22 C 260/2021-237

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Janem Lipertem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa žalobkyně] zastoupena advokátem Mgr. [jméno] [jméno], Ph.D. sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa žalované] o 12 130 629 Kč, o 7 619 692 Kč a o 476 574 Kč, to vše s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 130 629 Kč, částku 7 619 692 Kč a částku 476 574 Kč, to vše se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z těchto částek od [datum] do zaplacení, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit náklady státu České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 na účet Obvodního soudu pro Prahu 2 částku ve výši 665,50 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 602 675 Kč k rukám zástupce žalobce, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

Vyjádření účastníků a průběh řízení 1. Žalobkyně se domáhala náhrady majetkové škody za průtahy v řízeních o jejích žádostech o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce za 4. čtvrtletí roku [rok], první čtvrtletí roku [rok] a druhé čtvrtletí roku [rok].

2. Žalobkyně dále vylíčila, že [anonymizována dvě slova] byl nečinný a řízení nezákonně přerušoval. Žalobkyně se proti průtahům aktivně bránila opatřeními proti nečinnosti. V případě první žádosti [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] dokonce dovodil, že zde nebyl žádný zákonný důvod pro přerušení řízení. V důsledku nečinnosti a průtahů došlo k zpoždění výplaty prostředků a žalobkyně byla nucena omezit své podnikatelské aktivity, neboť výplata příspěvků byla nezbytná pro úhradu nákladů vznikající se zaměstnáním osob se zdravotním postižením. Omezení podnikatelské aktivity vedlo k ztrátě zisku žalobkyně. Žalobkyně upozornila na ustanovení § 71 odst. 1 správního řádu, podle kterého mělo být o žádostech rozhodnuto do 30 dnů od doručení žádostí. První řízení bylo zahájeno doručením žádosti dne [datum], druhé řízení dne [datum], třetí řízení dne [datum]. Příspěvky měla žalobkyně disponovat do [datum] u prvního řízení, dne [datum] u druhého řízení a [datum] u třetího řízení, to vše při zohlednění vzdání se práva odvolání, splatnosti příspěvku 14 dní od právní moci rozhodnutí s přičtením časové rezervy. Žalobkyně v průběhu řízení doplnila, že dlouhodobě dosahovala ve svém podnikání kladného hospodářského výsledků, v důsledku výpadku příspěvků nastal zlom v hospodářském vývoji, kdy na přelomu března a dubna [rok] byla nucena ukončit části zakázek, optimalizovat počty osob využívaných na zakázkách, když náklady na zdravotně postižené zaměstnance bez příspěvků snížily výkonost zakázek do ztrát. Příspěvky získávané na základě žádostí byly kritické pro ziskovost žalobkyně. K výzvě soudu žalobkyně rozdělila ušlý zisk připadající na opožděné rozhodnutí [anonymizována dvě slova] v prvním řízení na částku 12 130 629 Kč, v druhém řízení 7 619 692 Kč a v třetím řízení na 476 574 Kč.

3. Při jednání dne [datum] byla žalobkyně poučena podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., že dosud neúplně uvedla, co konkrétně považuje za příčinu vzniku škody, který průtah, průtahy (konkrétní porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě) či jiné pochybení orgánu veřejné moci v posuzovaných řízeních, s nimiž spojuje vznik škody v podobě ušlého zisku. Žalobkyni bylo uloženo doplnit a pro svá tvrzení uvést důkazy, že se v řízeních vyskytl průtah, průtahy či jiné pochybení, které byly příčinou vzniku konkrétní žalované škody žalobkyně v podobě ušlého zisku a to ve vztahu ke každému ze tří posuzovaných řízení. Žalobkyně doplnila, že spatřuje porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě, tedy o žádosti žalobkyně bezodkladně rozhodnout, přičemž tento jeden průtah namítla u každého řízení a nespojovala škody s dalšími průtahy.

4. Žalovaná žalobu neuznala a akcentovala, že škoda vzniká v důsledku jednotlivých průtahů nikoli celkové délky řízení. Do řádné délky by měla být započítána i ta část řízení připadající na opravné prostředky a doručování. Nedůvodnost přerušení v případě majetkové škody způsobené průtahy nelze zohledňovat, což judikoval i Nejvyšší sodu v podobném případě. Podle žalované mohlo bez průtahů první řízení skončit nejdříve dne [datum], druhé [datum] a třetí [datum]. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno o příčinné souvislosti škod s nesprávným úředním postupem. Předložený znalecký posudek nepředstavoval dle žalované dostatečný podklad pro určení výše ušlého zisku. Sporné a nesporné skutečnosti 5. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně předběžně uplatnila nároky dne [datum] a žalobkyně je auditovanou společností.

6. Mezi účastníky bylo sporné, jaký byl průběh řízení, zda žalobkyni náleží náhrada škody v souvislosti s průtahy v řízení o žádostech žalobkyně v podobě ušlého zisku, kdy měla řízení o žádostech žalobkyně skončit nebýt průtahů, zda žalobkyni vznikla žalovaná škoda, v jaké výši, a zda vznikla v příčinné souvislosti s průtahy. Prokázané skutečnosti, důkazy a hodnocení 7. Soud má ve stručnosti za prokázané, že v řízeních došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím nerozhodnutí o žádostech žalobkyně o příspěvky v zákonné lhůtě, v důsledku čehož žalobkyně neměla k dispozici příspěvky nutné pro své podnikání a byla nucena omezit svou podnikatelskou činnost, což vedlo k žalované ztrátě zisku.

8. Soud učinil následující dílčí skutková zjištění.

9. Ze spisu [anonymizována tři slova], krajská pobočka pro [územní celek], sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo] o žádosti žalobkyně o příspěvky za 4. čtvrtletí roku [rok] soud zjistil, že žádost žalobkyně byla doručena [datum] s žádostí o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP) na chráněném trhu práce ve výši 24 963 801 Kč. Součástí žádosti byl výpis z obchodního rejstříku žalobkyně, jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou OZP, seznam nákladů, seznam provozních zaměstnanců, potvrzení o bezdlužnosti a absenci nedoplatků. Dne [datum] zaslal úřad poučení účastníka správního řízení. Dne [datum] bylo řízení přerušeno do doby skončení řízení o předběžné otázce v rámci trestního řízení. Usnesení bylo doručeno žalobkyni dne [datum]. Dále ve spise bylo založeno oznámení [anonymizována dvě slova] o skutečnostech nasvědčující spáchání trestného činu dotačního podvodu ze dne [datum], doručené Obvodnímu státnímu zastupitelství pro [část Prahy] [datum] a oznámení ze dne [datum]. Dne [datum] byl úřad práce jako oznamovatel vyrozuměn o možnosti prostudovat trestní spis. Dne [datum] zastoupení žalobkyně převzal [příjmení] [jméno], Ph.D., advokát. Dne [datum] bylo odepřeno zástupci žalobkyně nahlédnout do části správního spisu z důvodu utajovaných informací, konkrétně nahlédnutí na dokumenty sdělení Policie ČR k oznámení [anonymizována dvě slova] ze dne [datum]. Ve spise je založen e-mail ze dne [datum], ve kterém úřad žalobkyni sdělil, že na její žádost se nezapomnělo, řízení je přerušeno pro předběžnou otázku a úřad je zavalen žádostmi za 1. čtvrtletí. Žádost bude posouzena, jakmile se referentovi podaří vyřídit urgentní žádosti. Tímto bylo reagováno na e-mail žalobkyně ze dne [datum] s opraveným jmenným seznamem. Dále ve spise založeny i jmenné seznamy, výpisy z účtů, faktury, knihy jízd. Proti usnesení o přerušení řízení ze dne [datum] bylo dne [datum] podáno žalobkyní odvolání, kterému dne [datum] bylo vyhověno. Rozhodnutí o přerušení bylo zrušeno a vráceno zpět k novému projednání podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu pro nepřezkoumatelnost. Rozhodnutí odvolacího orgánu nabylo právní moci dne [datum]. Založen e-mail ze dne [datum] s pokyny k opravě žádosti (kolize s jiným zaměstnavatelem, příspěvek u zaměstnanců, co ukončili či nezačali pracovní poměr, nelze uplatnit správní náklady, zaokrouhlování náklady, doplnit doklady na asistenci a dopravu, trvání invalidity u vybraných zaměstnanců, potvrzení od ČSSZ). Dne [datum] žalobkyně uplatnila návrh na opatření proti nečinnosti, kterému dne [datum] Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhovělo, když uzavřelo, že lhůta pro vydání rozhodnutí uplynula [datum] a úřad byl nečinný, a proto úřadu uložila, aby ve věci vydal rozhodnutí do 15 dnů od doručení přípisu, neshledá-li důvody pro přerušení správního řízení. Dne [datum] bylo opětovně přerušeno řízení do doby, než orgány činné v trestním řízení sdělí závěry trestního řízení. Vypraveno a doručeno dne [datum]. Dne [datum] bylo vydáno opravné rozhodnutí k usnesení o přerušení řízení ze dne [datum]. Žalobkyni vypraveno [datum] a doručeno [datum]. Ve spise založena i žaloba žalobkyně o ochranu proti nečinnosti ze dne [datum]. Dne [datum] žalobkyně proti opětovnému přerušení podala odvolání. Dne [datum] Ministerstvo práce a sociálních věcí jako odvolací orgán pouze změnilo znění usnesení o přerušení řízení, řízení zůstalo přerušeno do skončení trestního řízení. [příjmení] nedatované vyjádření Úřadu práce žalobě proti nečinnosti k výzvě soudu doručené dne [datum]. Založen je ve spise přepočet zaměstnanců, jmenný seznam zaměstnanců, seznam nákladů, doručeno úřadu dne [datum]. Dne [datum] Městský soud v Praze rozsudkem, č. j. [číslo jednací], uložil povinnost vydat rozhodnutí o žádosti žalobkyně do 60 dnů od právní moci rozsudku s odůvodněním, že nebylo zapotřebí čekat na výsledky trestního řízení, že bezúhonnost není podmínkou získání příspěvku (na rozdíl od schválení dohody se zaměstnavatelem) a nebyl zde tedy žádný zákonný důvod pro přerušení řízení. Případné nesrovnalosti měly být odstraněny výzvou na nedostatky žádosti. Dne [datum] učinil úřad záznam o pokračování v přerušeném řízení. Dne [datum] vyrozuměl úřad žalobkyni o vadách žádosti, kdy u vybraných zaměstnanců nespadá období za, které je uplatňován příspěvek, do doby zaměstnání, u vybraného zaměstnance vznikl pracovní poměr u jiného zaměstnavatele dříve a někteří zaměstnanci již dovršili 65 let. [příjmení] reakce žalobkyně ze dne [datum], ve které uvádí, že provedla úpravy ve jmenném seznamu, přičemž tyto nesrovnalosti byly již konzultovány s předchozím referentem a elektronicky opraveny již dne [datum], kdy byli vyřazeni zaměstnanci, kterým vznikl poměr u jiného zaměstnavatele dříve, a důchodci a byla provedena kontrola výpočtu koeficientu. [příjmení] přepočty zaměstnanců. Nově žádáno o 24 075 286 Kč. Doručeno úřadu dne [datum]. Dále založeny jmenné seznamy zaměstnanců, seznam provozních zaměstnanců, seznam nákladů. Dne [datum] byla učiněna výzva na žalobkyni, aby provedla kontrolu výpočtu koeficientu, opravy jmenného seznamu, prokázala zdravotní postižení u vybraných zaměstnanců, prokázala uznatelnost nákladů, doručila platné smlouvy včetně dodatků, náplně práce a mzdové výměry provozních zaměstnanců, chybějící knihy jízd, údaje o trasách, a kdo je učinil. Výzva byla žalobkyni doručena dne [datum]. Dne [datum] žalobkyně doručila vyjádření ze dne [datum], ve kterém částečně odkázala na své vyjádření ze dne [datum] a doložila požadované důkazy (pracovní smlouvy s dodatky, faktury, evidenci docházky, formulář s žádostí o příspěvek ve výši 24 027 398 Kč, jmenný seznam zaměstnanců, seznam nákladů, smlouvu o provozu dopravního prostředku s přílohami, knihy jízd, faktury, mzdový výměr). Dne [datum] úřad vyrozuměl žalobkyni o skončení dokazování s možností vyjádření do 5 dnů, na což reagovala žalobkyně dne [datum], že má za to, že jí náhrada náleží i u vybraných provozních zaměstnanců a náklady na provozní zaměstnance dle mandátních smluv. Žalobkyně současně požádala o bezodkladné rozhodnutí s tím, že další návrhy ani vyjádření činit nebude. Úřadu doručeno dne [datum]. Dne [datum] bylo rozhodnuto o vyplacení příspěvku žalobkyni v rozsahu 23 716 191 Kč a zamítnutí částky 311 207 Kč. Rozhodnutí vypraveno dne [datum]. Žalobkyně se vzdala práva na odvolání do vyhovujícího výroku, který nabyl právní moci dne [datum]. Platební poukaz pro vyplacení částky 23 716 191 Kč žalobkyni, byl vyhotoven [datum] a [datum] provedl úřad účetní transakci. Dne [datum] žalobkyně podala odvolání do zamítavého výroku. Dne [datum] odvolací orgán odvolání zamítl a rozhodnutí potvrdil.

10. Z výše uvedeného průběhu prvního řízení lze při hodnocení dokazování vyzdvihnout, že nedůvodnost přerušení byla zjištěna v samotném správním řízení. Nečinnost při rozhodování o žádosti žalobkyně shledala žalovaná jako nadřízený orgán i [název soudu] v soudním řízení správním. Pokud jde o průběh řízení, pokud by bylo rozhodnuto o žádosti žalobkyně v zákonné lhůtě (30 dní od doručení žádosti se zohledněním odstranění vad žádosti a doručováním), soud dospěl k závěru, že o žádosti žalobkyně mělo být pravomocně rozhodnuto nejpozději dne [datum]. Žádost žalobkyně byla doručena [datum]. Řízení nemělo být přerušeno. Žalobkyně měla být vyzvána na odstranění vad žádosti účelně, tedy všech najednou. Vady tak neměly být odstraňovány postupně, jak to učinil úřad. Pokud vyjdeme z další části řízení, kde bylo [datum] bylo pokračováno v řízení a dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k odstranění vad žádosti, lze učinit závěr, že žalobkyně měla být vyzvána na vady již [datum] (bez přerušení řízení). Žalobkyně na výzvu učiněnou [datum] reagovala [datum], tedy po 11 dnech, lze tak dovodit, že od [datum] by úřadu začala plynout zbývající lhůta 24 dní na rozhodnutí (30 dní minus 6 dní, než byla žalobkyně vyzvána na vady). O žádosti žalobkyně mělo být proto pravomocně rozhodnuto do [datum]. Rozhodnutí byla žalobkyni zasílána téhož dne, kdy byla vydána a žalobkyně se obratem vzdávala práva na odvolání, aby [anonymizována dvě slova] vyznačil právní moc.

11. Pokud se započte splatnosti příspěvku 14 dní, měla žalobkyně disponovat příspěvkem [datum]. Žalobkyně tvrdí, že se tak mělo stát dne [datum], tedy ještě později. Řízení bylo složité, ale dle názoru soudu nejde o zvlášť složitý případ, kdy by 30 dnů na vyřízení žádosti nebylo pro úřad dostatečných. Ostatně tomu odpovídá i průběh řízení, kdy po odstranění všech vad žádosti bylo rozhodnutí učiněno do 22 dní (viz období [datum] do [datum]).

12. Ze spisu [anonymizována tři slova], krajská pobočka pro [územní celek], sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo], který byl doplněn spisy [stát. instituce] MPSV- 2019 [číslo] a sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo], o žádosti žalobkyně o příspěvky za 1. čtvrtletí roku [rok], soud zjistil tento průběh řízení. Následují zjištění ze spisu sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo]: žádost žalobkyně byla doručena dne [datum] s žádostí o příspěvek na podporu zaměstnávání OZP na chráněném trhu práce ve výši 24 097 176 Kč. Součástí žádosti byl výpis z obchodního rejstříku žalobkyně, jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou OZP, výpis z živnostenského rejstříku, potvrzení o absenci nedoplatků a bezdlužnosti, dále pracovní smlouvy vč. dodatků, mzdové výměry a mzdové listy, výpisy z účtu žalobkyně, faktury za přepravu, smlouva o provozu dopravního prostředku s [právnická osoba] Dne [datum] úřad oznámil žalobkyni zahájení řízení. Žalobkyni doručeno téhož dne. Dne [datum] úřad vydal vyrozumění, že u vybraných zaměstnanců období uplatňované výše příspěvku, uplatňování zvýšení nebo paušálu nespadá do doby zaměstnání a dále vybraní zaměstnanci dovršili 65 let s možností vyrozumění do 5 dnů od doručení. K doručení žalobkyni došlo dne [datum]. Dne [datum] byl žalobkyní do spisu založen formulář - žádost o příspěvek s žádostí o příspěvek 23 488 290 Kč s poznámkou v datové zprávě:„ Vyrozumění – nesrovnalosti, starobní důchodci“. Přiloženy k žádosti přílohy (jmenný seznam, seznam nákladů na dopravu, knihy jízd). Dne [datum] žalobkyně uplatnila opatření proti nečinnosti, kdy si stěžovala, že dosud ve věci nebylo vydáno rozhodnutí, čemuž [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] dne [datum] nevyhovělo s odůvodněním, že se zřetelem na rozsáhlost spisového materiálu se jedná o zvlášť složitý případ, když lhůta 60 dní pro vydání rozhodnutí ještě neuplynula. Dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k odstranění vad žádosti v případě jmenného seznamu, zvýšení příspěvku na provozní zaměstnance, zvýšení příspěvku na dopravu, knihy jízd a smlouvy o provozu dopravního prostředku. Žalobkyně byla vyzvána k odstranění vad žádosti ve lhůtě 30 dní od doručení výzvy, k čemuž došlo dne [datum]. Dne [datum] bylo řízení přerušeno za účelem odstranění vad žádosti. Žalobkyni doručeno dne [datum]. Dne [datum] žalobkyně založila do spisu formulář žádosti o příspěvek s celkově požadovanou částkou 23 862 079 Kč. Součástí byl jmenný seznam, seznam nákladů na dopravu a přípis nazvaný doplnění žádosti s dodatky smlouvy o provozu dopravního prostředku, knihy jízd, posudek o invaliditě, pracovní smlouvy s dodatky, rozhodnutí ČSSZ s právní mocí. Dne [datum] Úřad vydal záznam o pokračování v řízení. Dne [datum] bylo řízení přerušeno do skončení předběžné otázky, která měla být řešena v trestním řízení. Žalobkyni doručeno dne [datum]. Následují zjištění ze spisu žalované ze spisu sp. zn. [anonymizováno] - [rok] [číslo]: usnesení o přerušení řízení ze dne [datum] bylo doručeno žalobkyni dne [datum]. Odvolání žalobkyně bylo doručeno dne [datum]. Dne [datum] bylo rozhodnutí o přerušení zrušeno, neboť odvolací orgán neshledal důvod pro přerušení řízení a rozhodnutí zrušil pro rozpor s právními předpisy a nesprávnost podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu. Rozhodnutí odvolacího orgánu nabylo právní moci dne [datum]. Následují zjištění opět ze spisu [anonymizováno] [rok] [číslo]. Dne [datum] obdrželo [stát. instituce] žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti, kterému dne [datum] vyhovělo a uložilo, aby do 30 dnů od doručení přípisu vydal rozhodnutí, neshledá-li důvody pro přerušení řízení. [anonymizováno] mělo za to, že lhůta pro vydání rozhodnutí uplynula dnem [datum] [anonymizováno] bylo doručeno dne [datum]. Dne [datum] [anonymizována dvě slova] provedl záznam o pokračování v přerušeném řízení, což bylo žalobkyni doručeno dne [datum]. Ve spise založena plná moc zástupce žalobkyně [jméno] [jméno], Ph.D. s poznámkou [datum]. Dne [datum] byla žalobkyni udělena výzva k odstranění dalších vad žádosti ve jmenném seznamu, doručení konkrétní pracovní smlouvy, vysvětlení vedení knihy jízd, zaslání informací k dopravě zaměstnanců a materiálů, sdělení, zda provozní zaměstnanci řídí vozidla v rámci pracovní doby a zaslání evidence pracovní doby ve lhůtě 10 dní od doručení výzvy. Výzva doručena dne [datum]. Dne [datum] žalobkyně reagovala vyjádřením s doplňujícím vysvětlením, jmenným seznamem, seznamem nákladů, pracovní smlouvou se mzdovým výměrem, evidencí docházky. Dne [datum] byla žalobkyně vyrozuměna o skončení dokazování s možností vyjádřit se k podkladům ve lhůtě 3 dnů. V odpovědi dne [datum] žalobkyně uvedla, že kromě opravy data vzniku invalidity, kdy bylo nesprávně uvedeno datum rozhodnutí místo právní moci, žádné změny provedeny nebyly a žalobkyně žádala, aby úřad rozhodl. Dne [datum] rozhodl úřad o poskytnutí příspěvků ve výši 22 918 472 Kč, zbytek ve výši 943 607 Kč zamítl. Rozhodnutí bylo vypraveno i doručeno dne [datum]. Nabylo právní moci dne [datum] a vykonatelné se stalo téhož dne. Dne [datum] byl schválen poukaz na 22 918 472 Kč ve prospěch žalobkyně na příspěvky zaměstnanců OZP. Operaci provedla účetní dne [datum]. Následují zjištění ze spisu žalované sp. zn. [anonymizováno] - [rok] [číslo]: rozhodnutím ze dne [datum] nebyl částečně přiznán příspěvek žalobkyni v rozsahu 943 607 Kč a přiznán v rozsahu 22 918 472 Kč. Rozhodnutí doručeno žalobkyni dne [datum]. Dne [datum] se žalobkyně vzdala práva na odvolání do vyhovujícího výroku o částečném přiznání příspěvku. Odvolání doručeno dne [datum]. Dne 27. 8. bylo odvolání zamítnuto a rozhodnutí potvrzeno. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

13. Z výše uvedeného průběhu druhého řízení lze při hodnocení dokazování vyzdvihnout, že nedůvodnost přerušení byla zjištěna v samotném správním řízení. Nečinnost při rozhodování o žádosti žalobkyně shledala i žalovaná jako nadřízený orgán. Pokud jde o průběh řízení, pokud by bylo rozhodnuto o žádosti žalobkyně v zákonné lhůtě (30 dní od doručení žádosti se zohledněním odstranění vad žádosti a doručováním), soud dospěl k závěru, že o žádosti žalobkyně mělo být pravomocně rozhodnuto nejpozději dne [datum]. Žádost žalobkyně byla totiž doručena dne [datum]. Dne [datum] nadbytečně oznámeno zahájení řízení, které se však zahajuje na žádost nikoli oznámením úřadu (6 dní průtah). Dne [datum] Úřad práce vydal vyrozumění o nesrovnalostech, přičemž ničemu nebránilo, aby současně s tím, byla žalobkyně vyzvána na odstranění vad žádosti ve lhůtě 30 dní, tak jako se tomu stalo [datum]. Žalobkyně reagovala na konci stanovené lhůty. Následovat mělo rozhodnutí o žádosti žalobkyně, místo toho bylo řízení nedůvodně přerušeno. Poprvé byla žalobkyně vyzvána na vady dne [datum], pokud se odečte 6 dní nadbytečného oznamování zahájení řízení, výzva žalobkyni na odstranění (všech vad žádosti) měla být učiněna dne [datum] s odstraněním vad do [datum], k čemuž došlo na konci této lhůty. Žalobkyně měla být v rámci bezodkladného postupu vyzvána k odstranění všech vad žádosti a nemělo se tak dít postupně. Následovat mělo rozhodnutí do 15 dní (zbývající část lhůty 30 denní zákonné lhůty), tedy do [datum]. To by bylo žalobkyni (jako v dalších řízení) doručeno do datové schránky a nabylo by právní moci, neboť žalobkyně se vzdávala práva odvolání do vyhovujících výroků. Pokud se započte splatnosti příspěvku 14 dní, měla žalobkyně disponovat příspěvkem nejpozději [datum]. Řízení bylo opětovně složité, ale dle názoru soudu nejde o zvlášť složitý případ, kdy by 30 dnů na vyřízení žádosti nebylo pro [anonymizováno] dostatečných. Ostatně tomu odpovídá i průběh řízení, kdy po odstranění všech vad žádosti bylo rozhodnutí učiněno v krátké době v řádu dnů (viz období od [datum] do [datum]).

14. Ze spisu [anonymizována tři slova], krajská pobočka pro [územní celek], sp. zn. sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo], který byl doplněn spisy žalované sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo] a sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo], o žádosti žalobkyně o příspěvky za 2. čtvrtletí roku [rok], soud zjistil tento průběh řízení. Následují zjištění ze spisu [anonymizována tři slova] sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo]: žádost žalobkyně byla doručena dne [datum] s žádostí o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP) na chráněném trhu práce ve výši 3 738 407 Kč. Součástí žádosti byl výpis z obchodního rejstříku žalobkyně, jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou OZP, seznam nákladů, kniha jízd, smlouva o pronájmu vozidla, potvrzení o absenci nedoplatků a bezdlužnosti, mzdové listy, rozhodnutí ČSSZ o invaliditě, faktury za přepravu, pracovní smlouvy a dohody o provedení práce. Dne [datum] úřad oznámil žalobkyni, že bylo zahájeno řízení. Dne [datum] byl do spisu založen formulář - žádost o příspěvek s žádostí o příspěvek 3 516 831 Kč s poznámkou u datové zprávy –„ Doplnění žádosti o příspěvek na zaměstnání OZP – oprava.“ Přiloženy přílohy (jmenný seznam a seznam nákladů na dopravu). Dne [datum] vyrozuměl úřad žalobkyni, že u vybraných zaměstnanců vznikl u jiného zaměstnavatele poměr ve stejný den jako u žalobkyně a část vybraných zaměstnanců dovršila 65 let s výzvou k vyjádření a doplnění podkladů ve lhůtě 10 dní. Podáním ze dne [datum], doručeným dne [datum], žalobkyně reagovala doplněním žádosti s provedením oprav a přiložením dohod o přechodu práv a povinností z pracovněprávního vztahu, pracovní smlouvou a potvrzením o zaměstnání. Dále do spisu založeno potvrzení o vyrovnání závazků plátce s poznámkou [datum], formulář žádosti s poznámkou [datum] s žádostí o příspěvek 3 493 819 Kč se jmenným seznamem, seznamem nákladů, doručeno dne [datum]. Dne [datum] bylo řízení přerušeno do skončení předběžné otázky, která měla být řešena v trestním řízení. Následují zjištění ze spisu žalované sp. zn. [anonymizováno] - [rok] [číslo]: usnesení o přerušení řízení ze dne [datum] bylo doručeno žalobkyni dne [datum]. Odvolání žalobkyně bylo doručeno dne [datum]. Dne [datum] bylo rozhodnutí o přerušení zrušeno, neboť odvolací orgán neshledal důvod pro přerušení řízení a rozhodnutí zrušil pro rozpor s právními předpisy a nesprávnost podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Následují zjištění ze spisu [anonymizována tři slova] sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo]: Dne [datum] žalobkyně uplatnila opatření proti nečinnosti, čemuž [stát. instituce] dne [datum] vyhovělo a uložilo úřadu, aby do 30 dnů od doručení přípisu vydal rozhodnutí, neshledá-li důvody pro přerušení řízení. Ministerstvo mělo za to, že lhůta pro vydání rozhodnutí uplynula dnem [datum]. Dne [datum] úřad učinil záznam o pokračování v řízení. Ve spise založena plná moc zástupce žalobkyně [jméno] [jméno], Ph.D. s poznámkou [datum]. Dne [datum] vyrozuměl úřad žalobkyni o skončení dokazování se lhůtou 5 dnů pro vyjádření, žalobkyni doručeno dne [datum]. Dne [datum] žalobkyně zaslala vyjádření k vyrozumění. Výzvu měla žalobkyně za obstrukční, poukázala na své vyjádření k příspěvkům za předcházející čtvrtletí a požádala, aby orgán rychle rozhodl, přičemž přiložila výpis transakcí. Dne [datum] úřad rozhodl o poskytnutí příspěvku v rozsahu 3 105 777 Kč a částku 388 042 Kč zamítl. Usnesení bylo žalobkyni doručeno dne [datum]. Žalobkyně se dne [datum] vzdala práva odvolání. Dne [datum] byl schválen poukaz na 3 105 777 Kč ve prospěch žalobkyně na příspěvky zaměstnanců OZP. Operaci provedla účetní dne [datum]. Následují zjištění ze spisu žalované sp. zn. MPSV- 2020 [číslo]: rozhodnutím ze dne [datum] nebyl částečně přiznán příspěvek žalobkyni v rozsahu 3 105 777 Kč a přiznán v rozsahu 388 042 Kč. Rozhodnutí doručeno žalobkyni dne [datum]. Dne [datum] se žalobkyně vzdala práva na odvolání do vyhovujícího výroku o částečném přiznání příspěvku. Odvolání doručeno dne [datum]. Dne 1. 9. bylo odvolání zamítnuto a rozhodnutí potvrzeno. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

15. Z výše uvedeného průběhu třetího řízení lze při hodnocení dokazování vyzdvihnout, že nedůvodnost přerušení byla zjištěna v samotném správním řízení. Nečinnost při rozhodování o žádosti žalobkyně shledala i žalovaná jako nadřízený orgán. Pokud jde o průběh řízení, pokud by bylo rozhodnuto o žádosti žalobkyně v zákonné lhůtě (30 dní od doručení žádosti se zohledněním odstranění vad žádosti a doručováním), soud dospěl k závěru, že o žádosti žalobkyně mělo být pravomocně rozhodnuto nejpozději dne [datum]. Řízení o žádosti žalobkyně bylo totiž zahájeno dne [datum]. Dne [datum] bylo nadbytečně oznámeno zahájení řízení, které se zahajuje doručením žádosti nikoli oznámením, avšak současně úřad téhož dne [datum] vydal vyrozumění o nesrovnalostech (bez průtahu s ohledem na vyrozumění o vadách). Žalobkyně reagovala po 5 dnech dne [datum]. Následovat mělo rozhodnutí úřadu o žádosti žalobkyně. [obec] toho bylo dne [datum] přerušeno. Rozhodnutí o žádosti žalobkyně přitom mělo následovat do 15 dní od doplnění (zbývající část lhůty 30 denní lhůty), tedy do [datum], kdy by bylo zasláno žalobkyni a ta by se vzdala práva odvolání do vyhovujícího výroku. Se započítáním splatnosti příspěvku 14 dní, měla žalobkyně příspěvek obdržet nejpozději [datum]. Řízení bylo složité po skutkové stránce pro rozsah listinných podkladů. Dle názoru soudu však nejde o zvlášť složitý případ, kdy by 30 dnů na vyřízení žádosti nebylo pro úřad dostatečných. Tomu průběh řízení, kdy po odstranění vad žádosti mohlo být ve věci skončeno dokazování a rozhodnuto, místo toho bylo řízení nedůvodně přerušeno (viz období od [datum] – [datum]).

16. Řízení nebyla zvlášť složitá. Pro množství dokladů posuzovaná řízení lze označit za složitější nikoli však zvláště. Pro studium podkladů a posouzení žádosti lhůta 30 dní zcela postačovala. Ostatně po odstranění vad žádostí bylo možné v krátké době rozhodnout, jak se ostatně dělo, avšak za situace, kdy již byl [anonymizována tři slova] v prodlení s vyřízením žádostí. Pro představu soud dodává, že všechny tři spisové materiály i s přílohami v celku čítají v řádu stovky stran, které lze jistě v rámci 30 denní lhůty prozkoumat a posoudit důvodnost žádosti Při předpokladu standardní materiální a personální vybavenosti [anonymizována dvě slova], za což stát odpovídá, lze považovat 30 denní lhůtu pro vyřízení žádosti (včetně studia podkladů v projednávané věci) za dostatečnou. Není totiž podstatné, zda průtahy mají původ v činnosti (nečinnosti) správní složky, tedy zda byly způsobeny neodpovědným (liknavým) přístupem referenta (důvody subjektivní) nebo nedostatečným personálním či materiálním vybavením soudu (důvody objektivní). Oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobeny nedostatkem součinnosti či působením ze strany účastníků či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudů a jejich institucionálním a organizačním vybavení. V projednávaném případě soud proto čas nutný pro odstranění vad žádosti započítal k tíži žalobkyně.

17. Soud měl k dispozici znalecký posudek znaleckého ústavu [právnická osoba] [číslo] včetně jeho dodatku [číslo] z kterého zjistil, že znalecký ústav stanovil ušlý zisk jako ztrátu majetkových hodnot žalobkyně v důsledku škodní události, ačkoliv se dosažení zisku dalo očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí s přihlédnutím k pravděpodobnosti blížící se podle běžného uvažování jistotě. Znalecký ústav též vyšel z předpokladu, že pro výši ušlého zisku je představována rozdílem mezi ziskem, kterého mohla při vynaložení potřebných nákladů žalobkyně dosáhnout a ziskem, který skutečně obdržela. Znalecký ústav identifikoval vysokou závislost podnikatelské činnosti žalobkyně na státních příspěvcích se zaměstnáváním OZP. V předmětném období žalobkyně realizovala zakázky v omezené míře, což hodnotil znalecký ústav jako racionální krok i s ohledem na dlouhodobý horizont ve snaze neodejít z trhu a ukončit poskytování služeb zcela oproti skutečnému zisku, který v daném období, dosahoval záporných hodnot. Žalobkyně byla nucena v důsledku zastavení výplat příspěvků omezit přímé zaměstnání osob se zdravotním postižením a redukovat svoji nákladovou náročnost, aby případnou nákladovou neefektivitou neprohlubovala svoji ztrátu. Náklady na tržby přesahovaly v roce 2018 více než 50 %, kdy osobní náklady jsou pokrývány právě příspěvkem na zaměstnávání OZP. Při zpracování znaleckého posudku vyšel znalecký ústav z předpokladu, že částkou 27 716 191 Kč měla žalobkyně disponovat do [datum], částkou 22 918 472 Kč měla žalobkyně disponovat do [datum] a částkou 3 105 777 Kč měla žalobkyně disponovat do [datum]. Zde lze připomenout, že dle zjištění soudu dle spisů posuzovaných řízení se tak mělo stát u prvního řízení již dne [datum], u druhého řízení již dne [datum] a u třetího řízení se tak mělo stát již dne [datum] Tyto předpoklady, které znalecký ústav (správně) neověřoval, byly pro určení ušlého zisku naplněny. Znalecký ústav přihlédl při vyčíslení k tomu, že žalobkyně zaměstnává více jak 50 % osob se zdravotním postižením, poskytuje služby při ostraze objektů, na recepcích, montáže, úklidu a provoz docházkových systémů. Znalecký ústav shrnul hospodářský vývoj společnosti v letech [rok] až [rok] na základě účetních závěrek. V letech [rok] a [rok] dosahovala stabilní marže EBIT 14 % (EBIT = provozní výsledek hospodaření plus ostatní finanční výnosy minus ostatní finanční náklady). V roce [rok] došlo k negativnímu zlomu s poklesem tržeb o 32 % a negativním hospodářským výsledkem na úrovni EBIT minus 3 462 000 Kč s EBIT marží minus 4 %. Znalecký ústav označil na základě provozních výnosů příspěvky přiznávané Úřadem práce ČR za kritické pro dosahování pozitivní ziskovosti žalobkyně a stabilitu cash flow (tok a disponibilita peněz). Při vývoji společnosti znalecký ústav zanalyzoval a upravil finanční plány žalobkyně na rok 2019 a vyšel též z údajů měsíčního členění na úrovni analytických účtů za kalendářní rok [rok] a [rok]. Znalecký ústav zjistil, že ještě v prvním čtvrtletí roku [rok] žalobkyně držela dvouciferné tempo růstu se zhruba třináctiprocentním nárůstem tržeb. Znalecký ústav neupravoval finanční informace zahrnující i tržby z pronájmu, která byl v roce [rok] (5,73 milionů Kč) srovnatelná s rokem [rok] (5,79 milionů Kč). Náklady na restrukturalizaci a právní transformaci znalecký ústav vyloučil a prezentoval analýzu bez těchto nákladů. V roce [rok] panovalo příznivé makroekonomické prostředí pokračujícího hospodářského růstu s rostoucími mzdami, inflací a minimální nezaměstnaností. V letech [rok] a [rok] byly klíčové indikátory obdobné. Znalecký ústav identifikoval 7 konkurentů žalobkyně na trhu (čl. 3 3 písm. a) – g) znaleckého posudku na str. 20), kdy z vývoje sumy tržeb z tohoto vzorku vyplynulo, že se v roce [rok] zvýšily tržby zhruba o 14 %, což bylo v souladu s plánem žalobkyně, u které historická výkonnost za kalendářní rok [rok] činila EBIT marže 15,3 %. Vzhledem k tomu, že předmětné žalované období nepokrývá celý rok 2019, vyšel znalecký ústav z výsledovky žalobkyně zpracovanou s měsíční periodicitou, ušlý zisk kalkuloval na úrovni EBIT, kdy ušlý zisk je součástí daňového základu. Znalecký ústav vyšel z předpokladu, že příspěvky byly žalobkyni vyplaceny až v prvním a druhém čtvrtletí roku [rok]. Znalecký ústav neidentifikoval jakékoliv faktory, které by indikovaly nedosažitelnost plánu společnosti. [ulice] tržby jsou tvořeny jednou dvanáctinou celoročního plánu při uvažované EBIT marži 15,3 %. Nedostatek příspěvků vedl k vážným zásahům na provozní cash flow a následně k omezení podnikatelské činnosti, která je bez těchto příspěvků ztrátová. Žalobkyně se dostala do ztráty, což s ohledem na udržení části zakázek a setrvání na trhu jeví jako racionální. Znalecký ústav vyloučil náklady, které nesouvisely s běžnou provozní činností žalobkyně. Znalecký ústav za dané období od [datum] do [datum] vyčíslil ušlý zisk žalobkyně na částku 20 226 894 Kč.

18. V rámci dodatku [číslo] znalecký ústav doplnil, že s ohledem na výši příspěvků které byly žalobkyni vyplaceny (23 716 191 Kč u prvního řízení, 22 918 472 Kč u druhého řízení a 3 105 777 Kč u třetího řízení) a dobu, po kterou nemohla žalobkyně disponovat s příspěvky v rámci svého podnikání ([datum] do [datum] u prvního řízení, [datum] až [datum] u druhého řízení a [datum] do [datum] u třetího řízení) při úvaze, že doba zadržování příspěvku a výše příspěvku jsou si jako kritéria rovnocenné připadá na první řízení ztráta ušlého zisku ve výši 12 130 629 Kč, na druhé řízení ztráta ve výši 7 619 692 Kč a na třetí řízení ztráta ve výši 476 574 Kč.

19. Znalecký ústav nabídl i vyjádření ze dne [datum], ze kterého soud zjistil, že znalecký ústav měl při zpracování posudku za to, že problematikou příčinné souvislosti škodní události a škody by se měl zabývat soud nikoli znalecký ústav, avšak pro vyloučení pochybností znalecký ústav znovu poukázal, že přerušení všech tří řízení se dle jeho názoru negativně projevilo ve fungování žalobkyně s ohledem na vysokou ekonomickou závislost žalobkyně na vyplácených příspěvcích, která je pro daný obor typická. Znalecký ústav hodnotil omezení rozsahu zpracovávaných zakázek, které umožňovalo redukovat ztrátu při dalším pokračování podnikatelské činnosti (avšak nikoliv se ztrátě zcela vyhnout) jako racionální. Pozastavení rozhodování o žádostech se tak projevilo omezením rozsahu podnikatelské aktivity žalobkyně a ztrátou zisku, který by žalobkyni vznikal z těchto zakázek vedl ke ztrátě spojené s redukovaným počtem zakázek.

20. K výše uvedenému posudku, doplňku a vyjádření byl vyslechnut zpracovatel znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], který při svém výslechu stvrdil závěry znaleckého posudku včetně doplňku, na kterých setrval i po námitkách žalované. Opožděně vyplacené příspěvky byly zahrnuty v účetnictví žalobkyně, které představovalo podklad znaleckého posudku. Není pravdou, že by je znalecký ústav nezaevidoval do svých závěrů. Znalecký ústav zdůraznil, že účetnictví je auditované a neposkytnutí příspěvku představovalo systémový problém žalobkyně zasahující všechny zakázky, nebylo tedy zapotřebí zkoumat dopady na jednotlivé zakázky. Bez příspěvků žalované není schopna žalobkyně dosahovat zisku. Na trhu rovněž nebyla žádná indikace, že by se trh vyvíjel v rozhodném období pro žalobkyni nepříznivě, ekonomika solidně rostla a vývoj žalobkyně výjimečně nepříznivě ovlivnil nedostatek příspěvků. Znalecký ústav poukázal na to, že žalobkyně fungovala na trhu dlouhodobě, i přes nevyplacení příspěvků nezkrachovala, čímž prokázala odolnost a schopnost přežít na trhu. Nebylo ekonomického důvodu, aby žalobkyně dlouhodobě držela zakázky bez příspěvků, které jsou v takovém případě ztrátové, a finanční rezervy by jen spotřebovávaly. Při zpracování znaleckého posudku nezjistil žádné nestandardní kroky žalobkyně, které by působily ztrátu zisku, případně jiné příčiny nedosažení hospodářských výsledků než nevyplacení příspěvků, resp. nedostatek finančních prostředků, které byly nezbytné pro úhradu nákladů vznikajících se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením. Podnikání žalobkyně nebylo nijak složité. Žalobkyně na trhu dlouhodobě rostla. Žalobkyně byla až do roku [rok] úspěšná se stabilními maržemi. Při zpracování doplňku znaleckého posudku znalecký ústav vyšel z míry poškození, která je dána částkou, kterou neměla žalobkyně k dispozici při současné úvaze, že čím díle tento nepříznivý stav trvá, tím způsobuje větší problém pro podnikání a dosažení zisku. Tyto kritéria jsou vhodné i z pohledu příčinné souvislosti, neboť nevyplacení příspěvků pro žalobkyni představoval nabalující se problém. Nevyplacení příspěvků z druhého řízení problémy žalobkyně prohloubilo, třetí řízení zasáhlo žalobkyni (s ohledem na již vzniklé potíže) relativně málo. S ohledem na to, že znalecký ústav použil dvě syntetická kritéria nelze ze znaleckého posudku určit ztrátu za jeden den prodlení s vyplacením příspěvků. Nevyplacené příspěvky představovaly 2,5 násobku EBITDA, což je zisk před odpisy a zdaněním. Používá se jako základní ukazatel, co může společnost investovat, je-li hodnota záporná, společnost projídá svůj investovaný kapitál. Konkurenty žalobkyně uvedla, žalobkyně znaleckému ústavu, neboť s těmito subjekty se střetává v soutěži o zakázky. Společnosti [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] a jejich působení bylo znaleckému ústavu i známo. Jednalo se o dostatečný vzorek pro zpracování znaleckého posudku, v rámci kterého analyzoval znalecký ústav jejich výroční zprávy, výňatky, finanční výkazy s výstupem v podobě provozně hospodářského výsledků. Žalobkyně se typicky do tržního srovnání nezařazuje, neboť by došlo ke zkreslení výsledků. Společnosti mohly dílčím způsobem převzít klienty žalobkyně, avšak narůst tržeb u konkurentů přesahuje pokles tržeb u žalobkyně. Na závěrech znaleckého posudku by se to neprojevilo. Plán jakosti společnosti znalecký ústav vyhodnotil ve spojení s historickými trendy žalobkyně. Znalecký ústav vyšel z opatrnějšího náhledu na tržby, než očekávala žalobkyně, neboť podstatnější byla historická výkonnost žalobkyně, tedy předchozí hospodářské výsledky žalobkyně. Kalkulace znaleckého ústavu pracovala se zohledněním výnosů z pronájmů a opravnými položkami při zohlednění veškeré nákladové náročnosti společnosti, účtované typicky jednou ročně. Výnosů z pronájmu žalobkyně dosahovala bez závislosti na přiznané výši příspěvků, výnos nebyl nijak velký na očekávaných tržbách společnosti, přičemž tento postup byl zvolat s ohledem na snížení chybovosti, ke které by došlo, pokud by znalecký ústav nevycházel ze skutečného vývoje (se zohledněním výnosů z pronájmu). Postup společnosti, která omezila své podnikatelské aktivity a optimalizovala počet osob využívaných na zakázkách, byl racionální, vycházeli z přehledů počtu osob v jednotlivých měsících poskytnutých žalobkyní, ze kterého byl patrný výrazný poklesu počtu zaměstnanců se zdravotním postižením, a fakturace, do příloh nebyly tyto přílohy zahrnuty s ohledem na důvěrnost materiálů obsahující jména zaměstnanců. Žalobkyně mohla získat cizí zdroje od třetí osoby pouze teoreticky, prakticky to nebylo reálné, neboť jedním z podkladů byla komunikace s bankou, která trvala na snižování úvěru nikoli jeho rozšiřování. Omezení aktivit bylo přiměřené, jedním extrémem by bylo pokračování objemu zakázek s rizikem ještě vyšší ztráty, druhým extrémem by byla minimalizace ztrát opuštěním trhu. Změna cen u již uzavřených zakázek nebyla možná a není důvodu předpokládat, že by změna ceny u budoucích zakázek byla akceptovatelná, když samotného zisku bez příspěvků dosáhnout nelze. Příčinnou souvislost posuzuje primárně soud. V rámci znaleckého posudku se interně zabývali jen ekonomickými příčinami, jak se žalobkyně vyvíjela poté, co jí byly pozastavena výplata příspěvků. Závislost ziskovosti žalobkyni na příspěvcích je zřejmá, když výše příspěvku překračuje EBITDA. Pokud jde o další společnosti, které můžou být schopni generovat obdobné tržby i s několikanásobně nižším objemem příspěvků, to lze vysvětlit jinou strukturou zakázek, popřípadě právě konkurenční výhodou žalobkyně v podobě výhodnější ceny, než má konkurence. Jedná se jen o jinou obchodní strategii. Znalecký ústav přesvědčivě obhájil své závěry i v konfrontaci s vyjádřením [právnická osoba] [příjmení], které nemělo povahu znaleckého posudku, kdy soud přistoupil k opětovnému výslechu znaleckého ústavu poté, co žalovaná toto vyjádření předložila. Z výslechu zpracovatele znaleckého posudku nad rámec výše uvedeného zjistil, že potřeba vyššího objemu příspěvků ze strany žalobkyně lze vysvětlit právě obchodní strategií žalobkyně a při zpracování znaleckého posudku byla uvažována pouze ta výše příspěvků, která byla později žalovanou skutečně přiznána. Zahrnutí příjmů z nájmu nemovitostí vyloučilo nesrovnalosti, které vznikají při úpravě finančního účetnictví, protože vnitropodnikové účetnictví může obsahovat nesrovnalosti. Použití standardů EBIT a EBITDA ve znaleckém zkoumání bylo zvoleno s ohledem na používání akurálního účetního výkaznictví, které je standardem.

21. Po výslechu znaleckého ústavu tak má soud za vyvrácené pochybnosti o správnosti použití metod, jak je žalovaná dovozovala z vyjádření [anonymizováno], tedy že by se znalecký posudek nezabýval ekonomickými následky v důsledku škodní události, nesprávně zahrnul výnosy a zisky, které s vyplácením příspěvků nesouvisí, když by tím vznikly nesrovnalosti další a marže se i s tímto výnosem nepohybuje mimo interval ziskovosti ostatních společností, nekonzistence úrovně veličin a alokaci nákladů, popřípadě, že by měla být zahrnuta společnosti do relevantního trhu.

22. Soud hodnotí provedené dokazování znaleckým posudkem, doplňkem a výslechy zpracovatele jako dostatečné pro určení výše škody, když při samotném jednání bylo osvětleny důvody pro použití metod znaleckého zkoumání a více ozřejměny i závěry znaleckého zkoumání. Jaké byly tržby v roce [rok], není relevantní, neboť tyto byly logicky ovlivněny nesprávným úředním postupem žalované. Podstatné jsou historické výkony žalobkyně, které znalecký posudek správně upřednostnil. Pokles tržeb v makroekonomických ukazatelích byl znaleckým dokazováním zjištěn. Žalovaná žádný takový ukazatel konkrétně netvrdila a neprokazovala, když k dotazu soudu při jednání dne [datum] uvedla, že pokles zájmu, narušení pověsti, nová konkurence, zvýšení ceny služeb, nic takového v řízení žalovaná netvrdí a nechce prokazovat. Na tyto okolnosti žalovaná upozornila, že se znalecký posudek takovými příčinami nezabývá. K tomu soud uvádí, že se jedná o okolnosti ve prospěch žalované, které by musela konkrétně tvrdit a prokazovat a znalecký ústav výslovně uvedl, že na žádné takové příčiny vzniku škody při znaleckém zkoumání nenarazil. Z vyjádření [jméno] [příjmení] soud neučinil závěr o nesprávnosti metod znaleckého ústavu [právnická osoba], který si použité metody v rámci svého výslechu obhájil. Znalecké zkoumání znaleckým ústavem má rovněž vyšší důkazní sílu než toto odborné vyjádření, neboť znalecké závěry obsahují tzv. znaleckou doložku a výslech byl proveden včetně poučení o možných trestněprávních následcích v případě nepravdivého posudku. Znalec pak měl k dispozici mnohem širší pole podkladů, než vyjádření předložené žalovanou, které samo výslovně uvádí, že se nejedná o posudek, revizi znaleckého posudku [právnická osoba] a ušlý zisk nijak nevyčísluje. Soud proto činí závěr, že pokud jde o výši ušlého zisku, žalobkyně unesla důkazní břemeno, když znalecký posudek podporuje i výslech svědka [příjmení].

23. Soud měl k dispozici výslech svědka [jméno] [příjmení], ze kterého zjistil, že je manažerem žalobkyně, u které působí od roku [rok]. V důsledku opožděné výplaty příspěvků žalované pro žalobkyni (způsobené nesprávným úředním postupem žalované, která nerozhodla o žádostech žalobkyně v zákonné lhůtě, jak plyne ze spisů shora) došlo v roce [rok] k nucenému ukončování zakázek žalobkyně, která nebyla bez příspěvků schopna vyplácet mzdy. Jednalo se zhruba až o dvě třetiny zakázek co do celkového počtu zakázek a zaměstnanců. Žalobkyně z těchto důvodů též redukovala významné množství zakázek a s tím související počty zaměstnanců. Zakázky byly ukončovány s ohledem na výpovědní doby. Byl to problém čistě finančního rázu, bez příspěvků hrozily žalobkyni existenční potíže a omezení činnosti pomohlo, aby žalobkyně na trhu nadále fungovala. E-mail ze dne [datum] byl odeslán z pokynu jednatele společnosti [jméno] [příjmení]. Původně se jednalo se o oslovení konkurenčních společností, zda by si byly ochotny převzít část zakázek, což se nepovedlo. Svědek proto rozeslal z pokynu jednatele tento e-mail, aby dali najevo, že budou služby ukončovat. Většina klientů neměla pro problémy žalobkyně pochopení a trvala na dodržení smluv, jednalo se pro ně o komplikace. Pokud jde o období a částky zmíněné v e-mailu, tyto svědek nijak neověřoval, jednal se o údaj, který měl od jednatele s pokynem popsat situaci jako velmi dramatickou. Bez příspěvků jak dotační složky se rozpočty na zakázky staly prodělečné, což je v oboru obvyklé i u konkurence. Zakázky měli interně dělené zhruba po třetinách na zakázky pro stavebnictví, které trvaly zhruba rok až rok a půl, komerční sféru se zakázkami většinou na dobu neurčitou a zakázky veřejné kde vysloveně záleží na zadavateli zakázky. Poskytovaly zakázky na území [obec], [územní celek], [anonymizováno] kraje, [anonymizována dvě slova], [ulice] [obec] a pár zakázek na [anonymizováno]. Nejvíce ukončených zakázek patřilo do komerční sféry, stavební zakázky se většinou nechaly doběhnout a u veřejných zakázek byly různé výpovědí doby, ty se ani nedaly převést na jiné subjekty. Zakázky se zaměstnáním zdravotně postižených zaměstnanců byly zakázky jak ve veřejné tak i komerční sféře. [ulice] konkurenční výhodou žalobkyně je nízká cena a marže ve spojení s nekomplikovaným obchodním vedením. V období následujícím po dubnu [rok] se o nové zakázky neucházeli, byl i propuštěn obchodní zástupce, který měl toto na starosti. O nové zakázky se začaly ucházet až po nějaké době, protože nevěděli, zda dotace získají či nikoliv, a nemohli nabízet takové ceny, jako bylo zvykem předtím.

24. Soud hodnotí výpověď svědka jako v zásadě hodnověrnou a přesvědčivou. Svědek odpovídal okamžitě na dotazy stran i soudu. Na dané období si dobře pamatoval a detailně popsal potíže způsobené opožděním s vyplacením příspěvků i způsoby, jakým žalobkyně chtěla této situaci čelit, a posléze i čelila (omezením podnikatelské aktivity, která byla bez příspěvků ztrátová). Výpověď svědka je zcela v souladu s dílčími znaleckými závěry (klíčová role příspěvků pro podnikání žalobkyně či vysvětlení nízkých marží žalobkyně). Svědek při svém výslechu působil spontánně, nesrovnalost ve výši zadrženého příspěvku v e-mailu ze dne [datum] vysvětlil tím, že situace měla být klientům podána jako dramatická a tuto částku neměl možnost ověřit. Jedinou skutečností, která snižuje přesvědčivost výpovědi svědka je právě to, že neměl přesné údaje o finančních tocích žalobkyně, když v tomto spoléhal na informace, které mu poskytoval jednatel žalobkyně. Soud u svědka nezaznamenal žádné snahy o zkreslení výpovědi. Z výpovědi svědka se dá vycházet při zjištění skutkového stavu.

25. Soud měl k dispozici listinné důkazy.

26. Z výpisu z účtu s platbami ze dne [datum], [datum] a [datum] soud zjistil, že přiznané příspěvky žalobkyně u posuzovaných řízení obdržela v případě prvního řízení až dne [datum], v případě druhého řízení až dne [datum] a v případě třetího řízení až dne [datum]. Výše posledního příspěvku 3 105 777 Kč za druhé čtvrtletí roku [rok] též vypovídá o tom, že v rámci podnikání žalobkyně došlo oproti poslednímu čtvrtletí roku [rok] a prvnímu čtvrtletí roku [rok] k změnám, neboť z původní výše příspěvků zhruba 23 milionů došlo k snížení nákladů na zaměstnávání osob se zdravotním postižením na zhruba 3 miliony. Tuto změnu jde dobře vysvětlit omezením podnikatelských aktivit, jak je líčí žalobkyně, potvrzuje znalecký posudek a výpověď svědka, a je objektivně zdokumentována sníženou výší příspěvku, o kterou žalobkyně žádala.

27. Z e-mailu [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tento svědek informoval klienty, že žalobkyně čelí existenčním problémům z důvodu nevyplacení příspěvků, kterým čelila omezením podnikatelských aktivit s nabídkou, že jiný poskytovatel může převzít zaměstnance. [příjmení] 70 000 000 Kč uvedená je nadsazená. Nadsazení lze vysvětlit tím, že svědek tuto částku neověřoval, e-mail měl znít dramaticky, a do vyčíslení nevyplacených příspěvků byly zahrnuty i příspěvky budoucí, u kterých bylo možné očekávat, že důvody, pro které [anonymizována dvě slova] příspěvky nevyplatil za poslední čtvrtletí roku [rok], budou platit i pro další žádosti.

28. Ze seznamu nuceně ukončených zakázek [právnická osoba] [rok] evidovaných žalobkyní, soud zjistil, že žalobkyně evidovala účtování svých služeb 142 společnostem. Kromě [anonymizována dvě slova] [země] ([datum]) došlo u všech společností k poslední fakturaci v průběhu roku [rok]. U většiny společností k došlo k ukončení fakturace v období od dubna do června roku [rok]. Toto odpovídá průběhu posuzovaných řízení, kdy první velký výpadek finančních prostředků zaznamenala žalobkyně u prvního řízení, kdy jej měla obdržet již [datum]. Absence další fakturace podporuje skutkový závěr, že žalobkyně po nevyplacení příspěvku u prvního řízení svou podnikatelskou aktivitu, aby se udržela na trhu (viz znalecký posudek, výpověď svědka [příjmení] i výše vyplacených příspěvků za druhé čtvrtletí roku [rok]).

29. Z výpovědi smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že revolvingový úvěr u [právnická osoba] byl zrušen dne [datum]. Úvěr si žalobkyně vzala dne [datum]. Výpověď byla učiněna útvarem pro vymáhání pohledávek.

30. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že nemovitosti žalobkyně byly již zastaveny zástavními smlouvami ze dne [datum], [datum], [datum] ve prospěch [právnická osoba] pro její budoucí pohledávky. Žalobkyně tak v v roce [rok] neměla k dispozici další nemovitou zástavu.

31. Z e-mailové komunikace mezi jednatelem a [právnická osoba], soud zjistil, že dne [datum] zaslala žalobkyně [příjmení] bance vyúčtování s dotazem, jakou část mají vyrovnat výší čerpání revolvingového úvěru. Téhož dne [jméno] [příjmení] za komerční banku sdělil, že další doplnění nepožaduje, evidoval krátkodobé pohledávky 19 958 737,11 Kč, z toho částku 4 299 746,66 Kč po lhůtě po splatnosti a limitem čerpání úvěru 18 000 000 Kč. Zároveň požádal o splacení 2 340 949,55 Kč s pokyny k platbě. [příjmení] tedy po žalobkyni v období října [rok] požadovala snížení úvěrování, což odpovídá žalobním tvrzením, že další půjčky nad rámec čerpaného úvěru v roce [rok] banka nebyla ochotna poskytnout. Úvěr naopak žádala splatit. Problém nedostatku finančních prostředků měl nejen rostoucí tendenci ale i určitou setrvačnost, proto soud nevidí ničeho mimořádného, že se jedná komunikaci spadající do druhé poloviny roku [rok]. Příspěvky žalobkyně obdržela až v roce [rok], do té doby trpěla výpadkem příjmů v podobě příspěvků.

32. Z informace o odložení ze dne [datum] soud zjistil, že podezření ze spáchání trestného činu vůči žalobkyni nebylo prověřováním policie potvrzeno.

33. Z rozhodnutí se vzdáním se práva ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyni bylo téhož dne, kdy bylo vydáno rozhodnutí o příspěvcích, toto i doručováno, a žalobkyně se téhož dne vzdávala odvolání do vyhovujícího výroku, aby [anonymizována dvě slova] vyznačil právní moc. Obdobný postup tedy nebyl pouze v rámci posuzovaných řízení, ale jednalo se i o praxi na jiných pobočkách [anonymizována dvě slova] (zde krajská [pobočka] [anonymizováno]).

34. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že žalobkyni zastupuje od [datum] jednatel [jméno] [příjmení]. Žalobkyně má předmětem podnikání neuvedenou výrobu, obchod a služby, čištění a praní textilu a oděvů, ostraha majetku a osob a služby soukromých detektivů.

35. Ze zpráv nezávislého auditora soud zjistil, že účetní uzávěrky za roky [rok], [rok], [rok] a [rok] neobsahují nesprávnosti.

36. Z referenčních účetních výkazů od roku [rok], [rok], [rok], [číslo], [rok] a [rok] a účetních výkazů z roku [rok] až [rok] včetně zpráv auditora, soud neučinil žádných závěrů, neboť by se jednalo o duplicitní dokazování, když pro určení výše ušlého zisku byl k dispozici znalecký posudek, který měl účetnictví žalobkyně k dispozici. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že účetnictví žalobkyně je auditováno.

37. Z osvědčení o DPH soud zjistil, že zástupce žalobkyně je plátcem této daně.

38. Soud blíže nehodnotil ty důkazy, z nichž by učinil duplicitní skutková zjištění vzhledem ke spisům posuzovaných řízení (žádost za čtvrté čtvrtletí roku [rok], žádost za první čtvrtletí roku [rok] s dodejkou, žádost za druhé čtvrtletí roku [rok] s dodejkou, usnesení o přerušení ze dne [datum] čtvrté čtvrtletí roku [rok] s dodejkou, usnesení o přerušení ze dne [datum] čtvrté čtvrtletí roku [rok] s dodejkou, usnesení o přerušení řízení ze dne [datum] první čtvrtletí roku [rok], usnesení o přerušení řízení ze dne [datum] druhé čtvrtletí roku [rok], rozsudek [název soudu] čj. [číslo jednací] čtvrté čtvrtletí roku [rok] s dodejkou, dopis žalované ze dne [datum] s dodejkou, rozhodnutí o odvolání ze dne [datum] první čtvrtletí roku [rok], rozhodnutí o odvolání ze dne [datum] druhé čtvrtletí roku [rok], rozhodnutí ze dne [datum] čtvrté čtvrtletí roku [rok], rozhodnutí ze dne [datum], rozhodnutí ze dne [datum], rozhodnutí ze dne [datum]).

39. Soud blíže nehodnotil ty důkazy, které se vztahovaly k nespornému předběžnému uplatnění nároku (žádost o odškodnění ze dne [datum], akceptační dopis žalované ze dne [datum] s dodejkou, stanovisko žalované ze dne [datum]). Závěr o skutkovém stavu 40. Lze shrnout, že v řízení o žádosti žalobkyně o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce za 4. čtvrtletí roku [rok] se vyskytl průtah, když o žádosti žalobkyně nebylo rozhodnuto v zákonné lhůtě, když o žádosti mělo být pravomocně rozhodnuto nejpozději do [datum], takže by žalobkyně disponovala příspěvkem do [datum]. Dále má soud za prokázané, že v řízení o žádosti žalobkyně o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce za 1. čtvrtletí roku [rok] se vyskytl průtah, když o žádosti žalobkyně nebylo rozhodnuto bez v zákonné lhůtě, když o žádosti mělo být pravomocně rozhodnuto nejpozději do [datum], takže by žalobkyně disponovala příspěvkem do [datum]. Dále má soud za prokázané, že v řízení o žádosti žalobkyně o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce za 2. čtvrtletí roku [rok] se vyskytl průtah, když o žádosti žalobkyně nebylo rozhodnuto v zákonné lhůtě, když o žádosti mělo být pravomocně rozhodnuto nejpozději do [datum], takže by žalobkyně disponovala příspěvkem do [datum]. V důsledku opožděného rozhodnutí o žádostech žalobkyně ve třech shora uvedených řízeních, kdy tato nečinnost byla shledána a deklarována v samotných posuzovaných řízeních, došlo u žalobkyně v roce [rok] k nucenému ukončování zakázek žalobkyně a s tím spojeného počtu zaměstnanců, když bez příspěvků se zakázky, na kterých se podílely zaměstnanci se zdravotním postižením, staly pro žalobkyni ztrátové. Žalobkyně proto i přes ztrátovost těchto zakázek ukončila pouze část z nich, aby pokračovala ve svém fungování a zajistila si přístup na trh. Žalobkyně omezením podnikatelské činnosti, ke kterému by nedošlo nebýt nesprávného úředního postupu žalované spočívající v nedodržení zákonné lhůty rozhodnout o žádostech žalobkyně, došlo ke ztrátě na zisku, který v případě prvního řízení činil 12 130 629 Kč, v případě druhého řízení činil 7 619 692 Kč a v případě třetího řízení činil 476 574 Kč. Žalobkyni byli totiž nárokové příspěvky vyplaceny v případě prvního řízení ve výši 23 716 191 Kč až dne [datum], v případě druhého řízení ve výši 22 918 472 Kč až dne [datum] a v případě třetího řízení ve výši 3 105 777 Kč až dne [datum]. Žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou těchto částek po předběžném uplatnění nároků dne [datum]. V podrobnostech soud odkazuje na dílčí skutková zjištění uvedená shora. Právní posouzení 41. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

42. Podle § 71 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. (správního řádu) správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. (2) Vydáním rozhodnutí se rozumí a) předání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí k doručení podle § 19, popřípadě jiný úkon k jeho doručení, provádí-li je správní orgán sám; na písemnosti nebo poštovní zásilce se tato skutečnost vyznačí slovy: "Vypraveno dne:", b) ústní vyhlášení, pokud má účinky oznámení (§ 72 odst. 1), c) vyvěšení veřejné vyhlášky, je-li doručováno podle § 25, d) poznamenání usnesení do spisu v případě, že se pouze poznamenává do spisu, nebo e) odeslání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí do datové schránky kontaktního místa veřejné správy k postupu podle § 19 odst. 3; na písemnosti se tato skutečnost vyznačí slovy: "Vypraveno dne:". (3) Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ, b) nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny. (4) Nedodržení lhůt se nemůže dovolávat ten účastník, který je způsobil.

43. Podle § 78a odst. 9 zákona č. 435/2004 Sb. příspěvek je splatný nejpozději do 14 kalendářních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o poskytnutí příspěvku.

44. V rámci posouzení odpovědnosti státu za škodu, která měla být zapříčiněna nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá OdpŠk, spočívajícím v porušení povinnosti učinit úkon či vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě, nelze zkoumat důvodnost přerušení řízení, v němž mělo k nesprávnému úřednímu postupu dojít. V případě prodlení s vyplacením příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle § 78 odst. 7 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném do [datum], nemá žadatel právo na úrok z prodlení ([spisová značka]).

45. Příčinná souvislost mezi jednáním či opomenutím škůdce a vznikem škody je jedním ze základních předpokladů odpovědnosti za škodu. Otázka existence příčinné souvislosti je předně otázkou skutkovou, neboť v řízení se zjišťuje, zda protiprávní úkon škůdce a vzniklá škoda na straně poškozeného jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku. Příčinná souvislost se nepředpokládá, nýbrž musí být prokázána, a v tomto směru jde o otázku skutkových zjištění. Příčinná souvislost je dána, vznikla-li škoda v důsledku protiprávního jednání škůdce, tedy za pravidelného průběhu věcí by bez škůdcova jednání vůbec nenastala. Škoda musí být nezprostředkovaným následkem protiprávního jednání, které je její hlavní příčinou, nesmí jít o příčinu jen vedlejší, popř. příčinu zkoumanou jen v obecné rovině bez rozboru jednotlivých prvků konkrétní situace. Pokud dojde k řetězení jednotlivých příčin a následků, musí škoda bezprostředně vzejít z jednání škůdce ([spisová značka]).

46. Tvrdí-li žalobce při uplatňování nároku na náhradu ušlého zisku, že existoval pravidelný běh věcí, který měl vést k dosažení zisku, ale do nějž zasáhla škodná událost, je logické, že okolnosti, k jejichž naplnění již (vlivem škodné události) nedošlo, nebude možné popsat do podrobností, a že rovněž výsledkem dokazování bude skutkový stav objasněný v určitých obrysech. Platí, že soud musí nabýt vnitřního přesvědčení odpovídajícího praktické jistotě, že nebýt protiprávního jednání škůdce, žalobce by s ohledem na pravidelný běh věcí získal majetkový prospěch. Soudy však musí mít při tom na paměti, že jde o prokazování něčeho, co se ve skutečnosti nestalo ([spisová značka]).

47. Nelze odhlížet od charakteru podnikání jako takového, kdy je bezpředmětné, že žalobce v rámci svého podnikání nedokázal vykázat konkrétní smlouvu či podnikatelskou příležitost, o kterou v důsledku vedeného trestního stíhání přišel. Podstatnou je především ta skutečnost, že v souvislosti s úkony svého trestního stíhání nemohl vykonávat podnikatelskou činnost. Požadavky kladené soudy na prokázání ušlého zisku musí být přiměřené konkrétní činnosti konkrétního poškozeného (nález I. ÚS 922/18).

48. Při posuzování nároků uplatňovaných podle zákona o odpovědnosti státu nesmí obecné soudy nikdy zapomínat na ústavní původ a zakotvení těchto nároků, přičemž aplikace zákona o odpovědnosti státu nesmí vést, přímo ani nepřímo, k omezení rozsahu základního práva zaručeného čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem). Pokud obecné soudy v řízení o náhradě škody podle zákona o odpovědnosti státu uvalí na žalobce nesplnitelné důkazní břemeno, učiní tak ústavně zakotvené právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem iluzorním, čímž dojde k porušení čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Za situace, kdy žalobce není schopen přesně určit a prokázat výši škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, přičemž však prokáže a odůvodní, že mu taková škoda vznikla, nemohou obecné soudy rozhodnout, že mu proto škoda nebude vůbec nahrazena nebo že mezi protiprávním jednáním a vzniklou škodou není příčinná souvislost. Obecné soudy v takové situaci určí výši vzniklé škody podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu. Právo na projednání věci bez zbytečných průtahů je rovněž ústavně garantovaným právem (čl. 38 odst. 2 Listiny), a proto posouzení, zda v daném řízení došlo ke zbytečným průtahům či nikoliv, jakož i případné pochybení obecného soudu v tomto posouzení, dosahuje ústavněprávní roviny (nález II ÚS 1430/13).

49. Objektivní odpovědnost státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem podle OdpŠk je založena při současném splnění tří podmínek: 1) nesprávný úřední postup, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody.

50. Soud právně posoudil daný případ podle § 13 odst. 1 věty druhé OdpŠk, když se žalobkyně domáhá ušlého zisku, ke kterému mělo dojít tím, že žalovaná bezodkladně nevydala rozhodnutí o příspěvcích na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce.

51. Vzhledem k tomu, že otázka existence příčinné souvislosti je předně otázkou skutkovou, kterou je třeba tvrdit a dokazovat ([spisová značka]), soud uložil žalobkyni podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. doplnit a pro svá tvrzení uvést důkazy, že se v řízeních vyskytl průtah, průtahy či jiné pochybení, které byly příčinou vzniku konkrétní žalované škody žalobkyně v podobě ušlého zisku a to ve vztahu ke každému ze tří posuzovaných řízení s poučením o následcích nesplnění výzvy, jímž je neúspěch ve sporu. Žalobkyně výzvu soudu splnila, když upřesnila, že vznik škody pojí pouze s jedním jednotlivým průtahem v každém řízení, a to bezodkladně rozhodnout o žádostech žalobkyně v prvním, druhém i třetím řízení.

52. Soud dovodil, že v daném případě nešlo o žádosti žalobkyně rozhodnout bezodkladně, avšak marně uplynula zákonná lhůta 30 dnů od zahájení řízení pro vydání rozhodnutí podle § 71 odst. 3 správního řádu. Řízení byla zahájena doručením žádostí žalobkyně. Bezodkladně nešlo o žádné ze tří žádostí rozhodnout, neboť všechny žádosti obsahovaly vady, které bylo zapotřebí odstranit. I tak se však naplnil předpoklad, se kterým žalobkyně spojovala vznik škody, a to, že žalobkyně pro opožděné rozhodování žalované žalobkyně nedisponovala příspěvkem u prvního řízení do [datum], u druhého řízení do [datum] a u třetího řízení do [datum], ač se tak stát mělo.

53. Soud při určení, kdy měla posuzovaná řízení při jejich řádném průběhu skončit, k zákonné lhůtě 30 dní podle § 71 odst. 3 správního řádu, připočetl dobu, po kterou byly odstraňovány vady žádostí podle § 71 odst. 4 správního řádu, neboť tato doba nemůže jít k tíži žalované.

54. Při zohlednění specifických průběhu jednotlivých řízení, podrobně popsaných výše, se započtením času na odstraňování vad žádostí, doručováním, vyznačením právní moci po (nadbytečném) vzdání se odvolání žalobkyně i splatností příspěvků (§ 78a odst. 9 zákona č. 435/2004 Sb.) soud dospěl k závěru, že u prvního řízení měla žalobkyně disponovat příspěvkem ve výši 23 716 191 Kč již [datum], u druhého řízení měla žalobkyně disponovat příspěvkem ve výši 22 918 472 Kč již dne [datum], konečně u třetího řízení měla žalobkyně disponovat příspěvkem ve výši 3 105 777 Kč již dne [datum]. Soud k těmto datům dospěl po provedeném dokazování spisy posuzovaných, kdy od celkové délky posuzovaných řízení odečítal relevantní období nečinnosti. V daném případě nelze zohlednit dobu vyřízení opravných prostředků, neboť žalobkyně opravné prostředky vůči vyhovujícímu výroku nepodávala. Opravné prostředky vůči nedůvodnému přerušení žalovaná vyřizovala již v rámci svého prodlení, proto není důvodu k nim přihlížet.

55. Nesprávný úřední postup je v dané věci dán, když soud dospěl k závěru, že nebyla dodržena zákonná lhůta pro vydání rozhodnutí o žádostech žalobkyně.

56. Pokud je o příčinnou souvislost v projednávané věci, je zřejmé, že pokud žalobkyně nemohla po delší dobu disponovat částkami 23 716 191 Kč, 22 918 472 Kč a 3 105 777 Kč, se kterými při svém podnikání legitimně počítala, a po právu jí náležely, musel jí výpadek finančních prostředků v řádech desítek milionů korun českých způsobit nemalé potíže při podnikání, neboť ji chyběly prostředky na provoz (např. mzdy a odvody). Příspěvek má nárokovou povahu (viz žalobkyní citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. [číslo jednací], který odkazuje i na starší rozhodnutí č. j. [číslo jednací]). Náhlý a nečekaný výpadek příspěvků, bez kterých je podnikání žalobkyně ztrátové mohla žalobkyně řešit v zásadě čtyřmi představitelnými způsoby. Žalobkyně mohla: 1) pokračovat v podnikání nadále se stále vzrůstající ztrátou avšak s výhledem, že v brzké době svou činnost ukončí, neboť jí o to rychleji dojdou prostředky, 2) omezit svou činnost, čímž nadále bude ve ztrátě, avšak prostředky jí dojdou pomaleji, 3) ukončit svou činnost zcela, čímž zamezí další ztrátě, avšak přijde o možnost podnikat v budoucnu a 4) získat prostředky od třetích osob. Vzhledem k tomu, že výplata příspěvků mohla trvat (a také trvala) delší dobu, nejeví se první možnost jako rozumná. Okamžité ukončení činnosti s ohledem na dlouhodobost podnikání žalobkyně a ztráty dosahovat zisku v budoucnu žalobkyně nezvolila. Zbývají tak možnosti v podobě omezení podnikatelské činnosti nebo získání prostředků od třetích osob. Oba postupy lze označit za přijatelné. Zvolila-li žalobkyně ze dvou rozumných možností jednu z nich, nelze ji ničeho vytknout, když je nutné vzít v potaz i nejistotu při rozhodování, kterému byla při čekání na výsledek rozhodnutí o svých žádostech vystavena. Omezení podnikatelské činnosti ve snaze snižovat ztrátovost bez příspěvků žalované prodělečných zakázek, logicky vede k tomu, že žalobkyně při nižším počtu zakázek dosáhne nižšího zisku. Půjčka od třetích osob není závislá jen na vůli žalobkyně, ale i dalších subjektů, přičemž jejich ochota vypůjčit žalobkyně ve ztrátě může být omezená. Z listinných důkazů vzal soud za zjištěné, že i k tomuto kroku žalobkyně přistoupila (viz revolvingový úvěr ze dne [datum]), takže námitka žalované je i nedůvodná.

57. Soud tak má splněnou i příčinnou souvislost s nesprávným úředním postupem žalované a vznikem škody, neboť nebýt postupů žalované, žalobkyně by obdržela včas žádané příspěvky, měla by dostatek prostředků pro podnikání, nebyla by nucena omezit své podnikatelské aktivity, které by naopak rozvíjela, jak se u žalobkyně v minulosti ostatně běžně dělo, což lze dovodit na základě její hospodářských výsledků v letech předcházející nesprávným úředním postupům.

58. Soud připomíná, že v poslední době došlo k vývoji judikatury vyšších soudů se zdůrazněním, že na žalobkyni je nutné klást přiměřené požadavky k prokázání ušlého zisku jako hypotetického děje, a není pro rozhodnutí důležité a přiměřené prokazovat ztráty jednotlivých zakázek (NS 30 Cdo 2979/2020 či I. ÚS 922/18). Jak ostatně poukázal znalecký ústav, nemožnost disponovat s příspěvky představovala pro podnikání žalobkyně systémový problém ve fungování, který se týkal všech zakázek.

59. V dané věci bylo dostatečně prokázáno a odůvodněno, že žalobkyni vznikla pochybením žalované, které ve svém důsledku vedlo k výpadku očekávaných příjmů žalobkyně v hodnotě desítek milionů korun českých, omezení podnikatelských aktivit a tudíž i ztrátě zisku žalobkyně, přičemž určená výše škody byla stanovena nejen odborným zkoumáním, ale dle soudu odpovídá i spravedlivému uvážení všech okolností případu (viz nález II ÚS 1430/13). Pro posouzení výše ušlého zisku není nutné rekonstruovat hypotetický děj, který nenastal, ale vyjít z obvyklého běhu událostí, který je v daném případě dán především hospodářskými výsledky žalobkyně v minulosti. Dosahování zisku při podnikání žalobkyně před nesprávnými úředními postupy žalované se dělo setrvale. Skutečnost, že žalobkyně měla nižší marže než konkurence, není důvodem pro označení jejího chování za neefektivní či iracionální, neboť to byla její legitimní obchodní strategie. Žalobkyně nemusela při plánování svého podnikání počítat s variantou, že vznikne naléhavá potřeba upravit ceny zakázek pro protiprávní chování žalované. Žalobkyně byla samozřejmě vázána smluvními podmínkami již uzavřených zakázek. Argument žalované ohledně možnosti změny ceny u budoucích zakázek neber v potaz již nízkou marži žalobkyně. Stejně tak je nutné si uvědomit, že problém nedostatku finančních prostředků měl nejen rostoucí tendenci ale i určitou setrvačnost. Při určení doby, kdy posuzovaná řízení měla proběhnout bez průtahů, soud dospěl k závěru, že řízení měla skončit ještě dříve, než tvrdila žalobkyně.

60. Pokud jde o žalovanou zmíněný judikát Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1018/2014, má soud za to, že na daný případ nedopadá, neboť se projednávaná věc skutkově odlišuje. Nejvyšší soud dovodil, že v rámci posouzení odpovědnosti státu za škodu, která měla být zapříčiněna nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá OdpŠk, nelze zkoumat důvodnost přerušení řízení, v němž mělo k nesprávnému úřednímu postupu dojít. V daném případě však nedůvodnost přerušení soud nezkoumal. Soud pouze přihlédl k tomu, že nedůvodnost přerušení byla shledána již v samotných posuzovaných řízeních. Nečinnost byla kategoricky vyslovena, jak soudem v soudním řízení správní u prvního řízení, přičemž s ohledem na shodné důvody přerušení platí závěr o nečinnosti logicky pro další dvě posuzovaná řízení. Nečinnost shledala u všech posuzovaných řízení i žalovaná ([stát. instituce]) v rámci opatření proti nečinnosti. Dané rozhodnutí Nejvyššího soudu tak nelze podle soudu vykládat tak, že by se k již zjištěné nečinnosti (v rámci posuzovaných řízení samých) nemělo přihlížet, neboť by to ve svém důsledku vedlo k nespravedlivým důsledkům. Za druhé: odpovědnost žalované vznikla tím, že nebylo vydáno rozhodnutí o žádosti žalobkyně v zákonné lhůtě, čímž byla splněna podmínka existence odpovědnostního titulu, přičemž je v zásadě nerozhodné, jakými dalšími úkony žalovaná naplnila časový prostor svého prodlení s rozhodnutím o žádostech žalobkyně. Z výše uvedených důvodů soud výše uvedené závěry Nejvyššího soudu na daný případ neaplikoval. Takový výklad ctí i ústavněprávní rovinu práva žalobkyně na včasné vyřízení její žádosti (srov. nález II ÚS 1430/13).

61. Pokud jde o výši ušlého zisku, soud má za to, že znalecké zkoumání, které mělo k dispozici zejména auditované účetnictví žalobkyně, tuto otázku zodpovědělo dostatečným způsobem.

62. Žalovaná žalobkyni ničeho nehradila a ocitla se v prodlení podle § 15 odst. 1 OdpŠk po uplynutí 6 měsíční lhůty od předběžného uplatnění nároků, a proto žalobkyni náleží žalovaná částka společně se zákonným úrokem z prodlení z žalované částky dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 8,5% od [datum] do zaplacení.

63. Z výše uvedených důvodů soud důvodné žalobě podle § 13 odst. 1 OdpŠk vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Náklady řízení 64. Neúspěšná žalovaná je povinna nahradit podle § 148 odst. 1 o. s. ř. České republice - Obvodnímu soudu pro Prahu 2 náklady státu, které jsou představovány znalečným ve výši 665,50 Kč za výslech znaleckého ústavu, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

65. Úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tvořené soudním poplatkem ve výši 6 000 Kč, náklady právního zastoupení a hotové výdaje na vypracování znaleckého posudku (188 760 Kč) s dodatkem (25 168 Kč). Advokát učinil následující účelné úkony právní služby při tarifní hodnotě sporu 20 226 895 Kč podle § 9 odst. 1 advokátního tarifu ve spojení s § 7 bod 5. advokátního tarifu s odměnou 52 420 Kč za úkon: příprava a převzetí věci, podání žaloby s dvěma účastmi na jednání přesahující dvě hodiny, celkem 6 x 52 420 Kč. Advokát má právo na náhradu režijních nákladů 6 x 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT Advokát je plátcem DPH. Soud nepřiznal odměnu za doplnění žaloby k výzvě soudu na odstranění vad žaloby, neboť žaloba měla být podána bez vad. Advokát se pak připravil a převzal jen jednou, když skutečnost, že se jedná o tři samostatné nároky, je dostatečně vyjádřena součtem tarifních hodnot jednotlivých nároků. Náklady žalobkyně činí 602 675 Kč dle následujícího výpočtu (6 000 + 188 760 + 25 168 + 1,21 x (6 x 52 420 Kč + 6 x 300)), jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.

Poučení