22 C 289/2022 - 285

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta B] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví takto:

Výrok

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, [Anonymizováno] [Anonymizováno], zapsaného na listu vlastnictví č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], obec [adresa], katastrální území [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno], se zrušuje.

II. Nařizuje se prodej ve veřejné dražbě pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, [Anonymizováno] [Anonymizováno], zapsaného na listu vlastnictví č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], obec [adresa], katastrální území [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno], s tím, že výtěžek bude rozdělen mezi účastníky v poměru k jejich spoluvlastnickým podílům, tj. žalobkyni jednou polovinou (1/2) a žalovanému jednou polovinou (1/2).

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Na náhradě nákladů státu je České republice žalobkyně povinna uhradit částku, jejíž výše bude určena v samostatném usnesení v poměru 50 % z celku, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto samostatného usnesení do dispozice Okresního soudu Praha – východ.

V. Na náhradě nákladů státu je České republice žalovaný povinen uhradit částku, jejíž výše bude určena v samostatném usnesení v poměru 50 % z celku, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto samostatného usnesení do dispozice Okresního soudu Praha – východ.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala soudu návrh, jímž se domáhala vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovité věci s následujícími tvrzeními. Předmětem podnikání žalobkyně pronájem nemovitostí, bytů, nebytových prostor. Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] m2, [Anonymizováno] [Anonymizováno], list vlastnictví č. [hodnota], katastru nemovitostí vedený Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], obec [adresa], katastrální území [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno], každý podílu o velikosti . Žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl k předmětné nemovité věci usnesením o příklepu soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad Ostrava, čj. [spisová značka], [datum]. Došlo k rozštěpení vlastnického práva, spoluvlastníky jsou dva zcela cizí subjekty, způsobilo, že ani jeden ze spoluvlastníků nemůže spoluvlastnický podíl užívat a naplňovat základní složku vlastnického práva. Předmětný pozemek je sic veden jako orná půda, ale reálně je užívám jako zahrada. Před tímto pozemkem se nachází řada rodinných domů. Dům, který se nachází před daným pozemkem, je dům, ve vztahu k němuž žalovaný uvádí, že bude odstraněn. Dům se nachází na pozemku č. [hodnota]. Vlastní jí společnost [právnická osoba]., jejímž vlastníkem, a tudíž vlastníkem žalobce, je stejný subjekt [právnická osoba]. To znamená, že dle vlastnické struktury se v zásadě jedná o společnosti, které spolu kooperují, spolupracují a mají zájem o scelení vlastnických vztahů. Žalobkyně má zájem na scelení vlastnictví pozemku a nemovitosti a v budoucí době realizovat pronájem tohoto jako celku, proto podala žalobu v tomto směru, která ovšem byla zamítnuta, bylo podáno proti tomuto rozhodnutí odvolání. K rozštěpení vlastnictví došlo, když dům nebyl kolaudován a když exekutor podával návrh, respektive vyhlašoval dražbu, a musel zvlášť provést dražbu domu a dražbu pozemku, čímž došlo k rozštěpení vlastnictví. Stavba ovšem není černou stavbou, jak se domnívá žalovaný. K jejímu odstranění nedojde. Jedná se pouze o stavbu na jiném pozemku, přičemž byť tento právní stav není vyhovující, zákon jej připouští. Konkrétně situace v místě byla taková, že společnost [právnická osoba]. vybudovala domy, které nabyly fyzické osoby. Zde je řešen pouze jeden dům a pozemky k těmto přináležející, které byly nabyty jak žalobkyní, tak žalovanou v rámci dražby. Protože dům nebyl zkolaudován, byl dražen zvlášť a zvlášť pozemek. Žalobkyně považuje stávající stav, kdy jí zůstává pouze holé vlastnictví, za dlouhodobě neudržitelný, dle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ji nemůže nikdo nutit ve spoluvlastnictví setrvávat. Není reálná šance zrušení spoluvlastnictví dohodou. Není tak jiná možnost, než rozhodnutí o zrušení spoluvlastnictví na návrh některého ze spoluvlastníků soudem, který rozhodne i o způsobu vypořádání. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, přináší výčet způsobů, jakými může být spoluvlastnictví při zrušení vypořádáno. Dle usnesení Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 22 Cdo 2568/2003, 21. 10. 2004, je význam předmětného zákonného výčtu dvojí, za prvé, že soud nemůže provést vypořádání jiným než v zákoně uvedeným způsobem, za druhé, je zákonem dána pevná posloupnost jednotlivých způsobů vypořádání spoluvlastnictví, pro soud závazná. První zákonný způsob, tj. vypořádání podílového spoluvlastnictví reálným rozdělením, nepřichází v daném případě z faktických důvodů v úvahu, je třeba volit mezi přikázáním věcí jednomu ze spoluvlastníků a jejich prodejem ve veřejné dražbě. Žalobkyně v žalobním návrhu uvedla, nechť je podílové spoluvlastnictví zrušeno a vypořádáno tak, že bude předmětná nemovitá věc dle § 1147 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přikázána do jejího výlučného vlastnictví za současného poskytnutí odpovídající náhrady žalovanému za částku stanovenou znaleckým posudkem. V závěru řízení žalobkyně uvedla, že nemá zájem o přikázání nemovitosti do svého vlastnictví, navrhla, nechť je rozhodnuto o jejím prodeji.

2. Žalovaný poukázal na to, že soud může přikázat věc do vlastnictví spoluvlastníka bez ohledu na to, zda v řízení vystupuje jako žalobce či žalovaný. Nejvyšší soud ČR uvedl, že pro rozhodnutí, komu má být věc přikázána, není podstatná výše podílů, ani účelné využití věci, ale jde o souhrn skutečností, které jsou v dané věci relevantní. Předně musí být o získání věci do vlastnictví zájem. Dále musí být splněno judikaturou zdůrazňované kritérium solventnosti, schopnosti spoluvlastníka zaplatit ostatním náhradu. Žalovaný splňuje obě důležité podmínky, má zájem o přikázání věci do výlučného vlastnictví a je solventní, což mu zajišťuje rozhodnutí soudu, tak jak je níže navrhnu, nebrání se ani složení částky na účet žalobkyně před rozhodnutím soudu. Občanský zákoník v § 1140 odst. 1 stanoví, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, což je jeden ze základních principů podílového spoluvlastnictví, což potvrzuje i usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 617/10, 28. 6. 2010. Každý ze spoluvlastníků může žádat o oddělení ze spoluvlastnictví, o zrušení spoluvlastnictví jako celku. V obou dvou případech je ale spoluvlastník vázán tím, že tak nesmí učinit v nevhodnou dobu, k újmě některého ze spoluvlastníků, což v tomto případě žalobkyně činí. Žalovaný je vlastník sousedního stavebního pozemku, kde stojí nezkolaudovaný rodinný dům jiného vlastníka, po jehož odstranění oba pozemky hodlá užívat na parkování svého karavanu, umístění rekreační chatky, bude-li to možné. Vzhledem k velikostem pozemku a současnému i budoucímu využití, využití sousedních pozemků, oba pozemky tvoří jeden funkční celek. Je zde tedy souhrn shora uvedených relevantních skutečností, kdy je třeba přihlédnout k účelnému využití věci a tomu, že se žalobkyně vůbec nepokusila jakkoliv dohodnout mimosoudně, ač ve vzájemném spoluvlastnickém vztahu nechce setrvat a tvrdí „není reálná šance na to, aby bylo spoluvlastnictví zrušeno dohodou účastníků“. Žalovaný tedy navrhuje, nechť soud rozhodne, že podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 ([Anonymizováno] [Anonymizováno]), zapsaného na listu vlastnictví č. [hodnota] v katastru nemovitosti vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], obec [adresa] a katastrální území [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno], se zrušuje, nemovitá věc se přikazuje do výlučného vlastnictví žalovaného, který je povinen uhradit žalobkyni jako náhradu za jeho spoluvlastnicky podíl, částku určenou jako cenu obvyklou určena znaleckým posudkem v rámci tohoto řízení s tím, že pokud ji neuhradí-li v rámci tohoto řízení do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, ztrácí výhodou nabytí spoluvlastnického podílu, nemovitá věc se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně, která je povinna uhradit žalovanému, jako náhradu za jeho spoluvlastnický podíl, částku, která bude jako jeho cena obvyklá určena znaleckým posudkem v rámci tohoto řízení. Co se týká stavby na pozemku č. [hodnota], tak nesouhlasí s tím, že by tato stavba nebyla odstraněna. Jedná se o stavbu vybudovanou bez příslušného povolení. Stejně tak vodovodní přívody k této. Nevěděl, že společnosti [právnická osoba] a [Jméno žalobkyně]., jsou spojeny. Jedná se o velkou společnost, která se dokáže velmi bránit v rámci všech správních řízení a tato prodlužuje. Žalobkyně domy a přívody k těmto nabyla v dražbě. Společnost, která to takto vybudovala, byla [právnická osoba]. Stavební úřad nepovolil výstavbu domu, následně ji však povolil. Jedná se o malý stavební úřad, kde to bylo možné domluvit. U schválení přívodu vody, kterého se původně domáhali také dodatečně, ovšem Městský úřad [adresa] již takto benevolentní nebyl, taktéž u kanalizace. Rozhodnou je věc vedená Krajským úřadem [Anonymizováno] [Anonymizováno], sp.zn. [č. účtu], kdy bylo rozhodováno o rozhodnutí [právnická osoba] v [jméno FO], vydaného ve věci [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], kdy z tohoto správního spisu je zřejmé, že nejsou i nadále povoleny přívody k rodinným domům a kanalizace. Situace v místě je živelná a chaotická. Pět domů je napojeno na jednu studnu. Následně stavební úřad zjistil, že odpady jsou vyváděny v místě bez jakékoli regulace. Tedy určitě bude rozhodnuto o odstranění těchto nemovitostí. A toto uplatňuje žalovaný jako důvod, pro který je návrh podán v nevhodnou dobu, neboť je třeba vyčkat situace v místě, jak se vyvine. Záleží na tom, jak bude rozhodnuto ve věci, v níž se žalobkyně domáhá scelení vlastnictví, tomu se žalovaný přizpůsobí, i svůj návrh vypořádání. Je výlučným vlastníkem pozemku č. 256, na němž stojí dům, který je zmiňován, o němž je přesvědčen, že bude jako neoprávněná stavba rodinného domu, k němuž není schválen přívod kanalizace a vodovodu, odstraněn. Tedy vlastní pozemek č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, žalobkyně vlastní dům na tomto. Je možné pozemek, který je předmětem tohoto řízení, rozdělit. Co se týká toho, z jakých prostředků by plnil na vypořádací podíl, tak podle toho jak se nyní podíval na ceny nemovitostí v místě, byl takto připraven uhradit 350 000 Kč. Mám-li označit důkazy k prokázání toho, že je tuto částku schopen zaplatit, tak má asi 80 nemovitostí v hodnotě 30 000 000 Kč až 40 000 000 Kč. Pokud tedy má přesně označit důkaz, kterým prokáže svoji bonitu, tak má také tři účty u osob, které by finance poskytly. Je připraven předložit výpisy z účtu těchto osob a jedná o osoby, jimiž jsou [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO].

3. Skutková zjištění:

4. Žalobkyně a žalovaný jsou vlastníky, každý v režimu , pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, [Anonymizováno] [Anonymizováno], zapsaného na listu vlastnictví č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], obec [adresa], katastrální území [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Žalobkyně nabyla vlastnické právo, když bylo vydáno usnesení o příklepu soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa] čj. [spisová značka] dne [datum]. Předmětný pozemek přímo sousedí s pozemkem č. [hodnota]. (výpis z katastru nemovitostí na čl. 6 – 7 spisu, usnesení o příklepu na čl. 8 – 9 spisu, ortofotomapa na čl. 36 spisu)

5. Žalobkyně byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v [adresa] ke dni [datum], společníkem žalované je společnost [právnická osoba]. Totožná společnost je vedena jako společník společnosti zapsané do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v [adresa] dne [datum] [právnická osoba]. (výpis z obchodního rejstříku na čl. 5 spisu, výpis z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba]., výpis z obchodního rejstříku společnosti [Jméno žalobkyně]. spisu) 6. [tituly před jménem] [jméno FO], ve věci vypracoval znalecký posudek (znalecký posudek na čl. 93 – 127 spisu), byl slyšen při jednání soudu. Své závěry v rámci svého slyšení ozřejmil a vysvětlil. Soudní znalec měl k dispozici veškeré podklady pro ocenění pozemku, provedl ohledání v místě a hodnotil i tu skutečnost, že pozemek je situován, tak že navazuje na pozemek č. [hodnota]. Soudní znalec v místě zjistil, že pozemek, který je předmětem vypořádání, č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], a pozemek č. [hodnota] tvoří jeden funkční celek, kdy pozemek č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] plní funkci zahrady. Na pozemku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] by v současné době nemohla být provedena žádná výstavba s ohledem k územnímu plánu, a to vzhledem k jeho výměře. Zde soudní znalec zdůraznil, že oproti době, kdy byl vystavěn dům na pozemku č. [hodnota], došlo k výraznému navýšení výměry pozemku, na kterém může být realizována výstavba (k tomuto soudní znalec odkázal Územní plán obce [adresa] na čl. 242 – 267 spisu, konkrétně na čl. 258, 2. strana, kde se uvádí, že minimální výměra pozemku pro výstavu je 800 m2). Na pozemek není jiný přístup nežli přes dům na pozemku č. [hodnota]. Z jiných pozemků přístup není. Pokud žalovaný odkazoval na to, že na daném pozemku se nachází branka v plotu, tak soudní znalec popsal situaci v místě, uvedl, že žádný přístup z veřejné komunikace není, vegetace na pozemku a při oplocení je velmi bujná, branka v ní není ani zřetelná. Nadto se jedná o přístup z nemovitosti jiného vlastníka, na němž není zřízena cesta. Soudní znalec odkázal na výměru pozemku, která v zásadě znemožňuje jeho využití po případném dělení. K tomuto je dále nutným hodnotit i to, že přístup je pouze přes dům na pozemku č. [hodnota], tudíž při dělení tohoto pozemku by bylo nutným zřídit dva přístupy přes tento dům. Dům je z hlediska stavebnětechnického dokončen, lze v něm bydlet. Pokud by bylo rozhodnuto o kolaudaci lze jej bez dalšího užívat. V místě je více domů, kde nebylo rozhodnuto o kolaudaci, které jsou využívány k bydlení. Tedy v místě, kde se nachází oceňovaný pozemek je situace taková, že se zde nacházejí domy, které nejsou zkolaudovány a jsou užívány. Soudní znalec nezjistil žádné podklady pro závěr, že by mělo dojít k odstranění stavby na pozemku č. [hodnota]. Pokud určil cenu pozemku ve výši 450 000 Kč, odpovídá toto ceně v místě a čase a ačkoliv zápisy o zatížení pozemku mohou mít vliv na jeho cenu, zde uzavřel, že takto určená cena by odpovídala realizaci prodeje na trhu.

7. Žalobkyně je vedena jako vlastník účtu u [právnická osoba]., č. účtu [Anonymizováno]-[Anonymizováno], kdy ke dni 26. 1. 2023 na tomto byl veden konečný zůstatek 7 949 052,98 Kč, ke dni 18. 4. 2024 na tomto byl veden zůstatek ve výši 7 125 990,70 Kč. (výpis z účtu na čl. 34, 241 spisu)

8. Žalovaný v řízení argumentoval tím, že stavba nacházející se na přilehlém pozemku č. [hodnota] by měla být odstraněna. K tomuto předložil důkazy, jimiž jsou rozhodnutí ze dne 23. 7. 2003 – Obecní úřad [adresa] na čl. 40 spisu; část listiny datované 16. 9. 1998 na čl. 40, 2. strana spisu; odůvodnění čj. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] na čl. 41 spisu; dopis [právnická osoba] [adresa] ze dne 17. 10. 2007, zásobování pitnou vodou [adresa] - [Anonymizováno] výstavba RD - [právnická osoba]. na čl. 42 strana spisu; výzva [právnická osoba] [adresa]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], 2x, na čl. 42, 2. strana, 43 spisu; protokol sepsaný 19. 3. 2009 z místního šetření, 1. etapa - Kanalizační sběrače na čl. 44 spisu; jedna strana odůvodnění čj. [Anonymizováno]. [Anonymizováno]-[Anonymizováno], [č. účtu] ([Anonymizováno] [č. účtu] a [Anonymizováno]/[č. účtu]) na čl. 44, 2. strana spisu; rozhodnutí o zastavení řízení Městský úřad [adresa] ze dne 31. 1. 2011, [Anonymizováno]. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] ([Anonymizováno]/[č. účtu]) na čl. 47, 45, 47, 2. strana spisu, dvě strany; částečně třetí strana rozhodnutí Krajský úřad [Anonymizováno] kraje ze dne 29. 6. 2011 na čl. 46, 46, 2. strana, 48, 48, 2. strana spisu; usnesení Městského úřadu [adresa] ze dne 6. 2. 2012, [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ([Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]) na čl. 49, 2. strana – 49 spisu; rozhodnutí o zastavení řízení ze dne 4. 6. 2013 [právnická osoba] [adresa], [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno],[č. účtu] ([Anonymizováno]/[Anonymizováno],[č. účtu]) na čl. 50, 50, 2. strana spisu; rozhodnutí Krajského úřadu [Anonymizováno] kraje ze dne 6. 8. 2014 [adresa] na čl. 51, 51, 2. strana, 53 – 61 spisu, rozhodnutí [právnická osoba] [adresa] ze dne 8. 1. 2010 na čl. 62 – 64 spisu; rozhodnutí Stavebního úřadu [jméno FO] ze dne 11. 6. 2004 na čl. 65 spisu; veřejná vyhláška, územní rozhodnutí na čl. 65, 2. strana spisu; které byly provedeny k důkazu, a dále označil spisový materiál Stavebního úřadu ve [jméno FO], který je veden k odstranění nemovitosti a k stavebnímu řízení.

9. Ze shora uvedených listin provedených k důkazu bylo zjištěno, že příslušná správní řízení byla vedena v roce 1998, 2003, a dále v období let 2004 – 2014, tedy v období deseti let před dobou, kdy ve věci rozhodováno. Nelze z nich činit závěr, že je rozhodnuto o odstranění domu na pozemku č. [hodnota] v obci [adresa], a nelze z nich ani činit závěr, že stavba se na pozemku nachází dočasně a v přiměřené době lze očekávat rozhodnutí o jejím odstranění.

10. Okresní soud Praha – východ rozsudkem čj. [spisová značka] ze dne 24. 11. 2022 (čl. 144 – 153 /177 – 181, 202 – 206/ spisu) rozhodl, že žaloba, jímž se žalobkyně domáhala, aby pozemek parc. č. [Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] byl přikázán do jejího výlučného vlastnictví, se zamítá. Takto bylo rozhodnuto, když žalobkyně se domáhala přikázání tohoto pozemku do svého výlučného vlastnictví s tím, že je vlastníkem rozestavěné stavby na tomto pozemku se nacházející a žalovaný je vlastníkem tohoto pozemku, jsou tak dány předpoklady pro přikázání pozemku do jejího vlastnictví. Soudem bylo uzavřeno, že řešit vzniklou vlastnickou situaci přikázáním pozemku do výlučného vlastnictví žalobkyně proti vůli žalovaného nemá právního základu. Nejvyšší soud ČR rozhodl usnesením ve věci sp. zn. [spisová značka] dne 27. 7. 2023 tak, že dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Praze čj. [spisová značka] ze dne 9. 3. 2023 proti rozsudku Okresního soudu Praha – východ čj. [spisová značka], se odmítá. (usnesení na čl. 170 – 172 /186 – 187, 207 - 208/ spisu)

11. Okresní soud Praha – východ rozhodl rozsudkem čj. [spisová značka] ze dne 24. 11. 2023 tak, že žalobní návrh, jímž se žalobkyně domáhala zřízení práva stavby ve prospěch každého vlastníka rozestavěné stavby na pozemku parc. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] v obci [adresa], spočívající v právu mít stavbu umístěnu na pozemku parc. č. [Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] v obci [adresa] po dobu 99 let, se zamítá. Takto bylo rozhodnuto, když žalobkyní uplatněný nárok nemá oporu ve hmotném právu. (rozsudek na čl. 182 – 185 /209 – 212/ spisu)

12. Městský soud v Praze rozhodl usnesením čj. [spisová značka] ze dne 5. 10. 2023 o vymožení povinnosti pořídit zjednodušenou dokumentaci /pasport stavby/ rodinného domu čp. [Anonymizováno] na pozemku č. [Anonymizováno]. p. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a předložení ve dvojím vyhotovení [právnická osoba] [adresa] o návrhu na zastavení exekuce k odvolání povinného, rozhodnutí čj. [spisová značka], tak, že usnesení soudu prvého stupně se potvrzuje. Z uvedeného usnesení se podává, že se vztahuje k jiným nemovitostem, nežli jsou uvedeny shora, k dané věci z uvedené listiny nelze činit žádná relevantní zjištění. Taktéž z listiny, jíž jest rozhodnutí Městského soudu v Praze, usnesení čj. [spisová značka] ze dne 28. 11. 2023 o vymožení povinnosti pořídit zjednodušenou dokumentaci /pasport stavby/ rodinného domu čp. [Anonymizováno] v [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] na pozemku č. [Anonymizováno]. p. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a předložení ve třech vyhotoveních stavebnímu úřadu v [Anonymizováno] o návrhu na zastavení exekuce k odvolání povinného, povinnosti povinného uhradit oprávněnému náklady oprávněného a soudnímu exekutorovi náklady exekuce, rozhodnutí čj. [spisová značka] tak, že usnesení soudu v zamítavém výroku o zastavení exekuce ohledně způsobu vedení exekuce ukládáním pokut se mění tak, že se částečně zastavuje exekuce co do způsobu ukládání pokut za porušení vymáhané povinnosti. (usnesení na čl. 162 – 169 /195 – 198, usnesení na čl. 154 – 161 /199 – 201/ spisu) Žalobkyně tvrdila, že na straně žalovaného není dána bonita, k čemuž uvedla, že k jeho jménu jsou vedena exekuční řízení, což prokázala listinou na čl. 240 spisu, Centrální evidence exekucí – výsledek vyhledávání dotazu, kdy ke jménu [Jméno žalovaného] jsou vedeny tři záznamy.

13. Okresní soud v Benešově rozhodl rozsudkem ze dne 7. 7. 2020, že podílové vlastnictví žalobkyně a [tituly před jménem] [jméno FO] k budově na [Anonymizováno]. p. č. [hodnota] v obci [adresa], k. ú. [adresa], se zrušuje, do výlučného vlastnictví žalobkyně se přikazuje rozestavěná budova na st. p. č. [hodnota], obec [adresa], k. ú. [adresa]. (rozsudek na čl. 188 – 191 /213 – 217/ spisu)

14. Žalobce dále označil k důkazu spis vedený u OS Praha – východ pod sp. zn. [spisová značka]. Uvedený spisový materiál nebyl pro nadbytečnost proveden, když byl k důkazu čten rozsudek v této věci vydaný. Žalovaný dále označil jako důkaz slyšení technika příslušného Stavebního úřadu ve [jméno FO], který by se vyjádřil k tomu, jaká je situace v místě a zejména k tomu, zdali dojde k odstranění nemovitosti na pozemku č. [hodnota]. Z listinných důkazů, které byly provedeny, bylo zjištěno, že po dobu delší nežli 10 let nebylo vydáno žádné rozhodnutí, z nějž by bylo možné činit závěr, že bylo, či lze očekávat, že bude rozhodnuto o odstranění této stavby, kdy slyšení tohoto svědka by nemohlo založit skutkový závěr v tomto směru, který jediný je pro obranu žalovaného rozhodný. Pokud by mělo být rozhodnuto o odstranění stavby, bylo by možné vzít toto za prokázané pouze z pravomocného rozhodnutí o tomto vydaného.

15. Skutkový závěr:

16. Žalobkyně a žalovaný jsou vlastníky každý v režimu pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, [Anonymizováno] [Anonymizováno], zapsaného na listu vlastnictví č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], obec [adresa], katastrální území [adresa] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno].

17. Pokud v žalobkyně i žalovaný shodně navrhovali, kdy žalobkyně toto své stanovisko následně změnila, nechť je nemovitost přikázána do jejich výlučného vlastnictví, tak stranám sporu bylo dáno poučení dle § 118a o. s. ř., nechť doplní skutková tvrzení a k tomuto tvrzení doloží důkazy, jakým způsobem mají zajištěny prostředky na úhradu vypořádacího podílu, v jaké výši jsou schopny jej plnit.

18. Žalobkyně k prokázání bonity označila výpis z účtu, který doložila, z nějž bylo zjištěno, že žalobkyně je vlastníkem účtu vedeného u [právnická osoba]., kdy na tomto byla vedena částka 7 949 052,98 Kč, v době rozhodnutí soudu částka 7 125 990,70 Kč.

19. Žalovaný uvedl, že má-li označit důkazy k prokázání toho, že je tuto částku schopen zaplatit, tak má asi 80 nemovitostí v hodnotě 30 000 000 Kč až 40 000 000 Kč. Pokud má přesně označit důkaz, kterým prokáže bonitu, tak uvádí, že má také tři účty u osob, které by mu finance poskytly. Je připraven předložit výpisy z účtu těchto osob a jedná o osoby, jimiž jsou [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]. Žalovaný byl poučen, jaké konkrétní skutečnosti musí doložit, jaké důkazy musí označit. Žalovaný uvedl, že je schopen doložit výpisy z účtu osob, které by mu poskytly finanční prostředky a označit tyto svědky do 10 dnů ode dne tohoto ústního jednání. Bylo tak vyhlášeno usnesení, jímž byl žalovaný povinován do 10 dnů ode dne tohoto ústního jednání doložit soudu výpisy z účtu, jimiž bude dokládat, že je schopen plnit na vypořádací podíl, pokud se jedná o výpisy z účtu jiných osob, je povinen v této lhůtě označit i tyto osoby tak, aby je bylo možné volat jako svědky, to znamená celým jménem, příjmením a také adresou. Žalovaný však řádně žádný důkaz k prokázání své bonity nedoložil. V rámci závěrečného vyjádření žalovaný označil svědky, které navrhuje slyšet. Nadále však jiné důkazy nepředložil. Nezbývá tak nežli uzavřít, že na straně žalovaného nelze vzít za prokázané, že disponuje finančními prostředky na úhradu vypořádacího podílu. To, že strana sporu disponuje dostatečnými finančními prostředky, musí být zcela jednoznačně prokázáno. Žalovaný byl vyzván k doložení důkazů k prokázání tohoto svého tvrzení. Žalovaný žádné důkazy v tomto směru soudu nedoložil. Svědky řádně označil až v závěrečném návrhu. Ani případný výslech osob, které mají disponovat finančními prostředky, nemůže vést k závěru, že těmito prostředky bude disponovat i žalovaný. Ke dni rozhodnutí soudu musí být vzato za prokázané, že finance žalovaný reálně má k dispozici, tedy musel by tvrdit, což netvrdil, ale především prokázat, že jím označená osoba s ním již uzavřela smlouvu, na jejímž základě je povinna mu finanční prostředky poskytnout, případně mu tyto již poskytla a žalovaný jimi disponuje. I kdyby žalovaným označení svědci v rámci svého slyšení uvedli, že finančními prostředky disponují a jsou ochotni je žalovanému poskytnout, neznamená to, že mu je skutečně poskytnou, neboť takovéto prohlášení není nijak závazným. Jinými slovy, i kdyby svědek měl vůli v okamžiku výslechu finanční prostředky žalovanému dát k dispozici, může toto své stanovisko kdykoliv následně změnit, takovéto prohlášení svědka nijak nezavazuje. Nadto žalovaný označil k důkazu účty svědků, z nichž se mělo podávat, že finančními prostředky disponují, tyto však nedoložil.

20. Pokud žalovaný k bonitě dále tvrdil, že vlastní nemovitosti, tak kromě listin, které byly provedeny k důkazu, které se týkají exekuce, nelze z jiných důkazů tuto skutečnost zjistit. Uvedenými listinami jsou rozhodnutí Městského soud v Praze, usnesení čj. [spisová značka] ze dne 5. 10. 2023 o vymožení povinnosti pořídit zjednodušenou dokumentaci /pasport stavby/ rodinného domu čp. [Anonymizováno] na pozemku č. [Anonymizováno]. p. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a předložení ve dvojím vyhotovení Městskému úřadu [adresa] o návrhu na zastavení exekuce k odvolání povinného, a rozhodnutí Městského soudu v Praze, usnesení čj. [spisová značka] ze dne 28. 11. 2023 o vymožení povinnosti pořídit zjednodušenou dokumentaci /pasport stavby/ rodinného domu čp. [Anonymizováno] v [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] na pozemku č. [Anonymizováno]. p. 341 v k. ú. [adresa] a předložení ve třech vyhotoveních stavebnímu úřadu v [Anonymizováno] o návrhu na zastavení exekuce k odvolání povinného, povinnosti povinného uhradit oprávněnému náklady oprávněného a soudnímu exekutorovi náklady exekuce. Pokud by však i případně žalovaný doložil svá tvrzení, že vlastní nemovité věci a je tudíž bonitním, tak je třeba konstatovat, že pouze ta samotná skutečnost, že žalovaný vlastní nemovitosti, nezakládá úvahu o tom, že je schopen plnit na vypořádací podíl. Aby mohlo být plněno na vypořádací podíl, musí vlastník doložit, že disponuje disponibilními finančními prostředky, což zde není. I kdyby chtěl žalovaný případně plnit vypořádací podíl z finančních prostředků získaných prodejem nemovitosti, nelze učinit závěr, že by se takto dostalo protistraně plnění v přiměřené lhůtě. Není totiž možné postavit najisto, kdy by k prodeji nemovitosti došlo, a zda vůbec. Nelze navíc ani odhlédnout od té skutečnosti, že z uvedených listin se podává, že je vedeno exekuční řízení proti žalovanému pro nespolupráci s příslušným stavebním úřadem, což rozhodně nezakládá úvahu o tom, že žalovaný bude připraven a ochoten ve lhůtě plnit. Tedy uvedené listiny nejsou pro závěry o bonitě žalovaného, jeho připravenosti plnit na vypořádací podíl, relevantními.

21. Na straně žalovaného tak nelze vzít za prokázané, že disponuje finančními prostředky k úhradě vypořádacího podílu.

22. Nelze vzít za prokázané, že stavba na pozemku č. [hodnota] v obci [adresa] bude odstraněna.

23. Nadále byl ve věci vypracován znalecký posudek, soudní znalec byl ve věci slyšen. Soudní znalec se vyjádřil k námitkám stran sporu, své závěry odůvodnil. Nemovitost nelze reálně dělit. Jedná se o funkční celek s pozemkem č. [hodnota], na kterém se nachází stavba, ve vztahu k tomuto pozemku hodnocený pozemek plní funkci zahrady. Na pozemek není přístup z veřejné komunikace, jediný přístup je přes stavbu na pozemku č. [hodnota]. Na pozemku by nebylo možné realizovat stavbu. Jeho využitelnost determinuje i výměra. V místě a čase je prodej pozemku realizovatelný za částku 450 000 Kč.

24. Právní hodnocení:

25. Dle § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, o. z., nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

26. Žalobkyně se domáhá rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Soud tedy věc hodnotí v režimu ustanovení § 1140 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., o. z. Dále odkazuje na Občanský zákoník s komentářem III, C. H. BECK, Praha 2014, str. 543 a násl. Právní úprava je koncipována tak, že spoluvlastník nemůže být ve spoluvlastnictví nucen setrvávat proti své vůli.

27. Dále je nutno uvést, že zákon č. 89/2012 Sb. shodně jako zákon č. 40/1964 Sb. stanoví taxativním způsobem způsoby vypořádání spoluvlastnictví soudem, a to primárně rozdělení věci, poté přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu, teprve není-li toto možné prodej věci ve veřejné dražbě. Občanský zákoník s komentářem III, C. H. BECK, Praha 2014, str.

578. Způsob vypořádání je tak zde dán zákonem, soud tudíž není žalobním žádáním vázán, § 153, odst. 2 o. s. ř.

28. Soud tak zjišťoval, zdali nemovitost, jež je předmětem sporu, je reálně dělitelnou, využití jednotlivými spoluvlastníky, schopnost plnit na vypořádací podíl, hodnotu nemovitosti s tím, že teprve v případě, že žádný ze spoluvlastníků nemá vůli vlastnit předmětnou nemovitost, není na jeho straně zjištěna bonita, přichází rozhodnutí o prodeji ve veřejné dražbě, což zákon výslovně uvádí. Ke shora uvedenému soud odkazuje na ustanovení §§ 1142 a násl. o. z.

29. Žalobkyně i žalovaný při zahájení řízení tvrdili, že mají zájem o převzetí nemovitosti do vlastnictví, jsou bonitní. V řízení bylo vzato za prokázané, že nemovitost nelze dělit. Jedná se o pozemek o výměře [Anonymizováno] m2, který tvoří funkční celek s pozemkem č. [hodnota], dělením by byl v zásadě znehodnocen, jednotlivé samostatné pozemky by nebylo v daném místě možné využít.

30. Pro rozhodnutí bylo dále podstatným, zdali účastník, který má zájem o přikázání nemovitosti do vlastnictví, prokázal schopnost plnit na vypořádací podíl. Na straně žalovaného nebylo zjištěno, že disponuje finančními prostředky na úhradu vypořádacího podílu. K tomuto soud zdůrazňuje, že princip solventnosti je hodnocen jako zásadní v řízeních o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, kdy v současné době se na prokázání bonity účastníka řízení, který má zájem o přikázání vypořádávané věci do svého vlastnictví, klade stále více zvýšený důraz, k čemuž soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydané ve věcech sp. zn. 22 Cdo 680/2005, 22 Cdo 5655/2015, 22 Cdo 3390/2022, ale taktéž Ústavního soudu ČR vydané ve věci sp. zn. II. ÚS 1993/20. Co se týká schopnosti plnit na vypořádací podíl na straně žalobkyně, tak tato původně tvrdila a dokládala, že tato na její straně je dána, následně svá tvrzení změnila, když uvedla, že nadále nemá vůli vlastnit předmětné nemovitosti. Hodnotit její solventnost je tak bezpředmětným.

31. Protože bylo uzavřeno, že dělení nemovitosti v souzené věci není možné, přičemž na straně toho z účastníků, který má vůli pozemek nemovitost vlastnit, není prokázána bonita, žalobkyně nemá vůli předmětné nemovitosti vlastnit, je namístě odkázat Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., v platném znění, LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD, článku 2, odst. 3, in fine, dle nějž nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá, v souladu s nímž je také ustanovení § 1140 o. z. koncipováno. To znamená, že pokud ten ze spoluvlastníků, na jehož straně by byly splněny předpoklady pro přikázání nemovitosti do výlučného vlastnictví, nemá vůli vlastnit předmětné nemovitosti, nemůže být k jejich vlastnictví nucen, povinnost vlastnit tyto nemovitosti se ze zákona nepodává, kdy zákon pro tento stav koncipuje třetí způsob vypořádání.

32. Za situace, kdy ve věci nebylo zjištěno, že jsou dány předpoklady pro rozhodnutí o vypořádání podílového spoluvlastnictví reálným dělením či přikázáním jednomu ze spoluvlastníků oproti povinnosti plnit na vypořádací podíl, tedy prvým či druhým způsobem vypořádání, bylo rozhodnuto, že se nařizuje prodej nemovitostí, které jsou předmětem řízení, tak, jak jsou označeny ve výroku tohoto rozsudku, ve veřejné dražbě, náklady spojené s prodejem označených nemovitostí budou hrazeny z výtěžku dražby a po odečtení těchto nákladů výtěžek bude rozdělen mezi účastníky v poměru k jejich spoluvlastnickým podílům, tedy tak, že žalobkyně a žalovaný každý obdrží takto určeného výtěžku.

33. Ve vztahu k tvrzení žalovaného, že žalobkyně návrh podala v nevhodnou dobu, k újmě žalovaného soud konstatuje následující.

34. Předně je třeba posoudit, zdali se jedná o procesní obranu či vzájemný návrh. K tomuto soud cituje Občanský zákoník III., Věcná práva, 2. vydání, 2021, JUDr. Jiří Spáčil, CSc., a kol., komentář beck-online.cz, který uvádí: „Ustanovení § 1140 odst. 1 tak vyjadřuje obecnou podstatu vztahu spoluvlastníka ke spoluvlastnickému společenství potud, že účast spoluvlastníka v něm nelze vynucovat proti jeho vůli. Je ovšem zřejmé, že toto pravidlo by se uplatnilo i při absenci § 1140 odst. 1, neboť vyplývá již ze samotného odstavce 2. Neuplatní se však bezvýjimečně; ObčZ .. je vícero omezení možnosti domáhat se zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (oddělení ze spoluvlastnictví). V první řadě nesmí spoluvlastník o oddělení ze spoluvlastnictví nebo o zrušení spoluvlastnictví žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků (§ 1140 odst. 2 věta druhá). …Judikatura pak k těmto speciálním důvodům doplnila obecný korektiv, jímž je zákaz zneužití práva… K tomuto soud také cituje Občanský zákoník III., Věcná práva, 2. vydání, 2021, JUDr. Jiří Spáčil, CSc., a kol., str. 544, která uvádí: „Neuplatní se bezvýjimečně; jeho prolomení může být založeno dohodou spoluvlastníků v podobě sjednaného odkladu zrušení spoluvlastnictví ve smyslu § 1154 nebo zákonnými výjimkami spočívajícími v odkladu zrušení spoluvlastnictví nebo zákonnými výjimkami spočívajícími v odkladu zrušení spoluvlastnictví založeném rozhodnutím soudu (§ 1155) nebo v omezení zrušení vyplývajícími se zákona.“.

35. Ze shora uvedeného se podává, že jednotlivé důvody omezení, resp. prolomení, zásady stanovení § 1140, odst. 1 o. z. jsou postaveny vedle sebe. Toto zejména vyplývá z posledně citovaného komentáře, kde jednotlivé důvody jsou vedeny slovy „nebo“. V prvém komentáři jsou důvody, pro které lze zasáhnout do práva vlastníka, spoluvlastníka, nebýt nucen ve spoluvlastnictví setrvat, rozvedeny, kdy důvod omezení, jímž jest zabránění majetkové ztrátě či vážnému ohrožení majetkového zájmu je jiná majetková podstata, nežli tak, která je vymezena v ustanovení § 1140, odst. 2 o. z., jíž se dovolává žalovaný.

36. Žalovaného tvrzení je třeba posoudit pouze jako obranu, nikoliv jako samostatný návrh, což vyplývá také z Občanský zákoník III., Věcná práva, 2. vydání, 2021, JUDr. Jiří Spáčil, CSc., a kol., komentář beck-online.cz, který uvádí: „Prvním hlediskem umožňujícím zamítnutí žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je nevhodná doba.“ 37. Nadále je třeba řešit, zdali obrana žalovaného s ohledem k jím uplatněným důvodům může být důvodnou.

38. Občanský zákoník III., Věcná práva, 2. vydání, 2021, JUDr. Jiří Spáčil, CSc., a kol., komentář beck-online.cz, uvádí: „Důvodová zpráva v souvislosti se zakotvením dvou překážek bránících zrušení spoluvlastnictví pouze konstatuje, že průlom do zásady zakotvené v § 1140 odst. 1 je opodstatněn principem nejnutnější ochrany spoluvlastníků. …důraz .. na výjimečnost případů, kdy se …odnímá právo domáhat se zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. …což zásadní koncepční odlišnosti v přístupu oproti judikatuře v poměrech ObčZ 1964, která prostřednictvím § 142 odst. 2 umožňovala zamítání žalob z důvodů zvláštního zřetele hodných. …Hledisko dočasnosti: Starší literatura i praxe jednotně sdílely přístup, …překážkou zrušení spoluvlastnictví jsou pouze okolnosti přechodného rázu, „nikoli však takové nepříznivé poměry nebo vady společné věci, které nelze odstraniti anebo jejichž trvání nelze dohlédnouti, neboť jinak by rozdělení společné věci bylo nikoli odloženo, nýbrž vůbec vyloučeno“ ….. lze aplikovat i nyní, …„okolnosti pomíjejícího rázu, nikoli trvalé nebo takové, jichž změny nebo konce nelze očekávati v dohledné době“ ...to potvrdila judikatura ve svém klíčovém rozhodnutí (NS 22 Cdo 5159/2014 = Rc 101/2016), kde velmi podrobně analyzovala historické přístupy i přístupy současné rakouské a tuzemské literatury a formulovala závěr, podle kterého jsou pro posouzení nevhodné doby k požadavku na zrušení spoluvlastnictví rozhodné přechodné objektivní poměry týkající se společné věci, nikoli osobní poměry spoluvlastníka; pro posouzení, zda by některému spoluvlastníku (spoluvlastníkům) vznikla újma, jsou podstatné subjektivní okolnosti přechodné povahy. ..potvrdila i ústavněprávní judikatura … zákonné výjimky obsažené v § 1140 odst. 2 reflektují pouze dočasné okolnosti. Definici dočasných okolností judikatura nepodává, …to není dobře možné. …..jde o okolnosti, u nichž s velkou mírou pravděpodobnosti buď z povahy věci, nebo s přihlédnutím k poměrům dané věci lze očekávat v relativně dohledné době změnu. Důkazní břemeno …na spoluvlastníku, který se zamítnutí žaloby domáhá, … prokázání existence tvrzených okolností, …. dočasnosti tvrzených důvodů…. Dle III. ÚS 3963/16 …soudní praxe opouští filozofii, podle které bude zamítat žaloby o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví jenom proto, že zde budou trvalé (byť závažné) důvody na straně některého ze spoluvlastníků, jestliže má spoluvlastník jinou, novou zákonnou možnost, jak se takovým důsledkům bránit… Nevhodná doba: …pro posouzení včasnosti jsou relevantní okolnosti objektivní povahy, jež se týkají společné věci samé a mají na ni věcný účinek .. obdobným způsobem směřuje své úvahy i současná právní úprava, ..podle důvodové zprávy se nevhodnost posuzuje se zřetelem na společnou věc, na její účelové určení, na způsob jejího využití apod. … nelze odhlížet od procesních souvislostí; podle § 154 odst. 1 OSŘ je .. pro rozhodnutí rozhodující stav v době jeho vyhlášení. …..Základní východisko ve vztahu k nevhodné době formuloval Nejvyšší soud ..pro posouzení doby nevhodné ke zrušení spoluvlastnictví ve smyslu § 1140 odst. 2 jsou rozhodné přechodné objektivní poměry týkající se společné věci, nikoli osobní poměry spoluvlastníka (spoluvlastníků) …kritérium nevhodnosti doby okolností je objektivní, ..mimo spoluvlastníky;.. .. působí vůči všem a činí zrušení spoluvlastnictví nevýhodným nebo neúčelným … Nevhodnost doby je objektivní, přechodná okolnost vztahující se k předmětu spoluvlastnictví, pro kterou se zrušení a vypořádání spoluvlastnictví jeví nevhodné. Pro posouzení nevhodnosti doby nejsou rozhodující osobní poměry spoluvlastníků a z nich vyplývající škoda (újma). Nevhodnost doby bude směřovat především k dočasným okolnostem, které mají vliv na cenu společné věci (Beck § 1140 4)...soudní praxe ….vychází z toho, že důvody pro zamítnutí žaloby musí být vykládány restriktivně. …Při posuzování nevhodnosti doby je třeba mít na paměti, že pro soud je rozhodující stav v době vydání rozhodnutí (§ 154 odst. 1 OSŘ)..“.. Újma některého ze spoluvlastníků: ..základní parametry vymezila judikatura i k hledisku újmy některého ze spoluvlastníků. V klíčovém rozhodnutí (NS 22 Cdo 5159/2014 = Rc 101/2016) se přiklonila k úpravě vycházející z OZO s tím, že odlišná textace § 1140 odst. 2 nemá měnit historická východiska, ale má se jí zdůraznit to, že důvodem pro zamítnutí žaloby může být v poměrech konkrétního případu i okolnost představující újmu i jenom některého ze spoluvlastníků, tím spíše pak újmu i spoluvlastníků dalších nebo všech zbývajících (kromě žalobce). Uzavřela ..pro posouzení, zda by některému spoluvlastníku (spoluvlastníkům) vznikla újma, jsou podstatné subjektivní okolnosti přechodné povahy.“.

39. Za situace, kdy samostatnou žalobou nebyl uplatněn odklad zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, bylo třeba se zaobírat tím, zdali jsou dány zákonné důvody, pro které by nebylo možné rozhodnout o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. K tomuto je třeba zdůraznit, že se musí jednat o výjimečné případy a nejnutnější obranu spoluvlastníků, protože zákon je koncipován tak, že není možné nikoho nutit setrvávat ve spoluvlastnictví, jak uvádí shora citovaný komentář, zde je zákonem stanovené důvody třeba vykládat restriktivně.

40. Žalovaný jako obranu uplatňuje tvrzení, že na sousedícím pozemku č. [hodnota], jehož je vlastníkem, se nachází rozestavěná stavba ve vlastnictví žalobkyně, jejíhož odstranění se hodlá domoci. V řízení bylo zjištěno, že správní řízení, které žalovaný listinami odkázal, což bylo zjištěno z žalovaným doložených listinných důkazů, byla vedena v období do roku 2014, přičemž to, že by nadále bylo vedeno k předmětné stavbě jakékoliv správní řízení zjištěno nebylo. V roce 2019 bylo zahájeno Okresním soudem v [jméno FO] řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví k této stavbě a bylo rozhodnuto, že se jejím vlastníkem stává žalobkyně. Z důkazů provedených v řízení nelze dovozovat, že existence této stavby je dočasná, kdy toto by v řízení muselo být postaveno najisto. Nadto pro úplnost soud podotýká, že je otázkou, do jaké míry existenci této stavby zohlednit ve vztahu ke společné věci, nicméně, nebylo-li zjištěno, že by stavba měla být odstraněna, je tato úvaha nadbytečnou. Tedy pokud tedy shora uvedená literatura uvádí, že „…s velkou mírou pravděpodobnosti buď z povahy věci, nebo s přihlédnutím k poměrům dané věci lze očekávat v relativně dohledné době změnu.“, tak toto v souzené věci z hlediska předpokladu odstranění stavby očekávat nelze. Co se týká nevhodnosti doby, v níž je o zrušení spoluvlastnictví rozhodováno, že tuto zakládají „okolnosti objektivní povahy, jež se týkají společné věci samé a mají na ni věcný účinek…..objektivní, přechodná okolnost vztahující se k předmětu spoluvlastnictví, pro kterou se zrušení a vypořádání spoluvlastnictví jeví nevhodné..“. Zde je taktéž k úvaze, zdali lze vůbec pro toto kritérium hodnotit dům nacházející se na vedlejším pozemku. Nicméně nelze-li uzavřít, že se jedná o přechodný stav, tedy existence budovy na vedlejším pozemku, je nadbytečným toto kritérium hodnotit. Nadto samotná existence této budovy na vypořádávanou věc žádného vlivu nemá. Má vliv pouze na to, že nadále účastníci budou muset případně řešit své vztahy v místě jak vlastníci sousedních nemovitostí, toto však není aspekt, pro který by nemělo být o vypořádání podílového spoluvlastnictví rozhodnuto. Odhlédnout však nelze od toho, že tato kritéria by měla být hodnocena restriktivně. Ani případnou újmu nelze v dané věci dovodit, neboť žalovanému se dostane plnění k jeho spoluvlastnickému podílu, když i pro hodnocení újmy je rozhodným, zdali existuje podstatná okolnost přechodné povahy, pro kterou by podílového spoluvlastnictví nemělo být vypořádání, což zde není.

41. Nebylo tudíž zjištěno, že v daném případě jsou dány předpoklady pro závěr, že rozhodnutí i zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je buď na újmu žalovaného či v nevhodné době.

42. Ve vztahu k rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud rozhodl v intencích rozhodnutí Ústavního soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. I. ÚS 3202/20 ze dne 2. 11. 2021, „Rozhodování o nákladech řízení v řízeních, které mají povahu iudicium duplex.“. V toto rozhodnutí Ústavní soud ČR uvádí: „Vzhledem k takto výjimečnému postavení účastníků řízení není snadné rozhodnout o náhradě nákladů soudního řízení, neboť není zřejmé, která strana vlastně "vyhrála" a která "prohrála". Jinými slovy řečeno, v obdobných případech nelze bez dalšího aplikovat zásadu úspěchu ve věci. Tomuto specifickému rysu řízení pak odpovídá též roztříštěnost judikatury obecných soudů v obdobných věcech. Vzhledem k tomu, že z věcných důvodů není prakticky možné, aby se touto otázkou sjednocujícím způsobem zabýval Nejvyšší soud, přistoupil Ústavní soud ve věci sp. zn. I. ÚS 262/20 k zevrubné analýze této problematiky. Z té mimo jiné vyplývá, že "nemohou-li spoluvlastníci předem přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu a mají-li všichni shodné procesní postavení v řízení, v němž se jedná o rovném vlastnickém právu všech účastníků, jeví se zpravidla jako spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení, aby každý ze spoluvlastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody; takové východisko odpovídá právu spoluvlastníků na ochranu vlastnictví zaručenému čl. 11 odst. 1 Listiny.". Z odůvodnění ústavní stížností napadených rozsudků se však naopak podává, že soudy založily odůvodnění svých nákladových výroků na zásadě úspěchu ve věci, jejíž aplikace není tomuto typu řízení vlastní - v podrobnostech lze zcela odkázat na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 262/20. Chce-li obecný soud v řízeních, která mají charakter iudicium duplex, rozhodnout o nákladech řízení asymetricky, měl by přednést pro tento svůj postup přesvědčivé argumenty. Z odůvodnění ústavní stížností napadených rozsudků se takové důvody nepodávají, a proto přistoupil Ústavní soud k jejich částečné kasaci. Výše uvedené neznamená, že by obecné soudy nemohly v nákladových výrocích zohlednit průběh soudního řízení, nicméně musí tento svůj postup řádně odůvodnit. To se v projednávané věci nestalo, čímž došlo k zásahu do základního práva stěžovatelky na spravedlivý proces. Pro úplnost je však nutno uvést, že obecné soudy rozhodovaly o náhradě nákladů řízení před vyhlášení citovaného nálezu Ústavního soudu.“. Z uvedeného rozhodnutí se tak podává, že ve věci, kterou lze hodnotit v režimu iudicium duplex, což je typicky řízení o vypořádání společného jmění manželů, nelze usuzovat na úspěch ve věci a je tak namístě rozhodnout, že každý z účastníků si ponese náklady, které v souvislosti s vedením sporu vynaložil. Tuto zásadu lze prolomit, avšak musí být zřejmé, z jakého důvodu takto soud věc hodnotí, musí být přesvědčivě odůvodněny závěry pro odchýlení od zásady rovnosti při rozhodnutí o nákladech řízení. V souzené věci nebylo shledáno žádných konkrétních a do té míry pro spor zásadních skutečností, které by odchýlení se od zásady rovnosti nákladů řízení odůvodňovaly. Proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

43. Dle § 148 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků 44. Usnesením čj. 22 C 289/2022-80 ze dne 20. 3. 2023 byl ve věci ustanoven k vypracování znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], žalobkyni zároveň bylo uloženo složit zálohu na náklady důkazu, znalecký posudek z oboru ekonomika, ve výši 5 000 Kč. Dle záznamu o složení na čl. 83 spisu, účetní doklad [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], položka rejstříku [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], v. s. [Anonymizováno] byla zúčtována částka 5 000 Kč složená žalobkyní.

45. Jmenovanému znalci bylo usnesením čj. 22 C 289/2022-130 ze dne 5. 9. 2023 ze dne přiznáno znalečné ve výši 10 824,66 Kč. Platební poukaz pro úhradu znalečného je na čl. 138 spisu. Dle tohoto ze zálohy hrazené žalobkyní, což jest její náklad řízení, byla uhrazena částka 5 000 Kč. Nadále tak z prostředků hrazených státem byla hrazena částka 5 824,66 Kč. Závěry shora citovaného rozhodnutí Ústavního soudu ČR se vztáhnou i na náklady hrazené státem, což znamená, že nelze usuzovat na úspěch některého z účastníků ve věci, tedy každý z účastníků je povinen uhradit náklady státu v poměru 50 %. Pokud celková částka nákladů hrazených státem činila za vypracování znaleckého posudku 5 824,66 Kč, tak 50 % z této částky činí 2 912,33 Kč. Žalobkyně i žalovaný jsou tudíž povinni uhradit za vypracovaný znalecký posudek na náhradě nákladů státu v režimu § 148 o. s. ř. částku 2 912,33 Kč.

46. Soudní znalec byl slyšen při ústním jednání dne 17. 4. 2024. Ke dni rozhodnutí soudu nebylo pravomocně rozhodnuto o znalečném soudního znalce za účast při jednání soudu.

47. V daném případě nebylo pravomocně rozhodnuto o nákladech státem vydaných, realizovaných na úhradu znalečného. Jak uvádí komentář ASPI k ustanovení § 151 o. s. ř., tak „Soud rozhoduje o náhradě nákladů řízení tak, že rozhodne o náhradě nákladů řízení, co do základu, výši může určit až v písemném vyhotovení rozhodnutí, případně rozhodne o náhradě nákladů řízení v samostatném usnesení dle § 151 odst. 5, lhůta k plnění běží vždy až od právní moci rozhodnutí, jímž byla náhrada nákladů řízení přiznána (i § 171 odst. 3).“. V souzené věci je tak dán předpoklad pro to, aby o výši nákladů řízení bylo rozhodnuto v samostatném usnesení. Protože však dle § 151, odst. 1 o. s. ř. bylo nutno rozhodnout o povinnosti účastníků k náhradě nákladů řízení, bylo rozhodnuto, že žalobkyně, žalovaný jsou povinni uhradit České republice náklady řízení, jejich výše bude určena v samostatném usnesení. Povinnost k plnění byla uložena žalobkyni i žalovanému, a to za užití zásad vymezených ve shora citovaném rozhodnutí Ústavního soudu ČR.

Poučení