22 C 283/2024 - 146

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] proti žalovaným: 1. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Jméno žalované], IČO [Anonymizováno] sídlem [Adresa žalované] 2. [Anonymizováno] [Anonymizováno], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o vydržení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhá určení, že je vlastníkem části pozemku o výměře [Anonymizováno] m2 oddělené od pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], nacházejícího se v k. ú. [adresa], obec [adresa], a zapsaného na listu vlastnictví č. [hodnota] vedeném pro uvedené katastrální území a obec Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a označené jako nově vzniklý pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] dle geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno]ze dne 17. 7. 2024, se zamítá.

II. Ve vztahu mezi žalobcem a 1. žalovanou je žalobce povinen na náhradě nákladů řízení uhradit 1. žalované částku 1 800 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

III. Ve vztahu mezi žalobcem a 2. žalovanou je žalobce povinen na náhradě nákladů řízení uhradit 2. žalované částku 21 538 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce 2. žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhá určení, že je vlastník části pozemku, výměra [Anonymizováno] m2, oddělené od pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], k. ú. [adresa], obec [adresa], list vlastnictví č. [hodnota] vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno], označené jako nově vzniklý pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] dle geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 17. 7. 2024. Žalobce tvrdí následující. Je vlastník pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], k. ú. [adresa], obec [adresa], LV č. [hodnota], Katastrální úřad pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno]. 1. žalovaný, 2. žalovaný jsou dle zápisu v katastru nemovitostí vlastníky pozemku bezprostředně sousedícího s pozemkem žalobce, parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], k. ú. [adresa], obec [adresa], LV č. [hodnota], Katastrální úřad pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno], dle tohoto výpisu duplicitní zápis vlastnictví. Žalobce se domáhá určení, že v jeho prospěch došlo k vydržení vlastnického práva k části pozemku žalovaných, konkrétně připlocené k pozemku žalobce, označené v geometrickém plánu pro dělení pozemku č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] z 17. 7. 2024, vypracován [tituly před jménem] [jméno FO], úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem, číslo položky seznamu úředně oprávněných zeměměřických inženýrů [Anonymizováno]/[Anonymizováno] jako díl [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, který je sporný. Žalobce má důvodně za to, že naplnil všechny nezbytné předpoklady k vydržení vlastnického práva, viz dále. Žalobce pozemek nabyl kupní smlouvou 18. 2. 1991, Státní notářství pro Prahu-východ v [adresa], [tituly před jménem] [jméno FO], státní notář, NZ [Anonymizováno]/[spisová značka], od tehdejších spoluvlastníků, p. [adresa], a p. [adresa], převodci dílu B tehdejšího pozemku parc. č. [hodnota], o výměře [Anonymizováno] m2, se vším příslušenstvím, právy a povinnostmi. Pozemek parc. č. [hodnota][Anonymizováno]nabytý žalobcem již tehdy bezprostředně sousedil s pozemkem žalovaných tehdy označeným jako parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], v tehdejší době vlastnictví [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], kde se již tehdy nacházela stavba [Anonymizováno]. Žalobcem v roce 1991 nabytý pozemek parc. č. [hodnota], dnes označen parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (v průběhu let pouze změna jeho označení - část tohoto pozemku o výměře [Anonymizováno] m2 oddělena a převedena na třetí osobu, pozemek žalobce parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, k němuž je připlocen sporný pozemek, předmět tohoto řízení, však od roku 1991 stále vlastnictvím žalobce, ke změně vlastnických vztahů v této části nedošlo, tato část stále ve stejných hranicích jako v roce 1991). Žalobce odkazuje výpis z LV č. [hodnota], stav 4. 9. 2001, snímek mapy pozemkového katastru k 15. 4. 2002, kde je patrná orientace pozemků a jejich označení v dubnu 2002. Z této mapy patrné, že ještě v roce 2002 existoval pozemek parc. č. [hodnota], o výměře [Anonymizováno] m2, vlastnictví žalobce, sousedil s pozemkem parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], součástí byl a stále je i sporný pozemek (tehdejší sousední pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] je dnes pozemek žalovaných parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]). Pozemek žalobce tehdy označený parc. č. [hodnota] je nyní pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Žalobce se spolu s převodem vlastnického práva k tehdejšímu pozemku parc. č. [hodnota] chopil držby nejen tohoto pozemku, ale i sporného pozemku, části pozemku žalovaných označeného tehdy parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], již v té době k pozemku parc. č. [hodnota] připloceného. Žalobce odkazuje letecký snímek lokality z 1. 7. 1992, zhruba rok po nabytí vlastnického práva žalobce k pozemku parc. č. [hodnota] a chopení se držby sporného pozemku, kde je patrný tehdejší stav v lokalitě, zejména oplocení pozemku parc. č. [hodnota] lemující též připlocenou část pozemku žalovaných (sporný pozemek), a to, že pozemek parc. č. [hodnota] se sporným pozemkem byly společně využívány (na fotografii patrny vyšlapané pěšiny z pozemku parc. č. [hodnota] na sporný pozemek i to, že docházelo k vysekávání trávy na pozemku parc. č. [hodnota] i sporném pozemku stejně). Z tohoto snímku není viditelná hranice pozemku parc. č. [hodnota] a sporného pozemku, naopak tento se jeví jako část pozemku parc. č. [hodnota], čemuž tak bylo i v okamžiku nabytí pozemku parc. č. [hodnota] žalobcem v roce 1991, což svědčí o tom, že oba pozemky již tehdy funkčně spjaty a užívány. K tomu žalobce odkazuje prohlášení pamětníků znalých místních poměrů potvrzující dlouhodobost užívání a držby sporného pozemku žalobcem, [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO]. Jak již uvedeno, žalobce v roce 1991, kdy nabyl pozemek parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2 současně chopil držbu sporného pozemku, k pozemku parc. č. [hodnota] připloceného. Tento měl a má výměru [Anonymizováno] m2, ve vztahu tehdy nabytému pozemku parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2 poměrně malá část, z hlediska výměry odpovídající méně než 12 % výměry nabytého pozemku. V průběhu let byly pozemkové změny týkající se pozemku parc. č. [hodnota], zejména z něj v roce 2015 vymezena a oddělena východní část, parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2. Od roku 2015 existuje nynější pozemek žalobce aktuální parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 a pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2; pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] již není vlastnictvím žalobce, byl jím prodán třetí osobě, p. [jméno FO]. Žalobce považuje za nadbytečné uvádět jednotlivé pozemkové změny a změny vlastnictví v průběhu let, je však schopen je prokázat účastnickou výpovědí, dokumenty katastru nemovitostí (výpis z listu vlastnictví č. [hodnota], stav k 1. 1. 2014 a 1. 1. 2016.) Z výpisu z listu vlastnictví k 1. 1. 2014 je zřejmé, že žalobce byl k tomuto dni vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota] (díl 1) o výměře [Anonymizováno] m2, z LV ke dni 1. 1. 2016 vyplývá, že byl k tomuto datu vlastníkem pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, došlo ke změně číslování parcel z původního parc. č. [hodnota] díl 1 na parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], tento stav trvá. Žalobce odkazuje návrh na vklad z 14. 7. 2015, dle nějž došlo k převedení východní části pozemku na p. [jméno FO], včetně geometrického plánu, dle nějž došlo k dělení pozemku. Podstatným je, že žalobce vlastní pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (dříve pozemek parc. č. [hodnota]) v jeho aktuálních hranicích již od 18. 2. 1991, dobu delší 33 let. Tutéž dobu drží sporný pozemek připlocený k pozemku žalobce, aktuálně součást pozemku žalovaných parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Změna v roce 2015 (vymezení a oddělení dosavadní východní části pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], vznikl nový pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]), se faktického stavu ohledně držby sporného pozemku nijak nedotkla, pouze oddělena východní část pozemku žalobce, žalobcem nevyužíván jako zahrada, ale jako louka. Žalobce odkazuje printscreeny letecké mapy z internetové stránky mapy.cz (2011, 2015, 2016, 2019), z nichž je seznatelné, že se ke spornému pozemku choval jako vlastník, sekal jej, udržoval. Zejména sporný pozemek sekal, zřídil kompost, asi před 25 lety vysadil jabloň, žalobcem fakticky užíván jako funkční celek – zahrada s pozemkem žalobce parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a stavbou ve vlastnictví žalobce na pozemku parc. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. Na printscreenech jsou zachyceny stavy zeleně 2011 až 2019, stromy lemující oplocení, patrno, že žalobce v průběhu let sporný pozemek udržoval, sekal na něm trávu, udržoval zeleň, na snímcích parné i vychozené pěšinky svědčící o užívání pozemku. Žalobce odkazuje 11 leteckých snímků lokality z archivu ČÚZK, 1. 7. 1992, 2. 7. 1994, 8. 6. 2004, 14. 4. 2007, 8. 7. 2010, 6. 9. 2013, 6. 6. 2015, 19. 5. 2017, 9. 6. 2019, 10. 5. 2021, 29. 5. 2023, z nich je též patrný stav pozemku žalobce a sporného pozemku v uvedených letech, jeho obhospodařování a užívání žalobcem. Odkazuje i aktuální fotografie oplocení připloceného sporného pozemku, kde je patrný stav a stáří zbudovaného oplocení, část oplocení se sousedním pozemkem parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (východní strana) v průběhu let částečně renovováno, cca 20 let, část natřena výraznou zelenou barvou. Žalobce má za to, že dle §§ 1095, 1091 odst. 2 o. z. mimořádně vydržel vlastnické právo k části pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], dle geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, k čemuž odkazuje znění § 987 o. z. Doba potřebná k mimořádnému vydržení vlastnického práva nemovité věci, §§ 1091 odst. 2, 1095 o. z., je dvacet let, což žalobce splňuje. Jak vyplývá z uvedeného, žalobce se chopil držby sporného pozemku současně s nabytím vlastnického práva k pozemku žalobce parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (dříve parc. č. [hodnota]), dne 18. 2. 1991. Zejména z přiložených leteckých snímků archivu ČZÚK z let 1992-2023, leteckých snímků mapy.cz z období 2011-2019 je patrno, že sporný pozemek celou dobu od r. 1991 užíval jako celek společně se zahradou na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (dříve parc. č. [hodnota]), fakticky je to zahrada spjatá a využívaná se zemědělskou stavbou, součást pozemku parc. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. Totéž vyplývá z čestných prohlášení p. [jméno FO], p. [jméno FO], pí. [jméno FO], p. [jméno FO]. Z fotografií z aktuálního období je vidno oplocení ohraničující a připlocující sporný pozemek k pozemku žalobce, v terénu zcela zřetelné, značného stáří, pouze východní část byla cca před 20 lety renovována. Jde-li o dobu potřebnou k mimořádnému vydržení, žalobce ji splňuje, přinejmenším od r. 1991 drží vlastnické právo sporného pozemku. Odkazuje rozsudek NS ČR ve věci sp. zn. 22 Cdo 96/2000 vyjadřující se ke způsobilosti části cizího pozemku být předmětem vydržení. Žalobce je přesvědčen, že kritéria dovozená soudní judikaturou jsou splněna, sporný pozemek k pozemku žalobce dlouhodobě připlocen, nejméně od r. 1991. S ohledem na uvedené, aktuální rozhodovací praxi NS ČR, zejména rozsudek sp. zn. 22 Cdo 3387/2021, žalobce splňuje zákonná kritéria a dovozená soudní judikaturou k mimořádnému vydržení sporného pozemku. Postačuje zde nedostatek nepoctivého úmyslu držitele, který drží věc v přesvědčení, že jeho držba nepůsobí nikomu újmu, kritéria § 992 o. z. se u mimořádného vydržení neuplatní. Důkazní břemeno tíží toho, kdo mimořádné vydržení popírá. K § 80 o. s. ř. vymezující tzv. určovací žalobu, naléhavý právní zájem na straně žalobce je dán. 2. 1. žalovaná tvrdí: Žalobce se domáhá určení vlastnického práva k části pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], k. ú. [adresa], [Anonymizováno] m2, který nechal oddělit GP [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] z 17. 7. 2024, nové označení pozemku [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]. Pozemek [Anonymizováno]/[Anonymizováno] je duplicitní vlastnictví 1. žalované a 2. žalované, když tvrdí, že pozemek, část, vydržel. 1. žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznává, ani zčásti. Žalobci nikdy nesvědčil ani domnělý titul, aby mohl část pozemku vydržet. Oplocení samo o sobě hranice pozemků netvoří, zvláště, když vlastník pozemku oplocení posunuje dle vlastních představ, jak je tomu zde. K historii vlastnictví a vzniku pozemku 1. žalovaná uvádí, že pozemek KN [Anonymizováno]/[Anonymizováno] vznikl z části z [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno]role. Zapsán byl v pozemkové knize, knihovní vložka [Anonymizováno], vlastnictví rodiny [jméno FO]. Do vlastnictví [Anonymizováno] přešla [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] přijetím nabídky bezplatného odevzdání [Anonymizováno] dne 20. 1. 1961, přijaté [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] dne 6. 12. 1961 (spolu s tímto pozemkem i odevzdán pozemek [Anonymizováno] p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], později KN p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]). Pozemky zapsané do vlastnictví [Anonymizováno] pod. č. d. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Současně s přijetím daru pozemky svěřeny do správy [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno], [adresa], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno], určeny k vybudování odchovny mladého dobytka. V roce 1992 vypořádání nároků oprávněných osob proti [právnická osoba], oprávněné osobě vydána odchovna mladého dobytka na [Anonymizováno]. [Anonymizováno], včetně staveb studní a jímky na parcelách č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Parcela č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] předmětem převodu nebyla. Dne 29. 8. 2006 ohlásil [právnická osoba] [Anonymizováno] vznik správy k pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] dle zákona o půdě. V té době však již byla na katastru žádost [právnická osoba] [adresa] z 29. 11. 1998, dokládána „prohlášením,“ dle § 36 vyhl. ČÚZK č. 179/1998 Sb. o přechodu vlastnického práva k nemovitostem. Dle z. č. 172/1991 Sb. o přechodu některých věcí z majetku [Anonymizováno] do vlastnictví [Anonymizováno] povolen i přechod vlastnického práva na [Anonymizováno]. V roce 2006 tak vzniklo duplicitní vlastnictví k pozemku obou žalovaných. V roce 2005 došlo dle GP č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] z 16. 11. 2005 k oddělení parcel č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2, a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2, p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2. Parcely p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] užívány jako ovocné sady. Přes parcelu p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] vedla zpevněná cesta podél objektu odchovny. V roce 2016 řízení o charakteru, mj., i pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], k. ú. [adresa] o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2 (rozhodnutí v pochybnostech) pro určení [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Z tohoto rozhodnutí rovněž zřejmé, jak pozemek vznikl, kdy, na základě čeho, se stal vlastníkem [Anonymizováno], jak a kdo na něm hospodařil. Všechny tyto skutečnosti jsou důkaz, že žalobce se od nabytí vlastnického práva k pozemku č. [hodnota] nechopil části pozemku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jak tvrdí. Tvrdí-li, že z leteckých snímků není patrná hranice pozemků p. č. [hodnota] a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] nemůže to být důkazem, že si může bez dalšího přisvojit část sousedního pozemku, připlotit ji a tvrdit, že se jedná o jeho pozemek. V této souvislosti ztrácejí jakýkoli smysl čestná prohlášení osob nemajících k pozemku ve vlastnictví žalobce, žalované, žádný vztah, tyto osoby nemusí vědět, co žalobce koupil, kdy, jakou výměru má jeho pozemek, zda oplocení respektuje faktickou hranici vlastnictví pozemků, kdy bylo vybudováno, měněno, apod. Je možné, že si něco myslí, ale stav mysli třetích osob neprokazuje faktický stav a nenahrazuje listiny, lépe řečeno soubor listin navazujících na sebe od zápisu v pozemkových. Má za to, že žaloba by měla být zamítnuta. Následně odkázala, jakožto na stěžejní skutečnost, geometrický plán připojený ke kupní smlouvě, jíž žalobce nabyl pozemek ve svém vlastnictví, z něhož je patrné, že žalobce musel vědět, že se chopil držby pozemku, který nebyl předmětem kupní smlouvy. 3. 2. žalovaná tvrdí: Žalobce se domáhá určení, že vlastní sporný pozemek, neplní však důkazní povinnost. Zde je pro mimořádné vydržení vlastnického práva sporného pozemku stěžejní otázka (ne)existence nepoctivého úmyslu držitele (žalobce) v době, kdy se ujal držby pozemku, vyplývá z § 1095 o. z. Pokud by v momentě započetí držby sporného pozemku u něj absentoval nepoctivý úmysl, nabyl by jej po uplynutí požadované doby, 20 let, do svého vlastnictví, jinak jej vydržet nemůže bez ohledu, jak dlouhá doba držby uběhla. Aby mohl vydržet sporný pozemek, musel by být už v okamžiku, kdy svůj pozemek kupoval, k tomuto skutečně připlocen, což by zakládalo požadovaný nikoliv nepoctivý úmysl při chopení se sporného pozemku. Naopak nebyl-li v této době sporný pozemek k pozemku žalobce připlocen, pozdější připlocení žalobcem zakládá nepoctivý úmysl, k vydržení vlastnického práva ke spornému pozemku nemůže nikdy dojít. Žalobce tvrdí, že se 18. 2. 1991 s nabytím vlastnického práva k svému pozemku ujal držby tohoto pozemku, současně i sporného pozemku, v této době údajně sporný pozemek k pozemku žalobce připlocen. Bylo-li by tomu tak, s ohledem na uvedené by žalobce sporný pozemek vydržel a svého práva se dožadoval důvodně. Žalobce toto však pouze tvrdí, ale neoznačuje k tomu žádné důkazy, toto prokazující. Důkazy v podobě snímků a fotografií, majících dokládat připlocení sporného pozemku k pozemku žalobce, toto nijak neprokazují. Nejstarší důkaz, letecký snímek lokality, je až z 1. 7. 1992, více než rok poté, kdy měl žalobce vlastnické právo k spornému pozemku bez nepoctivého úmyslu začít držet vlivem společného oplocení pozemků. Z těchto důkazů lze dovodit nejvýše, že od 1. 7. 1992 dosud byl sporný pozemek připojen k pozemku žalobce. Naopak, že byl součástí pozemku žalobce již v době koupě pozemku žalobce, tedy se jej žalobce ujal bez nepoctivého úmyslu, z nich nijak nevyplývá. Toto nedokazují ani žalobcem navrhovaná čestná prohlášení. Dle p. [jméno FO], pí. [jméno FO] žalobce sporný pozemek užívá od roku 1991, ale to nesvědčí nic o tom, že by skutečně nabýval svůj pozemek již spolu s připloceným sporným pozemkem a byl ohledně držby v nikoliv nepoctivém úmyslu. Žalobce nabyl svůj pozemek v únoru 1991, mohl kdykoliv v průběhu tohoto roku sporný pozemek sám připlotit a pamětník jeho užívání žalobcem vnímal až od tohoto okamžiku, tedy nikoliv od koupě pozemku žalobce, tedy možného svévolného ujmutí se sporného pozemku, které však zakládá nepoctivý úmysl. Byť žalobce sporný pozemek v průběhu let držel, zůstává zcela nevyjasněn klíčový fakt, jak k držbě přišel. Bez počátečního chopení se držené věci v nikoliv nepoctivém úmyslu mimořádné vydržení nikdy nezačne. Vzbuzuje to naopak vážné podezření, že sporný pozemek připlotil sám žalobce, důsledkem čehož by s ohledem na uvedené bylo, že by jej kvůli nepoctivému úmyslu nikdy nevydržel, ani kdyby jej fakticky držel déle než 20 let. Dle § 120 odst. 1 o. s. ř. účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Tvrdí-li tedy žalobce okolnost, z níž vyvozuje své právo, povinen k ní navrhnout důkaz, což však žádným způsobem nečiní. 2. žalovaný odkazuje rozsudek NS ČR, sp. zn. 2 Cdon 257/97. Žalobce nedostává zákonné povinnosti navrhovat důkazy ohledně svých tvrzení, nutno mít za to, že se držby sporného pozemku v okamžiku nabytí svého pozemku vůbec nechopil, byť později k držbě sporného pozemku ze strany žalobce zřejmě došlo držba v nepoctivém úmyslu, podmínky mimořádného vydržení nezakládá.

4. Skutková zjištění:

5. Dne 18. 2. 1991 uzavřel žalobce, jakožto kupující, kupní smlouvu s prodávajícími [adresa], narozeným dne [datum], a [adresa], narozeným dne [datum], sepsanou Státním notářstvím pro Prahu-východ v [adresa], [tituly před jménem] [jméno FO], státní notář, NZ [Anonymizováno]/[spisová značka], jejímž předmětem byl díl B tehdejšího pozemku parc. č. [hodnota], o výměře [Anonymizováno] m2, se vším příslušenstvím, právy a povinnostmi. (notářský zápis na čl. 27 spisu)

6. Dne 2. 2. 1990 vypracoval [tituly před jménem] [jméno FO] geometrický plán č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno], kdy dle výkazu výměr podle evidence nemovitostí dosavadní stav byl u pozemku č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], výměra [Anonymizováno] m2, pozemku [Anonymizováno] č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2, nový stav u pozemku č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], výměra [Anonymizováno] m2, pozemku [Anonymizováno] č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], výměra [Anonymizováno] m2 „A“, pozemku [Anonymizováno] č. [hodnota], výměra [Anonymizováno] m2, „B“, pozemku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno] výměra [Anonymizováno] m2, „C“. Dle zápisu mapy se z pozemku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] odděluje pozemek č. [hodnota] „B“, který byl předmětem shora uvedené kupní smlouvy, která výslovně na tento geometrický plán odkazuje a ve svém textu jej uvádí, přičemž hranice pozemku č. [hodnota] „B“, který nabyl žalobce, je rovná, není na ní vyznačené žádné odchýlení, vychýlení, z nějž by mohl žalobce dovozovat, že předmětem smlouvy je i ta část, která na tuto rovně vyznačenou hranici navazuje, neboť tato část (sporný pozemek) tvoří v zásadě samostatnou lichoběžníkovou část vyčnívající z pozemku žalobce. (geometrický plán na čl. 123 spisu) K tomuto je třeba odkázat i výslech svědka [jméno FO], který na tomto geometrickém plánu naznačil, kde se nachází sporný pozemek užívaný žalobcem, což odpovídá i naznačení vymezenému na ortofomapě na čl. 17 žalobcem, tedy část pozemku vyčnívající z pozemku žalobce tvořící lichoběžník.

7. Ke dni 4. 9. 2001 byl žalobce zapsán jako výlučný vlastník pozemku č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], na jejímž pozemku stojí stavba bez čp/če, [Anonymizováno]. [Anonymizováno]., pozemku č. [hodnota], díl 1 o výměře [Anonymizováno] m2, na listu vlastnictví č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno]. (výpis z katastru nemovitostí na čl. 28 spisu)

8. Kupní smlouvě a výpisu z katastru nemovitostí odpovídá zápis pozemkové mapy, kde je vyznačena pozemek č. [hodnota] a v místě, kde je nyní veden pozemek č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] je vyznačen pozemek č. [hodnota]. Jako podstatné je hodnoceno, že hranice pozemku č. [hodnota] je vyznačena jako zcela rovná, není zde vyznačeno žádné vychýlení lichoběžníkového tvaru.

9. Ke dni 1. 1. 2014 byl žalobce zapsán jako výlučný vlastník pozemku č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], na jejímž pozemku stojí stavba bez čp/če, [Anonymizováno]. [Anonymizováno]., pozemku č. [hodnota], díl 1 o výměře [Anonymizováno] m2, pozemku č. [hodnota], díl 2 o výměře [Anonymizováno] m2 na listu vlastnictví č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno]. (výpis z katastru nemovitostí na čl. 31 spisu)

10. Dne 14. 7. 2015 byl učiněn Návrh na vklad práva do katastru nemovitostí, kdy účastníky řízení byli žalobce a [jméno FO], narozený [rodné přijmení] [datum], předmětem vkladu byl pozemek č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], oddělený geometrickým plánem č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 19. 6. 2014, jímž byl oddělen pozemek č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 z pozemku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, nadále pozemek č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] je uveden ve výměře [Anonymizováno] m2. Pozemek č. [hodnota], díl 1 – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], je o výměře [Anonymizováno] m2. (návrh na vklad práva do katastru nemovitostí na čl. 33 spisu, výkaz dosavadního a nového stavu na čl. 34 spisu, katastrální mapa na čl. 34, 2. strana spisu)

11. Žalobce je veden jako výlučný vlastník pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, katastrální území [adresa], obec [adresa], zapsáno na listu vlastnictví č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno], kdy dále je na uvedeném listu vlastnictví žalobce veden jako vlastník pozemku č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], součástí je stavba bez čp/če, [Anonymizováno]. [Anonymizováno]., parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Shodně byl zapsán i ke dni 1. 1. 2016. (výpis z katastru nemovitostí na čl. 15 spisu, výpis z katastru nemovitostí na čl. 32 spisu) 12. žalovaný, 2. žalovaný jsou vedeni jako vlastníci, v režimu duplicitního vlastnictví, pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, katastrální území [adresa], obec [adresa], zapsáno na listu vlastnictví č. [hodnota], Katastrální úřad pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno]. (výpis z katastru nemovitostí na čl. 16 /73/ spisu, rozhodnutí MZ ČR ze dne 30. 6. 2016 na čl. 71-72 spisu)

13. Z ortofotomapy na čl. 17 spisu je zcela jednoznačně patrné, že pozemek č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a sousední pozemek č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] mají rovnou hranici, kdy z této vystupuje výrazně lichoběžník do prostoru pozemku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], který je v geometrickém plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 17. 7. 2024 vyhotoveného [tituly před jménem] [jméno FO] vyznačen jako oddělený pozemek o výměře [Anonymizováno] m2, oddělený od pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], katastrální území [adresa], obec [adresa], list vlastnictví č. [hodnota], Katastrální úřad pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno], označený jako nově vzniklý pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. ( geometrický plán - výkaz dosavadního a nového stavu na čl. 18 /čl. 19, 2. strana; 21, 2. strana; 23, 2. strana; čl. 25, 2. strana/, mapa na čl. 20 /22, 24, 26/ spisu)

14. Z ortofotomapy na čl. 30 spisu označené rokem 1992 se podává zemědělské využití pozemků, bližší údaje nejsou z mapy čitelné.

15. Z leteckých map na čl. 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 48, 49 spisu, fotografie – pozemek, oplocení na čl. 50, 51, 52, 53 spisu, lze zjistit, že v místě se nachází zemědělská stavba, sporný pozemek (část pozemku žalovaných) tak, jak ji žalobce vyznačil, je lemována stromovím, není zastavěna, jedná se o zelenou plochu. Pozemek je oplocen drátěným pletivem, v části pozemku je pletivo horšího technického stavu, jeho součástí je i branka zarostlá náletovými dřevinami.

16. Z výpovědi svědka [jméno FO] nebylo možným zjistit stav v místě před rokem 2005, neboť před touto dobou se svědek v místě nevyskytoval, od uvedeného roku zde vlastní nemovitost. Od doby, kdy se v místě vyskytuje, žalobce užívá sporný pozemek v nezměněném rozsahu, provedl opravu plotu, avšak tak, že došlo pouze k jeho výměně, nikoliv změně jeho postavení, umístění. Část pozemku, jíž žalobce užívá, zasahuje do pozemku, který je v geometrickém plánu na čl. 123 spisu vyznačen jako č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] „A“, což svědek do tohoto naznačil. Z komunikace s žalobcem získal informace o tom, že žalobce do místa dojížděl již v osmdesátých letech, v místě se mu líbilo, s tehdejším předsedou [Anonymizováno] tak dohodl, že si pronajme pozemek, následně uzavřel kupní smlouvu s osobami, které v místě získaly pozemky v restitucích. Sám svědek žalobci sdělil, že užívá pozemek jiného vlastníka, což zjistil za situace, když jako vlastník pozemku sousedícího s pozemkem žalobce si nechal provést měření geodetem. Výpověď jmenovaného svědka lze hodnotit jako důvěryhodnou, svědek působil zcela bezprostředně, nesnažil se líčit skutečnosti tak, aby je bylo možné hodnotit ve prospěch žalobce, výslovně uvedl, že kromě těch údajů, které získal přímo od žalobce žádné informace o situaci v místě před rokem 2005 nemá a zcela přesně také vymezil tu část pozemku, kterou užívá žalobce.

17. Čestná prohlášení na čl. 19, 21, 23, 25 nebyla k důkazu čtena s ohledem k rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3197/2022, ze dne 27. 9. 2023. 18. žalovaná nadále předložila k důkazu níže uvedené listiny, které pro nadbytečnost nebyly provedeny. Geometrický plán, výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí, seznamy souřadnic na čl. 64-65 spisu, podává se z něj, že vztahuje k zcela jiným pozemkům (č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]), které nemají k předmětu sporu žádného významu. Ohlášení správy nemovitostí pro [právnická osoba] [Anonymizováno] na čl. 67 spisu, uvedená listina se sic vztahuje k pozemku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], avšak žádným způsobem se nevztahuje k právním vztahům s žalobcem, z této listiny se podává pouze to, že dle § 21, odst. 6 zákona č. 95/1999 Sb. byl ohlášen vznik práva správy nemovitostí ve [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve prospěch [právnická osoba] [Anonymizováno] k uvedenému pozemku s tím, že je žádáno o duplicitní zápis vlastnictví; z této listiny lze činit skutkové závěry pouze k otázce vzniku duplicitního vlastnictví, což však pro věc není relevantní, ničeho však nelze zjistit o právních vztazích s žalobcem, samotné dělení není hodnoceno jako sporný skutkový děj. Výpis pozemkové knihy na čl. 67, 2. strana - 68 spisu, neboť z uvedené listiny lze činit závěr pouze ohledně zápisu pozemků č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v pozemkové knize, číslo knihovní vložky [Anonymizováno], což není pro věc rozhodným, žalobkyně k tomuto ani netvrdí ničeho tak, že by případně bylo namístě toto hodnotit jako podstatným k užívání či držbě pozemku žalobcem, samotný zápis není hodnocen jako sporným skutkový děj, stejně tak pozemková mapa na čl. 66 spisu. Nabídka bezplatného odevzdání majetku do vlastnictví [Anonymizováno] [Anonymizováno] na čl. 68, 2. strana - 69 spisu, z uvedené listiny nelze činit žádné skutkové závěry rozhodné pro věc; lze z ní zjistit, že dne 20. 4. 1961 [jméno FO] [adresa] signovali uvedenou listinu s tím, že pozemky č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] s určením pro výstavbu zařízení pro živočišnou výrobu [Anonymizováno] [adresa] (odchovna mladého dobytka s potřebným příslušenstvím) byly jmenovaným nabídnuty [Anonymizováno] [Anonymizováno], z čehož nelze činit žádná skutková zjištění ohledně právního vztahu žalobce, 1. žalovaná netvrdí, že by konkrétně tato skutečnost měla vliv na držbu, užívání pozemku žalobcem, nadto, s ohledem k časovému vymezení držby a užívání pozemku žalobcem, potažmo nabytí sousedního pozemku, k němuž je část rozhodného pozemku připlocena, tak, jak ji žalobce tvrdí, nelze žádnou souvislost dovodit, odevzdání pozemku není hodnoceno jako sporný skutkový děj. Dopis – převod správy majetku ze dne 16. 12. 1962 na čl. 69, 2. strana – 70 spisu; z této listiny lze zjistit, že uvedeného dne [Anonymizováno] [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno] adresoval [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno] sdělení, že [Anonymizováno] [Anonymizováno] se stal na základě nabídky [Anonymizováno] [Anonymizováno] dne 6. 12. 1961 vlastníkem pozemkových parcel č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], [Anonymizováno] [Anonymizováno] tak převádí tento majetek do správy [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno], bude spravován dle předpisů o [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], ani z této listiny nelze činit žádná skutková zjištění k právním vztahům s žalobcem, i časové zařazení této listiny neodpovídá skutkovým tvrzením žalobce, z této listiny lze zjistit pouze převzetí správy [Anonymizováno] [Anonymizováno], ale ničeho dalšího, převod správy majetku není sporný skutkový děj. Seznam výměr na čl. 70, 2. strana spisu, jehož součástí jsou i pozemky č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], č. [Anonymizováno]/[právnická osoba] tomuto seznamu je třeba uvést, že samotné dělení pozemků, z nichž následně byly i odděleny rozhodné pozemky, samo o sobě není pro věc rozhodným, ledaže by to mělo vliv na držbu žalobce, jeho užívání dané části pozemku, což však není tvrzeno, nadto to ani neodpovídá časovém zařazení skutkového děje tak, jak je vymezen žalobcem, dělení pozemků není sporný skutkový děj. Rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne 30. 6. 2016 na čl. 71-72 spisu, z dané listiny nelze činit žádná relevantní skutková zjištění pro daný spor, lze z ní zjistit, že uvedeného dne bylo vydáno rozhodnutí ve vztahu k pozemkům č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] a č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], vedeny v duplicitním vlastnictví [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Jméno žalované], a [Anonymizováno] [adresa] s tím, že na pozemky se vztahuje režim zákona o půdě, z odůvodnění uvedeného rozhodnutí se nepodává ničeho, co se vztahuje k právním vztahům s žalobcem, uvedené rozhodnutí uvádí vznik pozemku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] dělením z pozemku p. č [Anonymizováno]/[Anonymizováno], uvádí dále, že byly zapsány v pozemkové knize, původně vlastnictví rodiny [jméno FO], kdy byly předány [Anonymizováno] [Anonymizováno], řešena byla otázka vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu, byla řešena otázka změny jejich druhu, v tomto není skutkový děj sporným. Výpis knihovní vložky na čl. 74-76 spisu, z uvedené listiny se podává zápis, mimo jiné, pozemku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v pozemkové knize, což v řízení není sporným.

19. Co se týká podání 1. žalované na čl. 128 spisu, v němž tato uvádí, že činí návrh na provedení dalších důkazů, tak řízení je koncentrováno dle § 118b, odst. 1 o. s. ř. Veškeré důkazní návrhy tak účastníci, potažmo 1. žalovaná, měli učinit do konce koncentrační lhůty, což v tomto případě 1. žalovaná neučinila. Co se týká výjimky ze zásady koncentrace, tak z podání 1. žalované se nepodává, že by toto bylo splněno, 1. žalovaná toto ani netvrdí, výjimky ze zásady koncentrace se nedovolává, navíc je z jejího podání i zřejmým, že se nejedná o žádné důkazní návrhy, na které by bylo možným tuto výjimku vztáhnout, tedy nejedná se o důkazní návrhy, které nemohl účastník bez své viny uplatnit dříve, ani takové, jimiž popírá důvěryhodnost provedených důkazů.

20. Skutkový závěr:

21. V řízení bylo mimo spor, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], katastrální území [adresa], obec [adresa], zapsáno na listu vlastnictví č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno], stejně tak, bylo mimo spor, že 1. žalovaný a 2. žalovaný jsou vedeni jako vlastníci, v režimu duplicitního vlastnictví, pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], katastrální území [adresa], obec [adresa], zapsáno na listu vlastnictví č. [hodnota], Katastrální úřad pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno].

22. Sporným však je režim části pozemku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] dle geometrického plánu č. [hodnota][Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 17. 7. 2024 odděleného ve výměře [Anonymizováno] m2 označené jako nově vzniklý pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] dle, katastrální území [adresa], obec [adresa], list vlastnictví č. [hodnota] vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno].

23. Žalobce tvrdil, že tento pozemek drží od doby, kdy kupní smlouvou ze dne 18. 2. 1991 nabyl pozemek č. [hodnota] díl „B“, nyní parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], choval se k tomuto jako vlastník. Pokud žalovaní namítali, že žalobce tento pozemek připlotil ke svému pozemku následně, po uzavření kupní smlouvy dne 18. 2. 1991, svévolně umisťoval oplocení v místě, tak toto nelze postavit najisto. K tomuto lze hodnotit jako důvěryhodnou výpověď svědka [jméno FO], který situaci v místě zná, je vlastníkem sousedního pozemku žalobce, kdy tento po dobu, jíž vlastní v místě svůj pozemek, neregistroval, že by došlo k posunutí oplocení žalobce, změny jeho umístění. Naopak tento svědek situaci popisoval tak, že pokud žalobce revitalizoval oplocení, došlo výhradně k výměně starého oplocení v místě, kde se toto nacházelo. Zároveň však nebyl schopen popsat situaci v době před rokem 2005, neboť před touto dobou se v místě nevyskytoval, svůj pozemek nabyl až v tomto roce. To, že by však došlo ke změně rozsahu držby od doby uzavření kupní smlouvy se však z žádného z provedených důkazů nepodává. Ačkoliv ortofotomapy, na které žalobce odkazoval s tím, že na nich je zřejmým nezměněný rozsah užívání, neboť je z nich patrná péče o sporný pozemek (respektive jeho část) žalobcem a to, že jej žalobce užíval v jednom celku s pozemkem, který nabyl kupní smlouvou ze dne 18. 2. 1991, nejsou důkazem, který by tuto skutečnost dokládal zcela bezvýhradně, lze je hodnotit jako důkaz, který nasvědčuje spíše tvrzení žalobce, když strana žalovaná ničeho k prokázání té skutečnosti, že žalobce svévolně měnil umístění oplocení, neoznačila.

24. Označila však důkaz k prokázání toho tvrzení, že žalobce již v době, kdy se chápal držby pozemku musel vědět, že drží pozemek, který nemůže být předmětem smlouvy. K tomuto 1. žalovaná označila důkaz, jímž jest geometrický plán, který byl součástí kupní smlouvy ze dne 18. 2. 1991 vypracovaný dne 2. 2. 1990 č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Uvedenou listinu soud hodnotí jako rozhodnou. Z uvedené listiny je najisto postaveno, že pozemek č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], v kupní smlouvě a v geometrickém plánu vymezen jako pozemek č. [hodnota] „B“, který žalobce nabýval kupní smlouvou, měl mít zcela rovnou hranici. Toto je z uvedeného geometrického plánu zcela jednoznačně patrné. Pokud tedy žalobce drží a užívá, a toto žalobce i dokládal jím předloženými ortofotomapami, pozemek, který namísto zcela rovné hranice má výrazně vykrojenou hranici, která přiléhá k pozemku žalobce nabývanému kupní smlouvou, jedná se v zásadě o zcela samostatný lichoběžník, muselo toto být zcela jednoznačně patrné při pouhém porovnání kupní smlouvy, jejíž přílohu geometrický plán tvořil, a situace v místě. Tento rozdíl je do té míry patrný, že tu část pozemku, která je v geometrickém plánu ze dne 17. 7. 2024 označena jako pozemek č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] nebylo možným nikdy považovat za součást pozemku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (potažmo č. [hodnota] „B“).

25. Podle § 1095 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, o. z., uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

26. V souzené věci se žalobce svým návrhem domáhá odstranění nesouladu mezi zapsaným a skutečným stavem vlastnického práva, k čemuž soud odkazuje ustanovení § 985 o. z., není tak třeba hodnotit, zdali je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení dle § 80 o. s. ř., neb tento je dán přímo zákonem. Naléhavý právní zájem je tak dán bez dalšího.

27. Soud odkazuje přednášku Justiční akademie, lektor [tituly před jménem] [jméno FO], 7. dubna 2024, Věcná práva – Vydržení, kde výslovně bylo uvedeno, že je-li splněn předpoklad pro hodnocení mimořádného vydržení, soud se nezaobírá vydržením řádným. Je tomu tak proto, že nejsou-li splněny předpoklady pro mimořádné vydržení, není je možným shledat ani pro vydržení řádné.

28. V rámci vyjádření 1. žalované k návrhu, jediným relevantním skutkovým tvrzením na její obranu bylo, že žalobce sám způsobil situaci, kdy bylo oplocení umístěno na pozemek jiného vlastníka. Ostatní 1. žalovanou uplatněná tvrzení nejsou pro věc rozhodnými. 2. žalovaný připustil, že držel-li žalobce sporný pozemek ode dne kupní smlouvy ze dne 18. 2. 1991, jíž nabyl pozemek, k němuž byl sporný pozemek připlocen, došlo k mimořádnému vydržení, ale pouze v případě, že by na straně žalobce byl nedostatek nepoctivého úmyslu, což sporuje. Navíc nelze vzít za prokázané, kdy došlo k připlocení pozemku, nelze vzít za prokázané, že k tomuto nedošlo až poté, kdy žalobce jeho pozemek kupní smlouvou nabyl.

29. V zásadě oba žalovaní namítli v rámci prvého vyjádření k návrhu, že došlo k připlocení pozemku žalobcem následně, až po nabytí vlastnictví k pozemku, který nabýval kupní smlouvou, což na jeho straně zakládá nikoliv nedostatek nepoctivého úmyslu. Toto však v řízení nelze vzít za prokázané.

30. Následně však, v rámci lhůty v režimu § 118b, odst. 1, 3 o. s. ř. žalobkyně uplatnila další skutková tvrzení, a to, že žalobce již v době, kdy uzavřel kupní smlouvu dne 18. 1991 a chopil se držby jak pozemku, který nabyl kupní smlouvou, tak sporného pozemku (části pozemku žalovaných), věděl, že užívá a drží pozemek jiného vlastníka, což zakládá jeho nepoctivý úmysl. K tomuto 1. žalovaná odkázala geometrický plán vyhotovený dne 2. 2. 1990, z nějž je zcela evidentní, že hranice pozemku nabývaného kupní smlouvou žalobcem měla být rovná bez jakéhokoliv vychýlení, přičemž žalobce užívá i spornou část, která je obdélníkového tvaru a je připojená ke správné rovné hranici pozemku žalobce dle geometrického plánu, kdy tento rozdíl nebylo možným nevnímat.

31. Co se týká břemene tvrzení a důkazního, tak ten, kdo tvrdí vydržení tvrdí pouze, že věc drží a jak dlouho. Toto výslovně uvádí rozhodnutí čj. 22 Cdo 210/2024-642, které odkazuje na rozhodnutí vydané ve věci sp. zn. 22 Cdo 3387/202, které uvádí: „Lze tedy uzavřít, že podmínkou mimořádného vydržení (§ 1095 o. z.) není poctivá držba (§ 992 odst. 1 o. z.), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele; ten drží věc v přesvědčení, že jeho držba nepůsobí nikomu újmu. Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá. Kritéria uvedená v § 992 odst. 1 o. z., resp. dříve v § 130 odst. 1 obč. zák., se tu neuplatní.“.

32. Při aplikaci zákonného ustanovení § 1095 o. z. je hodnocen požadavek na míru poctivosti držby postačující k mimořádnému vydržení. K tomuto je třeba odkázat rozsudek NS ČR ze dne 19. 4. 2022 vydaný ve věci sp. zn. 22 Cdo 3387/2021, který podává výkladové stanovisko k aplikaci citovaného ustanovení, kdy platí, že požadavek držby v nikoli nepoctivém úmyslu je třeba dle judikatorních závěrů interpretovat jako dobrou víru v nejméně přísném pojetí. Nepoctivým držitelem dle § 1095 o. z. je držitel vědomě vykonávající právo, o němž ví, že mu nenáleží, a že tak působí bezdůvodně újmu jinému.

33. Jak uvádí BĚLOVSKÝ, Petr. § 1095 [Mimořádné vydržení]. In: SPÁČIL, Jiří, KRÁLÍK, Michal a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 377, „Pokud jde o další kvalifikaci držby, …„nepoctivý úmysl“ má pokrývat pouze případy jednoznačné zištnosti a krajní nepoctivosti při nabývání majetku. Mimořádně tedy může vydržet i ten, kdo není přímo přesvědčen, že vykonává právo, které mu náleží. Nesmí však držet ve zlém úmyslu, což lze kvalifikovat zejména s ohledem na způsob nabytí držby. Příkladem vyloučení mimořádného vydržení bude jistě případ zloděje, který bude mít u sebe dlouhodobě cizí věc, stejně jako případ, kdy držitel se ujme držby pozemku tím, že vlastníka vypudí, ať už násilím, nebo psychickým nátlakem či vydíráním. Mimořádně nevydrží ani ten, kdo na základě padělané smlouvy podvodně dosáhne úspěšného vkladu v katastru nemovitostí. Spáchaný úmyslný trestný čin držitele tedy bude možné považovat za projev nepoctivého úmyslu. Naopak, ve všech ostatních případech, kdy zjevný nepoctivý úmysl chybí, se mimořádné vydržení připustí. Tak tomu bude například i v případě koupě pozemku, jenž bude kupujícím zaplacen, ale převod vlastnického práva nebude následně vložen do katastru nemovitostí. Přitom nebude rozhodovat, zda kupující nenechal převod registrovat z důvodu neznalosti zákona ..anebo v důsledku vlastní nedbalosti (například zapomene). ..držet pozemek s nepoctivým úmyslem, jejž bychom chápali tak, že tím jinou osobu poškozuje,…. Tento přístup potvrzuje i důvodová zpráva, podle níž mimořádné vydržení může nastat v případě, že na někoho byl převeden pozemek o chybně stanovené (větší) výměře, než je výměra skutečná, nebo pozemek chybně označený parcelním číslem, takže nabyvatel v dobré víře drží něco jiného, než pro co mu svědčí vlastnický titul, apod.; (NS 22 Cdo 3079/2014).“.

34. Rozhodnutí, které se dále zaobírá otázkou mimořádného vydržení a definuje kritérium nikoliv nepoctivého úmyslu je rozhodnutí NS ČR čj. 22 Cdo 210/2024-642 vydané dne 14. 10. 2024, kde uvádí: „Nejvyšší soud vyložil otázky související s podmínkami mimořádného vydržení v rozsudku ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3387/2021 …Na toto rozhodnutí …odkázal v usnesení ze dne 27. 6. 2023, sp. zn. 22 Cdo 1102/2022, …usnesení ze dne 30. 8. 2023, sp. zn. 22 Cdo 1796/2022. Ze shora uvedené ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se podává, že zákon k mimořádnému vydržení vyžaduje jen uplynutí vydržecí doby a aby nebyl držiteli prokázán „nepoctivý úmysl“. Podmínkou mimořádného vydržení (§ 1095 o. z.) tedy není poctivá držba (§ 992 odst. 1 o. z.), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele; ten drží věc v přesvědčení, že jeho držba nepůsobí nikomu újmu. ..Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá. Kritéria .. v § 992 odst. 1 o. z., resp. dříve v § 130 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, se tu neuplatní. Při výkladu sousloví „nepoctivý úmysl“ dospěl Nejvyšší soud k závěru, že v nepoctivém úmyslu jedná především ten, který ví, že tím, že se ujal držby, působí jinému bezdůvodně újmu. Kvalifikace držby „nikoliv v nepoctivém úmyslu“ vychází z hodnocení poctivosti či nepoctivosti v obecném smyslu. K naplnění takové držby postačí „držba v přesvědčení, že se jí nepůsobí nikomu újma“; jde zde o kritérium obdobné dobré víře „v nejméně přísném pojetí“. Nepoctivým ve smyslu § 1095 o. z. je zpravidla úmyslné jednání naplňující znaky nepravé držby, tedy pokud se držitel úmyslně „vetřel v držbu svémocně ..v ni vloudil potajmu nebo lstí, …. usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou“ (§ 993 o. z.). Hodnocení poctivosti úmyslu držitele je vždy individuální; …Posouzení této otázky je především na úvaze soudů nižších stupňů, která musí být řádně odůvodněna a nesmí být zjevně nepřiměřená. …nutné především zohlednit, že žalobce si byl s ohledem na text kupní smlouvy…, prostřednictvím které nabyl vlastnické právo ke stavbám nacházejícím se na pozemcích, vědom, že předmětem koupě jsou pouze stavby, a nikoliv pozemky. … prokázané, že žalobce po nabytí vlastnického práva ke stavbám, které se na pozemcích nachází, usiloval o získání právního titulu k užívání těchto pozemků ..…všichni právní předchůdci žalobce si byli vědomi, že stavby v jejich vlastnictví se nachází na pozemcích ve vlastnictvích třetích osob. Z uvedeného se podává, že žalobce (…právní předchůdci) nebyl držitelem pozemků nikoliv v nepoctivém úmyslu ve smyslu § 1095 o. z., neboť si od počátku byl vědom, že pozemky nejsou v jeho vlastnictví. …od počátku …vědom, že užívá cizí pozemky bez právního důvodu, tedy k újmě jejich vlastníka. Proto žalobce nenabyl vlastnické právo k pozemků na základě mimořádného vydržení ve smyslu § 1095 o. z.“.

35. Jinými slovy parametr nikoliv nepoctivé držby zakládá i ta skutečnost, že ten, kdo věc drží, ví, že drží věc jiného vlastníka, neboť již tímto vědomým jednáním působí vlastníkovi újmu, kdy vědomí o tomto je v obecném smyslu nepoctivým, nemorálním. Ve vztahu k tomuto tedy soud hodnotí skutkové zjištění, zde byl skutek postaven najisto, že žalobce musel vědět, že drží, užívá pozemek jiného vlastníka. Zde tak není rozhodným, v jaké výměře, v jakém rozsahu žalobce držel pozemek jiného vlastníka, neboť jeho vědomí o této skutečnosti muselo vyplývat ze zcela jednoznačně vymezené hranice pozemku, který nabýval kupní smlouvou, která byla dle geometrického plánu, jež byl součástí kupní smlouvy, rovná, přičemž žalobce se chopil držby pozemku tak, že užíval i lichoběžník, který výrazně z této rovné hranice vystupuje.

36. Nezbývá tedy nežli uzavřít, že žalobce musel vědět, že drží věc jiného vlastníka, kterýmžto vědomým jednáním vlastníkovi působí újmu, což již samo o sobě bez dalšího zakládá úvahu o držbě v nikoli nepoctivém úmyslu, což má za následek, že žalobce se svým žalobním návrhem nemůže být úspěšným, proto byl tento zamítnut.

37. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142, odst. 1 o. s. ř., když strana žalovaná zde byla ve věci plně úspěšnou, tedy 1. žalovaná i 2. žalovaná. 38. žalovaná nebyla v řízení zastoupena advokátem. Její náklady tedy sestávají z nákladů dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a to § 1, odst. 1, 2, 3, písm. a), b), c), § 2, odst. 3 á 300 Kč za každý úkon ve věci učiněný, jimiž jsou vyjádření k návrhu, doplnění tvrzení – důkazů, příprava na jednání soudu a účast při jednání soudu ve dnech 11. 6. 2025 a 12. 9. 2025. Pakliže učinila 1. žalovaná doplnění důkazních návrhů poté, kdy řízení již bylo koncentrováno, nejedená se tak o účelný úkon. Náklady řízení na straně 1. žalované tak v celkové výši činí 1 800 Kč.

39. Na straně 1. žalovaného vznikly náklady na právní zastoupení. Tyto sestávají z odměny za právní zastoupení za úkony právní pomoci, jimiž jsou převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k návrhu na čl. 87-89 spisu ze dne 23. 4. 2025, doručené soudu dne 5. 5. 2025, účast při jednání soudu dne 11. 6. 2025 od 9.00 hodin do 11.00 hodin, a účast při jednání soudu dne 12. 9. 2025 od 9.00 hodin do 10.10 hodin, á 3 700 Kč, a to za úkony dle § 9, odst. 3, písm. a), § 7, bodu 5, § 11, odst. 1, písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění od 1. 1. 2025, když veškeré úkony právní pomoci právní zástupce 2. žalované učinil po tomuto datu. A dále z náhrady hotových výloh á 450 Kč dle § 13 odst. 4 a náhrady zmeškaného času ve výši § 14, odst. 1, písm. a), 3 ve výši 150 Kč za každou i jen započatou půlhodinu, za čtyři cesty celkem k dvěma ústním jednání, jedna cesta dvě půlhodiny, celkem tak 1 200 Kč vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění od 1. 1. 2025. K určení výše cestovného neposkytl právní zástupce žalované žádné podklady, jeho výši tak nelze určit. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137, odst. 4 o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 3 738 Kč. Celková částka nákladů řízení na straně 2. žalované tak činí 21 538 Kč.

40. Žalobce je povinen uhradit 1. žalované a 2. žalované náklady řízení v zákonné pariční lhůtě dle § 160, odst. 1 o. s. ř., přičemž v případě 2. žalovaného tyto bude plnit dle § 149, odst. 1 o. s. ř. k rukám jeho právního zástupce.

Poučení