22 C 261/2023

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení 16 759,46 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 13 008 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 13 008 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 824,94 Kč, a to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni částku 1 004,93 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 1 004,93 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 59,22 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 13 011,78 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 183 Kč, částku 2 746,53 Kč, se zamítá.

III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit žalobkyni částku 1 206 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Dne 31. 1. 2021 uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [ulice a číslo], v písemné formě smlouvu o úvěru [číslo] přílohu č. 1 tvořil Předpis splátek pro zvolenou variantu úvěru, kdy obdržela finanční hotovost 15 000 Kč, převzala ji v místě svého bydliště, což stvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy, poslední věta 2. odstavce na 1. straně smlouvy pod rekapitulací závazku. Spolu s jistinou úvěru se zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, celkem se tak zavázala původnímu věřiteli uhradit 27 888 Kč. Žalovaná se v uzavřené smlouvě zavázala poskytnutou částku původnímu věřiteli splatit ve 14 měsíčních splátkách á 1 992 Kč, splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost následujících splátek byla vždy v 1. odstavci 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku byla dne 31. 3. 2022. Ke sjednané odměně za inkaso splátek žalobkyně doplňuje, že civilní kolegium Nejvyššího soudu České republiky ve stanovisku sp. zn. Cpjn 203/2013 z 23. 4. 2014 zaujalo názor, že ujednání o poplatku za správu úvěru není neurčité jen proto, že neobsahuje výčet činností, za něž je sjednán, na ujednání o poplatku se nevztahuje zákaz ujednání ve spotřebitelských smlouvách, které v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. A je nerozhodné, zda poplatek kryje i náklady na vnitřní činnost úvěrového věřitele, zda úvěrový věřitel poskytl úvěrovému dlužníku konkrétní protiplnění, nebo zda správu úvěru vykonává převážně ve svém zájmu, či na správě úvěru má zájem věřitel, ale i spotřebitel. Ústavní soud České republiky v nálezu sp. zn. III. ÚS 3725/13 z 10. 4. 2014 neshledal poplatek za sjednání úvěru protiústavním, pokud obecný soud dospěl k závěru, že jde o běžný paušální poplatek hrazený vedle sjednaných úroků v rámci komplexního právního vztahu, není možné požadovat ke každé jednotlivé povinnosti synallagmaticky navázat povinnost druhé smluvní strany, konstatoval, že smyslem ochrany spotřebitele je zejména chránit jej před skrytým ujednáním, je potřeba respektovat smluvní volnost stran. Na základě tohoto tedy soud přiznal žalobci právo na zaplacení poplatku za správu úvěru. Uvedené je dle právního názoru žalobkyně možno aplikovat i ohledně sjednané odměny za inkaso splátek, svojí podstatou obdoba poplatku za správu úvěru či poplatku za sjednání úvěru a představuje náklady, tj. příslušenství, původního věřitele související s výběrem každé jednotlivé splátky, řádnou péčí dobrého hospodáře o závazkový vztah, i se zajištěním podnikatelské činnosti původního věřitele. Smlouva byla uzavřena dle žalovanou vyplněné Žádosti o úvěr, kdy uvedla základní údaje o své osobě, okolnosti vypovídající o její finanční situaci, (údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, měsíční příjmy, měsíční výdaje, požadovanou výši úvěru). Na dokumentu jsou vyznačeny i listiny či doklady žalovanou předložené k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů tato stvrdila vlastnoručním podpisem listiny. Dle této žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost žalované splácet úvěr, možnost dostát závazku. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovanou způsobilou ke splácení úvěru výše, jaká byla poskytnuta. Veškeré relevantní informace o obsahu závazku a povinností plynoucích z uzavřené smlouvy žalovaná získala z„ Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“, seznámení se s obsahem tohoto potvrdila vlastnoručním podpisem na tomto. Žalovaný však neplnila řádně a včas, do sjednané doby splatnosti úvěru závazek nesplatila. Uhradila částku 1 992 Kč, odpovídá 1 řádně uhrazené splátce. Jednotlivé úhrady splátek byly původním věřitelem alokovány poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky dle předpisu splátek, příloha č. 1 smlouvy o úvěru. Na jistinu úvěru tak byla alokována částka 987,07 Kč, smluvně sjednané příslušenství pohledávky částka 1 004,93 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou částky 25 896 Kč, součet zůstatku jistiny 14 012,93 Kč a smluvního příslušenství pohledávky 11 883,07 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, splatnost nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. 31. 3. 2022. Od 1. 4. 2022 je žalovaná v prodlení s úhradou shora uvedené částky. Pro prodlení vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a dle 4. odstavec 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku i právo na smluvní pokutu 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Dne 4. 4. 2022 byla původním věřitelem a žalobkyní uzavřena Rámcová smlouva o postupování pohledávek, ve znění pozdějších dodatků, došlo k postoupení pohledávek, konkrétně prostřednictvím Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek z 25. 10. 2022, účinnost 27. 10. 2022, zaplacením kupní ceny za jednotlivé portfolio pohledávek, § 3 odst. 2. a 3. rámcové smlouvy. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 38 326,31 Kč a skládala se z nesplacené jistiny 14 012,93 Kč, nesplaceného smluvního úroku 1 256,57 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 6 824,99 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 1 294,36 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 2 507,15 Kč, postoupeného sankčního poplatku 1 500 Kč, postoupených paušálních nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč, postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 2 077,63 Kč po celkové splatnosti závazku, postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 352,68 Kč, postoupené smluvní pokuty ve výši 7 000 Kč. Po zvážení okolností vzniku pohledávky, s ohledem na osobu žalované, k jejímu prospěchu, neuplatňuje žalobkyně postoupené sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty, postoupený smluvní úrok po splatnosti úvěru, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení. Rozklad žalované pohledávky za žalovanou je následující: nesplacená jistina 14 012,93 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 1 256,57 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 6 824,99 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 1 294,36 Kč, nesplacený inkasní poplatek 2 507,15 Kč, postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 1 128,71 Kč, za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku (splatnost poslední splátky), tj. 1. 4. 2022 - 14. 10. 2022, základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina pohledávky 14 012,93 Kč, v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou 15 % ročně (prostřední sloupec textu na 2. straně smlouvy pod nadpisem„ Splatnost, úrok a RPSN úvěru“, příp.„ Splatnost úvěru a výše úroku“), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 884,16 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. 1. 4. 2022 - 14. 10. 2022, základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky 14 012,93 Kč, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky 183 Kč, odůvodnění níže, smluvní pokuta 2 746,53 Kč (odůvodnění výpočtu smluvní pokuty - text k nároku č. 2). K úročení jistiny půjčky i po datu konečné splatnosti úvěru žalobkyně odkazuje např. komentář C. H. Beck k § 2392 odst. 1, úročení zápůjčky, dle nějž úroky se platí za dobu od přenechání peněžních prostředků zapůjčitelem do vrácení půjčených peněžních prostředků. Není-li však doba, za kterou se mají platit úroky, smluvně upravena, vydlužitel je povinen platit úroky do doby skutečného splacení zápůjčky; je povinen platit úroky i za dobu, ve které je v prodlení s vrácením zápůjčky (LAVICKÝ, Petr. Občanský zákoník: komentář. Praha C. H. Beck, 2015. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400 -287-8). Žalobkyně podpůrně odkazuje na § 11 odst. 3 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinný do 30. 11. 2016, dle nějž došlo-li k odstoupení podle odstavce 1, je spotřebitel povinen věřiteli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne odeslání odstoupení, zaplatit jistinu; spotřebitel je povinen zaplatit věřiteli úrok ve výši, na kterou by věřiteli vznikl nárok, nedošlo-li by k odstoupení od smlouvy, ode dne, kdy byl spotřebitelský úvěr čerpán, do dne, kdy je jistina splacena. Dále žalobkyně odkazuje zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jenž nahradil zákon č. 145/2010 Sb., rovněž upravuje úročení jistiny pohledávky až do jejího splacení. K tomuto žalobkyně odkazuje § 118 odst. 4 písm. b):„ Došlo-li k odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru, je spotřebitel povinen poskytovateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne odeslání odstoupení, zaplatit úrok ve výši, na kterou by poskytovateli vznikl nárok, pokud by k odstoupení od smlouvy nedošlo, a to za období ode dne, kdy byl spotřebitelský úvěr čerpán, do dne, kdy je jistina splacena“. Zákon sice řeší situaci, kdy došlo k odstoupení od smlouvy, avšak dle žalobkyně v kombinaci s výkladem v komentáři a dle principu per analogiam legis se tato formulace dá aplikovat i na období prodlení dlužníka. Protože smluvně sjednané příslušenství pohledávky bylo žalobkyni postoupeno v kapitalizované výši, je v žalobním návrhu uplatněno jako Kapitalizovaný úrok, jehož výše 13 011,78 Kč je tvořena součtem nesplaceného úroku 1 256,57 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 6 824,99 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 1 294,36 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 2 507,15 Kč a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu za období po konečné splatnosti 1 128,71 Kč. Protože zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni postoupen kapitalizovanou částkou, je v návrhu Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení uveden ve výši po revizním přepočtu, viz výše. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem zesplatnění závazku od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. 28. 10. 2022, z jistiny 14 012,93 Kč. Žalobkyně se domáhá účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky, když vyvíjela snahu vyřešit věc mimosoudně, dopisem z 27. 11. 2022 vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, kontaktovala žalovanou na sděleném telefonním čísle. Žalovaná byla informována, že v případě nesoučinnosti bude nárokována úhrada účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky, o jejichž výši byla dopisem informována (poslední strana dopisu), odchozí dopis 39 Kč, odchozí dopis doporučeně 50 Kč, odchozí telefonický hovor 72 Kč, osobní návštěva 217 Kč. Přílohou žalobního návrhu je i dokument Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, obsahující výčet provedených úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, na které se vztahuje shora uvedený ceník. V rámci žalobního návrhu žalobkyně ku prospěchu žalované nenárokuje náhradu za všechny úkony uvedené ve výpisu, pouze za část z nich z důvodu přiměřenosti a účelnosti nákladů. Nárokuje tak přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky celkem 183 Kč, za odeslaný obyčejný dopis v počtu 1, odeslaný doporučený dopis v počtu 0, za odchozí (spojené) telefonické hovory v počtu 2, cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka z důvodu osobní návštěvy v počtu 0. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby z 1. 3. 2023 žalobkyně předkládá i s dokladem o odeslání (§ 142a občanského soudního řádu). Pro prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli dle 4. odstavce, 1. strana smlouvy, pod rekapitulací závazku, právo na smluvní pokutu 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Při revizním přepočtu smluvní pokuty žalobkyně ku prospěchu žalované požaduje smluvní pokutu pouze z nesplacené jistiny pohledávky 14 012,93 Kč za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, 1. 4. 2022, do 13. 10. 2022, nárokuje tudíž úhradu smluvní pokuty za prodlení se splacením závazku 2 746,53 Kč za zkrácené období ku prospěchu dlužníka, neboť časové omezení smlouvou o úvěru stanoveno nebylo. A to proto, aby smluvní pokuta si zachovala zajišťovací funkci, nedocházelo k neomezenému narůstání její výše, vymizení její funkce jako sankce za nesplácení dluhu. Vypočítaná smluvní pokuta reflektuje zákonné omezení jejího výpočtu dle § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, § 168 odst. 1 téhož zákona.

2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila. Nevyjádřila se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.

3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalované bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu.

5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne 31. 1. 2021 smlouvu o úvěru [číslo]. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč Celkem k úhradě byla částka 27 888 Kč. Úrok byl uveden 1 444 Kč. Celková výše poplatku za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 1 394 Kč, inkasní poplatek 2 700 Kč. Celkové náklady spotřebitelského úvěru 12 888 Kč. Částka úroků splatná za den 344 Kč. Doba trvání spotřebitelského úvěru 14 měsíců. Žalovaná je označena jménem a příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou, emailem a telefonním číslem. (smlouva o úvěru na čl. 41 spisu)

7. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru uvádí parametry spotřebitelského úvěru shodně jako shora specifikovaná smlouva. Dále je uvedena pevná úroková sazba pro celé období trvání smlouvy ve výši 15 % p. a. RPSN činí 272,44 % Smluvní pokuta je uvedena ve výši 0,1 % denně ze splatné, nezaplacené částky, kdy však souhrn smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč (formulář na čl. 44 spisu)

8. V žádosti o úvěr ze dne 31. 1. 2021 je žalovaná označena jménem a příjmením, datem narození, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého pobytu a telefonem. Zaměstnavatel v žádosti není uveden. Požadovaná výše úvěru je 15 000 Kč na 14 měsíců, splatnost vždy 15. den v měsíci po 1 992 Kč, první splátka v lednu. Dále je uveden status mateřská/rodičovská dovolená. Rodičovský příspěvek/výživné je 10 000 Kč, celkové měsíční příjmy 10 000 Kč. Použitelný měsíční příjem 2 680 Kč, vyhodnocen jako dostatečný. Celkové měsíční výdaje jsou uvedeny ve výši 7 320 Kč skládající se z 1 000 Kč za bydlení a energie, 6 320 Kč za dopravu, jídlo, osobní náklady. Dále je uvedeno, že žadatelka bydlí u rodičů, je svobodná, počet vyživovaných dětí 1, typ domácnosti A1, dokončené vzdělání základní, předložené doklady totožnosti občanský průkaz. (žádost o úvěr na čl. 47 spisu)

9. Žalobkyně disponuje Výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, který obsahuje přehled úkonů realizovaných ve fázi mimosoudního vymáhání pohledávky, odchozí telefonický hovor ze dne 15. 11. 2022 a 15. 12. 2022, obyčejný dopis ze dne 15. 12. 2022 (výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky na čl. 46 spisu) 10. [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely ke dni 4. 4. 2022 Rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek. Dne 3. 6. 2022 byl mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní uzavřen Dodatek č. 1 k Rámcové smlouvě o postoupení pohledávek. Dne 25. 10. 2022 byla mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní uzavřena Dílčí smlouva o postoupení Pohledávek. [právnická osoba] vystavila Potvrzení o provedení transakce z účtu [bankovní účet], majitel účtu [příjmení] [jméno] a [právnická osoba], a to dne 27. 10. 2022. V Příloze č. 1 – seznam pohledávek v listinné podobě je uvedena pohledávka za žalovanou. (rámcová smlouva o postoupení pohledávek na čl. 32 – 37 spisu, přílohy rámcové smlouvy o postoupení pohledávek na čl. 24 – 25 spisu, dodatek č. 1 k rámcové smlouvě o postoupení pohledávek na čl. 22 spisu, dílčí smlouva o postoupení pohledávek na čl. 42 spisu, potvrzení o provedení transakce na čl. 27 spisu, příloha č. 1 – seznam pohledávek v listinné podobě na čl. 43 spisu) Žalované bylo adresováno oznámení o postoupení pohledávky dopisem adresovaným společností [právnická osoba] ze dne 10. 11. 2022 (dopis na čl. 30 spisu) Žalobkyně adresovala žalované oznámení o postoupení pohledávky dopisem ze dne 27. 11. 2022 (dopis na čl. 28) Žalobkyně adresovala žalované podání, poštovní přepravě podáno dne [datum] (výpis podacího archu na čl. 39 spisu)

11. Žalované byl adresován dopis ze dne 1. 3. 2023, právním zástupcem žalobkyně, Výzva před podáním žaloby, k poštovní přepravě podán dne 3. 3. 2023 (dopis na čl. 31 spisu, výpis podacího archu na čl. 40)

12. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

13. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne 31. 1. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] částka 15 000 Kč, doba trvání úvěru 14 měsíců. Celkem k úhradě byla částka 27 888 Kč. Úrok byl uveden 1 444 Kč. Celková výše poplatku za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 1 394 Kč, inkasní poplatek 2 700 Kč. Celkové náklady spotřebitelského úvěru 12 888 Kč. Částka úroků splatná za den 344 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Žalovaná je označena jménem a příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou, emailem a telefonním číslem. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru uvádí parametry spotřebitelského úvěru shodně jako shora specifikovaná smlouva. Dále je uvedena pevná úroková sazba pro celé období trvání smlouvy ve výši 15 % p. a. RPSN činí 272,44 % Smluvní pokuta je uvedena ve výši 0,1 % denně ze splatné, nezaplacené částky, kdy však souhrn smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. V žádosti o úvěr ze dne 31. 1. 2021 je žalovaná označena jménem a příjmením, datem narození, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého pobytu a telefonem. Zaměstnavatel v žádosti není uveden. Požadovaná výše úvěru je 15 000 Kč na 14 měsíců, splatnost vždy 15. den v měsíci po 1 992 Kč, první splátka v lednu. Dále je uveden status mateřská/rodičovská dovolená. Rodičovský příspěvek/výživné je 10 000 Kč, celkové měsíční příjmy 10 000 Kč. Použitelný měsíční příjem 2 680 Kč, vyhodnocen jako dostatečný. Celkové měsíční výdaje jsou uvedeny ve výši 7 320 Kč skládající se z 1 000 Kč za bydlení a energie, 6 320 Kč za dopravu, jídlo, osobní náklady. Dále je uvedeno, že žadatelka bydlí u rodičů, je svobodná, počet vyživovaných dětí 1, typ domácnosti A1, dokončené vzdělání základní, předložené doklady totožnosti občanský průkaz. [právnická osoba], postupitel, žalobkyně, postupník uzavřely 4. 4. 2022 Rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek. Dne 3. 6. 2022 byl mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní uzavřen Dodatek č. 1 k Rámcové smlouvě o postoupení pohledávek. Dne 25. 10. 2022 byla mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní uzavřena Dílčí smlouva o postoupení Pohledávek. V Příloze č. 1 – seznam pohledávek v listinné podobě je uvedena pohledávka za žalovanou. Žalované bylo adresováno oznámení o postoupení pohledávky dopisem adresovaným společností [právnická osoba] ze dne 10. 11. 2022. Žalované bylo adresováno oznámení o postoupení pohledávky žalobkyní dopisem ze dne 27. 11. 2022. Žalobkyně adresovala žalované podání dne 11. 11. 2022. Žalované byl adresován dopis ze dne 1. 3. 2023, právním zástupcem žalobkyně, Výzva před podáním žaloby.

14. Shora uvedené bylo zjištěno z listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaná žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporovala, žádné důkazy nepředložila.

15. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb.“).

16. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

17. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

19. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

20. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

24. V případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc„ zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.

25. V projednávané věci bylo zjištěno, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalované bude rezervována finanční částka, tedy„ zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaná poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, kdy takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí půjčky. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru, když žalované byly finanční prostředky poskytnuty v hotovosti v návaznosti na splnění podmínek uvedených ve smlouvě, právní předchůdce žalobkyně se tedy zavázal tyto rezervovat a následně poskytnout žalované.

26. Soud má za prokázané, že pohledávka ze shora uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu.

27. Dále, s ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., neboť neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované, tj. neposoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu zákona č. 257/2016 Sb. korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu § 86 zákona č. 257/2016 Sb.,„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková.

28. V řízení bylo zjištěno a toto koresponduje plně se skutkovými tvrzeními žalobkyně, že právní předchůdkyně žalobkyně svá zjištění pro hodnocení osobní a majetkové situace omezila na zjištění údajů od žalované, které byly uvedeny v žádosti o úvěr, kdy z této listiny je zřejmé, že údaje, kterými žalovaná specifikovala svoji osobní a majetkovou situaci, jsou zcela nedostatečné. Žalovaná uvedla, že bydlí u rodičů, je svobodná, má dokončené základní vzdělání, je na mateřské dovolené, celkový měsíční příjem 10 000 Kč, použitelný měsíční příjem 2 680 Kč, celkové měsíční výdaje 7 320 Kč skládající se z 1 000 Kč na bydlení, energie, 6 320 Kč na dopravu, jídlo a osobní náklady. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně nedoložila žádnou listinu, která by prokazovala její příjem. Co se týče výdajů žalované, žalovaná uvádí výdaje v celkové výši 7 320 Kč, přičemž výdaje na bydlení, energie činí 1 000 Kč, výdaje na dopravu, jídlo a osobní náklady činí 6 320 Kč. Není zřejmé, zda výdaje na bydlení jsou pouze výdaje za nájem a zda se jedná o nájem bytu či domu, když nájemné za byt a dům jsou nepochybně v odlišné výši. Dále není zřejmé, zda se jedná o celkové výdaje žalované či její domácnosti, když výdaje hrazené žadatelem o úvěr je třeba vždy hodnotit i ve vztahu k reálným výdajům v čase a místě dle příslušných statistických údajů. Dále i skutečnost, že žalovaná v době žádosti o úvěr nebyla zaměstnaná a pobírala pouze rodičovský příspěvek, značí nutnost zvýšené obezřetnosti při posuzování poměrů, neboť to ukazuje na možnost, že žalovaná nebude úvěr řádně splácet. Jak je již shora uvedeno, výdaje jsou žalovanou specifikovány do té míry nedostatečně, že není možné určit, o jaké konkrétní výdaje se jedná. Pokud se právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z hodnocení úvěruschopnosti žalované z blíže nespecifikovaných a dle příslušných statistických evidencí neověřených údajů v žádosti o úvěr k posouzení úvěruschopnosti žalované, nebyla splněna podmínka řádného přezkumu úvěruschopnosti žadatele o úvěr.

29. V řízení tak bylo prokázáno, že zkoumání úvěruschopnosti žalované bylo omezeno na zjištění údajů získaných od žalované, aniž byly přezkoumány listiny dokládající konkrétní příjmy a výdaje žalované, respektive zjištěny podrobně příjmy a výdaje žalované, ale také její osobní situace. Při zkoumání úvěruschopnosti je nutné se zaměřit a zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje a jím uváděné a prokazované údaje porovnat i s příslušnými veřejně přístupnými statistickými údaji tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé. Nelze tak než konstatovat, že smlouva o úvěru je tak ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná.

30. Soud pak dále odkazuje na právní názor Krajského soudu v Praze, který v rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. 27 Co 143/2019-113 dospěl k závěru, že„ výklad předmětného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (výklad teleologický), kontinuitu (výklad historický) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.“ S ohledem na právě citované tak soud smlouvu o úvěru dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. shledal absolutně neplatnou, pročež je tak nutno peněžní prostředky, které byly dány žalovanému k dispozici, posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z.

31. V řízení bylo prokázáno, že žalované byla poskytnuta částka v hotovosti ve výši 15 000 Kč, přičemž dle tvrzení žalobkyně žalovaná uhradila částku 1 992 Kč. Nadále tak zbývá k úhradě 13 008 Kč. Žalovaná se na úkor žalobkyně o uvedenou částku bezdůvodně obohatila a je povinna toto plnění ve výši 13 008 Kč dle § 2993 o. z. vrátit. Žalovaná tak byla zavázána k úhradě částky 13 008 Kč s příslušenstvím. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. Domáhala-li se žalobkyně nadále úhrady částky 1 004,93 Kč, kapitalizovaných úroků 13 011,78 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky 183 Kč, smluvní pokuty 2 746,53 Kč, tak v této části byl žalobní návrh jakožto nedůvodný zamítnut.

32. Žalobkyni náleží dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná tudíž byla zavázána k úhradě úroku z prodlení dle žalobního návrhu, jímž jest vázána, z částky 13 008 Kč od 1. 4. 2022 do 14. 10. 2022 a dále běžícího od 28. 10. 2022, když již k tomuto datu měla vědomí, že uvedenou částku musí vrátit. Domáhala-li se žalobkyně nadále úhrady kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 59,22 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 1 004,93 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení, tak v této části byl žalobní návrh jakožto nedůvodný zamítnut.

33. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř.

34. O náhradě nákladů rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšnou. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky celkem 16 942,46 Kč - 100 %, přičemž úspěšnou byla pro částku ve výši 13 008 Kč – 76,77 %. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci tak činí 100 % - 76,77 % = 23,23 %; 76,77 % - 23,23 % tak činí 53,54 % ve prospěch žalobkyně. Soud tak přiznal v řízení žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 206 Kč. Nekrácená částka nákladů řízení činí 2 252 Kč a odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 800 Kč a dále nákladům vynaloženým na právní zastoupení. Tyto sestávají z odměny za právní zastoupení ve výši 900 Kč a z náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu) dle § 14b, odst. 1, písm. c), bodu 2, odst. 5, písm. a), § 11, odst. 1, písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137, odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 252 Kč 53,54 % z částky 2 252 Kč činí po zaokrouhlení 1 206 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149, odst. 1 o. s. ř.) v zákonné pariční lhůtě (§ 160, odst. 1 o. s. ř.).

Poučení