22 C 28/2024 - 83

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Karolínou Machkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Anonymizováno], IČO [IČO] sídlem [adresa] o zaplacení 12 347,90 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 7 335,28 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 603 Kč od 29. 11. 2023 do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 5 487,26 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 219,54 Kč od 29. 11. 2023 do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 22 051 Kč a to do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 9. 2. 2024 domáhá náhrady škody a zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu v průběhu nezákonného trestního řízení vedeného Okresním soudem v Trutnově pod sp.zn. [spisová značka] (dále také jen „posuzované řízení“).

2. Žalobce byl trestně stíhán pro spáchání přečinu ohrožování výchovy dítěte dle § 201 odst. 1 písm. b) tr.zákoníku. Žalobce se domáhá náhrady škody za obhajobu. Při jednání soudu specifikoval, v čem náhrada škody spočívá a uvedl, že žádá náhradu škody ve výši 2 178 Kč jako odměnu za poradu dne 31. 7. 2023 a 25. 8. 2023, doplatek za hlavní líčení dne 28. 8. 2023 (žalovaná mu přiznala pouze odměny), náhradu za ztrátu času za cesty dne 22. 6. 2023, 1. 8. 2023 a 22. 8. 2023 ve výši 1 200 Kč + DPH, cestovné za cestu dne 22. 6. 2023 ve výši 376,28 Kč, která byla vykonána vozidlem Subaru, cestovné ze dne 1. 8. 2023 ve výši 376,28 Kč, přičemž tato byla vykonána vozidlem Subaru, a cestovné ze dne 28. 8. 2023 ve výši 354,48 Kč, vykonané vozidlem Toyota. Dále požaduje zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu nezákonným trestním stíháním ve výši 5 000 Kč. Žalobce musel tři měsíce čelit bezdůvodnému trestnímu stíhání. O jeho trestním stíhání vědělo širší okolí, mmj. učitelka jeho nezletilé dcery. Žalobce žil v nejistotě ohledně možného odsouzení. S orgány činnými v trestním řízení spolupracoval, žádný z úkonů nezmařil. Trestní stíhání se navíc týkalo jeho dítěte, přestože učinil vše, aby dítě povinnou školní docházku plnilo (konzultace s odborníky a školou, pohovor s dcerou). Žalobce nárok u žalované uplatnil dne 30. 8. 2023, přičemž stanoviskem ze dne 27. 11. 2023 mu byla poskytnuta částka 8 565,26 Kč spočívající v nákladech obhajoby. Žalovaná žalobci nenahradila úkon právní služby spočívající v odměně za odpor proti trestnímu příkazu ze dne 2. 6. 2023, neboť šlo o blanketní podání. Žalobce uvedl, že odporem proti trestnímu příkazu se obžalovaný brání trestnímu příkazu, jako takový jej musí obhájce sepsat, kdy sice nejde o náročnou právní činnost, ale sama se neudělá. Nicméně tento již nepožaduje. Dále mu žalovaná nepřiznala odměnu za další porady s klientem dne 31. 7. 2023 a 25. 8. 2023, neboť nebylo žalované doloženo potvrzení o konání těchto porad. Žalobce uvedl, že tyto úkony byly žalobci vyúčtovány fakturou a ten tuto fakturu uhradil, tedy akceptoval je. Požadavek na doplnění vyúčtování zvláštním potvrzením o konání se jeví jako formalistické. Dále mu žalovaná nepřiznala odměnu za úkon právní služby za účast na hl. líčení dne 28. 8. 2023 v plné výši, neboť byl pouze vyhlášen rozsudek. K tomu žalobce uvedl, že při tomto hl. líčení došlo k výslechu svědka a trvalo déle jak hodinu, přičemž je zřejmé, že nedošlo pouze k vyhlášení rozsudku. Žalovaná dále nepřiznala náhradu za ztrátu času ve výši 1 200 Kč (3x400) za cesty k soudu dne 22. 6. 2023, 1. 8. 2023 a 28. 8. 2023.

3. Při jednání soudu uvedl, že je rozdíl, pokud je někdo trestně stíhán v [adresa]. V [adresa] každý zná každého, pokud jde někdo vypovídat k soudu dochází ke stigmatu. Pro nevinného člověka, kterým žalobce byl, je trestní stíhání psychicky i fyzicky náročné. Pokud by se žalobce trestnímu příkazu nebránil, pak by byl pravomocně odsouzen. Uvedl, že trestní soud pouze zastoupil opatrovnické orgány a orgány činné v trestním řízení, skutečnosti, které byly podkladem pro konečné rozhodnutí byly známy od počátku. K výzvě soudu dle § 118a odst. 1 ohledně zásahů trestního stíhání do života žalobce uvedl, že každé trestní stíhání ovlivňuje osobní život trestně stíhaného a samotný fakt trestního stíhání je pro každého zátěží, neboť výrazně zasahuje do jeho soukromého, osobního života, do jeho cti a dobré pověsti. V trestním řízení byla vyslýchána mmj. i učitelka jeho dcery a jeho tretsní stíhání tak bylo známo.

4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala skutečnost, že u ní žalobce předběžně uplatnil dne 30. 8. 2023 nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu a náhradu škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/. K projednání nároku došlo dne 27. 11. 2023, přičemž bylo konstatováno, že bylo vydáno nezákonné rozhodnutí a žalobci byla poskytnuta částka 8 565,26 Kč v podobě náhrady škody. Žalovaná nepřiznala odměnu za úkony právní služby spočívající v odporu proti trestnímu příkazu ze dne 2. 6. 2023, neboť šlo o blanketní podání a jeho účtování lze považovat v rozporu s etickým kodexem advokátů, další porada dne 31. 7. 2023 a 25. 8. 2023, neboť ani přes výzvu žalované ze dne 6. 10. 2023 nebyla doložena potvrzení o jejich konání a ani čestné prohlášení, které žalobce přiložil k žalobě, účast na hlavním líčení dne 28. 8. 2023, kdy byla přiznána odměna v poloviční výši neboť byl pouze vyhlášen rozsudek. Co se týká cestovného, žalovaná trvá na stanovisku a tedy tom, že náleží odměna dle vyhlášky nikoliv smluvní. Co se týká náhrady za promeškání času žalovaná sporuje jeho výši, kdy úvahu ponechává na soudu, žalovaná se domnívá, že by měla náležet náhrada 2 x 23 min za cestu tedy 242 Kč (2x100 + DPH) nikoliv částka 484 Kč. Žalovaná tak přiznala částku 8 565,26 Kč. K uplatněnému zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nezákonné trestní stíhání uvedla, že žalobce byl stíhán pro přečin ohrožování výchovy dítěte dle § 201 odst. 1 písm. d) trestního zákoníku, kdy byl ohrožený trestem odnětí v délce nejvýše 2 roky, trestní stíhání trvalo přiměřené 3 měsíce. K ostatním dopadům do osobnostní sféry žalobce nemá co uvést, neboť žalobce ničeho konkrétně netvrdí. S ohledem na uvedené konstatovala, že došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, kdy toto konstatování se jeví jako dostačující.

5. Při jednání soudu uvedla, že trestní stíhání nebylo zahájeno bezdůvodně, pouze v jeho průběhu došlo ke změně důkazní situace, kdy bylo skončeno opatrovnické řízení, a na základě toho došlo ke zproštění. Dále uvedla, že žalobce žádné konkrétní zásahy do svého života netvrdí, jím navržená srovnávací judikatura není přiléhavá, šlo o jiný trestný čin, byly u poškozené prokázány zásahy do profesního i osobního života, hrozila jí ztráta práce, přičemž byla ona, kdo živil rodinu.

6. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že nárok žalobce byl u žalované uplatněn dne 30. 8. 2023 a ta stanoviskem ze dne 27. 11. 2023 konstatovala, že bylo vydáno nezákonné rozhodnutí a žalobci poskytla částku 8 565,26 Kč jakožto náhradu škody za obhajné. Dále mezi účastníky nebylo sporu o tom, že v rámci hlavního líčení dne 28. 8. 2023 byla mmj. vyslechnuta svědkyně a na hlavním líčení byl osobně přítomen právní zástupce žalobce.

7. Soud učinil na základě provedeného dokazování následující skutková zjištění:

8. Záznamem o sdělení podezření podle § 179b odst. 3 tr. řádu ze dne 21. 5. 2023, č.j. [Anonymizováno], bylo [Jméno žalobce] a [jméno FO] sděleno podezření o spáchání přečinu ohrožování výchovy dítěte dle § 201 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku. Uvedené si žalobce osobně převzal dne 21. 5. 2023. Návrhem na potrestání ze dne 25. 5. 2023, sp.zn. [Anonymizováno], podala státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Trutnově návrh na potrestání žalobce a [jméno FO] pro spáchání přešinu ohrožování výchovy dítěte dle § 201 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku. Návrh byl dne 26. 5. 2023 podán k Okresnímu soudu v Trutnově. Žalobci byl návrhem navrženo uložení trestu odnětí svobody v trvání 3 měsíců s odkladem na zkušební dobu 1 roku. Soud dne 29. 5. 2023, č.j. [Anonymizováno], vydal trestní příkaz, kterým uznal žalobce vinného z trestného činu uvedeného v návrhu na potrestání a uložil mu trest odnětí svobody v délce 3 měsíců s podmíněným odkladem na dobu 1 roku. Žalobci bylo doručeno dne 1. 6. 2023. Proti příkazu podal žalobce odpor. Současně doložil plnou moc pro [Jméno advokáta], advokáta, ze dne 2. 6. 2023. Soud ve věci nařídil hlavní líčení na 31. 7. 2023, přičemž toto bylo odvoláno pro žádost obviněné a bylo nařízeno na 1. 8. 2023. Dne 1. 8. 2023 se od 8:30 – 9:45 hod konalo hlavní líčení za přítomnosti žalobce a jeho obhájce, byl vyslechnut žalobce, byly čteny protokoly o výsleších, byla vyslechnuta svědkyně pracovnice OSPOD a hlavní líčení bylo odročeno na 28. 8. 2023 za účelem výslechu obviněné a žalobcem navržené svědkyně, učitelky. Ve spise je dále referát s uložením pokynu k předvolání k hlavnímu líčení svědkyně ([jméno FO]) vzorem č.

22. Dne 28. 8. 2023 se konalo od 8:30 hodin do 9:00 hodin hlavní líčení za přítomnosti žalobce a jeho obhájce, kdy byl vyhlášen rozsudek, č.j. [Anonymizováno] kterým byl žalobce zproštěn návrhu na potrestání dle § 226 písm. b) tr. řádu. Žalobce se vzdal práva na odvolání, státní zástupce si lhůtu ponechal. Rozsudek nabyl právní moci dne 28. 8. 2023. (podstatný obsah spisu Okresního soudu v Trutnově sp.zn. [Anonymizováno])

9. Právní zástupce žalobce vystavil fakturu na jméno žalobce dne 28. 8. 2023 na částku 17 636 Kč, jako odměnu obhájce v trestní věci [Anonymizováno] dle vyúčtování. (faktura č. FV 230104–38, vyúčtování odměny a hotových výdajů obhájce ze dne 28. 8. 2023)

10. Právní zástupce žalobce je plátcem DPH. (osvědčení o registraci DPH č.l. 4)

11. Právní zástupce žalobce je vlastníkem vozidla RZ [SPZ], TZ SUBARU, s palivem benzínem, při předpisu č. 136/2014W, se spotřebou 8.7/6.0/7.0. (technický průkaz vozidla Subaru Outback RZ [SPZ] č.l. 5)

12. Právní zástupce žalobce je provozovatelem vozidla vozidlo RZ [SPZ], TZ Toyota, s palivem motorová nafta, se spotřebou paliva 9.5. (technický průkaz vozidla Toyota Land Cruisser RZ [SPZ] č.l. 6)

13. Na účet právního zástupce žalobce byla dne 28. 11. 2023 připsaná částka 8 565,26 Kč ze strany žalované. (výpis z účtu ze dne 28. 11. 2023 na č.l. 7)

14. Na účet právního zástupce žalobce byla od žalobce dne 29. 8. 2023 zaplacená částka 17 636 Kč. (výpis z účtu ze dne 30. 8. 2023 na č.l. 9)

15. Žalobce podáním ze dne 30. 8. 2023 uplatnil u žalované náhradu škody ve výši 17 636 Kč a nemajetkovou újmu ve výši 5 000 Kč za nezákonné trestní stíhání vedeného Okresním soudem v Trutnově pod sp.zn. [Anonymizováno]. (podání žalobce ze dne 30. 8. 2023 na č.l. 36–37)

16. Žalovaná potvrdila právnímu zástupci žalobce, že dne 30. 8. 2023 přijala jeho uplatnění nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy. (potvrzení ze dne 31. 8. 2023 na č.l. 8)

17. Žalovaná dne 27. 11. 2023 stanoviskem žalobci sdělila, že došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, a to záznamu o sdělení podezření ze dne 21. 5. 2023. Žalobci přiznala náhradu škody ve výši 8 565,26 Kč. Nepřiznala odměnu za odpor proti trestnímu příkazu, poradu s klientem dne 31. 7. 2023 a 25. 8. 2023 a účast na hlavním líčení dne 28. 8. 2023, kdy přiznala pouze polovinu odměny, neboť byl vyhlášen pouze rozsudek. Odškodnění za nemajetkovou újmu žalobci poskytla ve formě konstatování porušení práva žalobce nebýt trestně stíhán jinak, než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon, a žalobci se omluvila. (stanovisko ze dne 27. 11. 2023 na č.l. 10-12 a 31-33)

18. Žalobce čestně prohlásil, že dne 31. 7. 2023 od 17:00-18:15 a 25. 8. 2023 od 15:05-16:10 se uskutečnila právní porada s právním zástupcem. (čestné prohlášení ze dne 8. 2. 2024 na č.l. 17)

19. Právnímu zástupci žalobce byla přiznána náhrada za ztrátu času na cestě [adresa] a zpět 4 půlhodiny, kdy lze jen stěží stihnout cestu ze sídla advokáta k okresnímu soudu za méně jak 30 minut (vč. vyhledání parkovacího místa, zaparkování a zaplacení parkovného). (usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 2. 2014, č.j. [Anonymizováno] na č.l. 16, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 8. 2016, č.j. [Anonymizováno] na č.l. 14-15)

20. Dětský diagnostický ústav [adresa] Policii ČR sdělil, že od 28. 2. 2023 je u nich umístěná nezl. [jméno FO] z důvodu usnesení o předběžném opatření pro [Anonymizováno]. (zpráva diagnostického ústavu [adresa] ze dne 11. 5. 2023 na č.l. 19)

21. Řízení o péči nezletilé [jméno FO] za účasti jejího otce (žalobce) a matky ([jméno FO]), které bylo zahájeno předběžným opatřením, dle kterého byla nezletilá umístěná do péče diagnostického ústavu z důvodu [Anonymizováno], které bylo i prodlouženo do 30. 6. 2023, bylo zastaveno. Bylo uvedeno, že [Anonymizováno]. (usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 4. 7. 2023, č.j. [Anonymizováno] na č.l. 18)

22. Žalovaná vyzvala dne 6. 10. 2023 žalobce k předložení potvrzení o poradách advokáta s klientem a sdělení jaká konkrétní nemajetková újma byla žalobci způsobena, vč. jejího podložení relevantními důkazy. (výzva k doplnění ze dne 6. 10. 2023 vč. doručenky na č.l. 30 a 34)

23. Žalovaná dala dne 27. 11. 2023 pokyn k výplatě částky 8 565,26 Kč na účet právního zástupce žalobce. (schvalovací doložka na č.l. 39)

24. Důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech. Pravost listinných důkazů nebyla namítána, soud navíc neměl důvod o tom pochybovat a z důkazů nevycházet, ani důkazům přisuzovat nižší hodnotu. Důkazy se doplňovaly, navazovaly na sebe a bylo možné z nich učinit závěr o skutkovém stavu, který odpovídá jednotlivým skutkovým zjištěním uvedeným výše, na které soud pro stručnost odkazuje.

25. Po právní stránce posoudil soud věc takto:

26. Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/ stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

27. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

28. Podle § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („územní celky v přenesené působnosti“).

29. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

30. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

31. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

32. Podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

33. Soud předmětnou věc posuzoval po právní stránce podle § 5 písm. a), b), § 8 odst. 1 a § 31a odst. 1, 2 OdpŠk, když se žalobce po žalované domáhá náhrady škody a nemajetkové újmy vzniklé mu v důsledku nezákonného rozhodnutí. Žalobce svůj nárok u žalované řádně předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zák. č. 82/1998 Sb., pročež může být věc projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb.).

34. Soud se zabýval důvodností uplatněného nároku především s ohledem na to, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nemajetkové újmy a škody, když soud konstatuje, že k tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle OdpŠk, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: existence odpovědnostního titulu (nezákonné rozhodnutí); vznik újmy a škody a příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vzniklou újmou a škodou.

35. Je ustálenou soudní praxí, že podle zákona odpovídá stát za škodu způsobenou zahájením (vedením) trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu. Protože zákon tento nárok výslovně neupravuje, vychází se z analogického výkladu úpravy nejbližší, a to z úpravy odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, za které je považováno rozhodnutí, jímž se trestní stíhání zahajuje. Neposuzuje se tedy správnost postupu orgánů činných v trestním řízení při zahájení trestního stíhání (nejde o nesprávný úřední postup), rozhodující je výsledek trestního stíhání (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011; rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 2. 1990, sp. zn. 1 Cz 6/90, publikovaný ve sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 35/1991; rozsudek ze dne 31. 3. 2002, sp. zn. 25 Cdo 1487/2001, publikovaný v souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 1813), resp. že vznik nároku na náhradu škody je založen na principu, podle kterého osoba zproštěná obžaloby má zásadně právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o zahájení trestního stíhání (i rozhodnutím o vazbě). Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si vznesení obvinění zavinil sám a ten, kdo byl obžaloby zproštěn, nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný, nebo že mu byla udělena milost, nebo že trestný čin byl amnestován (§ 12 OdpŠk). V posuzovaném řízení bylo vůči žalobci vydáno nezákonné rozhodnutí, a to sdělení podezření podle § 179b odst. 3 tr. řádu ze dne 21. 5. 2023, č.j. KRPH-133586-24/TČ-2022-051012, kdy žalobce byl následně zproštěn návrhu na potrestání rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 28. 8. 2023, č.j. 4 T 105/2023-101 dle § 226 písm. b) tr. řádu (v právní moci dne 28. 8. 2023).

36. Nejprve soud posuzoval nárok na náhradu škody:

37. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že žalobci vznikla škoda spočívající v nákladech na obhájce, a to v příčinné souvislosti s nezákonným trestním stíháním žalobce, resp. nezákonným rozhodnutím.

38. Soud žalobci přiznal odměnu za tyto úkony právní služby: porada s klientem dne 31. 7. 2023 a 25. 8. 2023, neboť dle soudu tyto byly účelné a předcházely konaným hlavním líčení a žalobce prokázal, že k nim došlo, zbytek odměny za účast na hlavním líčení dne 28. 8. 2023, kdy proběhlo standartní hlavní líčení do dvou hodin za účasti právního zástupce žalobce, resp. nebyl pouze vyhlášen rozsudek, tj. odměna za 2,5 úkonů právní služby po 1 500 Kč dle § 7 bod 5, § 10 odst. 3 písm. b), § 11 odst. 1 písm. c), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu; 2 x 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a DPH, tj. soud přiznal na nákladech za odměnu za právní služby částku 5 263,50 Kč. Soud pro úplnost dodává, že přiznal odměnu 2 x 2 178 Kč za porady s klientem (1500+300+DPH) a dále doplatek odměny za účast na hlavním líčení 907,50 Kč, neboť žalobci náležela částka 2 178 Kč a žalovaná mu na tomto úkonu přiznala pouze 1 270,50 (750+300+DPH).

39. Pro úplnost soud dodává, že neměl důvod pochybovat o pravosti čestného prohlášení učiněného žalobce o konání porad, ostatně, není moc způsobů, jak by konání porad mohl žalobce prokázat, v úvahu ještě přichází potvrzení o poradách. Soud tedy pouze apeluje na právního zástupce žalobce, že jakožto advokát profesionál a řádný hospodář by měl vést své účetnictví a záznamy přehledně a úplně, proto by si od klienta měl nechávat konání porad podepsat neprodleně po jejich konání a tyto následně vést ve spise klienta. Navíc za předpokladu, že by je následně měl klientovi i řádně vyúčtovat a předložit. Nelze tak souhlasit s právním zástupcem žalobce, že je čistě formalistické vyžadovat po něm doložení těchto porada. Tím, že žalobce uhradil vystavenou fakturu nikterak nepotvrdil, že ke konání porad skutečně došlo. Nicméně soudu důkaz čestným prohlášením žalobce o konání těchto porad plně dostačoval a soud z něj vycházel a neměl důvod pochybovat o jeho pravosti. Pokud jde o skutečnost, že žalobce konání porad ani přes výzvu žalované nedoložil v předběžném projednání jeho nároku, ta mu následně v tomto rozsahu nevyhověla (kdy je běžnou praxí žalované takové porady poškozeným přiznávat a žalovaná uvedla, že odměnu za ně nepřiznala pouze z důvodu, že je žalobce řádně nedoložil), viz dále v rámci náhrady nákladů řízení.

40. Dále soud přiznal hotové výdaje právního zástupce žalobce stanovené dle vyhlášky a nikoliv dle jejich smluvního ujednání, spočívající v cestovních výdajích za cestu k soudu dne 22. 6. 2023 (vozidlo SUBARU), 1. 8. 2023 (vozidlo SUBARU) a dne 28. 8. 2023 (vozidlo TOYOTA), při vzdálenosti 46 km (cesta tam a zpět) a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy osobním motorovým vozidlem stanovené podle vyhlášky č. 467/2022 Sb. u cest vykonaných vozidlem SUBARU částkou 5,20 Kč/1 km a průměrné ceně benzínu určené uvedenou vyhláškou, částkou 45,20 Kč/litr, což při kombinované spotřebě 7 l/100 km celkem na této náhradě činí 385 Kč (45,20 x 7 : 100 = 3,164; dále 46 x (3,164 + 5,2)). Soud dále připočetl DPH, tj. částka 465,85 Kč za cestu. Při cestě vykonané vozidlem TOYOTA byla sazba základní náhrady za 1 km jízdy osobním motorovým vozidlem stanovené dle stejné vyhlášky částkou 5,20 Kč/1 km a průměrné ceně motorové nafty určené uvedenou vyhláškou, částkou 34,40 Kč/litr, což při kombinované spotřebě 9,5 l/100 km celkem na této náhradě činí 390 Kč (34,40 x 9,5 : 100 = 3,268; dále 46 x (3,268 + 5,2)). Soud dále připočetl DPH, tj. částka 471,9 Kč za cestu. Žalobce za cestu vykonanou dne 22. 6. 2023 a 1. 8. 2023 požadoval částku po 376,28 Kč a dne 28. 8. 2023 částku 354,48 Kč. Žalobce tedy požadoval celkově cestovné ve výši 1 107,04 Kč (376,28 x 2 + 354,48), žalovaná mu na cestovném dne 1. 8. 2023 a 28. 8. 2023 (přičemž žalobce předběžně uplatnil cestovné pouze za cestu dne 1. 8. 2023 a 28. 8. 2023 – k tomu viz dále v rámci náhrady nákladů řízení) zaplatila částku 760,76 Kč, soud tak žalobci přiznal zbytek náhrady za cestovné tj. 346,28 Kč, kdy mu nemůže přisoudit více než požaduje.

41. Dále žalobci náleží náhrada za promeškaný čas právního zástupce cestou ke shora uvedeným hl.líčením za 6 půlhodin po 100 Kč, tj. celkem 600 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu, kdy soud vycházel z plánovače tras na www.google.com při zadání sídla Okresního soudu v Trutnově a sídla obhájce, tj. 24 min jedna cesta, i když by právní zástupce žalobce jel trasou přes [adresa] jak uvedl. Soud k tomuto uvádí, že neshledal důvod právnímu zástupci poskytovat náhradu ve vyšší částce, resp. přiznat mu za cestu více půlhodin, neboť soud vychází z čistého času jízdy, a i za předpokladu, že by právní zástupce žalobce u soudu parkoval a platil jízdné, zbývá mu na to na každé jízdě téměř 12 minut, což je dostatečný čas k vykonání těchto nezbytností. Pokud by soud vyhověl požadavku žalobce, mohlo by dojít až k absurdní situaci, že by soudy právním zástupcům za ztrátu času přiznávaly například i dobu strávenou na čerpací stanici, v koloně, aj. Soud čistého času jízdy dle google maps vychází i v ostatních případech, například při jízdě ke zdejšímu soudu a parkování u zdejšího soudu, kdy je nepochybně dopravní situace často komplikovanější a parkování časově náročnější než parkování u Okresního soudu v Trutnově nebo u jiných okresních soudů v ČR. Pouze pro úplnost právním zástupcem žalobce předložená rozhodnutí soudu ohledně výpočtu ztráty času nejsou pro rozhodnutí zdejšího soudu nikterak závazná a soud z nich nemusí vycházet a ani nevycházel.

42. Na náhradě škody tak soud žalobci přiznal částku 6 335,28 Kč. Ve zbytku (1 487,26 Kč) byla žaloba nedůvodná.

43. K zadostiučinění za nemajetkovou újmu soud uvádí, že v případě odpovědnosti založené na nezákonném rozhodnutí je na žalobci, aby tvrdil a prokázal, že mu v důsledku nezákonného rozhodnutí nemajetková újma vznikla. Soudy při stanovení formy či výše zadostiučinění vycházejí především z povahy trestní věci, z délky trestního stíhání a z dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby. Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušování práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozené satisfakce skutečně mělo dostat (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, uveřejnění pod č. 122/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). K tíži státu, jako okolnosti, za kterých ke vzniku újmy došlo ve smyslu § 31a odst. 2 OdpŠk lze přičíst excesivní způsob jednání orgánů činných v trestním řízení, jež mohou mít za následek větší úkor později obžaloby zproštěné osoby. K takovým negativním projevům lze podřadit nevybíravé či urážlivé chování příslušníků vyšetřujícího policejního (popř. i soudního) orgánu ve vztahu k obviněné (obžalované) osobě (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 7. 2012, sp. zn. 30 Cdo 4280/2011).

44. Povaha trestní věci - žalobce byl stíhán pro přečin ohrožování výchovy dítěte dle § 201 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku, za který mu hrozilo uložení trestu odnětí svobody až v délce 2 let. Žalobce nebyl stíhán vazebně a jeho trestní stíhání nebylo medializováno. Povaha uvedeného trestného činu, z něhož byl žalobce obviněn, je s přihlédnutím k výši trestní sazby a povahou trestné činnosti spojena s běžnou mírou společenské nebezpečnosti. Stejně tak s ohledem na dosavadní bezúhonnost žalobce mu reálně maximální trestní sazba nehrozila. Také se nejednalo o trestný čin, který by byl společností všeobecně považován jako zvlášť zavrženíhodný, jako je tomu například u pohlavního zneužití, znásilnění, apod. Nicméně v průběhu řízení byl vydán trestní příkaz, kterým byl žalobci uložen trest 3 měsíce podmíněně odloženého na 1 rok, kdy sice žalobci reálně nepodmíněný trest odnětí svobody nehrozil, nicméně již tento uložený trest je pro bezúhonného člověka zátěží psychickou a může to o to úporněji prožívat.

45. Délka trestního řízení - trestní stíhání žalobce, tedy i doba trestním stíháním vyvolaných trvání obav a nejistoty žalobce, činila 3 měsíce. S ohledem na průběh trestního řízení jde o délku řízení přiměřenou.

46. Následky způsobené v osobní sféře poškozeného - újma měla být dle žalobních tvrzení způsobena zejména tím, že o trestním stíhání vědělo širší okolí, což na malém městě může být úpornější než např. v Praze. Soud provedeným dokazováním má za prokázané, že v rámci trestního řízení byla vyslechnuta učitelka nezletilé dcery žalobce, žalobce neprokázal ani k výzvě soudu že by jeho trestní stíhání vzešlo v širší známost. Nicméně soud při stanovení zadostiučinění vyšel zejména z toho, že žalobce byl bezúhonnou osobou, proti které bylo zahájeno trestní stíhání a které byl uložen podmíněný trest (trestním příkazem), přičemž o tomto trestním stíhání věděla mmj. i třídní učitelka jeho dcery, kdy na malém městě ([adresa]), kde prakticky „každý zná každého“ je bráno jinak a úporněji než by tomu bylo např. v Praze. Navíc soud ani nemohl odhlédnout od toho, za jakých okolností bylo trestní stíhání zahájeno. Z provedeného dokazování bylo prokázáno, že dcera žalobce trpěla psychickými problémy, pro které přestala chodit do školy, žalobce i jeho manželka se pokoušeli věc řešit, nicméně vždy se setkaly s negativními reakcemi vč. agresivního chování ze strany jejich dcery. Zdravotní stav jejich dcery se zlepšil až v momentě, kdy byla umístěna do Diagnostického ústavu. Jiné zásahy trestního stíhání do života žalobce nebyly tvrzeny ani k nim nebyly přes výzvu soudu navrženy důkazy.

47. K navržené srovnatelné judikatuře stran žalobce soud uvádí, že ta byla od projednávané věci žalobce značně odlišná. Poškozená ve věci vedené Krajským soudem v Brně sp.zn. [Anonymizováno] byla stíhána pro přečin maření úkolů úřední osoby z nedbalosti, přičemž jí bylo kladeno za vinu, že při výkonu své funkce prováděla povrchní a zcela nedostatečný dohled nad výchovou dvou nezletilých, přičemž v důsledku toho došlo ze strany otce nezletilých a jejich souseda k závažné trestné činnosti vůči nezletilým, naplňující znaky trestného činu znásilnění, ohrožování výchovy dítěte, výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií a přečinu zneužití dítěte. Poškozené hrozil trest odnětí svobody až jeden rok nebo zákazem činnosti. Poškozená mohla závažnost trestného činu vnímat s vyšší intenzitou, neboť žalobkyně pracovala jako sociální pracovnice více jak 10 let, svoji práci vykonávala zodpovědně, tudíž porušení jejích povinností, které měly vést k závažné trestné činnosti vůči nezletilým, nepochybně vnímala s vyšší intenzitou. Bylo prokázáno, že nezákonné trestní stíhání zasáhlo psychickou sféru žalobkyně v tom smyslu, že jí hrozil zákaz činnosti, přičemž byla hlavní živitelkou rodiny, navíc měla vyživovací povinnost ke studující dceři. Dále byl prokázán vliv na zdraví poškozené, zásah do její profesní pověsti a na rodinné vztahy. Trestní řízení trvalo 16 měsíců. Poškozené se dostalo odškodnění ve výši 60 000 Kč. V tomto žalobcem navrženém případu tak trestní řízení trvalo několikrát déle, poškozená byla souzena za jiný trestný čin a byly prokázány zásahy prakticky do všech sfér jejího života. Soud předně uvádí, že nebyl srovnatelný případ s žalobcem, neboť zejména délka trestního stíhání byla velice krátká. Nicméně soud dohledal alespoň v některých bodech srovnatelnou judikaturu – řízení vedené zdejším soudem pod sp.zn. [Anonymizováno], kdy byl poškozený 38 měsíců stíhán za spáchání trestného činu ohrožování mravního vývoje dítěte dle § 201 odst. 1 písm. d), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku. Tedy obdobného trestného činu, jako žalobce, nicméně v jiném „přísnějším“ odstavci. Stejně jako v případě žalobce věc nebyla medializována a nebylo shledáno narušení rodinných vazeb. Poškozený narozdíl od žalobce prokázal zásah do profesní sféry života a zásah do jeho pověsti a reputace. Poškozený navíc byl ohrožen vyšší trestní sazbou. Poškozený byl odškodněn částkou 76 000 Kč.

48. Ve vztahu k formě a výši zvoleného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním lze uvést, že samotné konstatování nezákonnosti trestního stíhání se soudu s přihlédnutím ke všem shora rozvedeným okolnostem trestního stíhání žalobce nejeví dostatečnou satisfakcí. Soud při zohlednění všech zjištěných skutečností dospěl k závěru, že odpovídající satisfakcí je částka 1 000 Kč.

49. Co se úroku z prodlení týká, žalovaná v zákonem stanovené lhůtě 6 měsíců žalobci finanční plnění poskytla pouze částečně. Žalobce nárok uplatnil dne 30. 8. 2023, žalovaná mu stanoviskem ze dne 27. 11. 2023 (v zákonem stanovené lhůtě 6 měsíců) poskytla konstatování porušení práva a částečné finanční plnění. Plného plnění žalobci však nepřiznala. Žalobci tak náleží požadovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně (podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), a to ode dne 28. 11. 2023, nicméně požaduje jej od 29. 11. 2024, soud mu nemůže přiznat více, než co požaduje. Soud úrok z prodlení přiznal z částky 2 603 Kč, když u žalované neuplatnil částku 376,28 Kč za cestovné dne 22. 6. 2023 a dále k výzvě žalované nedoložil potvrzení o konaných poradách dne 31. 7. 2023 a 25. 8. 2023, kdy nelze souhlasit s tím, že toto je formalistické (viz výše), tedy neuplatnil částku 2 178 Kč x 2. Dle soudu není spravedlivé přiznávat žalobci úrok z prodlení z této částky, pokud jí u žalované neuplatnil, resp. nikterak nedoložil, že k poradám došlo. Soud tedy přiznal úrok z prodlení ze zbylé částky 2 603 Kč (6 335,28-376,28-2 178-2 178+1 000).

50. Soud tedy shledal žalobu důvodnou v částce 7 335,28 Kč vč. příslušenství, ve zbytku žalobu důvodnou neshledal a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II.

51. Výrokem III. soud rozhodl o nákladech řízení dle § 142 odst. 1 a 3 o. s. ř. V řízení byly projednávány 2 nároky žalobce. Při stanovení základu pro výpočet odměny advokáta za úkony vázané na nárok z nemajetkovou újmu je třeba vycházet z § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3378/2013), tedy z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč. Jelikož žalobce uplatnil v řízení dva nároky, jednak nárok na odškodnění za nemajetkovou újmu, jednak nárok na odškodnění újmy majetkové, postupoval soud v intencích rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 1435/2015 a vycházel ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, jež se stanoví podle § 8 a násl. advokátního tarifu. Současně soud při stanovení konečného poměru úspěchu a neúspěchu vycházel z dílčích úspěchů účastníků, jak byly v řízení zaznamenány, a to vždy vztažené k počáteční hodnotě předmětu řízení z pohledu tarifní hodnoty.

52. Žalobce měl úspěch co do nemajetkové újmy stanovené tarifní hodnotou 50 000 Kč. Co se náhrady škody týká, měl úspěch (při posouzení nákladů řízení) úspěch do částky 1 810,61 Kč, kdy mu soud v této části náhradu škody přiznal a současně jí žalobce uplatnil u žalované (cestovné za cestu 1. 8. 2023 a 28. 8. 2023 – rozdíl 177,11 Kč, promeškaný čas, půlúkon za hlavní líčení 28. 8. 2023). Soud pro úplnost dodává, že dle soudu by měl žalobce na cestovném za u žalované uplatněné cesty dne 1. 8. 2023 a 28. 8. 2023 nárok na částku 937,75 Kč. Žalovaná mu na nich plnila částkou 760,76 Kč, tj. žalobce měl v této části úspěch ve výši 177,11 Kč. Cestovné ze dne 22. 6. 2023 nebylo u žalované uplatněno a dále nebylo žalované k výzvě doloženo potvrzení o konání porad s odůvodněním, že toto je ze strany žalované formalistické, s čímž soud nesouhlasí (viz výše). Soud tedy shledává spravedlivé stanovit tarifní hodnotu dle výše odměny, která náleží za úkony právní služby, cestovné a promeškaný čas, které byly u žalované řádně uplatněny a zároveň následně soudem přiznány, tj. 1 810,61 Kč.

53. Žalobce tak měl úspěch v částce 51 810,61 Kč (50 000 + 1 810,61), tj. 89,6 % a neúspěch v částce 6 011,93 Kč (4 524,67 + 1 487,26), tj. 10,4 %. Žalobci tak náleží 79,2 % z jeho nákladů řízení.

54. Náklady řízení žalobce ve výši 22 051 Kč představuje 79,2 % z celkového nároku ve výši 27 842 Kč - zaplacený soudní poplatek ve výši 4 000 Kč a odměna jeho advokáta ve výši 14 880 Kč a cestovné ve výši 4 824 Kč a DPH. Advokát učinil ve věci 4 úkony právní služby spočívající v převzetí právního zastoupení, sepisu žaloby, účasti na jednání soudu dne 7. 8. 2024 a 30. 10. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. a), c), d), g) advokátního tarifu při tarifní hodnotě 57 822,54 Kč (50 000 + 7 822,54) dle § 7 bod 5 advokátního tarifu, tj. odměně za úkon 3 420 Kč (13 680 Kč). Náklady jsou dále představovány 4 režijními paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (1 200 Kč). Dále soud přiznal hotové výdaje právního zástupce žalobce spočívající v cestovních výdajích za cestu k soudu dne 7. 8. 2024 a 30. 10. 2024, při vzdálenosti 260 km (cesta tam a zpět) a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy osobním motorovým vozidlem stanovené podle vyhlášky č. 398/2023 Sb. u cest vykonaných vozidlem Toyota částkou 5,60 Kč/1 km a průměrné ceně nafty určené uvedenou vyhláškou, částkou 38,70 Kč/litr, což při kombinované spotřebě 9,5 l/100 km celkem na této náhradě činí 2 412 Kč (38,70 x 9,5 : 100 = 3,6765; dále 260 x (3,6765 + 5,6)) za cestu, tj. 4 824 Kč. Právní zástupe je plátcem DPH, soud mu tak přiznal částku 4 137,84 Kč odpovídající 21% DPH z 19 704 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř.

55. Soud dodává, že nepřiznal odměnu za úkon doplnění žaloby k výzvě soudu, neboť tento nebyl shledán jako účelný a žalobce měl všechna tvrzení uvést v žalobě, a nikoliv k výzvě soudu.

56. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř., když soud prodloužil zákonnou lhůtu ze 3 dnů na 15, protože takové prodloužení je možno po žalobci spravedlivě požadovat a žalované umožní včasné administrativní zpracování soudem uloženého plnění, resp. plnění ze státního rozpočtu je spojeno s náročnou administrativní činností. Místo plnění u náhrady nákladů řízení bylo stanoveno podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zastupujícího advokáta

Poučení