22 C 265/2021-128

Rubrum

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Denisou Hamerskou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o 73 725,45 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 909,50 Kč s 10 % úrokem z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky 61 815,95 Kč a 10 % úroku z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení zamítá.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 36 927,26 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

IV. Žalobkyně je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu v Mostě náklady řízení v podobě znalečného ve výši 2 481,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu v Mostě náklady řízení v podobě znalečného ve výši 472,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala nároku na náhradu škody z důvodu neoprávněného odběru plynu žalovanou v období od [datum] do [datum] Počátek neoprávněného odběru byl žalobkyní stanoven v souladu s § 9 vyhl. č. 108/2011 Sb. jako den následující po poslední kontrole odběrného místa, která proběhla dne [datum]. Konec neoprávněného odběru plynu pak odpovídá dni předcházejícímu dni, kdy bylo pojato podezření na neoprávněnou manipulaci s plynoměrem. Žalovaná byla po celou dobu uživatelkou odběrného místa. Při určení výše škody žalobkyně postupovala podle § 9 odst. 3 vyhl. č. 108/2011 Sb. tak, že množství neoprávněně odebraného plynu vypočítala podle vzorce uvedeného v příloze [číslo] k této vyhlášce. Žalovaná umožnila žalobkyni přístup do odběrného místa za účelem zjištění instalovaných plynových spotřebičů, při kterém byly zjištěny spotřebiče 1x kotel kombinovaný se štítkovým příkonem 27,1 kW a 1x kombinovaný sporák s příkonem 10,5 kW. Celkové množství neoprávněně odebraného plynu bylo stanoveno ve výši 69 419,42 kWh. Od vypočítané výše neoprávněného odběru plynu (69 419,42 kWh) bylo odečteno množství plynu ve výši 15 320,83 kWh, které bylo zjištěno odečtem na měřícím zařízení dne [datum], a které je předmětem řádného vyúčtování obchodníkem s plynem. Takto zjištěné množství neoprávněně odebraného plynu ve výši 54 098,59 kWh bylo ve faktuře [číslo] ze dne [datum] vyčísleno ve výši 73 725,45 Kč se splatností [datum] v souladu s cenou dle ceníků žalobkyně za neoprávněně odebraný plyn vydaného v souladu s aktuálně platným cenovým rozhodnutím ERÚ. Součástí žalované částky dále žalobkyně učinila částku 3 500 Kč za znalecký posudek vyhotovený znalcem [příjmení] [jméno]. [anonymizováno], který předmětný plynoměr po jeho demontáži zkoumal (znalecký posudek č. [anonymizováno] [číslo] [rok] ze dne [datum]), a to v souladu s § 9 odst. 13 vyhl. č. 108/2011 Sb. jako úhradu nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru plynu. Součástí žalované částky dále žalobkyně učinila rovněž jako nezbytně nutné náklady vynaložené za zjištění neoprávněného odběru částku 6 950 Kč (a DPH) za kontrolu odběrného místa provedenou k objednávce žalobkyně společností [právnická osoba], a to v souladu se smlouvou o dílo reg. č. zhotovitele: S [číslo], reg. č. objednatele: [číslo] ze dne [datum].

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila z následujících důvodů: předně nesouhlasila s tím, že by plyn odebírala neoprávněně. Žalovaná souhlasila s tím, že došlo do zásahu plynoměru způsobem vedeným znalcem [příjmení] [jméno]. [anonymizováno], avšak nedošlo ke změně údajů o spotřebě, resp. plynoměr měřil i nadále správně a nevykazoval zkreslený stav plynu. Plynoměr byl přístupný na veřejném místě s poměrně vysokou koncentrací osob a žalovaná má několik teorií o zásahu do plynoměru jinou osobou s úmyslem žalovanou poškodit. Tyto teorie byly však spekulativní, a proto je žalovaná neuvedla. Svá tvrzení o tom, že nedošlo k neoprávněnému odběru plynu, prokazovala posudkem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], který dospěl mj. k závěru, že k neoprávněnému odběru nedošlo a případná modifikace číselníku plynoměru by v daném případě nedávala smysl. Naopak k závěrům znalce [příjmení] [jméno]. [anonymizováno] uvedla, že znalec dospěl pouze k závěru o porušení plynoměru s tím, že posouzení otázky neoprávněného odběru ani nepatří do jeho kompetence. Rovněž uvedla, že pouhá existence zjištěných stop na plynoměru ještě neznamená, že by skutečně došlo k zásahům, které údaje o skutečné spotřebě změnily, popř. že by plynoměr vykazoval chyby spotřeby ve prospěch zákazníka. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že došlo k neoprávněnému odběru, žalovaná namítala, že byl nesprávně určen jeho počátek. Poukázala na § 9 odst. 7 písm. a) vyhl. č. 108/2011 Sb. s tím, že neoprávněný odběr trvá po celou dobu od posledního odečtu v případě, že při odečtu bylo možné neoprávněný odběr zjistit, nejdéle však po dobu 24 měsíců. V této souvislosti namítala, že počátek neoprávněného odběru by bylo nutné vztáhnout až k počátku dubnu 2019, neboť periodický odečet měl být proveden právě v této době, avšak nedošlo k němu z důvodů na straně žalobkyně. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že počátkem neoprávněného odběru je duben 2018, žalovaná považuje nárok žalobkyně od [datum] do [datum] za promlčený s ohledem na skutečnost, že žaloba byla podána dne [datum]. Žalovaná rovněž namítala, že výše škody byla stanovena v rozporu s právními předpisy. Poukázala na § 74 odst. 7 energetického zákona, podle něho se výše škody způsobené neoprávněným odběrem určí způsobem stanoveným vyhláškou č. 108/2011 Sb. (výpočtem, který žalobkyně při vyčíslení žalovaného nároku použila) pouze v případě, že nelze zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů. Žalovaná uvedla, že v případě tvrzeného neoprávněného odběru bylo na místě použít prokazatelně zjištěné údaje v podobě historie spotřeby ve spojení s počtem a výkonem plynových spotřebičů, počtu osob, velikosti bytu. Poukázala na to, že průměrná roční spotřeba žalované podle historie spotřeby činí 13 229 kWh. Tato spotřeba je rovněž v souladu s předpokládanou roční dodávkou plynu udávanou samotnou žalobkyní a uvedenou na jejích webových stránkách (www.gasnet.cz/cs/cenik-sluzeb). Žalovaná v této souvislosti poukázala na nález Ústavního soudu sp. zn I ÚS 668/15 ze dne [datum]. Dále žalovaná nesouhlasila s náklady na zjištění neoprávněného odběru. Konkrétně nesouhlasila s náklady společnosti [právnická osoba] Namítala, že výše nákladů na zjištění neoprávněných odběrů popsaných v tabulce ve smlouvě uzavřené mezi žalobkyní a touto společností je ovlivněna motivační složkou, neboť v případě uzavření uznání dluhu zákazníkem jsou náklady vyšší. Tato motivační složka by neměla být přenášena na žalovanou. Dále poukázala na pouhý rozdíl v terminologii, resp. v popisu jednotlivých typů činností této společnosti při zjišťování neoprávněných odběrů. Konkrétně žalovaná namítala, že v čl. III v předložené smlouvě je za dokumentaci neoprávněného odběru plynu (NOP) bez neprokázaných okolností účtována částka 6 950 Kč oproti demontáže NOP s neprokázanými okolnosti, kdy je účtována částka 330 Kč.

3. Soud zjistil následující skutkový stav: Z potvrzení o montáži plynoměru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že na odběrném místě [číslo] byl uvedeného dne namontován plynoměr uvedeného čísla. Spotřebiče byly na potvrzení uvedeny dva, a to plynový kotel do 25 kW a sporák.

4. Z protokolu [číslo] o zjištění podezření poškození měřícího zařízení ze dne [datum] soud zjistil, že předmětný plynoměr byl umístěn na společné chodbě činžovního domu za obrazem, resp. že měřící zařízení je veřejně přístupné. Stav počitadla byl 15 944 m (viz rovněž montážní výkaz [číslo] ze dne [datum]). Bylo zjištěno poškození úřední značky plynoměru (její vyhnutí z vrchní strany), dále bylo ze spodní strany viditelné lepidlo, byl poškrábán spodní plíšek okolo úřední značky. Kontrole byl přítomen druh žalované [jméno] [příjmení], který rovněž umožnil prohlídku bytu za účelem soupisu spotřebičů. Byly zjištěny spotřebiče v podobě 1 čtyřplotýnkového sporáku s troubou a 1 kotel pro vodu a topení.

5. Z listiny Doplňující informace k protokolu [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] došlo v předmětném odběrném místě k mimořádnému odečtu s tím, že stav plynoměru byl k tomuto dni 15 695 m. Byla vylepena bezpečnostní přelepka [číslo]. Odečítač učinil poznámku, že plynoměry jsou na chodbě za obrazy. Byt je v druhém nadpodlaží. Majitel nebyl u kontroly přítomen. Poškození CP na spodní straně z vrchu lepidlo. Dále následují„ informace o provedené kontrole“ ze dne [datum] s poznámkou„ zjištěno podezření na poškození měřícího zařízení“. Na téže listině je dále záznam, že dne [datum] byl osazen nový plynoměr výr. [číslo] (viz rovněž montážní výkaz [číslo] ze dne [datum]).

6. Z Osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla [číslo] 2019 ze dne [datum] vydaného autorizovaným metrologickým střediskem pro ověřování stanovených měřidel v oboru měřidla protečeného množství plynu s přidělenou úřední značkou K8 soud zjistil, že předmětný plynoměr nesplňuje požadavky stanovené opatření obecné povahy [číslo], neboť byla zjištěna poškozená úřední značka počitadla. Výsledkem technické zkoušky a podmínek přezkoušení bylo zjištění, že zjištěná chyba plynoměru při průtoku plynu se pohybuje v mezích dovolené chyby plynoměru. Rovněž zjištěná střední hodnota tlakové ztráty se pohybuje v dovolené střední hodnotě této ztráty. Zkouška plynoměru byla provedena dne [datum]. Bezpečnostní samolepka byla shledána bez závad.

7. Z písemného znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalce z oboru kriminalistika, specializace mechanoskopie ze dne [datum] doplněného ústní výpovědí znalce při jednání soudu dne [datum] soud zjistil, že plomba krytu číselníku předmětného plynoměru byla přerušena, úřední značka na této plombě byla poškozena. Znalec pro potřeby zkoumání demontoval číselník a zjistil, že na kolečkách s číslicemi a převodových kolečkách číselníku byly zjištěny stopy nástroje a násilného přetočení koleček. Znalec dále uvedl, že předmětné poškození plynoměru zapadá do řetězce poškození, ke kterým dochází právě z důvodu přetáčení číselníku plynoměrů. K výslovnému závěru, že při předmětném, popř. jemu obdobném zásahu do plynoměru došlo ke změně údajů o spotřebě, by bylo možné dle znalce dospět pouze v případě, že by byl přítomen přetočení číselníku.

8. Fakturou spol. [právnická osoba] ze dne [datum] bylo vyúčtováno období odběru plynu v předmětném odběrném místě od [datum] do [datum] v množství 1 406 m v částce 19 948,19 Kč. Účtované období bylo rozděleno na dvě období: první období od [datum] do [datum], kdy bylo vycházeno ze stavu plynoměru 15 477 m ke dni [datum] a konečného stavu 15 944 m ke dni [datum]. Byla vyúčtována spotřeba 462 m. Druhé období bylo datováno od [datum] do [datum] a byla vyúčtována spotřeba ve výši 944 m. V prvním období byla spotřeba měřena plynoměrem výr. [číslo] v druhém období nově osazeným plynoměrem výr. [číslo].

9. Ze sdělení spol. [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že v roce 2019 nebyl odečet fyzicky proveden, neboť z důvodu pracovní neschopnosti pravidelné odečtářky prováděl odečty náhradní odečtář, kterému se odečet plynoměru žalované včetně ostatních plynoměrů v objektu nepodařilo odečíst z důvodu nepřístupnosti. Z téhož sdělení soud zjistil, že dne [datum] došlo k fyzickému odečtu stavu plynoměru odečtářkou uvedené společnosti. S tímto zjištěním je v souladu rovněž výpis z interního systému žalobkyně, pokud se týká způsobu odečtu v roce 2018 (viz uvedený výpis).

10. Ze zprávy společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že ke dni [datum] byl proveden samoodečet stavu plynoměru žalovanou.

11. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] [právnická osoba] a. s., která účtovala období odběru plynu žalovanou od [datum] do [datum], soud zjistil, že u způsobu odečtu spotřeby plynu ke dni [datum] je uveden údaj„ odečtem“.

12. Z emailové zprávy zaměstnankyně žalobkyně [jméno] [příjmení] ze dne [datum], jejíž součástí byl screenshot výpisu ze systému žalobkyně soud zjistil, že k [datum] byl vygenerován stav 15 477 m na základě odhadu, který se odvíjel od dodaného stavu ze dne [datum].

13. Sdělení společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] popřelo údaj z faktury spol. [právnická osoba] účtující období odběru plynu od [datum] do [datum] a zprávu téže společnosti ze dne [datum], v nichž se uvádí, že dne [datum] byl proveden v předmětném odběrném místě odečet (viz uvedené zprávy společností [právnická osoba] a [právnická osoba]).

14. Na základě výše uvedených důkazů soud ke způsobu zjištění výše spotřeby plynu ke dni [datum] učinil následující dílčí skutkový závěr: V souladu s tím, že společnost [právnická osoba] je subjektem, který pro účely vyúčtování pouze využívá údajů o stavu měřidla, která jí jsou dodávána zákazníkem, v případě periodického odečtu pak distributorem (viz sdělení této společnosti ze dne [datum] a [datum]), soud má za prokázané, že k poslednímu fyzickému odečtu v předmětném odběrném místě došlo dne [datum]. Dne [datum] byla spotřeba v uvedeném místě zjištěna odhadem žalobkyně, a to na základě samoodečtu žalovanou ze dne [datum] (viz tvrzení žalobkyně na str. 2 protokolu o jednání soudu ze dne [datum], emailová zpráva zaměstnankyně žalobkyně [jméno] [příjmení] ze dne [datum]).

15. Z listinného důkazu v podobě znaleckého posudku [číslo] znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], znalce v oborech Energetika, odvětví výroba, rozvod a užití energie, hodnocení úspor energie, Elektrotechnika, odvětví výroba, rozvod a užití elektrické energie, hodnocení úspor energie a Ekonomika, odvětví Ceny a odhady, specializace energií, paliv, ohřevů a dodávky vody vč. rozúčtování nákladů ze dne [datum] soud zjistil, že znalec k zadání žalované provedl mj. analýzu dat spotřeb za posledních 10 let za účelem zjištění pravděpodobnosti, zda v analyzovaném období došlo k neoprávněnému odběru plynu spočívajícím v umělém snížení spotřeby plynu formou násilného přetočení číselníku plynoměru. Znalec při svém znaleckém zkoumání vycházel mj. z historické spotřeby žalované zjištěné z jednotlivých vyúčtování dodávky plynu předmětného odběrného místa. Soud těmito vyúčtování provedl rovněž důkaz a zjistil: z vyúčtování odběru plynu za období od [datum] do [datum] zjistil, že žalovaná odebrala plyn v množství 1 135,26 m (11 986 kWh). Z vyúčtování odběru plynu za období od [datum] do [datum] zjistil, že žalovaná odebrala plyn v množství 1 203,43 m (12 708 kWh). Z vyúčtování odběru plynu za období od [datum] do [datum] zjistil, že žalovaná odebrala plyn v množství 1 136,24 m (12 062 kWh). Z vyúčtování odběru plynu za období od [datum] do [datum] zjistil, že žalovaná odebrala plyn v množství 1 106,58 m (11 743 kWh). Z vyúčtování odběru plynu za období od [datum] do [datum] zjistil, že žalovaná odebrala plyn v množství 1 202,50 m (12 822 kWh). Z vyúčtování odběru plynu za období od [datum] do [datum] zjistil, že žalovaná odebrala plyn v množství 1 431,92 m (15 276 kWh). Z vyúčtování odběru plynu za období od [datum] do [datum] zjistil, že žalovaná odebrala plyn v množství 1 336,99 m (14 240 kWh). Z vyúčtování odběru plynu za období od [datum] do [datum] a za období od [datum] do [datum] zjistil, že žalovaná odebrala plyn v množství 1 222,18 m (13 022 kWh). Z vyúčtování odběru plynu za období od [datum] do [datum] zjistil, že žalovaná odebrala plyn v množství 1 406,22 m (14 976 kWh). Z vyúčtování odběru plynu za období od [datum] do [datum] zjistil, že žalovaná odebrala plyn v množství 11 385,48 m.

16. Údaje o spotřebě, které soud z výše uvedených vyúčtování zjistil, jsou v souladu s údaji uvedenými ve znaleckém posudku [anonymizována dvě slova]. [příjmení] (tab. [číslo] tohoto posudku). Znalec uvedená data dále analyzoval a dospěl k závěru, že v období od [datum] do [datum] činila průměrná roční spotřeba v předmětném odběrném místě 1 266,93 m plynu. Znalec data mezi jednotlivými odečty přepočetl na průměrné denní spotřeby, aby eliminoval vliv různé délky odečtového období. Roční spotřeba v tomto přepočtu pro období k odečtu dne [datum] (zahrnující i žalované období) činila 1 363,22 m. Rozkolísanost denních spotřeb za sledované desetileté období byla – 11 % až + 15 %. Znalec dospěl k závěru, že spotřeba ve sledovaném období je téměř ustálená. Navíc maximální hodnota výchylky je + 15 %, tedy kladná, a tudíž respektující vyšší spotřebu. Znalec tímto odůvodnil svůj závěr, že k neoprávněnému odběru nedošlo.

17. Oproti znalci měl soud k dispozici dále vyúčtování odběru plynu za období od [datum] do [datum]. Z tohoto vyúčtování soud zjistil, že žalovaná v uvedeném období odebrala plyn v množství 1 164,92 m.

18. Znalec dále ve znaleckém posudku poukázal na údaje týkající se předpokládané roční dodávky plynu distributora plynu, konkrétně žalobkyně, která tyto údaje prezentovala na svých webových stránkách http://www.gasnet.cz/cs/cenik-sluzeb Pro předmětný charakter odběrného místa žalované byla předpokládané roční dodávka plynu stanovena žalobkyní na 1 250 m.

19. Z přehledu údajů o odhadu spotřeby v jednotlivých měsících v předmětném odběrném místě vyhotoveného [právnická osoba] a. s. soud zjistil, že odhad spotřeby pro rok 2019 byl následující: v dubnu 129,36 m, v květnu 50,93 m, v červnu 28,20 m, v červenci 22,86 m. Pro rok 2020 tyto odhady byly následující: v dubnu 108,71 m, v květnu 37,62 m, v červnu 20,78 m, v červenci 16,81 m. Pro rok 2021 se jednalo o následující odhady: v dubnu 89,08 m, v květnu 33,99 m, v červnu 18,63 m, v červenci 14,94 m.

20. Ze smlouvy o dílo reg. č. zhotovitele: [anonymizováno] [číslo], reg. č. objednatele: [číslo] uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako zhotovitelem a žalobkyní jako objednatelem dne [datum] soud zjistil, že cena za dokumentaci neoprávněného odběru bez neprokázaných okolností zhotovitelem činila částku 6 950 Kč, pokud výsledkem rovněž nebyla dohoda o uznání dluhu (viz čl. III b. 1 smlouvy). Neprokázanou skutečností se má ve smlouvě na mysli např. neoprávněný odběr, kdy nelze jednoznačně určit osobu, která měla z neoprávněného odběru plynu prospěch (čl. I smlouvy). V čl. III smlouvy v tabulce„ [příjmení] ujednání“ se nachází jednotlivé logické celky činností zhotovitele s příslušnou jednotkovou cenou. Cena 6 950 Kč za výše uvedený logický celek zahrnuje při odhalení neoprávněného odběru bez neprokázaných okolností zajištění dokumentace včetně výměny měřícího zařízení a včetně instalace montážní plomby. V čl. II Přílohy [číslo] k předmětné smlouvě o dílo je vymezeno, co všechno zahrnuje dokumentace neoprávněného odběru a co je zhotovitel povinen žalobkyni jako objednateli předat: protokol o zjištění neoprávněného odběru, dokumenty vzniklé při jednání s policií, protokol o předání a převzetí plynoměrů, veškerou pořízenou fotodokumentaci, zprávu s AMS a znalecký posudek k měřícímu zařízení.

21. Obrana žalované směřovala k tomu, že náklady na zjištění neoprávněného odběru v podobě platby [právnická osoba] [anonymizováno] nečiní v souladu s předmětnou smlouvou o dílo částku 6 950 Kč, ale pouze částku 330 Kč. Žalovaná vyšla z čl. III předmětné smlouvy obsahující ujednání o ceně v případě demontáže s neprokázanými okolnostmi, neboť tuto činnost co do obsahu zahrnutých činností považuje za srovnatelnou jako dokumentace neoprávněného odběru za cenu 6 950 Kč. K této obraně soud uvádí, že ji neshledal důvodnou s ohledem na následující skutečnosti: součástí činnosti za části 6 950 Kč je mj. zajištění dokumentace s výstupy výše uvedenými pod b. 20 odůvodnění rozsudku (protokol o zjištění neoprávněného odběru, dokumenty vzniklé při jednání s policií, protokol o předání a převzetí plynoměrů, veškerou pořízenou fotodokumentaci, zprávu s AMS a znalecký posudek k měřícímu zařízení). Činnost s cenovým ujednáním v částce 330 Kč je již označena pouze jako demontáž (tj. nikoli dokumentace) a její součástí je nikoli zajištění dokumentace, ale zajištění pouze fotodokumentace, a proto činnost zdaleka menšího rozsahu než zajištění celkové dokumentace neoprávněného odběru, jejíž je fotodokumentace součástí.

22. Dále žalovaná argumentovala, že žalobkyně společnost [právnická osoba] v předmětné smlouvě motivovala vyššími částkami např. k uzavření dohody o uznání dluhu a že tato motivační složka by neměla být přenášena na žalovanou. Při této úvaze vycházela z toho, že za uvedený celek činností za částku 6 950 Kč (dokumentaci neoprávněného odběru bez neprokázaných okolností zhotovitelem) je v případě, kdy součástí bude i uzavření dohody uznání dluhu, sjednána odměna ve výši 8 000 Kč. Soud zjistil, že takové ujednání je součástí čl. III b. 1 předmětné smlouvy. K této argumentaci soud uvádí, že ji nespatřuje důvodnou. Z pohledu žalované proto, že dohoda o uznání podepsána nebyla, a proto na žalovanou motivační složka být přenesena nemohla. Současně však má soud za to, že uznání dluhu může být jedním z výsledků řešení neoprávněného odběru a dojde-li k uzavření takové dohody, je to nepochybně úkon navíc, který je uvedeným způsobem při odměně zohledněn. Rovněž soud k této obraně poukazuje na str. 5 znaleckého posudku [anonymizována dvě slova]. [příjmení], kde znalec uvádí, že výše nákladů společnosti [právnická osoba] se odvíjí od technické a časové náročnosti kontroly a v odměně není obsažena jakákoli motivační složka apod. pro případ zjištění neoprávněného odběru (viz odkaz č. 2 na str. 5 uvedeného znaleckého posudku.

23. Z daňového dokladu [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované za období od [datum] do [datum] za neoprávněný odběr plynu částku 73 725,45 Kč. Tato částka představovala vyúčtování neoprávněně odebraného plynu za uvedené období v množství 54 098,59 kWh, neboť z vypočítané výše neoprávněného odběru (69 419,42 kWh podle vyhl. č. 108/2011 Sb.) byla odečtena spotřeba ve výši 15 320,83 kWh, která byla zjištěna odečtem na měřidle ke dni [datum] a byla předmětem řádného vyúčtování. Součástí vyúčtované částky byly rovněž náklady na zjištění neoprávněného odběru ve výši 3 500 Kč za znalecký posudek a ve výši 6 950 Kč včetně DPH ve výši 1 459,50 Kč jako náklady společnosti [právnická osoba] na zjištění neoprávněného odběru. Splatnost vyúčtování nastala dnem [datum]. Faktura byla žalované odeslána dne [datum] (viz poštovní podací arch).

24. Dne [datum] byla žalované zaslána upomínka k zaplacení žalované částky ze dne [datum] (viz upomínka včetně poštovního podacího archu). Mezi účastníky rovněž proběhla předsoudní písemná komunikace (viz dopisy zástupce žalobkyně ze dne [datum], [datum], [datum] a zástupce žalované ze dne [datum]).

25. Fakturou č. [anonymizováno] ze dne [datum] vyúčtoval znalec [příjmení] [jméno]. [anonymizováno] žalobkyni odměnu za vyhotovení znaleckého posudku č. [anonymizováno] [číslo] [rok] ze dne [datum] částku 3 500 Kč (viz rovněž předávací protokol s daty předání plynoměru znalce dne [datum] a převzetí od znalce [datum]). Z potvrzení o provedení transakce [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně odměnu znalci zaplatila.

26. Fakturou č. 2019 ze dne [datum] společnost [právnická osoba] vyúčtovala žalobkyni za zjištění neoprávněného odběru žalovanou částku 6 950 Kč spolu s 21 % DPH (viz faktura č. 2019 ze dne [datum], dále Dodatek k této hromadné faktuře obsahující seznam odběrných míst, kde byla kontrola prováděna, a Předávací protokol – rozpis poskytnutých činností ze dne [datum]). Z potvrzení o provedení transakce vystaveného [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně uvedenou fakturu dne [datum] zaplatila.

27. Soud zamítl návrh na provedení důkazu výslechem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], neboť jeho v dané věci relevantní závěry uvedené v písemném znaleckém posudku, jímž byl jako listinou proveden důkaz, nebyly zpochybněny. Jedná se o posouzení právní otázky, které náleží pouze soudu. Jeho výslech soud proto považoval za nadbytečný. Pokud se týká závěru znalce uvedeného v posledním odstavci části 3.2. znaleckého posudku, že lze konstatovat, že k neoprávněnému odběru ve smyslu § 74 energetického zákona nedošlo, tento závěr soud nepovažuje za relevantní a nijak z něho nevycházel.

28. Soud dále zamítl návrh na provedení důkazu přihláškou k odběru zemního plynu ze dne [datum], ceníkem neoprávněného odběru plynu a neoprávněné distribuce plynu pro rok 2018 a 2019 a licencí k distribuci plynu žalobkyně, neboť skutečnosti, které měly být těmito důkazy prokázány, účastníci považovali za nesporné.

29. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutkový závěr: V odběrném místě žalované byl dne [datum] zjištěn poškozený plynoměr způsobem, ke kterému dochází z důvodu přetáčení číselníku plynoměrů. Poslední fyzický odečet spotřeby byl proveden [datum]. Pravidelný fyzický odečet měl být proveden v dubnu 2019, avšak z důvodů stojících nikoli na straně žalované, rovněž nikoli pro nepřístupnost plynoměru, proveden nebyl. Stav plynoměru pro vyhotovení pravidelného ročního vyúčtování byl zadán ke dni [datum] odhadem. Historická spotřeba zjištěná od roku 2011 do roku 2021 je prakticky konstantní a této spotřebě odpovídá i spotřeba naměřená poškozeným plynoměrem v období od [datum] do [datum], za níž již žalovaná zaplatila v rámci řádného vyúčtování odběru plynu.

30. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem: Podle § 74 odst. 1 písm. e) b. 1 energetického zákona je neoprávněným odběrem plynu odběr měřený měřicím zařízením, které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti nebo příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily.

31. Podle § 74 odst. 1 písm. e) b. 3 energetického zákona je neoprávněným odběrem plynu odběr měřený měřicím zařízením, které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení.

32. Soud má po provedeném dokazování za to, že došlo k neoprávněnému odběru plynu, neboť došlo k odběru plynu zaznamenaného nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele v důsledku zásahů do měřícího zařízení (plynoměru), které údaje o skutečné spotřebě změnily ve smyslu § 74 odst. 1 písm. e) b. 1 energetického zákona. Obrana žalované popírající existenci neoprávněného odběru plynu proto, že nedošlo ke změně údajů o spotřebě, resp. plynoměr měřil i nadále správně a nevykazoval zkreslený stav plynu, není důvodná. Bylo prokázáno, že předmětný plynoměr byl uvedeným způsobem poškozen. Znalec [příjmení] [jméno]. [anonymizováno] potvrdil poškození plynoměru způsobem, k němuž dochází právě z důvodu přetáčení číselníku plynoměrů. Znalec se vyjádřil i k tomu, že k otázce skutečného přetočení číselníku by se mohl vyjádřit jen tehdy, pokud by u tohoto přetočení fakticky byl přítomen. Obrana žalované se opírá nikoli o tvrzení odůvodňující skutečnost, že nedošlo k zásahu do plynoměru, který by změnil jeho stav o spotřebě, ale o tvrzení, že plynoměr měřil i nadále správně a nevykazoval zkreslený stav spotřeby plynu. Bylo skutečně prokázáno, že plynoměr o jeho demontáži měřil v rámci dovolené chyby (viz Osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla [číslo] 2019 ze dne [datum]), rovněž žalobkyně po přelepení plynoměru ochranou přelepkou z údajů naměřených do jeho výměny i nadále vycházela (viz vyúčtování za období od [datum] do [datum]). Právě a pouze z této skutečnosti však nelze usuzovat, že proto byl stav číselníku v době jeho poškození nezměněn, jak činí žalovaná. Bylo prokázáno (a žalovaná toto zjištění nezpochybňuje), že číselník plynoměru byl poškozen způsobem nasvědčujícím jeho přetočení. Žalovaná netvrdila žádné skutečnosti nasvědčující závěru, že číselník nebyl přetočen a nebyl tak zkreslen skutečný stav spotřeby. Naopak žalobkyně prokázala výše uvedený zásah do plynoměru zcela odpovídající zásahu za účelem změny stavu spotřeby plynu na jeho číselníku. Soud v této souvislosti poukazuje na rozhodnutí NS ČR ze dne 8. 1. 2014, sp. zn. 28 Cdo 3459/2013, jehož část právní věty zní:„ Z hlediska hodnocení důkazů nutno odkázat na znění ustanovení § 132 o.s.ř., podle něhož důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Platí zde zásada volného hodnocení důkazů. Není požadováno zjištění pravdy v nějakém absolutním významu, naopak jde o vysokou pravděpodobnost rozhodných skutečností blížící se hranici praktické jistoty.“ V souladu s výše uvedeným soud po zhodnocení zjištěných skutečností nadále vychází z toho, že došlo k neoprávněnému odběru plynu ve smyslu § 74 odst. 1 písm. e) b. 1 energetického zákona.

33. Podle § 74 odst. 7 energetického zákona je při neoprávněném odběru plynu osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu.

34. Podle § 5 odst. 4 vyhl. č. 108/2011 Sb. při nedostupnosti údajů zaznamenaných měřicím zařízením stanoví provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy odhad náhradních údajů o spotřebě nebo dodávce plynu v souladu s právním předpisem, kterým se stanoví pravidla trhu s plynem.

35. Podle § 9 odst. 1 téže vyhlášky při neoprávněném odběru plynu určí množství neoprávněně odebraného plynu provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru plynu.

36. Podle § 9 odst. 2 téže vyhlášky v případech, kdy nelze zjistit skutečné množství neoprávněně odebraného plynu podle odstavce 1, stanoví provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebraného plynu pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8.

37. Podle § 9 odst. 3 množství neoprávněně odebraného plynu se v případě znalosti štítkových příkonů a počtu jednotlivých plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru vypočítá podle vzorce uvedeného v příloze č. 2 k této vyhlášce. V případě, že štítkový příkon plynového spotřebiče není znám, použije se výrobcem udávaný příkon takového plynového spotřebiče.

38. Podle § 9 odst. 7 písm. a) vyhl. č. 108/2011 Sb. pokud provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru plynu, má se za to, že neoprávněný odběr plynu trval u měření typu C a S po celou dobu od posledního odečtu v případě, že při odečtu bylo možné neoprávněný odběr zjistit, nejdéle však po dobu 24 měsíců.

39. S ohledem na povahu odběrného místa (domácnost) soud vyšel z toho, že množství plynu je měřeno měřením typu C ve smyslu § 3 odst. 5 vyhl. č. 108/2011 Sb.

40. K vymezení období neoprávněného odběru plynu žalobkyní, tj. k období od [datum] do [datum] soud uvádí následující: žalobkyně počátek tohoto období odůvodnila naposledy provedeným fyzickým odečtem spotřeby na plynoměru žalované. Je nepochybné, že v případě, kdy je určována výše škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, představuje délka období neoprávněného odběru jedno ze zásadních kritérií ovlivňujících celkovou výši škody. Vyhláška č. 82/2011 Sb. v § 9 odst. 7 toto období odvíjí„ od posledního odečtu“ s tím, že blíže nevymezuje, jaký konkrétní odečet může být akceptován v tom smyslu, zda i případný odečet provedený zákazníkem (samoodečet). Vyhl. č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny je důslednější v tom, že za počátek trvání neoprávněného odběru odvíjí od předposledního pravidelného odečtu, avšak s tím, že samoodečet nebo odhad odběru elektřiny není v takovém případě považován za pravidelný odečet (§ 16 odst. 6 písm a)). Soud má za to, že v každém případě vyhl. č. 82/2011 Sb. v této souvislosti minimálně pracuje s pojmem„ poslední odečet“, nemíní tak tímto odhad, který byl v předmětné věci učiněn v souladu s § 5 odst. 4 vyhl. č. 108/2011 Sb. dne [datum] místo pravidelného odečtu z důvodu nedostupnosti údajů. Rovněž však soud v dané věci zjistil, že v předmětné věci došlo k fyzickému odečtu dne [datum] a mělo k němu dojít i v dubnu 2019 prostřednictvím společnosti [právnická osoba] V dubnu 2019 k fyzickému odečtu nedošlo v celém objektu z důvodu„ nepřístupnosti“. K nepřístupnosti objektu v dubnu 2019 odečtářem, v důsledku níž nemělo dojít k fyzickému periodickému odečtu, je třeba uvést, že plynoměr byl dle žalobkyně veřejně přístupný, umístěn na chodbě, nikoli v bytě žalované. Dále je třeba uvést, že i v případě mimořádného odečtu dne [datum] nebyl majitel přítomen, kontrolu proto bylo možné provést i bez přítomnosti žalované, rovněž tak fyzický odečet a zabezpečení plynoměru bezpečnostní přelepkou. Okolnost, která mohla sehrát roli při neuskutečnění fyzického odečtu, mohla být zdravotní indispozice pravidelné odečtářky a její náhrada jiným odečtářem (viz sdělení společnosti [právnická osoba]). V žádném případě však nebylo podáno jakékoli tvrzení o tom, že by neuskutečnění fyzického odečtu zavinila žalovaná, a přesto jí má jít tato okolnost k tíži, a to k nikoli nepatrné tíži. Pokud by žalobkyně svůj výpočet škody vzniklé neoprávněným odběrem podle vyhlášky vztahovala k období pouze od [datum] do [datum], tj. k o rok kratšímu období, resp. v daném případě k období oproti žalovanému v délce 465 dní k období v délce 100 dní, byla by vypočtená škoda výrazně menší. V souladu s tím soud považuje za spravedlivé za období neoprávněného odběru plynu považovat období od [datum] do [datum] Počátek tohoto období soud určil ke dni [datum], neboť k [datum] byl učiněn odhad namísto fyzického odpočtu. Soud má za to, že vycházela-li žalobkyně z posledního uskutečněného fyzického odečtu ke dni [datum], tj. ve smyslu § 9 odst. 7 písm. a) vyhl. č. 108/ 2011 mj. z toho, že při tomto odečtu bylo možné neoprávněný odběr zjistit, bylo možné tento neoprávněný odběr zjistit i [datum]. Za období od [datum] do [datum] žalobkyni nárok na náhradu škody proto nevznikl.

41. V souladu s uvedeným dílčím závěrem o trvání neoprávněné odběru se soud dále nezabýval námitkou promlčení vznesenou žalovanou pro období od [datum] do [datum].

42. Při stanovení konkrétně výše škody vzniklé žalobkyni neoprávněným odběrem soud zohlednil zákonné předpoklady stanovení výše této škody, stávající judikaturu a obranu žalované. Žalobkyně při výpočtu škody vycházela z § 9 odst. 3 vyhl. č. 108/2011 Sb.

43. Právní věta nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 668/15 zní:„ Pokud škůdce prokáže, že výše škody za neoprávněně odebranou elektřinu stanovená podle prováděcího předpisu k § 51 energetického zákona je mnohonásobně vyšší než jeho platby za elektřinu ve srovnatelných obdobích před neoprávněným odběrem, nelze takto vypočítanou výši škody bez dalšího akceptovat. Soud v takovém případě musí zohlednit i další okolnosti, které jej mohou v maximální míře přiblížit ke stanovení skutečné výše způsobené škody. Pokud pak na základě provedených důkazů soud nedospěje v konkrétní situaci k závěru, že vypočtená výše škody s určitou mírou pravděpodobnosti odpovídá škodě skutečné, nemůže prováděcí předpis aplikovat v té části, ve které by tak způsobil neoprávněný zásah do majetkových práv škůdce tím, že by vypočtená výše škody plnila v převážné míře funkci sankční, a nikoli kompenzační. V takovém případě musí o výši škody soud rozhodnout podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností.“ 44. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2490/2020 ze dne 26. 10. 2021 soud cituje následující část odůvodnění (b. 25 odůvodnění):„ Otázkou stanovení výše škody za neoprávněně odebranou elektrickou energii se Nejvyšší soud již opakovaně zabýval. V rozsudku ze dne 28. 4. 2021, sp. zn. 25 Cdo 2692/2019 uzavřel, že výši takové škody soud stanoví podle vyhlášky, nelze-li ji stanovit podle zjistitelných údajů anebo se účastníci na výši škody nedohodli. Škůdce nese důkazní břemeno k prokázání, že výše škody podle vyhlášky neplní kompenzační, ale sankční funkci a je nepřiměřeným zásahem do jeho majetkových práv. Jestliže škůdce důkazní břemeno unese, je soud povinen zhodnotit všechny relevantní okolnosti a provedené důkazy a výši škody stanovit podle spravedlivého uvážení všech jednotlivých okolností případu za použití § 136 o. s. ř., popřípadě podle § 2955 o. z. (srov. obdobně též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2015, sp. zn. 25 Cdo 201/2013, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2018, sp. zn. 25 Cdo 566/2018, a ze dne 16. 5. 2018, sp. zn. 25 Cdo 3517/2017).“ 45. Podle § 136 o. s. ř. lze-li výši nároků zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo nelze-li ji zjistit vůbec, určí ji soud podle své úvahy.

46. Podle § 2955 o. z. nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud.

47. Žalovaná prokázala, že výše škody stanovená podle § 9 odst. 3 vyhl. č. 108/2011 Sb. ve spojení s přílohou č. 2 k této vyhlášce je pro žalované období několikanásobně vyšší než platby za plyn ve srovnatelných obdobích před zjištěním neoprávněného odběru. Tomuto závěru odpovídá zjištění, že byla-li spotřeba plynu podle vyhlášky pro období od [datum] do [datum] (žalované období) vypočtena na 69 419,42 kWh za účelem zjištění výše žalované škody, je to spotřeba odpovídající více než 5 letům historické spotřeby žalované od roku 2011. Soud v této souvislosti poukazuje na závěry znaleckého posudku [anonymizována dvě slova]. [příjmení], který historickou spotřebu žalované v uvedeném období vyhodnotil jako téměř ustálenou, navíc při odchylce 15 % respektující vyšší spotřebu. V souladu s tím nebylo možné akceptovat výši žalované škody vypočtené podle uvedené vyhlášky, neboť takto vypočtená škoda by plnila funkci sankční, nikoli kompenzační.

48. S ohledem na výše uvedené se soud dále zabýval tím, jaká škoda vznikla žalobkyni s ohledem na zjištěný neoprávněný odběr plynu žalovanou. Za zásadní zjištění soud považuje skutečnost, že spotřeba žalované v období přibližně osmi let před zjištěním neoprávněného odběru je téměř konstantní. Dále za významné soud považuje zjištění, že při kontrole elektrospotřebičů při dokumentaci neoprávněného odběru byly v daném odběrném místě zjištěny dva plynové spotřebiče, a proto stejné množství jako při montáži plynoměru v roce 2005. Rovněž z existence dvou spotřebičů vycházela sama žalobkyně při výpočtu žalované škody podle vyhl. č. 108/2011 Sb. Další okolností, ke které soud přihlížel, byla žalobkyní předpokládaná roční dodávka plynu do odběrného místa daného charakteru v hodnotě 1 250 m. Závěr znalce po analýze historické spotřeby žalované od roku 2011 do roku 2021 byl takový, že průměrná roční spotřeba v předmětném odběrném místě činila 1 266,93 m plynu. Tato prakticky shoda v předpokládané roční dodávce a zjištěné průměrné spotřebě koresponduje i s tím, že se jedná o domácnost s neměnným počtem plynospotřebičů.

49. Soud v souladu s § 136 o. s. ř., popř. § 2955 o. z. uvážil všechny výše uvedené okolnosti případu a dospěl k závěru, že žalobkyni z důvodu neoprávněného odběru plynu žalovanou vznikla škoda ve výši částky odpovídající platbě za plyn dodaný do předmětného odběrného místa v období od [datum] do [datum] v množství 218 m. K výši této spotřeby soud dospěl odečtem spotřeby odhadnuté ke dni [datum] (15 477 m) od spotřeby zjištěné při zjištění neoprávněného odběru dne [datum] (15 695 m). Tato spotřeba odpovídá rovněž spotřebě odhadnuté [právnická osoba] a. s. pro dané odběrné místo pro stejné měsíce v letech 2019 – 2021 (viz výše přehledy odhadů této společnosti pro uvedené roky). Tato spotřeba rovněž odpovídá historické spotřebě žalované v období od roku 2011 do roku 2021. Výše uvedenou úvahu a rozhodnutí z ní vyplývající soud učinil rovněž v souladu s tím, že nebyly zjištěny žádné jiné okolnosti, které by jakkoli nasvědčovaly tomu, že by spotřeba v daném odběrném místě měla být vyšší (např. vyšší počet spotřebičů, odchylky v historické spotřebě, apod.).

50. V souladu s tím, že výše uvedená spotřeba žalované v období od [datum] do [datum] byla předmětem řádného vyúčtování (viz str. 2 faktury [číslo] účtující žalovanou částku, kde se uvádí, že předmětem řádného vyúčtování bylo vyúčtování množství plynu zjištěného ke dni [datum] odečtem), které bylo žalovanou již uhrazeno, byla soudem zjištěná škoda odpovídající uvedené spotřebě žalobkyni již žalovanou uhrazena. Soud v souladu s tím žalobu co do částky 61 815,95 Kč žalované z titulu škody za neoprávněně odebraný plyn zamítl.

51. Podle § 74 odst. 7 energetického zákona jsou škodou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu. Žalobkyně prokázala, že za účelem zjištění poškození plynoměru vynaložila na vyhotovení znaleckého posudku Ing. M. Hřebíkem částku 3 500 Kč. Dále žalobkyně prokázala, že ke zjištění neoprávněného poměru pověřila smlouvou o dílo společnost [právnická osoba], které rovněž v souladu s uvedenou smlouvou za tuto činnost zaplatila částku 6 950 Kč a na dani z přidané hodnoty částku 1 459,50 Kč. V souladu s tím soud žalobkyni přiznal uvedené nutné náklady, které na zjištění předmětného neoprávněného odběru vynaložila, v celkové výši 11 909,50 Kč.

52. O úroku z prodlení soud rozhodl v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

53. Počátek prodlení žalované odpovídá splatnosti faktury [číslo] účtující žalovanou částku ([datum]).

54. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

55. Žalovaná byla ve věci úspěšná v rozsahu 84 % původního předmětu řízení, a proto má po odečtení neúspěchu ve věci (84 % - 16 %) právo na náhradu 68 % vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení žalované jsou představovány mimosmluvní odměnou ve výši 32 480 Kč za následujících 8 úkonů právní služby po 4 060 Kč podle §7 b. 5, §11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.: převzetí a přípravy zastoupení, písemné odůvodnění odporu ze dne [datum], písemné vyjádření ve věci ze dne [datum], [datum] a [datum], účast u ústního jednání soudu dne [datum], [datum] a [datum]. Dále jsou náklady řízení žalované představovány náhradou hotových výdajů ve výši 3 200 Kč (8 režijních paušálů po 300 Kč podle §11 odst. 1, §13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a částkou 10 000 Kč vynaloženou na zpracování znaleckého posudku [anonymizována dvě slova]. [příjmení] (viz faktura č. [číslo] vystavená znalcem dne [datum] znějící na částku 10 000 Kč na zpracování uvedeného znaleckého posudku včetně dokladu o úhradě této částky žalovanou dne [datum] v podobě příjmové pokladního dokladu č. 2021). Součástí nákladů řízení byla dále v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. částka odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 9 424,80 Kč Celkem náklady řízení činí částku 54 304,80 Kč, 68 % z této částky činí 36 927,30 Kč, která byla žalované vůči žalobkyni přiznána.

56. Výrok IV a V rozsudku odpovídá nákladům, které stát vynaložil na znalečném na základě usnesení ze dne 13. 4. 2022 č. j. 22 C 265/2021-74 v celkové výši 2 953,80 Kč (odměna znalce [příjmení] [jméno]. [anonymizováno] ve výši 450 Kč a jeho hotové výdaje ve výši 2 503,80 Kč).

57. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

58. Náklady znalce soud uložil účastníkům podle výsledků řízení tak, že 84 % těchto nákladů uložil k náhradě žalobkyni a 16 % žalované, a to v souladu s jejich úspěchem, resp. neúspěchem v předmětné věci.