22 C 259/2021 - 190

Rubrum

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Aulickou, Ph.D., ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] o určení vlastnického práva nemovité věci takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], rodinný dům, zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrálním pracovištěm [adresa], na listu vlastnictví číslo [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 35 952 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Hodoníně náklady řízení ve výši 442 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal určení, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je rodinný dům č. p. [Anonymizováno] v [Anonymizováno] (dále jen „nemovitost“). Účastníci v různé dny podepsali kupní smlouvu o prodeji nemovitosti, tato však nebyla platně uzavřena a nenabyla účinnosti, jelikož žalovaný neoznámil žalobci, že akceptoval návrh smlouvy, ani že u katastrálního úřadu podal návrh na vklad vlastnického práva žalovaného. Žalobce podepsal návrh kupní smlouvy dne 27. 7. 2021 a podpis úředně ověřil. Ještě před tím, než jej hodlal předložit žalovanému, chtěl s ním řešit závazky váznoucí na nemovitosti a její reálnou tržní cenu. Otec žalobce [jméno FO] vzal návrh kupní smlouvy z automobilu žalobce a bez jeho vědomí jej předal žalovanému. Žalovaný návrh kupní smlouvy podepsal dne 3. 8. 2021 a téhož dne podpis úředně ověřil. Otec žalobce pak následujícího dne předložil smlouvu katastrálnímu úřadu, opět bez vědomí žalobce. Je pravdou, že dne 4. 8. 2021 zaslal svému otci v SMS zprávě své rodné číslo, učinil tak ale v souvislosti s kupní smlouvou na automobil BMW, k níž otec potřeboval dořešit některé úřední záležitosti. Žalobce dále doplnil, že v nemovitosti bydlel jeho otec s rodinou, s otcem se stýkal minimálně, protože otec např. bez jeho vědomí prodal žalobcův automobil VW Transport a nechal na něj přepsat smlouvu o dodávkách energií do nemovitosti, i když v ní žalobce nebydlel.

2. Žalovaný nárok neuznal s tím, že kupní smlouva byla uzavřena řádně. Předeslal, že ačkoliv byla nemovitost v minulých letech opakovaně převáděna na různé vlastníky, od r. 2016 v ní bydlí otec žalobce, který nemovitost nemá evidovanou na sebe z důvodu exekučních řízení. Švagr žalobce [jméno FO] nemovitost převedl v r. 2020 na žalobce z důvodu svých finančních potíží a ten ji z těch samých důvodů pak převedl na žalovaného. Otec žalobce zajistil přípravu smluvní dokumentace u [adresa]. Dne 27. 7. 2021 žalobce smlouvu podepsal a podpis nechal úředně ověřit, za což obdržel část kupní ceny 20 000 Kč, kterou žalobce potřeboval ke koupi automobilu BMW. Žalovaný nejprve tvrdil, že smlouvu podepsal za přítomnosti žalobce a jeho otce dne 30. 7. 2021, poté že ji podepsal v nepřítomnosti žalobce. Současně bylo dohodnuto, že otec žalobce podá návrh na vklad smlouvy do katastru nemovitostí a žalobci bude doplacena zbylá část kupní ceny. Žalovaný nechal svůj podpis na smlouvě úředně ověřit dne 3. 8. 2021 a poté smlouvu předal zpět otci žalobce. Žalobce byl o podpisu smlouvy žalovaným informován. Otec dne 4. 8. 2021 žalobce osobně seznámil s podepsanou kupní smlouvou. Žalobce totiž svému otci nabídl, že jej odveze na katastrální úřad do [Anonymizováno], otce vysadil na křižovatce u obchodu [Anonymizováno], sám byl časově zaneprázdněn. Otec žalobce na katastrálním úřadě zjistil od pracovníka [tituly před jménem] [jméno FO], že k podání návrhu na vklad je nezbytné uvést rodná čísla účastníků a je nutný podpis alespoň jednoho z navrhovatelů. Žalobce mu proto dne 4. 8. 2021 zaslal SMS zprávu se svým rodným číslem. Jelikož žalobce byl pracovně zaneprázdněn, návrh smlouvy podepsal později téhož dne žalovaný. Žalobce s ním posléze přestal komunikovat. Žalovaný odmítl, že by smlouva byla žalobci ukradena.

3. Usnesením ze dne 23. 8. 2021, č. j. [spisová značka], soud nařídil předběžné opatření, kterým zakázal žalovanému disponovat s předmětnou nemovitostí.

4. Soud ve věci nařídil jednání, na kterém provedl dokazování níže uvedenými listinami a svědeckými výslechy. Na základě takto provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav.

5. Účastníci podepsali listinu označenou jako smlouva o koupi věci nemovité, týkající se převodu vlastnického práva ke shora specifikované nemovitosti. Žalovaný coby kupující se ve smlouvě zavázal uhradit žalobci coby prodávajícímu kupní cenu ve výši 50 000 Kč v hotovosti, a to při podpisu smlouvy. Smlouva byla účastníky podepsána v [Anonymizováno]. Žalobce ji podepsal dne 27. 7. 2021, jeho vlastnoruční podpis byl úředně ověřen téhož dne na poště v [Anonymizováno]. Žalovaný smlouvu podepsal dne 3. 8. 2021 a svůj podpis nechal téhož dne úředně ověřit na poště v [Anonymizováno].

6. Žalovaný dne 27. 7. 2021 předal žalobci 20 000 Kč, což bylo potvrzeno na příjmovém pokladním dokladu. Dne 30. 8. 2021 podal u zdejšího soudu návrh na přijetí doplatku kupní ceny do soudní úschovy z důvodu, že je žalobce nekontaktní. 7. [adresa] ve svém čestném prohlášení ze dne 30. 8. 2021 uvedl, že k žádosti žalobcova otce zhotovil dne 27. 7. 2021 návrh smlouvy o koupi nemovitosti a týž den předal 3 vyhotovení žalobci.

8. Vkladové řízení bylo vedeno u katastrálního pracoviště [adresa] pod č. j. [Anonymizováno] a bylo zahájeno dne 4. 8. 2021 ve 12:08 hod. Návrh na vklad podepsal žalovaný, žalobce nikoliv. V návrhu byla uvedena rodná čísla obou účastníků. Dle informací o řízení došlo k provedení vkladu vlastnického práva ve prospěch žalovaného dne 4. 5. 2022 s účinky ke dni 4. 8. 2021.

9. Znaleckým posudkem [tituly před jménem] [adresa] ze dne 12. 5. 2022, vypracovaným pro účely exekučního řízení, vedeného Exekutorským úřadem [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], byla obvyklá cena nemovitosti určena částkou 2 250 000 Kč.

10. Sjetinou „BLESKmobil“ bylo zjištěno, že z telefonního čísla označeného jako „[adresa]“ byla dne 4. 8. 2021 v 10:24 zaslána SMS zpráva s rodným číslem žalobce. Ze sjetiny „samoobsluhy.bleskmobil.cz“ byl zjištěn seznam několika telefonních čísel, na které měl otec žalobce volat dne 3. 8. a 4. 8. 2021. Na číslo označené žalovaným jako číslo žalobce, volal [jméno FO] v 9:25, 10:23, 11:00, 11:02 a 13:58.

11. Žalobce dne 23. 7. 2021 uzavřel s prodejcem [právnická osoba] kupní smlouvu na automobil BMW za cenu 59 999 Kč, ve smlouvě bylo uvedeno jeho rodné číslo. Žalobce uhradil dne 28. 7. 2021 doplatek kupní ceny ve výši 57 000 Kč.

12. Otec žalobce [jméno FO] ve své svědecké výpovědi uvedl, že jeho vztahy s žalobcem jsou špatné, s žalovaným naopak dobré. V předmětné nemovitosti žije s rodinou od roku 2016. [jméno FO], na kterého byla nemovitost předtím zapsána, se s žalobcem dohodl na dočasném přepisu nemovitosti na žalovaného za cenu 50 000 Kč. [adresa] připravil návrh kupní smlouvy, žalobce si jej vyzvedl, podepsal jej a svůj podpis ověřil. Žalobce poté svědkovi předal 2 vyhotovení návrhu smlouvy a ten je pak předal žalovanému, aby smlouvu také podepsal. Žalobce svědkovi následující den ráno volal, bavili se o tom, že žalovaný smlouvu podepsal. Žalobce se nabídl, že ho i s jeho manželkou, se kterou měl jet do [Anonymizováno], odveze na katastrální úřad. Svědek žalobci v autě ukázal podepsanou kupní smlouvu, aby jí zkontroloval. Žalobce vysadil svědka na křižovatce na autobusovém nádraží v [Anonymizováno]. Pracovnice katastru svědka informovala, že k provedení vkladu je třeba sepsat návrh na vklad, k tomuto svědkovi chyběla rodná čísla účastníků a podpis jednoho z účastníků. Proto volal žalobci, aby mu poslal své rodné číslo. Rovněž volal žalovanému, aby návrh na vklad podepsal, protože žalobce neměl čas. Žalobce až o týden později začal tvrdit, že mu smlouvy ukradl. 13. [jméno FO] v rámci svého svědeckého výslechu vypověděl, že zná oba účastníky i otce žalobce. Označil se za „vrbu“ pro žalobce i jeho otce, kteří se na něj obraceli z důvodu, že svědek má [tituly před jménem] titul z práv a dále studoval práva 5 let, studia formálně nedokončil. [jméno FO] často jednal proti zájmům žalobce. Žalobce si opakovaně půjčoval peníze, aby pomohl s dluhy pana [jméno FO] i svého otce, dluhy ale nestíhal platit. Žalobce a jeho otec hledali řešení, co udělat s nemovitostí, která kvůli dluhům nemohla být zapsána ani na žalobce ani na pana [jméno FO]. Otec žalobce chtěl po svědkovi připravit návrh kupní smlouvy a rovněž si od něj půjčit peníze, zhruba 40 – 50 tisíc. To ale svědek podmiňoval sjednáním zástavního práva. Poté mu ale otec žalobce řekl, že vše zařídil jinak. Žalobce kupní smlouvu podepsal a nechal ji v přihrádce svého auta. Otec žalobce se svědkovi chlubil, že vše vyřídil i bez něj, když vzal z auta smlouvu, dal ji podepsat žalovanému a následně ji odnesl na katastr. Svědek ví, že žalobce chtěl počkat s podpisem smlouvy žalovaným až po vyplacení kupní ceny. Svědek pak následně z katastru nemovitostí zjistil, že skutečně bylo zahájeno vkladové řízení. Sdělil to žalobci, který o tom dosud nevěděl. Žalobce nevěděl, co má dělat a svědek mu poradil, ať se obrátí na advokáta. Svědek se o celé záležitosti bavil i s žalovaným, který s tím nechtěl mít nic společného, protože dům byl na něj přepsán jen formálně.

14. Svědkyně [jméno FO], matka žalobce, kamarádka žalovaného a manželka [jméno FO] sdělila, že její vztah se synem se zhoršil poté, co se začal bavit s panem [Anonymizováno] a [jméno FO]. Nemovitost nechali s manželem napsat na žalobce, protože jej kvůli dluhům nemohli mít napsaný na sebe. Myslí si, že převod nemovitosti inicioval [jméno FO]. Dále vypověděla, že při sjednávání smlouvy byli přítomni oba účastníci i její manžel. Žalobce podepsal smlouvu v její a manželově přítomnosti. Dva dny před podáním návrhu na vklad u nich doma viděla, že žalobce dal smlouvu manželovi, aby ji předal žalovanému. Manžel jí kupní smlouvu ukazoval, byly na ní 3 podpisy – žalobce, žalovaného a otce žalobce. Nepamatuje si, kdo měl podat návrh na vklad do katastru. Žalobce se v den podání návrhu nabídl, že otce zaveze na katastrální úřad, pak ale volal, že píchl kolo. Od manžela nicméně ví, že na katastr jel se synem, osobně tomu přítomna nebyla.

15. Svědek [jméno FO], kamarád žalobce skrze auta, uvedl, že v době, kdy si žalobce kupoval auto, zahlédl, jak si žalobce s otcem předávají složku papírů. Jakékoliv bližší informace si však nevybavil.

16. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO], vedoucí oddělení právních vztahů k nemovitostem Katastrálního pracoviště [adresa], v rámci svého výslechu uvedl, že v posuzované věci jednal s otcem žalobce, a to osobně i telefonicky kvůli náležitostem návrhu na vklad vlastnictví žalovaného k nemovitosti. Návrh byl perfektní již k okamžiku jeho podání otcem žalobce na katastrální pracoviště. S žalobcem jednal až po povolení vkladu, žalobce žádal kopie ze spisu o vkladovém řízení. 17. [jméno FO] ve svém čestném prohlášení ze dne 6. 9. 2021 uvedl, že dům obývá nepřetržitě otec žalobce. Ten také, stejně jako [tituly před jménem] Arch. [jméno FO] v čestném prohlášení ze dne 7. 9. 2021, uvedl, že otec dům opravuje a vystupuje jako jeho vlastník.

18. Soud provedl dokazování ohledně předchozích majetkových transakcí s předmětnou nemovitostí. Kupní smlouvou ze dne 18. 1. 2016 byla nemovitost převedena z [jméno FO] na [jméno FO]. Splátky kupní ceny hradil v období od 20. 2. 2016 do 23. 6. 2021 [jméno FO]. Zaplacení kupní ceny bylo zajištěno zástavním právem k nemovitosti. Kupní smlouvou ze dne 8. 12. 2020, sepsanou ve formě notářského zápisu, [jméno FO] převedl nemovitost na žalobce. Současně se zavázal k náhradě škody, pokud by někdo vůči žalobci uplatňoval dřívější nároky spojené s nemovitostí.

19. Z výpisu z centrální evidence exekucí ze dne 13. 9. 2021 bylo zjištěno, že proti otci žalobce bylo vedeno 11 pravomocných exekucí. Dle výpisu z katastru nemovitostí ke dni 16. 11. 2020, kdy byl vlastníkem nemovitosti [jméno FO], byly vydány exekuční příkazy k prodeji nemovitosti z důvodů 2 exekucí proti [jméno FO]. Na nemovitosti vázlo zástavní právo smluvní [jméno FO]. Ke dni 1. 11. 2021 na nemovitosti vázlo zástavní právo zástavního věřitele [jméno FO]. Dle výpisu ke dni 20. 1. 2022 byl navíc zapsán návrh na zřízení exekutorského zástavního práva. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 9. 5. 2022 bylo zjištěno, že jako vlastník nemovitosti byl již zapsán žalovaný. Na nemovitosti vázlo zástavní právo [jméno FO] a zástavní právo exekutorské k zajištění pohledávky 70 000 Kč za žalobcem. Současně byly vydány exekuční příkazy k prodeji nemovitosti a návrhy na zřízení exekutorského zástavního práva z důvodů exekucí nařízených proti žalobci.

20. Z potvrzení [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno toliko to, že žalobce nebyl dne vyšetřen 4. 8. 2021 na stomatologii.

21. Z potvrzení o výši dluhu žalobce vůči společnosti [právnická osoba] ze dne 7. 7. 2021 soud neučinil žádné relevantní zjištění. Z rozsudku zdejšího soudu č. j. [spisová značka] ze dne 10. 8. 2021, týkajícího se rodinných poměrů rodičů žalobce, soud pro účely posuzované věci zjistil toliko to, že žalobce nežije s rodiči v téže domácnosti a poměry v rodině nejsou uspořádané. Soud nepovažoval za potřebné si žádat opatrovnický spis ke zjištění vztahu otce žalobce a sestry [Anonymizováno], jak navrhoval žalobce.

22. Soud neprovedl žalovaným navrhovaný důkaz výslechem [jméno FO] a [adresa], neboť majetkoprávní transakce ohledně nemovitosti měl soud za prokázané již písemnými listinami. Neprovedl ani navrhovaný výslech účastnickými výpověďmi, když stanoviska účastníků měl za dostatečně zřejmá z jejich samotných vyjádření. Stejně tak soud neprovedl žalobcem navrhovaný výslech přítelkyně žalobce [jméno FO], jež měla potvrdit, že se žalobce zdržoval převážně v [adresa] a s otcem se nevídal často. Pro potřeby souzené věci bylo podstatné prokázání nabytí účinností kupní smlouvy a žalobcem nebylo ani tvrzeno, že by tato svědkyně byla schopna potvrdit či vyvrátit tvrzené skutkové verze té či oné strany. Soud nevyslechl [jméno FO], který byť byl k jednání dvakrát předvolán, ze zdravotních důvodů se nedostavil. Soud jeho výslech neprovedl jednak z důvodu respektování procesní ekonomie, jednak proto, že měl i bez tohoto výslechu skutkový stav potřebný pro rozhodnutí věci za dostatečný a navíc proto, že na něm žalobce výslovně nadále netrval. Soud rovněž nepovažoval za potřebné provádět dokazování ohledně prodeje vozidla VW [jméno FO] za zády žalobce (žalobce navrhoval výslech neidentifikovaného zástupce společnosti [právnická osoba], výslech neidentifikovaného kupujícího automobilu VW a dále výpisem z registru vozidel). Měly-li tyto důkazy prokazovat také vztah žalobce a jeho otce, pak ten má soud za objasněný samotnými svědeckými výslechy a vyjádřením žalobce. Soud pro úplnost poukazuje, že to, že neprovedl uvedené důkazy, neznamená, že by je předem hodnotil, předjímal jejich obsah či věrohodnost, ale pouze to, že z již provedených důkazů měl skutkový stav za dostatečně prokázaný, příp. to, že se netýkaly podstaty posuzované věci.

23. Žalovaný v řízení předložil k důkazu CD nosič obsahující audio a videozáznamy účastníků řízení, případně žalobce s jeho otcem, na kterých se dle jeho vyjádření měli bavit právě o předmětné kupní smlouvě. K tomu žalobce namítl, že o jejich pořízení nevěděl, nedal k nim souhlas a jejich provedení coby důkazu označil za nezákonné a nepřípustné. Podle § 86 o. z. nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod Podle § 88 odst. 1 o. z. svolení není třeba, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. Za běžných okolností je svévolné nahrávání soukromých rozhovorů či projevů osobní povahy bez vědomí a souhlasu (obecně stačí konkludentního) jejich účastníků hrubým zásahem do soukromí. Takovýto postup s rysy záludnosti je povětšinou morálně i právně nepřijatelný. Dle ustálené soudní praxe platící pro civilní řízení (viz rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1774/14 ze dne 9. 12. 2014, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 3599/2017 ze dne 29. 11. 2017 a sp. zn. 21 Cdo 1267/2018 ze dne 14. 8. 2018) lze důkaz pořízený bez souhlasu „nahrávané strany“ použít pouze při splnění testu proporcionality: přípustnost důkazu je nutné ve vztahu k právu na spravedlivý proces posuzovat s ohledem na respektování práva na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí. Kromě okolností, za nichž byla taková nahrávka pořízena, je rozhodující význam právem chráněného zájmu, jenž je předmětem řízení. Současně se musí jednat o důkazy představující klíčový či jediný důkaz (tj. skutečnost je rozhodná pro výsledek řízení a nelze ji prokázat pomocí důkazů nezasahujících do osobnostních práv) a kde i další okolnosti případu vedou k závěru, že nelze upřednostnit právo na ochranu osobnosti dotčené osoby před právem na spravedlivý proces toho, komu je použití takto tajně pořízeného důkazu ku prospěchu. Takový zásah je pak obecně ospravedlnitelný zájmem na ochraně slabší strany právního vztahu. V projednávané věci došlo ke střetu zájmu na ochraně osobnosti žalobce, jehož osobní projev měl být bez jeho souhlasu zachycen se zájmem na ochraně práva na spravedlivý proces vůči žalovanému, jehož prostřednictvím se domáhal ochrany svého vlastnického práva. Soud proto poměřoval chráněná práva a zájmy, které se v této sféře střetávají. Na jednání vyzval žalovaného, aby se vyjádřil k okolnostem pořízení těchto nahrávek a zejména, aby přesně označil úseky, které se vztahují k vymezené podstatě projednávané věci. Žalovaný uvedl, že nemá bližší povědomí o okolnostech jejich pořízení s tím, že mu je předložil otec žalobce a uvedl, že se mají primárně týkat odevzdávání peněz (převzetí zálohy bylo prokázáno příjmovým dokladem) a kupní ceny, ale že se na nich nenachází žádné důkazy přímo se dotýkající účinnosti kupní smlouvy, popř. jejího zanesení na katastrální úřad. Za této situace soud nemohl z ničeho dovodit, že by tyto nahrávky měly a mohly být v tomto řízení použity. Z vyjádření žalovaného neplyne, že nahrávky představují klíčový či dokonce jediný přímý důkaz, který měl osvědčit skutkovou verzi žalovaného. Jelikož soud neshledal, že by mělo převážit právo žalovaného na ochraně jeho tvrzeného vlastnictví oproti právům žalobce na ochranu osobnosti, důkaz neprovedl.

24. Podle § 1745 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. Podle § 1735 o. z. nabídka učiněná v písemné formě vůči nepřítomné osobě musí být přijata ve lhůtě uvedené v nabídce. Není-li lhůta uvedena, lze nabídku přijmout v době přiměřené povaze navrhované smlouvy a rychlosti prostředků, jež navrhovatel použil pro zaslání nabídky. Podle § 1740 odst. 1 o. z., osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas.

25. Podle § 570 odst. 1 o. z., právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. Podle § 572 o. z. osoba jednající v písemné formě, může svůj projev vůle odvolat, dojde-li odvolání druhé straně nejpozději současně s původním projevem vůle.

26. Ve věci se jedná o určovací žalobu, proto se soud s ohledem na § 80 o. s. ř. předně zabýval tím, zda má žalobce naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva. Naléhavý právní zájem je dán zejména tam, kde by bez tohoto soudního určení bylo právo žalobce nebo právní vztah, na kterém je účasten, ohroženo, nebo by se jeho právní postavení stalo nejistým. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení zkoumá soud podle stavu ke dni vyhlášení rozsudku. Byť tedy byla žaloba podána v době, kdy jako vlastník byl stále zapsán žalobce, v průběhu řízení došlo k přepisu vlastnického práva na žalovaného. Jelikož žalobce tvrdí, že vlastnické právo nadále náleží jemu, má nepochybně naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť bez něj by jeho vlastnické právo nemohlo být (opětovně) zapsáno do katastru nemovitostí.

27. Soud má na základě provedeného dokazování za prokázané, že mezi účastníky došlo k podpisu listiny označené jako kupní smlouva, jejímž předmětem byla shora uvedená nemovitost – rodinný dům včetně pozemku, na kterém se nachází. Ze shora popsané majetkoprávní historie nemovitosti je zjevné, že nemovitost byla v posledních letech opakovaně předmětem různých převodů, a to z důvodu majetkových potíží zúčastněných subjektů. V domě však od r. 2016 fakticky žil [jméno FO], který se považoval za vlastníka a uživatele domu. Byť žalovaný v průběhu řízení tvrdil, že k podpisu smlouvy došlo za přítomnosti obou účastníků, toto v řízení prokázáno nebylo a od této skutkové verze se pak také odklonil. Žalobce konstantně a následně tedy i žalovaný tvrdili, že smlouva byla podepsána žalobcem i žalovaným na různých místech a v různé dny, tj. distančním způsobem. Nejprve ji podepsal žalobce dne 27. 7. 2021 a svůj podpis nechal téhož dne úředně ověřit. Žalobce tak byl vůči žalovanému v postavení navrhovatele (oferenta). Smlouvu pak následně jeho otec [jméno FO] předložil žalovanému, čímž se návrh kupní smlouvy, podepsaný žalobcem, dostal do dispoziční sféry žalovaného v pozici adresáta návrhu, který ji rovněž podepsal a dne 3. 8. 2021 svůj podpis nechal úředně ověřit. Tuto smlouvu pak dne 4. 8. 2021 zanesl svědek [jméno FO] na katastrální úřad. Na základě vkladového řízení zahájeného dne 4. 8. 2021 následně došlo dne k zápisu vlastnického práva ve prospěch žalovaného. Klíčovou roli v posuzované věci hrál nepochybně otec žalobce [jméno FO], který působil mezi účastníky coby zprostředkovatel sjednání samotné kupní smlouvy, to on obstaral její návrh a účastníkům postupně předložil k podpisu a také ji následně fyzicky donesl na katastrální úřad k zápisu vlastnického práva žalovaného. Pro účely posuzované věci je však zásadní vymezení postavení žalobce a žalovaného.

28. K platnému převodu vlastnického práva k nemovitosti dojde jen tehdy, je-li platně a účinně uzavřena převodní smlouva. Je nezbytné, aby smlouva byla uzavřena dříve, než byl podán u katastrálního úřadu návrh na vklad. Dle ustálené judikatury (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 114/99 ze dne 14. 12. 1999, sp. zn. 23 Cdo 2926/2009 ze dne 1. 12. 2010, sp. zn. 31 Cdo 1571/2010 ze dne 16. 1. 2013 sp. zn. 21 Cdo 3066/2017 ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. 24 Cdo 4622/2018 ze dne 4. 9. 2019) vztahující se ke smlouvám uzavíraným distanční způsobem platí, že projev vůle vůči nepřítomné osobě působí od okamžiku, kdy se jí dostal do dispozice návrh na uzavření smlouvy podepsaný adresátem, tj. od okamžiku, kdy nabude objektivní možnost seznámit se s návrhem smlouvy. Od okamžiku dojití projevu vůle do sféry adresáta je právní úkon pro navrhovatele závazný a nemůže jej jednostranně odvolat. Smlouva je uzavřena až okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. K tomu dochází dojitím přijetí navrhovateli. Distanční smlouva tedy není uzavřena samotným podpisem návrhu smlouvy ani prvním (zde žalobcem) ani druhým účastníkem (zde žalovaným), nýbrž až tehdy, projeví-li adresát návrhu s takovou nabídkou vůči navrhovateli souhlas. I když tedy adresát podepíše návrh na uzavření smlouvy, který obdržel od nepřítomného navrhovatele, a o podepsání navrhovatele informuje, není smlouva uzavřena, dokud podepsaný návrh (tj. souhlas s přijetím návrhu) nedojde zpět navrhovateli. Uvedená východiska nicméně neplatí bezvýhradně. Účastníci budoucí smlouvy uzavírané distančním způsobem se mohou dohodnout, že projev vůle adresáta návrhu působí vůči navrhovateli za jiných podmínek než od okamžiku, kdy mu tento projev dojde. Mohou se dohodnout například na tom, že přijetí písemného návrhu smlouvy se stanné účinným již k okamžiku, kdy adresát návrhu návrh na uzavření smlouvy, jemu doručený, podepíše.

29. Shora uvedená východiska soud aplikoval na posuzovanou věc a shledal, že žalobci unesl své břemeno tvrzení i důkazní o tom, že mu coby navrhovateli nedošlo vyjádření souhlasu s obsahem návrhu kupní smlouvy před podáním návrhu na vklad a že ani nebyl seznámen s informací, že smlouvu podepsal žalovaný. Naopak nebyla prokázána skutková verze předestřená žalovaným, že se žalobce s kupní smlouvu podepsanou žalovaným seznámil při cestě do [Anonymizováno], aby tam odvezl svého otce za účelem podání návrhů na vklad kupní smlouvy do katastru nemovitostí. Soud nemá prokázáno, že mezi účastníky (tj. žalobcem a žalovaným, nikoliv pouze žalobcem a [jméno FO], nebo žalovaným a [jméno FO]) proběhla nějaká relevantní komunikace o přijetí návrhu, příp. o tom, že by se žalobce s žalovaným dostatečně určitým a jednoznačným způsobem dohodli na tom, že ke sjednání kupní smlouvy dojde jiným způsobem, nežli k okamžiku, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde zpět žalobci. Toto nelze dovodit ani ze samotného obsahu kupní smlouvy.

30. Soud k uvedenému závěru dospěl na základě objektivně prokázaných skutečností týkající se vkladového řízení a tyto pak hodnotil ve světle informací vzešlých ze svědeckých výslechů. Soud přitom nepovažoval za rozhodné, kolik svědků mluvilo v prospěch či neprospěch té či oné skutkové verze, ale to, v čí prospěch ten či který svědek vypovídal a jaký má zájem na výsledku řízení. Soud má za zjevné, že [jméno FO] stál na straně žalovaného, neboť má eminentní zájem (lze říci, že větší nežli samotný žalovaný) na tom, aby nemovitost zůstala (prozatím) ve vlastnictví žalovaného, který by mu i jeho manželce a jejich dalším dětem umožnil v nemovitosti nadále bydlet. Co se týče svědecké výpovědi [jméno FO], ta se zjevně snažila vypovídat v souladu s [jméno FO], ve své výpovědi si jednak nebyla jistá a její výpověď nebyla natolik přesvědčivá a průkazná (lze kupř. poukázat na její tvrzení o třech podpisech na kupní smlouvě), aby z ní soud považoval za osvědčenou skutkovou verzi žalovaného. Z výpovědi [jméno FO] soud nemohl učinit žádné zásadní průkazné závěry. Sice vypověděl, že viděl žalobce a s jeho otcem s nějakými papíry, nebyl schopen tuto událost časově dostatečně vymezit a nepotvrdil, že se jednalo právě o kupní smlouvu podepsanou dne 3. 8. 2021 žalovaným, když z tvrzení zúčastněných osob je zjevné, že žalobce s otcem v danou dobu řešili i jiné záležitosti a mohlo se tak jednak i o jiné dokumenty. Svědek [jméno FO] vypovídal v souladu se skutkovou verzí žalobce. Soud vyšel z jeho výpovědi z důvodu, že nebylo zjištěno, že by měl zásadní zájem na výsledku řízení a ani že by z osobních důvodů či svých majetkových zájmů stranil žalobci nebo se snažil poškodit žalovaného, potažmo [jméno FO]. Soud tudíž přisvědčil žalobci v tom, že se dozvěděl o podpisu smlouvy žalovaným až poté, co bylo zahájeno vkladové řízení, tedy opožděně, že otec žalobce nechal smlouvu podepsat žalovaným a bezprostředně na to zanesl návrh kupní smlouvy na katastrální úřad, aniž by se žalobci objektivně mohl dostat do jeho dispozice takto žalovaným podepsaný návrh. Svědek [jméno FO] vypověděl, že žalobce byl z celé situace nešťastný, pročež mu poradil, aby situaci řešil s právníkem. Tato skutková verze zapadá do skutečnosti, že žalobce podal žalobu (již) dne 20. 8. 2021.

31. Žalovaný, vyjma svědecké výpovědi [jméno FO], nenabídl další relevantní důkazy k prokázání své skutkové verze o tom, že žalobce dne 4. 8. 2022 vyzvedl otce v [Anonymizováno], aby společně odcestovali do [Anonymizováno] a že mu v ten den ráno ukázal kupní smlouvu opatřenou podpisem žalovaného. Soud nezpochybňuje, že žalobce zaslal svému otci dne 4. 8. 2021 před zahájením vkladového řízení SMS zprávu se svým rodným číslem a že spolu v průběhu dne opakovaně telefonicky komunikovali. Ani z toho však není zřejmé, zda v této souvislosti mluvili o vkladovém řízení, když v daném období řešili i další záležitosti (byly zmíněny energie, vozidlo). Není zřejmé, za jakých souvislostí byla SMS zpráva zaslána a sama o sobě neprokazuje, že návrh kupní smlouvy došel již předtím žalobci. Proto ani tato skutečnost, při zohlednění dalších provedených důkazů, nemůže stačit pro závěr, že kupní smlouva byla sjednána zákonem aprobovaným způsobem. Ani svědek [tituly před jménem] [jméno FO] nepotvrdil skutkovou verzi žalovaného o „neperfektním“ návrhu, který musel být za součinnosti pracovníků katastrálního úřadu postupně opravován, nejprve doplněním rodných čísel účastníků a posléze „dopodepsáním“ návrhu.

32. Co se týče argumentace žalovaného ohledně motivace žalobce ve vztahu k podpisu smlouvy a k tomu, že žalobce neměl mít potřebu s žalovaným před podpisem smlouvy dořešovat vzájemné závazky či závazky ohledně nemovitosti soud uvádí, že pokud nebylo v projednávané věci prokázáno, zda kupní smlouva vůbec vznikla (tj. byla uzavřena zákonem aprobovaným způsobem), nemá posouzení úmyslu smluvních stran při jejím uzavírání pro věc zásadního významu. Soud nicméně nezpochybňuje, že žalobce z popudu otce smlouvu skutečně podepsal a že se jejím podpisem patrně snažil získat co nejrychleji nějaké finanční prostředky na koupi vozidla. Převzal-li žalobce dne 27. 7. 2021 část kupní ceny 20 000 Kč, stalo se tak nicméně ještě před tím, než návrh smlouvy podepsal žalovaný. Tím, že žalobce smlouvu podepsal v nepřítomnosti žalovaného, měl ještě prostor probrat s žalovaným předmětné záležitosti a teprve poté ji žalovanému předložit (nebo nechat otcem předložit) k podpisu. Jak již bylo řečeno, smlouva nenabývá účinnosti tím, že ji žalobce podepsal a jeho podpisem se nestala pro něj závaznou, neboť v této fázi kontraktačního procesu ji mohl žalobce jednostranně odvolat.

33. Ze všech shora uvedených východisek a důvodů soud žalobě vyhověl. Lze shrnout, že v dané věci byla příslušnému katastrálnímu úřadu dne 4. 8. 2020 [jméno FO] předložena s návrhem na vklad listina sice účastníky podepsaná a označená jako kupní smlouva ze dne 3. 8. 2021, tato však nebyla mezi (nepřítomnými) účastníky uzavřena zákonem předepsaným způsobem a nemohla tak být ani řádným nabývacím titulem. Mezi účastníky proto nemohlo dojít k řádnému, tj. zákonem aprobovanému, převodu vlastnického práva k nemovitosti a vlastnictví tak nadále svědčí žalobci. Na tomto závěru nic nemění ani to, že katastrální úřad povolil na základě této listiny vklad vlastnického práva ve prospěch žalovaného.

34. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný, a proto mu soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek v částce 5 000 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna za zastupování účastníka advokátem. Advokát žalobce v řízení učinil celkem šest úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, podání k výzvě soudu ze dne 31. 5. 2022, účast na jednání soudu dne 16. 5. 2022, 22. 6. 2022 a 10. 8. 2022). Za každý z těchto úkonů mu dle § 7, § 9 odst. 4 advokátního tarifu náleží odměna ve výši 3 100 Kč, celkem tedy 18 600 Kč. Za dva úkony právní služby učiněné dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu (návrh na předběžné opatření podaný spolu s žalobou, účast na jednání, na němž byl vyhlášen rozsudek), mu náleží odměna vždy v polovině shora uvedené sazby, celkem tedy 3 100 Kč. Žalobci dále náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 2 400 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Náhradu nákladů řízení představuje rovněž náhrada za promeškaný čas advokáta žalobce strávený cestou k soudu ve shora uvedených dnech ve výši 600 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a) vyhlášky za 6 půlhodin po 100 Kč a náhrada cestovních nákladů ve výši 293,50 Kč podle § 13 odst. 5 advokátního tarifu ve spojení s § 158 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. a vyhláškou č. 511/2021 Sb. za každou cestu k jednání soudu na trase [adresa] a zpět, celkem [hodnota] km, při spotřebě nafty pro kombinovaný provoz podle norem ES 5,6 litrů na 100 km, celkem tedy 880,5 Kč. Dohromady přiznal soud žalobci (včetně 21% DPH z odměny advokáta, náhrady hotových výdajů, promeškaného času a cestovních nákladů) náhradu nákladů řízení ve výši 35 952 Kč.

35. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Usnesením soudu ze dne 16. 6. 2022, č. j. [spisová značka] bylo svědkovi [jméno FO] vyplaceno svědečné ve výši 442 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl ve věci neúspěšný a nebyl od placení soudních poplatků osvobozen, je povinen zaplatit státu náhradu nákladů řízení, které stát zaplatil na svědečném.

Poučení