22 C 274/2019-115

Rubrum

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Denisou Hamerskou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení] sídlem [adresa] o 68 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 68 000 Kč s 9 % úrokem z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení částku 66 435,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Mostě náhradu nákladů řízení v podobě znalečného ve výši 14 191,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal nároku na vrácení kupní ceny v žalované výši z důvodu odstoupení od kupní smlouvy uzavřené mezi žalobcem jako kupujícím a spotřebitelem a žalovanou jako prodávající a podnikatelem dne [datum]. Žalobce svůj nárok odůvodnil tím, že od předmětné odstoupil pro větší počet skrytých vad [značka automobilu], [VIN kód], jehož koupě byla předmětem uvedené kupní smlouvy. Tyto vady byly zjištěny autorizovaným servisem, ve kterém nechal žalobce automobil prohlédnout po koupi dne [datum]. Žalobce tvrdil následující vady: nefunkční zrcátka, nefunkční zadní brzda, nechladící klimatizace, vadné přední stěrače, chybná diagnostika výpisu paměti závad, ojeté pneumatiky, koroze podvozku a výfukové soustavy a její netěsnost, sjeté zadní brzdy, nefunkční snímače teploty chladící kapaliny na disku chladiče, nefunkční ventilátor sekundárního vzduchu, nefunkční hadice sání, která je roztržená, nefunkční motorek zadního stěrače a ulomená tryska, nefunkční přední stěrače, nefunkční snímač ABS vlevo + vadná ložiska, nechladící klimatizace s prázdnou náplní, nefunkční stereomotor, nefunkční topení, zadní brzdy nefunkční kompletně, prasklé obě zadní pružiny na obou kolech, unikající palivo, vadná přístrojová deska, vadná geometrie vozidla, chybějící spona výfuku. Od smlouvy žalobce písemně odstoupil dopisem ze dne [datum], který zaslal žalované. Žalobce dále uvedl, že byl výslovně žalovanou ujištěn, že vozidlo je bez vad a v naprostém pořádku. Přesto bylo autorizovaným servisem zjištěno, že vozidlo vůbec není schopno silničního provozu (viz písemné vyjádření zástupce žalobce ze dne [datum]). Předmětnou smlouvu žalobce uzavřel na základě inzerátu žalované podaném dne [datum] přes internetový portál [webová adresa] s tím, že vozidlo bylo nabízeno za kupní cenu 70 000 Kč.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a nárok v ní uplatněný neuznala. Uvedla, že žalobce byl se stavem vozidla seznámen v protokolu o zkušební jízdě a předání vozidla. Dále žalobce absolvoval s automobilem zkušební jízdu. Rovněž byla žalobci na kupní cenu poskytnuta sleva 15 000 Kč, a to s ohledem na stav vozidla. Tato sleva byla poskytnuta z nabízené kupní ceny ve výši 83 000 Kč inzerátem ze dne [datum]. Žalovaná argumentovala, že odstoupení od smlouvy ze dne [datum] neobsahovalo popis a konkretizaci vad, obsahovalo pouze obecný pojem podstatné skryté vady. Dalším argumentem žalované byla skutečnost, že se jedná o vady zjistitelné již při předání vozidla, popř. o projevy stáří vozidla.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Dne [datum] žalobce jako kupující a žalovaná jako prodávající podepsali kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej ojetého osobního automobilu [registrační značka], [VIN kód], rok uvedení do provozu 2005 za kupní cenu ve výši 68 000Kč, která byla placena v plné výši v hotovosti při uzavření smlouvy. Ve smlouvě bylo dále uvedeno, že kupující si vozidlo řádně prohlédl, byl seznámen s jeho technickým stavem, závadami na vozidle a byla s ním provedena zkušební jízda. Byl dále seznámen s tím, že na vozidle byla vyměněna přístrojová deska a řídící jednotka motoru. V témže odstavci smlouvy se uvádí, že kupující bere na vědomí technický stav vozu, současné vady vozidla a eventuální vady později vzniklé provozem a užíváním vozu. Dále se zde uvádí, že kupujícímu byla poskytnuta sleva na možné opravy. Výslovně se uvádí, že kupující přebírá vozidlo bez jakékoliv záruky a kupuje vozidlo tak, jak stojí a leží. V samostatném odstavci se uvádí, že nedílnou součástí této smlouvy je i protokol o zkušební jízdě a předání vozidla. V dalším samostatném odstavci se uvádí, že kupující výslovně prohlašuje, že se vzdává svých práv z vad zboží (§ 1916 NOZ). Formální podoba smlouvy je taková, že její text je strojový, byla vytištěna s tím, že do ní byly ručně vepsány údaje o kupujícím včetně č. občanského průkazu, dále výše kupní ceny a byla opatřena vlastnoručními podpisy smluvních stran. Všechny tyto skutečnosti soud zjistil z písemné kupní smlouvy ze dne [datum]. Pod podpisy stran na téže straně smlouvy je jednatelem žalované [titul] [jméno]. [příjmení] ručně dopsáno (tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná), že prodávající po dohodě s kupujícím poskytuje 14denní záruku na to, že vozidlo nemá extrémní únik motorového oleje s tím, že při shledání této závady bude vrácena celá kupní cena (viz kupní smlouva ze dne [datum]).

4. Z protokolu o zkušební jízdě a předání vozidla soud zjistil, že se jedná o přílohu č. 1 ke kupní smlouvě ze dne [datum] (viz záhlaví tohoto protokolu). Protokol má 3 strany, každou na samostatném listu papíru. Protokol je rozdělen na 12 článků. První článek se týká vymezení předmětu koupě – automobilu uvedené reg. zn. a VIN s tím, že se zde rovněž uvádí počet ujetých km v počtu 157 000 km. Druhý článek protokolu je dále rozdělen na části římskými čísly I – VIII a je nazván„ Celkový stav automobilu“. Pod jednotlivými body I – VI jsou konkretizovány jednotlivé části vozidla s tím, že je u nich uvedeno, zda jsou funkční či nikoli, a to zakřížkováním políčka„ ano“ či„ ne“.„ Ne“ je uvedeno u„ převodovky“ snadné řazení, u„ funkce motoru“ adekvátní výkon motoru, u„ brzd“ adekvátně brzdí, u„ chladícího zařízení“ fridex, dostatek, funkčnost, u„ spojky“ snadné řazení, u„ funkce elektřiny“ funkčnost, funkčnost ABS, funkčnost klimatizace, u„ počítače/přístrojové desky“ funkčnost, u„ dokladů“ servisní (master) klíč, karta s kódy, servisní knížka. U„ bezpečnosti“ se uvádí, že funkčnost airbagu, kontrolky airbagu a funkce bezpečnostních pásů nezjištěny.

5. V části pod bodem VII se uvádí, že se poskytuje sleva 15 000 Kč, a to z důvodů, které jsou do protokolu nad rámec formuláře strojově vepsány konkrétním způsobem, resp. mimo formulářově zadané kolonky. Tyto vady jsou psány ještě drobnějším písmem než jiná ustanovení protokolu s výjimkou jednotlivých součástí vozidla pod čl. 2 – VI. protokolu. I čitelnost a srozumitelnost těchto drobně psaných částí protokolu pod čl. 2 – VI. je však větší, neboť text je graficky oddělovaný dle jednotlivých funkcí, které dané součásti vozidla zastávají, jejich funkčnost je označena jednoduše křížkem ano/ne. Oproti tomu text čl. 2 týkající se důvodů slevy, neboli vad vozidla je uveden na spodní části prvního listu a horní části druhého listu protokolu v odstavci bez vnitřního grafického odlišení, resp. jedná se o hutný sled drobně psaných slov tvořících odstavec o sedmi řádcích.

6. Důvody slevy jsou dle čl. 2 uvedeny následující: vyměněná přístrojová palubní deska a řídící jednotka motoru (nesoulad se skutečným počtem najetých km), převodová skříň hlučná/netěsná, vadný zadní brzdič, vadná převodovka – nutná výměna, motor – nutná výměna, vůz je po havárii, horší startování, vadné čerpadlo, vadné tlumiče, vadné vstřiky, vadná autobaterie, svítí kontrolka airbagů, motoru, brzd, hlučný motor – nutná výměna, vadná elektroinstalace ve vozidle, kolísání otáček motoru, vadná spojka – nutná výměna, netěsnost motoru, přední a zadní náprava – vyžaduje opravu, řízení – nutná oprava, rozvody – nutná výměna, vadné brzdy, vadná hlava motoru, značná koroze karoserie a vozidla, motor nemá výkon, vadný startér, nepravidelný chod motoru, únik motorového oleje, celkově špatný stav motoru, podvozku, převodovky a karoserie vozidla, kosmetické vady, nutná výměna agregátů – motor a převodovka, koroze vozidla, další vady – viz výše uvedené.

7. Pod čl. 2 protokolu se mj. uvádí, že kupující vykonal zkušební jízdu v délce 10 km a že je kupující seznámen s tím, že vozidlo je prodáváno na náhradní díly.

8. Článek čtvrtý protokolu je rozdělen na části A. – E. s tím, že každý automobil je s ohledem na jeho technický stav, stáří, počet najetých km, opotřebení a průběžnou údržbu zařazen do jedné ze skupin uvedených pod body A. – E. S ohledem na skutečnost, že předmětné vozidlo je automobil starší 10 let, mohlo by být automaticky zařazeno do tzv. skupiny„ C“ (viz část pod písmenem D. písm. d) tohoto ustanovení protokolu). Písmeno E. však definuje další skupinu automobilů, a to skupinu„ D“, do které se řadí automobily, jejichž technický stav je nevyhovující, a automobily, které spadají do této skupiny nejsou pojízdné a jsou použitelné jenom na náhradní díly. Předmětné vozidlo s ohledem na jeho určení na náhradní díly lze proto řadit do skupiny„ D“. Všechny uvedené skutečnosti soud zjistil z předmětného protokolu o zkušební jízdě a předání vozidla.

9. První dvě strany protokolu jsou ve spodní části pod textem opatřeny podpisem, který žalovaná označila jako podpis žalobce. Třetí strana protokolu obsahuje podpis jednatele žalované a rovněž podpis žalované označený jako podpis žalobce. Mezi účastníky bylo nesporné, že předmětný protokol vyplňovala žalovaná, a to včetně důvodů slevy uvedených v čl. 2 protokolu.

10. Z velkého technického průkazu předmětného vozidla soud zjistil, že u vozidla byla dne [datum] provedena registrace na žalovanou jako nového vlastníka.

11. Z písemného odstoupení žalobce od předmětné kupní smlouvy datovaného dne [datum] soud zjistil, že žalobce oznámil žalované, že odstupuje od smlouvy, neboť po prohlédnutí vozidla autorizovaným servisem zjistil, že auto není po technické a emisní stránce schopné silničního provozu, a není tak schopné jeho užívání, pro které byla smlouva a koupě zřizována. Dále uvádí, že na vady, ohledně jejichž výpisu odkazuje na přílohu, nebyl upozorněn. Existenci vad považuje za podstatné porušení smlouvy. Pod textem se uvádí, že přílohou je protokol o stavu vozidla z autorizovaného servisu.

12. Z dopisu [titul] [jméno] [příjmení] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že zást. žalované písemně reagovala na uvedené odstoupení od smlouvy tak, že žalovaná odstoupení nepovažuje za platné. Poukazuje na skutečnost, že žalobce neuvádí žádné konkrétní vady, pro které odstupuje, a závěr, že vozidlo není schopno silničního provozu, z přiloženého diagnostického protokolu nevyplývá. Rovněž poukazuje na skutečnost, že stav vozidla byl popsán v kupní smlouvě a protokolu o zkušební jízdě, a že žalobce dostal na technický stav vozidla slevu 15 000 Kč.

13. Na dopis zást. žalované reagoval žalobce písemnou odpovědí ze dne [datum] tak, že uvedl, některé důvody k odstoupení, a rovněž poukázal na ruční výpis vad na poslední straně diagnostického protokolu. Zpochybňuje, že by existoval předávací protokol, kde by byly popsány vady. Dále zpochybňuje slevu na opravu ve výši 15 000 Kč, neboť vozidlo kupoval na základě inzerátu, kde bylo nabízeno za cenu 70 000 Kč.

14. Z e-mailové zprávy z adresy [email] ze dne [datum] soud zjistil, že z webových stránek [webová adresa] bylo žalobci k jeho dotazu sděleno, že dne [datum] byl podán inzerát na prodej předmětného vozidla za cenu 70 000 Kč. V textu inzerátu se mj. uvádí, že motor vozidla má tichý chod a řádný výkon. Vůz je po výměně servo řízení, rozvodů, čepů, kulových čepů, silentbloků a ramen na přední nápravě apod. Stav tachometru je cca 150 000 km a vozidlo disponuje novou STK platnou do dubna 2020. Rovněž se uvádí, že inzerát byl stažen dne [datum] z důvodu: duplicitní inzerát.

15. Z e-mailové zprávy z adresy [email] ze dne [datum] soud zjistil, že k žádosti žalované [právnická osoba] zaslala žalované kopii inzerátu na prodej předmětného vozidla podaného dne [datum]. Z textu tohoto inzerátu soud zjistil, že stav tachometru je cca 150 000 km, vozidlo má mj. 6 airbagů, automatickou digitální klimatizaci, posilovač řízení, palubní PC, tempomat, centrál na DO, el. okna, el. zrcátka, mlhovky a novou STK platnou do dubna 2020. Vozidlo bylo nabízeno za cenu 83 000 Kč.

16. Z daňového dokladu ze dne [datum] [číslo] [právnická osoba], [anonymizováno] soud zjistil, že byla touto společností provedena kontrola předmětného vozidla„ po koupi“.

17. Z ručně psané listiny ze dne [datum] obsahující ruční výpis závad a opatřené razítkem [právnická osoba], s. r. o. a podpisem soud zjistil, že všechny vady zde uvedené žalobce v průběhu řízení (viz str. 5 protokolu o přípravném jednání ze dne [datum]) uvedl jako vady, pro které odstoupil od předmětné kupní smlouvy.

18. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že jednatel žalované je [titul] [příjmení] [příjmení] s účinností od [datum] a předmětem podnikání žalované je s účinností od [datum] pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, dále výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

19. Ze svědeckých výpovědí [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce], synů žalobce soud zjistil, že žalobce vozidlo kupoval za účelem jeho používání k jízdě. K uzavření smlouvy došlo na veřejném parkovišti [obec]. Na místo uzavření smlouvy se spolu se žalobcem dostavili právě oba svědci, za žalovanou byl přítomen pouze [titul] [anonymizováno]. [příjmení], s nímž se žalobce i svědci viděli poprvé. Svědci shodně uvedli, že žalobce reagoval na inzerát, v němž bylo uvedeno mj., že vozidlo má tichý chod a že je bez problémů, resp. v pořádku.

20. Z tvrzení žalované soud zjistil, že vozidlo bylo prodáváno za účelem jeho používání k jízdě (viz vyjádření zástupkyně žalované v průběhu ústního jednání soudu ze dne [datum] (str. 12 protokolu o jednání).

21. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k vrácení kupní ceny ve výši 68 000 Kč do [datum]. Výzva byla podána doporučeně na poště dne [datum] (viz obálka s razítkem pošty). Výzva byla rovněž zaslána na adresu zástupkyně žalované (viz písemná výzva ze dne [datum] a vyjádření zástupkyně žalované ze dne [datum]).

22. Z diagnostického protokolu, z listiny nazvané Technická kontrola ojetého vozu ze dne [datum] [právnická osoba], [anonymizováno] a ze znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo ze dne [datum] znalce [celé jméno znalce] neučinil žádná skutkově významná zjištění.

23. Při hodnocení výše uvedených důkazů se soud řídil následujícími úvahami: Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že vozidlo, jehož prodej byl inzerován, mělo být provozuschopné, resp. bylo prodáváno a kupováno za účelem jeho dalšího užití k jízdě, a proto nikoli pouze na náhradní díly. O tomto svědčí tyto okolnosti: Informace uvedené v obou inzerátech žalované v podobě výčtu výbavy vozidla, informace o nové STK platné do dubna 2020 mají pro běžného zájemce nepochybně význam při koupi vozidla k jízdě, nikoli na náhradní díly. Informace o počtu najetých kilometrů rovněž nemohla v zájemci vzbudit podezření o tom, že vozidlo trpí mnoha vadami vyčtenými v čl. 2 Protokolu o předání vozidla, které mají vést dokonce k nutné výměně motoru a převodovky. Dále z textu samotné kupní smlouvy vyplývá, že vozidlo bylo schopné dalšího provozu, když soud poukazuje na část textu, kdy kupující bere na vědomí současné vady vozidla a eventuální vady později vzniklé provozem a užíváním vozu. Rovněž skutečnost, že byla žalovanou poskytnuta žalobci dodatečně (míněno ručním dopsáním na předtištěnou smlouvu) záruka na extrémní únik oleje, svědčí o tom, že vozidlo bylo prodáváno k jízdě. V opačném případě by taková záruka postrádala smysl. A konečně, nepochybně lze v této souvislosti přihlédnout i k tvrzení samotné žalované, že vozidlo bylo prodáváno za účelem jeho používání k jízdě.

24. Proti uvedenému zjištění, že vozidlo bylo prodáváno za účelem jeho dalšího užití k provozu (jízdě) stojí zjištění učiněná z protokolu o předání vozidla. S ohledem na jeho podobu a znění je třeba mít za to, že je formulářovou přílohou kupní smlouvy o prodeji (pouze) ojetého vozidla různého stáří a najetých km (viz část čl. 4 protokolu), do něhož lze vyplnit vady konkrétního vozidla zakřížkováním možnosti„ ano“ či„ ne“ v čl. 2 – VI., popř. dopsáním konkrétním vad vozidla, jako v tomto konkrétním případě pod čl. 2 VII této části protokolu. Soud zjistil, že tento protokol neodpovídá obsahu samotné kupní smlouvy, pokud se týká vymezení účelu, k jakému bylo vozidlo prodáváno. Soud poukazuje na čl. 3 protokolu, kde se jednoznačně uvádí, že vozidlo je prodáváno na náhradní díly. Tomuto ustanovení je třeba dát přednost před čl. 4 písm. d) protokolu, neboť celý čl. 4 se týká obecného zařazení ojetého vozidla (článek je uvozen:„ každý automobil“) nabízeného ke koupi podle stanovených kritérií do jedné ze skupin A - E. Tomuto účelu pak zjevně odpovídá i výčet vad, které jsou uvedeny v čl. 2 protokolu. Protokol o zkušební jízdě je dále v příkrém rozporu s oběma inzeráty podanými žalovanou. Dle inzerátu podaného [datum] byl stav tachometru vozidla 150 000 km, avšak v protokolu se uvádí vada v podobě nesouladu se skutečným počtem najetých km. Dále je inzerována automatická digitální klimatizace, avšak v protokolu je uvedeno, že klimatizace je nefunkční. Inzerovány jsou mj. elektrická okna, avšak v protokolu se uvádí, že jsou nefunkční.

25. Skutečnost, zda vady uvedené v protokolu o předání vozidla a vady vyčtené žalobcem vylučovaly použití vozidla k účelu jízdy, již soud dále nepodroboval žádnému dalšímu dokazování. Tato skutečnost byla prokázána samotným protokolem o předání vozidla, kdy se uvádí, že je nutná výměna mj. motoru, rozvodů, převodovky a dalších již uvedených součástí vozidla a že se vozidlo prodává na náhradní díly. Skutečnost, že se vozidlo prodává na náhradní díly, je nepochybně důsledkem existence všech vytčených vad tam uvedených. Připouští-li sama žalovaná v protokole o zkušební jízdě, který předkládá a na jehož existenci trvá, že je nutná výměna zásadních částí nezbytných k provozu vozidla, provádět další důkazy směřující ke zjištění, že vozidlo nebylo schopné jízdy, soud považoval za nadbytečné. Rovněž je třeba poukázat na čl. 4 protokolu, který specifikuje skupinu„ D“ ojetých vozidel tak, že se do ní řadí vozidla nepojízdná (!) a použitelná jenom na náhradní díly. Bylo-li vozidlo podle téhož protokolu vymezeno jako použitelné na náhradní díly, je proto nepojízdné.

26. K otázce existence dvou inzerátů týkající se nabídky prodeje uvedeného vozidla, soud uvádí následující. Ač tyto inzeráty nejsou zcela stejného obsahu, v rozhodujícím rozsahu významném pro posouzení tohoto sporu shodu obsahují. Z obou inzerátů lze nepochybně seznat, že je k prodeji nabízeno vozidlo, které lze po jeho koupi užívat k jízdě. Pokud soud v b. 24 odůvodnění rozsudku při posouzení tohoto účelu více vychází z inzerátu ze dne [datum], činí tak pouze z těch důvodů, že žalovaná, k jejíž tíži byl uvedený rozpor shledán, tvrdila, že vozidlo bylo prodáváno právě na základě tohoto inzerátu. Rozdílem týkajícím se výše kupní ceny se však soud nezabýval. Inzerát byl pouze podnětem k uzavření kupní smlouvy, nikoli nabídkou k uzavření kupní smlouvy.

27. Pokud se týká podpisů žalobce na protokolu o předání vozidla, soud po zvážení všech právně relevantních skutečností dospěl k závěru, že pro posouzení věci není rozhodné, zda podpisy žalobce na uvedené listině jsou pravé či nikoli. Tato skutečnost mohla být skutečností pro rozhodnutí významnou, pokud by soud neshledal v průběhu řízení za prokázaný účel, za jakým bylo vozidlo prodáváno a současně ke kterému mělo být po koupi žalobce užíváno. Vady, které jsou v protokolu o předání vyčteny, byly tvrzeny i žalobcem, ač tyto vady shledal dle svého tvrzení až po uzavření kupní smlouvy na základě servisní prohlídky učiněné krátce po koupi. Tato a další zjištění týkající se obsahu protokolu o předání vozidla však nijak neovlivnila skutečnost, zda protokol byl či nebyl podepsán žalobcem. Soud v tomto směru odkazuje na b. 77 odůvodnění rozsudku týkající se právního posouzení věci. Tím je odůvodněn závěr, že ze znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo ze dne [datum] znalce [celé jméno znalce] neučinil žádná skutkově významná zjištění. Ze stejných důvodů soud neučinil žádná relevantní zjištění z diagnostického protokolu a z listiny nazvané Technická kontrola ojetého vozu ze dne [datum] [právnická osoba], s. r. o.

28. K otázce, zda s vozidlem byla či nebyla provedena zkušební jízda, soud uvádí, že ani tato skutečnost nebyla s ohledem na učiněné skutkové a právní posouzení věci významná, a proto se jí více nezabýval.

29. K argumentaci žalované učiněné v závěrečném návrhu ve věci spočívající v tvrzení, že žalobce netvrdil, že vůz by byl nezpůsobilý k provozu, soud odkazuje na zjištění učiněná z odstoupení od smlouvy ze dne [datum] a rovněž na zjištění učiněná z protokolu o předání vozidla (prodej vozidla na náhradní díly, výčet vad tam uvedený). Podle § 132 o. s. ř. důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. V souladu s § 132 o. s. ř. byl soud povinen vycházet z uvedených zjištění. Z uvedených důkazů nepochybně vyplývá, že vozidlo bylo nezpůsobilé k provozu, a soud z takového zjištění v souladu s § 132 o. s. ř. vycházel. Žalovaná o této„ výhradě“ žalobce věděla z odstoupení od smlouvy již před zahájením předmětného řízení, kdy tuto okolnost zmiňuje zástupkyně žalované v písemném vyjádření ze dne [datum] k odstoupení žalobce od smlouvy ze dne [datum] (viz b. 12 odůvodnění rozsudku).

30. Soud zamítl důkazní návrhy v podobě účastnických výslechů, neboť nebyly splněny zákonné podmínky pro jejich provedení. Podle § 131 odst. 1 o. s. ř. důkaz výslechem účastníků může soud nařídit, jestliže dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak a jestliže s tím souhlasí účastník, který má být vyslechnut. Soud má za to, že průběh uzavření smlouvy, pro jehož prokázání byly účastnické výslechy navrženy, bylo možné prokázat jinými důkazy, a to svědeckými výslechy synů žalobce. Rovněž má soud za to, že právně významné skutečnosti byly prokázány i jinými důkazy, a to zejména inzeráty žalobkyně, kupní smlouvou a protokolem o předání vozidla. Soud dále zamítl návrhy na provedení důkazu v podobě soupisů materiálu na opravu vozidla [právnická osoba], [anonymizováno] ze dne [datum] a [datum], neboť byly navrženy až po koncentraci tohoto řízení a nebyly naplněny zákonné podmínky pro jejich případné připuštění po této koncentraci. Soud poukazuje na § 118b odst. 1 o. s. ř., podle kterého ve věcech, v nichž byla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení přípravného jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností (§ 114c odst. 4). Pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném, a nebylo-li provedeno, po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 1 až 3.

31. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutkový závěr: Žalobce jako kupující uzavřel se žalovanou jako prodávající a současně podnikatelem kupní smlouvu, jejímž předmětem byla koupě vozidla, jehož nabídka byla předem inzerována na veřejně přístupných internetových stránkách. Účelem předmětné smlouvy byl úplatný převod vozidla, které bude sloužit k jízdě. Tomuto účelu však stav vozidla neodpovídal, a to pro vady vepsané v příloze ke kupní smlouvě, kterou účastníci učinili součástí smlouvy. Bez ohledu na to, zda byl obsah této přílohy žalobci znám, je zřejmé, že sdělení o vadách tam vepsaných bylo ze strany podnikatele učiněno nesrozumitelným a nejasným způsobem. Tato nesrozumitelnost a nejasnost vyplývá nejen z povahy textu přílohy smlouvy samotného, ale současně i v kombinaci se zněním samotné kupní smlouvy a předcházející inzerce. Uvedená nesrozumitelnost a nejasnost se týká rozhodující skutečnosti, a to účelu, k jakému lze vůz užívat. Tento účel nemohl být naplněn, neboť vozidlo nebylo způsobilé k jízdě, ač za tímto účelem bylo prodáváno a kupováno. V důsledku uvedené nesrozumitelnosti a nejasnosti jednal žalobce v omylu o skutečnosti, pro kterou smlouvu uzavíral. V tento omyl byl uveden žalovanou, která v inzerátech i v návrhu kupní smlouvy prezentovala vozidlo tak, že je způsobilé k dalšímu provozu, ač současně v protokolu o předání vozidla sama vyčetla vady, které další provozování vozidla vylučují, a rovněž uvedla, že vozidlo je určeno na náhradní díly, a proto nepojízdné.

32. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem: Podle § 1810 o. z. se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

33. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

34. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

35. Podle § 420 odst. 2 o. z. pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

36. Soud předmětnou kupní smlouvu posoudil jako smlouvu spotřebitelskou. Vyšel ze skutečnosti, že žalobce jako spotřebitel uzavřel předmětnou kupní smlouvu se žalovanou jako podnikatelem. Skutečnost, že prodej automobilů nepatří do předmětu podnikání žalované soud považuje ve světle § 420 odst. 2 o. z. za skutečnost nevýznamnou. Bylo prokázáno, že žalovaná byla v době prodeje vlastníkem vozidla, jeho prodej představoval nakládání s majetkem společnosti, resp. hospodárné využití majetku žalované. Ve smyslu § 420 odst. 2 o. z. se proto jednalo o uzavření smlouvy související s vlastní obchodní činností žalované. Nadto je třeba uvést, že žalovaná se při uzavření smlouvy skutečně chovala jako strana, která je profesionálním dodavatelem zkušeným jednat v právních vztazích. Soud v této souvislosti poukazuje na formulářovou podobu protokolu o předání vozidla, který již byl zcela zásadním způsobem předvyplněn žalovanou, rovněž tak návrh kupní smlouvy, v němž se uvádí, že protokol je součástí smlouvy. Protokol již obsahoval zápis všech vad včetně informace o potřebě výměny jednotlivých částí vozidla, tento výčet vad vyhotovila žalovaná. Ochrana spotřebitele zakotvená v zákonné úpravě spotřebitelských smluv vychází právě z nerovného postavení spotřebitele oproti v právních vztazích zkušenému podnikateli.

37. Podle § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

38. Soud smlouvu, kterou účastníci podepsali a jejímž předmětem měla být koupě předmětného vozidla, posoudil konkrétně jako smlouvu kupní, kterou se žalovaná jako prodávající zavázala odevzdat žalobci jako kupujícímu předmětný automobil a žalobce se zavázal automobil převzít a zaplatit žalované kupní cenu ve výši 68 000 Kč.

39. Podle § 1811 odst. 1 o. z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.

40. Žalovaná porušila svou povinnost sdělit žalobci vady předmětu koupě jasně a srozumitelně tím, že výpis těchto vad učinila součástí Protokolu o předání vozidla, a to způsobem výše podrobně popsaným (viz b. 5 – 6 odůvodnění rozsudku). Tato nejasnost a nesrozumitelnost je dále dána tím, že žalovaná současně svými dalšími sděleními dala žalobci jasně najevo, že vozidlo je způsobilé i nadále být užíváno k účelu jízdy (viz tvrzení žalované v průběhu řízení, znění obou inzerátů, znění samotné kupní smlouvy). Tento úmysl vůči žalobci dávala najevo i přesto, že současně do přílohy kupní smlouvy zahrnula ustanovení o tom, že vozidlo je prodáváno na náhradní díly, a proto nepojízdné.

41. Podle § 556 odst. 2 o. z. při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

42. Uzavření kupní smlouvy ve smyslu § 556 odst. 2 o. z. předcházely dva inzeráty žalované nabízející ke koupi uvedené vozidlo. Z obou inzerátů nepochybně vyplývalo, že vozidlo je určeno k provozování za účelem jízdy, nikoli na náhradní díly. Skutečnost, na který z těchto inzerátů žalobce reagoval, není jinak právně významná. Inzerát již z povahy věci nemůže být nabídkou k uzavření konkrétní smlouvy, neboť nesměřuje k jedné určité osobě. V tomto případě rovněž neobsahoval ani podstatné náležitosti kupní smlouvy (zejména identifikace vozidla jako předmětu koupě např. jeho reg. zn. či VIN). Soud poukazuje na § 1731 o. z., podle kterého z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Podle § 1732 odst. 1 dále platí, že právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.

43. Při uvedeném výkladu smlouvy v souladu s § 556 odst. 2 o. z. soud přihlédl i k tomu, že to byla právě žalovaná, kdo byla autorem písemné předlohy kupní smlouvy a kdo obstarala a předvyplnila formulářový protokol o předání vozidla, když do těchto listin žalobce připojil pouze svůj podpis. Protokol o předání vozidla nejenže předvyplnila zaškrtáním jednotlivých políček týkajících se funkčnosti součástí vozidla, ale připsala i celý výčet vad čítající několik řádek hustě psaného textu.

44. Podle § 583 o. z. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

45. Uvedeným jednání žalovaná uvedla žalobce v omyl o rozhodující okolnosti, neboť žalobce chtěl vůz užívat k jízdě, s tímto úmyslem smlouvu uzavíral a tento úmysl byl v předmětném řízení prokázán.

46. Po zvážení všech těchto okolností soud dospěl k tomu, že žalovaná jako podnikatel vůči žalobci jako spotřebiteli učinila svá sdělení týkající se účelu, k němuž může a má být vozidlo po koupi užíváno, ve smyslu § 1811 odst. 1 o. z. nesrozumitelná a nejasná, čímž ho uvedla v omyl, který se týkal rozhodující skutečnosti, bez níž by žalobce jinak smlouvu neuzavřel. Soud v souladu s § 583 o. z. posoudil kupní smlouvu z uvedených důvodů jako neplatnou.

47. Podle § 574 o. z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

48. Právní věta nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 10. 3. 2020 sp. zn.

III. ÚS 392/20 zní:„

1. Autonomie vůle představuje elementární podmínku fungování právního státu a jde o jeden z projevů vázanosti státní moci zákonem podle čl. 2 odst. 3 Listiny a podle čl. 2 odst. 4 Ústavy. Má dvě strukturální dimenze: (1.) státní mocí lze do autonomní sféry jednotlivce (včetně jeho autonomních volních projevů) zasahovat jen v rámci daném výslovným svolením (pokynem) zákonodárce, a (2.) jednotlivec může v rámci činit vše, co mu zákon nezakazuje (nebo v čem ho neomezuje). V této druhé dimenzi je pak autonomie vůle vůči státní moci přímo vykonatelná.

2. Bezprostřední aplikovatelnost autonomie vůle se projevuje v tom, že interpretuje-li soud v soudním řízení mezi účastníky uzavřenou smlouvu, musí k ní přistupovat nikoliv tak, že tato má být bezvadná, ale tak, že v ní jednotlivec vyjádřil, co chce (resp. co chtěl) dosáhnout. Jednotlivec tedy činí, co mu zákon nezakazuje a soud jej výkladem jeho právního jednání (např. interpretací jím uzavřené smlouvy) nesmí nutit k tomu, co mu zákon výslovně neukládá. Prioritu musí mít proto výklad smlouvy, který nezakládá její neplatnost, před výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá.

3. Naznačenému principu ovšem nutno rozumět nikoliv (jen) tak, že by měl bránit zásahům veřejné (v tomto případně soudní) moci do smluvní volnosti, ale je nutno jej chápat tak, že soud musí při řešení sporů identifikovat ekonomický účel právního jednání (smlouvy) a tuto hospodářskou funkci se snažit zachovat (to samozřejmě jen tehdy, neodporuje-li takový hospodářský účel smlouvy zákonu, dobrým mravům atp.).“ 49. Soud si byl při posouzení předmětného sporu vědom jedné ze základních zásad výkladu právních jednání, která je projevem smluvní volnosti stran, resp. autonomie vůle, jejíž princip je popsán v uvedené právní větě nálezu Ústavního soudu. Tento princip však neobstál při konfrontaci s principem ochrany důvěry toho, kdo právně jednal s důvěrou ve stav, který druhá strana dopředu prezentovala. Z tohoto důvodu učinil klíčovou otázkou posouzení účelu, který vedl strany k uzavření smlouvy. Tomuto účelu podřídil i výklad smlouvy, kdy však nutně (s ohledem na výše zjištěné okolnosti) dospěl k závěru o její neplatnosti.

50. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

51. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

52. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

53. Nárok žalobce na zaplacení žalované částky v podobě kupní ceny, kterou zaplatil za uvedené vozidlo na základě kupní smlouvy, soud posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, když plnil na základě neplatné smlouvy. V souladu s § 2993 o. z. pak není dotčeno právo žalované domáhat se vrácení vozidlo. Tento nárok žalovaná však vůči žalobci dosud neuplatnila.

54. O úroku z prodlení soud rozhodl následujícím způsobem. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

55. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

56. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky do [datum] a má se v souladu s § 573 o. z. za to, že výzva podaná na poště dne [datum] byla žalované doručena dne [datum] Lhůta k zaplacení žalované částky končící dne [datum] dle názoru soudu naplňuje zákonný požadavek plnění bez zbytečného odkladu podle § 1958 odst. 2 o. z. Nejpozději dnem [datum] se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením žalované částky.

57. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

58. Podle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

59. Výše repo sazby k [datum] činila 1 %, žalobou požadovaný úrok z prodlení ve výši 9 % je proto v souladu s výše uvedenou zákonnou úpravou.

60. Soud s ohledem na výše uvedené důvody žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť kupní smlouvu, kterou mezi sebou účastníci uzavřeli, posoudil jako neplatnou, a žalobci tak vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši zaplacené kupní ceny, a to včetně úroku z prodlení v žalované výši od [datum].

61. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že žalovaná jako podnikatel nadto porušila povinnost poučit žalobce jako spotřebitele o jeho právo odstoupit od kupní smlouvy uzavřené mimo její obchodní prostory ve lhůtě čtrnácti dnů od převzetí zboží. Soud je povinen zabývat se existencí poučení odstoupit od smlouvy i bez toho, že by žalobce tuto skutečnost namítal, resp. že by se této specifické ochrany dovolával. Soud odkazuje na názor Ústavního soudu ČR vyjádřený v jeho nálezu sp. zn. II. ÚS 2778/2019 ze dne 5. 11. 2019 (b. 27 nálezu).

62. Podle § 1828 odst. 1 o. z. sjednává-li se smlouva mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání, sdělí podnikatel spotřebiteli písemně údaje uvedené v § 1811 odst. 2 a § 1820 odst. 1; v jiné textové podobě jen tehdy, pokud s tím spotřebitel souhlasil.

63. Podle čl. 2 odst. 8 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. 10. 3011 se pro účely této směrnice rozumí "smlouvou "smlouvou uzavřenou mimo obchodní prostory" jakákoli smlouva uzavřená mezi obchodníkem a spotřebitelem, která je uzavřena za současné fyzické přítomnosti obchodníka a spotřebitele v místě, které není obchodními prostorami obchodníka.

64. V souladu se skutkovým zjištění, že smlouva byla sjednána a podepsána na veřejném parkovišti v [obec], soud učinil závěr, že byla uzavřena mimo obvyklý podnikatelský prostor žalované.

65. Podle § 1829 odst. 1 písm. a) o. z. má spotřebitel právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů. Lhůta podle věty první běží ode dne uzavření smlouvy a jde-li o kupní smlouvu, ode dne převzetí zboží.

66. Podle § 1820 odst. 1 písm. f) o. z. směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a používá-li při něm podnikatel výhradně alespoň jeden komunikační prostředek, který umožňuje uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti stran (dále jen„ prostředek komunikace na dálku“) nebo směřuje-li takové jednání k uzavření smlouvy mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání, sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku také pokud lze využít práva na odstoupení od smlouvy, podmínky, lhůtu a postupy pro uplatnění tohoto práva, jakož i formulář pro odstoupení od smlouvy, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

67. Podle § 1829 odst. 2 o. z. nebyl-li spotřebitel poučen o právu odstoupit od smlouvy v souladu s § [číslo] odst. 1 písm. f), může spotřebitel od smlouvy odstoupit do jednoho roku a čtrnácti dnů ode dne počátku běhu lhůty pro odstoupení podle odstavce 1. Jestliže však byl spotřebitel poučen o právu odstoupit od smlouvy v této lhůtě, běží čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení ode dne, kdy spotřebitel poučení obdržel.

68. Podle § 1831 odst. 1 o. z. odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, zašle nebo předá podnikateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, zboží, které od něho obdržel. Byla-li spotřebiteli již poskytnuta služba, není z toho podnikateli ničeho povinen s výjimkou ustanovení § [číslo].

69. Podle § 1832 odst. 4 o. z. odstoupí-li spotřebitel od kupní smlouvy, podnikatel není povinen vrátit přijaté peněžní prostředky spotřebiteli dříve, než mu spotřebitel zboží předá nebo prokáže, že zboží podnikateli odeslal.

70. Podle § 1975 o. z. věřitel je v prodlení, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu.

71. Uvedená zákonná povinnost předat zboží nutné zahrnuje i povinnost druhé strany zboží převzít. Žalobce byl připraven vozidlo žalované předat a žádal o součinnost žalovanou, pokud se týkalo určení místa a času převzetí (viz písemné odstoupení od smlouvy ze dne [datum]). Žalovaná však převzít vozidlo odmítla a odstoupení nepovažovala za platné (dopis ze dne [datum]), čímž se dostala v souladu s § 1975 do prodlení, a znemožnila tak žalobci jeho povinnost zboží předat.

72. Argument žalované, že odstoupení žalobce ze dne [datum] neobsahovalo konkrétní výčet vad, nemůže v souladu s § 1818 o. z. obstát, a to i přesto, že se soud jeho obsahem v části popisu vad blíže nezabýval.

73. Podle § 1818 o. z. má-li spotřebitel právo odstoupit od smlouvy podle ustanovení tohoto dílu, nevyžaduje se, aby uvedl důvod, a s právem odstoupit od smlouvy nelze spojit postih. Využije-li spotřebitel právo odstoupit od smlouvy podle ustanovení tohoto dílu, považuje se lhůta pro odstoupení za zachovanou, pokud spotřebitel v jejím průběhu odešle podnikateli oznámení, že od smlouvy odstupuje.

74. V souladu s výše uvedeným je zřejmé, že žalovaná jako podnikatel, a proto ve vztahu k žalobci jako spotřebiteli strana nepochybně silnější, porušila i výše uvedenou povinnost poučit žalobce o jeho právu od smlouvy odstoupit bez udání důvodů ve lhůtě 14 dnů od převzetí automobilu, což mělo za následek prodloužení lhůty k odstoupení v souladu s § 1829 odst. 2 o. z. V každém případě by při takovém právním posouzení věci bylo nutné odstoupení žalobce ze dne [datum] posoudit podle výše uvedených zákonných ustanovení jako platné.

75. Soud nicméně zdůrazňuje, že v tomto sporu považuje za zcela klíčový rozpor mezi stavem vozidla, který byl žalovanou opakovaně prezentován jako stav umožňující vozidlo užívat i nadále k jízdě, a stav vozidla, který byl pro žalobce nejasným a nesrozumitelným způsobem popsán v protokolu o předání vozidla. Tento stav vozidla i bez dalšího dokazování pro své závažné vady týkající se základních součástí vozidla jeho použití k uvedenému účelu znemožňoval.

76. K argumentaci žalobce týkající se právního posouzení věci (poukaz na § 2161 a násl. o. z.) soud uvádí, že není nikterak vázán právním posouzením věci, které učiní účastníci, a odkazuje na výše uvedené právní posouzení.

77. K argumentaci účastníků týkající se pravosti podpisů žalobce na protokolu o předání vozidla a k vyhotovenému znaleckému posudku z oboru písmoznalectví soud po právní stránce uvádí následující. Věc byla výše uvedeným způsobem po skutkové a právní stránce posouzena bez ohledu na skutečnost, zda protokol žalobce podepsal či nikoli. Soud však k tomuto protokolu přihlížel, pokud jde o jeho samotnou existenci, o dále to, že ho pořídila žalovaná, která ho rovněž vyplnila. Rovněž je třeba v této souvislosti zmínit, že po právní stránce podpis na příloze smlouvy obecně není nezbytnou formální náležitostí písemné smlouvy. Přílohu smlouvy účastníci ujednáním obsaženém přímo v písemné smlouvě učinili součástí takové smlouvy bez požadavku na podepsání takové přílohy. Soud poznamenává, že běžnou přílohou smlouvy bývají ceníky, obchodní podmínky, apod., které nemusí být za každých okolností stranami podepsány.

78. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

79. Ve věci zcela úspěšnému žalobci soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal náklady řízení, které jsou představovány mimosmluvní odměnou ve výši 38 200 Kč (10 úkonů právní služby po 3 820 Kč podle §7 b. 5, §11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za úkony v podobě předžalobní výzvy k plnění, žaloby, písemného vyjádření ve věci ze dne [datum] a ze dne [datum], účasti u přípravného jednání soudu dne [datum], 3 úkony za účast u ústního jednání soudu dne [datum], 2 úkony za účast u jednání soudu dne [datum]), náhradou hotových výdajů ve výši 3 000 Kč (10 režijních paušálů po 300 Kč podle §11 odst. 1, §13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhradou jízdného (cesta osobním automobilem k ústnímu jednání soudu dne [datum], [datum] a [datum] v délce vždy 500 km) ve výši 8 827,40 Kč celkem v souladu s §13 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhradou za promeškaný čas ve výši 3 600 Kč (6 promeškaných půlhodin po 100 Kč) podle §14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., částkou odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 9 408 Kč (§137 odst. 3 o. s. ř.) náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 3 400 Kč.

80. Výrok III. rozsudku je odůvodněn §148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Pokud jde o výši těchto nákladů, tato se odvíjí od výroku IV. rozsudku, jehož odůvodnění je podáno výše. Soud ve věci ustanovil znalce z oboru písmoznalectví [celé jméno znalce], jemuž byla usnesením ze dne 26. 5. 2021 č. j. 22 C 274/2019-88 přiznána odměna 14 050 Kč, usnesením ze dne 22. 9. 2021 č. j. 22 C 274/2019 - 112 odměna ve výši 3 141,20 Kč. Žalovaná dosud zaplatila na záloze na vyhotovení znaleckého posudku částku 3 000 Kč. V souladu s tím, že žalovaná byla ve věci zcela neúspěšná, má vůči ní soud právo na náhradu zaplaceného znalečného v plném rozsahu.