidla je pouze zápis vozidla jako vyřazeného z provozu, vyvezeného do jiného státu, zaniklého, odcizeného. Právní základ nároku je dán, pominou-li se výjimky, již zápisem vozidla v registru vozidel, je bezpředmětné, k jakému účelu je následně vozidlo užíváno. [Anonymizováno], ani obecné soudy nezkoumají, zda vozidlo v registru silničních vozidel bylo reálně užíváno či nikoliv, vychází ze zápisu vozidla v registru. Právní úprava vychází z potenciální rizikovosti provozu vozidla, smyslem právní úpravy je sankcionovat vlastníka nebo provozovatele za absenci povinného pojištění odpovědnosti u vozidla, které může být bez dalšího legálně provozováno na pozemních komunikacích a může jím být způsobena újma třetím osobám. U pojistitele a jeho nároku na dlužné pojistné u vozidel taxi tomu není jinak, i zde pojistitelé na pojistném trhu vychází z potenciální rizikovosti pojištění vozidla zapsaného v evidenci vozidel taxi, je bezpředmětné, jestli vlastník či provozovatel podnikatelkou činnost (silniční motorová doprava) vykonávají či ne. Lze zcela odkázat na závěry Ústavního soudu v jeho nálezu ve věci sp. zn. IV. ÚS 2221/13, zejména bod 33 rozhodnutí. Plyne z něj potvrzení názoru pojistitele, že nelze požadovat, aby pozice zjišťoval, zda bylo pojištěné vozidlo provozováno způsobem tvrzeným pojistníkem při sjednání pojistné smlouvy. Z nálezu sice plyne možnost vyvrátit domněnku správnosti zápisu v evidenci silničních vozidel, to ovšem zcela odpovídá skutečnosti, že zákon č. 168/1999 Sb. definuje provozovatele odkazem na zápis v evidenci silničních vozidel pouze podpůrně [umožňuje vyvrátit domněnku provozu zapsaným provozovatelem – viz § 4 odst. 2 písm. b) zákona] a vůči takovému provozovateli umožňuje ČKP uplatňovat nárok na tzv. příspěvek pouze za skutečný počet dnů provozu vozidla. Při stanovení pojistného je však situace odlišná, pojistitel je s ohledem na pojistně-matematické metody stanovování pojistného dle zákona č. 277/2009 Sb. povinen zohledňovat potenciální rizikovost pojištění. Není tak rozhodné, zda nakonec k provozu k danému účelu dochází, či nikoliv. Podstatné je, že k němu kdykoliv dojít může, pojistitel je povinen pro udržitelnost své ekonomické činnosti dle veřejnoprávních předpisů předepsat zodpovídající pojistné. Analogicky je nepochybné, že domy v povodňových zónách mají běžně předepisované vyšší pojistné. Primárním důvodem vyššího pojistného ale nejsou reálně a pravidelně se vyskytující meteorologické srážky a povodně, ale hrozba nebezpečných životních situací na daném území ve větší míře, než jinde. Že se v dané oblasti v době pojištění žádná povodeň nevyskytne, není důvod k vrácení pojistného. Stejně tak je v rámci havarijního pojištění irelevantní, zda pojištěné vozidlo bylo po celou dobu pojištění zaparkované v garáži a provozu se neúčastnilo. Není rozhodné, zda žalovaný vozidlo v době trvání pojištění provozoval jako taxi, či nikoliv, žalovaný všechny zákonné podmínky pro provozování taxislužby splňoval, mohl kdykoliv v době trvání pojištění taxislužbu provozovat, riziko vzniku pojistné události v souvislosti s předmětným vozidlem zvyšovat, aniž by platil pojistné odpovídající zvýšené míře rizika, což je mj. podstatou tzv. odvážných smluv. Povinnost žalobkyně jako pojistitele poskytnout pojistné plnění závisí na náhodě, zda pojistná událost vůbec nastane. Riziko žalobkyně, že bude nucena plnit vysoké částky na pojistném plnění, je vyrovnáváno povinností žalovaného jako pojistníka platit pojistné sice výrazně nižší, ale bez ohledu na náhody vždy za celou dobu trvání pojištění. Žalobkyně odkazuje rozhodovací praxi soudů, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 12. 9. 2023, č. j. 35 C 68/2023 – 40, Okresního soudu v Benešově ze dne 14. 9. 2023, č. j. 6 C 30/2023 – 107, Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 11. 5. 2023, č. j. 14 C 308/2022-45. Nadto před 1. 7. 2020 neměla možnost objektivně zjistit, zda je vozidlo evidováno pro taxi. To vyplývá z doložené žádosti žalobkyně na ministerstvo dopravy o sdělení údajů o evidenci vozidla. Od tohoto okamžiku tak teprve lze počítat běh promlčecí doby. Tedy nárok je oprávněný, důkazní břemeno a tvrzení žalobkyně unáší.

3. Dne 15. 6. 2023 podal žalovaný odpor proti ve věci vydanému elektronickému platebnímu rozkazu. Žalovaný tvrdil, že po telefonu uzavřel s žalobkyní smlouvu na výše uvedený automobil, přičemž zaměstnankyni žalobkyně sdělil, že automobil slouží k jeho podnikání. V tomto období žalovaný provozoval osobní autodopravu (transfery, výlety, taxi). K tomuto zaměstnankyně žalobkyně měla pořizovat zvukový záznam z jednání, který, jak bylo žalovanému sděleno, má být k dispozici u žalobkyně. Smlouvu s žalobkyní žalovaný uzavřel na základě nejlevnější ceny oproti jiným pojišťovnám, kdy cena se lišila o cca 700 Kč. Žalovanému proto není jasné, jak žalobkyně dospěla k výpočtu tak vysoké částky. Žalovaný nezavinil žádnou dopravní nehodu a má dobrý pojišťovací bonus, který byl i v době uzavření smlouvy s žalobkyní. Žalovaný dále uvedl, že v pojistném období (březen, duben, květen, červen, listopad, prosinec) byla značně omezena až zastavena tato činnosti vládními nařízení z důvodu Covid 19.

4. Při jednání soudu žalovaný doplnil skutková tvrzení následně. Žalobkyni určitě bylo sděleno, že vozidlo je pro podnikání. Měl více nabídek, zjišťoval ceny u více pojišťoven, a poté vždy srovnával cenu pojištění. Aby měl pojistku dle svých potřeb, tak právě proto sdělil vždy pojišťovně, že se jedná o vůz pro podnikání, sdělil, že se jedná o osobní autodopravu, protože právě tato vozidla pro autodopravu chtěl mít pojištěna, proto pro něj bylo důležité, jaká je cena pro autodopravu, to uvedl.

5. Z předložených listin bylo zjištěno následující:

6. K vozidlu Škoda Octavia, RZ [SPZ], TP [Anonymizováno], VIN vozu [VIN kód], byl učiněn Návrh smlouvy pojištění vozidel č. [hodnota] s tím, že pro založení smluvního vztahu, je třeba zaplatit 4 044 Kč nejpozději do 17. 1. 2020. Celkové roční pojistné činilo 8 088 Kč, splatné pololetně v částce 4 044 Kč. Datum sjednání pojištění, počátku pojištění, 9. 1. 2020. Užití vozidla bylo uvedeno jako běžné užití. (návrh smlouvy pojištění vozidel na čl. 19 – 21 spisu)

7. Ke smlouvě č. [hodnota] bylo vystaveno Potvrzení o uzavření smlouvy, sjednáno na dobu neurčitou od 9. 1. 2020, pojistné období je pololetní, hrazeno je vždy k 9. 1. a 9. 7.

1. Pojistníkem je žalovaný. Celkové roční pojistné činí 8 088 Kč splatné pololetně v částce 4 044 Kč. (pojistka na čl. 23 spisu)

8. Dle výpisu z účtu č. [hodnota]-[Anonymizováno] vedeného u [právnická osoba]. za období od 13. 1. 2020 do 19. 1. 2020 byla dne 15. 1. 2020 na výše uvedený účet připsána částka ve výši 4 044 Kč od žalovaného. Zpráva pro příjemce „Octavia pov. ruc.“. (výpis z účtu na čl. 22 spisu)

9. Dopisem ze dne 23. 11. 2020 byla právním zástupcem žalobkyně adresována žalovanému předžalobní upomínka, ve které právní zástupce žalobkyně žalovanému sdělil, že dle informací, které má žalobkyně k dispozici, nebylo vozidlo tov. zn. Škoda, RZ [SPZ] užíváno pro soukromé účely, jak žalovaný uvedl při sjednání pojistné smlouvy, ale pro výkon podnikatelské činnosti – provozu taxislužby a vyzval jej k úhradě rozdílu v pojistném a nákladů účelně vyložených na vymáhání pohledávky. (dopis na čl. 24-25, podací lístek na čl. 26 spisu)

10. Pokud žalobkyně předložila k důkazu listinu označenou „Pricing board 20. 5. 2019“, tak z této listiny pro naprostou nesrozumitelnost nebylo možné činit žádná skutková zjištění. Tato listina sestává ze sedmi stran, kdy pět stran je v celém svém začerněno, aby nebylo možné číst text na listině uvedený, zbylé dvě listiny jsou začerněny z větší části, tudíž není možné vůbec tuto listinu hodnotit.

11. Z důkazů shora uvedených zjistil soud tento skutkový děj:

12. Žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli pojistnou smlouvu č. [hodnota], jejímž předmětem bylo pojištění vozidla Škoda Octavia, RZ [SPZ], TP [Anonymizováno], VIN vozu [VIN kód] s ročním pojistným ve výši 8 088 Kč a pololetní platbou pojistného ve výši 4 044 Kč. Užití vozidla bylo uvedeno jako běžné užití. Žalovanému byla adresována předžalobní upomínka, ve které právní zástupce žalobkyně žalovanému sdělil, že dle informací, které má žalobkyně k dispozici nebylo vozidlo tov. zn. Škoda, RZ [SPZ] užíváno pro soukromé účely, jak žalovaný uvedl při sjednání pojistné smlouvy, ale pro výkon podnikatelské činnosti – provozu taxislužby a vyzval jej k úhradě rozdílu v pojistném a nákladů účelně vyložených na vymáhání pohledávky.

13. Z hlediska skutku je taktéž nutným hodnotit, že dle obrany žalovaného žalobkyni byla ta skutečnost, že je provozováno, a je tudíž předmětem pojištění, vozidlo taxi, známa, kdy v rámci svých skutkových tvrzení výslovně uvedl, že tuto skutečnost sdělil žalobkyni, k čemuž označil zvukový záznam žalobkyně z jednání, tedy na podporu svých tvrzení označil důkaz. S ohledem k tomu, že označeným důkazem žalovaný nedisponuje, bylo by na žalobkyni, aby tento důkaz předložila. Žalobkyně se z ústního jednání ve věci konaného omluvila, s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti. Poučení dle § 118a, odst. 3 o. s. ř. se tak žalobkyně dobrovolně vzdala.

14. Tedy skutek z hlediska toho, že žalovaný žalobkyni nesdělil, že vozidlo je provozováno jako vůz taxi, není možné postavit najisto.

15. Právní hodnocení:

16. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném a účinném znění (dále jen „o. z.“)

17. Podle § 2788 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, o. z., dotáže-li se pojistitel v písemné formě zájemce o pojištění při jednání o uzavření smlouvy nebo pojistníka při jednání o změně smlouvy na skutečnosti, které mají význam pro pojistitelovo rozhodnutí, jak ohodnotí pojistné riziko, zda je pojistí a za jakých podmínek, zodpoví zájemce nebo pojistník tyto dotazy pravdivě a úplně. Povinnost se považuje za řádně splněnou, nebylo-li v odpovědi zatajeno nic podstatného.

18. Podle § 2791 odst. 1 o. z., prokáže-li pojistitel, že by uzavřel smlouvu za jiných podmínek, pokud by pojistné riziko ve zvýšeném rozsahu existovalo již při uzavírání smlouvy, má právo navrhnout novou výši pojistného. Neučiní-li tak do jednoho měsíce ode dne, kdy mu změna byla oznámena, jeho právo zaniká.

19. Podle § 2792 o. z., prokáže-li pojistitel, že by vzhledem k podmínkám platným v době uzavření smlouvy smlouvu neuzavřel, existovalo-li by pojistné riziko ve zvýšeném rozsahu již při uzavírání smlouvy, má právo pojištění vypovědět s osmidenní výpovědní dobou. Nevypoví-li pojistitel pojištění do jednoho měsíce ode dne, kdy mu změna byla oznámena, zanikne jeho právo vypovědět pojištění.

20. Podle § 2800 odst. 1 o. z., bylo-li v důsledku porušení povinnosti pojistníka nebo pojištěného při jednání o uzavření smlouvy nebo o její změně ujednáno nižší pojistné, má pojistitel právo pojistné plnění snížit o takovou část, jaký je poměr pojistného, které obdržel, k pojistnému, které měl obdržet.

21. Podle § 2910 o. z., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

22. Podle § 2911 o. z., způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

23. V projednávané věci bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli pojistnou smlouvu, ze které žalobkyni vznikla povinnost k úhradě pojistného plnění v případě vzniku nahodilé události kryté pojištěním, oproti povinnosti žalovaného hradit žalobkyni pojistné. Pojistná smlouva mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena k vozidlu, jehož užití bylo ve smlouvě uvedeno jako běžné užití. V projednávané věci bylo dále zjištěno, že předmětné vozidlo bylo v době trvání pojistné smlouvy evidováno jako vozidlo taxislužby ke jménu žalovaného.

24. Jedná-li se o uzavření pojistné smlouvy, má povinnost pravdivě a úplně odpovědět na písemné dotazy osoba, která vystupuje v roli zájemce o pojištění. Porušení povinnosti pravdivě a úplně odpovědět je podmínkou platnosti použití sankce v podobě zrušení pojistné smlouvy odstoupením nebo v podobě zániku pojištění na základě odmítnutí pojistného plnění, které může použít jen pojistitel. Pojistitel má dále v případě, že v důsledku porušení povinnosti pojistníka při jednání o uzavření smlouvy nebo o její změně bylo ujednáno nižší pojistné, právo snížit pojistné plnění v závislosti na poměru smluvně ujednaného pojistného k pojistnému, které by jinak bylo ujednáno. Je přitom na vůli pojistitele, zda tuto možnost využije, či nikoliv. Právo pojistitele snížit pojistné plnění má tak povahu tzv. námitky, kterou může, ale nemusí uplatnit (srov. Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1365 - 1367) Z výše uvedeného vyplývá, že v případě, kdy pojistník poruší svou povinnost pravdivě a úplně odpovědět na dotazy pojistitele při jednání o uzavření pojistné smlouvy, může pojistitel uplatnit buď sankci v podobě zrušení pojistné smlouvy, nebo odmítnutí pojistného plnění. Pokud bylo v důsledku porušení povinnosti pojistníka ujednáno nižší pojistné, má pojistitel právo pojistné plnění snížit o takovou část, jaký je poměr pojistného, které obdržel, k pojistnému, které obdržet měl. Sankce v podobě odmítnutí pojistného plnění nebo jeho snížení přitom předpokládá vznik nahodilé události, na základě které by pojistitelovi vznikla povinnost k úhradě pojistného plnění.

25. Ačkoliv v případě porušení právních povinností účastníků pojištění zůstávají pojistiteli zachovány obecné právní instituty, jako např. právo na náhradu újmy, musí být v daném případě naplněny předpoklady pro vznik deliktní odpovědnosti účastníka pojištění, který své právní povinnosti porušil.

26. V posuzovaném případě dospěl soud k závěru, že tyto předpoklady naplněny nebyly. Pokud by žalobkyně s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvou pro vozidlo taxislužby, pokrývala by smlouva vyšší riziko vzniku pojistné události, která by v budoucnu teoreticky mohla nastat. Sjednání smlouvy pouze pro běžné užití vozidla k soukromému účelu mělo sice za následek platbu nižšího pojistného, pouze tím ale žalobkyni nemohla vzniknout majetková škoda, ta by vznikla až v případě, kdy by žalobkyně na základě pojistné smlouvy poskytla pojistné plnění, k čemuž však nedošlo. Nemohl tak být naplněn jeden ze zákonných předpokladů vzniku odpovědnosti za škodu, tedy vznik škody a příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním žalovaného a vzniklou škodou. Po zjištění skutečnosti, že při jednání o uzavření pojistné smlouvy žalovaný porušil svou povinnost k pravdivým sdělením, mohla žalobkyně uplatnit sankci odstoupení od smlouvy. Žalobkyně obsáhle popisuje, že zvýšené riziko u dané pojistné smlouvy s sebou nese právě povinnost žalovaného plnit vyšší pojistné. Tato skutečnost není v rozporu se shora uvedeným, kdy právě na riziko nesplnění povinnosti pojistníkem, které může založit nerovnoměrnost plnění pojistníka a pojistitele směřuje ustanovení zákona, které zakládá žalobkyni právo v tomto případě neplnit, což je rozdíl od situace nastíněné žalobkyní, kdy odkazovala na §§ 4, 1, odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. a kdy tento postup vede k zachování ekonomické stability žalobkyně, na níž tato odkazuje.

27. Zároveň je však třeba hodnotit i skutkový stav. Žalovaný se bránil tvrzením, že tuto skutečnost žalobkyni sdělil, když příslušný formulář, návrh pojistné smlouvy, byl vyplňován v součinnosti se zaměstnancem žalobkyně. Rozhodným zde je, že žalovaný označil k prokázání svých tvrzení důkaz, který však drží žalobkyně, která se však účasti na jednání vzdala, tudíž nemohla být vyzvána k předložení tohoto důkazu. Za situace, kdy žalovaný popírá, že skutek se udál tak, jak žalobkyně tvrdí, přičemž skutkový děj nelze postavit najisto, i z hlediska skutku tak nelze hodnotit návrh jako důvodný.

28. S ohledem ke shora uvedenému tak žalobní návrh není možné hodnotit jako důvodný a proto jej soud v plném rozsahu zamítl.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný měl ve věci plný úspěch. O náhradě nákladů řízení na straně žalovaného bylo rozhodnuto dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. v platném znění, § 1, odst. 1, 2, 3, písm. a), c), § 2, odst. 3, když žalovaný ve věci učinil dva úkony, a to písemné podání a účast při jednání soudu. Lhůta k plnění je stanovena dle § 160, odst. 1 o. s. ř. tři dny, když z obsahu spisu se nepodávají předpoklady pro určení delší lhůty k plnění či plnění ve splátkách.

Poučení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.