22 C 253/2022-487

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Janem Lipertem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa žalobkyně] zastoupena Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] proti žalované: [osobní údaje žalované] jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem [adresa] o 81 666,69 Kč, 163 333,38 Kč a 81 666,69 Kč takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 73 500 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 8 166,69 Kč se zamítá.

III. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 163 333,38 Kč se zamítá.

IV. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 81 666,69 Kč se zamítá.

V. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 155 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

Vyjádření účastníků a průběh řízení 1. Žalobkyně se domáhala po žalované ušlých zisků, který měla žalovaná způsobit vydáním třech mimořádných opatřeních zakazující přítomnost veřejnosti u lyžařských vleků a lanových drah. Žalobkyně tak nemohla podnikat. Mimořádná opatření byla jako nezákonná v této části zrušena [název soudu].

2. Žalobkyně dále rozvedla, že první mimořádné opatření žalované ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] 2021 [spisová značka], účinné od 12. 4. 2021 do [datum rozhodnutí], zrušil [název soudu] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]. Druhé mimořádné opatření žalované ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] 2021 [spisová značka], účinné od 26. 4. 2021 do [datum rozhodnutí], zrušil [název soudu] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Třetí mimořádné opatření žalované ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] 2021 [spisová značka], účinné od 3. 5. do [datum] bylo zrušeno rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Žalobkyně se nedomáhala zrušení prvního a třetího mimořádného opatření, neboť bylo zrušeno dříve, než podala žalobu. Žalobkyně brojila žalobou proti druhému předběžnému opatření.

3. Žalobkyně žádá ušlý zisk po dobu účinnosti opatření způsobený prvním mimořádným opatřením ve výši 163 333,38 Kč, ve výši 81 666,69 Kč za druhé mimořádné opatření a ve výši 81 666,69 Kč za třetí mimořádné opatření. Žalobkyně při vyčíslení ušlého zisku za druhé mimořádné opatření žalobkyně vyšla z dat za měsíc duben 2018 až 2020. Sezóna v roce 2021 byla mimořádná tím, že bylo možné lyžovat i po dobu účinnosti opatření.

4. Žalovaná žalobu neuznala a bránila se, že žalobkyně nebyla účastníkem řízení o zrušení prvního a třetího mimořádného opatření. Žalovaná poukázala na mimořádnost okolností, za kterých byla opatření přijímána. Stát chránil život a zdraví jako nejvyšší hodnoty a měl povinnost přijímat adekvátní opatření za účelem jejich ochrany. Plošné hrazení škod by bylo ekonomicky neudržitelné. Odmítla, že by kromě schválené ekonomické pomoci mohla být požadována další škoda. Žalovaná poukázala na podobnost úpravy s krizovým zákonem, který byl podkladem pro pandemický zákon, který s náhradou škody počítá, nikoliv však s ušlým ziskem. Toto považovala za nepřípustné a nemravné. Žalovaná neměla mimořádná opatření za opatření obecné povahy a aplikaci odškodňovacího zákona měla za vyloučenou. Neměla též za to, že by mimořádné opatření bylo příčinnou ušlého zisku, za kterou měla samotnou pandemii Covid-19, když by lidé i z vlastní opatrnosti omezeně využívali služeb. Nemoc by se jinak mohla šířit mezi zaměstnanci žalobkyně, která měla i obecnou prevenční povinnost k ochraně zdraví a majetku. Důvody zrušení mimořádných opatření [název soudu] byly formálního charakteru. Stát nemá plnit funkci pojišťovny, zvláště v případě, kdy žalobkyně čerpala finanční pomoc od státu. Poukázala na praxi [název soudu] a [název soudu]. Žalovaná též doplnila, že by vždy platilo mimořádné opatření stejného obsahu.

5. Při jednání dne [datum] byla žalobkyně poučena podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., že dosud nevylíčila všechny rozhodné skutečnosti, a bylo jí uloženo konkrétně tvrdit a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, že nebýt mimořádného opatření žalované ze dne [datum] čj. MZDR [číslo] 2021 [spisová značka], žalobkyně by v období od [datum] do [datum] provozovala lyžařský vlek a lanovou dráhu a dosáhla by zisku 81 666,69 Kč, že takto požadovaná částka odpovídá konkrétní pravděpodobné majetkové ztrátě z podnikání žalobkyně znemožněné mimořádným opatřením ze dne [datum] snížené o vynaložené náklady, které by běžně vydala na dosažení tohoto majetkového přínosu při pravidelném běhu věcí. Žalobkyně také měla doplnit, jakého zisku dosahovala v prvním čtvrtletí roku 2021. Poučena byla i o následcích nesplnění výzvy, jímž je neúspěch ve sporu.

6. Žalobkyně doplnila, že by provozovala lyžařský areál na [anonymizováno] sedle nebýt nezákonného opatření. Areál by otevřela, jakmile by to vláda povolila. Ke dni [datum] byla sněhová pokrývka na modré sjezdovce z lanové dráhy a jednoho vleku celá pokrytá sněhem. Dne [datum] žalobkyně spustila provoz jednoho vleku. I přes zhoršené podmínky oproti předchozím dnům si do areálu toho dne našlo cestu desítky lyžařů. Žalobkyně měla dopředu také zajištěny zákazníky se skipasy i klienty dle rámcové smlouvy s Vojenskou lázeňskou a rekreační zařízení, p. o. Pokud by mohla žalobkyně provozovat lanové dráhy, tak by vznikl provozní zisk, téměř všechen příjem by byl ziskem, když většinu nákladů žalobkyně mimo relativně nepatrné náklady na elektřinu vynakládá již předtím (mzdy sezónních pracovníků vynakládané na zasněžení a přípravu areálu, dlouhodobé pronájmy a investice, které lze jen velmi složitě vztáhnout na jedno konkrétní krátké časové období). Od [datum] do [datum] by nebyla žalobkyně v účetním zisku, neboť by příjem nepokryl ani náklady, ale v případě rozložení na další dny by v sezóně [rok] [rok] byla ve výrazném zisku odpovídající žalované částce. V prvním čtvrtletí roku [rok], které předcházelo účinnosti druhého mimořádného opatření, žádného zisku nedosáhla.

7. Při jednání dne [datum] byla poučena i žalovaná podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o nutnosti doplnění konkrétních tvrzení a důkazů k rozvedení své obrany, že by vždy platilo mimořádné opatření žalované ze dne [datum] stejného obsahu.

8. Žalovaná doplnila, že mimořádné opatření žalované bylo důvodné, vycházelo z aktuálních dat a situace, doporučení a direktiv vědců a lékařských odborníků, proto by vždy platila vždy obsahově stejná opatření žalované zahrnující stejná pravidla omezení.

9. Soud jednal podle § 21a odst. b) o. s. ř. s žalovanou Česká republika Ministerstvo zdravotnictví za užití § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb. (OdpŠk) jako příslušným úřadem do jehož působnosti patří odvětví státní správy, v rámci kterého měla být žalobkyni způsobena škoda nezákonným mimořádným opatřením žalované, které bylo pro nezákonnost zrušeno. Ke konkurenci OdpŠk se zákonem č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, se vyjádřil [název soudu] ve svém usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] [název soudu] dovodil specialitu zákona č. 94/2021 Sb. k právní úpravě obsažené v OdpŠk u skutečné škody. OdpŠk stanoví širší odpovědnost státu za způsobené následky ve vztahu k ušlému zisku či nemajetkové újmě. Právě ušlého zisku se žalobkyně domáhá, proto je nutno v daném případě postupovat podle OdpŠk. Žalobkyně při jednáních upřesnila, že se domáhá tří shora uvedených nároků po státu a nebyla si jista organizační složkou, proto uváděla i Ministerstvo financí. Výběr organizační složky provádí soud. Ohledně jednoho nároku může jednat za stát jen jedna organizační složka, soud tak jednal se žalovanou. Sporné a nesporné skutečnosti 10. Mezi účastníky bylo nesporné předběžné uplatnění nároků žalobkyně dne [datum].

11. Sporné mezi účastníky zůstalo, zda žalobkyně provozuje skiareál s lyžařským vlekem a lanovou dráhou, dále účinnost mimořádných opatření a jejich zrušení [název soudu]. [příjmení] bylo i to, zda lze mimořádná opatření žalované žádat náhradu ušlého zisku, zda lze nahlížet na zrušená mimořádná opatření žalované jako nezákonné rozhodnutí, zda žalobkyni svědčí podmínka účastenství domáhat se náhrady škody u mimořádných opatření, zda žalobkyni v příčinné souvislosti s opatřeními žalované ušel zisk v žalované výši, zda je požadavek žalobkyně rozporný s dobrými mravy, a zda by platila stejná opatření, ať již by byla mimořádná opatření žalované zrušena či nikoli. Prokázané skutečnosti důkazy a jejich hodnocení 12. Soud má prokázané, že nebýt mimořádného opatření žalované ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [číslo] 2021 [spisová značka], jehož zrušení jako nezákonného z důvodu nepřezkoumatelnosti opatření se žalobkyně jako navrhovatelka (účastník) domohla rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], žalobkyně by v období od [datum] do [datum], provozovala skiareál se spuštěnými vleky a dráhou. V rámci svého podnikání by dosáhla zisku 73 500 Kč. Tato částka pak odpovídá pravděpodobné majetkové ztrátě po odečtení uvažovaných výdajů na spuštění vleků a dráhy v podobě elektřiny a úpravu sjezdovek rolbou, které žalobkyně jinak běžně vydávala.

13. U mimořádného opatření ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] 2021 [spisová značka], nelze nahlížet na žalobkyni jako účastníka řízení, neboť k výzvě [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], neoznámila do [datum rozhodnutí], že byla přímo dotčena ve svých právech a povinnostech vydáním napadeného mimořádného opatření, a nestala se tak účastníkem řízení tohoto nezákonného rozhodnutí.

14. U mimořádného opatření ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] 2021 [spisová značka] nelze nahlížet na žalobkyni jako účastníka řízení, neboť k výzvě [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], neoznámila do [datum rozhodnutí], že byla přímo dotčena ve svých právech a povinnostech vydáním napadeného mimořádného opatření, a nestala se tak účastníkem řízení tohoto nezákonného rozhodnutí..

15. Soud učinil následující dílčí skutková zjištění.

16. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že mimořádným opatřením žalované ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [číslo] 2021 [spisová značka], v části čl. I bodu 5 písm. h) žalovaná omezila provoz lyžařských vleků a lanových drah tak, že se v nich zakazuje přítomnost veřejnosti, s výjimkou využití lanových drah pro zajištění dopravní obslužnosti v rámci veřejných služeb a dále s výjimkou využití lyžařských vleků a lanových drah pro zajištění zásobování nebo chodu kritické infrastruktury nebo pro potřeby složek Integrovaného záchranného systému včetně [příjmení] služby. Mimořádné opatření bylo účinné od 26. 4. 2021 od 0:00 hod. do odvolání a následně bylo nahrazeno mimořádným opatřením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] 2021 [spisová značka] od 3:00 hod. dne [datum]. Žalobkyně vystupovala v řízení jako navrhovatelka. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo opatření v části čl. I bodu 5 písm. h) zrušeno jako nezákonné pro rozpor se zákonem. Důvody zrušení soud sledoval v nedostatku dodržení požadavku na odůvodnění mimořádného opatření, které výslovně pandemický zákon požadoval. Odůvodnění nezákonného mimořádného opatření žalované srozumitelně a přesvědčivě nevysvětlilo potřebnost a nezbytnost shora uvedeného omezení, neboť bylo odůvodněno pouze obecně tím, že setkávání osob je rizikové a žádné racionální argumenty přezkoumávané regulace neuvedl. [název soudu] neměl pochybnosti o legitimitě cíle mimořádného opatření žalované, avšak navrhovatelka snesla dostatečné argumenty, že se se mimořádné opatření v kontextu jejích dalších mimořádných opatření nejevilo jako nezbytné.

17. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že bylo přezkoumáno první mimořádné opatření žalované. Žalobkyně se řízení neúčastnila. Výzvou ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], soud vyzval zúčastněné osoby, které byly přímo dotčeny ve svých právech a povinnostech vydáním napadeného mimořádného opatření s lhůtou, aby v takovém případě tuto skutečnost oznámily do [datum] s poučením, že později se již práv zúčastněné osoby nelze domáhat. Vyvěšeno na úřední desku dne [datum] a svěšeno dne [datum]. Opatření bylo částečně zrušeno [datum].

18. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že bylo přezkoumáváno třetí mimořádné opatření. Žalobkyně se řízení neúčastnila. Výzvou ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], soud vyzval zúčastněné osoby, které byly přímo dotčeny ve svých právech a povinnostech vydáním napadeného mimořádného opatření s lhůtou, aby v takovém případě tuto skutečnost oznámily do 5 dnů od vyvěšení výzvy s poučením, že později se již práv zúčastněné osoby nelze domáhat. Vyvěšeno na úřední desku dne [datum] a svěšeno dne [datum]. Opatření částečně zrušeno dne [datum].

19. Soud je tedy názoru, že ve vztahu k prvnímu a třetímu předběžnému opatření nemá žalobkyně splněnou podmínku odpovědnostního titulu v podobě nezákonného rozhodnutí, když si nezaložila účastenství k nezákonnému mimořádnému opatření, ačkoliv jí ničeho nebránilo, aby se k zveřejněným výzvám [název soudu] účastnila řízení o zrušení mimořádných opatření žalované.

20. Ve vztahu k druhému mimořádnému opatření ze dne [datum], které bylo účinné od 26. 4. 2021 do [datum], má žalobkyně odpovědnostní titul, neboť to byla právě žalobkyně, kdo se domohl zrušení mimořádného opatření pro rozpor se zákonem.

21. Soud se tak dále zabýval tím, zda v důsledku nezákonného mimořádného opatření žalobkyni ušel zisk, a v jaké výši, o čemž žalobkyni poučil podle § 118a o. s. ř.

22. Z živnostenského rejstříku soud zjistil, že žalobkyně mimo jiné podniká v rámci provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti.

23. Z výtisku aktuálních webových stránek [webová adresa] soud zjistil, že soud zjistil, že provozuje lyžařské vleky a lanovou dráhu ve [anonymizována dvě slova] sedlo, a že [anonymizováno] vlastnila i v období od [datum] do [datum] (viz historický výtisk webových stránek shodně shora ze dne [datum] a článek deníku ze dne [datum]). Pokud jde o provoz skiareálu tento shodně potvrdili i všichni vyslechnutí svědci (provozování vleků a lanové dráhy shodně potvrzují i založené průkazy způsobilosti).

24. Z článku [anonymizováno] deníku soud zjistil, že ke dni [datum] ve [anonymizována dvě slova] sedlo stále leželo místy desítky centimetrů sněhu a ještě dne [datum] na zbytcích sněhu na modré sjezdovce v areálu žalobkyně tento den umožnila žalobkyně lyžování po umožnění provozu lanovek a vleků. Sezóna 2020 2021 byla ohledně přírodních podmínek nejlepší za mnoho let. Stát kompenzoval žalobkyni 50 % prokazatelných nákladů. (viz článek z [anonymizováno] a [anonymizováno] deníku ze dne [datum]). Soud hodnotí tyto články jako podstatné pro zjištění, že by i v době od [datum] do [datum] žalobkyně spustila lyžařské vleky a lanovou dráhu. Dále je podstatné zjištění, že sněhové podmínky výjimečně umožňovaly lyžování na přelomu dubna a května roku 2021. Konečně z posledně zmíněného článku je evidentní, že žalobkyně během jediného dne byla schopna obnovit provoz a umožnit lyžování byť do jisté míry i z recese.

25. Z účetních závěrek a daňových přiznání žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně dosáhla hospodářských výsledků 1 049 252 Kč za rok 2017, 3 963 432 Kč za rok 2018, 3 830 948 Kč za rok 2019, 673 246 Kč za rok 2020 a ztráty 1 366 008 Kč za rok 2021. Soud vyzdvihuje, že jediný rok 2021, kdy byla vydána opatření žalované, se vyznačuje hospodářskou ztrátou. K těmto účetním dokladům soud dodává, že za roky 2017 až 2020 byl průměrný hospodářský výsledek za jeden zimní sezóny měsíc (prosinec až duben) částka 475 844 Kč. V přepočtu na jeden to představuje částku 15 861 Kč (475 [číslo]). Konečně je potřeba dodat, že průměrný hospodářský výsledek neodráží přesně výši ušlého zisku žalobkyně z provozu skiareálu, která zisku dosahuje i v rámci lyžařské sezóny v měsících různě a výše zisku je též zásadně ovlivněna počasím pro lyžování. Z účetních dokladů, tak lze vycházet jen omezeně, neboť je zapotřebí především zkoumat, zda po dobu účinnosti předmětného opatření účinného od 26. 4. 2021 do [datum] panovaly pro lyžování příznivé podmínky a zda žalobkyně v důsledku vypnutí vlek uspořila náklady, které by jinak běžně vynaložila, a zda by lidé navštěvovali areál i při nákaze Covid-19. Soud blíže nehodnotil předložené účetní deníky, které měly původně sloužit jako podklad pro znalecký posudek, když pro soud jsou podstatné především hospodářské výsledky. Již na tomto místě je však vhodné zmínit, že výše žalované částky řádově odpovídá účetním dokladům. Žalobkyně žádala 81 666,69 Kč a dle shora uvedeného výpočtu by došel soud k vyšší částce 111 027 Kč (7 x 15 861).

26. Z rámcové smlouvy s [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova], p. o. soud zjistil, že žalobkyně zajišťovala zimní lyžování, vleky a další související služby [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova], p. o. Žalobkyně dodávala tomuto smluvnímu partnerovi i skipasy za cenu 260 Kč za jeden.

27. Z faktury č. [rok] soud zjistil, že [anonymizováno] umělecká škola měla na základě objednávky ze dne [datum] zamluveny skipasy v ceně 5 060 Kč.

28. Za účelem posouzení výše ušlého zisku, sněhových podmínek, případnému zájmu návštěvníků a nákladům běžně vynakládaných na dosažení zisku soud provedl žalobkyní navržené výslechy. Soud neprovedl výslech pokladní brigádnice [jméno] [příjmení] jako nadbytečný, když měl k dispozici výslech pravidelné pokladní [jméno] [příjmení].

29. Z výslechu žalobkyně, jednatele [příjmení] [jméno] [příjmení], soud zjistil, že při dobrém počasí na konci sezóny v dubnu mají zisk v řádu desetitisíců za den, proti tomu výdaje, které by představovaly spuštění areálu by činily jednotky tisíc za spotřebu elektřiny, odměnu rolbaře a spotřebu nafty rolbou. Průměrné celodenní vstupné se pohybovalo zhruba 550 Kč za dospělou osobu za den. Za jeden den navštíví areál stovky lidí. Zaměstnanci byly v tomto období nadále v pracovním poměru, a byla jim vyplácena mzda, na což dostaly od státu i příspěvky. Mzdy zaměstnanců tak úsporu nepředstavovaly. Skiareál bylo možné zprovoznit okamžitě, tj. druhý den by byl plně funkční. Sněhové podmínky od [datum] do [datum] byly výborné a lidé se na lyžování těšili. Jednalo se z pohledu počasí o jednu z nejlepších zim vůbec. Ani rok předtím v dubnu 2020 neopadl zájem o lyžování. Žalobkyně nemá letní provoz. Většinu nákladů žalobkyně vydá před lyžařskou sezónou. I přes zákaz provozu vleků a nákazu Covid-19 lidé navštěvovali areál. Bylo z větší části plné parkoviště s kapacitou zhruba 600 parkovacích míst (shodně např. výpověď svědka [příjmení]). Žalobkyně platí za nájem většiny pozemků [anonymizováno] [země], s.p., které jí nájem neodpustilo. Soud hodnotí výpověď žalobkyně jako převážně přesvědčivou. Soud vzal za zjištěné minimální řády ušlého zisku a řády nákladů, které žalobkyně uspořila neprovozováním skiareálu, které by jinak za účelem zisku vynaložila. Tyto zjištěné údaje korespondují s daňovými přiznáními i dalšími údaji (počet návštěvníků x cena vstupenky), soud proto nevycházel z vyšších obratů, o kterých také žalobkyně hovořila. Za podstatné soud označuje zjištění, že pro lyžování byly výborné podmínky i ke konci sezóny, skiareál bylo možné ihned zprovoznit, a i přes zavření vleků měl areál vysokou návštěvnost, což potvrdili i další vyslýchané osoby (viz dále). Výpověď byla spontánní, přesvědčivá a v zásadě se z ní dá vycházet při zjištění skutkového děje. Skutečnost, že v areálu byli lidé i bez provozu vleků vyvrací argument žalované, že by lidé v obavě před svým zdravím lyžování vypustili.

30. Z výpovědi dalšího jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že má na starosti technické stránky provozu vleku, v případě zapnutí lanové dráhy by žalobkyni vznikly další náklady na elektřinu a úpravu sněhu – rolbu. Pokud jde o elektřinu jedná se o náklad zhruba 5 000 Kč denně. V dubnu 2021 byli ve skiareálu návštěvníci. Provoz vleků a lanové dráhy mohl být obnoven okamžitě, v řádu hodin. Sněhové podmínky byly v dubnu 2021 výborné a za celý den se projede lanovkou stovky lidí o víkendu o něco více. I z této výpovědi se dá vycházet při zjištění skutkového stavu, výpověď byla poměrně přesná. Na otázky na které jednatel nedokázal odpovědět z důvodu rozdělení rolí, pohotově přiznal, že neví.

31. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], který v areálu žalobkyně provozuje turistickou chatu. V dubnu 2021 byly dobré sněhové podmínky. Kvůli mimořádným opatřením byly rušeny pobyty, zejména lyžařské kurzy škol. Jednalo se denně zhruba o 60 návštěvníků, z kterých tak 90 % lyžuje. Sjezdovky byly nachystané, cena skipasu na den byla 550 Kč. Lidé i přes zákaz provozu vleků na hory stejně přijeli. Z výpovědi se dá též vycházet při zjištění skutkového stavu, byla spontánní a ve shodě s výpovědí žalobkyně i dalšími výslechy osob. Soud vyzdvihuje, že desítky osob s lyžováním počítali i přes nákazu.

32. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je správcem skiareálu žalobkyně. V dubnu až do začátku května byly ideální podmínky pro lyžování. Areál byl otevřen až [datum] na jeden den (ve shodě s výpovědí svědka [příjmení]). Při zrušení zákazu provozu lanovek mohlo být otevřeno nejpozději druhý den. Pokud by byl areál otevřen dorazily by stovky návštěvníků (ve shodě s výpovědí jednatele žalobkyně [příjmení] [příjmení]). Návštěvníci stejně byli ale nejezdily vleky. Parkoviště bylo z větší části plné. Při zprovoznění vleku by žalobkyně běžně vynaložila náklady za údržbu sjezdovky (rolbu a naftu) a elektřinu. Výpověď svědka doplňovala dvě shora uvedené výpovědi a byla s nimi ve shodě, z výpovědi se dá vycházet při zjištění skutkového stavu, svědek odpovídal přesvědčivě.

33. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], recepční přilehlého hotelu, soud zjistil, že i když nebyl skiareál provozován, pohybovalo se v něm větší množství lidí z důvodu vydařených sněhových podmínek. Uzavření sjezdovek způsobilo, že 90 % rezervací bylo zrušeno. [příjmení] kapacita hotelu je 90 lůžek. Venkovní areál by navštívilo v řádu stovek lidí. Ti ostatně dorazili i přes zákaz provozování vleků, protože byla dobrá zima a týkalo se to i období od [datum] do [datum]. Z výpovědi se dá opětovně vycházet při zjištění skutkového stavu. Soud nezaznamenal snahu zkreslovat či vypovídat nepravdu. Opětovně soud vyzdvihuje, že desítky osob měly objednané lyžařské pobyty i přes nákazu Covid-19.

34. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], recepční hotelu [anonymizována dvě slova], soud zjistil, že lidé na sjezdovce i přes zákaz bobovali nebo s lyžemi vyšlapali kopec a pak jej sjeli. Zarezervované skipasy byly vraceny. S ohledem na konec sezóny by odhadovala nebýt mimořádných opatření zaplněnost hotelu na více než polovinu. Na sjezdovku by nebýt zákazů dorazily stovky lidí. Dne [datum] byl areál na jeden den otevřen. Sněhové podmínky byly nadprůměrné. Výše uvedené platilo i na posuzované období od [datum] do [datum]. Výpověď svědkyně byla přesvědčivá a ve shodě s výše uvedenými výpověďmi.

35. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], účetního žalobkyně, soud zjistil, že má kancelář v areálu žalobkyně. Účetnictví zpracovává od roku 2017 [ulice] dubna až května 2021 byl stále výborný sníh. Svědek sám byl v tom období na běžkách. Žalobkyně na konci sezóny běžně dosahovala 200 až 400 tisíc za měsíc (srov. odpovídající zjištění, že průměrný měsíční zisk dle daňových přiznání byl za předcházející roky 475 844 Kč). Jednalo by se téměř o čistý zisk, neboť většinu nákladů vynakládá průběžně. Největší vliv na zisk má počasí. Návštěvníci byli na sjezdovce ve velkém množství i přes zákaz provozu vleku. Návštěvníci by navštívili skiareál ve stovkách. Žalobkyně čerpala dotace od státu v souvislosti s Covid-19, jednalo se o polovinu nákladů za celé období zhruba necelých 8 000 000 Kč. Žalobkyně by při spuštění ještě vynaložila ještě navíc náklady na elektřinu za provoz vleku a malé náklady na rolbu. Svědek vypovídal aktivně, pohotově, z jeho výpovědi se dá vycházet při zjištění skutkového stavu. Svědkovi odhady se znalostí účetnictví žalobkyně korespondují s dalšími zjištěními (z daňových přiznání, počtu návštěvníků, ceně vstupenek). Svědek též potvrdil úsporu nákladů, které vynaloženy být nemusely, které jsou však s porovnáním se ziskem drobné.

36. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], pokladní, soud zjistil, že běžně za jeden přijdou stovky lidí, hodně to závisí na počasí. Pokud by bylo ošklivé počasí tak zhruba 50 lidí, když je pěkně tak parkoviště má kapacitu 600 míst. Sněhové podmínky v dubnu 2021 byly luxusní, sníh byl ještě na začátku května, když [datum] byla z recese ještě na jeden dva dny skiareál otevřen. Z výpovědi svědkyně soud vyzdvihuje, že svědkyně uvedla i údaj, kdy je návštěvnost minimální (50 zákazníků za den). Svědkyně se shodla i na počtu parkovacích míst a návštěvnosti v řádu stovek lidí za pěkného počasí. I v případě nízké návštěvnosti se příjem (nikoli zisk) při ceně jedné vstupenky dospělého 550 Kč pohybuje okolo 27 500 Kč za den. Za 7 dní se pak jedná částku 192 500 Kč. Žalobní žádání 81 666,69 Kč není nijak přehnané.

37. Pokud jde o námitky žalované k provedenému dokazování, že na území České republiky byla v době, za které žádá žalobkyně pandemie Covidu-19, soud při výši určení ušlého zisku toto vzal v potaz. Soud se za prvé z tohoto důvodu přidržel jen nižších a střízlivých odhadů ušlého zisku žalobkyně, o kterých žalobkyně i svědci hovořili, ačkoliv vyslechnuté osoby i daňová přiznání umožňovaly úvahy o vyšší míře ušlého zisku v rámci rozmezí, které udávaly. Odhady přesného počtu zákazníků se u svědků drobně lišily, ale svědci se jedinečně shodovaly na stovkách zákazníků a skutečnosti, že i přes zákaz provozu vleků si návštěvníci stejně do areálu cestu hojně našli. Tím je popřena argumentace žalované, že by návštěvníci areál nenavštívili z důvodu nákazy. Soud si proto nedělá žádné iluze, že natěšení lyžaři by při výborných sněhových podmínkách areál stejně navštívili, a to právě minimálně ve stovkách. Nejčastější odhad byl zhruba 300 návštěvníků za den. Lze mít samozřejmě pochyby o rozumnosti takového počínání, ale bez vyslovení odůvodněného zákazu ze strany žalované v podobě mimořádného opatření má soud za jisté, že by se tak stalo a žalobkyně by dosahovala zisku ze svého podnikání v mezích zákona. Současně pobyt těchto návštěvníků, kteří se ve skiareálu hojně potkávali i bez spuštěných vleků, se na průběhu pandemie samozřejmě projevil, nicméně v krátké době opatření žalovaná zrušila jako nepotřebná.

38. Soud hodnotí provedené dokazování tak, že jsou spolu důkazy ve shodě a podávají jasný přehled o tom, že nebýt mimořádného opatření žalované ze dne [datum] žalobkyně by v období od [datum] do [datum] (7 dní) nejen provozovala skiareál se spuštěnými vleky a dráhou, ale i při nákaze Covid-19 by skiareál navštívily stovky návštěvníků, kteří by generovali žalobkyni zisk. Výši ušlého zisku pak soud učinil při úvaze, že by za každý den činila minimálně v řádu desítek tisíc korun českých, při nákladech jinak běžně vynaložených v řádu tisíců korun českých, čemuž odpovídá 73 500 Kč.

39. Soud blíže nehodnotil ty důkazy, které byly duplicitní ke zjištěním učiněným ze spisů [název soudu] (rozsudek [název soudu] [číslo jednací], rozsudek [název soudu] [číslo jednací], rozsudek [název soudu] č.j. [číslo jednací], mimořádná opatření žalované). Soud blíže nehodnotil ty důkazy, které se vztahovaly k nespornému předběžnému uplatnění nároků (žádost o náhradu škody doručená dne [datum], vyjádření Ministerstva financí ze dne [datum], dotaz na stav předběžného projednání ze dne [datum]).

40. Soud neprovedl důkazy navržené žalovanou k tvrzení, že mimořádné opatření ze dne [datum] bylo důvodné a v rozhodné době by platila vždy obsahově stejná opatření žalované zahrnující stejná pravidla a omezení, když se fakticky jedná o liberační důvod, který je v rámci OdpŠk vyloučen (§ 2 OdpŠk). Stát po zrušení nezákonného rozhodnutí nemá možnost prokazovat jeho věcnou správnost, tedy že by vždy rozhodnuto takto, neboť rozhodnutí je věcně správné, když zrušujícím rozhodnutím [název soudu] se závěrem, že mimořádné opatření žalované bylo v rozporu se zákonem je odškodňovací soud vázán dle § 8 odst. 1 OdpŠk.

41. Soud neprovedl dožádání Drážního úřadu jako nadbytečné, že byla žalobkyně provozovatelem lanové dráhy, neboť toto má prokázané z výše uvedených důkazů.

42. Soud neprovedl důkaz znaleckým posudkem, neboť žalobkyně vyhodnotila po seznámení se s cenou znaleckého posudku a nutností vybrat zálohu jako nehospodárný, na znaleckém posudku již netrvala a tento důkazní návrh vzala zpět se srozuměním, že soud vyjde z vlastní úvahy výši ušlého zisku, jak byla poučena při jednání dne [datum]. Skutkový závěr soudu 43. Žalobkyni v důsledku mimořádného opatření žalované ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [číslo] 2021 [spisová značka], jehož zrušení jako nezákonného z důvodu nepřezkoumatelnosti opatření se žalobkyně jako navrhovatelka (účastník) domohla rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] v období od [datum rozhodnutí] do [datum] ušel zisk z podnikání ve výši 73 500 Kč. U mimořádného opatření žalované ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] 2021 [spisová značka] a u mimořádného opatření žalované ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] 2021 [spisová značka], se žalobkyně neúčastnila řízení o jejich zrušení, ačkoliv k tomu byla vyzvána. Právní posouzení 44. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“) právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. (2) Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

45. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. (2) byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. (3) Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

46. Za odpovědnostní titul je v daném případě nutno považovat tři výše zmíněná mimořádná opatření žalované. Vzhledem k tomu, že mimořádná opatření byla zrušena [název soudu] až poté, co nabyla účinnosti, jedná se o nezákonná rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1,2 OdpŠk.

47. Stěžejní otázkou bylo, zda žalobkyni svědčí legitimace k podání žaloby.

48. Soud dospěl k závěru, že v případě mimořádných opatření ze dne [datum] a [datum] žalobkyni právo žádat náhradu ušlého zisku zapovídá ustanovení § 7 odst. 1 OdpŠk, neboť bez podání žaloby či účasti v postavení osoby zúčastněné nebyla žalobkyně účastna řízení o mimořádných opatření žalované a rovněž nevyužila v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje podle § 8 odst. 3 OdpŠk.

49. Soud se při tomto posouzení řídil recentní judikaturou [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] [název soudu] posuzoval případ, kdy se dva poškození domáhali náhrady nemajetkové újmy z opatření obecné povahy, které bylo jako nezákonné zrušeno. Ani jeden z nich nebyl účastníkem správního řízení, ve kterém bylo opatření obecné povahy vydáno, avšak poškozený a) napadl opatření obecné povahy u soudu a druhá poškozená b) nikoli. [název soudu] mimo jiné vyložil, že ustanovení § 7 OdpŠk reflektuje skutečnost, že mezi státem a osobami, jež nejsou ve smyslu tohoto ustanovení účastníky řízení, ve kterém bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, není dán veřejnoprávní vztah a dotčená osoba, která nebyla účastníkem řízení, v němž bylo nezákonné rozhodnutí vydáno, zakládá nemožnost této osoby vznést nárok na náhradu škody v intencích OdpŠk ([spisová značka], [spisová značka], I. ÚS 216/07 nebo I. ÚS 267/13). [název soudu] také připomněl, že byla dovozena odpovědnost státu za škodu způsobená též nezákonným opatřením obecné povahy, které bylo pro tuto nezákonnost v rámci správního soudnictví zrušeno, a že mezi institutem rozhodnutí a institutem opatření obecné povahy panuje silná vazba ([spisová značka], [spisová značka]). V případě, že poškozený a) napadl opatření obecné povahy ve správním soudnictví, založil tak podle [název soudu] své účastenství v řízení vedeným před správním soudem, jež následně vyústilo ve zrušení dotčeného rozhodnutí pro jeho nezákonnost, a může se domáhat náhrady nemajetkové újmy podle OdpŠk. V případě poškozené b), která se soudního přezkumu nezákonného opatření obecné povahy nedomáhala, [název soudu] dovolání odmítl.

50. Lze dodat, že [název soudu] dlouhodobě judikuje možnost domáhat se náhrady škody z nezákonného opatření obecné povahy s nutností založení účastenství, nejedná se o překvapivou podmínku či výklad OdpŠk. Naopak jedná se o logickou premisu, že dotčené osoby mají zájem na odstranění nezákonného opatření a činí kroky k jeho odstranění, takže v případě jejich úspěchu jim vzniknout i práva další, například nárok na náhradu škody v podobě ušlého zisku. V opačném případě se osoby, kterých se nezákonné opatření obecné povahy sice dotklo, ale k nápravě tohoto stavu ničeho nečinili, náhrady po státu domoci nemohou. Není tak ani důvodný argument, že by všichni občané, na které cílili mimořádná opatření mohli domáhat náhrady škody, což by bylo ekonomicky neudržitelné.

51. Mimořádné opatření žalované pak není právním předpisem, ostatně v takovém případě by nemělo ani v rámci dělby moci smysl, aby jeho zákonnost přezkoumával [název soudu], který by jej rušil a vytýkal nedostatek odůvodnění. Jde tedy o nezákonné opatření obecné povahy, na které je třeba dle ustálené judikatury z hlediska odpovědnosti státu za škod nahlížet jako nezákonné rozhodnutí. Nezákonností je pak míněno zrušení i pro formální nedostatky. Poukazuje-li žalovaná na mimořádnost situace a ochranu nejvyšších hodnot, lze připomenout, že krizi v souvislosti s onemocněním Covid-19 řešila žalovaná již od předchozího roku 2020. Vůli zákonodárce je nadále odškodňování nezákonných rozhodnutí podle OdpŠk, mezi které je již ustáleně řazeno i opatření obecné povahy, ačkoliv to nese znaky nejen rozhodnutí ale i právního předpisu. Ačkoliv je si soud vědom judikatury předestřené žalovanou, má soud za to, že soudní praxe nadále prochází vývojem a [název soudu] i [název soudu] dosud nejsou ustáleni na otázce, zda lze z mimořádných opatření žalované požadovat náhradu škody. Soud vyšel z rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum], které je recentní a působí v rámci svého odůvodnění přesvědčivě. Výklad, který by zcela odmítl možnost náhrady škody, ačkoliv se poškozený úspěšně domohl zrušení mimořádného opatření žalované by právo na náhradu škody po státu podle čl. 36 odst. Listiny již vyprázdnil.

52. Pokud jde o vyznění sporu, žalobkyně výzvu podle § 118a odst. 1,3 o. s. ř. splnila, ale po provedeném dokazování soud zjistil další náklady, které by žalobkyně byla nucena vynaložit na dosažení ušlého zisku, a které žalobkyně při jeho vyčíslení nezohlednila, proto soud vyhověl žalobě částečně u druhého mimořádného opatření žalované ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] 2021 [spisová značka] ve výši 73 250 Kč za období od [datum] do [datum] U zbývajících dvou mimořádných opatření se žalovaná neúčastnila řízení o zrušení mimořádných opatření, proto soud neměl žalobu za důvodnou. K argumentaci žalované soud již v tuto chvíli odkazuje na rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], který dále vyložil odpovědnost státu za škodu způsobenou opatřením obecné povahy dle ustanovení o nezákonném rozhodnutí podle OdpŠk včetně podmínek účastenství, který lze aplikovat i na projednávaný případ. Žalovaná pak v další argumentaci pomíjí, že podle § 8 odst. 1 OdpŠk je soud v projednávané věci vázán závěrem [název soudu] o nezákonnosti mimořádných opatření.

53. Pokud jde o další argumentaci částečně úspěšné žalobkyně soud shrnuje, že jí uváděná částka (81 666,69 Kč) nezohledňovala běžné výdaje potřebné na dosažení zisku, které žalobkyně při zastavení provozu vleků a lanové dráhy ušetřila. Z provedeného dokazování soud zjistil, že se jednalo o částku v řádu jednotek tisíců za den při desetitisícových ziscích, proto soud žalovanou částku s touto úvahou podle § 136 o. s. ř. snížil o 10 %, tj. o 8 166,69 Kč. Tato částka představuje ušetřené náklady za elektřinu na provoz vleků a lanové dráhy, odměna za úpravu sněhu a spotřebu rolby. Žalobkyni lze přisvědčit, že jinak částka odpovídá jejím historickým ziskům a s ohledem na vysokou závislost výše zisku na počasí v horách, lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi, i proto soud přistoupil k užití vlastní úvahy při stanovení výše ušlého zisku.

54. Pokud jde o další argumentaci částečně úspěšné žalované soud shrnuje následující. Soud nijak nezpochybňuje legitimní účel mimořádných opatření za účelem ochrany zdraví a života v krizové situaci, nejedná se však o liberační důvod, který by zbavoval žalovanou odpovědnosti za škodu, což ostatně zapovídá § 2 OdpŠk, dle kterého odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Rozhodnutí orgánu veřejné moci může mít sebelepší pohnutky, být věcně správné a ku prospěchu společnosti, pokud však není dostatečně odůvodněno (a z tohoto důvodu je jako nezákonné zrušeno), je naplněna podmínka odpovědnosti státu za škodu. Žalovanou citovaná judikatura tento rozpor s OdpŠk neřeší. Zároveň to neznamená, že by se všichni obyvatelé České republiky mohli domoci odškodnění, neboť právo žádat náhradu je omezeno jen na účastníky řízení, tedy ty, kteří byli dostatečně bdělí a svá práva chránili tím, že proti nezákonným mimořádným opatřením brojili. Konečně zákonodárci ničeho nebránilo, aby odpovědnost státu za škodu v krizové situaci vyloučil nebo stanovil, že mimořádná opatření žalované nemusí být zdůvodněna. Pak by nebylo důvodu, aby [název soudu] legitimní opatření rušil. Pandemický zákon byl připraven v gesci Ministerstva zdravotnictví a jeho prostřednictvím na sebe vzal stát závazek, že mimořádná opatření budou zdůvodněná. Není-li vyloučena odpovědnost za ušlý zisk a nemajetkovou újmu, je nutné řídit dosavadní platnou úpravou a aktuální judikaturou, která odškodnění umožňuje z titulu nezákonného rozhodnutí. Pokud jde námitku žalované, že při povolení provozu vleků by se ale v horách pohybovaly stovky lidí, nejedná se o případnou námitku. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že stovky lidí skiareál žalobkyně stejně navštěvovaly, i když vleky a lanovky nebyly spuštěny, jak o tom přesvědčivě vypověděla řada svědků shora. Návštěvníci tak byli na horách stejně přítomni i při mimořádných opatření žalované, střetávali se a případnou nákazu si předávali. Z nákladů, které žalobkyně vynakládala na podnikání soud pro určení výše zisku je podstatná především úspora. Tedy ty náklady, které by jinak žalobkyně vynaložila na dosažení zisku a pro nespuštění vleků je ušetřila. Ostatní náklady, které byly v daném období žalobkyní vynaloženy (mzdy, nájem, leasing), jsou již zohledněny v rámci hospodářských výsledků žalobkyně představující rozdíl mezi historických příjmy a výdaji. Stát selhal při vysvětlení svého rozhodnutí, proč jsou mimořádná opatření správná a potřebná, proto není v rozporu s dobrými mravy, pokud se žalobkyně domáhá ušlého zisku, které nepřezkoumatelné rozhodnutí způsobilo. Rozpor s dobrými mravy soud neshledává ani ve skutečnosti, že žalobkyni byla ze strany státu udělena podpora na zachování podnikání, když podpora na udržení podnikání v době pandemie (nejen žalobkyně) byla činěna v rámci veřejného zájmu, tj. v zájmu společnosti. Šlo by totiž proti zájmu všem, kdyby podnikatelé byli nuceni hromadně ukončovat své podnikání v důsledku pandemie ještě ve větší míře. Rozpor s dobrými mravy není dán ani tím, že by se v době pandemické situace návštěvníci oddávali lyžování. Může se to sice zdát nerozumné, ale nerozumnost chování ještě nezakládá rozpor s dobrými mravy. Soud připomíná, že vzpomínané období představovalo již druhý rok nákazy a stát postupoval podle pravidel, které si pro tuto příležitost speciálně přichystal. Žalovaná měla prostor vysvětlit potřebnost mimořádných opatření při jejich vydání a nyní se již neubrání nároku na náhradu ušlého zisku, tím že rozhodnutí dodatečně odůvodní.

55. Soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky odpovědnosti státu pouze částečně ve vztahu k jednomu z mimořádných opatření žalované, u kterého se žalobkyně domáhala jeho zrušení, proto soud žalobě částečně vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

56. Žalobkyně při vyčíslení ušlého výdělku v souladu s ustálenou judikaturou dostatečně nezohlednila náklady, které by běžně vydala na dosažení ušlého zisku (elektřina a úprava sněhu), ačkoliv je nevynaložila, proto soud žalobu částečně zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

57. Soud dospěl k závěru, že nejsou splněny podmínky odpovědnosti státu za škodu u dalších dvou z žalovaných nároků. Ačkoliv má soud za zjištěné, že i v období od [datum] do [datum] a v období od [datum] do [datum] žalobkyni ušel zisk zcela obdobně jako v případě opatření ze dne [datum], žalobkyně se neúčastnila řízení o jejich zrušení, proto soud žalobu částečně zamítl, jak je uvedeno ve výroku III. a IV. rozsudku. Náklady řízení a poučení 58. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla převážně úspěšná, proto jí náleží 55 % náhrada nákladů řízení. Žalovaná vynaložila účelné náklady ve výši 7 x 300 Kč podle § 1 odst. 3 písm. a), b), c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. za vyjádření ve věci (2x) a přípravu k jednání a účast na jednání dne [datum] a příprava (1 x) a účast na delším jednání (2x) dne [datum]. Žalovaná má proto právo na náhradu 1 155 Kč, jak je uvedeno ve výroku V. rozsudku.

59. Delší lhůtu k plnění pro sebe vyžádala žalovaná, odpovídá plnění ze státního rozpočtu a soud ji poskytl oběma účastníkům v rámci rovnosti stran.

60. V daném případě není odvolání přípustné do výroku II. rozsudku, neboť tímto nárokem bylo rozhodováno o bagatelním nároku, který nepřesahoval částku 10 000 Kč. Soud v této souvislosti připomíná, že dne [datum] došlo k novelizaci ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř., kterou došlo k sjednocení úpravy odvolání a dovolání, tedy ustanovení § 202 o. s. ř. s ustanovením § 238 o. s. ř., které upravuje podmínky pro dovolání (viz důvodová zpráva k zákonu č. 296/2017 Sb.). Přípustnost odvolání se tak zkoumá ve vztahu ke každému z uplatněných nároků samostatně bez ohledu, že byly uplatněny v jednom řízení a součet výše plnění ze všech těchto samostatných nároků přesahuje částku 10 000 Kč, stejně jako je tomu u dovolání (viz např. [spisová značka]).