22 C 280/2022

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: [Anonymizováno] s. r. o., IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalované: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] o zaplacení 176 052,29 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 000 Kč od 11. 3. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně domáhala úhrady částky 156 052,29 Kč, úroku z prodlení z částky 176 052,29 Kč od 20. 10. 2019 do 10. 3. 2023, úroku z prodlení z částky 156 052,29 Kč od 11. 3. 2023 do zaplacení, se žalobní návrh zamítá.

III. Návrh na vydání rozsudku pro zmeškání dle § 153b o. s. ř. se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se po žalované v tomto řízení domáhá zaplacení částky 176 052,29 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná od ní odebrala zboží a služby v celkové částce 176 052,29 Kč, za které žalobkyni do dnešního dne ničeho neuhradila. Takto žalovaná nejdříve objednala od žalobkyně zboží a služby emailovou cestou dne 15. 10. 2018 a dne 11. 11. 2018. Zbývající konkretizace objednávek byly činěny ústně, s ohledem na dlouhotrvající spolupráci obou stran. Smlouva o dílo tak byla uzavřena ústně. Žalobkyně dodala žalované zboží a služby, tyto vyfakturovala fakturami. Zboží a služby byly převzaty zmocněným zástupcem žalované. Dodání zboží a služeb byl přítomen pracovník, který obsluhoval betonovou pumpu při montáži stropu, sloupů a schodiště, [jméno FO]. Jednotlivé faktury byly žalované předány osobně. Žalobkyně urgovala žalovanou o zaplacení nesplacených faktur, k čemuž dne 25. 3. 2020 žalovaná reagovala emailem tak, že rekapitulovala všechny dosud neuhrazené faktury, tedy odsouhlasila v té době neuhrazenou částku ve výši 270 529,29 Kč, což žalobkyně považuje za uznání dluhu. Žalovaná výši a správnost vystavených faktur nerozporovala, pouze neustále požadovala jakousi kompenzaci za chybné provedení prací třetí osobou, k níž žalobkyně nemá vztah, pouze ji doporučila. Následně doplnil žalobce svá tvrzení tak, že v daném případě se jednalo o smlouvu nepojmenovanou obsahující prvky smlouvy o dílo a smlouvy kupní. Předmětem plnění bylo dodání betonové směsi a dodání jednotlivých technologických prvků pro provedení betonáže. Tedy pro betonovou směs se jednalo o smlouvu kupní, u provedení betonáže se jednalo o smlouvu o dílo, protože její součástí byla i realizace betonového základu domu a dalších samostatných betonových částí u domu, taktéž byly dodány technologie k betonáži. Žalovaná s tímto byla srozuměna, tedy věděla, co je fakturováno. Pokud je ve faktuře uvedena škoda, tak žalobkyně se škody nedomáhá, je to uvedeno pouze z toho důvodu, že žalovaná předchozí faktury neuhradila, proto toto žalobkyně označila za škodu, a to proto, že není odborník v právu, ale ve stavebnictví. Tedy škodou myslela pouze to, že žalovaná před tím řádně neplnila.

2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila.

3. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu, k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Žalobkyně vystavila na jméno žalované fakturu č. [Anonymizováno] ze dne 30. 8. 2019 splatnou dne 13. 9. 2019 na částku 81 206 Kč, a to za zhotovení stropu nad obytnou částí objektu [adresa] betonem C 30/37. /faktura na čl. 10 spisu/ 5. Žalobkyně vystavila na jméno žalované fakturu č. [Anonymizováno] ze dne 5. 10. 2019 splatnou dne 15. 10. 2019 na částku 21 131,44 Kč, a to za poškození bednění Doka v rámci akce [adresa]. /faktura na čl. 10 spisu, 2. strana/ 6. Žalobkyně vystavila na jméno žalované fakturu č. [Anonymizováno] ze dne 5. 10. 2019 splatnou dne 15. 10. 2019 na částku 30 957,85 Kč, a to za poškození bednění Doka v rámci akce [adresa]. /faktura na čl. 11 spisu/ 7. Žalobkyně vystavila na jméno žalované fakturu č. [Anonymizováno] ze dne 5. 10. 2019 splatnou dne 19. 10. 2019 na částku 42 757 Kč, a to za zhotovení ocelové konstrukce stropu [adresa]. /faktura na čl. 11 spisu/ 8. Zástupce žalobkyně adresoval žalované předžalobní upomínku ze dne 24. 2. 2022 V té vyzval žalovanou k úhradě částky 176 052,29 Kč za nezaplacené faktury za dodávku betonových směsí z roku 2019. Žalované byla poskytnuta lhůta k plnění do 10 dnů od obdržení výzvy. /předžalobní výzva na čl. 12 spisu, druhá strana/ 9. Zástupce žalobkyně podal k poštovní přepravě dne 24. 2. 2022 zásilku adresovanou žalované. Ta se následně vrátila jako nevyzvednutá závada. /obálka na čl. 12 a podací lístek na čl. 13/ 10. Z emailu [e-mail] byla na email [e-mail] odeslána dne 15. 10. 2018 zpráva adresovaná panu [jméno FO]. Jako odesílatelé jsou v závěru zprávy označeni [Jméno zainteresované osoby 0/0] a [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Obsahem zprávy je poptávka po provedení díla. Poptáváno je zajištění osoby stavaře – „stavbyvedoucího, koordinátora“, který by prováděl stavbu od začátku do konce, kontroloval, objednával materiály, zajišťoval řemeslníky. Spolu se zprávou je odesílána projektová dokumentace a slepý rozpočet, statika. [jméno FO] je žádán o spočítání hrubé stavby včetně vnitřních příček, schodiště, balkonu, střechy, odvodnění k domu v suterénu, dešťové jímky a nádrží, hydro a tepelné izolace suterénu a podlah, příjezdové cesty do garáže a terénních úprav pro venkovní parkoviště, včetně přívodu napájení kanalizace a sítě. /e-mailová zpráva na čl. 20 spisu/ 11. Dne 11. 11. 2018 byla z emailu [e-mail] byla na email [e-mail] odeslána zpráva adresovaná panu [jméno FO]. Podepsaní [Jméno zainteresované osoby 0/0] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] se obracejí na adresáta s žádostí o pomoc se stavbou, aby si adresát vzal stavbu pod své křídlo s ohledem na získané reference. /e-mailová zpráva na čl. 21 spisu/ 12. [jméno FO], nar. [datum], podepsal prohlášení ze dne 4. 1. 2022. Prohlásil, že zhotovil v srpnu a září 2019 sloupy, schodiště a strop nad 2. nadzemním podlaží objektu „multifunkční dům“ pro žalovanou, kterou zná osobně, stejně tak jako její firmu [jméno FO]-[jméno FO] s. r. o. Beton dodávala a čerpala žalobkyně. Prohlásil dále, že množství betonu spočítal a žalovaná beton objednala u žalobkyně. /potvrzení na čl. 22 spisu/ 13. [jméno FO] podepsal dne 6. 6. 2022 čestné prohlášení, ve kterém potvrdil, že jako bývalý zaměstnanec žalobkyně obsluhoval betonovou pumpu při budování stropu, sloupů a schodiště v období od srpna do září 2019 na stavbě v [adresa] pro společnost [jméno FO] spol. s. r. o. a pro žalovanou. /čestné prohlášení na čl. 23 spisu/ 14. Z emailu žalobkyně byla na email [e-mail] odeslána dne 18. 12. 2021 e-mailová zpráva s předmětem „doplatek faktur“. Zpráva obsahuje konstatování, že žalovaná má od 8/2019 nezaplacené faktury na fyzickou osobu, na společnost [jméno FO] [Anonymizováno] za cca 310 000 Kč. Dále je konstatována existence uznání pohledávky a existence domluvy na splácení během roku. Je rekapitulován požadavek žalované, aby byl dluh započten na nekvalitní práci pana [jméno FO] na železobetonovém věnci a na stropě stavby. [jméno FO] k tomuto vznesl námitku, že na stavbě nevykonávala stavební dozor. /e-mailová zpráva na čl. 24 spisu/ 15. Dne 25. 3. 2020 byla z emailu [e-mail] odeslána emailová zpráva s předmětem Re: odsouhlasení faktur. Žalovaná uvedla rekapitulaci – celkem dle fakturace 407 421,49 Kč, z toho [jméno FO] 270 529,29 Kč a [jméno FO] 136 912 Kč. Dotazuje se, jakým způsobem budou účtovány opravy po panu [jméno FO]. /e-mail na čl. 25 spisu/ 16. Dne 29. 3. 2023 byla signována listina Uznání dluhu, a to věřitelem, jímž jest žalobkyně, a 1. dlužníkem, žalovanou, a 2. dlužníkem společností [jméno FO], spol. s r. o. s tím, že žalovaná odebrala zboží a služby vyúčtované fakturami č. [Anonymizováno] ze dne 30. 8. 2019 splatnou dne 13. 9. 2019 na částku 81 206 Kč, č. [Anonymizováno] ze dne 5. 10. 2019 splatnou dne 15. 10. 2019 na částku 21 131,44 Kč, č. [Anonymizováno] ze dne 5. 10. 2019 splatnou dne 15. 10. 2019 na částku 30 957,85 Kč, č. [Anonymizováno] ze dne 5. 10. 2019 splatnou dne 19. 10. 2019 na částku 42 757 Kč, odebrala tak zboží a služby v hodnotě 176 052,29 Kč, z této částky ničeho neuhradila. Uvedená částka byla věřitelem zažalována a u soudu je projednávána Okresním soudem pro Prahu – východ pod sp. zn. 22 C 280/2022. Dále je specifikováno odkazem na jednotlivé faktury, že 2. dlužnice odebrala zboží a služby v celkové částce 136 912 Kč s tím, že úhrada této částky je projednávána Obvodním soudem pro Prahu 9 pod sp. zn. 98 C 207/2022, pro její úhradu byl vydán rozsudek pro uznání. Dále listina obsahuje prohlášení 1. dlužnice, žalované, že dluh specifikovaný v čl. I. uznává, s tím, že dluh ve výši 176 052,29 Kč a náklady řízení ve výši 8 803 Kč soudní poplatek, náhradu nákladů právního zástupce ve výši 30 783 Kč + 3 x režijní paušál uhradí měsíčními splátkami ve výši 20 000 Kč splatnými vždy každého 10. dne kalendářního měsíce na účet, který je označen číslem „pod ztrátou výhody splátce dle ust. 1931 občanského zákoníku“. /uznání dluhu na čl. 37 – 39 spisu/ 17. Skutkový závěr:

18. Z hlediska skutkového stavu je rozhodným, že dne 29. 3. 2023 byla signována listina Uznání dluhu věřitelem, jímž jest žalobkyně, a 1. dlužníkem žalovanou, kdy tato s odkazem na faktury č. [Anonymizováno] ze dne 30. 8. 2019 splatnou dne 13. 9. 2019 na částku 81 206 Kč, č. [Anonymizováno] ze dne 5. 10. 2019 splatnou dne 15. 10. 2019 na částku 21 131,44 Kč, č. [Anonymizováno] ze dne 5. 10. 2019 splatnou dne 15. 10. 2019 na částku 30 957,85 Kč, č. [Anonymizováno] ze dne 5. 10. 2019 splatnou dne 19. 10. 2019 na částku 42 757 Kč, celkem 176 052,29 Kč, uznala svůj dluh vůči žalobci a zavázala se jej a náklady řízení vedeného u Okresního soudu Praha – východ sp. zn. 22 C 280/2022 v částce 30 783 Kč a 8 803 Kč uhradit měsíčními splátkami ve výši 20 000 Kč splatnými vždy každého 10. dne kalendářního měsíce na účet, který je označen číslem „pod ztrátou výhody splátce dle ust. 1931 občanského zákoníku“. Za prokázané taktéž lze vzít, že žalobkyně uvedené faktury vystavila a specifikovala v nich předmět plnění, kdy jako předmět plnění u faktury č. [Anonymizováno] ze dne 30. 8. 2019, splatnost 13. 9. 2019, 81 206 Kč bylo zhotovení stropu nad obytnou částí objektu [adresa] betonem C 30/37; předmětem plnění u faktury č. [Anonymizováno] ze dne 5. 10. 2019, splatnost 15. 10. 2019, 21 131,44 Kč, poškození bednění Doka v rámci akce [adresa]; faktury č. [Anonymizováno] ze dne 5. 10. 2019, splatnost 15. 10. 2019, 30 957,85 Kč, poškození bednění Doka v rámci akce [adresa]; faktury č. [Anonymizováno] ze dne 5. 10. 2019, splatnost 19. 10. 2019, 42 757 Kč zhotovení ocelové konstrukce stropu [adresa].

19. To, že strany sporu vstoupily do právního vztahu, se podává nejenom z uznání dluhu a faktur shora uvedených, ale i elektronické korespondence, jejímž předmětem je kontinuální komunikace o stavebních pracích.

20. Lze tedy vzít za prokázané, že žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 176 052,29 Kč, tento svůj dluh uznala a zavázala se jej uhradit měsíčními splátkami ve výši 20 000 Kč splatnými vždy každého 10. dne kalendářního měsíce na specifikovaný účet pod ztrátou výhody splátce dle ust. 1931 občanského zákoníku.

21. Zástupce žalobkyně adresoval žalované předžalobní upomínku ze dne 24. 2. 2022.

22. Dle § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

23. Žalobkyně se domáhá plnění finanční částky, když tvrdí, že s žalovanou uzavřela smlouvu, kdy se zavázala k dodání betonové směsi a k realizaci betonového základu domu a dalších samostatných betonových částí u domu, technologií k betonáži oproti povinnosti žalované uhradit za dodanou betonovou směs a realizaci betonáže včetně technologií sjednanou částku.

24. Žalobkyně doložila, že strany sporu signovaly uznání dluhu, kdy toto právní jednání je nutné hodnotit dle § 2053 o. z.

25. K uvedenému ustanovení soud odkazuje komentář ASPI, který uvádí: „Z uznání musí být zřejmé, kdo je činí a vůči komu směřuje (označení dlužníka a věřitele), jaký peněžitý či nepeněžitý dluh dlužník uznává (viz formulace „uzná-li někdo svůj dluh-“) a jaká je jeho výše a důvod. Protože je pro uznání dluhu stanovena písemná forma, musí být určitost právního jednání, jímž se uznává dluh, dána obsahem listiny, na níž je uznání zaznamenáno. Judikatura v této souvislosti uvádí, že určitost projevu vůle je objektivní kategorií a takový projev vůle by neměl vzbuzovat důvodné pochybnosti o jeho obsahu ani u třetích osob (srov. NS 21 Cdo 6073/2017, NS 21 Cdo 4606/2018). Nestačí tudíž, že strany musely vědět, resp. jim muselo být zřejmé, jaký konkrétní dluh dlužník uznává, není-li to seznatelné z obsahu listiny (NS 32 Odo 1251/2006, NS 29 Cdo 4975/2010). Současná rozhodovací praxe (zejména v pracovněprávních sporech) ale klade menší důraz na formální hledisko projevu a výrazně akcentuje skutečnou vůli, resp. úmysl jednajících osob, byl-li či musel-li být tento úmysl druhé straně znám (§ 556 odst. 1). Při zjišťování tohoto úmyslu se má vycházet i z hledisek uvedených v § 556 odst. 2, tudíž přihlédnout k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání přecházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Teprve nelze-li ani pak zjistit úmysl jednajícího, uplatní se objektivní metoda interpretace a projevu vůle se přisoudí význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (NS 21 Cdo 4606/2018, NS 21 Cdo 5281/2016). Způsob určení důvodu a výše uznávaného dluhu zákon nespecifikuje. Mohou být tudíž určeny přímo v uznávacím prohlášení, ale může se tak stát i jinak, pokud tento způsob umožňuje pomocí výkladu jednoznačně určit uznávaný dluh. Jelikož je uznání formulováno jako obecný soukromoprávní institut, významnou roli budou hrát okolnosti konkrétního případu. Vyšší nároky budou zřejmě kladeny na explicitní vyjádření v čistě civilním styku, zatímco v obchodních vztazích bude třeba připustit i méně přímé, resp. přímočaré určení důvodu a výše uznávaného dluhu. Právní důvod a výši dluhu tak lze považovat za dostatečně určené, odkáže-li dlužník na jinou listinu, z níž je předmět uznání objektivně seznatelný, například na fakturu, objednávku, smlouvu či výzvu věřitele k zaplacení (upomínku), v níž je důvod dluhu specifikován (NS 29 Odo 1126/2003, NS 33 Odo 507/2001, NS 5 Ok 703/52, Rc 123/53). Dluh lze identifikovat i odkazem na titul, jímž byla pohledávka odpovídající dluhu přiznána nebo na žalobní návrh, existuje-li mezi stranami jen jeden dluh (NS 32 Cdo 3851/2007). Listiny, na něž je odkazováno, však musí být vzájemně bezrozporné. Uznává-li dlužník pouze část svého dluhu, pak musí být vyjádřen i jeho rozsah (NS 2 Cdon 1929/1997). Dlužník může v jednom prohlášení uznat i více dluhů. V takovém případě je podmínkou určitosti takového uznání určení, které jednotlivé dluhy co do důvodu a výše uznává (NS 21 Cdo 2262/2018). Doba splatnosti dluhu není povinnou součástí uznávacího prohlášení, může však být prostředkem určení uznávaného dluhu (zejména má-li dlužník vůči věřiteli více dluhů stejného druhu s různým datem splatnosti). Podmínkou platného uznání je, aby bylo učiněno bez výhrad.“ 26. Žalobkyně v řízení předložila listinu, jíž žalovaná uznala dluh specifikovaný fakturami č. [Anonymizováno] ze dne 30. 8. 2019 splatnou dne 13. 9. 2019 na částku 81 206 Kč, č. [Anonymizováno] ze dne 5. 10. 2019 splatnou dne 15. 10. 2019 na částku 21 131,44 Kč, č. [Anonymizováno] ze dne 5. 10. 2019 splatnou dne 15. 10. 2019 na částku 30 957,85 Kč, č. [Anonymizováno] ze dne 5. 10. 2019 splatnou dne 19. 10. 2019 na částku 42 757 Kč. Listina, jíž bylo učiněno uznání dluhu, obsahuje veškeré náležitosti, které zákon na toto právní jednání klade. Předně uznání dluhu musí být učiněno písemně, což je splněno, listina obsahuje podpisy obou stran právního vztahu žalobkyně i žalovaného. V listině žalovaná výslovně uvádí, že uznává dluh, který je vymezen shora označenými fakturami. Jak uvádí citovaný komentář, vymezení dluhu může být učiněno i odkazem na jinou listinu, i fakturu, což je dáno v souzené věci. Taktéž uvedená listina obsahuje výslovné prohlášení žalované, že závazek vymezený jednotlivými fakturami uhradí a ujednání o splatnosti. Co se týká jednotlivých faktur, tak tyto specifikují nejenom částku, ale zcela přesně i plnění, z jehož titulu má být částka plněna. Zde tak lze uzavřít, že dluh, který je uznáván, byl určen zcela jednoznačně. Pro úplnost soud uvádí, že právní hodnocení jednotlivých titulů soud činí v návaznosti na skutková zjištění učiněná z provedených důkazů, faktur, kdy žalovaná proti těmto žádným způsobem nebrojila, na svoji obranu neuplatnila žádná tvrzení, především je odkázala v uznání dluhu, které učinila 27. Ve vztahu k faktuře č. [Anonymizováno] na částku 81 206 Kč, zhotovení stropu nad obytnou částí objektu [adresa] betonem C 30/37, faktuře č. [Anonymizováno] na částku 42 757 Kč, zhotovení ocelové konstrukce stropu [adresa], je tak nárok žalobkyně hodnocen dle § 2586 a násl. o. z. Ve vztahu k faktuře č. [Anonymizováno] na částku 21 131,44 Kč, poškození bednění Doka v rámci akce [adresa], faktuře č. [Anonymizováno] na částku 30 957,85 Kč, poškození bednění Doka v rámci akce [adresa], je nárok žalobkyně hodnocen dle §§ 2900, 2951, odst. 1 o. z.

28. Dle § 133 zákona č. 99/1963 Sb., v platném znění, skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak.

29. Pokud tedy dojde k uznání dluhu, což v souzené věci lze vzít za prokázané, nastupuje vyvratitelná právní domněnka, že v době právního jednání, jímž jest uznání dluhu, tento trval. Ustanovení § 133 o. s. ř. je navázáno na ustanovení § 2053 o. z., které ve svém závěru uvádí: „.má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.“. Zákon zde tedy stanoví domněnku takovou, že dluh, který je uznán, v souzené věci dluh, který je specifikován ve shora označených fakturách, trval, kdy z tohoto soud při svém rozhodnutí vychází, soud tedy toto na základě zákonem definované domněnky má za prokázané. Protože se však jedná o domněnku vyvratitelnou, je připuštěn důkaz opaku. V tomto případě tak věřitel, tedy žalobkyně, nemusí prokazovat vznik dluhu, tedy právní skutečnost, na jejímž základě byl závazek založen. Důkazní břemeno se přesouvá na dlužníka, tedy žalovanou. Pokud tedy v řízení bylo prokázáno, že žalovaná uznala dluh, je na ní aby prokázala, že buď dluh vůbec nevznikl, či zanikl plněním nebo z jiného důvodu. Jak již však bylo uvedeno, žalovaná v řízení netvrdila ničeho, povinnost k plnění na straně žalované má tak soud za prokázánu.

30. Ve vztahu k listině, jíž jest uznání dluhu je však nutným nadále hodnotit i ustavení § 1902, o. z., které uvádí, že dohodou o změně obsahu závazku se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem. Může-li však dosavadní závazek vedle nového závazku obstát, má se za to, že nebyl zrušen.

31. V uznání dluhu strany sjednaly, že žalovaná je povinna plnit ve splátkách á 20 000 Kč, přičemž prvá splátka je splatná dne 10. 3. 2023, pod ztrátou výhody splátek. Toto ujednání soud hodnotí v režimu citovaného zákonného ustanovení, a to jako kumulativní novaci, když ujednání splátkách nově obstojí vedle závazku dosavadního, tento tedy nebyl zrušen, došlo pouze ke změně ujednání o úhradě, respektive splatnosti. Zde tak došlo k nové dohodě v části, kdy ujednáno bylo, že se stanoví pro celkovou dlužnou částku, tedy pro součet všech dlužných částek z jednotlivých faktur, a to jednak žalované a jednak společnosti [jméno FO], s. r. o. které nově se staly jedním závazkem ve výši 176 052,29 Kč a ve výši 136 912 Kč, tedy celkem tak závazek činí částku 176 052,29 Kč + 136 912 Kč = 312 964,29 Kč. Byl tudíž ujednán nový závazek v této výši splatný počínaje dnem 10. 3. 2023 ve výši 20 000 Kč měsíčně, pod ztrátou výhody splátek v režimu § 1931 o. z.

32. Protože bylo nahrazeno ujednání o plnění závazku ve výši 176 052,29 Kč a ve výši 136 912 Kč tak, že nově celkem závazek ve výši 312 964,29 Kč je splatný ve splátkách á 20 000 Kč počínaje dnem 10. 3. 2023 dle § 1931 o. z., je nutno se nadále zaobírat tím, zdali je závazek dospělý.

33. Dle § 1931 o. z., bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

34. K tomuto komentář ASPI uvádí: Komentované ustanovení zachovává zásadu, že nejen samotné plnění ve splátkách, ale i ztráta výhody splátek musí být zvlášť ujednány. O ztrátu výhody splátek jde tehdy, pokud se strany dohodnou, že při nesplnění jedné splátky je věřitel oprávněn žádat celý zbytek pohledávky najednou. V takovém případě nastává splatnost celé pohledávky, tj. ztráta výhody splátek, nesplní-li dlužník včas jednu splátku a věřitel své právo žádat splnění celé pohledávky uplatní, tj. vyzve dlužníka ke splnění celého dluhu. Výzva k zaplacení celé pohledávky je jednostranným právním jednáním věřitele adresovaným dlužníkovi. Působí vůči dlužníkovi od okamžiku, kdy mu dojde. Forma této výzvy není stanovena. …..Jak konstatuje judikatura, splatnost celé pohledávky v důsledku ztráty výhody splátek nastává až tehdy, kdy věřitel požádá dlužníka o její zaplacení z důvodu prodlení se zaplacením splátky (splátek). Není významné, kdy věřitel mohl dlužníka z důvodu jeho prodlení se splátkami o zaplacení celé pohledávky nejdříve požádat, ale zda a kdy se rozhodl svého oprávnění využít a zda, popřípadě kdy ho tedy o zaplacení celé pohledávky skutečně požádal (NS 21 Cdo 426/2005). Zachován je též požadavek, že věřitel může své právo na zaplacení celého dluhu uplatnit pouze do splatnosti nejbližší další splátky. Pokud věřitel dlužníka v uvedené lhůtě nevyzve a dlužník příští splátku včas zaplatí, může věřitel vymáhat jen nezaplacenou splátku. …Věřitel však může svého práva učinit splatným celý dluh najednou využít kdykoli při nezaplacení každé další splátky. Pokud dlužník včas po výzvě věřitele celý dluh nesplní, dostává se do prodlení s plněním celého dluhu.“ 35. Soud rozhoduje vždy ke stavu ke dni rozhodnutí dle § 154, odst. 1 o. s. ř., pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Ke dni vyhlášení rozsudku nenastala splatnost celého dluhu, ani nemohla, neboť jak uvádí shora citovaný komentář, pokud není zaplacena jedna splátka, stává se celý dluh splatný, avšak pouze tehdy, jestliže věřitel toto své právo uplatní. V souzené věci je dosud splatnou pouze jedna splátka, kterou žalovaná neuhradila, přičemž žalobkyně může až do splatnosti druhé splátky, což je však až 10. 5. 2023, uplatnit své právo na zaplacení celého dluhu. Protože žalobkyni lhůta k uplatnění tohoto práva dosud neuplynula, přičemž ke dni rozhodnutí soudu tak neučinila, nelze zbytek dlužné částky hodnotit jako dospělý.

36. Co se týká povinnosti plnit úrok z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 o. z. a ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., § 2, odst. 1.

37. Pokud se žalobkyně domáhala plnění úroku z prodlení z částky 176 052,29 Kč ve výši 10 % ročně z částky 176 052,29 Kč od 20. 10. 2019 do zaplacení, tak částečně byl uplatněný nárok nedůvodným.

38. Soudem tedy bylo rozhodnuto tak, že žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 000 Kč od 11. 3. 2023 do zaplacení. V té části, v níž se žalobkyně domáhala úhrady částky 176 052,29 Kč od 20. 10. 2019 do 10. 3. 2023, částky 156 052,29 Kč a úroku z prodlení z částky 156 052,29 Kč od 11. 3. 2023 do zaplacení, byl žalobní návrh zamítnut. Takto bylo rozhodnuto, když se žalobkyně domáhala úhrady částky 176 052,29 Kč a úroku z prodlení z částky 176 052,29 Kč ve výši 10 % ročně z částky 176 052,29 Kč od 20. 10. 2019 do zaplacení, přičemž částečně byl uplatněný nárok nedůvodným.

39. Ke dni 23. 6. 2022 činila repo sazba stanovená Českou národní bankou 7,00 %. Následně již nedošlo ke změně repo sazby, tudíž sazba k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, činí 15 %. Soud však konstatuje, že je vázán žalobním návrhem, kdy pokud se žalobkyně domáhala úroku z prodlení ve výši 10 % ročně, nelze uplatněný nárok překročit, lze však zároveň konstatovat, že je důvodný v plné své výši.

40. Žalobkyně navrhla ve věci vydání rozsudku dle § 153b o. s. ř. pro zmeškání. S ohledem k tomu, že uplatněný nárok nelze ve svém celku hodnotit jako důvodný, nebyl rozsudek v režimu citovaného zákonného ustanovení vydán a bylo rozhodnuto, že tento návrh se zamítá.

41. Co se rozhodnutí o náhradě náklad řízení týká, tak o této bylo rozhodnuto dle § 142, odst. 2 o. s. ř., kdy dle poměru úspěchu a neúspěchu byla v řízení převážně úspěšnou žalovaná. Této však v souvislosti s vedením sporu žádných nákladů nevzniklo. Proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků řízení na tuto nemá právo.