22 C 264/2024 - 91

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované A], narozený [Datum narození žalované A] bytem [Adresa žalované A] 2. [Jméno žalované B], narozená [Datum narození žalované B] bytem [Adresa žalované B] 3. [Jméno žalované C], narozená [Datum narození žalované C] bytem [Adresa žalované C] 4. [Jméno žalované D], narozená [Datum narození žalované D] bytem [Adresa žalované D] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A] 5. [Jméno advokátky B], narozená [Datum narození advokátky B] bytem [Adresa advokátky B] zastoupená [Jméno Zástupce A], narozeným [Datum narození Zástupce A] bytem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]-[Anonymizováno] 6. [Jméno Zástupce B], narozená [Datum narození Zástupce B] bytem [Adresa Zástupce B] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky C] sídlem [Adresa advokátky C] o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví takto:

Výrok

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobkyně a 1. žalovaného [Jméno žalované A], narozeného dne [Datum narození žalované A], 2. žalované [Jméno žalované B], narozené [rodné přijmení] [Datum narození žalované B], 3. žalované [Jméno žalované C], narozené [rodné přijmení] [Datum narození žalované C], , 4. žalované [jméno FO], narozené [rodné přijmení] [Datum narození žalované D], 5. žalované [jméno FO], narozené [rodné přijmení] [Datum narození advokátky B], 6. žalované [Jméno Zástupce B], narozené [rodné přijmení] [Datum narození Zástupce B] k nemovitostem, jimiž jsou pozemek parc. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba čp. [Anonymizováno], rodinný dům, pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], v obci [adresa], katastrální území [adresa], zapsáno na listu vlastnictví č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno].

II. Nařizuje se prodej ve veřejné dražbě pozemku parc. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [Anonymizováno] m2, součástí je stavba .p. [Anonymizováno], rodinný dům; pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zahrada, o výměře [Anonymizováno] m2, v obci [adresa], k. ú. [adresa], zapsáno na listu vlastnictví č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno], kdy náklady spojené s prodejem označených nemovitostí budou hrazeny z výtěžku dražby a po odečtení těchto nákladů výtěžek bude rozdělen mezi účastníky v poměru k jejich spoluvlastnickým podílům, tj. žalobkyni [Anonymizováno] [Anonymizováno] ([Anonymizováno]/[Anonymizováno]), 1. žalovanému [Anonymizováno] [Anonymizováno] ([Anonymizováno]/[Anonymizováno]), 2. žalované [Anonymizováno] [Anonymizováno] ([Anonymizováno]/[Anonymizováno]), 3. žalované [Anonymizováno] [Anonymizováno] ([Anonymizováno]/[Anonymizováno]), 4. žalované [Anonymizováno] [Anonymizováno] ([Anonymizováno]/[Anonymizováno]), 5. žalované [Anonymizováno] [Anonymizováno] ([Anonymizováno]/[Anonymizováno]), 6. žalovaná [Anonymizováno] [Anonymizováno] ([Anonymizováno]/[Anonymizováno]).

III. Ve vztahu mezi žalobkyní a 1. žalovaným, 2. žalovanou, 3. žalovanou, 4. žalovanou, 5. žalovanou, 6. žalovanou, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhá vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem, jimiž jsou pozemek parc. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] a pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], vše v obci [adresa], k. ú. [adresa], LV[Anonymizováno][Anonymizováno], Katastrální úřad pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno]. Nemovitosti jsou spoluvlastnictvím účastníků v poměru žalobkyně id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], 1. žalovaný id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], 2. žalovaná id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], 3. žalovaná id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], 4. žalovaná id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], 5. žalovaná id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], 6. žalovaná id.[Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Žalobkyně nadále nechce setrvávat ve spoluvlastnictví s žalovanými a rozhodla se přistoupit k podání tohoto žalobního návrhu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, když k důležitým znakům spoluvlastnictví patří, že jde o právní vztah, k jehož zachování nemůže být žádný ze spoluvlastníků nucen, § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, naopak platí, že každý ze spoluvlastníků může podat u soudu návrh, aby spoluvlastnictví zrušil dle § 1143 o. z. Žalobkyně si je vědoma, že zákon stanovuje závazné pořadí způsobů vypořádání spoluvlastnictví, které musí soud respektovat. Dle žalobkyně není možné nemovitost reálně dělit tak, aby mohli všichni účastníci plnohodnotně nemovitost využívat. Dle žalobkyně oba pozemky jsou v jednom celku. Co se týká dispozice nemovitosti, tak žalobkyně nedisponuje klíči, v nemovitosti nebyla, tedy k její dispozici se není schopna vyjádřit. U daných nemovitostí není možnou faktická a funkční dělitelnost věcí, nadto reálným dělením by došlo ke snížení hodnoty nemovitosti, viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 586/2017: „rozdělení věci brání to, že by v jeho důsledku byla hodnota nově vzniklé věci, která by měla být účastníku přikázána, nižší než peněžní ekvivalent, kterého by se mu dostalo jako náhrady za to, že pozbývá konkrétní podíl na věci.“ Totéž uvádí i § 1144 odst. 1 věta druhá o. z. Dle žalobkyně jediným možným řešením je zrušení a vypořádání spoluvlastnictví dle návrhu, primárně z důvodu, že se žalobkyně snažila se žalovanými domluvit na mimosoudním řešení celé věci písemně, osobně, telefonicky, k dohodě nedošlo. Žalobkyně navrhuje, aby bylo spoluvlastnictví zrušeno a vypořádáno prodejem nemovitosti ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek bude rozdělen v poměru dle spoluvlastnických podílů. Nebrání společnému prodeji přes realitní kancelář, k tomu je ale třeba součinnosti všech účastníků. Nebrání se ani odkupu celé nemovitosti některým z žalovaných, prokáží-li zájem a solventnost. Žalobkyně má k dispozici odhad ceny nemovitostí z 13. 6. 2024 zpracovaný realitním makléřem [jméno FO], dle nějž cena nemovitosti činí 8 672 940 Kč. Případně žalobkyně za účelem stanovení obvyklé ceny nemovitosti navrhuje znalecký posudek z oboru ekonomika odvětví oceňování nemovitostí. Má za to, že s ohledem k předmětu sporu, zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, je třeba postupovat dle § 88 písm. b) o. s. ř., namísto obecného soudu je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je nemovitá věc, týká-li se řízení práva k ní. Předmětná nemovitost nachází v soudním okrese nadepsaného soudu, je dána místní příslušnost právě tomuto soudu. 2. 1. žalovaný nepopírá, že jej žalobkyně písemně kontaktovala, chtěla se domluvit na odkoupení jejího podílu [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na pozemku parc. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno]a [Anonymizováno], součástí je stavba čp. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], v katastrálním území [adresa], LV [Anonymizováno]. Ze strany 1. žalovaného k žádné dohodě nedojde, svůj podíl prodávat nehodlá. Nemovitost rozhodně nechce prodat. Co se týká toho, zdali mám finanční prostředky k úhradě vypořádacího podílu, tak tyto nemám. K dispozici nemovitosti uvádím, že v nemovitosti není voda, není topení. Nemovitost je opuštěná, nikdo tam nebydlí. Do domu jsou dva vchody. Oba pozemky jsou pod jedním oplocením. Pokud jsem uvedl, že v nemovitosti nyní nikdo nebydlí, tak ani já, protože ačkoliv zde mám vedenu adresu, jsem nyní bytem u bratra. 3. 2. žalovaná ve věci zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem v katastru [adresa], pozemek parc. č. [hodnota], součástí je rodinný dům čp. [Anonymizováno], pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] [Anonymizováno] v prvé řadě uvádí, že žalobkyně získala část [Anonymizováno]/[Anonymizováno] podílu nemovitosti, aniž bylo využito předkupního práva, když o prodeji svého podílu [jméno FO] neinformoval ostatní žalované, prodal jej bez jejich vědomí za minimální hodnotu, zřejmě panu [Anonymizováno] z [Anonymizováno] [Anonymizováno] s. r. o. Lze jen spekulovat, zda by někdo z žalovaných podíl koupil, ale toto právo by se mělo jistě dodržet. Dává za pravdu žalobkyni, která nechce setrvávat ve spoluvlastnictví, 2. žalovaná také ne. Je jí [Anonymizováno] let, na tento způsob jednání již nemá sílu, peníze, ani náladu. Syn s žalobkyní vedl před zhruba půl rokem telefonický rozhovor, kdy zaznělo, že žalobkyně buď přesvědčí ostatní majitele podílů k prodeji, nebo nabídne vyplacení podílu za peněžní částku, která v rozhovoru nepadla, synem ale bylo zdůrazněno, že za tržní hodnotou podílu, nikoliv nějakou minimální, jako v případě pana [jméno FO], což může žalobkyně popřít, ale i potvrdit. Pokud žalobkyně tvrdí, že některý s žalovaných může celou nemovitost odkoupit, může to udělat i žalobkyně. 2. žalovaná nemá na to, aby nemovitost koupila. Ostatní ať uváží. Vůbec neví, jak to v nemovitosti vypadá, jak je to tam disponované, klíče od nemovitosti nemá, není schopna se k tomu vyjádřit. 4. 3. žalovaná nesouhlasí s povinností zaplatit žalobkyni výdaje za odhad tržní ceny a soudních nákladů řízení, byla to žalobkyně, kdo podnikl vše dle svého uvážení, bez vědomí a souhlasu žalované. Reaguje též na to, že se žalobkyně snažila domluvit na mimosoudním řešení. Nabídka žalobkyně na odkoupení podílu nemovitosti [Anonymizováno]/[Anonymizováno] byla za částku 100 000 Kč, což neodpovídá současným cenám za nemovitosti ani odhadní ceně, kterou žalobkyně sama zajistila. Souhlasí s prodejem své části nemovitosti, [Anonymizováno]/[Anonymizováno] pozemku parc. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], součástí je stavba čp. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] [Anonymizováno] obec [adresa] k. ú [adresa], LV [Anonymizováno], Katastrální úřad pro [Anonymizováno] kraj, Katastr, pracoviště [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno]. Cena k prodeji za tento díl, tj. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], je minimálně 720 000 Kč. Celková odhadní cena byla žalobkyni vyčíslena 8 672 940 Kč. Také vůbec neví, jak to tam vypadá. Třicet let tam již nebyla, nikdo jí tam nechtěl pustit. 5. 4. žalovaná obdobně jako žalobkyně nechce setrvávat ve spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, souhlasí s jeho zrušením a vypořádáním, souhlasí s tvrzením žalobkyně, že reálné dělení není možné. Nemá ani zájem o odkup nemovitosti. Považuje za nejvhodnější prodej předmětné nemovitosti jako celku za tržní cenu prostřednictvím realitní kanceláře, je připravena poskytnout potřebnou součinnost. Nesouhlasí s tím, aby byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení, řízení je svou povahou tzv. iudicium duplex, zpravidla nelze určit, který z účastník je ve věci úspěšný (Nález Ústavního soudu ČR ze dne 25. 9. 2023, čj. I ÚS 76/2023). Nadto považuje žalobu za předčasnou, má za to, že bylo možné dosáhnout mimosoudní dohody. Připojuje se k tomu, co zaznělo již u 2. a 3. žalované, ani 4. žalovaná nemá povědomost, jak to nyní v nemovitosti vypadá, nemá tam přístup. Odkazuje na množství spoluvlastníků, jejich spoluvlastnické podíly a na to, že by mělo být rozhodováno o rodinném domu. Za této situace je nepochybným, že jeho dělení podle spoluvlastnických podílů možné nebude. Zahrada sama o sobě teoreticky by mohla být dělitelnou, i zde je ovšem třeba přihlédnout k spoluvlastnickým podílům a k tomu, že zahrada tvoří funkční celek s druhou nemovitostí. 6. 5. žalovaná nepopírá, že byla žalobkyní písemně i telefonicky kontaktována s návrhem dohody na odkoupení podílu [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na pozemku parc. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], součástí je stavba čp. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], zapsáno na LV [Anonymizováno]. Z její strany ovšem k žádné dohodě nedošlo. Neví, jak určoval realitní makléř cenu nemovitosti, když jednou ze základních věcí při určení ceny rodinného domu či jiné stavby by mělo být porovnání stavu na katastru nemovitostí se skutečností, tato situace musí být napravena, i kvůli dalšímu postupu. Po nápravě žalobkyni nic nebrání, aby svůj podíl odprodala třetí straně, když ho od jiné spekulativně odkoupila kupní smlouvou. V domě jsou dvě samostatné jednotky. Má představu, že by s bratrem, což je prvý žalovaný, převzali každý jednu bytovou jednotku, nebo by byla páté žalované a prvému žalovanému přikázána jedna bytová jednotka, zbylí spoluvlastníci by si vzali druhou bytovou jednotku a následně by si jí prodali. Tedy představa 5. žalované je taková, že by ostatním spoluvlastníkům soud přikázal druhou bytovou jednotku, a když to nemají zájem vlastnit, tak by si ji nadále prodali. Na výplatu celého vypořádacího podílu pátá žalovaná nemá, byla by si schopna zajistit maximálně tři miliony korun, více nikoliv. 7. 6. žalovaná [Jméno Zástupce B] se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem souhlasí. Náleží jí ideální spoluvlastnický podíl v rozsahu [Anonymizováno]/[Anonymizováno] k nemovité věci, který nikterak neužívá, ani s ním nijak nedisponuje. Odkazuje na tvrzení žalobkyně, že nemovitou věc nelze reálně dělit, navrhuje spoluvlastnictví zrušit a vypořádat formou prodeje nemovitých věcí ve veřejné dražbě. Vypořádání podílového spoluvlastnictví je řízením iudicium duplex, dle čehož soud hodnotí, zdali je vázán návrhem strany žalující. Zákon ukládá soudu závazné pořadí způsobů vypořádání, které je třeba při zrušení a vypořádání dodržet. Dle § 1147 o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům, nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě, v odůvodněném případě může rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. Realizovatelnost jednotlivých způsobů vypořádání je pak soud povinen prověřit v závazném shora uvedeném pořadí. Žalobkyně v návrhu vůbec nezmiňuje, zda má zájem o převzetí podílů ostatních spoluvlastníků za soudem určený vypořádací podíl, zda disponuje dostatkem prostředků na vyplacení zbývajících spoluvlastníků. V úvahu připadá i převzetí společných nemovitých věcí některým ze spoluvlastníků. 6. žalovaná nemá zájem nemovité věci do svého vlastnictví převzít. Bude-li zjištěno, že žádný z účastníků nemá o převzetí nemovitých věcí zájem, či není solventní, teprve poté je namístě prodej nemovitých věcí, kdy 6. žalovaná preferuje prodej prostřednictvím realitní kanceláře. Závěrem poukazuje na to, že zatímco všichni žalovaní zdědili své podíly v rámci rodiny, žalobkyně spekulativně nabyla spoluvlastnický podíl v tomto roce za částku 250 000 Kč, přičemž následně, bez větších snah o dohodu se zbývajícími spoluvlastníky, podala žalobu na vypořádání k soudu. 6. žalovaná spor nikterak nevyvolala a nemohla mu ani zabránit, což je třeba zohlednit při úvahách o náhradě nákladů soudního řízení. 6. žalovaná se připojuje k tomu, co tvrdí 2. a 3. žalovaná, ani 6. žalovaná není schopna přesně popsat dispozici nemovitosti. Proto se tedy připojuje k vyjádření 2. a 3. žalované, kdy tvrdí, že neví, jak nemovitost vypadá. Má však povědomost o tom, že zahrada a pozemek, na kterém se nachází dům, je jedním funkčním celkem. Má za to, že nemovitost nebude možné reálně dělit, jednak, jedná se o jeden funkční celek a jednak je zde větší množství spoluvlastníků a předmětem dělení by měl být rodinný dům.

8. Skutkové zjištění:

9. Nesporným je, že žalobkyně nemá vůli převzít nemovitost do svého vlastnictví, spoluvlastnický podíl žalobkyně je [Anonymizováno]/[Anonymizováno], 1. žalovaný má zájem nadále být vlastníkem nemovitosti, nedisponuje finančními prostředky na úhradu vypořádacího podílu, spoluvlastnický podíl 1. žalovaného je [Anonymizováno]/[Anonymizováno], 2. žalovaná nemá vůli nadále být vlastníkem nemovitosti, spoluvlastnický podíl 2. žalované je [Anonymizováno]/[Anonymizováno], 3. žalovaná nemá vůli nadále vlastnit nemovitost, spoluvlastnický podíl 3. žalované je [Anonymizováno]/[Anonymizováno], 4. žalovaná nemá vůli vlastnit nemovitost, spoluvlastnický podíl 4. žalované je [Anonymizováno][Anonymizováno], 5. žalovaná má zájem převzít část budovy (jednu bytovou jednotku ze dvou, které jsou v budově situovány) a to s 1. žalovaným, částku, jíž je schopna si zajistit na úhradu vypořádacího podílu činí maximálně 3 000 000 Kč, spoluvlastnický podíl 5. žalované je [Anonymizováno]/[Anonymizováno], 6. žalovaná nemá vůli vlastnit nemovitost, spoluvlastnický podíl 6. žalované je [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Nesporným taktéž je, že v současné době nejsou nemovitosti nijak využívány, žádným ze spoluvlastníků, ani 1. žalovaným, který zde má hlášeno trvalé bydliště, jsou pod jedním oplocením. Budova je situována tak, že jsou zde dva samostatné vchody, které ústí do dvou samostatných částí, které lze užívat samostatně.

10. Účastníci řízení jsou zapsáni jako vlastníci nemovitých věcí, a to pozemku parc. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], vše v obci [adresa], katastrální území [adresa], list vlastnictví č. [hodnota], Katastrální úřad pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno] v poměru žalobkyně id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], 1. žalovaný id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], 2. žalovaná id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], 3. žalovaná id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], 4. žalovaná id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], 5. žalovaná id.[Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno], 6. žalovaná id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Uvedená skutečnost nebyla spornou, nadto se podává z listin, jimiž jsou výpis z katastru nemovitostí na čl. 38-39 spisu, informace o pozemku na čl. 59-60 spisu, informace o řízení na čl. 61 spisu.

11. Pakliže žalobkyně tvrdila, že strany sporu oslovila s návrhem na řešení situace, tak toto tvrzení je taktéž mimo spor, když se žalovaní vyjadřovali k tomu, jakým způsobem na oslovení žalobkyní reagovali. Nadto se ta skutečnost, že žalobkyně se obrátila na spoluvlastníky s tím, že se hodlá domluvit na dalším postupu ve věci, podává i z listin, jimiž jsou dopisy na čl. 37, 40, 41, 9x podací lístek na čl. 24-26 spisu, dodejky, dopisy – doručované zásilky na čl. 27-29 spisu, dodejka na čl. 42-43, dopis + dodejka na čl. 55 spisu. Za situace, kdy k dohodě spoluvlastníků nedošlo, není obsah vzájemné korespondence rozhodným, nadto jednotliví spoluvlastníci v rámci sporu zcela jednoznačně definovali své postoje.

12. Cena obvyklá shora označených nemovitostí byla za užití systému [Anonymizováno] určena v částce 8 650 000 Kč. (ocenění na čl. 30-35 spisu)

13. Pakliže byla 6. žalovanou předložena listina Údaje o dosažených cenách nemovitostí podle nemovitostí na čl. 67 spisu, dle níž byla vložena smlouva kupní ze dne 19. 1. 2024, cena za nemovitost 100 000 Kč a dále smlouva kupní ze dne 1. 3. 2024, cena za nemovitost 250 000 Kč, tak ve vztahu k této listině je třeba odkázat na vyjádření žalovaných, kdy bylo zdůrazněno, že kupní cena za spoluvlastnický podíl předchozího spoluvlastníka nedovídala obecné ceně, tedy v místě a čase za danou nemovitost. Ve vztahu k této listině je třeba hodnotit listinu na čl. 30-35 spisu, v níž bylo zpracováno ocenění dané nemovitosti v systému [Anonymizováno], který je využíván odbornou veřejností, kdy soudu je z úřední činnosti známo, že je odkazován i soudními znalci, kteří jsou ustanovení soudem k vypracování znaleckého posudku.

14. Skutkový závěr:

15. Účastníci řízení jsou zapsáni jako vlastníci pozemku parc. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, v obci [adresa], katastrální území [adresa], list vlastnictví č. [hodnota], Katastrální úřad pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno] v poměru žalobkyně id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], 1. žalovaný id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], 2. žalovaná id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], 3. žalovaná id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], 4. žalovaná id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], 5. žalovaná id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], 6. žalovaná id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Žalobkyně nemá vůli převzít nemovitost do svého vlastnictví, 1. žalovaný má zájem nadále být vlastníkem nemovitosti, nedisponuje finančními prostředky na úhradu vypořádacího podílu, 2. žalovaná nemá vůli nadále být vlastníkem nemovitosti, 3. žalovaná nemá vůli nadále vlastnit nemovitost, 4. žalovaná nemá vůli vlastnit nemovitost, 5. žalovaná má zájem převzít část budovy (jednu bytovou jednotku ze dvou, které jsou v budově situovány) a to s 1. žalovaným, na úhradu vypořádacího podílu je stavu zajistit si maximálně 3 000 000 Kč, 6. žalovaná nemá vůli vlastnit nemovitost. Nemovitosti nejsou nijak využívány, žádným ze spoluvlastníků, ani 1. žalovaným, který zde má hlášeno trvalé bydliště, jsou pod jedním oplocením. Budova má dva samostatné vchody, které ústí do dvou samostatných částí, které lze užívat samostatně. Žalobkyně strany sporu oslovila s návrhem na řešení situace, k dohodě nedošlo. Cena obvyklá činí 8 650 000 Kč.

16. Pakliže byla 6. žalovanou předložena listina Údaje o dosažených cenách nemovitostí podle nemovitostí na čl. 67 spisu, dle níž byla vložena smlouva kupní ze dne 19. 1. 2024, cena za nemovitost 100 000 Kč a dále smlouva kupní ze dne 1. 3. 2024, cena za nemovitost 250 000 Kč, tak ve vztahu k této listině je třeba odkázat na vyjádření žalovaných, kdy bylo zdůrazněno, že kupní cena za spoluvlastnický podíl předchozího spoluvlastníka nedovídala obecné ceně, tedy v místě a čase za danou nemovitost. Ve vztahu k této listině je třeba hodnotit listinu na čl. 30-35 spisu, v níž bylo zpracováno ocenění dané nemovitosti v systému [Anonymizováno], který je využíván odbornou veřejností, kdy soudu je z úřední činnosti známo, že je odkazován i soudními znalci, kteří jsou ustanovení soudem k vypracování znaleckého posudku.

17. Dle § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, o. z., nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

18. Dle § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

19. Dle § 1144 o. z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

20. Dle § 1147 o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

21. Žalobkyně se domáhá rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Soud odkazuje na ustanovení § 1140 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., o. z. Dále odkazuje na Občanský zákoník s komentářem III, C. H. BECK, Praha 2014, str. 543 a násl. Právní úprava je koncipována tak, že spoluvlastník nemůže být ve spoluvlastnictví nucen setrvávat proti své vůli. Adekvaci ustanovení § 142, odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. zákon č. 89/2012 Sb. neupravuje.

22. V souzené věci žalobkyně nechce ve spoluvlastnictví setrvat, odklad spoluvlastnictví nebyl uplatněn.

23. S odkazem na shora uvedený komentář soud dále konstatuje, že jsou v zásadě dvě formy likvidace spoluvlastnictví, a to zrušení podílového spoluvlastnictví a oddělení z podílového spoluvlastnictví, § 1140, odst. 2 o. z., kterýžto právní institut zákon č. 40/1964 Sb. taktéž neupravoval. Zásadním rozdílem uvedených právních institutů je ten, že v případě zrušení podílového spoluvlastnictví dochází k úplné a definitivní likvidaci dosavadního spoluvlastnického vztahu, v případě oddělení ze spoluvlastnictví dochází pouze ke změně v okruhu spoluvlastníků, přičemž samotné spoluvlastnictví zůstává zachováno.

24. K oddělení vlastnictví soud cituje rozhodnutí NS ČR vydané ve věci sp. zn. 22 Cdo 1338/2021 ze dne 28. 7. 2021, které uvádí: „Ke konkurenci žaloby na oddělení ze spoluvlastnictví a žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví: Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků (§ 1140 odst. 2 o. z.). Žaloba na oddělení ze spoluvlastnictví (§ 1140 odst. 2 o. z.) je zvláštním případem žaloby na ukončení účasti některého spoluvlastníka ve spoluvlastnickém vztahu (§ 1143 o. z.); každá z těchto žalob má vlastní, částečně odlišné předpoklady pro vyhovění (k tomu viz blíže Spáčil, J., Králík, M. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976-1474). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 667 a násl.). Uplatní-li tedy v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví některý z účastníků výslovně právo na oddělení ze spoluvlastnictví, je třeba o tomto návrhu věcně rozhodnout, bez ohledu na to, zda jsou splněny podmínky pro oddělení. To platí i opačně, je-li v řízení o oddělení ze spoluvlastnictví uplatněn návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. V těchto případech jde buď o vzájemný návrh, nebo v případě, že oba návrhy podá stejný účastník o objektivní kumulaci. V takovém případě soud zkoumá, zda jsou splněny podmínky pro oddělení nebo podmínky pro zrušení a vypořádání ze spoluvlastnictví; zjistí-li, že jsou splněny podmínky pro vyhovění jednomu z těchto návrhů, pak mu vyhoví a druhý zamítne (o eventualitu, že by byly splněny podmínky pro vyhovění oběma návrhům, což vyloučit nelze…). Nemůže však na zjištění o nedostatku podmínek pro vyhovění návrhu na oddělení ze spoluvlastnictví bez dalšího reagovat jen tím, že jej považuje za procesní návrh ve věci řízení o zrušení a vypořádání ze spoluvlastnictví. Pokud tak však učiní, nevyčerpá předmět řízení, a účastníci se mohou nápravy domáhat podle § 166 o. s. ř., není to však zásadně důvod pro zrušení rozhodnutí o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví v dovolacím řízení, je-li rozsudek jinak správný. Z tohoto hlediska tak nelze dovodit, že by rozsudek odvolacího soudu spočíval na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 1 o. s. ř.).“ 25. Jak se podává ze shora citovaného rozhodnutí, tak zrušení podílového spoluvlastnictví a oddělení z tohoto jsou samostatné právní instituty, jejichž rozdíl spočívá v tom, že spoluvlastník se v případě oddělení hodlá oddělit od zbytku spoluvlastnické struktury, kdy toto musí být uplatněno samostatným návrhem, není možné, aby takto soud bez dalšího hodnotil pouze samotný návrh na zrušení podílového spoluvlastnictví. V daném případě se o případ, kdy by se mělo jednat o oddělení vlastnictví, nejedná. Žádný z účastníků se nedomáhá oddělení od zbytku vlastnické struktury, ani žalobce svým návrhem, ani žalovaný. V daném případě má dojít k úplné likvidaci spoluvlastnictví, soud tak věc hodnotí jako zrušení podílového spoluvlastnictví, nikoliv oddělení.

26. Dále je nutno uvést, že zákon č. 89/2012 Sb. shodně jako zákon č. 40/1964 Sb. stanoví taxativním způsobem způsoby vypořádání spoluvlastnictví soudem, a to primárně rozdělení věci, poté přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu, teprve není-li toto možné prodej věci ve veřejné dražbě, Občanský zákoník s komentářem III, C. H. BECK, Praha 2014, str.

578. Způsob vypořádání je tak zde dán zákonem, soud tudíž není žalobním žádáním vázán, § 153, odst. 2 o. s. ř.

27. Soud tak nadále hodnotí, zdali každá jednotlivá nemovitost, jež je předmětem sporu, je reálně dělitelnou, nelze-li ji reálně dělit, jaké je využití jednotlivými spoluvlastníky, jejich vůle nemovitost nadále vlastnit, je-li tato dána, tak jejich schopnost plnit na vypořádací podíl, potažmo jaká je hodnota nemovitosti. Teprve v případě, že žádný ze spoluvlastníků nemá vůli vlastnit předmětnou nemovitost, činí není na straně takovéhoto spoluvlastníka zjištěna bonita, přichází rozhodnutí o prodeji ve veřejné dražbě, což zákon výslovně uvádí. Ke shora uvedenému soud odkazuje na ustanovení §§ 1141 a násl. o. z.

28. Předmětem sporu jsou nemovité věci, a to pozemek parc. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], v obci [adresa], k. ú. [adresa], zapsáno na listu vlastnictví č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno], a to v poměru žalobkyně id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], 1. žalovaný id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], 2. žalovaná id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], 3. žalovaná id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], 4. žalovaná id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], 5. žalovaná id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], 6. žalovaná id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] nemovitosti. Pro úplnost soud dodává, že dělitelnost je nutným hodnotit ve vztahu ke každému jednotlivému pozemku zvlášť, zvažovat je však třeba, zdali se jedná o funkční celek.

29. V souzené věci je zcela mimo spor, že označené nemovitosti tvoří jeden funkční celek. Sestávají z domu, kde se nacházejí dvě obytné jednotky bez přívodu médií, oba pozemky jsou užívány pod jedním oplocením. Pakliže by mělo dojít k dělení označených nemovitostí, muselo by být zjištěno, že nemovitosti jsou dělitelné dle spoluvlastnických podílů účastníků, po jejich dělení by každému z účastníků připadla oddělená část nemovitosti odpovídající jeho spoluvlastnickému podílu. To znamená, že nemovitosti by musely být děleny tak, že žalobkyni by připadla id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], 1. žalovanému id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], 2. žalované id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], 3. žalované id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], 4. žalované id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], 5. žalované id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], 6. žalované id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] nemovitosti.

30. Hodnocení reálné dělitelnosti nemovitosti je otázkou odbornou. Otázkou dělitelnosti se zaobírá rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydané ve věci sp. zn. 22 Cdo 2394/2006 dne 28. 3. 2008, které uvádí: „K otázce reálného dělení pozemku uvedl bývalý Nejvyšší soud ČR v rozsudku sp. zn. 3 Cz 3/92, že "výrazem "rozdělení dobře možné“ je sledován zejména ten cíl, aby i po rozdělení mohly nemovitosti bez závad sloužit k uspokojování těch potřeb, k nimž jsou účelově určeny.“.“ A dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 22 Cdo 2418/2022 dne 28. 12. 2023, které uvádí: „Z ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu k otázce vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem se podává, že reálné rozdělení společné nemovité věci není dobře možné zejména tehdy, pokud by nově vzniklé nemovité věci nebylo možno řádně užívat [..např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3105/2014]. …..v případě, že by nově vzniklé části věci nemohly sloužit vlastníku způsobem odpovídajícím jejich povaze; u pozemků se pak jedná zejména o kritérium rozlohy a celkové plochy a tvaru rozdělovaného pozemku (..např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2007, sp. zn. 22 Cdo 2163/2006). Velmi podstatným kritériem při rozdělení pozemku je pak jednak otázka přístupu k tomuto pozemku z veřejné komunikace (..např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. 22 Cdo 2437/2012), a jednak otázka přístupu k jiným nemovitým věcem, neboť rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku nemůže navodit stav, kdy některý z dosavadních spoluvlastníků ztratí přístup k jiné nemovitosti, jíž je vlastníkem či spoluvlastníkem (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 7. 2012, sp. zn. 22 Cdo 1431/2012). V projednávané věci odvolací soud …podrobně vysvětlil, z jakých důvodů má za to, že pozemek ..je nutné považovat za reálně nedělitelný. Dospěl k závěru, že rozdělení předmětného pozemku by sice bylo technicky proveditelné, ale z hlediska funkčního využití není rozdělení dobře možné. Zohlednil přitom velikost pozemku i velikost podílů jednotlivých spoluvlastníků, přičemž poukázal na to, že většina z nově vzniklých pozemků by byla samostatně nevyužitelná a s ohledem na to, že žádný z účastníků – kromě žalovaného 3) – by nemohl nově vzniklý pozemek využít pro zajištění lepšího přístupu na svůj vlastní pozemek nebo ke zvětšení velikosti svých stávajících pozemků, nepovažoval za vhodné řešení pozemek rozdělit. Naopak, co se týče polohy pozemku, zohlednil, že předmětný pozemek jednou z delších stran přiléhá k pozemku žalovaného 3), dále k pozemkům ve vlastnictví osob odlišných od účastníků řízení a současně navazuje na pozemek ..jenž je rovněž předmětem vypořádání …. Zohlednil též funkční určení daného pozemku podle platného územního plánu. …Ze všech těchto důvodů shledal pozemek z funkčního hlediska reálně nedělitelným…. S těmito závěry odvolacího soudu dovolací soud souhlasí. Ačkoliv bylo zjištěno, že by reálné rozdělení pozemku bylo technicky proveditelné, …v daném případě brání reálnému rozdělení pozemku nemožnost následného funkčního využití nově vzniklých menších částí pozemku. Závěr o reálné nedělitelnosti je proto správný, a to jak z hlediska praktického využití daného pozemku jako celku (oproti menším rozděleným pozemkům, které by samostatně využitelné nebyly), tak i z pohledu dalších aspektů ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu citované výše.“.

31. Předmětem sporu jsou dva pozemky. Ve věci je třeba posuzovat výměru pozemku, k čemuž je nutným hodnotit i tu skutečnost, že dle obsahu spisu, k tomuto taktéž shodná tvrzení účastníků, se jedná o jeden funkční celek. Dále je nutným posuzovat to, zdali případným reálným dělením, a to s ohledem k množství vlastníků a jejich spoluvlastnickým podílům, dojde k snížení hodnoty pozemku, využitelnost případně nově vzniklých pozemků z hlediska prostoru. V souzené věci je zcela nepochybně zřejmým, že projednávané nemovitosti nejsou dělitelnými, kdy je zároveň nutným zdůraznit, že ačkoliv pozemky, které jsou předmětem sporu, tvoří jeden funkční celek, vždy platí, že je rozhodováno o dělitelnosti každé jednotlivé věci zvlášť, tedy takto je vždy třeba rozhodnout o každém pozemku samostatně. Nicméně, i pokud by měly být pozemky hodnoceny jako jeden celek, jednalo by se o pozemky o výměře celkem [hodnota] m2. K výměře pozemků soud odkazuje listinu, jíž jest výpis z katastru nemovitostí. Tedy budovu by nebylo možným dělit dle spoluvlastnických podílů, taktéž pozemky, které jsou předmětem sporu, neboť byť by mohly být případně technicky dělitelné nebyly by funkčně využitelné s ohledem k množství vlastníků a jejich spoluvlastnickým podílům, v souzené věci není možné dosíci takového rozdělení, že by vznikly nevyužitelné pozemky. Nadto je třeba hodnotit i otázku snížení hodnoty nemovitostí, k níž by s ohledem k velikosti spoluvlastnických podílů a dle nich nově vzniklých nemovitostí došlo.

32. Co se týká druhého způsobu dělení, a to přikázání do výlučného vlastnictví některého ze spoluvlastníků s povinností plnit úhradu na vypořádací podíl, tak z tvrzení účastníků řízení se tak podává, že vůli nadále vlastnit nemovitost mají pouze 1. žalovaný a 5. žalovaná. Přikázání do vlastnictví toho ze spoluvlastníků, který má vůli nemovitost nadále vlastnit, přichází v úvahu pouze za předpokladu, že na jeho straně bude zjištěna bonita, tedy dostatečné množství finančních prostředků na úhradu vypořádacího podílu. 1. žalovaný nedisponuje žádnými finančními prostředky na úhradu vypořádacího podílu. 5. žalovaná je schopna zajistit si finanční prostředky maximálně do výše 3 000 000 Kč, tedy nikoliv v částce, kterou by bylo třeba zajistit pro úhradu vypořádacího podílu ostatních spoluvlastníků. K tomuto 5. žalovaná navrhla, že by s 1. žalovaným převzala jednu bytovou jednotku v domě, ostatním spoluvlastníci by převzali druhou bytovou jednotku v domě, a nemají-li vůli ji vlastnit, mohli by jí prodat. K tomuto je třeba konstatovat, že smyslem a účelem řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví je jeho úplná likvidace, jak již bylo uvedeno shora, kdy nelze žádného ze spoluvlastníků nutit setrvat ve spoluvlastnictví. Pakliže, vyjma 1. žalované a 5. žalovaného, nemá žádný ze spoluvlastníků vůli nemovitosti vlastnit, nelze je takto nutit setrvat v podílovém spoluvlastnictví, byť k jedné z jednotek, které se v domě nacházejí. Nadto je třeba konstatovat, že pouze ta samotná skutečnost, že v domě jsou oddělené prostory se samostatným vchody bez dalšího nezakládá úvahu o existenci dvou samostatných bytových jednotek. Aby bylo možné vůbec rozhodovat o bytových jednotkách, muselo by být soudem rozhodnuto o reálném dělení prohlášením na bytové jednotky. Zde by však mohly vzniknout pouze dvě bytové jednotky, což brání reálnému dělení dle spoluvlastnických podílů, neboť, aby požadavek na reálné dělení dle spoluvlastnických podílů mohl být naplněn, musely by vzniknout bytové jednotky dle spoluvlastnických podílů. A pokud i by byly prohlášeny dvě bytové jednotky, nemohlo by být postupováno tak, že proti vůli ostatních spoluvlastníků těmto bude, tedy pěti spoluvlastníkům ze sedmi, přikázána do podílového spoluvlastnictví jedna bytová jednotka. Navíc, pokud by bylo rozhodováno o dělení nemovitosti na bytové jednotky, museli by spoluvlastníci hradit náklady na toto dělení, což za situace, kdy ostatní spoluvlastníci nemají vůli nemovitost vlastnit a jeden ze spoluvlastníků nedisponuje vůbec žádnými volnými finančními zdroji, není reálným.

33. Pro úplnost je třeba konstatovat, že pokud nebyla zjištěna bonita žádného z těch spoluvlastníků, kteří by měli vůli nemovitost vlastnit, je nadbytečným hodnotit, jakým způsobem by tito nadále případně nemovitost využívali, k čemuž je namístě konstatovat, že ze shodných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že nemovitost není nikým užívána, obývána, tedy je zcela nevyužita, kdy ani 1. žalovaný, která zde má hlášeno trvalé bydliště, zde neuspokojuje svoji bytovou potřebu, bytem je u svého bratra. Nemovitosti tedy nejsou žádným ze spoluvlastníků využívány.

34. Nelze-li tedy nemovitosti reálně dělit, pět ze sedmi spoluvlastníků nemá vůli nemovitosti převzít do vlastnictví, dva vlastníci, kteří by případně měli zájem o přikázání do vlastnictví, nedisponují finančními prostředky na úhradu vypořádacího podílu, bylo rozhodnuto tak, že se nařizuje prodej ve veřejné dražbě pozemku parc. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], v obci [adresa], k. ú. [adresa], zapsáno na listu vlastnictví č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno], kdy náklady spojené s prodejem označených nemovitostí budou hrazeny z výtěžku dražby a po odečtení těchto nákladů výtěžek bude rozdělen mezi účastníky v poměru k jejich spoluvlastnickým podílům, tj. žalobkyni jednou dvanáctinou ([Anonymizováno]/[Anonymizováno]), 1. žalovanému dvěma devítinám ([Anonymizováno]/[Anonymizováno]), 2. žalované jedné šestině ([Anonymizováno]/[Anonymizováno]), 3. žalované jedné dvanáctině ([Anonymizováno]/[Anonymizováno]), 4. žalované jedné devítině ([Anonymizováno]/[Anonymizováno]), 5. žalované dvěma devítinám ([Anonymizováno]/[Anonymizováno]), 6. žalovaná jedné devítině ([Anonymizováno]/[Anonymizováno]).

35. Ve vztahu k rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud rozhodl v intencích rozhodnutí Ústavního soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. I. ÚS 3202/20 ze dne 2. 11. 2021, „Rozhodování o nákladech řízení v řízeních, které mají povahu iudicium duplex.“. V toto rozhodnutí Ústavní soud ČR uvádí: „Vzhledem k takto výjimečnému postavení účastníků řízení není snadné rozhodnout o náhradě nákladů soudního řízení, neboť není zřejmé, která strana vlastně "vyhrála" a která "prohrála". Jinými slovy řečeno, v obdobných případech nelze bez dalšího aplikovat zásadu úspěchu ve věci. Tomuto specifickému rysu řízení pak odpovídá též roztříštěnost judikatury obecných soudů v obdobných věcech. Vzhledem k tomu, že z věcných důvodů není prakticky možné, aby se touto otázkou sjednocujícím způsobem zabýval Nejvyšší soud, přistoupil Ústavní soud ve věci sp. zn. I. ÚS 262/20 k zevrubné analýze této problematiky. Z té mimo jiné vyplývá, že "nemohou-li spoluvlastníci předem přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu a mají-li všichni shodné procesní postavení v řízení, v němž se jedná o rovném vlastnickém právu všech účastníků, jeví se zpravidla jako spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení, aby každý ze spoluvlastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody; takové východisko odpovídá právu spoluvlastníků na ochranu vlastnictví zaručenému čl. 11 odst. 1 Listiny.". Z odůvodnění ústavní stížností napadených rozsudků se však naopak podává, že soudy založily odůvodnění svých nákladových výroků na zásadě úspěchu ve věci, jejíž aplikace není tomuto typu řízení vlastní - v podrobnostech lze zcela odkázat na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 262/20. Chce-li obecný soud v řízeních, která mají charakter iudicium duplex, rozhodnout o nákladech řízení asymetricky, měl by přednést pro tento svůj postup přesvědčivé argumenty. Z odůvodnění ústavní stížností napadených rozsudků se takové důvody nepodávají, a proto přistoupil Ústavní soud k jejich částečné kasaci. Výše uvedené neznamená, že by obecné soudy nemohly v nákladových výrocích zohlednit průběh soudního řízení, nicméně musí tento svůj postup řádně odůvodnit. To se v projednávané věci nestalo, čímž došlo k zásahu do základního práva stěžovatelky na spravedlivý proces. Pro úplnost je však nutno uvést, že obecné soudy rozhodovaly o náhradě nákladů řízení před vyhlášení citovaného nálezu Ústavního soudu.“. Z uvedeného rozhodnutí se tak podává, že ve věci, kterou lze hodnotit v režimu iudicium duplex, což je typicky řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví, nelze usuzovat na úspěch ve věci a je tak namístě rozhodnout, že každý z účastníků si ponese náklady, které v souvislosti s vedením sporu vynaložil. Tuto zásadu lze prolomit, avšak musí být zřejmé, z jakého důvodu takto soud věc hodnotí, musí být přesvědčivě odůvodněny závěry pro odchýlení od zásady rovnosti při rozhodnutí o nákladech řízení. V souzené věci nebylo shledáno žádných konkrétních a do té míry pro spor zásadních skutečností, které by odchýlení se od zásady rovnosti nákladů řízení odůvodňovaly. Proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků řízení na tuto nemá právo.

36. Podle § 164 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, o. s. ř., předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu v listinných stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.

37. V souzené věci došlo k chybě v psaní, když v datu narození 2. žalované [Jméno žalované B], konkrétně při uvedení roku narození, když byl ve výroku uveden rok narození „[Anonymizováno]“, přičemž správně má být uveden rok narození „[Anonymizováno]“. V souladu se shora citovaným zákonným ustanovení tak došlo k opravě chyby v psaní, kdy správně je tak nadále ve výroku rozsudku uveden rok narození 2. žalované „[Anonymizováno]“.

Poučení